ZBIORY a ZAHRADNÍKA Č I N N O S T S L. M. O. L. Z A R. 1 9 3 7 VC 2 53/0/1. 5. 0 0
ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TESINSKU A HLUCINSKU ZA ROK 1937 K TISKU U SPO ŘÁD A L A N T O N ÍN H O Ř ÍN E K VE SLEZSKE OSTRAVĚ V DUBNU 1938 Nákladem Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostrav é vytiskla» P r e s s a «akcideniní a obchodní tiskárna (maj.petr Pavlán ml.) ve S I. Ostravě, Bezruíova
Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové P. PU SEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. H E JR E T JA N, redaktor Národní Politiky v Praze. HOLEŠ ALOIS, knilivedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl. M. O. L. t HRUBÝ VÉN CESLA V, bývalý říšský a'zem ský poslanec v Opavě, zakladatel Sl. M. O. L. LA N D SFELD ANT., ředitel gymnasia n. o. v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L. M ALYPETR JA N, předseda vlády ČSR v Praze. t.ludr. PELC FER D., notář a dlouholetý zasloužilý starosta SI.M. O.L. ve Slezské Ostravě, f ŠIM EČEK BEDŘICH, president krajského soudu v Mor. Ostravě (na odpočinku). Diplomy čestného uznání Slezské Matice osvěty lidové obdrželi od roku 1920 1936: f Dr. BARON JO S E F, bývalý m ístopředseda zemské školní rady slezské v Opavě, t BĚLO H RÁ D EK FRANT., ředitel Ústřední Matice školské v Praze. BOUS FRANT., vrchní školní rada min. školství a nár. osvěty v Praze. BUZFK KAM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze. HA ERING JA R., vrchní rada politické správy, okresní hejtm an ve Fryštátě. HA JN Á ZDEŇKA, řídící učitelka v Praze. HLADÍK RU D OLF, přednosta stanice v Břeclaví. Dr. HOFFMANN STA N ISLA V, odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze. Dr. H R E JS A GUSTAV, m inisterský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze. HRUBÝ EM ANUEL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze. KEPL JO S E F, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze. KLAC BOHUSLAV, ředitel m ěstských úřadů v Českém Těšíně. K LIM ÁNEK FRA N T., hlavní pokladník m ěsta Slezské O stravy, f KLVAŇA ANT., okresní školní inspektor v Orlové. Dr. K RČM Á Ř K., universitní proíesor a m inistr školství a nár. osvěty m. sl. v Praze. K U Č ER A O SK A R, revídent Báňské a hutní společnosti n. o. v Karvinné. f K ŘÍSTEK JA N, majitel realit v Lazích, bývalý starosta Sl. M. 0. L. M ELICHAR A D O LF, pokladník B áňské a hutní společnosti n. o. ve Slezské Ostravě-Salm a. Dr. M ICH ÁLEK J., vrchní rada politické správy, okresní hejtm an v Opavě, f MLČOCH FRANT., sekční šéf min. školství a nár. osvěty v. v. v Praze. PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v., I. nám. starosty Sl. M. O. L. ve Sl. Ostravě. PAVELEK FERDIN AND, vládní rada, zemský školní inspektor n. o. v Brně. JU D r. PAVELEK JA K U B, vrchní rada pol. správy u zemského úřadu v Brně. PAVLÍČEK M ETO D ĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě. PETŘÍK KONSTANTIN, ředí lei stát. ref. reál, gymnasia v Českém Těšíně. PIŽL A LOIS, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. 5
POLÁŠEK AD., inspektor státních škol v Opavě. RO TTER KAREL, vrchní rada politické správy, zemský úřad v Brné. Dr. ŘÍHA KAREL, advokát a starosta v Bohumíně-městě. SEDLAŘÍK JA N, majitel velkostatku ve Vratimově. Dr. STA ŠEK FRANT., ministerský rada v presidiu min. rady v Praze. Dr. STRÁNSKÝ RUDOLF, tajemník min. školství a národní osvěty v Praze, f STYPA TOM ÁŠ, bývalý ředitel dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Praze, f ŠK Á BA JO SE F, vládní tajemník m inisterstva vnitra v Praze, f ŠRÁM EK JOSEF', bývalý zemský president slezský v Opavě. T ESA Ř M ETODĚJ, ředitel okresní nem ocenské pojišcovny v Opavě. T ESA Ř ŠTĚPÁN, ředitel měšťanské školy v Karvinné. VALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné. Dr. VALOUCH MIROSLAV, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. V roce 1937 obdrželi diplom y čestného uznáni Sl. M. O. L.: JA ŘA BÁ Č JAN, ředitel státního reálného gymnasia v Orlové. KUBÍK FRANT., vrchní oficiál, D oubrava. M O JŽÍŠEK JO SEF, ředitel škol v. v., Slezská Ostrava. TA LPA KAZIMÍR, ředitel měšťanské školy v. v., Lazy. Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím člénem se stane, kdo zaplatil jednou pro vždy nejméně Kč 500'. Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1936 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L. celkem 769 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zaklád ajícího členství: i BANKA ČESKOSLOVENSKÝCH LEG IÍ v P r a z e... Kč 500 Č ESK O SLO V EN SK Á ZBRO JO V K A, akc. spol. v B r n ě... 500 ČERNÝ JAN, president země M oravskoslezské v B r n ě...... 1000 D OTLAČII.OVÁ PAVLA, učitelka v. v, v P říb ra m i... 1000 t KOZÁKOVÁ-ŠUBRTOVÁ BOŽENA, chot ředitele plynárny v Kolíně...,, 3000' K U PK A VLADIMÍR, velkoobchodník hudebním i nástroji v Mar. H o r á c h... 500'' NEKVASIL V., podnikatelství staveb v P r a z e...... 500' Dr. PO SPÍŠIL VILÉM, guvi nér N árodní banky v P r a z e... 500 Dr. PR E IS JAROSLAV, vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e... 500' ŘEDITELSTVÍ POM OCNÝCH Ú Ř A D Ú zem ského úřadu v Brně.... 500' f Dr. SCHEINER JO SE F, advokát a starosta Čsl. obce sokolské v Praze... 500' JU D r. SLÁDEK VLADIMÍR, advokát v M or. O stravě,..... 500' SO K O LSK Á ŽUPA M O RA V SK O SLEZSK Á v Mor. O s tr a v ě... 500' T ESA Ř Š1ĚPÁN, ředitel státní měšťanské školy v Karvinné....... 9CQ' 6
I V roce 1933 přistoupili za zaklád ající členy Sl. M. O. L.: Dr. BEN EŠ EDVARD, president Československé republiky v P r a z e......500' BUDOU CNO ST", Ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě.. 500' M A LYPETR JA N, bývalý předseda vlády ČSR v P r a z e......500' M UDr. M ÍČEK JA RO SLA V, stát. obvodní a pokladenský lékař v Bystřici n. O.,, 500' SLA V IA, vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně... 500' STŘ E D O Č E SK Á SO K O LSK Á ŽU PA JA N A P O D L IPN É H O v Praze......500' Dr. ŠÁM AL PŘEM YSL, kancléř presidenta republiky v Praze........ 500' ÚSTŘEDNÍ SPO LEK ČESKÉHO UČITELSTVA ve Slezsku v Orlové..... 500' V roce 1934 přistoupili za zaklád ající členy Sl. M. O. L.: B L A Ž E J IGNÁC, továrna nábytku, Porubá u S v i n o v a...kč 500'- FED ERER OSKAR, gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. Ostravě. 500' HAERIN G JA R O SLA V, okresní hejtm an ve F ryštátě...... 500' M U Dr. HORNÍCH JA N, státní obvodní lékař v H n o j n í k u...500' CHAM RÁD ALBÍN, obchodní dum v O rlo v é....... 500' CH R O STEK LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O stravě... 500' Ing. JU RN EČK A ALFRED, úř. opr. civ. inženýr staveb a stavitel v M. Horách. 500" t MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v Radvanicích....500' M Ě STSK Á SPO Ř ITELN A ve Slezské O s t r a v ě...500' Ing. Dr. M ODR E^MIL, centr. řed. dolů Báňské a hutní společnosti v M. Ostravě. 500' ODBOR SLEZSKÉ M A TICE OSVĚTY LIDOVÉ v Panských Nových Dvorech. 500 O D B O R SLEZSK É M A TICE OSVĚTY LIDOVÉ v K a rv in n é -Š o lc i......500 PRVNÍ Č ESK Á V ZÁ JEM N Á PO JIŠŤO V N A v P r a z e......5 0 0 '- JU D r. ŘÍHA KAREL, advokát v B o h u m í n ě...500' JU D r. SM IŘÁK SVATOPLUK, advokát ve Frýdku......500' ST E JSK A L A D RÁ BEK, stavitelé ve Slezské O stravě...500' Ing. STILLER FRANTIŠEK, horní ředitel dolů Severní dráhy n. o. v Mor. Ostravě 500' ŠÁ FR A T A RU PERT, obchod železem v Mor. O stravě...500 f ŠIM EČ EK BED Ř ICH...... 500- t V AŠEK A N TO N ÍN, notář v Klímkovicích....500' Ing. Dr. VLACH JIŘ Í, tajem ník ředitelské konference v Mor. O s t r a v ě...500' Ing. VORÁLEK KAREL, nám ěstek ředitele Báňské a hutní spol. v M. Ostravě. 500' V roce 193S přistoupili za zaklád ající členy Sl. M. O. L.: FTLIPEC FRANT., zednický a tesařský mistr v Dolních Tošanovicích... Kč 500' N e jm e n o v a n ý......500' O D B O R SLEZSK É M A TICE OSVĚTY LÍDOVÉ v A lb r e c h tic íc h......500 O D B O R SLEZSK É M A TICE OSV ĚTY LIDOVÉ ve Skřečoni...500 O D B O R SLEZSK É M A TICE OSV ĚTY LIDOVÉ ve S t ř í t ě ž i......500', O D B O R SLEZSK É M A TIC E OSVĚTY LIDOVÉ v Horním T ě r l i c k u...500' - O D B O R SLEZSK É M A TICE OSV ĚTY LIDOVÉ v T ř i n c i......500' O D B O R SLEZSK É M A TICE OSVĚTY LIDOVÉ v Z á b la tí... 500 7
V roce 1936 přistoupili za za k lá d a jící členy Sl. M. O. L.: MYŠKA FRANTIŠEK, statkář ve V e n d r y n i...kč 500' - Nakladatelství a vydavatelství NOVÁ ŠKOLA " v P ra ze... < 500- Stolová společnost NETOPÝR", u Rudolfů ve Slezské O s t r a v ě...500'- V roce 1937 přistoupili za z a k lá d a jíc í členy Sl. M. O. L.: JU R O Š LUDVIK, architekt a slavitel ve F r ý d k u...kč 500- KUČERA TOM ÁŠ, stavitel ve Slezské O s tr a v ě...500'- RYCHTARSKÝ JO S E F, berní ředitel v. v. ve Slezské O stra v ě...500'- Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové r. 1937 Předsednictvo: S t a r o s t a...holeš ALOIS, knilivedoucí v. v. v Orlové. I. nám. starosty... PAVLÁN PETR, ředitel okresní nem. pojišťovny v. v. ve Sl. Ostravě. II. nám. starosty... KLAC BOHUSLAV, ředitel m ěstských úřadu v Českém Těšíně. I. je d n a te l... ŠTĚTINA BED Ř IC H, ředitel státních měšťanských škol v N. Bohumíně. II. je d n a te l...pi.acht VÁCLAV, ředitel stát. reálného gym nasia v Jablunkově. P o k la d n ík... PAVLÍČEK M E T O D ĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě. Č len... HOŘÍNEK ANT., tajem ník Sl. M. O. L. ve Slezské Ostravě. Volení členové ústředního výb o ru : BERÁNt'K FRANTIŠEK, učitel v Koutech na Hlučínsku (p. Kravaře). BERÁNEK MILOSLAV, ředitel m ěšťanské školy v Petrovicích. FARNÍK ALFRED, statkář v Dolním Térlicku (p. Dolní Bludovice). HEGER KAREL, farář v Prostřední Suché, HUBEŇÁK JO SE F, ředitel měšťanské školy v Jablunkově. JAŘABÁČ JAN, ředitel reálného gymnasia, starosta m ěsta Orlové. KLAC BOHUSLAV, ředitel m ěstských úřadů v Českém Těšíně. KONEČNÝ JA RO SLA V, odborný učitel v Českém T ěšíně, okresní školní výbor. KRATOCHVÍL JAN, tajem ník ve Fryštátě. KREMER JO SE F, řídící učitel, Štěpánkovice-Svoboda. KRU FA ANTONÍN, řídící učitel m. sl. a starosta v Karvinné. MALINA STANISLAV, říd,v'í učitel ve Vyšních Lhotách u Frýdku. MELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v., Sl. O strava-salm a. MÍČEK BOHUMÍR, poštovní úředník ve Frýdku. NÁDENÍK RUDOLF, řídící učitel v M arkvartovicích (Hlučínsko). NOVÁK ANDĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučíně. OPĚLA AUGUSTIN, ředitel m ěšťanské školy v Karvinné-New-York. PAVLAN PETR, ředitel okresní nem. pojišťovny m. sl. ve Sl. O stravě. 8»
PAVLÍČEK ME TODĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě. PETÁ K O V Á ANNA, choť ředitele dolů a předsedkyně ženského odboru Sl. M. O. L. PILAŘ FRANT., ředitel měšťanské školy v Třinci. P il HA EVARIST, tajem ník republikánské strany v Komorní Lhotce u Českého Těšína. PLACHT VÁCLAV, ředitel stát. reál. gymnasia v Jablunkově. PRAŽÁK FRANT., řídící učitel v Návsi.* JU D r. ŘÍHA, advokát a starosta v Bohumíně-městě. Ing*. SPRÁ TK A J., Iesmistr v Tyře (p. Třinec). SCHM ID AUGUSTIN, ředitel měšťanské školy ve Frýdku. SMÍR A FERDINAND, řídící učitel v Raškovicích. VÁVRA PETR, statkář v Hradišti (p. Hnojník). ZAHRADNÍK JA ROSLA V, šéfredaktor M oravskoslezského deníku v Mor. Ostravě. O kresn í jednatelé, členové ústředního výboru svou funkcí: AM BROS TOM ÁŠ, řídící učitel v Horním Těrlicku (p. Dolní Bludovice). H RO ZEK ANTONÍN, okresní školní inspektor ve Frýdku. HRUŠKA KAREL, ředitel měšťanské školy v Kravařích (Hlučínsko). JI ROU ŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně. MUDr. JU R O Š ALFO NS, obvodní lékař v Raškovicích u Frýdku. K A R K O ŠK A JIN D Ř IC H, odborný učitel a starosta v Petřvaldě. KONEČNÝ JA R., odborný učitel v Bystřici nad Olzou. KULA EM ANUEL, profesor stát. reálného gymnasia v Orlové. SOM M ER FRANTIŠEK, odborný učitel v Hlučíně. SMYCZEK KÁREL, řídící učitel v Jablunkově. ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel měšťanských škol v Novém Bohumíně. 1E SA Ř ŠTĚPÁN, ředitel měšťanské školy v Karvinné. P oradci: Pro otázky školské... HŮLKA BOHUM ÍR, inspektor státních škol v Č. Těšíně. MACHARA PRAVOSLAV, ředitel zemské odb. školy pro ženská povolání v Českém Těšíně. M ENŠÍK VLAD., okresní školní inspektor ve Fryštátě. Pro otázky církevní.... Ř, kat. Dr. FRANT. JED LIČK A, farář v Novém Bohumíně. Dr. VÍ i. M O JŽ ÍŠE K, farář v Horním Térljcku. Evang. P. JA NECZEK, katecheta v Hnojníku. Pro otázky p rá v n í...dr. PA RM A D UŠAN, advokát v Českém Těšíně. Dr. ŠTĚTIN A K., adv. konc. (u Dr. Šalka, advokáta v M. Ostravě). Pro otázky sportovní... JU R A RICHARD, řídící učitel v Loukách nad Olzou. Pro otázky hospodářské. ČÍŽEK JA R., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu. Pro otázky osvětové a lid o v ý c h o v y...'.. SV O BO D A EM ANUEL, řídící učitel ve Skřečoni. Pro otázky sam osprávy.. K O TRŠ FERDIN AND, ústřední tajemník mor.-slezských obcí, měst a okresů v Mor. O stravě (radnice). Pro otázky pojišťovací.. SLÍVA JA N, ředitel okresní nem ocensko pojišťovny ve Fryštátě. 9
Revisoři: HUVAR ROBERT, ředitel m ěštanské školy ve Slezské Ostravě. KRO ČKOVÁ VLASTA, chof řídícího učitele v Hrušově. KLIMÁNEK FRANT., hlavní pokladník m ěsta Slezské O stravy v. v. POLA NSKÝ PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Slezské Ostravě. Ústřední kancelář: H O Ř ÍN EK ANTONÍN, tajemník. SED LÁ Č EK FRANTIŠEK, účetní. HUDEC LEO, úředník (do září 1937). BERN A TÍK ZDENĚK, účetní úředník (od října 1937). HAVELKOVÁ MARIE, úřednice. M OLDŘÍKOVÁ MARIE, úřednice. ŠIN D ELO V Á DOBROSLAVA, úřednice. SEDLÁČK OVÁ VĚRA, výpomocná úřednice. Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně: JIR O U Š E K VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně, správce. CISO VSK Á BOŽENA, úřednice. ZPĚVÁK JO SE F, úředník. O dbočka Slezských Matic v H lučíně: KOCIÁN PŘEMYSL, učitel v Hlučíně, správce. ZAVADILOVÁ HELENA, úřednice. 10
Okresní matiční sbory Oblast působnost! Slezské Matice osvěty lidové jest rozdělena na obvody zvané okresy. V cele okresu stoji okresní sbory. Okresní sbory tvoří: 1. Okresní jednatel. 2. Předsedové a lednatele odboru. 3. Členové ústředního výboru z okresu. K řízení schůzí okresního sboru zvo I se piedseda a pro zapis zapisovatel. Každý okresní sbor je zastoupen v ústředním výboru dvěma cleny. Do roku 1935 bylo 9 okresních sborů. Vzhledem na veliký počet odborů v nekterych okresích přikročeno bylo k rozdělení těchto okresů. Rozdělen byl okres jablunkovský na okres bystřičky a jablunkovský a okres frýdecký na frýdecký a raškovický. V r. 1936 rozdělen byl okres hlučínský na hluěínský a kravařský. Po provedené reorganisaci okresních sboru tv o n nyní oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové 12 okresních sborů Okresní sbory jsou rozděleny takto: 1. O k re sn í sbor pro Bohum ínsko: Okresní jednatel Bedřich Štětina, ředitel čes. stát. měšťanských škol v N. Bohumíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bohumín - město, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín Nový - Šunychl, 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyné Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlovi 10. Rychvald na hranicích, 11. Skřečoň, 12. Věřnovice, 13. Vrbice, 14.Záblatí, 15.Závada. 2. O k resn í sbor pro Fryštótsko: O kresní jednatel Štěpán Tesař, ředitel měšťanské školy v Karvinné. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. K arvinná-hranicé, 5. Karvinná-Jindřich, 6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní, 11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Suchá Horní. 3. O k resn í sbor pro O rlo vsko : Okresní jednatel Em. Kula, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. D oubrava, 2. Lazy, 3. Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimný důl, 6. Petřvald, 7. Petřvald-N ová Dědina, 8. Petřvald-Podlesí, 9. Porubá, 10. Rychvald-Podlesí, 11. Rychvalddul Václav, 12. Suchá Dolní, 13. Suchá Prostřední. 4. O kresn í sbor českotěšínský A : Okresní jednatel Toináš Ambros, řídící učitel v Horním Těrlicku. Sdružujetyto matiční odbory: I. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. D atyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. Domaslovice- Volovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. M istřovice-koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšovice, II. Stanislavice, 12. Šum bark, 13. Těrlicko Horní, 14. Těrlicko Dolní, 15. Tošanovice Dolní, 16. Zivotíce, 17. Zukov Dolní, 18. Žukov Horní. 11
5. O kresní sbor Českotěšínský B: Okresní jednatel Václav J í r oušek, odborný učitel v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Konská-Kanada, 6. Konská-Puncov, 7, Kojkovice, 8. Lhotka Komorní, 9. Li.štná Dolní, 10. Lištna Horní, 11. Nebory, 12. Kopice, 13. Reka, 14. Smilovice, 15. Stři též, 16. Svibice, 17. Č eskýt ěšín, 18. Třanovice, 19. Třinec, 20. Vélopolí. 6. O kresní sbor pro Bystřičko: Okresní jednatel Jaroslav K o n e č n ý, odborný učitel v Bystřicí nad Olzou. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bystřice n. Olzou, 2. Bystřice-Paseky, 3. Hrádek, 4. Karpentná, 5. Košařiska, 6. Lyžbice, 7. Nýdek, 8. Nýdek-Hluchová, 9. Oldříchovíce, lo.tyra, 11. Vendryně, 12. Vendrynč-Zaolzí. 7. O kresní sbor pro Jab lu n kovsko : Okresní jednatel Karel Smyczek, řídící učitel v Jablunkově. S č r u ž u j e tyto matiční odbory: 1. Bukovec, 2. Bocanovice, 3. H rčava, 4. Jablunkov, 5. Jablunkov-Písečná, 6. Lomná Dolní, 7.1.omná Horní, 8, Milíkov, 9. M osty u Jablunkova, 10. M osty-šance, 11. Návsí, 12. Návsí pod Stožkem, 13. Návsí-Jasení, 14. Písek. 8. O kresní sbor pro Frýdecko: Okresní jednatel Antonín Hrozek, okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bludovice Horní, a) Bludovice P rostřední, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovicp-B ystré, 5. Lískovec, 6. Malenovice, 7. Pržno-Lubno, 8. Panské Nové Dvory, 9. Sedlíště, 10. Hamry Staré, 11. Staré Město u Frýdku, 12. Vojkovice, 13. Žermaníce. 9. O kresní sbor pro Raškovicko: Okresní jednatel MUDr. Alfons Juroš, státní obvodní lékař v Raškovicích. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. M orávka-pražm a,<2. Raškovice, 3. Skalice, 4. Janovice, 5. Lhoty Nižní, 6. Lhoty Vyšní. 10. O kresní sbor pro obvoc* slezsko o stravský: 12 Okresní jednatel Jindřich K a r k o š k a, odborný učitel a starosta v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Hrušov, 2 Kunčičky, 3. Kunčice n, O str., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice, 7. Slezská Ostrava - střed - mužský, 8. Sl. O strava - střed - ženský, 9. Sl. O strava-salm a, 10. Sl. Ostrava-Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.
11. O kresn í sbor pro Hlučínsko: Okresní jednatel František Scmmcr, odborný učitel v Hlučíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Antošovice, 2. Darkovice, 3. Haf, 4. Hlučin, 5. Hoštálkovice, 6. Koblov, 7. Kozmice, 8. Ludgeřovice, 9. M arkvartovice, 10. Petřkovice, 11. Píšt, 12. ŠiUicžovice. 12. O kresní sbor pro k rav ařsk o : O kresní jednatel Karel Hruška, ředitel měšťanské školy v Kravařích. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bělá, 2. Bolatice, 3. Bolatice-lleneberky, 4. Darkovičky, 5. Chuchelná, 6. Kouty, 7. K ravaře, S. Štěpánkovice, 9. Štěpánkovice-Svoboda, 10. Zábřeh. Činnost okresních sboru je informativní, organisační, navrjiová v mezích úkolu Slezské M atice osvěty lidové a výkonná v tom smyslu, že přísluší jim vyřizovali záležitosti ústředního výboru podle jednacího řádu přikázané a předkládat ústředním u výboru vlastní návrhy. Předsedou okresních jednatelů je Alois H oi e š, starosta Slezské Matice osvěty lidové. V r. 1937 konaly se 3 schůze okresních jednatelů. O kresní sbory konaly 22 schůzí. 13
N á š ž a l o v M. Vzientková, zemřela dne 18. února 1937 ve Sviadnově u Místku v požehnaném věku 83 let. Zasvětila celý svůj život národní práci. Když před válkou se jednalo o stavbu české školy ve Frýdku, nikdo nechtěl Matici odprodali pozemek. A tu pí Vzientková odprodala svůj domek na B ruzovské ulici a tak umožnila stavbu české školy uvnitř města. Dr. h. c. Renata Tyršo va, veliká a vzácná česká žena, choř zakladatele Sokola, zemřela dne 22. února 1937 ve stáří 83 let. Adolf K řížek, řídící učitel, zemřel dne 15. března 1937 v Chuchelné na Hlučínsku ve věku 48 let, rodák ze Šmolková p. O strou Hůrkou. Byl dlouholetým jednatelem a předsedou odboru Slezské Matice osvěty lidové v Chuchelné. Má velkou zásluhu o postavení krásné školní budovy v Chuchelné. Dr. Karel K ram ář, první předseda čsl. vlády, vynikající český politik, spolutvůrce a budovatel československého státu a Veliký Slovan, zemřel 26. května 1937 ve věku 77 let. František Pacas zemřel dne 20. července 1937 v Hlučíně ve věku 72 let. Byl obětavý a nenáročný spolkový pracovník a dlouholetý člen výboru odboru Sl. M. O. L. v Hlučíně. Josef Šrám ek, první a poslední český president země Slezské, veliký příznivec Slezské Matice osvěty lidové, zemřel 23. července 1937 v Moravské Ostravě ve věku 62 let. Jan Železn ý, ředitel státní měšťanské školy v B ystřici n. Olzou, II. jednatel Ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové, okresní jednatel Slezské Matice osvěty lidové pro obvod bystřický, zemřel dne 20. září 1937 ve věku 44 let. Gustav Kořený, řídící učitel v K ateřinkách, houževnatý a neúnavný pracovník slezský zemřel dne 23. října 1937 ve věku 54 let. Vděčná jim pamět! 14
Dr. T. G. M A S A R Y K p r e s id e n t O s v o b o d it e l zemřel dne 14. září 1937 o 3 '2 9 hodin ráno v Lánech. Pohřben byl dne 21. záři 1937 z a obrovské účasti celého národa na prostém hřbitově lánském. Národ náš ztratil svého Osvoboditele, Vůdce a Učitele. Odešel s pozemského života, ale duch jeho bude stále s námi. Zůstaneme věrni jeho odkazu a půjdeme po cestách, které nám naznačil. Těšínsko a Hlučínsko se jeho odkazu nezpronevěří.
Zpráva jednatele o činnosti SI.M.O.L. v r. 1937 Hlučínsko Situace na Hlučínsku ve srovnání s minulým rokem se znatelně nezměnila. Němečtí političtí fanatikové bouří ovzduší hlučínského kraje hlavně při volbách a těch bohudíky v roce 1937 na Hlučínsku nebylo. Práce těchto záškodníku je tím nebezpečnější, že nebojují otevřeně, ale nejraději v podzemí zpracováváním jednotlivců, kteří otravnou propagandu šíří stejným způsobem dále. Proti takovým způsobům jsme takřka bezmocní. Naše snaha vychovali z Hlučiňáků státně uvědomělé občany bude korunována úspěchem jen tehdy, když se nám podaří přesvědčiti politické činitele o tom, že hlučínský lid, politicky a národně málo uvědomělý, není dosud zralý přistoupiti k volebním urnám. Volební výsledky na Hlučínsku výmluvně dosvědčují národní a politickou desorientaci m oravského lidu. V obci Šillieřovicích při obecních volbách v roce 1923 nebylo odevzdáno ani jediného německého hlasu (nebyla podána vůbec něm ecká kandidátní listina), v roce 1925 při volbách do Národního shromáždění obdrželi Němci již 454 hlasů a o 2 léta později v roce 1927 při obecních volbách opět ani jediného hlasu pro Němce.,Iiný typický případ je z Oldřišova. V roce 1923 neodevzdáno ani jediného hlasu ve prospěch Němců, v roce 1925 je zde již 399 německých hlasů, v roce 1927 jenom 194. V Pišti při posledních obecních volbách získali Češi 16 mandátů, Němci 8, kdežto v předcházejícím období byl pom ěr úplně obrácený. 'I'o je výstižný obrázek charakteru hlučínského voliče. Nejbolestnější stránkou Hlučínska je odchod velkého počtu obyvatelstva za zaměstnáním do Německa. N ebude lépe, pokud lidu nezajistíme existenci u nás. Sezónní a ojedinělé zam ěstnání při opevňovacích neb jiných pracích nepom ůže, když nemůžeme dáti lidu práci trvalou. Přinuceny zákonem chodí nyní všechny děti do české školy, což má na ně nesporně velký vliv, ale za stávajících okolností zcela naše nejsou. Doma leckde musejí mluviti jen německy, žijí v prostředí, které vliv české školy úplně ruší, a po odchodu ze školy stanou se členy dobře vybavených něm eckých spolků pro moravské lidi, kde dále a to soustavně budou odnárodňovány. N aše nám aha je tém ěř marná, protože nem ůžem e ani těm to mladým lidem zajistiti práci. A hlučínští rodáci abiturienti českých středních a odborných škol : jsouce bez zaměstnání, ujídají ustaraným rodičům těžce vydělaný chléb, zatím co odrodilí abiturienti německých škol jsou již dávno dobře usazeni. To vše je výborný materiál pro různé ty zdejší štváče proti československém u státu, který Hlučínsko od Německa převzal, ale nedovedl dáti jeho lidu obživu". Je bolno pomysliti, že na pospas gerinanisaci je zde vydáno 50.000 členů moravské větve československého národa, jehož předkové dovedli po 180 let hrdinně bojovali proti násilnému poněmčení v širém germ ánském moři. Od nejdávnějších dob byl hlučínský kraj osídlen lidem slovanským, slovanský původ zde nikdo nezapíral, a veškeré obyvatelstvo se hrdě hlásilo k českému národu. Prusové roku 1742 byli nepříjem ně překvapeni zjištěním českého čili moravského obyvatelstva, jak bylo zvykem říkati lidu na levé straně Opavice. Pruské úřední statistiky o sčítání hlučínského lidu dokazují správnost našeho tvrzení o národnostním rozvrstvení, ba dokonce jejich statistiky uvádějí větší procento M oravců (Čechů), než statistiky československé. 16
Sčítání pruské v % Československá statistika v /0 1910 národnost: 1921 národnost: 1930 n á r o cl n o s t česká německá polská česká německá polská jiná cizinci česká německá i jiná cizinci 86 6 11-9 1/5 8 1 7 161 0-6 01 1-5 90-1 7 4 01 24 Hlučínsko by bylo nejklidnějším krajem Č eskoslovenské republiky, kdyby je nerozleptávali falešní proroci, kdyby nebylo styku obyvatelstva se zahraničím, které udržuje v lidu víru, že přijde den, kdy Hlučínsko přestane být částí Československa a kdyby veškerému obyvatelstvu bylo zabezpečeno trvalé existenční zabezpečení v našem státě. Uvedené okolnosti znemožňuji úplné vnitřní uspokojení a klidný rozvoj kraje v budoucnosti. Pom ěry v několika obcích K ravařska nedají se stále ještě vtěsnati do celkového obrázku Hlučínska, jak tomu bylo a bude povždy. Je zde zvláštní struktura hospodářská a sociální, zejm éna zakořeněný podomní obchod, který nejzám ožnější obyvatele svým zaměstnáním přímo odkazuje na Německo, I kdyby přesvědčením nebyli zaujatými zbožňovateli němectví, jsou nuceni tak se stavětí a radikálně vystrkovati příslušnost k německé rase. To opět strhuje mládež, obchodnictvo a žívnostnictvo, to způsobuje soudružnost německých spolků, to dává živiny všem protičeským projevům. Tím si též vysvětlujem e, že zejména Kravaře byly vždy střediskem odboje a pram enem, z něhož vyvěraly agitace, propaganda a organisování odporu a germ anisace. Bezzemci v Kravařích, Bolaticích, Štěpánkovicích a Koutech byli vždy za Německa odkázáni na výdělky ve světě" a jsou na ně odkázáni i dnes. PPoto dodnes se říká sezónním dělnicím svčtarky", což je důkazem, že bez výdělků v Německu není zde možná existence. To tvoří pak zdejší světový názor" t. j. přesvědčení, že i v dnešním Německu je vše nejlepší. Obdiv se už sice nevystavuje tak hlasitě, poněvadž tito obdivovatelé Německa byli zakřiknuti několika zatčeními zrádců, ale uvnitř a v podzem í je to stale stejné. Tím je dáno také m ěřítko pro posuzování výsledků naší kulturní, národní (politické) a konsolidační práce. Zábřeh, Chuchelná, částečně Svoboda a Štěpankovice mají poměry snesitelnější, Kouty, ač rolnické, mají přece značnou část proletariátu, jenž je radikálnější než kravařský asi proto, že je stranou, a bezpečnostní orgány je nemají tak na očích. Matiční odbory přes všechny překážky mají přece ještě domácí členstvo kromě Kravař, kde jsou jen 2 nebo 3 místní lidé členy. - O dbor v Bělé úplně ochabl, kdežto ostatní se dobře uplatňují. Některé z našich požadavků byly v roce 1937 uskutečněny a to v nás budí dobrý dojem, že je snaha vycházeti nám vstříc. Práce m atičních činovníků byla by pochybená, kdyby nepřinášela také viditelných kladných výsledků. Síť m ateřských škol byla doplněna takto: 1. září otevřena matiční m ateřská škola v Darkovicích, dne 8, února v Darkovičkách, dne 7, února v Kozmicích, 15, dubna v Hlučíně na Dlouhovesské ulici, v Hošťálkovicích státní m ateřská škola a v Zábřehu u Hlučína matiční m ateřská škola. 1. září byly postátněny veřejné školy ve Vřesině a v Darkovicích. Hlučínské školství stojí vnitřně na výši, bohužel zevní pom ěry neodpovídají základním technicko-hygienickým požadavkům. Školní budovy budí chatrným stavem špatný dojem a tu bude m uset státní ot->s VL \ ; TT O N? o J. A tf. V '- ' í.. J V : se sídlem ;v Ceském Těšíně. KNI HOVNA 17
správa být k Hlučínsku štědřejší, aby tento nedostatek byl'odstraněn. Nejhůře je umístěna obecná a měšťanská škola v Bolaticích, nazvaná ve svatováclavském roce 1929 jubilejní svatováclavskou školou. Ulučínská veřejnost radostné přijme zprávu o rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty postavili v jubilejním roce republiky důstojný slánek pro školu v Bolaticích. Také měšťanská škola v Ludgeřovicích, v Hlučíně, v Třebovicích, v Pišti a obecná škola r.a Svobodě, Ludgeřovicích-Vrablovci, v M arkvartovících, v Darkovíčkách a v Zábřehu jsou umístěny velmi nevhodně a vyžadují rychlejšího stavebního programu. S uspokojením konstatujem e, že v roce 1937 byla dokončena stavba m ěšťanské školy v Dolním Benešově, kterou prováděl stát, a stavba měšťanské školy v Hošfálkovicích, kterou umožnila Ústřední Matice školská v Praze. Dlouholetý matiční požadavek, aby se Hlučínu dostalo budovy pro obecnou a měšťanskou školu chlapeckou byl alespoň částečně splněn tím, že v prosinci byla stavba ministerstvem veřejných prací vypsána, a máme naději, že se stavbou bude započato na jaře r. 1938. V říjnu 1937 vytvořila mladá hlučínská inteligentní generace volné sdružení hlučínské rodilé inteligence. Tím to počinem hodlá m ladá hlučínská inteligence programově věsti hlučínský lid k lepším zítřkům. V Matici bude míti nejlepší pomocníky. Národnostní poměry na Rothschildově velkostatku se změnily v náš prospěch. Zásluhou matičních činitelů byl zachován časopis Náš Domov". Snažíme se o jeho zvelebení a hospodářskou soběstačnost a nezávislost. Státní a národní zájmy na Hlučínsku vyžaduji si stálé zvýšené pozornosti všech činitelů, kteří mají zájem na konečném /.konsolidování poměrů. Je třeba dožadovali se zde důkladného provádění zákona na obranu státu a žádati důrazně postátnění zdejších pohraničních lesů již s ohledem na opevňovací stavby. Pozemkovou reformu na Hlučínsku je třeba dořešiti lak, aby národně a státně spolehliví občané, kteří mají v nájm u menší příděly, dostali konečně půdu do vlastnictví. 0 1 a z k o u zemědělských dělnic, které opět po stovkách odjely za prací do Německa, nutno se zabývati v dohodě s hospodářským i činiteli, aby se našlo vhodné řešení pro umístění zem ědělských dělnic na statcích u nás. Také proti pokusům německých politických činitelů z ř í d i t i německé školy na Hlučínsku, stavíme se co nejrozhodněji. Pro zřízení německých škol není tu zákonitého podkladu, neboť něm ecké školy měly by zde jen jediný účel a cíl: germanisaci moravských dětí. Žádáme doplnění sítě mateřských škol, aby v každé obci na Hlučínsku byla m ateřská škola, která je všude nutn á z toho důvodu, že mnohde mluví se dom a s malými dětmi jen německy, prý proto, že česky se hlučínsko děti naučí ve škole. Je zde patrný tentýž zjev jako za pruského režimu, ovšem ve smyslu opačném. T enkrát m oravské m atky mluvily se svými dětmi morav sky. P o s t á t n ě n í in z b ý v a jí c i c li v e ř e j n ý c h škol ha Hlu č í n s k u a to v Bohuslavicích, Bobrovníkách, Lhotce, Hněvošicích a Služovicích bylo by školství konečně sjednoceno. Rodinná škola v Hlučíně m ěla by značný výchovný a státně uvědom ovací vliv na dívčí mládež. Dosud jsou hlučínská děvčata odkázána v tom směru sama sobě nebo vlivu rodiny a příbuzenstva, kteréžto prostředí formuje dívčí-m ládež spíše ve smyslu nám nepříznivém. Dožadujeme se zřízení s l á t n í c h a u t o b u s o v ý c h linek na Hlučínsku pro spoje: Hlučín Darkovičky Pišť, Hlučili Hať a Ludgeřovice M arkvartoviče Šilheřovice. 18
Pro spojení Hlučínská s O stravskem je nutno cloporučiti důrazné již ze strategických důvodů z e 1e k t r i s o v á n í 1o k á l n i trati Krav a ř e H lučin Petřkovice a připojení na Ostravu. Volání matičních činovníků po zřízení p o 1i c e j n i expositury bylo vyslyšeno a dne 1. ledna 193? zřízen policejní úřad v Hlučíně. Za nejnutnější opatření pro celé Hlučínsko se považuje: 1. O patření zednické práce včas doma. 2. Výstavba nejpotřebnějších školních budov a rozšíření budovy v Kravařích. 3. V ýstavba okresní..cesty z Darkoviček do Hati přes Darkovice, do Vrbky přes Svobodu a do Štěpánkovic ze Svobody. 4. Lepší vybavení škol učebnicemi (zejména měšťanek) pro chudé žactvo a do žákovských knihoven. 5. Zvýšiti bezpečnost zřízením telefonů i ve školách, kde bývá středisko českého živlu. 6. Vybudovat* státní byty pro učitelstvo a jiné státní zam ěstnance. 7, p á t do velkých obcí státní policii, event. i vojenské posádky. 8. Omezovat činnost německých spolků v moravských obcích. 9. Podporovat české spolky i materiálně. 10. Pořádat zájezdy českých korporací na Hlučínsko. 11. Neodmítat domácí hlučínskou vystudovanou inteligenci při žádostech o místa, nýbrž vyjiti vstříc v každém případě. Jinak by nemělo význam u získávat rodiče, aby dávali děti do vyšších českých škol. Věříme, že čas a povlovný vývoj vyjasní národní poměry na Hlučínsku do té míry, že obyvatelstvo odloží falešnou masku něm ectví a ukáže se nám v pravé podobě. V minulosti drželi se hlučínští Moravci statečně, měli chrabré bojovníky za práva národní a jazyková, máme oprávněnou naději, že i budoucnost dá Hlučínsku kádr ušlechtilých národních apoštolů. Těšínsko V roce 1937 nedošlo na T ěšínská k žádným vzrušujícím událostem. S jistým vzrušením přijato bylo prohlášení prem iéra vlády CSR Dr. M ilána Hodži ze dne 18. února 1937 o chystané dohodě s menšinami žijícími na územ í CSR. Polská menšina na území čsl. Těšínská využila tohoto prohlášení k předložení požadavků, jichž splnění se ve smyslu prohlášení prem iéra vlády dožadovala. Požadavky polské menšiny překvapily svou početností a vyzývavostí. Ve výroční zprávě za rok 1936 jsm e se části hlavních požadavků polské menšiny zabývali a uvedli je na pravou míru. T yto požadavky byly ještě doplněny řadou jiných požadavků. Po jednání polského dorozum ívacího výboru s vládou ČSR splněny byly tyto polské požadavky: 1. Postátnění polského soukrom ého reálného gym nasia v Orlové. 2. Převzetí polských soukrom ých měšťanských škol a zřízení polských újezdních škol měšťanských. O splnění ostatních polských požadavků bude jednáno. Stanovisko českého obyvatelstva na území českoslov. Těšínská k požadavkům polské menšiny jest takové: Vytvoření přátelské dohody s polskou menšino u bez ú j m y práv příslušníku vládnoucího národa československého. Zamítnutí všech polských požadavků, které neodpovídají skutečnosti a jichž spinění bylo by nadpráviín a poškodilo by národní a státní zájmy na území čsl. Tě š í n s k a. Konstatujeme, že polské menšině na Těšínsku poskytovány jsou všechny výhody dané I občanům československé republiky ústavou a příslušným i zákony. Rozvoj polské menšiny ) ať již po stránce kulturní či hospodářské není nijak ztěžován ani omezován. 19
Věříme, že při jednání s Poláky nebude zapomínáno na požadavky a potřeby čsl. obyvatelstva Těšínská, a že rozhodujícím činitelem budou zájmy národa a státu. V hospodářském dění nastalo i na Těšínsku určité zlepšení. Zam ěstnanost se podstatr zlepšila, není však taková, aby všichni nezam ěstnaní mohli býti účastni ve výdělečném procesu. Bez zam ěstnání zůstává ještě velmi mnoho osob, zvláště starších, kteří, zdá se - nemají nejmenších vyhlídek na umístění, protože průmyslové závody přijímání osob starších 30 let odmítají. Naše Matice nemá ovšem možností zasahovali do této otázky. Matiční školství: N a poli školském dodělali jsme se dalších krásných úspěchu. Zápisy do škol přinášejí každoročně určitý přírůstek dětí. Je to nesporným důkazem stále ještě neskončeného přerodu domorodého obyvatelstva Těšínská, v dřívějších dobách uměle popolšlěného a poněmčeného. Uznávajíc potřebu obchodní akademie starala se Sl. M. O. L., aby v roce 1937 byla tato škola na Těšínsku realisována. Sm ěrodatné úřady školní uznaly potřebu obchodní akademie pro Těšínsko a daly Sl. M. O. L. souhlas k jejímu zřízení. O tázka um ístění byla v dohodě vyřešena a projeven plný souhlas s umístěním obchodní akadem ie v Ces. Těšíně. Obchodní akadem ie byla otevřena dne 1. září 1937. Důležitost tohoto učiliště projevila se při zápisu. O přijetí žádalo 240 žadatelů. Přijati byli 104 žáci. Zřízeny byly 2 třídy I. roč. Neméně významným krokem bylo zřízení čgl. reálky ve Fryštátě. I tento ústav byl v souhlasu s ministerstvem školství a národní osvěty zřízen Slezskou Matici osvěty lidové dnem 1. září 1937. Do I. třídy bylo zapsáno 43 žáku. Stávající roční rodinná škola v Orlové byla přem ěněna na dvouroční a její vydržování až na další převzal ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové. V r. 1937 vydržovala Matice krom výše již uvedených škol ještě tyto školy: 1. Odbornou školu pro ženská povolání v Nov. Bohumíně (dvouletá se živnostenskou pracovnou). Škola je umístěna ve vlastní účelně zařízené budově. 2. Odbornou školu pro ženská povolání v Karvinné (roční rodinná škola). 3. Odbornou školu pro ženská povolání v Karvinné (dvouletá). 4. Odbornou školu pro ženská povolání v Jablunkově (roční rodinná škola). 5. Hudební školu v N. Bohumíně s expositurou ve Fryštátě, Petrovicích a Rychvaldě. 6. Hudební školu v Č. Těšíně s expositurou v Bystřici, Jablunkově, Hnojníku a Třinci. Mezi matiční hudební školy dlužno zařaditi také: 7. Hudební školu odboru Slezské Matice osvěty lidové v Radvanicích. 8. Hudební školu odboru Slezské Matice osvěty lidové v Petřvaldě. 9. Hudební školu odboru Slezské Matice osvěty lidové v Orlové. 10. 51 m ateřských škol, z nichž 43 na Těšínsku a 8 na Hlučínsku. V roce 1937 bylo zřízeno 5 nových m ateřských.kol vesměs na Hlučínsku, Dne 7. února v Kozmicích, 8. února v Darkovičkách, 15. dubna v Hlučíně na Dlouhovesské ulici, 1. září v Darkovicích a 1. září v Zábřehu u Hlučína. Ze služeb matičních vystoupily 3 učitelky v důsledku provdání. 15. února převzata slátní správou m ateřská škola M osty-šance a dne 1. září m ateřská škola v Jablunkově. 6 učitelek bylo převzato do služeb státních. Nových učitelek přijato 13 vesměs z Těšínská. Celkový náklad na m ateřské školy v r. 1937 činil: osobní Kč 488.881*10, věcný Kč 193.671*05, celkem Kč 682.552*15. 2 0
Stavba škol na Těšínsku a Hlučínsku V r. 1937 dokončena byla školní budova pro II. státní obecnou školu v Konské-Kanadě, jejíž stavbu prováděla Slezská Matice osvěty lidově. V témž roce započala Slezská Matice osvěty lidové se stavbou školní budovy pro státní obecnou školu ve Stonavě. Stavba bude v r. 1938 odevzdána svému účelu. V Jablunkově postavena byla v r. 1937 Ústřední Matici školskou budova m ěšfanské školy. S tát postavil v roce 1937 školní budovy v Bystřici na Pasekách a v Mostech u.lablunkova a začal se stavbou školní budovy v Lyžbicích. Na Hlučínsku dokončena byla budova měšťanské školy v HošCálkovicich, postavena Ústřední Maticí školskou a státem vypsána byla stavba měšťanské školy v Hlučíně. V r. 1938 provede Slezská Matice osvěty lidové přístavbu měšťanské školy v Karvinné a přístavbu obecné školy v Horním Térlicku. Stát postaví v tomto roce budovu 11. obecné školy v Oldřichovicich. Velikým nedostatkem místností trpí m ěšťanská škola v Novém Bohumíně a měšťanská škola v Třinci. V Novém Bohumíně přístavbu státní měšťanské školy provede město. Vlastních místnosti nemá měšťanská škola v Horní Suché. Naprosto nedostačující a nevhodné místnosti má m ěšťanská škola v Německé Lutyni a v Rychvaldě. Některé obecné školy trpí také velikým nedostatkem m ístností. Je to otázka velmi ožehavá a nutno ji urychleně řešiti, aby soustavným oddalováním výstavby vlastní budovy nevznikly nedozírné škody pro budoucnost. Nejbolestnější kapitolou jsou školy, které již více než 10 let čekají na výstavbu vlastní budovy. Jsou to v okrese fryštátském obce Háj a Karvinná (kolonie jámy Jindřich), v okrese jablunkovském Bocanovice, Košařiska, L o m n á D olní-k am enité, Milíkov, Jablunkov-Písečná, Vendryně-Zaolzí. V okrese českotěšínském : D atyně Dolní, C hotěbuz obecná a měšťanská, Kojkovice, Koňská obecná, Ropice, Smilovice, Svibice, Těrlicko Dolní, Žukov Dolní až ukov Horní. T aké na Hlučínsku jest nutná výstavba celé řady škol. Matice se snaží ze všech sil, aby stavební program byl urychleně prováděn. Bohužel v cestě je mnoho překážek a proto nezbývá než trpělivě čekat. Naléhavým požadavkem jest iaké výstavba budovy pro reálné gymnasium v Jablunkově a pro reálku ve Fryštátě. M atice zajistila již pro obě budovy potřebný pozemek. Neméně naléhavou jeví se výstavba budovy pro obchodní akadem ii v Českém lěšině. O tázka se řeší s obcí Českým Těšínem a jest naděje, že bude příznivě vyřešena a že již v roce 1938 bude přikročeno k stavbě vlastní budovy. Studentský dom ov v Jablunkově Po zřízeni státního reálného gymnasia v Jablunkově projevila se potřeba zřízení Studentského domova pro žáky tohoto ústavu, dojíždějící ze vzdálenějších míst, hlavně ze Slovenska. O věci jednáno bylo ve schůzi předsednictva dne 13. dubna 1937, v níž bylo usneseno, aby zřízeni Studentského dom ova převzala Slezská M atice osvěty lidové. Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové usnesení toto schválil ve schůzi dne 13. května 1937. O povoleni znzem Studentského domova požádáno bylo ministerstvo školství a národní osvěty podáním ze dne 19. května 1937. M inisterstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 17. srpna 1937 vzalo zřízení internátu Slezské M atice osvěty lidové v Jablunkově na vědomí a zapůjčilo z internátu při státním čsl. koed. ústavu učitelském ve Spišské Nové Vsí část zařízení a kuchyňského nářadí. Laskavostí ředitelství státních IeSů a statků ve Frýdku propůjčena byla pro internát část budovy čís. 10 v Jablunkově (chlapecký internát). Pro dívčí internát pronajala správa kláštera Alžbětínek v Jablunkově potřebné místnosti. Správcem Studentského, domova jmeno 21
ván byl profesor K, Diller. Ú prava místností v domě čís. 10 provedena byla Slezskou Maticí osvěty lidové nákladem Kč 18.270*50. V r. 1937 vyžádalo si zařízení Studentského domova celkového nákladu v částce Kč 38.374'15. V r. 1937 bylo ve Studentském domově umístěno 31 chovanců (20 chlapců a 11 dívek) Měsíční poplatek za ubytování a stravování chovanců činí Kč 300'. Studentský domov se dobře osvědčuje a má nepopiratelný vliv i na školní prospěch. Z chovanců studuje 7 chlapců a 3 dívky s vyznamenáním. Kromě Slezské Matice osvěty lidové pečuje o Studentský domov ještě kuratorium, lo to tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové a zástupci spolků a korporací v Jablunkově. Lesní kapie na Hrčavě V roce 1936 vybudovala Slezská Matice osvěty lidově na žádost občanů hrčavských kostelíček za blahovolné podpory, m inisterstva zemědělství, veřejných prací a také ministerstva.školství a národní osvěty, které darovalo kostelíku krásné a drahocenné mešní nádobí. Obec Hrčava je m-jmenší obcí okresu jablunkovského. Všichni občané této obce přihlásili se pří jednání o příslušnost Těšínská'.pro ČSR. Při sčítáni lidu přihlásili se jednomyslně k národností csl. V roce 1920 zřídila Slezska M atice osvěty lidové v této obcí českou-školu obecnou. Obec je přifařena do Jablunkova, který je vzdálen asi 13 km. Poněvadž v době zimní pro nescluidnost cest a velkou vzdálenost nemohli občané - zbožní katolíci chodili na služby Boži do Jablunkova, musili chodili do blízké obce polské, kde ovšem slyšeli jen polské bohoslužby, polské kázání a m odlitby za Polskou. To ovšem nemohlo posiíiti jejich národní sebevědomí. A by bylo,to m u to polskému vlivu zabráněno, požádána byla Slezská Matice osvěty lidové o postavení kostelíka na Hrčavě. M atice této žádostí vyhověla a zahájila akci, která měla zdárný výsledek. Dnes mají hrčavané svůj kostelík, v němž každých 14 dní konají se jen české bohoslužby. Kostelík byl vysvěcen na svátek sv. Cyrila, a Metoděje. Každoročně koná. se v tento' den na Ilrčavě pouť, která je navštívena vždy několika tisíci poutníky z Těšínská, sousedního, Slovenska a také i. Polská. Krom ě toho je Hrčava vyhledávána turisty a to v zimě i v létě. Pro veliký počet poutníků a turistů bylo nutno opatřili dostatek pitné vody. M atice uchopila se i tělo akce a v ro te 1937 vybudovala v blízkosti kostelíka lesní kapli, která slouží jako sludanka pro poutníky a turisty. N áklad na vybudování této studánky a zachycení pram ene činil Kč 1-1.9t> -35. Těšínský kalend ář dostoupil již 17. ročníku. V ykonává se zdarem své lidovýchovné poslání. Každým rokem nalezu větší obliby a proniká do nejširších vrstev lidových. Tiskne se nákladem 10.000 výtisku. Matiční odbory starají se poctivě o rozšíření kalendáře. 10.000 výtisků jest již jistě slušný naklad; bylo by si však ph i, aby náklad byl zdvojnásoben. Na Těšínsku jest více než 10.000 českých rodin. Těšínský kalendář je jediným svépomocným podnikem matičním, proto zaslouží největšího rozšíření. Svépom ocný fond v r. 1932 zřízen byl v rámci orgarnsace Sl. M. O. L. Svépomocný fond, jehož úkolem je poskytovat,,ednorazovou podporu členům matičních odboru v takových případech, kdy 22