Měsíčník informací ze života našeho domova. Srpen 2018 Motto: Nemusíš vědět, co se děje všude kolem tebe. Musíš vědět jen to, co se děje ve tvém srdci. Sri Chinmoy
Hipoterapie V úterý 7. srpna jsme se opět s uživateli vypravili za kolegyní Silvií Hoderovou za našimi koňskými kamarády do stájí v Chotěbuzi. Jelikož panovalo opravdu velmi horké počasí, Silvie již měla přichystáno posezení venku ve stínu, na okraji jezdecké haly. V úvodu si uživatelé poslechli povídání a viděli názornou ukázku jezdeckého
vybavení jako je uzdička, kamaše aj. Dále nás svou přítomností potěšili malí poníci. Kdo měl zájem, mohl poníka krmit nebo česat. Samozřejmě nechybělo občerstvení v podobě nealko-nápojů, kávy a zákusku. Nemalou radost jsme měli také z přítomnosti dvou malých psíků, kteří se od nás nehnuli ani na krok. Dopoledne to bylo opět vydařené, sluníčko nás provázelo i na cestě domů. Již nyní se těšíme na další návštěvu, která proběhne 28. srpna. Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
To už tady dlouho nebylo. Jelikož 14. 8. byla, co se týká slunečního žáru, předpověď vcelku příznivá, rozhodli jsme se po delší době otevřít naši Letní kuchyni. V plánu bylo smažení bramborových placek. Jakmile se sešli všichni zájemci z DZR v zahradě, pustili jsme se pilně do práce. Jak se říká: S chutí do toho a půl je hotovo. Nejprve bylo nutno brambory oškrábat, nastrouhat, udělat chutné těsto a smažení mohlo začít. Všichni zúčastnění si tradiční bramborovou pochoutku velmi pochvalovali. Kdo měl zájem, mohl ji zapít
nealkoholickým pivem. Jak už jsem zmínila, předpověď počasí byla příznivá ani horko, ani zima. Dopoledne se tak velmi vydařilo a uživatelé odcházeli s úsměvem na tváři. A nejen uživatelé. Vůně smažících se placek přilákala také některé zaměstnance, kteří neváhali a také ochutnali. Tak zase někdy příště na shledanou v naší Letní kuchyni. Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
Dne 16. 8. 2018 se uskutečnil dlouho očekáváný výlet na Lysou horu. Tuto vyjížďku jsme uskutečnili díky projektu Ježíškova vnoučata. Náš dárek pro seniory zasponzorovala p. Pavlína Z. z Roudnice nad Labem. Středisku Helios věnovala dostatek peněz na to, abychom výlet mohli začít pomalu zařizovat. V březnu to všechno vypuklo. Lístky na cestu jsou rychle pryč, navíc my jsme potřebovali celý autobus. Po dlouhém dopilovávání termínu jsme se my a vedoucí z ČSAD konečně dohodli. Termín zněl jasně: 16. 8 ve čtvrtek v 9:00 vyjíždíme od našeho střediska vstříc novým zážitkům. Naprosto upřímně můžu říct, že i já jako velký turista jsem se těšila, že tuto královnu Moravských Beskyd jednou zdolám bez potu a bolavých nohou. Autobus přijel s malým zpožděním a my jsme mohli vyrazit. Po necelé hodině cesty krásnou krajinou jsme dojeli pod Bezručovu chatu, která je nově otevřena od roku 2015, a to díky financování českých turistů. Něco málo z její historie: 1. 10. 1933 byl na Lysé hoře položen základní kámen ke stavbě české chaty. Postavena byla za 6 měsíců a slavnostně otevřena v červnu 1935. Následně došlo k přejmenování chaty českých turistů na "Bezručovu chatu", i když Petr Bezruč při svých výšlapech zavítal jen do kuchyně chaty německých turistů, nezúčastnil se ani pokládání základního kamene v roce 1933,
ani slavnostního otevření chaty v roce 1935, i když byl písemně pozván. Po znárodnění obě chaty vytvořily jeden celek pod názvem Bezručova chata na Lysé hoře. Bezručova chata vyhořela dne 11. 3. 1978. I my jsme se v Bezručově chatě napojili a najedli upečených koláčků od naší šikovné aktivizační pracovnice p. Ivanky, která den předem napekla s uživatelkami koláčky. Tři druhy koláčů to jen pro upřesnění úžasu. Kdo mohl, prošel se až nahoru a vyfotil se u hladicího bodu. Ostatní se mohli podívat na vysílač a krásný výhled po okolí. Počasí nám sice moc nepřálo. Cestou nám sice svítilo sluníčko, ale na vrcholu foukal vítr a bylo celkem pod mrakem. To nám ale náš výlet zkazit nemohlo. Proběhla ještě společná focení a jelo se domů.
Cesta opět proběhla bez problémů. Ono, když se jede tak pěknou krajinou, je to vždycky pěkná podívaná. Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že se výlet povedl. Přijeli jsme příjemně unaveni a plní nových zážitků. Pro většinu to bylo naposledy, kdy se na vrchol Moravských Beskyd podívali. My jsme rádi, že jsme tyto zážitky mohli našim uživatelům zprostředkovat a prožívat s nimi. Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat paní, díky které se náš výlet mohl uskutečnit. Poděkování patří také zaměstnancům a dobrovolníkům z řad rodinných příslušníků, kteří se přímo účastnili nebo jakkoli pomáhali. Obdiv uživatelům, kteří měli dostatek odvahy a elánu, aby se s námi vydali na hory. Pro zajímavost několik bájí o Lysé hoře: Na Lysé hoře hluboko v jejím nitru je tajemná podzemní jeskyně s velikým pokladem, který hlídá obrovitý had, o němž nikdo neví, kde je přesně ukryt. V této jeskyni též sídlila čarodějnice "divá Hana". Když Juráš zrádně zabil Ondráše a ostatní zbojníci byli chyceni nebo pověšeni, ujala se Hana hlídání Ondrášova pokladu. Jeden z chycených zbojníků prozradil na mučidlech tajný úkryt pokladu na Lysé hoře a zakrátko bylo do hor vysláno vojsko, aby čarodějnici a její jeskyni vypátralo a pokladu se zmocnilo. Když vojáci toto divé zákoutí na Lysé obklíčili a opatrně se blížili ke vchodu do jeskyně, na skále nad jeskyní se ozval strašlivý skřek čarodějnice Hany. Hana jim zahrozila pěstí, začala čarovat a v tu chvíli sjel z oblohy blesk, zaduněl hrom a veliká skála se dala do pohybu i se starou čarodějnicí. Ta se zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod do tajné
podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velikého hada se zlatou korunkou na hlavě. Jiná pověst říká, že bájný had se zlatou korunkou žil na severozápadních svazích Lysé hory, pán všeho tvorstva v horách. Kudy se plazil, vypálil dnešní louky a paseky. Býval největším nepřítelem pytláků a zlodějů, kteří strojili lesní pych a kradli dřevo. Také v Lysé hoře je ukryto vojsko bájných slezských rytířů. Dokud nad horou ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Až se rozletí do dolin, tu z Lysé hory vyjedou rytíři na koních a budou bojovat s nepřítelem. Jedenkrát ročně na sv. Jana udeří tambor do bubnu a vojsko pak spí dále. Lysá hora je prý naplněná vodou až po okraj a voda se rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší svoje hříchy a přijde soudný den. Od věků ukrývá Lysá hora ve svém nitru Černé jezero a po staletí shlíží smrky na jejím vrcholu dolů mezi daremné a prostopášné lidi, kteří se snaží zbohatnout na darech přírody.
Zpracovala: Nikola Přečková, aktivizační pracovník Všichni uživatelé souhlasili s fotografováním a publikováním fotek, mohou se tak pochlubit, že byli na Lysé hoře.
O výletě na Lysou horu napsala příspěvek také naše uživatelka p. Vondrusová, jehož doslovné znění po drobné korekci předkládáme: Zájezd na Lysou horu z mého pohledu: Na výlet na Lysou horu jsem se těšila. Byla to určitě poslední návštěva milované hory, kterou jsem zdolala během života alespoň 20krát. Jsem sice chodící, ale mé berle nedovolují pomáhat druhým. Proto jsem vše sledovala zpovzdálí. Našemu výletu předcházela příprava. Nikolka, Ivanka napekly spolu s uživateli 2 bedny výborných koláčů. Připravila se lékárnička, deky, bundy prostě vše, co nemohlo na naší cestě chybět. Nastal den D. Autobus nepřijel včas, cítila jsem strach, že nepřijede vůbec. Měl zpoždění 15 min, nastala organizovaná tlačenice: našich 8 vozíčků s klienty se musely naložit nejdříve. 6 Vozíčků se složilo, klienti se usadili do autobusu a pouze dvě osoby na vozíku si nemusely přesedat, vozíky se pořádně připoutaly. ODJEZD!! P. Ludmilo, vydržte, za chvíli tam už budeme. Už je to jen kousek ozvalo se několikrát. Naštěstí byla kolem nás krásná krajina, v zahradách rostlo ovoce. Autobus nám zastavil pod chatou a nastalo vystupování, síly našich aktivizačních pracovnic a jednoho pomocníka z řad MP dostaly zabrat do kopečka k chatě. Všichni se usadili, dostali koláč, pití i kávu. Aktivizační pracovnice doprovodily toho, kdo potřeboval, na záchod,
který nebyl pro nás starší vhodně přizpůsoben. Já jsem se s obdivem dívala, jak jim to jde! Spolu se zdravotní sestrou jsme se prošly krajinou a u Mohyly jsme se i vyfotografovaly. To byla malá procházka, naštěstí se šlo dobře. Dívali jsme se před chatou na krásné hory v dálce, trochu v mlze. Potom jsme se společně vyfotili u vysílače. Opět nastala práce rukou bylo třeba naložit vozíky do autobusu a šťastně dorazit domů. Chtěla bych trochu sečíst náš malý výlet: 1) Ráno muselo být připraveno 8 vozíků a 12 dalších uživatelů s chodítky. 2) Při nástupu vyjet nahoru, složit vozík a klienta dopravit na místo, aby se mu dobře sedělo. 3) Při dojezdu opět práce naopak v chatě a venku starost, aby si všichni užili všechno a byli v pohodě. 4) Přemístění k výhledu a poté focení. 5) Opět složit vozíky a naložit je. 6) Vystoupit. V počtu 5krát práce s vozíky a nemocnými lidmi. Všechny úkony nebyly prohřáty sluncem, ale úsměvem, ochotou a péčí. Všechny aktivizační pracovnice, Standa, plus další muž, který velmi pomáhal při těžkém zvedání, ale i při povídání se jako by mezi nás patřil. Zájezd se mi velmi líbil. Líbil se mi zejména proto, že jsem viděla v očích zaměstnanců odhodlání udělat pro své klienty všechno, aby byl výlet podle jejich gusta. Aby se ti mohli svým kamarádům,
kamarádkám a dětem mohli pochlubit, že byli na Lysé hoře, nejvyšším Beskydském vrcholu. S obdivem děkuji všem, kteří se na zájezdě podíleli, všem usměvavým a hlavně ochotným. Já jsem díky výletu měla úsměv na tváři po celou dobu zájezdu. Milada Vondrusová, uživatelka služby DS Helios
Rok se s rokem sešel a nastal opět velmi příjemný okamžik. Ukončit letní sezónu grilováním. Tento rok nás navštívilo nové pěvecké duo Středočeští heligonkáři. Příjemným překvapením bylo to, že zpívali a současně chodili mezi lidmi s vozembouchem a heligonkou. Mnoho našich uživatelů i přizvaných hostů si zazpívali písně svého mladí.
Pozvání přijalo téměř 20 uživatelů ze střediska Luna a 3 uživatelky z DPS Bystřice. Opékaly se párky, čepované pivo teklo proudem. Počasí nám vyšlo na jedničku. Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že se tato akce povedla. Mnozí z nás na ni budou vzpomínat přes dlouhé zimní večery, které se kvapem blíží. Zpracovala: Nikola Přečková, aktivizační pracovník
V následujících měsících budeme společně postupně odkrývat skrytá přísloví. Za správné uhodnutí všech čtyř přísloví čeká některého z Vás malá odměna. Takto budeme společně hádat a odměňovat do posledního přísloví Odpovědi z minulého čísla
13. Bez peněz do hospody nelez 14. Jednooký mezi slepým králem 15. Jablko nepadá daleko od stromu 16. Zadarmo ani kuře nehrabe Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník Zdroj: Blesk
Co je Bejvávalo? Zajímá Vás, jaký byl skutečný svět před sto lety? Naše 'Hledání ztraceného času' nabízí jedinečný pohled na tehdejší život a nejnovější vynálezy prostřednictvím dobových článků z archivních časopisů a knih. Všechny články včetně ilustrací uvádíme v původní podobě a psané dobovou češtinou. Proč se ženy oblékají a malují tak, aby byly ještě krásnější? původně vyšlo: Česká hospodyně 1901, autor neuveden. Na tuto důležitou otázku hledal odpověď článek z roku 1901. Zkuste si přečíst, zda se to od té doby svět nějak změnil, nebo zda to co platilo ohledně módy tehdy, platí i dnes.
Dáma v šatech. Proč se krásné pohlaví ještě okrašluje? Tak ptal se jistý časopis, chtěje zvěděti o tom mužské mínění; poprávame mu zde místa, třeba by toto mínění mnohá Evina dcera za ne zrovna lichotivé uznala. Žena s květinou.
Jeden praví: Mají nás ženy skutečně za tak hloupé, že bychom my muži byli s to připsati krám různých tretek na vrub osobní jejich ceny? Nikoli, za tak hloupé nás ženy nepovažují, ale toliko za bloudy a to vším právem! Tož stavíme si přesnou otázku, kterou také správně si chceme odpověděti:»pěkný klobouk, pěkný šat, ty zářivé skvosty, pikantní bluza a co všecko na sebe ženy béřou, přece ze sebe opět svléknou a kdož pak ví, jak ráno o šesté pak vypadají?»než to všecko nepomůže, neboť když jednou v plné záři přirozených i umělých vnad, zvláště když při nějaké příležitosti náš fotografický mozkový aparát, jemuž čočkou jest čočka oka našeho, skvostný obrázek se vtiskne, může sice po čase vyblednouti a zmizeti, nikdy ale na své celistvosti pozbýti a to rozhoduje. Mladá žena. Ku př. vídám ženský zjev vždy v stejném lesku, se vší výzdobou umělou i snad s jinak náladným okolím: mohu sice všechny přídavky
zjevu odmysliti, ale nedocílím toho, abych je neviděl co jediný celek s přirozenými vnadami. To dobře ženy vědí, že nemůže muž při nejlepší vůli něco z celkového zjevu odloučiti a vědí dále, že i u nejstřízlivějšího muže nevnikají duševní dojmy cestou rozumu, nýbrž cestou fantasie, kterou zjev vzbuzuje. Proč se tedy ženy okrašlují? Aby byl vliv na fantasii muže mocnější! Fantasie nad rozumem vítězí aspoň, není-li tento příliš starý. Že ale i příliš starý rozum fantasii podlehne, o tom svědčí prudké zamilování starých mládenců a vdovců. Ženy vědí, že dojem rozhoduje a také se muži mezi sebou ptají, ne jak je žena krásná, nýbrž jaký dojem učinila. Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovnice Zdroj: www.bejvávalo.cz
Dnes jsme společně ve městě, které leží v rovinaté krajině polabské nížiny, která je málo zalesněná a intenzivně zemědělsky užívaná. Město se rozkládá na obou březích řeky Labe. Na Labi se nachází hydroelektrárna se zdymadlem. Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v posledních letech rekonstruovaný lázeňský park, který sahá až k nádražní budově z roku 1932. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Město je největší lázeňskou společností ve Středních Čechách známou především díky úspěšnému lázeňství již od roku 1908. Lázně vycházejí ze stoleté tradice a snaží se zcela využívat unikátních účinků přírodního zdroje minerální vody. Zakladatelem byl Arnošt Filip Hohenlohe ze Schillingsfürstu. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících desetiletích se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262 1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní zámek. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové lázně roku 1472 povýšili na město.
Už víte, kde jsme se společně zatoulali? Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník Zdroj: www.atlasceska.cz, www.wikipedie.cz Odpověď z minulého čísla je: Kunětická Hora
Do taxíku nastoupí zcela nahá dívka a jakoby nic oznámí, kam chce odvézt. Řidič se cestou neustále ohlíží. Neviděl jste nikdy nahou ženskou?" zlobí se dívka. Ale jo. Jen mě zajímá, odkud při placení vytáhnete peněženku..." poznamená taxíkář. V Alpách přijde turista za horským vůdcem, aby ho zavedl na vrchol Matterhornu. Nezlobte se, ale já už to několik roků nedělám." A proč?" Špatně jsem snášel tu samotu při sestupu." Vzpomněl si manžel po příjezdu do Bulharska: "Propána, zapomněl jsem říct sousedovi, aby se nám postaral o kanárka." "Tak o toho se už nestarej," utěšuje ho manželka, "právě jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla zavřít plyn."
Čech přijede do Švýcarska, aby si tu uložil nějaké peníze, protože je to o mnoho bezpečnější, než u nás. Když přijde do banky, opatrně se rozhlédne, zda ho nikdo nepozoruje. Několika rychlými kroky přiskočí k přepážce a říká k jedné z pracovnic: Dobrý den. Chci si zde uložit nějaké peníze. A kolikpak? Zeptá se nevzrušeně. Muž se paranoidně ohlíží, až nakonec zašeptá: Pět milionů! Ale pane! Směje se žena. Tady se za chudobu přece vůbec nemusíte stydět!
Září 2018 4. září SETKÁNÍ s profesionálními hasiči 4. září Pečení HZS KARVINÁ NOVÝ DOMOV KARVINÁ od 09.00 hodin od 13.00 hodin v Hobby kuchyňce 5. září Farmářské trhy od 09.00 hodin dle zájmu uživatelů a aktuálního počasí 5. září Kuželky 6. září Boccia od 13.30 hodin v tělocvičně od 13.30 hodin v suterénu 7. září Naslouchám 11. září Pečení od 13.30 hodin v knihovně od 13.00 hodin v hobby kuchyňce
12. září Vzpomínkové setkání od 13.30 hodin u modlitebny 13. září Veletrh poskytovatelů sociálních služeb 13. září Boccia 18. září Pečení 19. září Kuželky náměstí Republiky Havířov od 09.00 hodin do 17.00 hodin od 13.30 hodin v suterénu od 13.00 hodin v Hobby kuchyňce od 13.30 hodin v tělocvičně 20. září Hipoterapie 20. září Boccia Stáje Chotěbuz od 09.00 hodin od 13.30 hodin v suterénu 21. září Naslouchám od 13.30 hodin v knihovně
21. září Biograf 25. září Pečení 26. září Kuželky od 13.00 hod. v jídelně od 13.00 hodin v Hobby kuchyňce od 13.30 hodin v tělocvičně
Uživatelé mají rovněž možnost využít z naší nabídky: 1x týdně canisterapie - individuální i skupinová pod vedením paní Silvie Hoderové denně PALOUČEK fototerapeutická a relaxační místnost informace podají aktivizační pracovnice každý všední den rehabilitace pod vedením fyzioterapeutky
Domov seniorů Havířov, příspěvková organizace středisko HELIOS Ordinační hodiny praktických lékařů: MUDr. Wawrzyczek Jiří, MUDr. Štětinská Lucie Úterý 09.00 max. do12.00 hodin Středa 09.00 max. do 12.00 hodin V případě zájmu jsou možné osobní konzultace s lékařem, a to po předchozí telefonické domluvě se zdravotní sestrou daného patra. Provozní hodiny depozitní pokladny: Pondělí 08.00 10.00 hodin Úterý sociální šetření v terénu u žadatelů o službu Středa 08.00 16.00 hodin úřední den pro kontakt s veřejností Čtvrtek 08.00 10.00 hodin Pátek 08.00 10.00 hodin Přestávka na oběd 12.00 12.30 hodin měsíčník informací ze života našeho domova. Adresa redakce: Jaroslava Seiferta 1530/14, 736 01 Havířov Město Telefonický kontakt: vrátnice - ústředna +420 596 810 061 Redakční tým: tvoří kolektiv pracovnic sociálního útvaru střediska Helios Editace textů: Gabriela Kunčická