JZ Asie - možné rozdělení: 1) Zakavkazsko Gruzie, Ázerbajdžán, Arménie 2) Blízký východ Ky, Tu, Sý, Li, Iz, Jo, Palestina 3) Střední východ státy Arab. pol. +Irák, Írán, Afganistán Pojem Blízký či Střední východ z pohledu Evropana. - hornatá oblast (cca 4.000 m n. m.), z velké části bezodtoká, pouště (i horské) - subtropické klima, ve vnitrozemí kontinentální přechází na J do suchého tropického - nedostatek vody (zvláště pitné odsolování mořské) - řeky často vysychají (vádí), největší vodní stav v zimě - jezera převažují slaná (patří k nejslanějším na světě Tuz, Mrtvé moře ) - nejúrodnější půdy hnědozemě, okrajově černozem (Kubáňská nížina) - převaha pouštních a polopouštních půd - subtropická suchomilná vegetace (Blízký východ), pouštní a polopouštní (Střední v.) - listnaté a smíšené lesy (Turecko) prakticky vykáceny, časté požáry svahová eroze - jehličnaté lesy mír. pásu Kavkaz - obyvatelstvo hl. při pobřeží a v povodí vel. řek (od starověku centra dnešních civilizací) - hl. koncentrace: 1. vých. Středomoří (Adana Jafa Gaza) 2. stř. a dolní tok(šatt-al Arab) Eufratu a Tigrisu 3. pobřeží Malé Asie (Trabzon Samsun Bospor Dardaneli) - vysoké PP, 50% městské obyv., etnika Arabů, Turků, Peršanů, Afgánců, Židů + kavkaz. národů - jazykově převaha indoevropské, afroasijské a altajské jazyk. rodiny - kolébka 3 svět. náboženství: Judaismu (Izrael), křesťanství (Kypr, Libanon, Arménie, Gruzie) a islámu
- hospodářství se opírá o těžbu ropy a zem. plynu a zemědělství - ekon. nejsilnější: Izrael - těžební p.: ropa, z. plyn OPEC (I, I, K, K, S.A., SAE) + Ázerbajdžán č. uhlí, Fe ruda Tu, Írán Cu ruda Tu, Arménie Chrom Tu Mangan Gruzie Soli, fosfáty Izrael, Jordánsko - tradiční potrav., textilní pr. (koberce ) - od 70. let 20.stol. chemický, strojírenský a hutnický - v zemědělství nutnost zavlažovat, málo zem. půdy, přesto převládá RV (obilniny, luštěniny, ořechy, tabák, bavlník, subtr. ovoce a zelenina) - ŽV: ovce, kozy, velbloudi - CR: atraktivní, ale nestabilní oblast, poutní místo islámu
ZAKAVKAZSKO - M a V Kavkaz, vlhká Kolchidská nížina (pobř. Č. moře) - subtrop. podnebí (vlhké: pobřeží Č. moře x suché: pobřeží Kaspiku) a mírné (Kavkaz) - řeky: Kura (Tbilisi, Baku), Araks obě bezodtoké - jez. Sevan (Arménie) - obyvatelstvo: na 50 etnik, pestrost křesťanství (301 n.l.-arménie -1.na sv., kde státní náb.) x islám (Ázerbajdžán) - 19. stol. připojení k carskému Rusku - 1918 samostatné státy - 1920 Stalin-převrat-okupace sov. vojsky-1922 součást vznikajícího SSSR - 1991 samostatnost - 1994 součást SNS (dnes bez Gruzie reakce na ruské vměšování) - průmysl: - těžební Mn ruda Gruzie Cu ruda Arménie ropa Ázerbajdžán ( Naftové kameny ) V roce 1997 se začala těžba z nového naleziště v Kaspiku po kazašském 2. nejv. naleziště oblasti (90 mld barelů a 410 bilionů m 3 ). - strojírenský: Gruzie elektrolokomotivy, zaříz. do potrav. pr. Arménie svítidla, elektromotory - chemický: Ázerbajdžán plasty um. kaučuk, petrochemie Gruzie parfumerie - textilní: bavlna, vlna, hedvábí - potravinářský: konzervy, šťávy, olej z bavl. semen, čaj, tabák. výrobky, víno, lihoviny (brandy arméňák, gruzíňák )
- zemědělství: - subtrop. ovoce a zel., čaj (Gr), tabák (Ar), bavlník (Áz), aromat, květiny (Gr) - ovce, bourec morušový, jeseteři (Kaspik = Ázerb.) - CR: vysokohorská turistika, lyže (Kavkaz) dříve lázeňské pobyty (pobř. Černého m. Gruzie: Suchumi, Batumi) - oblasti konfliktů: 1. Náhorní Karabach enkláva Arménů v Ázerbajdžánu - od r. 1988 - boje končí r. 1994 Lačinský koridor 2. Gruzie občanské války vycházející z boje o moc ve státě, klesající ekon. úroveň a boj etnik a AO o samostatnost a nezávislost na Gruzii (vliv a zájem Moskvy) - Gamsachurdia Ševarnadze (1995) růžová revoluce 2003 Saakašvili 3. Abcházie hl. m. Suchumi - r. 1990 vyhl. svrchovanost gr. armáda r. 1994 příměří, na hranicích jednotky OSN (pouze Rusové) - podpora Abcházii ze strany Ruska při osamostatnění 4. Adžárie hl.m. Batumi - podobně jako Abcházie, odmítají uznat Saakašviliho, snaha o suverenitu 5. Jižní Osetie obava z gruzínského nacionalismu po rozpadu SSSR, snaha o připojení k S. Osetii (ruská federace) - r. 1990 vyhlášení suverenity + povstání - r. 1991 příměří - r. 2008 obsazení Gruzií x Rusko reakce (cca 50 km od Tbilisi) stažení gruzínských jednotek
BLÍZKÝ VÝCHOD - převaha republik, pouze JORDÁNSKO konstit. monarchií KYPR - od KYPROS (řecky měď) nebo CUPRUM (římsky) - hl. město: Nikósia (řecká část) x Lefkósie (turecká) - od starověku Řekové x Římané, pak součást Byzantské říše. - 16. stol. až 1878 Turci, pak přešel ostrov pod správu VB, přestože Turecko formální vlastník - r. 1960 vyhl. nezávislé Kyperské rep. začátek občanské války a histor. sporů - celé 20. stol. snaha většinových kyper. Řeků o sjednocení s Řeckem - r. 1974 invaze turecké armády (reakce na státní převrat organizovaný athénskou voj. juntou) - rozdělení ostrova zelenou (Attilovou) linií na S tureckou a J řeckou část - r. 1983 vyhl. Severokyperská turecká republika - možnost spojení ostrova při vstupu do EU (2004), v referendu odmítnuto obyvateli jihu, v EU pouze jižní řecká část - těžba Cu, azbestu, mramoru či solí - pěstování citrusů, vinné révy, oliv, obilniny, zelenina - potrav. pr., léčiva, cement, oděvní pr., obuvnický - dopravní služby a CR!!! (v lednu a únoru se tu dá i lyžovat) TURECKO - člen NATO, snaha o vstup do EU - 3% v E Bospor 97% v As - převažuje hornatý povrch (Pontské h., Taurus, Antitaurus, Arménská vysočina Ararat seismicky aktivní pohoří), v centrální části náhor. plošina Anatolie až pouštní charakter
- prameny řek Eufrat a Tigris - jez. Van, Tuz - sintrové terasy Pamukkale - prům.-zem. stát, ale i řemeslná výroba (např. kovotepectví ) - svět. ložiska chrómu, sepiolitu (minerál pro výzdobu dýmek a cigaret. špiček) - těžké obory, textilní (koberce), potravinářský (cukrovinky.) - v zem. převažuje RV: obilniny, luštěniny, zelenina, ovoce, tabák, bavlník, mák - ŽV: ovce, kozy (angorské plemeno), skot - r. 1922 svržen poslední sultan, r. 1923 republika - Kemal Atatürk ( otec Turků ) zavedl latinku, islám přestal být státním náboženstvím, rozvoj průmyslu, ženské emancipace - r. 1938 moderní stát západního typu - genocida Armenů během I. sv. v. (až 1 mil. v letech 1915 1917) - dnes problém Kurdů či Kypru (vlivem tur. nacionalismu) překážka pro vstup do EU LIBANON - Lubnán = arabsky bílý název hor, název státu - libanonský cedr na vlajce ve skut. téměř neexistuje (nd 900m n.m.) x převažuje dub - J území okupoval v 70. letech Izrael ( x OOP) - dnes V území okupován Sýrií vměšuje se - občanská válka (1975 90): Šíité x sunnité x křesťané 38% (maronité ) zpomalila ek. růst - dříve Švýcarsko východu - Sýrie musela r. 2005 stáhnout své jednotky - dnes útoky Hizballáhu - hl. město (bohužel I bojů) - Bejrút
SÝRIE - patří k nejradikálnějším arab. státům - Damašek = nejstarší trvala obývané hl. město (od r. 2500 př.n.l.) JORDÁNSKO - KM, království - dříve tzv. Zajordánsko (do r. 1946) - Z část obsazena po 3. a-i. válce v r. 1967 Izraelem - král Husajn navrhl r. 1972 vytvoření palestinského státu na území Gazy a Západním břehu Jordánu, který by s Jordánskem vytvořil federaci - r. 1988 se zřekl Záp. břehu ve prospěch vyhlášeného Státu Palestina - r. 1994 podepsal mírovou smlouvu s Izraelem (konec válečného stavu od r. 1948) - dnes jeho syn Abdalláh (1. arabský vůdce v USA po útocích + podpora boje proti terorismu) - skalní chrám PETRA (vytesaný v červenorůžovém pískovci) PALESTINA - zatím ofic. název Palestinská autonomní území = základ budoucího palestinského státu - tvořena 2 oddělenými územími: Gaza a Západní břeh - hl. město Jeruzalém - sídlo správ. orgánů Ramalláh v Gaze - prezident: Mahmúd Abbás (r. 2005) po smrti Jásira Arafata (r. 2004) - Hamás (Hnutí islámského odporu), al-fatah (Palestinské národněosvobozenecké hnutí), OOP
IZRAEL - republika, vyhlášená 14. 05. 1948 po zrušení brits. mandátu nad Palestinou - Z pobřeží omývá Středozemní m., na J Rudé m. (Akabský záliv přístav Ejlát) - povrch tvoří pahorkatiny až hornatiny (Galilejský hřbet od S k J 1208m n.m.) - 60% území pouště (Negev, Judská na J) - nížiny při pobřeží (Saronská) a ř. Jordán (příkop. propadlina Eritrejského zlomu) - podnebí subtrop., středomořské, v okolí Mrtvého m. až tropické - po většinu roku horké, suché podnebí, srážky v zimě nedostačují, nutno zavlažovat, navíc srážkový stín Galilejského hřbetu - ř. Jordán a Galilejské (Genezaretské) jez. hl. zdroj sladké pitné vody - Mrtvé moře ústí Jordán, lázeňství, zdroj solí, nejhlubší proláklina na sv. (-420 m n.m.) - nejúrodnější půda v nížinách hnědozem, převaha pouštních, kamenitých a písčitých - 17% tvoří orná půda, 1/3 nutno zavlažovat - pouze 6% pokrývá les, subtrop. věčně zelená, středomořská vegetace, polopouštní a pouštní - obyvatelstvo: 7,5 mil. (2009), z toho 5,5 mil. Židé - vysoké PP díky arabskému obyv., vysoký dožitý věk - vysoká hustota zalidnění (361ob./km 2 ), převaha městského obyv. (92%) - nejlidnatější město Tel Aviv-Jafo (1,6 mil.) - Jeruzalém, Haifa (Chejfa), Beerševa, Ejlát (Elat) - průmysl: - těžební: - nutný dovoz ropy i ostat. surovin - fosfáty, drasel. soli, potaš (uhličitan draselný K 2 CO 3 ), brom, jód Mrtvé moře - Cu rudy Negev - staveb. materiály, cihl. hlíny - údolí Jordánu (- dříve ropa, z. plyn okupovaný Sinajský poloostrov)
- prům. zem. stát, spolu s Japonskem nejvyspělejší v Asii, ekonomika je však velmi zmilitarizovaná, udržovaná obrovskými zahraničními úvěry (hl. USA) - kromě paliv nutno dovážet zčásti i potraviny, omezeny jsou i vodní zdroje - výroba se orientuje na energeticky a surovinově nenáročné obory (výroba lékařských přístrojů, broušení diamantů, elektronika a elektrotechnika), tak i na odvětví nezbytná pro obranu (hutnický, výroba zbraní, jaderný program) - tradičními obory jsou chemický (hnojiva, léky ), textilní (bavlna, vlna), potravinářský (konzervárny, cukrovinky z medu, ) - zemědělství: založeno na fungování KIBUCů (družstev) = společenství lidí, kteří kolektivně žijí a hospodaří na půdě. Mají společný majetek i výrobní prostředky, každý pracuje podle svých možností a schopností. Nedostávají mzdu, jen kapesné, ale všechny služby včetně zdravotních mají zdarma. Každý kibuc má přidruženou výrobu (např. výrobu strojů a zařízení pro zem., výroba plastů, elektronika ), jejíž zisk vysoko převažuje nad ziskem ze zemědělství. První kibuc byl zřízen v r. 1909 (Degania), dnes funguje asi 269 kibuců se 120.000 obyv. a vytváří asi 40% zemědělské produkce Izraele. - RV: intenzivní závlahové zemědělství obilniny (pš., ječ.), zelenina (brambory, rajčata), citrusy (grepy), bavlník, tabák, vinná réva, datle. - ŽV: ovce, kozy, skot, drůbež včelařství!! - doprava: kvalitní dopr. trasy u suchozemské (nutnost ze strategického hlediska) - námořní přístavy Ejlát a Haifa - hl. letiště Tel Aviv Jafo - CR: kolébka 3 náboženství ALE politicky nestabilní!! - Jeruzalém (Chrámová hora, Zeď nářků, Šalamounův chrám), Betlém, Nazaret, Jericho, Mrtvé moře.
HISTORICKÉ ETAPY: - původně Palestina (jméno dali Pelištejci = hebrejsky Filištíni) osídlena KANANEJCI (semit.) - 13. stol. př. n. l. Izraelité (semit.) = založení království - od 12. stol. př. n. l. vpády mořských národů - 11./10. stol. př. n. l. rozpad na král. Judské a Izraelské = začátek konce, diaspor, pogrom - postupné podmanění Asyřany, Babyloňany, Egypťany, Makedonci, Římany (1. stol. n. l.), Araby (637 1517), Turky (1517 1917) - 80.-90.léta 19. stol. vznik sionistického hnutí (r. 1896 Theodor HERZL Židovský stát, r. 1897 Basilejský kongres) - od r. 1920 1948 mandátní území OSN pod správou VB - 14. 5. 1948 v souladu s rozhodnutím VS OSN zed ne 29. 11. 1947 zrušení brits. mandátu nad Palestinou a vytvoření 2 nezávislých států židovského a arabského. Jeruzalém pod mezinár. správou!! - r. 1948 1. arabsko-izraelská válka - r. 1950 Jeruzalém jednostranně vyhlášen hl. m. Izraele - arabská část Palestiny k Jordánsku (Zajordánsko) - r. 1956 2. arabsko-izraelská válka - r. 1967 3. arabsko-izraelská válka (okupace Gazy, Sinaje, Golanských výšin, V části Jeruzaléma - r. 1973 4. arabsko-izraelská válka - r. 1979 v americkém Camp Davidu podepsána mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem ( v r.1982 vrácen Egyptu Sinaj. poloostrov) - r. 1982 útok proti OOP a palest. táborům na J Libanonu (1.agrese již v r. 1978) - r. 1987 v Gaze zahájena 1. palestinská intifada (všelidové povstání) - 15. 11. 1988 OOP vyhlašuje z tuniského exilu Palestinský stat, prezidentem J. Arafat - 13. 9. 1993 podpis mírové dohody mezi Izraelem a OOP (J. Rabin, Š. Perez x J. Arafat) - prvé vzájemné uznání obou národů s právem na vlast - budoucí řešení otázky Jericha a Gazy, Záp. břehu, Jeruzaléma
- r. 1994 mírová smlouva s Jordánskem - r. 1994 Nobelova cena míru (Arafat, Rabin, Perez) - r. 1996 první volby do palest. samosprávy v Gaze a části Z. břehu kolem Jericha vítězí J. Arafat a jeho strana al-fatah (militantní Hamas a další strany a hnutí vyvolávají konflikty) - v dubnu 1996 navržena ústava, v níž se Palestinci zavazují uznat Stát Izrael - r. 2000 vyhlášena 2. intifáda - r. 2002 navrhl izr. premiér A. Šaron vznik nezávislého palestinského státu do r. 2005 za podmínek ukončení terorismu, demilitarizace území a izraelské obrany vzdušného prostoru nad palestinským územím (x nezávislost Palestiny je tímto výrazně omezena). - r. 2003 omezení moci J. Arafata, vytvoření fce předsedy vlády Mahmúd Abbás (generální tajemník OOP) - r. 2004 schválení izr. parlamentem evakuace a následná likvidace 25 židovských osad na palest. území (všech 21 v pásmu Gazy a 4 na Záp. břehu) - konec r. 2004 umírá J. Arafat - r. 2005 M. Abbás zvolen prezidentem Palestinských autonomních území Současní polit. představitelé: IZRAEL: Š. Perez prezident Benjamin Netanjahu premiér (střídá Ehuda Olmerta) Palestina: M. Abbás prezident Salám Fajjád premiér
STŘEDNÍ VÝCHOD - Irák, Írán, Afganistán (republiky) + státy Arabského pol. (monarchie absolutní: S.A., S.A.E, B, O, Ka, konstituční - Kuvajt, republika - Jemen) Arabský poloostrov - lidé při pobřeží a oázách - velký podíl námezdních zahraničních dělníků a přistěhovalců - vlastní obyvatelé mají (díky ropě) zajištěn stabilní roční příjem (renta), vzdělání a zdravotní péče zdarma, potraviny, voda, el. a doprava subvencovány, práce většinou ve veřejné správě - nedostatek sladké pitné vody (odsolování mořské) - hl. zdroj příjmů ropa, z. plyn (nejv. rafinérie: Rás Tannura = S.A., Miná al-ahmadi = Kuvajt) - závlahové zem., obiloviny, datle, káva (Jemen pravlast?), kát Jemen - kočovné pastevectví ovcí, koz, velbloudů, rybolov (i perly) - budoucnost: hutnictví barevných kovů (především Al) IRÁK finanční centra, bankovnictví turistika, CR (nejen Mekka, Madina, Džida v S.A., ale i Katar, S.A.E., Bahrajn) experimentální pouštní zemědělství - do r. 2003 rep. s autoritářským prez. režimem (Saddám Husajn r. 2006 popraven) - do dnešní doby pokračuje stahování koaličních vojsk zahájené v r. 2003 - konflikty rozpoutané Husajnem: 1980 88 Irák x Írán 1990 91 Irák x Kuvajt (Pouštní štít, Pouštní bouře) - r. 2003: USA + VB x Irák snaha o svržení Husajna (záminka vlastnictví zbraní hromadného ničení) - v minulosti centrum civilizací (Mezopotámská nížina) Sumerové, Asyřané, Babyloňané - zemědělství stále hlavní (Eufrat, Tigris, Mezop. níž.) ječmen, rýže, zelenina, datle, bavlník, tabák, mák - v ŽV ovce, kozy, skot, osli, velbloudi
- hl. bohatství: ropa, zem. plyn: Basra (J), Kirkúk, Mausil/Mosul/ (S Kurdové) - ostatní obory: potrav., text., staveb. hmot ÍRÁN - do r. 1935 Persie, proto 60% obyv. peršená, zbytek Azerb., Kurdové, Turkmeni, Arabové - islámská republika, prez. Mahmúd Ahmadinežád - duchovní vůdce: ajatolláh Chameneí - zem.-prům. stát - základem ropa, zem. plyn: Abadán (ve sporné provincii Chúzestán), os. Chárág, Kermanšáh, Aghá Džarí - další suroviny: Cu ruda Tabríz (SZ), Kermán, Anárak (dnes nejdůl. naleziště) Fe ruda centrál. část, J od Teheránu č. uhlí, soli - tradiční řemeslná výroba: tkaní perských koberců, kovotepectví, potrav. pr. - nově petrochemický, strojírenský, hutní, JADERNÝ PROGRAM - v zemědělství málo úrodné půdy (pohoří, pouště), nutno zavlažovat - pš., ječmen, bavlník, tabák, mák, datle, subtrop. ovoce, OŘECHY - ovce (persián), kozy, skot, rybolov (jeseteři v Kasp. moři) AFGÁNISTÁN - islámská rep., prez. Hamid Karzáí - extrémně chudý vnitrozemský stat ovlivněný okupací SSSR (1979 89) a občanskou válkou, vyvolanou hnutím Taliban (1994) a bojem proti terorismu (od r. 2001 vstup jednotek světového společenství - předevšímusa a VB) a společný boj se Severní aliancí proti Talibanu - 42% Paštunové (Afgánci, Talibové) islamisté - 27% Peršané (Tádžikové) indoevropané, hl. opora Sev. aliance - 19% Hazárové mongoloidní, hlásí se k šíitům, v kotlinách centr. pohoří - dále Uzbeci, Turkmeni, Kazaši, Kirgizové
- prům. se chaoticky rozvíjí (text. koberce, kožichy a potrav.) - těžba solí, uhlí, zem. plynu - v zemědělství převaha ŽV karakulské ovce, kozy skot - v RV obilniny, zelenina, bavlník, MÁK sv. produkce opia!! (zdroj příjmů Talibanu) - Kábul hl. město, Kandahár, Herát (Z)