PRÁVO V PODNIKÁNÍ I OSTRAVA 2005 JUDR. ZUZANA LOKAJOVÁ

PRÁVO V PODNIKÁNÍ I OSTRAVA 2005 JUDR. ZUZANA LOKAJOVÁ

Název: Právo v podnikání I. Autor: JUDr. Zuzana Lokajová Vydání: první, 2005 Počet stran: 114 Tisk: tiskárna UNION, Ostrava Vydala: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava Slezská Ostrava Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. JUDr. Zuzana Lokajová Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764- 31-1

Obsah předmětu 1 OBSAH PŘ EDMĚ TU Úvod...3 1. Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání...5 2. Právní podmínky podnikání v České republice 17 3. Právní formy podnikání 33 4. Obchodní společnosti a družstvo.....47 5. Jiné formy podnikání......101 Literatura..109

2 Právo v podnikání I

Úvod 3 ÚVOD Předmět Právo v podnikání I navazuje na předmět Základy práva, který jste absolvovali v předcházejícím semestru. Jeho cílem je seznámit vás s obecnými otázkami podnikání, právní úpravou obchodní firmy, obchodního rejstříku, právních podmínek podnikání v ČR a jednotlivými typy obchodních společností, družstev i dalších právních forem podnikání. Získané znalosti obchodního práva vám jistě pomohou v praxi, protože řada z vás má vlastní firmu, zvažuje založení vlastní firmy, pracuje v některé z obchodních společností nebo s nimi alespoň přichází pracovně do styku a základní znalost norem obchodního práva je proto v mnoha případech nezbytná. Tato studijní opora je poměrně podrobná a proto ve spojení s právními předpisy, na které odkazuje, může sloužit jako základní studijní materiál předmětu Právo v podnikání I. Při studiu Práva v podnikání I vám přeji mnoho úspěchů. JUDr. Zuzana Lokajová Publikace vychází z právního stavu platného k 31. 5. 2005.

4 Právo v podnikání I Po prostudování textu budete znát: obsah základních pojmů souvisejících s podnikáním; zásady právní úpravy podnikání v České republice; podmínky pro živnostenské podnikání; charakteristiku základních právních forem podnikání v ČR; principy organizace a řízení jednotlivých právních forem podnikání. Po prostudování textu budete schopni: vysvětlit základní pojmy související s podnikáním; založit živnost; posoudit výhody a nevýhody jednotlivých právních forem podnikání podle různých kritérií (kapitálová náročnost, složitost založení, řízení, ručení apod.); samostatně postupovat při založení obchodní společnosti. Prostudováním textu získáte: znalosti nutné k získání oprávnění k podnikatelské činnosti; informace nutné ke správnému výběru právní formy podnikání; znalosti nutné k založení konkrétní obchodní společnosti či družstva; znalosti nutné k řízení společnosti; informace o postupu při ukončení podnikatelské činnosti; Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 35 + 15 hodin (teorie + řešení úloh)

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 5 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI PODNIKÁNÍ V této kapitole se dozvíte: podstatu základních pojmů souvisejících s podnikáním; účel a význam obchodního rejstříku; zásady tvorby a právní ochrany obchodní firmy; zásady jednání jménem podnikatele. Budete schopni: pochopit obsah základních pojmů souvisejících s podnikáním a porozumět jejich vzájemným vazbám; správně určit s kým vstoupit do jednání v právních vztazích; správně vytvořit obchodní firmu. Klíčová slova této kapitoly: Podnikání, podnik, podnikatel, organizační složka podniku, obchodní firma, obchodní tajemství, obchodní rejstřík, fyzická osoba, právnická osoba, statutární orgán, zástupce, prokura, prokurista. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

6 Právo v podnikání I Průvodce studiem Cílem této úvodní kapitoly je seznámit Vás se základními pojmy souvisejícími s podnikáním. Znalost těchto pojmů je nezbytná pro další studium, poněvadž obchodní zákoník a na něj navazující právní předpisy s těmito pojmy pracují. Pro pochopení dalšího učiva je tedy nezbytné porozumět obsahu těchto pojmů a zafixovat si je v paměti, abyste je dále mohli automaticky používat. 1. Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 1.1 Prameny právní úpravy a vztah občanského a obchodního zákoníku Speciální právní normou pro oblast podnikání a obchodu je obchodní zákoník zákon číslo 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy podnikatelů a dále i některé jiné vztahy s podnikáním související (obchodní rejstřík, nekalou soutěž, základní ustanovení o účetnictví podnikatelů).. Vzájemný vztah občanského a obchodního zákoníku je upraven v 1 obchodního zákoníku. Ty vztahy, které upravuje obchodní zákoník speciálně vzhledem k potřebám podnikání a obchodu, se řídí úpravou obchodního zákoníku. Tam, kde určitá otázka není v obchodním zákoníku speciálně upravena a nelze ji tedy podle jeho ustanovení řešit, řídí se úpravou občanského zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje také specifické pravidlo řešení tzv. mezer v právu, tj. situace, kdy pro určitý případ není právní úprava dána. Jde-li o obchodní vztah a úprava není ani v obchodním zákoníku ani v občanském zákoníku, překoná se mezera tak, že se věc řeší podle obchodních zvyklostí, a pokud ani tyto věc neřeší, tak podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. 1.2 Definice základních pojmů 1.2.1 Podnikání Co je to podnikání? Obchodní zákoník definuje v 2 podnikání jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Má-li se jednat o podnikání, musí být tyto výše uvedené znaky naplněny současně. Příklad. Podnikání je vždy aktivní činnost podnikatele, tedy osoby, která má k podnikání zvláštní oprávnění. Kdo je podnikatelem stanoví obchodní zákoník v 2, odst.2.

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 7 Je to činnost, kterou provádí podnikatel soustavně, ne pouze příležitostně. Soustavnost však neznamená, že podnikatel je povinen tuto činnost provádět nepřetržitě po celý rok. Podnikatel tak může být současně i zaměstnancem a podnikat ve volném čase nebo třeba jen v určitém ročním období (např. každé léto provozuje půjčovnu loděk). Podnikatel provádí tuto činnost samostatně. To je znak, který výrazně odlišuje podnikání od pracovního poměru. Práci podnikatele nikdo neřídí, neorganizuje a také mu nikdo jiný nepřiděluje úkoly a nekontroluje jejich plnění. Podnikatel podniká vlastním jménem, tedy pod svojí firmou. Pojem vlastním jménem však neznamená, že podnikatel musí jednat vždy sám a že se nemůže nechat v některých případech zastoupit. Pokud se nechá zastoupit, pak jeho jménem bude jednat zástupce. Podnikatel podniká na vlastní odpovědnost. Podnikatel za závazky odpovídá svým majetkem (fyzická osoba pak nejen majetkem sloužícím k podnikání, ale i ostatním majetkem). Posledním znakem podnikání je, že podnikatel tuto činnost provozuje za účelem dosažení zisku. O podnikání se však jedná i v případě, že zisk nebyl nakonec dosažen. Rozhodující je zde samotný účel, pro který byla tato činnost prováděna, nikoliv její výsledek. S pojmem podnikání úzce souvisí pojem podnikatel. 1.2.2 Podnikatel Podnikatelem může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Vymezení fyzické a právnické osoby upravuje občanský zákoník ( 7 a 18 občanského zákoníku viz. studijní opora Základy práva). Podnikatelem podle obchodního zákoníku ( 2, odst.2) jsou následující 4 skupiny subjektů: a) osoby zapsané v obchodním rejstříku (např. obchodní společnosti, družstva, státní podniky), b) osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění, c) osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. advokáti, daňoví poradci, auditoři, patentoví zástupci apod.), d) osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštních předpisů. K pojmu podnikatel se úzce váže pojem podnik. Podnikatel realizuje svou podnikatelskou činnost v rámci určité instituce podniku. Podnik má jak podnikatel právnická osoba, tak i podnikatel fyzická osoba.

8 Právo v podnikání I 1.2.3 Podnik Obchodní zákoník definuje podnik ( 5, odst.1) jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží nebo mají sloužit k provozování podniku. Podnik je z právního hlediska věc hromadná. To znamená, že podnik se dohromady považuje za jednu věc, jeden celek. Smlouvou o prodeji podniku se tedy bude převádět celý podnik, ne jen jeho jednotlivé majetkové složky. Podnik je tedy určitý celek, ale v podnikatelských vztazích mají význam i jeho části. 1.2.4 Odštěpný závod Z hlediska organizačního uspořádání podniku má význam odštěpný závod. Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Upozornění! Odštěpný závod nemá právní subjektivitu. V čele odštěpného závodu stojí vedoucí odštěpného závodu, který je oprávněn jednat ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Odštěpný závod i jeho vedoucí se zapisuje do obchodního rejstříku. Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firmy podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod. 1.2.5 Provozovna Z hlediska místního uspořádání má význam provozovna. Provozovna je prostor, ve kterém se uskutečňuje podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou podnikatele, ke které může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Příklad. Někteří podnikatelé zaměňují obchodní firmu s označením provozovny. Provozuje-li např. Jana Nováková kadeřnictví, musí činit právní úkony (např. podepisovat smlouvy) svojí obchodní firmou nebo jménem (např. Jana Nováková), ne pod názvem provozovny (např. Kadeřnictví Jana). Dalšími pojmy, které jsou významné z pohledu obchodního zákoníku a na něj navazujících předpisů, zejména finančních, jsou následující pojmy, které se vztahují k majetku.

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 9 1.2.5 Obchodní majetek Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, je majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. 1.2.7 Obchodní jmění Obchodní jmění podnikatele fyzické osoby je soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Obchodním jměním podnikatele právnické osoby je soubor veškerého majetku a závazků. 1.2.8 Čistý obchodní majetek Čistým obchodním majetkem podnikatele fyzické osoby je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Čistým obchodním majetkem podnikatele právnické osoby je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků. 1.2.9 Obchodní firma Obchodní zákoník zaměnil původní výraz obchodní jméno pojmem obchodní firma. Pojem obchodní firma se však vztahuje pouze na ty podnikatele, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Obchodní firma (dále jen firma) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony (jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům apod.) pod svou firmou (jinak se dopouští přestupku podle zákona o přestupcích). Podnikatel, který není zapsán v obchodním rejstříku, firmu nemá, a proto nemůže činit právní úkony pod firmou, ale činí je, je-li fyzickou osobou pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. Fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má firmu. Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení. Může také obsahovat odlišující dodatek odlišující např. osobu podnikatele nebo druh podnikání, za podmínky, že nepůsobí klamavě (např. Jan Novák, autodoprava). Firmou obchodní společnosti, družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány

10 Právo v podnikání I v obchodním rejstříku. Povinnou součásti firmy právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku je dodatek označující jejich právní formu. Jak se firma tvoří? Firma se tvoří z kmene (základu) a dodatků. Podle kmene rozlišujeme firmu: a) osobní je povinná pro podnikatelé fyzické osoby, může ji však použít i osoba právnická (např. Konečný a Prouza, s.r.o.), b) věcná - je odvozená z předmětu podnikání (např. Hadr a kyblík, v.o.s.), c) fantazijní nepodává informaci ani o podnikateli ani o předmětu podnikání (např. Vega, s.r.o.), d) smíšená je kombinací osobního a věcného obchodního jména (např. Novákautodoprava, s.r.o). Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (tzn. nesmí např. obsahovat údaj, který je schopen vyvolat dojem, že podnikatel je oprávněn podnikat v určitém oboru, ač v takovém oboru podnikat nemůže). K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Pokud má fyzická osoba stejné jméno i shodné místo podnikání s jiným podnikatelem, je povinna doplnit ve firmě dodatek, který odliší osobu podnikatele nebo druh podnikání (např. Jan Novák, krejčovství x Jan Novák, obuvník). Pokud podnikatel fyzická osoba změní své jméno, může používat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno (např. Jana Nováková- Konečná). Převod firmy bez současného převodu podniku (nebo alespoň jeho části) je nepřípustný. Převádí-li se pouze část podniku (např. některý ze samostatných závodů), musí zbývající část podniku zaniknout s likvidací nebo podnikatel musí zbývající část provozovat pod jinou firmou. Za neoprávněné užívání firmy může být vyžadováno zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu, vydání neoprávněného obohacení, přiměřené zadostiučinění i náhrada škody. 1.2.10 Jednání podnikatele Právní úprava jednání podnikatele v právních vztazích rozlišuje, zda jde o jednání podnikatele fyzické osoby nebo právnické osoby. Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Je-li podnikatelem právnická osoba, jedná zejména svým statutárním orgánem. Kdo je statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva stanoví obchodní zákoník. Statutární orgán je oprávněn jednat ve všech záležitostech právnické osoby.

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 11 Pokud statutární orgán při jednání za právnickou osobou překročí rozsah jejího předmětu podnikání, pak toto jednání právnickou osobu zavazuje. Úkol k textu. Zjistěte, kdo je statutárním orgánem v jednotlivých obchodních společnostech, družstvu a státním podniku. Upozornění! Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy nebo jiného dokumentu, není možné uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Příklad. Ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným je uvedeno, že každý z jednatelů jedná samostatně do částky 250 000,- Kč. K jednání nad tuto částku je nutný podpis dvou jednatelů. Jeden z jednatelů však sám podepíše smlouvu s předmětem plnění v hodnotě 500 000,- Kč. Tato smlouva společnost nezavazuje. Podle rozsudku Nejvyššího soudu (sp. zn 29 Odo 198/2002 ze dne 20. 8. 2002) nelze totiž za omezení jednatelského oprávnění považovat případy, kdy smlouva nebo stanovy určují, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně. V tomto případě jde pouze o určení způsobu jednání jménem společnosti, nikoliv o omezení jednatelského oprávnění. Pokud tento způsob jednání za společnost byl zapsán v obchodním rejstříku, je závazný jak pro společnost, tak pro další osoby. Za právnickou osobu může jednat také ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností. Jeho pověření jednat může vyplývat z vnitropodnikových předpisů např. z organizačního řádu. Je pak oprávněn ke všem úkonům, ke kterým při této činnosti obvykle dochází. Za právnickou osobu může dále jednat také zástupce na základě plné moci. Zvláštním druhem plné moci je prokura. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, s výjimkou zcizování a zatěžování nemovitostí (pokud toto oprávnění není výslovně uvedeno v prokuře). Prokuru lze udělit pouze fyzické osobě. Lze ji udělit i více osobám současně. Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Prokurista podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Upozornění! Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, jestliže třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněná ( 16 obch. zákoníku). Jedná se o tzv. nezmocněné jednatelství.

12 Právo v podnikání I 1.2.11 Obchodní listiny Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle. Osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, musí též uvádět údaj o tomto zápisu včetně spisové značky, podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. 1.2.12 Obchodní tajemství Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní nebo technické povahy související s podnikem (např. receptury, výrobní postupy, ale také seznamy klientů apod.), které mají skutečnou nebo alespoň potencionální materiální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.výlučné právo s tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití má podnikatel. 1.3 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy (krajské soudy) pro podnikatele, kteří mají sídlo v obvodu tohoto soudu. Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Do obchodního rejstříku se povinně zapisují: obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, u kterých to stanoví zákon (např. státní podniky, Pozemkový fond ČR apod.), zahraniční osoby (fyzické i právnické), s výjimkou osob, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných státu tvořících Evropský hospodářský prostor, a které podnikají na území ČR, fyzické osoby s trvalým pobytem na území ČR a státní příslušníci členských států EU nebo EHP na vlastní žádost nebo povinně, pokud provozují živnost průmyslovým způsobem nebo pokud výše jejich výnosů nebo příjmů, snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 000 000,- Kč.

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 13 Údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku, lze rozdělit do dvou skupin. 1) údaje všeobecné (zapisují se v podstatě u všech zapisovaných subjektů): a) firma, b) u právnických osob sídlo, u fyzických osob místo podnikání, c) identifikační číslo, d) předmět podnikání, právní forma právnické osoby, e) jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy, s uvedením způsobu, jakým jednají za právnickou osobu a den vzniku a zániku jejich funkce, f) označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu, jméno a bydliště vedoucího, g) jméno a bydliště prokuristy, 2) údaje speciální (jsou odlišné podle jednotlivých zapisovaných subjektů): a) u veřejné obchodní společnosti všichni společníci, b) u komanditní společnosti všichni společníci s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu komanditisty a rozsah jeho splacení, c) u společnosti s ručením omezeným všichni společníci, výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení, výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení, členové dozorčí rady, byla-li zřízena, zástavní právo k obchodnímu podílu, bylo-li zřízeno, d) u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno, členové dozorčí rady, e) u družstva výše zapisovaného základního kapitálu, výše základních členských vkladů, f) u státního podniku zakladatel, výše kmenového jmění, určený majetek. Do obchodního rejstříku se zapisuje také zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, vstup do likvidace a likvidátor, prohlášení konkursu, správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na konkurs z důvodu nedostatku majetku, právní důvod výmazu podnikatele. Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis změny nebo zániku zapisovaných skutečností. Zápisy do obchodního rejstříku můžeme rozdělit podle jejich povahy na zápisy: a) konstitutivní - např. zápisy týkající se vzniku nebo zániku společností, zvýšení nebo snížení základního kapitálu apod. Bez těchto zápisu by nemohly nastat účinky této právní skutečnosti. b) deklaratorní - účinky zapisované skutečnosti nastanou nezávisle na zápise do obchodního rejstříku např. vyloučení společníka, odstoupení člena představenstva nebo jednatele. Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění; vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu do obchodního rejstříku, ode dne jejich zápisu.

14 Právo v podnikání I Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad smyslem následujícího ustanovení obchodního zákoníku: Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, kterého se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Úkol k textu. Prostudujte si 37 obchodního zákoníku a zjistěte, které listiny se povinně přikládají k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Od 1. 7. 2005 nabude účinnosti novela obchodního zákoníku, která směřuje ke zjednodušení a zrychlení zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis bude možno podat pouze na formulářích s úředně ověřenými podpisy. Pokud rejstříkový soud neprovede zápis do 5 pracovních dnů, bude považován podaný návrh za zapsaný. Shrnutí kapitoly. Z právního hlediska je podnikání soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikat může pouze podnikatel. Kdo je podnikatelem stanoví obchodní zákoník ( 2, odst.2). Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. Podnik má jak podnikatel právnická osoba, tak podnikatel fyzická osoba. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku činí právní úkony pod svojí firmou. Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit právní úkony je-li fyzickou osobou pod svým jménem a příjmením, je-li právnickou osobou, pak pod svým názvem. Je-li podnikatel fyzická osoba, jedná v právních vztazích sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Je-li podnikatelem osoba právnická, jedná především svým statutárním orgánem. Kdo je statutárním orgánem stanoví zákon, zřizovací listina nebo stanovy. Omezení jednatelských oprávnění statutárních orgánů není účinné vůči třetím osobám. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků. Obchodní rejstřík přispívá k větší bezpečnosti a zjednodušení obchodního styku. Údaje uvedené v obchodním rejstříku jsou považovány za platné. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 15 Otázky. 1. Objasněte pojem podnikání. 2. Kdo je podnikatelem podle obchodního zákoníku? 3. Objasněte pojem podnik a jeho organizační složky. 4. Objasněte pojem obchodní firma a způsob její tvorby. 5. Jaké náležitosti musí obsahovat obchodní listiny? 6. Kdo je oprávněn jednat jménem podnikatele? 7. Co tvoří obsah obchodního tajemství a kdo je oprávněn s tímto tajemstvím nakládat? 8. V čem spočívá význam obchodního rejstříku? 9. Které osoby a jaké údaje se povinně zapisují do obchodního rejstříku? Další zdroje. 1 34 obchodního zákoníku Dědič, J., Švarc, Z. a kol.: Učebnice práva pro ekonomy. PROSPEKTRUM, Praha, 1994, str. 73-103

16 Právo v podnikání I

Právní podmínky podnikání v České republice 17 2. PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ V Č ESKÉ REPUBLICE V této kapitole se dozvíte: kde hledat právní úpravu podmínek podnikání v ČR; rozdíl mezi živnostenským a neživnostenským podnikáním; jak rozdělujeme živnosti; co patří mezi všeobecné podmínky podnikání; co je to odborná způsobilost, jak ji prokázat a čím ji nahradit; jakou funkci při podnikání plní odpovědný zástupce; co jsou to překážky v provozování živnosti; jak založit živnost; jak provozovat živnost; jak ukončit nebo přerušit živnost, jaké povinnosti ukládá živnostenský zákon podnikatelům. Budete schopni: rozlišit, co je předmětem živnostenského neživnostenského podnikání; zařadit určitou činnost mezi konkrétní živnosti; samostatně postupovat při získání živnostenského oprávnění, provozovat živnost v souladu s živnostenským zákonem.. Klíčová slova této kapitoly: Živnostenské a neživnostenské podnikání, všeobecné podmínky provozování živnosti, odborná způsobilost, spolehlivost, překážky v provozování živnosti, odpovědný zástupce, ohlášení živnosti, živnostenský list, žádost o koncesi, koncesní listina. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 6 + 3 hodiny (teorie + řešení úloh)

18 Právo v podnikání I P r ů v o d c e s t u d i e m Seznámili jste se se základními pojmy vztahujícími se k podnikání. Dále se již budeme věnovat konkrétním podmínkám, které musí v ČR splnit každý, kdo má zájem podnikat. Protože většina podnikatelů podniká v oblasti živnostenského podnikání, bude výklad zaměřen právě na tuto oblast podnikání, která je komplexně upravena živnostenským zákonem. Neživnostenské podnikání nemá jednotnou právní úpravu, ale je upraveno řadou zvláštních právních předpisů. 2. Právní podmínky podnikání v ČR 2.1 Principy právní úpravy podnikání Současná právní úprava podnikání v České republice vychází ze dvou ústavních zásad zakotvených v Listině základních práv a svobod, a to ze zásady rovnosti vlastnického práva všech vlastníků a ze zásady zpřístupnění podnikání každému. Omezit Ústavou zaručené právo podnikat mohou pouze prováděcí zákony, které také v současné době toto právo určitým osobám v souvislosti s výkonem jejich povolání nebo služby zakazují. Zákaz podnikání tak platí například pro soudce, státní zástupce nebo příslušníky ozbrojených sil. Určité omezení práva podnikat obsahuje i zákoník práce, který zaměstnancům umožňuje podnikat ve stejném oboru jako jejich zaměstnavatel pouze s jeho předchozím písemným souhlasem, který může být později odvolán. Další omezení pak vyplývá i ze zákazu konkurence podle obchodního zákoníku (viz. 3.1.8). Právo podnikat v České republice mají také zahraniční osoby. Kdo je zahraniční osobou vymezuje 21 obchodního zákoníku. Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Zahraniční osoby mohou podnikat za stejných podmínek jako české osoby. Jejich právo podnikat však vzniká až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Povinnost zapsat se do obchodního rejstříku se však nevztahuje na fyzické osoby, které jsou příslušníky členských státu Evropské unie nebo jiných států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby. 2.2 Živnostenské a neživnostenské podnikání Podnikání členíme na živnostenské a neživnostenské podnikání Živnostenské podnikání je podnikání, které je provozováno za podmínek stanovených živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Živnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost fyzických osob v těchto oblastech. Neživnostenským podnikáním je podnikání, které probíhá za podmínek stanovených jinými právními předpisy. Co není živnostenským podnikáním

Právní podmínky podnikání v České republice 19 vymezuje 3 živnostenského zákona, který uvádí taxativní výčet všech činností, které nejsou živnostmi. Současně také odkazuje na právní předpisy, kterými se toto podnikání řídí. To, co v 3 uvedeno není, je živností. Živnostenským podnikáním např. není činnost soukromých lékařů, stomatologů, veterinářů, advokátů, notářů, patentových zástupců, daňových poradců, bankovnictví, pojišťovnictví, hornická činnost, pořádání loterií, zemědělství, školství, zřizování a provoz telekomunikací, provozování rozhlasového a televizního vysílání, státní zkušebnictví atd. Úkol k textu. Prostudujte si 3 živnostenského zákona a zjistěte, které další činnosti nespadají do oblasti živnostenského podnikání a čím se podnikání v těchto oborech řídí. Zjistěte rovněž, které další výdělečné činnosti nejsou živnostmi ani podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku. 2.3 Kategorizace živnosti Živnostenský zákon podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění třídí živnosti do dvou základních kategorií, a to na živnosti ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací, pak podle podmínek, které musí žadatel splňovat, třídí na živnosti volné, řemeslné a vázané. Schéma č. 1: Kategorizace živnosti Živnosti ohlašovací koncesované volné řemeslné vázané Živnosti řemeslné jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 živnostenského zákona, živnosti vázané v příloze č. 2 živnostenského zákona a živnosti koncesované v příloze č. 3 živnostenského zákona. Podnikatelské činnosti, které nejsou uvedeny v žádné z příloh živnostenského zákona, nejsou z jeho působnosti vyloučeny a naplňují znaky živnosti, jsou živnosti volné. Nařízením vlády č. 140/2000 Sb., byl stanoven seznam těchto volných živností. Živnosti ohlašovací patří mezi tzv. živnosti nárokové, protože zájemce, který splní zákonem stanovené podmínky pro příslušnou živnost, má nárok na vznik živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení. Živnosti koncesované patří mezi tzv. živnosti nenárokové, protože zájemce, který splní zákonem stanovené podmínky pro příslušnou koncesovanou živnost, nemá automaticky nárok na vznik živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění vzniká až na základě povolení příslušného státního orgánu dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese.