Sovy
jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy, jsou specializovaní výhradně na lov ryb nestravitelné části kořisti poté vyvrhují ve formě vývržků vyskytují se na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy, velké části Grónska a několika oceánských ostrovů
Sova Pálená Sova pálená je nejrozšířenější ze všech druhů sov a vůbec jedním z nejrozšířenějších ptáků na Zemi, jelikož obývá každý kontinent kromě Antarktidy je středně velká sova měřící na délku 29-44 cm a vážící obvykle 250 až 450 g má dlouhá, nádherně zbarvená křídla, která v plném rozpětí dosahují 80 až 90 cm břicho, dlouhé končetiny, hlava a spodní strany křídelních per jsou čistě bílé až našedlé a na hlavě má nezaměnitelný srdcovitý obličej s dvěma velkýma černýma očima a růžovým zobákem, svrchní strana křídelních per a hlavy je zbarvena v kombinaci s černou a oranžovou živí se převážně malými obratlovci, zvláště hlodavci, ale loví také ptáky a plazy, občas i hmyz
Výr velký je rozšířen v téměř celé Evropě, v severozápadní Africe a ve značné části Asie nachází se všude, kde má vhodné podmínky pro hnízdění a lov, s oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí, někdy i oblasti beze skal, dutiny stromů,opuštěná dravčí hnízda je větší než káně lesní, ale je menší než orel skalní samice jsou těžší než samci a mají větší rozpětí křídel délka těla se u dospělce pohybuje obvykle mezi 60 70 cm, rozpětí křídel se u dospělce pohybuje okolo 170 cm hmotnost se pohybuje obvykle mezi 1800 3000 g, obzvlášť velcí jedinci však dosahují až hmotnosti přes 4 kg
Puštík obecný žije v celé Evropě, kromě severních oblastí, v severozápadní části Afriky a v některých oblastech Asie na českém území jeho populace kolísá v rozmezí 6 až 9 tisíc jedinců jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima, nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81 až 96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký, zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním, samice jsou o něco větší
Sova sněžná méně často uváděna pod názvem sovice sněžná, je velká puštíkovitá severská sova, jen o něco menší než výr velký Sovice sněžní je svou stavbou těla skvěle přizpůsobena životu v oblastech s chladnějším klimatem Má mohutné tělo porostlé hustým peřím, kulatou hlavu s čistě bílým obličejem, velkýma, žlutýma očima a černým, zahnutým zobákem, poměrně dlouhý ocas a hustě porostlé končetiny s dlouhými a zahnutými drápy Sovice sněžní je v zimě aktivní za svítání a soumraku, s příchodem léta přechází spíše na denní aktivitu. Živí se především malými hlodavci, nejčastěji lumíky sibiřskými, při příliš nepříznivých podmínkách, kdy je výrazný nedostatek hlavní potravní složky, loví i jiné savce nebo menší až středně velké ptáky
Puštík bradatý má velkou hlavu, nápadný závoj kolem obličeje a tmavou bradku rozpětím okolo 140 cm je velký téměř jako výr délka těla je 61 84 cm a váží 0,5 1,1 kg, samice až 1,9 kg puštíci žijí ve svém temném, nepropustném prostředí velmi rozptýleně žíví se malímy savci a ptáky do velikosti zajíce nebo tetřeva, převážně však hraboši a lumíci
Kalous ušatý náleží mezi středně velké druhy sov, co do velikosti je srovnatelný s holubem domácím délka jeho těla činí 35 40, průměrně tedy 38 cm a v rozpětí křídel měří 90 100 cm hmotnost u samců se pohybuje mezi 220 305 g, u samic pak mezi 260 435 g má skvěle vyvinutý sluch a zrak, svou kořist dokáže dokonce lokalizovat i v naprosté tmě V České republice se jedná o jednu z nejhojnějších a nejrozšířenějších sov vůbec V jeho potravě se nejčastěji objevují hlodavci
Sýc rousný velikostí i vzhledem připomíná sýčka obecného délka těla 22 27 cm, rozpětí křídel 50 62 cm hmotnost samců se pohybuje mezi 95-110 g, samic mezi 123-210g svrchu je hnědý, s bílým skvrněním a světlým pruhem při kořeni křídla, spodina je bělavá, hnědě pruhovaná hnízdí v zóně tajgy v Severní Americe i Eurasii, izolovaně i jižněji v České republice hnízdí zejména v horských oblastech, proniká však i do nižších poloh loví především drobné hlodavce, zvláště hraboše, dále menší ptáky a příležitostně i hmyz
Kulíšek nejmenší má nenápadně hnědě zabarvený hřbet s menšími bělavými skvrnami a světlou spodní stranu těla s tmavšími podélnými skvrnami poměrně nenápadný, loví za soumraku, jen v době hnízdění po celý den, ale není příliš plachý pokud ho naleznete sedět ve větvích stromu, je možné ho pozorovat poměrně zblízka, aniž ulétne v rámci České republiky jde o silně ohrožený, zvláště chráněný druh Kulíšek nejmenší měří pouhých 16 cm, což je sotva velikost špačka, rozpětí křídel je 34-45 cm základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky, na tmavohnědých letkách je světlé skvrnění, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky, ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky
Zpracovala: Mikelová Růžena Dne: 29.1.2014