Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 1 5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ) Poměrná čísla (poměrné ukazatele) dělíme dle jejich vzniku na: 1. Poměrná čísla intenzity (hustoty). 2. Poměrná čísla srovnávací = indexy, a to: a) při srovnání věcném, b) při srovnání místném, c) při srovnání časovém. 3. Poměrná čísla složení (struktury). 4. Poměrná ukazatele splnění plánu. Poznámka k zaokrouhlování: V ekonomické praxi obvykle poměrná čísla srovnávací, složení a splnění plánu, která jdou vyjádřit i v procentech, zaokrouhlujeme na desetiny procent (nebo na setiny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost. Pak poměrné číslo (bez procent) má přesnost na stejný počet platných číslic, tzn. na tisíciny (nebo na desetitisíciny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost. Vyšší přesnost poměrného čísla bývá zbytečná a ztrácí se přehlednost. Nyní si jednotlivé druhy poměrných čísel rozebereme podrobněji. 5.2.1 POMĚRNÁ ČÍSLA INTENZITY (HUSTOTY) Poměrná čísla intenzity (hustoty): Získáme vhodným podílem 2 veličin různorodých. Výsledek srovnání se zpravidla vyjadřuje jako poměrné číslo Nutné uvádět jednotky čitatele i jmenovatele! Patří sem veličiny intenzivní užívané v ekonomice (zopakujte si podkapitolu Veličiny intenzivní v kapitole Veličiny užívané v ekonomice a statistice ) a poměrové ukazatele užívané v ekonomice
Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 2 Uvedeme si příklady poměrných čísel intenzity (hustoty). A) Pracnost výroby na 1 ks (nebo 1000 ks aj.) Příklad 5.2.1: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Upravíme: Pracnost = 5 h/100 ks = 0,05 hod/ks = 0,05.60 min/ks = 3 min/ks Pracnost výroby polotovarů je 3 minuty na jeden kus. B) Výkon pracovníka za 1 hodinu (nebo 1 směnu) Příklad 5.2.2: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Výkon dělníka je 20 ks polotovarů za hodinu práce.
Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 3 C) Produkce na jednotku plochy, tj. výnos (t/ha, q/ha, q/a, kg/a) hmotnost sklizně o norm. vlhkosti a čistotě výnos plocha pole Příklad 5.2.3: ZOD Předmíř v roce 2012 oselo pšenicí plochu 400 ha a sklidilo 2 800 t pšenice. Jaký měl výnos v tunách na hektar, metrických centech na hektar, v metrických centech na ar či kilogramech na ar? 2 800 t 70 q výnos 7 t / ha 70 q / ha 0,7 q / a 70 kg/ a 400 ha 100 a Zemědělsko-obchodní družstvo dosáhlo v roce 2012 výnosu pšenice 7 t/ha, neboli výnos je 70 kg/a. Neboli z plochy 10 m 10 m se sklidí průměrně 70 kg pšenice. D) Produkce mléka na dojnici, tj. dojivost (l/den a ks, hl/rok.ks) dojivost produkce mléka v litrech za den ( nebo hl počet dojnic za rok) Příklad 5.2.4: ZOD Předmíř mělo ve středisku kravín ke dni 1. 7. 2012 stav 100 ks dojnic. Tento den dojnice nadojily 1 400 l mléka. Jaká byla denní dojivost? 1 400 l / den 14l.365 5110l 51,1 hl dojivost 14 l / den. ks 100 ks 365dní. ks rok. ks rok. ks Průměrná denní dojivost je 14 l/den a kus, což odpovídá roční dojivosti 5 110 l/rok a kus. tj. 51,1 hl/rok.ks. Při průměrném ročním stavu 100 ks dojnic nadojí za rok okolo 5110 hl mléka. E) Produktivita práce v naturálních jednotkách produktivita ekonomický výstup ( vyrobené výrobky) práce ekonomický vstup ( hodiny lidské práce) Tímto ukazatelem zjistíme např. kolik výrobků (litrů mléka, ks vajec, kg pšenice, ks šroubů) se vytvoří za jednu hodinu lidské práce.
Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 4 Poznámka: Konkurence tlačí výrobce, aby na každou vloženou hodinu lidské práce vyrobili co nejvíce výrobků. Toho lze docílit automatizací výroby a výkonnějšími stroji. Přehnaná snaha o vysokou produktivitu ale může vést k nižší kvalitě výrobků. V živočišné výrobě to směřuje k velkochovům zvířat, kdy ošetřovatel se zvířaty přijde do styku v minimální míře, zvířata jsou namačkaná v uzavřených prostorech s důsledkem na jejich psychický stav a nižší užitkovost. Ne nadarmo se říká, že domácí vejce či mléko je lepší než vyprodukované velkochovem. F) Náklady na jednotku produkce náklady na jednotku náklady na výrobu v Kč produkce výroba v natur. jednotkách Tímto ukazatelem zjistíme, za kolik korun vyrobíme litr mléka, kilogram vepřového masa, tunu pšenice apod. Příklad 5.2.5: ZOD Předmíř dosáhlo ve středisku kravín za rok 2012 těchto ukazatelů: Souhrnné náklady 3 500 000 Kč (včetně poměrní části správních nákladů celého družstva). Dosáhli produkce 500 000 l mléka. Odpracované hodiny na provozu činily 7 000 h. a) Jaké jsou náklady na jednotku produkce neboli náklady na výrobu 1 litru mléka? b) Jaká je produktivita práce v naturálních jednotkách, neboli kolik litrů mléka se vyrobí na hodinu vložené lidské práce? 3 500 000 Kč 7 Kč náklady na jedn. produkce 7 Kč / l 500 000 l mléka 1 l V roce 2012 ZOD vyrobí litr mléka za průměrné náklady 7 Kč. 500 000 l mléka 71,4 l produktivi ta práce 71,4 l / h 7 000 h práce 1 h V ZOD je vyrobí na jednu hodinu lidské práce 71,4 l mléka. Poznámka: Výše uvedená poměrná čísla intenzity jsou ekonomické ukazatele, jež se spolu s mnoha jinými užívají v praxi při ekonomických kalkulacích i v běžném životě: Farmář či ZD volí nebo se v tržním prostředí ustálí taková optimální velikost farmy, aby náklady na jednotku produkce byly minimální. Např. zkušenosti i rozbor ukazuje: V příznivých klimatických podmínkách ČR je optimální menší farma se 100 ks skotu.
Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 5 Na vrchovině je optimální větší farma se 700 ks skotu. Rentability jsou nepovinné: Z ekonomiky známe další poměrné ukazatele: G) Rentabilita nákladů R N zisk náklady H) Rentabilita tržeb I) Rentabilita výnosů R T R V zisk tržby zisk výnosy Příklad 5.2.6: Firma DURA Blatná měla za rok 2012 přibližné výnosy 4 miliardy Kč, náklady 3 miliardy Kč. Jaká je rentabilita nákladů a rentabilita výnosů? Zisk (hrubý) je tedy výnosy náklady = 1 miliarda Kč. Rentabilita nákladů: R 1 mld. Kč 0,3 Kč zisku 30 haléřů zisku N 3 mld. Kč 1 Kč nákladů 1 Kč nákladů Firma DURA Blatná dosáhla této rentability nákladů: Na 1 Kč nákladů má zisk 0,3 Kč, neboli 30 haléřů. Rentabilita výnosů: R 1 mld. Kč 0,25 Kč zisku 25 haléřů zisku T 4 mld. Kč 1 Kč výnosů 1 Kč výnosů Firma DURA Blatná dosáhla této rentability výnosů: Na 1 Kč výnosů má zisk 0,25 Kč, neboli 25 haléřů. O dalším druhu poměrných čísel, poměrných číslech srovnávacích neboli indexech si povíme v následující kapitole.
Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 6 OPAKOVACÍ OTÁZKY 1. Jaké známe druhy poměrných čísel? 2. Jak vznikají poměrná čísla intenzity? Uvedeme příklady. 3. Jak se počítá pracnost a jak výkon? 4. Jak se počítá hektarový výnos? 5. Jak se počítá dojivost? 6. Jak se počítají náklady na jednotku produkce? Jaký mají význam v ekonomice?