III. Zpráva o stavu realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání

III. Zpráva o stavu realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání - 2018. Podle Usnesení vlády ze dne 20. července 2016 č. 648 se na začátku každého kalendářního roku v období 2017 2021 předkládá zpráva o realizaci Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za předchozí kalendářní rok. Třetí předkládaná zpráva je za období roku 2018. Proces přechodu na vysílání v DVB-T2 zajistí nejen včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz pro jejich využití na další rozvoj mobilního broadbandu, ale i takovou reorganizaci využití rádiových kmitočtů, která umožní terestrické televizi další plnohodnotné pokračování bezplatného televizního vysílání nejméně do roku 2030. 1. Manažerské shrnutí Dosavadní průběh 2017-2018 V roce 2017 bylo v květnu přijato závazné Evropské rozhodnutí o uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz na úrovni Evropského parlamentu a Rady (dále jen Evropské rozhodnutí ). Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání (dále jen Strategie ) ovšem již ve svém obsahu s předstihem reagovala (na základě postupně projednávaných návrhů tohoto evropského rozhodnutí) na požadavek uvolnění rádiových kmitočtů z uvedeného pásma a navrhla řadu opatření. Součástí konkrétních kroků v roce 2017 to byly zejména zásadní změny národní legislativy i finální přijetí klíčového rozhodnutí na evropské úrovni, zajišťující pro rozvoj vysokorychlostního internetu dostatečné rádiové spektrum v pásmu 700 MHz. Z hlediska správy kmitočtů byla v termínu ke konci roku 2017 dokončena Českým telekomunikačním úřadem (dále jen ČTÚ ) všechna jednání s národními správci sousedních států, nezbytná pro mezinárodní koordinaci kmitočtů pro finální sítě DVB- T2 i pro uvolnění pásma 700 MHz. Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO ) v úzké spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS ) zahájilo na DG Comp na přelomu 2016/2017 prenotifikační řízení a připravilo i v průběhu roku 2018 odpovědi na dotazy DG Comp na proponované kompenzace v souladu s Evropským rozhodnutím. ÚOHS spolupracuje s M PO a ČTÚ v řízení SA. 46953 2016/PN Spectrum migration 700 MHz Czech Republic, o souvisejících opatřeních podpory, probíhajícím před Evropskou komisí, u něhož je kladen mimořádný důraz na rychlost jeho dokončení a vydání rozhodnutí Evropské komise. Protože součástí opatření je i prodloužení doby platnosti přídělů rádiových kmitočtů, které jejich držitelé požadují pro zajištění II. 1

návratnosti vložených investic, je nutné Evropskou komisi požádat o prioritní posouzení zmíněného opatření podpory v rámci probíhajícího řízení, které vede Evropská komise s Českou republikou dle Nařízení Rady (EU) č. 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud k požadované změně přídělů nedojde, hrozí riziko ohrožení nejen celého procesu směřujícího k uvolnění pásma 700 MHz a připravované navazující aukce těchto kmitočtů, ale i negativního dopadu na proces uvolnění pásma 700 MHz v sousedních státech. S cílem zajistit uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v termínu k 30. červnu 2020 bylo vládou ČR v srpnu 2018 přijato nařízení vlády č.199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2), (dále jen TPP ), které stanovuje konkrétní harmonogram přechodu na DVB- T2 vysílání a současně uvolnění dotčených rádiových kmitočtů. Podle tohoto nařízení vlády jsou od roku 2018 v provozu 3 přechodové vysílací sítě v novém standardu DVB- T2/HEVC. Uvolňování rádiových kmitočtů a přepínání stávajícího televizního vysílání ze standardu DVB-T na DVB-T2 bude podle TPP v celoplošných sítích zahájeno v listopadu 2019 a bude ukončeno k 30. červnu 2020. V roce 2018 byla významně realizována výstavba všech tří plánovaných přechodových sítí. V závěru roku byl televizní signál DVB-T2/HEVC dostupný pro více než 90% obyvatel, dvě sítě mají téměř 100% pokrytí obyvatel. Cílem přechodových sítí je urychlení a realizace sociálně akceptovatelné výměny televizních přijímačů v domácnostech tak, jako tomu bylo při úspěšném přechodu od analogového na digitální vysílání v období 2008-2012. Z hlediska dostupnosti odpovídajících přijímacích zařízení pro příjem vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC na trhu spotřební elektroniky byla v průběhu roku 2018 certifikována další zařízení pro příjem ve standardu DVB-T2/HEVC a k závěru roku 2018 bylo na trhu spotřební elektroniky k dispozici více než 2 000 ověřených modelů televizorů a set-top-boxů. Je zřejmé, že v předpokládaném klíčovém období 2019 2020, kdy dojde k přepínání sítí ze standardu DVB-T na DVB-T2, budou všechny na trhu nabízené televizory v požadovaném standardu a domácnosti budou mít reálnou šanci být příslušně vybaveny. Podle statistických údajů z prodeje televizních přijímačů za poslední roky je příslušným televizorem, umožňujícím příjem televizního vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC vybaveno nejméně 32% domácností. MPO a ČTÚ připravily pro informační podporu občanů specializované webové stránky, kde jsou publikovány nejdůležitější informace o přechodu na DVB-T2. Plánovaná informační kampaň MPO bude provázána s termíny vypínání sítí DVB-T dle TPP. Mimo 2

informační kampaň MPO se předpokládá koordinovaná informační podpora ze strany dotčených subjektů - ČT, Českých Radiokomunikací a Digital Broadcasting. Je možno konstatovat, že nový standard vysílání je nad očekávání poměrně rychle akceptován trhem spotřební elektroniky i občany. Podle reprezentativního výzkumu obyvatel ČR v září 2018 (zadaného MPO) sledovalo zemské televizní vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC již 25% respondentů. Podle Evropského rozhodnutí (čl. 5) zveřejnilo MPO v závěru roku 2018 aktualizovaný Národní plán uvolnění a využití rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, který obsahuje klíčové milníky procesu a přehled dosavadních kroků. Na MPO koordinuje práce a zpracovává podklady Koordinační expertní skupina (KES), složená se zástupců MPO, MK, ÚOHS, ČTÚ, RRTV a dotčených držitelů přídělů rádiových kmitočtů. KES zpracovává základní materiály, týkající se realizace Strategie rozvoje zemského televizního vysílání, vč. přípravy novel právního rámce, Technického plánu přechodu a prenotifikačních a notifikačních řízení. KES se v roce2018 sešla a jednala na 11 zasedáních, jejichž obsahem bylo zpracování a projednávání výše uvedených materiálů. K jednotlivým oblastem realizace Evropského rozhodnutí a Strategie rozvoje zemského televizního vysílání: 2. Přehled kroků v oblasti právního rámce Zajištění a implementace procesu Přechodu na DVB-T2 předpokládalo aktualizaci platného právního rámce a s tím související novelizaci dotčených právních předpisů, klíčová část novelizace právního rámce proběhla již v roce 2017. V srpnu 2018 byl vládou ČR schválen TPP. TPP vymezuje, mimo pravidel v oblasti správy rádiového spektra podle příslušného zmocnění v zákoně, konkrétní časové lhůty provozování přechodových sítí v DVB-T2, zapínání finálních sítí DVB-T2 a vypínání stávajících celoplošných sítí DVB-T. 3. Přehled kroků ve správě spektra a souběžné vysílání DVB-T/DVB-T2 V roce 2018 bylo možno sestavit TPP, protože z hlediska správy spektra dokončil ČTÚ v závěru roku 2017 mezinárodní koordinační jednání k využití kmitočtů pásma 470 694 MHz v souladu s úkoly implementace Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění pásma 700 MHz pro mobilní broadband. Na úrovní příslušných protokolů mezinárodní koordinace s příslušnými správami rádiových kmitočtů byla uzavřena jednání s Německem, Polskem, Rakouskem i Slovenskem a Maďarskem. 3

3.1. Technický plán přechodu Dokončení koordinačních jednání do konce roku 2017 umožnilo MPO ve spolupráci s ČTÚ a dalšími dotčenými orgány státní správy i dotčenými držiteli přídělů rádiových kmitočtů pro zemské digitální televizní vysílání (DTT) připravit v roce 2018 TPP. TPP byl přijat jako nařízení vlády v srpnu 2018. Obsahuje konkrétní detailní plán provozování tří přechodových, zapínání čtyř finálních sítí DVB-T2 (21-24) a vypínání stávajících sítí DVB-T. Po vyhodnocení výsledků procesu přechodu na DVB-T2/HEVC v roce 2020 by mělo být v souladu s deklarovaným cílem Strategie specifikováno využití dvou tzv. rozvojových sítí celoplošných 25 a 26. TPP vymezuje, mimo pravidel v oblasti správy rádiového spektra podle příslušného zmocnění v zákoně, konkrétní časové lhůty provozování přechodových sítí v DVB-T2, zapínání finálních sítí DVB-T2 a vypínání stávajících sítí DVB-T. TPP specifikuje provozování uvedených sítí celkem pro 288 vysílačů různé kategorie Při přeplánování využívání rádiových kmitočtů na 4 celoplošné sítě na základě mezinárodní koordinace je nutná změna využívaného rádiového kmitočtu u téměř 79% vysílačů, stejný rádiový kmitočet tedy bude používán pouze u 21% vysílačů. Harmonogram hlavních operací tj. zapínání finálních sítí v DVB-T2 a vypínání sítí DVB-T je rozložen mezi listopad 2019 a červen 2020 (s přestávkou v prosinci 2019). Průměrná doba souběžného vysílání je, v závislosti na konkrétním území kolem dvou let (22-24 měsíců). Zahájení vypínání stávajících sítí DVB-T bude zahájeno v listopadu 2019, kdy budou vypnuty dva hlavní vysílače v Praze (jen sítě České televize). V 1. čtvrtletí 2020 bude v rámci stávajících vysílacích sítí DVB-T postupně realizováno vypínání 50 vysílačů velkého výkonu. Zbývajících 49 vysílačů velkého výkonu bude vypnuto ve 2. čtvrtletí 2020. Uvedené údaje TPP jednoznačně ukazují, že přechod na DVB-T2 vysílání, spojený s reengeneeringem sítí přeplánováním na tzv. SFN/MFN sítě vede k významně vyšší efektivitě využití disponibilního rádiového spektra, což umožní provést včasné a nekonfliktní uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. 3.2. Regionální televizní vysílání V současné době je v provozu také 20 regionálních vysílacích sítí provozovaných na základě vydaných individuálních oprávnění. Platnost individuálních oprávnění regionálních sítí byla v rámci aktualizace Plánu využití kmitočtového spektra (v létě 2017) stanovena do 30. června 2019 bez možnosti dalšího prodloužení doby platnosti. Do úvahy při přípravě případného rozhodnutí o možnosti pokračování využití těchto rádiových kmitočtů pro regionální vysílání je nutno akceptovat že takové využití rádiových kmitočtů z pásma 700 MHz je možné závazně uvažovat pouze do 30. června 2020. 4

V rámci Koordinační expertní skupiny MPO byl zpracován souhrnný materiál k regionálnímu vysílání v rámci zemského televizního vysílání. V současné době se předpokládá následující řešení: Regionální televizní vysílání je v inovované platformě DTT podle Strategie řešeno následujícími cestami: Možností umístit regionální program v budoucí síti 24 (regiony = VÚSC) nebo v budoucí síti 26 (5 velkých přirozených regionů), která bude sestavena po dokončení celého procesu přechodu na DVB-T2. Stávající regionální sítě (20 sítí s pokrytím signálu mezi 0,2 84,3 % pokrytí obyvatel, dále jen RS) jsou založeny na individuálních oprávněních, jejichž platnost je dosud stanovena do 30. června 2019. Tyto kmitočty byly původně mezinárodně zkoordinovány jen do konce roku 2017 tak, aby je posléze bylo možno využít právě pro budoucí potřeby přechodu na DVB-T2. V roce 2018 byl akceptován požadavek regionálních televizí na prodloužení platnosti příslušných individuálních oprávnění a termín ukončení byl upraven novelizovaným plánem využití rádiového spektra (dále jen PVRS ) do 30. června 2019. V současné době ČTÚ zveřejnil návrh změny příslušné části Plánu využití rádiového spektra PVRS, která velké části regionálního vysílání televizí umožní prodloužit vysílání nejméně do ledna 2020. Volba varianty řešení regionálního vysílání po tomto termínu pak bude závislá na podnikatelském rozhodnutí provozovatele vysílání, možnostech koordinace rádiových kmitočtů a situaci na trhu šíření zemského televizního vysílání. Zejména s ohledem na to, že např. síť 26 bude možno vytvořit až po ukončení procesu implementace Technického plánu přechodu (tedy nejdříve v létě 2020) a její rozsah, který bude záviset na výsledcích mezinárodní koordinace, nelze v současné době pro všechny případy regionálního/lokálního vysílání garantovat. Je nutno ovšem konstatovat, že umístění regionálních programů v nové síti 26 bude prakticky možné až po dokončení realizace celoplošných sítí 21-24, tedy pravděpodobně nejdříve v roce 2021. Při rozhodování o možnosti dalšího využití těchto přidělených kmitočtů je nejprve nutno vzít v úvahu požadavky stávajících operátorů celoplošných vysílacích sítí 21 24 (a příslušných provozovatelů televizního vysílání, jejíchž šíření na celém území ČR sítě zajišťují) na provozování zajištění souběžného a následně finálního DVB-T2 vysílání na stanovištích vysílačů malého výkonu (vysílače s výkonem do 1 kw využívané pro dokrytí lokalit s nedostatečným rozsahem pokrytí signálem vysílačů velkého výkonu). Ve vysílací síti 1 se jedná o 89 vysílačů malého výkonu, ve vysílací síti 2 se jedná o 51 vysílačů, ve vysílací síti 3 se jedná o 3 vysílače a ve vysílací síti 4 se jedná o 20 vysílačů. Celkem se jedná o 163 vysílačů malého výkonu. Přestože jsou tyto vysílače využívány zejména v rámci jednofrekvenční sítě (SFN), pro více než 25 % vysílačů z tohoto počtu požadují operátoři z technických důvodů přidělit samostatný rádiový kanál nad rámec místně příslušné jednofrekvenční sítě. To je ošetřeno příslušnými ustanoveními v rámci TPP. 5

V roce 2019 bude součástí předpokládaného řešení aktualizace PVRS ze strany ČTÚ na základě inventarizace potřeby rádiových kmitočtů a jejich možnosti pro zachování provozu regionálního televizního vysílání při respektování priorit zajištění kvalitního pokrytí finálních celoplošných sítí 21-26. 3.3. Rušení příjmu signálů DVB-T a DVB-T2 sítěmi LTE V této části zprávy je vyhodnocen vliv dopadů sítí LTE provozovaných v pásmu 800 MHz na příjem celoplošných sítí DVB-T a příjem stávajících přechodových sítí DVB- T2 od uvedení do provozu prvních enodeb (enodeb = základnová stanice) sítí LTE v pásmu 800 MHz tj. od dubna 2014 do 31. prosince 2018. Dále je zde uvedena predikce možného ovlivnění příjmu DVB-T2 mobilními sítěmi, které budou využívat uvolněné pásmo 700 MHz. Základní opatření a postupy, které byly přijaty a realizovány ČTÚ s cílem minimalizovat dopady negativního vlivu nově budovaných sítí LTE v pásmu 800 MHz na televizní příjem DVB-T jsou zveřejněny a podrobně popsány na www stránkách ČTÚ: Problematika související s provozem sítí LTE. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že opatření a procesy přijaté pro řešení případů rušení příjmu terestrického TV signálu, které byly nastaveny a realizovány v součinnosti s provozovateli sítí LTE, byly nastaveny správně a negativní dopady na televizní diváky v průběhu celého období byly v souladu s predikcemi ČTÚ. Žádné fatální negativní dopady na televizní diváky nebyly zaznamenány. Statistické vyhodnocení vývoje situace v rušení DVB-T sítěmi LTE v pásmu 800 MHz v České republice K 31. prosinci 2018 bylo v trvalém provozu 16 127 enodeb, ve zkušebním provozu pak bylo 350 enodeb. Vývoj počtu přijatých, vyřešených a oprávněných podnětů televizních diváků na rušení televizního příjmu ve vazbě na vývoj počtu enodeb v provozu je zřejmý z následující tabulky: Přehled přijatých a vyřízených podnětů televizních diváků k šetření rušení příjmu DVB-T 2014-2018 2014-2018 přijato podnětů na rušení TV uzavřeno oprávněné podněty - rušení provozem LTE počet enodeb v provozu počet rušení na 100 enodeb Q2/2014 171 73 16 477 3,35 Q3/2014 737 303 58 1456 3,98 Q4/2014 675 762 121 3078 3,93 Q1/2015 701 849 296 4606 6,43 Q2/2015 764 627 258 5210 4,95 Q3/2015 1217 1098 443 6082 7,28 6

Q4/2015 1744 1711 749 8823 8,49 Q1/2016 2071 2158 1366 9574 14,27 Q2/2016 1210 1252 689 10415 6,61 Q3/2016 1089 1049 530 11579 4,58 Q4/2016 1261 1291 820 12851 6,38 Q1/2017 789 926 441 13770 3,2 Q2/2017 601 633 324 14679 2,2 Q3/2017 581 570 223 15294 1,46 Q4/2017 499 492 188 16001 1,18 Q1/2018 351 450 165 16125 1,02 Q2/2018 249 203 38 16140 0,2 Q3/2018 236 265 28 16478 0,17 Q4/2018 201 228 17 16504 0,1 Z výše uvedeného je zřejmé, že již v průběhu roku 2016 nastal pokles počtu přijatých podnětů k šetření rušení příjmu DVB-T provozem zařízení LTE v pásmu 800 MHz. Sestupná tendence pokračuje i v průběhu celého roku 2018. Zároveň klesá podíl případů rušení systémy LTE na celkovém počtu podnětů k šetření rušení TV příjmu (Q1 36,7%, Q2 18,7%, Q3 10,5%, Q4 7,5%). Tento pokles je způsoben zejména tím, že většina individuálních i společných televizních přijímacích antén je již uvedena do stavu vzájemné kompatibility s provozem LTE nebo se nachází v takové vzdálenosti od nejbližšího enodeb, kdy jeho provoz vzhledem k přijímanému TV kmitočtu (TV kanálu) nezpůsobuje rušení. Dalším důležitým faktorem je nižší tempo výstavby nových enodeb. Nadále platí, že nejvíce je degradován příjem TV kanálů 59 a 60, které jsou signálům LTE kmitočtově nejblíže. Nejvíce řešených a oprávněných případů rušení se vyskytuje v Praze, Brně, Středočeském a Jihomoravském kraji, kde je největší koncentrace obyvatel a současně je vysílán, resp. přijímán 59. TV kanál. Přestože počet přijatých i vyřešených případů rušení televizního příjmu má klesající tendenci, struktura příčin rušení televizního příjmu zůstává dlouhodobě stejná, jak vyplývá z následující tabulky: období 2013 (bez LTE) 1.4.2014-31.12.2014 1.1.2015-31.12.2015 1.1.2016-31.12.2016 celkem uzavřeno případů nalezen zdroj rušení z toho zdroj rušení enodeb LTE závady na přijímací straně TV diváka nahlášené rušení šetřením nezjištěno slabý signál DVB-T závada na TV vysílači 407 13 0 219 119 50 6 1137 208 195 564 285 73 7 4285 1771 1746 1630 709 173 2 5750 3405 3405 1560 639 143 3 7

1.1.2017-31.12.2017 1.1.2018-31.12.2018 celkem 2014 2018 2621 1182 1176 1061 305 65 8 1153 260 247 660 179 52 2 15353 6839 6769 5694 2249 556 28 V období od 1. dubna 2014 do 31. prosince 2018 byl zdroj rušení TV příjmu nalezen celkem ve 44,5 % řešených případů, přičemž ve 44 % se jednalo o enodeb. Ve 37 % se nejednalo o rušení, ale o závadu nebo jiný technický problém na straně přijímacího zařízení diváka. V 14,6 % případů se rušení při šetření ČTÚ neprojevilo, ustalo před šetřením ČTÚ nebo posluchač hlášení stornoval a ve 3,6 % případů byl problém s nízkou úrovní nebo kvalitou DVB-T signálu v místě příjmu. Z důvodu rušení většího počtu TV přijímačů v jedné lokalitě bylo uplatněno dočasné vypnutí celkem 386 enodeb (47 opakovaně). Celkem tak bylo nařízeno 433 vypnutí, v rámci kterých byly upraveny technické parametry enodeb-ů nebo byla provedena technická opatření odrušení na TV anténách postižených diváků. Průměrná doba vypnutí jednoho enodeb činila 22 kalendářních dnů. Průměrná doba trvání zkušebního provozu enode-b činí u všech operátorů cca 100 dní. Vyhodnocení situace rušení příjmu přechodových sítí DVB-T2 sítěmi LTE v pásmu 800 MHz Od 1. března 2017 do konce roku 2018 bylo uvedeno do provozu 76 vysílačů přechodové sítě č. 11, 75 vysílačů přechodové sítě č. 12 a 53 vysílačů přechodové sítě č. 13. V tomto období ČTÚ přijal celkem 67 podnětů k šetření rušení příjmu signálu DVB-T2, z nichž bylo 58 uzavřeno a žádný nebyl vyhodnocen jako oprávněný (36x závada vlastního zařízení, 7x nedostatečný TV signál, 15x storno podnětu). V této souvislosti je třeba poznamenat, že vysílání přechodových sítí ve standardu DVB-T2/HEVC je v současnosti provozováno na kanálech 22 až 56 a má tedy dočasnou výhodu většího kmitočtového oddělení od signálů LTE v pásmu 800 MHz (nejvyšší kanál budoucích sítí DVB-T2 bude kanál č. 48). Určitou nevýhodou tohoto standardu ve vztahu k rušení signálem LTE je jeho modulační schéma. Na rozdíl od původního DVB-T, který je na našem území provozován s 64 stavovou QAM je DVB- T2 provozován s 256 stavovou QAM. Z toho vyplývá, že přijímací řetězec bude náchylnější na linearitu aktivních prvků (zesilovače, vstupní obvody přijímačů). K posunu aktivních prvků ITA, STA a TV přijímačů do nelineární oblasti nebo k její hranici dochází průnikem silných signálů jak užitečných (TV signálů), tak nežádoucích (např. LTE 800 MHz a budoucí provozy v pásmu 700 MHz). 3.4. Certifikace přijímacích zařízení a vývoj prodeje přijímacích zařízení České Radiokomunikace a.s. ve spolupráci ze sektorem spotřební elektroniky a s MPO připravily a zahájily proces certifikace televizních přijímačů a set-top-boxů již v září 2016 a i v roce 2018 tento proces úspěšně pokračoval vč. prezentace v médiích. 8

Certifikace spočívá v reálném testování a ověřování kompatibility přijímačů s doporučením ČTÚ Minimální požadavky na přijímací zařízení pro poskytování služeb v sítích DVB-T a DVB-T2. Certifikace se účastní nejen všichni významní výrobci přijímačů (LG, Panasonic, Philips, Samsung, Sony), ale i menší výrobci. Certifikaci také podporují velkoobchody (například HP Tronic), ale i maloobchody (například Alza, Datart, Electroworld, Euronics). Pro zveřejnění výsledků certifikace České Radiokomunikace provozují webovou stránku www.dvbt2overeno.cz, kde jsou zveřejňovány modely přijímačů, které získaly certifikaci a kde si zákazníci mohou informace prodejců ohledně kompatibility ověřit. K závěru roku 2018 bylo v databázi více jak 2000 modelů televizních přijímačů a settop-boxů. Certifikované přijímače jsou označeny příslušným logem: Na maloobchodním trhu spotřební elekroniky je dostupné široké portfolio televizních přijímačů a set-top-boxů ve všech cenových kategoriích. V nabídce televizních přijímačů se jiné, než přijímače umožňující příjem televizního vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC, prakticky nevyskytují. Nejlevnější DVB-T2/HEVC přijímače, které prošly certifikací, začínají na cenách okolo 3 000 Kč s DPH a set-top-boxy okolo 650 Kč s DPH. Na základě údajů o prodeji televizních přijímačů za období od roku 2013 je možno odhadnout, že cca třetina domácností ČR (minimálně 32%, odhad ke konci roku 2018 na úrovni 35%) je aktuálně vybavena televizory, umožňujícími příjem vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC. Podíl certifikovaných přijímacích zařízení na celkovém prodeji se aktuálně blíží prakticky 100% (97%) prodávaných zařízení. Při startu procesu přechodu v roce 2016 to bylo cca 50%. 4. Aktuální údaje o situaci a postojích obyvatel Na základě zadání Koordinační expertní skupiny MPO proběhl i v druhé polovině září 2018 na reprezentativním souboru obyvatel ČR (1209 respondentů) starších 15 let výzkum vybraných ukazatelů vztahu obyvatel k přechodu na DVB-T2, vč. sledování vybavenosti domácností televizními přijímači. Jednalo se o opakovaný výzkum, který je srovnatelný s šetřením ze září 2017. Opakovaně se potvrzuje 60% podíl platformy DTT v domácnostech. Je zřejmé, že pozice platforem se mění jen pozvolna (po výrazné skokové změně v období 9

digitalizace vysílání). Klesá výhradní využití k DTT alternativních platforem (SAT, CAT a IPTV) i když podíl platformy IPTV jako jediné roste. V období od září 2017 do období výzkumu 2018 (prakticky za rok) se opět zvýšila informovanost obyvatel o přechodu na DVB-T2/HEVC aktuálně deklarují znalost (alespoň základní) již více jak čtyři pětiny (82%, v roce 2017 to bylo 73%). Nezájem o informace o přechodu na DVB-T2 klesl na 11% z 15%. Největší je zájem: - o informace o televizních kanálech (35%), které bude možno přijímat na platformě DVB-T2/HEVC, - o dostupnosti DVB-T2/HEVC v místě bydliště (33%), - o datech vypínání DVB-T v místě bydliště (31%). Více jak polovina dotazovaných (56%) uvedla, že ví o tom, že Česká televize vysílá ve standardu DVB-T2/HEVC prakticky již na celém území. 18% respondentů uvedlo, že již toto vysílání sledují. Z nich 48% uvedlo, že si všimli kvalitnějšího obrazu vysílání ČT na této platformě (21% hodnotilo jako stejný, 19% že si nevšimlo rozdílu). Jako důvod, proč nesledují vysílání ČT v DVB-T2 uvedlo 70% (27% ze všech dotazovaných) z těch dotazovaných, co nesledují ČT v DVB-T2, že nemají příslušné přijímací zařízení, 16% (5% ze všech dotazovaných) pak deklarovalo nezájem o sledování ČT v DVB-T2. Necelých 40% dotazovaných (39%) uvedlo, že ví o tom, že je možné sledovat vysílání komerčních televizních stanic ve standardu DVB-T2/HEVC prakticky již na celém území. Důvody, proč nesledují toto vysílání, jsou obdobné. Jako důvod, proč nesledují vysílání komerčních TV DVB-T2 uvedlo 62% (18% ze všech dotazovaných) z těch co nesledují komerční stanice v DVB-T2, že nemají příslušné přijímací zařízení, 7% (2% ze všech dotazovaných) pak deklarovalo nezájem o sledování komerčních stanic v DVB-T2. Necelé 1% uvedlo, že tyto stanice bude sledovat, až budou vysílat v HD rozlišení. Souběžné vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2 prostřednictvím přechodových sítí podporuje většina (57%) respondentů. Jako významné efekty souběžného vysílání respondenti hodnotí pozitivně následující: - Umožní vybrat nejvhodnější přijímací zařízení 41% - (47%) - Umožní kvalifikovaně posoudit výhody DVB-T2 38% - (42%) - Povede k lepšímu rozhodnutí o postupu při vypínání DVB-T 33% - (38%) - Povede k úspoře nákladů domácnosti 18% - (22%) - Urychlí rozhodnutí o postupu při přechodu na DVB-T2 25% - (21%). Respondenti také kladně oceňují označení přijímacích zařízení logem certifikace. Více jak 64% (70% 2017) považuje certifikaci zařízení za užitečnou nebo velmi užitečnou. V obchodem si však zatím tohoto označení všimlo jen 23% (18% 2017) respondentů. Na druhé straně 61% (57% 2017) respondentů uvádí, že se bude tímto logem řídit při nákupu nového přijímacího zařízení. Těmto údajům odpovídá i skutečnost, že v roce 2018 bylo nejméně 96% prodaných televizorů vybavených pro příjem DVB-T2/HEVC vysílání. 10

Z hlediska postupu při přechodu na DVB-T2/HEVC jsou aktuálně uváděné pozice dotazovaných (září 2018) následující: Tab. č. 2 Postup při přechodu na DVB-T2 2018 Je to jedno, nepřijímá DTT 22% Již přijímá DVB-T2 25% Pořídí si STB 13% Pořídí si novou TV 13% Rozhodnou se později 19% Bude migrovat na jinou platformu 4% Nebude se dívat na TV 3% Nadále zůstává nízká ochota respondentů platit za HD obsah televizních kanálů jen 24% (19% 2017) by bylo ochotno ( určitě nebo spíše ) platit za HD vysílání (jen 4% určitě ). Jako přijatelnou formu úhradu vidí 39% (37% 2017) respondentů (jen 10% určitě ) jednorázovou platbu za zhlédnutí 61% (68% 2017) respondentů předpokládá takovou jednorázovou platbu ve výši 20 Kč. Měsíční paušál za přístup pak akceptuje 46% (41% 2017) ovšem jen 10% (11% 2017 určitě ) 76% respondentů ovšem předpokládá platbu do 200 Kč měsíčně. 5. Mezinárodní kontext MPO v souladu s požadavky Evropského rozhodnutí uveřejnilo v listopadu 2018 Národní plán realizace rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 899/2017, který shrnuje všechny podstatné kroky implementace tohoto rozhodnutí na národní úrovni. Uvedený dokument je obsahem Přílohy č. 1. 5.1. Prenotifikační řízení u Evropské komise Na základě přijaté Strategie byly ve spolupráci Koordinační expertní skupiny MPO a ÚOHS připraveny již v závěru roku2016 podklady pro prenotifikační řízení na EK DG Competition. Cílem je předběžné projednání přístupu ke kompenzaci konkrétních vyvolaných nákladů tak, jak je navrhováno ve Strategii. Přijaté Evropské rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady uvádí kompenzaci vyvolaných nákladů na realokaci rádiového spektra jako obecný princip, který by měl být aplikován podle národních, specifických podmínek. Obsahem kompenzace je úhrada nákladů vyvolaných vynuceným uvolněním rádiových kanálů z pásma 700 MHz, které jsou spojeny s nutnou výměnou rádiových kmitočtů a provozováním přechodových sítí. Takový postup předpokládá zákon o elektronických komunikacích a ověřené náklady jsou ČTÚ hrazeny z Radiokomunikačního účtu (mimo Státní rozpočet), který je podle zákona pro tyto případy zřízen. Úhrada finančních nákladů je podmíněna vydáním rozhodnutí DG Competition o slučitelnosti navrhovaného opatření s vnitřním trhem. 11

V průběhu roku 2017 a roku 2018 muselo MPO čelit několika podání ČASO (Česká Asociace Satelitních Operátorů, která vznikla v srpnu roku 2016 až po přijetí vládní Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání) k Evropské komisi v Bruselu. Přístup ČASO, který je veden z pohledu konkurenční satelitní platformy vůči DTT a založený na řadě lživých, klamavých nebo nepřesných tvrzení, není možné akceptovat. Jím navrhovaný přístup by vedl nejen k nežádoucímu státnímu zásahu do trhu šíření televizního signálu, ale i k praktické likvidaci jediné bezplatné platformy šíření televizního vysílání pro občany, což je ze sociálně-politického hlediska veřejnou správou i občany zcela neakceptovatelné. Navíc by stát musel čelit řadě žalob za zmařené investice. Podání ČASO a odklady DG Competition k vydání rozhodnutí ovšem podstatně časově prodloužilo proces prenotifikačního řízení a je zřejmé, že se promítne negativně i do procesu připravovaného notifikačního řízení. Lze očekávat, že návazné notifikační řízení bude probíhat v roce 2019. Z dosavadního průběhu prenotifikačního procesu je zřejmé, že příslušné orgány EK při přípravě Evropského rozhodnutí pominuly podstatně vzájemnou koordinaci mezi jednotlivými DG a vyjasnění návazných postupů. Jako významné riziko celého procesu je tak nutno vnímat snahu bruselské administrativy o zjednodušující, stejný postup ve všech zemích, který nebude přihlížet k národní situaci z hlediska pozice platformy DTT a konkrétní situaci z hlediska disponibilního rádiového spektra pro DTT. V závěru roku bylo přijato stanovisko DG Competition ve vztahu k postupu v Německu, jeho detailní parametry však nejsou ke dni zpracování tohoto dokumentu veřejně publikovány. V listopadu 2018 proběhlo na DG Competition v Bruselu druhé jednání v rámci prenotifikačního řízení. Na základě tohoto jednání zaslalo DG Competition další (již pátou) sadu doplňujících otázek. Na tyto otázky byly připraveny odpovědi. S ohledem na zdlouhavý proces ze strany Evropské komise bude v lednu 2019 postoupena DG Competition žádost České republiky oprioritizaci předmětného řízení u Evropské komise. Vzhledem k neustálým odkladům stanoviska DG Competition z důvodu vydání stanoviska k obdobnému postupu v Německu (již více jak 2 roky!) vzniká riziko podstatného narušení procesu změny přídělů rádiových kmitočtů a uvolňování rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v souladu s Technickým plánem přechodu. Z tohoto důvodu bude prostřednictvím ÚOHS požadována prioritizace prenotifikačního řízení i návazného notifikačního řízení. Prioritizace případu je navrhována s ohledem na postup dosavadního posuzování ze strany Evropské komise a nutnost jeho rychlého dokončení, vzhledem k tomu, že jsou již podstatně ohroženy termíny nezbytných kroků ve správě rádiového spektra, které by umožnily uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v termínu požadovaném Evropským rozhodnutím. Dlouhodobě nedokončené řízení způsobuje také nejistotu držitelů přídělů rádiových kmitočtů pro šíření zemského digitálního televizního vysílání, 12

týkající se jejich investičních plánů. Tím vzniká riziko odmítnutí dobrovolné realizace procesu přechodu ze strany těchto subjektů se všemi z toho plynoucími důsledky. 5.2. Situace v rámci evropských zemí Situace v jednotlivých evropských zemích se významně liší zejména v závislosti na roli zemského televizního vysílání. Prakticky obdobný postup s využitím přechodových sítí a 6 finálních sítí je již využíván v Německu a Rakousku. V Polsku je rovněž plánováno stejně jako v ČR celkem 6 finálních sítí DVB-T2. Nové kmitočtové plány by měly umožnit sestavení 6 sítí i na Slovensku a v Maďarsku. V některých zemích EU však dosud nedošlo k přijetí politického rozhodnutí a stanovení závazných termínů pro uvolnění pásma 700 MHz. Obdobné národní plány uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, v některých případech vč. přechodu na využití efektivnějšího standardu vysílání uveřejnily v minulém období např. Španělsko, Irsko, Řecko, Slovensko. 6. Předpokládaná realizace Strategie v dalším období 2019-2020. V roce 2019 počítá MPO podle Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání se souběžným televizním vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC prostřednictvím tří přechodových sítí. V rámci stávajících 4 sítích DTT bude nadále šířeno zemské televizní vysílání ve standardu DVB-T. V přechodové sítí ČT se již vysílají všechny programy ve vysokém rozlišení, což podstatně zvyšuje zájem domácností o včasnou výměnu přijímacích zařízení. Bude realizována připravovaná odpovídající informační kampaň MPO. Předpokládá se, že bude pokračovat certifikace vhodných přijímacích zařízení a související marketing, aby byli občané připraveni přijímat televizní vysílání i ve standardu DVB- T2/HEVC. V rámci legislativních prací bude připravena další aktualizace právního rámce dle Strategie rozvoje zemského televizního vysílání novely zákona o elektronických komunikacích a zákona o České televizi a případně i podle výsledků notifikačního řízení. Tato novela by měla řešit zejména efektivní využití zbývajících rádiových kmitočtů z pásma UHF (pro televizní vysílání je primárně určeno pásmo 470-694 MHz) pro zemské televizní vysílání jak pro nové celoplošné sítě, tak i pro regionální vysílání. V druhé polovině roku 2019 se již počítá se zahájením vysílání ve finálních sítí DVB- T2/HEVC, které na základě postupného vypínání zemského televizního vysílání ve standardu DVB-T, plně nahradí současný systém vysílání v celoplošných vysílacích sítích. Vypínání dosavadního zemského vysílání ve standardu DVB-T bude zahájeno v listopadu 2019 na území Prahy a Středočeského kraje v sítí České televize. 13

V období Vánočních a Novoročních svátků 2019 nebude vysílání komplikováno a další přepínání sítí na nový standard proběhne v období od konce ledna 2020 do června 2020. Přepínání sítí na finální standard vysílání bude včas doprovázeno příslušnou informační kampaní konkretizovanou jak podle jednotlivých dotčených území, tak podle příslušných termínů. V tomto období bude již možné realizovat opatření k využití uvolněných rádiových kmitočtů pásma 700 MHz pro mobilní vysokorychlostní služby (např. prostřednictvím aukce příslušných rádiových kmitočtů) podle návrhu ČTÚ. V roce 2020 budou po dokončení procesu přechodu celoplošné zemské televizní vysílání zajišťovat čtyři celoplošné vysílací sítě ve standardu DVB-T2/HEVC, které plně a kvalitně nahradí vysílání stávajících sítí. Mimo čtyř celoplošných finálních sítí, nahrazujících stávající celoplošné sítě budou připravena a implementována adekvátní opatření k efektivnímu využití rádiového spektra ve zbývající části UHF pásma, tj. 470-694 MHz, pro rozšíření a zkvalitnění zemského televizního vysílání na celoplošné i regionální úrovni. Uvolnění rádiového spektra v pásmu 700 MHz pro mobilní vysokorychlostní datové služby podle požadavku Evropského rozhodnutí bude dosaženo k 30. červnu 2020, tedy k příslušnému závaznému termínu. Příloha Národní plán realizace rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 899/2017 14