Informace o vývoji v oblasti úspor energií, jejich podpory a účinnosti realizovaných opatření

Červenec 2017 Informace o vývoji v oblasti úspor energií, jejich podpory a účinnosti realizovaných opatření podle bodu II. 2 usnesení vlády ČR č. 161 ze dne 24. února 2016

Ke zvyšování energetické účinnosti v ČR jsou dlouhodobě aktivně využívány regulatorní a ekonomické nástroje a také osvěta. Jednotlivá opatření ke zvyšování energetické účinnosti a nastavení dílčích cílů jsou popsána v Národním akčním plánu energetické účinnosti 1, jehož poslední aktualizace proběhla v roce 2017. I přestože ze strany Evropské komise je tlak na využívání různých podob finančních nástrojů, v podmínkách České republiky přetrvává preference využívání přímých dotací jak z národních prostředků, tak i ze strukturálních fondů. Podpora energetické účinnosti je zacílena na domácnosti (např. programy Nová zelená úsporám, program Panel regenerace panelových domů apod.), veřejné budovy (např. Nová zelená úsporám, OPŽP), průmysl (např. OPPI, OPPIK) i sektor služeb (např. OPŽP, EFEKT). Jedná se o stěžejní nástroje zvyšování energetické účinnosti, které mají České republice pomoci zabezpečit plnění povinností vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti. Oblast energetické účinnosti je jednoznačně nejvhodnější oblastí pro aplikaci různých podob finančních nástrojů, přičemž hlavním důvodem je zřejmá návratnost vložených prostředků. Z hlediska nákladové efektivnosti jsou investice do zvyšování energetické účinnosti a zvláště do renovace budov všeobecně uznávány jako prorůstová opatření s významnými pozitivními dopady na lokální zaměstnanost, ale i veřejné rozpočty. Tento materiál se zaměřuje na vyhodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků v rámci programů podpory pro období 2014-2020. Materiál porovnává predikci čerpání a jeho efektu z roku 2014, postavenou na ex-ante analýzách předchozího programového období, s aktuálním nastavením a fungování programů. Porovnáním nákladovosti dotace predikované a reálné s vývojem čerpání (podávání žádostí v jednotlivých programech) jsou ověřeny reálné možnosti ČR naplnit závazky vůči Evropské unii. 1 Doposud bylo vypracováno 5 verzí Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR (NAPEE): - NAPEE-I byl vypracován v roce 2007. - NAPEE-II byl vypracován v roce 2011. - NAPEE-III byl vypracován v roce 2014 a schválen usnesením vlády č. 1085 dne 22. 12. 2014. - NAPEE-IV byl vypracován v roce 2016 a schválen usnesením vlády č. 215 dne 16. 3. 2016. - NAPEE-V byl vypracován v roce 2017 a schválen usnesením vlády č. 373 dne 15. 5. 2017. 1

Význam a vývoj požadavků na zvyšování energetické účinnosti Snížení spotřeby energie a snaha o zefektivnění jejího využívání nabývá v posledních letech na významu na evropské úrovni a v důsledku toho také i na národní úrovni. V roce 2006 Komise předložila Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností. Cílem tohoto akčního plánu bylo řídit a snižovat energetickou poptávku v důsledku cíleně zavedených opatření v oblasti spotřeby energie a jejích dodávek. V roce 2008 došlo zároveň ke schválení klimaticko-energetického balíčku 2020 (soubor legislativních předpisů) Evropským parlamentem a Radou, který má vést k naplnění cílů Evropské unie v oblasti energetiky a ochrany klimatu do roku 2020 (snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie a snížení konečné spotřeby energie o 20 % ve srovnání s rokem 1990). Postupně se ukázalo, že ambice Akčního plánu pro energetickou účinnost, snížit konečnou spotřebu energie o 20 % do roku 2020, nebudou pravděpodobně naplněny. Komise reagovala vypracováním nového komplexního Plánu energetické účinnosti 2011. V roce 2012 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen směrnice ). Směrnice vytváří legislativní rámec k dosažení cílů energetické účinnosti do roku 2020. Stanovuje členským státům povinnost určit si orientační vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 na základě primární nebo konečné spotřeby energie. Směrnice stanoví rovněž právně závazná pravidla pro koncové uživatele a dodavatele energie. Směrnice zahrnuje mimo jiné následující závazky pro členské státy: každoročně od roku 2014 renovaci alespoň 3 % celkové plochy budov, které vlastní ústřední správní orgány, a nákup budov, služeb a produktů s vysokou výkonností v oblasti energetické účinnosti, jelikož má jít veřejný sektor příkladem; vypracování systémů vnitrostátních závazků nebo rovnocenných opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zajistit u koncových uživatelů roční úsporu energie ve výši 1,5 %; do konce roku 2015 hodnocení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla a účinného dálkového vytápění a chlazení ve všech členských státech; povinné pravidelné zpracování energetických auditů velkých společností prováděné nejméně jednou za čtyři roky s výjimkou společností s certifikovanými energetickými a environmentálními systémy. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Energetická náročnost hospodářství ČR a vývoj spotřeby Energetická náročnost je jedním z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost podniků, resp. celé ekonomiky České republiky. Období do roku 1989 bylo charakteristické vysokou energetickou náročností české ekonomiky, zvláště průmyslu. V rámci transformace ekonomiky po roce 1989 došlo k razantní změně v úrovni energetické účinnosti. Česká republika se vzhledem ke změně struktury ekonomiky rychle dostává v oblasti energetické účinnosti 2

(GJ/mil. Kč) k průměru EU (dochází ke snižování konečné spotřeby). Zároveň je však nutné uvést, že tato změna je doprovázena protichůdným procesem tzv. rebound efektem 2 (indukce spotřeby). Snižování energetické náročnosti ekonomiky je doprovázeno růstem životní úrovně obyvatel, která nedosahuje úrovně vyspělých států západní Evropy. Zvyšování životní úrovně s sebou nese zvyšování spotřeby energie zejména v domácnostech v důsledku zvyšování kvality života. I přes zvyšující se energetickou účinnost je ČR na třetím místě z členských států EU v energetické náročnosti hospodářství. Energetická náročnost české ekonomiky dosahuje víc než dvojnásobek průměru EU. Největší podíl na energetické náročnosti hospodářství v sektorovém členění zaujímá sektor průmyslu. Po něm následuje sektor dopravy a sektor bydlení. Energetická náročnost průmyslu se dlouhodobě snižuje, přičemž ve srovnání s rokem 2004 klesla spotřeba energie v tomto sektoru o 17 %. Oproti tomu byla spotřeba v sektoru bydlení a služeb relativně stabilní a v dopravě energetická náročnost naopak značně kolísala. Mezi lety 2013-2015 došlo k meziročnímu nárůstu spotřeby energie v dopravě. Tento nárůst byl způsoben zvýšením průmyslové výroby v daném období, následným nárůstem vývozu vyprodukovaného zboží a z toho vyplývajícím zvýšením požadavků na nákladní a železniční dopravu. Nad rámec vlivu průmyslu na spotřebu energie v sektoru dopravy je nutné zohlednit fakt, že samotný sektor dopravy v posledním období zvyšoval příspěvek k tvorbě hrubého domácího produktu, z čehož lze odvodit zvýšenou spotřebu energie. 600 Vývoj energetické náročnosti ČR v období 2000-2015 500 400 300 200 100 0 Zdroj: EUROSTAT 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2 Jev, kdy díky zvýšení energetické účinnosti dochází paradoxně k další spotřebě energie. V důsledku této indukce dochází ke snížení efektu zaváděných politik podpory realizace opatření na snížení spotřeby energie. Rozsah rebound effectu se typicky vyjadřuje jako procento potenciálních úspor, které nejsou v rámci celkového zefektivnění využity. 3

Relativně vyšší energetická náročnost hospodářství ČR vyplývá z faktu, že i přes transformaci ekonomiky zůstává podíl průmyslu (včetně energetiky) na hodnotě cca 30 % z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty. Velký podíl v ČR připadá na těžký průmysl jako je např. hutnictví nebo strojírenství. 100% Relativní změna energetické náročnosti ČR a EU 28 v období 2000-2015 90% 80% 70% 60% 50% 2000 2003 2006 2009 2012 2015 EU 28 ČR Zdroj: EUROSTAT 4

Stav čerpání finančních prostředků na podporu energeticky úsporných opatření Programové období 2007-2013 V programovém období 2007-2013 bylo možné čerpat finanční prostředky na podporu úspor energie z několika operačních a národních programů. Jednalo se především o následující programy: Operační program Podnikání a inovace (OPPI), Operační program Životní prostředí (OPŽP), Program Zelená úsporám resp. Nová zelená úsporám 2013, Program JESSICA, Program PANEL resp. Nový PANEL a PANEL 2013+, Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie - Program EFEKT. Z klíčových operačních programů využívajících prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti úspor energie, OPPI a OPŽP, bylo vyplaceno na podporu úspor energie přibližně 31,2 mld. Kč. V rámci programu OPPI byla v prioritní ose 3 podporována opatření na snižování energetické náročnosti průmyslu, výrobních procesů, přeměny a distribuce. Celkově bylo 951 projektům vyplaceno cca 6,5 mld. Kč dotace. Oproti OPPI byl OPŽP 2007-2013 zaměřen na podporu zvyšování energetické účinnosti ve veřejném sektoru. Z programu OPŽP bylo v rámci specifického cíle 3.2 podpořeno téměř 5500 projektů a vyplaceno přibližně 23,6 mld. Kč dotace. Podpora směřovala především na snižování energetické náročnosti budov, včetně rekonstrukce systémů měření a regulace a využívání odpadního tepla. Z národních programů bylo vyplaceno více než 21 mld. Kč. Většina z těchto finančních prostředků byla vyplacena z programu Zelená úsporám žadatelům ze sektoru domácností. Program byl zaměřen na dosahování úspor energie při zateplování bytových a rodinných domů nebo náhrady neekologického vytápění. Program se zaměřil i na nízkoenergetické novostavby, například výstavbu budov v pasivním energetickém standardu a instalace zdrojů energie využívajících obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Doplňkovým programem v oblasti podpory dosahování úspor energie byl Státní program na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie - Program EFEKT. Za období 2007-2013 bylo vyplaceno přibližně 257 mil. Kč. Finanční prostředky směřovaly mimo investičních opatření i na tzv. měkká opatření zaměřená na zvyšování informovanosti a vzdělávání veřejnosti v oblasti úspor energie. V programovém období 2007-2013 bylo taktéž možné na podporu snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů využít zvýhodněné úvěry v rámci programu JESSICA a programu PANEL. 5

Zdroj dotace na realizaci energeticky úsporných opatření, 2007-2013 21, mld. Kč 31, mld. Kč Operační programy Národní programy Programové období 2014-2020 Podobně jako v předchozím programovém období je i ve stávajícím období 2014-2020 možné čerpat finančních prostředky na energeticky úsporné opatření z řady podpůrných programů: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Operační program Životní prostředí 2014-2020 (OPŽP) Integrovaný regionální operační program (IROP) Operační program Praha - pól růstu ČR (OP PPR) Program Nová zelená úsporám (NZÚ) Program JESSICA Program PANEL 2013+ Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie - Program EFEKT 6

(mld. Kč) Z pohledu Národního akčního plánu energetické účinnosti (dále jen NAPEE ) je na tyto programy nahlíženo jako na politická opatření povinného zvyšování energetické účinnosti v souladu s čl. 7 směrnice. Z tohoto důvodu správci programů na začátku programového období predikovali výtěžnost úspor energie z alokovaných prostředků, kterých by mělo být dosaženo pro naplnění závazků ČR v této oblasti vůči Evropské komisi. Tyto predikce byly provedeny na základě analýzy nákladovosti jednotlivých opatření za předchozí programové období. 100 80 Porovnání alokace na energeticky úsporná opatření dle programového období 60 40 20 0 2007-2013 2014-2020 V programovém období 2014-2020 bylo dle NAPEE - III 3 alokováno v operačních a národních programech na podporu dosahování úspor energie přibližně 96,4 mld. Kč. Tato výše alokovaných prostředků má potenciál iniciovat investice na úrovni 230-280 mld. Kč. Výše uvedená alokace měla dle původních předpokladů zajistit dosažení úspor energie na úrovni 48,6 PJ, což by představovalo dotační nákladovost energeticky úsporných opatření na úrovni 1 984 Kč/GJ. Výše celkových dotačních prostředků na podporu zvyšování energetické účinnosti se postupem času měnila. Dle schválené Aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR z dubna 2017 došlo v důsledku snížení ceny emisní povolenky a tedy snížení výtěžnosti prostředků z její dražby k redukci predikovaných finančních prostředků na období 2014-2020 v programu Nová zelená úsporám 4. Na druhou stranu došlo naopak ke zvýšení alokace v programu EFEKT. Na základě těchto skutečností došlo ke snížení alokovaných prostředků podpory zvyšování energetické účinnosti z 96,4 mld. na úroveň 84,6 mld. Kč. Tato skutečnost má dopad na celkové plnění cíle v oblasti povinného snižování konečné spotřeby stanoveného v NAPEE. Na tento cíl mají vliv i jiné faktory, například změny v měrné dotaci nebo míra čerpání celkové alokace finančních prostředků (viz podkapitoly k jednotlivým programům). 3 Dokument byl schválen vládou ČR před definitivním schválením operačních programů Evropskou komisí. 4 Původní hodnota alokace v NAPEE III z roku 2014 měla indikativní charakter. Výše alokace se odvíjí od předpokládaného objemu finančních prostředků. Objem finančních prostředků je kalkulován z výše ceny emisní povolenky v daném čase a predikcí vývoje této ceny. 7

Zdroj dotace na realizaci energeticky úsporných opatření, 2014-2020 25,2 mld. Kč 59,4 mld. Kč Operační programy Národní programy Dvě třetiny celkově alokovaných prostředků, tj. 57,5 mld. Kč připadá na tři klíčové programy financované ze strukturálních a investičních fondů OPPIK, OPŽP a IROP. V programu OP PPR je alokována podpora ve výši 1,9 mld. Kč. Jedna čtvrtina celkových dotačních prostředků připadá na národní programy, především na program Nová zelená úsporám. Dle aktuální ceny emisních povolenek je v programu NZÚ na období 2014-2020 alokováno 19,4 mld. Kč 5, což představuje téměř 80 % alokovaných prostředků v národních programech. V programu EFEKT je plánována alokace pro dané období celkem předběžně 752 mil. Kč. 5 Výše alokace finančních prostředků v programu NZÚ má indikativní charakter (uvedená predikce alokace je platná k 23. 6. 2017) a závisí na vývoji ceny emisních povolenek v budoucnosti. Tato částka bude průběžně upravována dle vývoje ceny emisních povolenek. Odhad alokace programu se tak nemusí naplnit. 8

(mld. Kč) Vývoj alokace finančních prostředků na dosahování úspor energie, 2014-2020 100 95 90 85 80 75 70 65 60 NAPEE III NAPEE V Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mohou v období 2014-2020 podnikatelské subjekty v rámci prioritní osy 3 čerpat finanční prostředky na snižování energetické náročnosti provozu a výroby. Mezi podporované aktivity patří zejména opatření na zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů, snižování energetické náročnosti budovy využívané pro ekonomickou činnost, rekonstrukce rozvodů energie nebo využití odpadní energie. Dle NAPEE-III bylo na podporu dosahování úspor energie alokováno 20 mld. Kč. Za uplynulé období byly vyhlášeny 2 výzvy programu Úspory energie (SC 3.2). V I. výzvě bylo alokováno 5 mld. Kč a v běžící II. výzvě je alokace 11 mld. Kč. Oproti I. výzvě došlo v II. výzvě k přenastavení hodnotících kritérií s cílem zvýšit počet realizovaných projektů v programu. Ve II. výzvě je kladen větší důraz na připravenost žadatele k realizaci projektu. Mezi klíčovými kritérii hodnocení (prokázání trvalé úspory energie a měrnými způsobilými výdaji na snížení emisí CO2) došlo ke změně bonifikace ve prospěch prokázání trvalých úspor energie. V rámci uvedených výzev bylo za období 01/2014-05/2017 schváleno 492 žádostí o celkové dotaci ve výši 2,5 mld. Kč. Schválené projekty by dle předpokladů měly po realizaci generovat 1,46 PJ úspor energie. Měrná dotace na úsporu energie ve zkoumaném období dosáhla úrovně 1 724 Kč/GJ. V porovnání s predikcí v NAPEE-III jsou měrné dotace na úsporu energie vyšší o 75 %. Vyšší míra měrné dotace je způsobena vyššími měrnými výdaji předložených projektů oproti predikci. 6 Za předpokladu dodržení alokace na úrovni stanovené v NAPEE nebude v důsledku vyšší nákladovosti dosažena predikovaná úroveň úspory energie ve výši 20 PJ, nýbrž jen cca 11,6 PJ. Lze však očekávat změnu (snížení) výše průměrné úrovně měrné dotace v programu OPPIK SC 3.2 v důsledku schválení navýšení limitu alokace pro velké podniky v rámci SC 3.2 z 20 % na 60 %. Změny byly schváleny na monitorovacím výboru a měly by platit po formálním schválení ze strany 6 Predikce měrné dotace byla založena na ex-post analýze podpořených projektů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace z předchozího programovacího období 2007-2013. 9

EK (EK s návrhem ČR na navýšení alokace souhlasila v rámci pracovního vyjednání III. revize OPPIK, před jeho oficiálním odesláním a schválením MV OPPIK. Toto navýšení bude platné až vydáním rozhodnutí EK.). OPPIK SC 3.2 Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 529 444 1 364 2 303 1 689 1 000 2017 125 48 100 221 2 200 7 1 000 celkem/průměr 654 492 1 464 2 524 1 724 1 000 Současný stav čerpání finančních prostředků - OPPIK SC 3.2 13% 87% Nevyčerpaná alokace Schválená dotace Mimo SC 3.2 je v rámci OPPIK v oblasti zvyšování energetické účinnosti možné čerpat prostředky v rámci SC 3.5 Úspory energie v SZT. 8 V rámci II. výzvy tohoto specifického cíle je alokováno 2,5 mld. Kč. K 31. 5. 2017 bylo schváleno 43 projektů s celkovou dotací ve výši 617 mil. Kč. 7 Hodnota odpovídá měrné dotaci běžící II. výzvy, přičemž se její výše může snížit v důsledku schválení většího počtu projektů velkých podniků s vyšší nákladovou efektivitu. 8 Specifický cíl 3.5 není politickým opatřením alternativního schématu dle NAPEE, protože vzhledem k charakteru dosažených úspor energie (úspory v přenosu, distribuci nebo transformaci, nikoliv v konečné spotřebě), je není možné započítávat do plnění závazku dle čl. 7 směrnice. Vyhodnocení daných projektů je podstatné pro následující období 2021-2030. 10

OPPIK SC 3.5 Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2017 46 43 898 617 - - Operační program Životní prostředí 2014-2020 Operační program Životní prostředí 2014-2020 umožňuje čerpat v rámci SC 5.1 - Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie finanční prostředky na realizaci energeticky úsporných opatření zejména v budovách veřejných subjektů, tj. například krajů, obcí, organizačních složek státu nebo státních organizací. V rámci OPŽP je mimo SC 5.1 alokována podpora na dosahování úspory energie v domácnostech v rámci tzv. kotlíkových dotací (SC 2.1- Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek) zaměřených na podporu výměny zdroje energie na tuhá paliva za ekologičtější a energeticky účinnější varianty. Nad rámec SC 5.1 je v programu možné v rámci SC 5.2 - Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov podpořit výstavbu nových veřejných budov ve vysokém energetickém standardu. 9 Na podporu úspor energie je v období 2014-2020 v rámci celého programu alokováno přibližně 23,6 mld. Kč, z čehož 9 mld. Kč připadá na SC 2.1 a 14,6 mld. Kč na SC 5.1. Za období 01/2014-05/2017 bylo vyhlášeno celkem 7 výzev, 2 v rámci SC 2.1, 3 v rámci SC 5.1 a 2 v rámci SC 5.2. V I. výzvě SC 2.1 - Kotlíkové dotace bylo alokováno 3,3 mld. Kč finančních prostředků. Ve II. výzvě bylo alokováno 3,42 mld. Kč. K 31. 5. 2017 bylo v rámci 1. výzvy schváleno 23 944 projektů v celkové výši 2,6 mld. Kč. Tyto projekty budou generovat každoroční úsporu ve výši 0,82 PJ, což představuje měrnou dotaci na úsporu energie na úrovni 3 206 Kč/GJ. OPŽP SC 2.1 Období předložených projektů 10 schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 23 516 22 687 817 2 620 3 206 3 332 2017 1 893 1 257-2 - 3 332 celkem/průměr 25 409 23 944 817 2 622 3 206 3 332 V SC 5.1 byly vyhlášeny celkem tři výzvy. Ani u jedné ze dvou uzavřených výzev (19. a 39. výzva) nebyla vyčerpána alokace individuální výzvy ve výši 3 mld. Kč ani z 50 %. V současnosti běží příjem žádostí v rámci 70. výzvy. Celkově bylo ve zkoumaném období rámci SC 5.1 schváleno 804 žádostí o celkové dotaci 2,16 mld. 9 V nově otevřené 61. výzvě OPŽP SC 5.2 zatím nebyla podána ani jedna žádost, ale žadatelé jsou v procesu konzultace s administrátorem programu. 10 Pojem předložených projektů představuje celkový počet individuálních výměn kotlů. Příjemcem dotace v rámci SC 2.1 je formálně kraj. 11

Kč. Odhadovaná úspora z těchto projektů se pohybuje na úrovni 0,39 PJ, což činí měrnou dotaci na úsporu energie ve výši 5 603 Kč/GJ. Na základě změn v podporovaných aktivitách 11 je možné očekávat nárůst měrné dotace v SC 5.1. OPŽP SC 5.1 Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 650 425 212 1 187 5 609 7 362 2017 470 379 175 982 5 595 7 362 celkem/průměr 1 120 804 387 2 169 5 603 7 362 Specifický cíl 5.2 se zaměřuje na propagaci příkladné role veřejné správy v oblasti zvyšování energetické účinnosti budov prostřednictvím podpory výstavby budov v pasivním energetickém standardu. V rámci SC 5.2 byly vyhlášeny 2 výzvy (20. výzva v roce 2015 a 61. výzva v roce 2017). V rámci 20. výzvy nebyl schválen žádný projekt. V nově otevřené 61. výzvě zatím nebyla podána ani jedna žádost, ale žadatelé jsou v procesu konzultace s administrátorem programu. Celkově by mělo být ze schválených projektů OPŽP 2014-2020 za období 01/2014-05/2017 dosaženo po realizaci 1,28 PJ úspor energie. Měrná dotace na úsporu energie v rámci celého programu dosahuje průměrné úrovně 3 734 Kč/GJ, přičemž v případě kotlíkových dotací je s ohledem na typ podporovaných opatření o 40 % nižší než v případě SC 5.1. V porovnání s predikcí NAPEE - III je reálná nákladovost energeticky úsporných opatření v průměru za oba specifické cíle nižší o téměř 25 %. V důsledku nižší míry měrné dotace v SC 5.1 by v případě plného vyčerpání alokace došlo k překročení hranice úspor energie oproti aktuální predikci v NAPEE-V o cca 0,6 PJ. OPŽP SC 2.1 + SC 5.1 Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 24 166 23 112 1 029 3 807 3 701 4 936 2017 2 363 1 636 254 984 3 867 4 936 celkem/průměr 26 529 24 748 1 283 4 791 3 734 4 936 11 Podpora individuálních opatření na podporu instalace OZE v budovách a podpora rekuperace tepla. 12

Současný stav čerpání finančních prostředků - OPŽP SC 2.1 + SC 5.1 19% 81% Nevyčerpaná alokace Schválená dotace Integrovaný regionální operační program (IROP) Integrovaný regionální operační program poskytuje v rámci SC 2.5 - Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení financování energeticky úsporných opatření v bytových domech mimo hl. m. Prahy. Mezi podporované aktivity patří částečné i komplexní energetické renovace bytových domů, jako např. zateplení obvodového pláště, výměna zdrojů energie a modernizace rozvodů tepla nebo instalace systémů měření a regulace. V rámci IROP bylo podle NAPEE-III alokováno na financování energeticky úsporných opatření 16,9 mld. Kč. V červnu 2017 byla na Monitorovacím výboru IROP schválena realokace 3 mld. Kč z SC 2.5 do jiných oblastí v rámci operačního programu. Celková alokace na energeticky úsporná opatření je tak aktuálně ve výši 13,9 mld. Kč. I přes realokaci těchto prostředků by mělo být dosaženo úspor energie dle predikce uvedené v NAPEE-V ve výši 3,1 PJ (předpoklad výše měrné dotace na úrovni 5 451 K4/GJ). Za období 01/2014-05/2017 byly vyhlášeny 2 výzvy. Na základě změny v 37. výzvě SC 2.5 došlo oproti 16. výzvě k významnému nárůstu počtu podaných a schválených žádostí. Oproti předešlé výzvě došlo k zjednodušení administrativní zátěže, k rozšíření způsobilých výdajů a navýšení míry podpory. Alokace 37. výzvy je 3,5 mld. Kč z EFRR 12 a národní spolufinancování na úrovni 5,25 mld. Kč, což představuje téměř dvojnásobný objem finančních prostředků oproti předešlé výzvě. V předešlé výzvě se nevyčerpalo víc než 1,2 mld. alokace z EFRR. Celkově bylo za zkoumané období schváleno 538 žádostí s dotací ve výši 820 miliónu Kč. Po realizaci budou tyto projekty generovat úsporu ve výši 0,47 PJ, což představuje měrnou dotaci na úsporu ve výši 1 732 Kč/GJ. Měrná dotace dle schválených projektů dosahuje cca 20 % z predikované úrovně dle NAPEE-III. V rámci NAPEE-IV došlo k revizi predikce výše úspor za období 2014-2020 na 3,1 PJ, což vedlo k snížení měrné 12 Evropský fond pro regionální rozvoj 13

dotace na 5 451 Kč/GJ. Za předpokladu, že by byla měrná dotace dosahovala úrovně 1 732 Kč/GJ (reálná hodnota dle hodnocení schválených projektů) během celého období 2014-2020, bylo by v případě plného vyčerpání aktuálně alokovaných prostředků místo predikovaných úspor na úrovni 3,1 PJ dosaženo víc než 8 PJ. IROP Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 24 19 38,5 2 039 8 450 2017 741 514 454 781,5 1 720 8 450 celkem/průměr 741 538 473 820 1 732 8 450 Současný stav čerpání finančních prostředků - IROP SC 2.5 6% 94% Nevyčerpaná alokace Schválená dotace 14

Operační program Praha - pól růstu ČR V rámci Operačního programu Praha - pól růstu ČR je možné podpořit v rámci SC 2.1 - Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení projekty v hl. městě Praze od oprávněných žadatelů, kterými jsou kromě hl. města a jeho městských částí jen organizace zřízené městem, Dopravní podnik a Technická správa komunikací. Mezi podporované aktivity programu patří snižování energetické náročnosti provozu městské veřejné dopravy a realizace pilotních projektů přeměny městských budov na budovy s téměř nulovou spotřebou. Na podporu energeticky úsporných opatření bylo alokováno 1,9 mld. Kč finančních prostředků. Za období 2014-2016 byly vyhlášeny 3 výzvy s celkovou alokací 1,37 mld. Kč. V daném období však nebyl předložen žádný projekt. V roce 2017 bylo schváleno 8 žádostí s dotací ve výši 455 mil. Kč. Po realizaci budou tyto projekty generovat úsporu ve výši 10 TJ, to odpovídá měrné dotaci na úsporu ve výši 45 053 Kč/GJ. Měrná dotace dle schválených projektů přesahuje predikovanou úroveň dle NAPEE-III o cca 50 %. Pokud by za celé období 2014-2020 dosahovala nákladovost opatření současné úrovně, bylo by v případě plného vyčerpání alokace místo predikovaných úspor na úrovni 63 TJ dosaženo pouze 42 TJ. OP PPR Období žádostí aktivních žádostí Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 0 0 0 0 0 30 233 2017 8 8 10 455 45 053 30 233 celkem/průměr 8 8 10 455 45 053 30 233 Současný stav čerpání finančních prostředků - OP PPR SC 2.1 23% 77% Nevyčerpaná alokace Schválená dotace 15

Program Nová zelená úsporám Z programu Nová zelená úsporám jsou financována opatření na dosahování úspor energie u bytových domů, rodinných domů a budov veřejného sektoru např. formou zateplení obvodového pláště, výměnou otvorových výplní nebo náhradou neekologického vytápění. V rámci programu je taktéž podporována instalace systémů využívajících obnovitelné zdroje energie určených pro vlastní spotřebu, výstavba budov s velmi nízkou energetickou náročností nebo výstavba zelených střech a využití odpadního tepla. Program je financován z prostředků z prodeje emisních povolenek. Na podporu energeticky úsporných opatření byla dle NAPEE-III předpokládána alokace ve výši 27 mld. Kč. Odhadovaný objem dostupných finančních prostředků se v důsledku změny cen emisních povolenek a predikce jejího vývoje snížil dle NAPEE-V na úroveň 19,4 mld. Kč. Za období 01/2014-05/2017 bylo vyhlášeno 6 výzev, 3 pro bytové domy a 3 pro rodinné domy. Celkově bylo k 31. květnu 2017 evidováno 19 393 aktivních žádostí 13 o s požadovanou podporou ve výši 4,2 mld. Kč. Po realizaci úsporných opatřeních by dle aktuálního hodnocení dat z již realizovaných projektů měly tyto projekty generovat úspory energie na úrovni 2,8 PJ. Měrná dotace na úsporu energie z aktivních žádostí dosahuje výše 1 479 Kč/GJ, což představuje jen mírné navýšení vůči predikované úrovni dle NAPEE-III. Dle současné výše měrné dotace a s ohledem na snížení alokace finančních prostředků vůči původní predikci v NAPEE-III způsobeného poklesem cen emisních povolenek došlo v rámci přípravy NAPEE-V ke snížení predikce úspor energie v období 2014-2020 na úroveň 10,5 PJ. 14 Dle současného stavu čerpání se ukazuje, že je nutné zvýšit intenzitu čerpání do té míry, aby došlo ve srovnatelně dlouhém období 2017-2020 ke schválení projektů s dodatečnými úsporami ve výši 7,8 PJ. Program NZÚ Období žádostí aktivních žádostí Aktivní schválené žádosti s vyhodnocenou úsporou Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 20 765 18 245-2 710 3 997 1 475 1 353 2017 4 112-1 148 127 199 1 569 1 353 celkem/průměr 24 877 - - 2 837 4 196 1 479 1 353 13 aktivních žádostí obsahuje schválené žádosti a nevyhodnocené žádosti. 14 Uvedená hodnota představuje predikci úspor energie ze schválených projektů. V případě plnění predikce úspor energie z realizovaných projektů je nunté zohlednit posun realizace schválených projektů. 16

Současný stav čerpání finančních prostředků - Program NZÚ 22% 78% Nevyčerpaná alokace Schválená dotace Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Program EFEKT Program EFEKT je nástrojem integrujícím podporu investičních akcí a tzv. měkkých, neinvestičních opatření zaměřených na zvýšení informovanosti a vzdělávání v oblasti úspor energie. Z investiční podpory se program zaměřuje na dotace na rekonstrukce veřejného osvětlení a otopných soustav. V rámci neinvestičních opatření program podporuje například provoz energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS), tvorbu vzdělávacích a informačních materiálů v oblasti úspor energie a taktéž zavedení systematického managementu hospodaření energií nebo zhodnocení vhodnosti objektů pro využití metody Energy Performance Contracting (EPC). Podle NAPEE-III byl počáteční odhad alokace programu ve výši 100 mil. Kč na celé období 2014-2020, což se vztahovalo pouze k investiční části programu. Tato predikce však nepočítala s navýšením prostředků v letech 2015 a 2016 o část z výnosů z emisních povolenek z roku 2014 ve výši 62 mil. Kč. V důsledku výše uvedených změn byla skutečná výše vyplacené dotace v období 2014-2016 na úrovni 91 mil. Kč. 15 V souvislosti s ukončením programového období programu byla v roce 2016 schválena nová programová dokumentace. 16 V rámci jejího schvalování došlo zároveň k navýšení alokované částky pro období 2017 15 Hodnota odpovída investiční podpoře. 16 V rámci změny programové dokumentace došlo ke změně názvu programu na Státní program na podporu úspor energie. 17

2020 a k navýšení ročního rozpočtu na 150 mil. Kč. Alokace na období 2014-2020 by tak měla dosahovat úrovně předběžně 752 mil. Kč. 17 V období 01/2014-05/5017 bylo schváleno celkem 287 projektů. Schválením nového programu a navýšením jeho rozpočtu došlo k výraznému navýšení počtu schválených projektů. Tyto projekty budou po realizaci generovat úspory ve výši 0,05 PJ. Měrná dotace na úsporu energie dosahuje hodnoty 4 162 Kč/GJ, což představuje téměř dvojnásobnou míru měrné dotace oproti predikcím z NAPEE-III. Program EFEKT Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše dotace (mil. Kč) Měrná dotace (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné dotace (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 420 137 28 91 3 220 2 127 2017 232 150 19 106 5 575 2 127 Celkem/průměr 652 287 47 197 4 162 2 127 Program PANEL 2013+ Program PANEL 2013+ je národním programem zvýhodněných úvěru na rekonstrukci bytových domů zaměřenou dosahování úspor energie. V rámci programu je na poskytování zvýhodněných úvěru pro období 2014-2020 alokováno 4,5 mld. Kč na. Za období 2014-2016 bylo schváleno 411 projektů, které budou po jejich realizaci generovat úspory energie v objemu 0,11 PJ. V případě vyplacených zvýhodněných úvěrů, s ohledem na fungování tohoto finančního nástroje 18, tzn. že se dle odhadů míra státní podpory pohybuje na úrovni 0,5 mld. Kč. Celkově tak dosahuje nákladovost státní podpory úsporných opatření úrovně 4 341 Kč/GJ. 17 Hodnota představuje celkový rozpočet programu včetně neinvestiční podpory. Metodika pro kalkulace úspor energie z neinvestičních opatření je ve stádiu přípravy a není známo, jaký objem úspor bude možné v rámci neinvestiční podpory započítat do plnění závazku dle čl. 7. směrnice. 18 V případě zvýhodněných úvěrů dochází ke splácení vyplacených finančních prostředků zpět do Státního fondu rozvoje bydlení, tzn. že míra státní podpory není rovna výši vyplaceného úvěru ale rozdílu mezi úrokem zvýhodněného úvěrů a úrokem komerčního úvěru. 18

Program PANEL 2013+ Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše podpory (mil. Kč) Měrná podpora (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné podpory (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 415 415 108 464 4 341 2017 11 11 5 - Celkem/průměr 426 426 113-4 341 Program JESSICA V rámci programu JESSICA, který je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů bylo možné v období 2014-2015 čerpat zvýhodněné úvěry na modernizaci a revitalizaci bytového fondu v deprivovaných zónách měst. Dle NAPEE bylo na období 2014-2020 alokováno 0,6 mld. Kč. V období 2014-2016 bylo schváleno celkem 150 projektů s celkovou úsporou energie ve výši 0,07 PJ. V případě vyplacených zvýhodněných úvěrů, s ohledem na fungování tohoto finančního nástroje 19, se podle odhadů míra státní podpory pohybuje na úrovni 0,17 mld. Kč. Nákladovost státní podpory úsporných opatření dosáhla úrovně 2 363 Kč/GJ. Program JESSICA Období žádostí schválených projektů Úspory energie (TJ) Výše podpory (mil. Kč) Měrná podpora (dle schválených projektů, Kč/GJ) Predikce měrné podpory (NAPEE 2014, Kč/GJ) 2014-2016 153 150 108 175 2 363-19 Viz předchozí komentář. 19

(TJ) Hodnocení programů podpory zvyšování energetické účinnosti ve vztahu k predikcím z NAPEE za období 01/2014-05/2017 Predikce Úspory energie Měrné Alokace Výše dotace Program schválených ze schválených dotace (mil. Kč) 20 měrné Čerpání dotace projektů projektů (TJ) (Kč/GJ) 21 2014-2020 alokace (mil. Kč) 22 (Kč/GJ) OPŽP SC 2.1 23 944 896 2 622 3 206 3 332 9 000 26 % OPŽP SC 5.1 804 387 2 169 5 603 7 362 14 600 15 % OPPIK SC 3.2 492 1 464 2 524 1 724 1 000 20 000 13 % OPPIK SC 3.5 43 898 617 - - - - IROP 538 473 820 1 732 8 450 13 900 6 % OP PPR 8 10 455 45 053 30 233 1 900 23 % NZÚ 19 393 2 837 4 196 1 479 1 353 19 360 22 % EFEKT 287 47 197 4 162 2 127 752 28 % PANEL 426 113 464 4 341 4 341 4 500 - JESSICA 150 74 175 2 362 2 362 600 - celkem/průměr 46 085 7 199 14 239 2 093 23 1 984 84 612 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 Dosahování cílů úspor energie dle programů, 2014-2016 0 OPŽP SC 2.1 OPŽP SC 5.1 OPPIK SC 3.2 IROP NZU Realizované projekty Schválené projekty Predikce NAPEE 2016 20 Dle schválených žádostí. 21 Dle NAPEE-III. 22 Čerpání celkové alokace dle schválených žádostí. 23 Do průměru měrné dotace nebyl zahrnut OPPIK SC 3.5 a OP PPR. 20

(Kč/GJ) (TJ) 120 Dosahování cílů úspor energie dle programů, 2014-2016 100 80 60 40 20 0 Program EFEKT Program PANEL Program JESSICA Realizované projekty Schválené projekty Predikce NAPEE 2016 A. Výše měrné dotace Dle provedené analýzy dat ze schválených žádostí ve sledovaném období v rámci programů podpory energetické účinnosti lze konstatovat, že průměrná výše měrné dotace mírně převýšila predikovanou úroveň, přičemž dosahuje v průměru 2 093 Kč/GJ. 2500 Porovnání průměrné nákladovosti energeticky úsporných opatření 2000 1500 1000 500 0 Průměrná měrná dotace Predikce měrné dotace 21

(Kč/GJ) Z hlediska alokace finančních prostředků a podílu úspor energie na plnění národních cílů v oblasti energetické účinnosti jsou klíčové čtyři programy OPPIK, OPŽP, IROP a Program NZÚ, které se dle NAPEE- V podílejí z 80 % na celkové predikci úspor energie na období 2014-2020. Dle výstupu analýzy je zřejmé, že měrná dotace a plnění predikce se napříč programy liší - v některých programech je výrazně nižší, než byla predikce, a u jiných je nákladovost naopak vyšší. Nejnižší úrovně měrné dotace dlouhodobě dosahuje program Nová zelená úsporám. Nejvyšší měrná dotace je s ohledem na typ podporovaných aktivit 24 v OP PPR SC 2.1. B. Plnění predikované míry úspor energie v konečné spotřebě Pro zhodnocení plnění národních cílů a závazků v oblasti energetické účinnosti je třeba vycházet z predikce dosahování výše úspor energie z jednotlivých dotačních programů a s tím spojenou měrnou dotací dle NAPEE-III. Nejvýraznější rozdíl v měrné dotaci vůči této predikci je u programu OPPIK SC 3.2, kde v důsledku navýšení měrné dotace nedojde podle předpokladů k dosažení predikované úrovně úspory energie. Z tohoto důvodu lze předpokládat vytvoření deficitu v plnění cíle programu ve výši cca 8,4 PJ. Mírné navýšení měrné dotace lze zaznamenat i v programu Nová zelená úsporám. Zásadnějším faktorem ovlivňujícím plnění cíle úspor energie, než mírné navýšení měrné dotace v rámci tohoto programu, je snížení alokace, které přispívá k prohlubování celkového deficitu v plnění predikce úspor energie dle NAPEE-III o dodatečných 1,2 PJ. Oproti tomu dochází v některých programech k podstatnému zlepšení měrné dotace vůči predikci. K snížení měrné dotace vůči predikci dochází v rámci programu IROP, kde je v případě plného čerpání dostupné alokace možné předpokládat převýšení predikce úspor energie o cca 5 PJ. Podobně je na tom i OPŽP SC 5.1, kde je v případě ideálního vývoje v čerpání potenciál vytvoření přebytku úspor ve výši 0,6 PJ. Porovnání měrné dotace na úsporu energie 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 OPŽP OPPIK IROP NZÚ EFEKT PANEL JESSICA Měrná dotace Predikce měrné dotace (NAPEE 2014) 24 Viz kapitola k OP PPR. 22

Z výstupů analýzy je zřejmé, že v důsledku vývoje v čerpání prostředků, změn v nákladovosti a celkové alokaci napříč dotačními programy v oblasti úspor energie, se neplní predikce individuálních cílů dotačních programů z NAPEE-III. Na tento stav reaguje NAPEE-V, ve kterém došlo ke snížení predikce dosahování úspor energie z dotačních programů. Z analýzy vyplývá, že přínos dotačních programů na plnění cílů v oblasti povinného snižování spotřeby energie nebude ve výši dle predikce z NAPEE-III. Odhadovaná výše úspor z dotačních programů v období 2014-2020 se oproti NAPEE-III snížila z úrovně 42,3 PJ na aktuální hodnotu 28,6 PJ dle NAPEE-V. V reakci na toto snížení došlo v rámci NAPEE-V k implementaci dodatečných politických opatření, které mají za cíl vyrovnat vzniklý deficit v dosahování úspor energie. C. Využití alokovaných prostředků Z předchozích bodů je zřejmé, že efektivita vynaložených dotací není zásadním problémem ve vztahu k plnění cíle povinného snižování konečné spotřeby energie. Problémem je fakt, že naplnění existujícího potenciálu úspor energie v jednotlivých programech do zásadní míry závisí na dostatečném čerpání prostředků a využití dostupné alokace v těchto klíčových programech. V případě, že alokace nebude vyčerpána, prohloubí se existující deficit v naplňování predikce úspor energie. Čerpání alokovaných prostředků se však ukazuje jako nedostatečné a proto existuje reálné riziko neplnění stanovených cílů v oblasti úspor energie. Pro naplňování závazku vyplývajícího ze čl. 7 směrnice je dále stěžejní, aby byly energeticky úsporné projekty realizované 25 v období do roku 2020. Z tohoto důvodu je nutné vnímat plnění stanovených cílů v NAPEE v horizontu roku 2020, nikoliv 2023 v souladu s pravidlem n+3. Dle objemu realizovaných energeticky úsporných opatření v rámci programů podpory za období 2014-2016 je zřejmé, že představy o očekávaném čerpání se nenaplňují, v důsledku čehož vznikl deficit plnění závazku každoročního snižování konečné spotřeby energie na úrovni 4,86 PJ. Plnění cílů je tak do zásadní míry závislé na čerpání alokace v období 2017-2020. 25 Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději k 31.12.2020 aby byly jimi generované úspory započitatelné do plnění závazku dle čl. 7 směrnice. 23

Čerpání celkové alokace finančních prostředků 15% 85% Schválená dotace Nevyčerpaná alokace Čerpání alokace jednotlivých programů 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% OPŽP 2.1 OPŽP 5.1 OPPIK 3.2 IROP OPPPR NZÚ EFEKT V rámci prvních výzev vyhlášených v jednotlivých operačních programech nebyly do zásadní míry naplněny alokace především v programu OPŽP SC 5.1 a programu IROP. 26 V rámci přípravy následujících výzev se řídící orgány zaměřily na snížení administrativní zátěže a rozšíření podporovaných aktivit. Po revizích došlo v některých případech ke zvýšení zájmu potenciálních žadatelů podávat projekty a současně došlo ke zvýšení počtu schválených žádostí. V uplynulém období došlo v případě některých programů ke schválení pozitivních změn programových dokumentů a podmínek pro žadatele a příjemce, jejichž efekt by se měl projevit v následujícím období. 26 Viz jednotlivé podkapitoly. 24

Závěry provedené analýzy a doporučení k zefektivnění využívání finančních prostředků z programů podpory Výstupy provedené analýzy lze shrnout následovně: Efektivita vynaložených finančních prostředků není zásadní problém ve vztahu k plnění závazků ČR v oblasti energetické účinnosti. Naplnění predikované výše povinné každoroční úspory energie v jednotlivých programech významně závisí na vyčerpání alokovaných prostředků v jednotlivých výzvách. Čerpání alokovaných prostředků se ukazuje jako nedostatečné. Existuje reálné riziko neplnění stanovených cílů snižování konečné spotřeby energie. Je nezbytné se bezodkladně zaměřit na analýzu vhodných způsobů využití finančních prostředků, u kterých hrozí riziko, že nebudou do konce programového období vyčerpány, s cílem naplnění závazku ČR v oblasti povinného snižování spotřeby energie. S ohledem na výše uvedené je potřebné zaměřit úsilí k posílení zájmu o čerpání finančních prostředků z výzev zaměřených na zvyšování energetické účinnosti, a to jak z pohledu naplňování závazků ČR vyplývajících ze směrnice, tak naplňování Národního strategického referenčního rámce. Od počátku roku 2017 se podařilo v jednotlivých programech odstranit bariéry zejména administrativního charakteru popsaných v materiálu s názvem Zpráva o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti. Efekt některých změn a opatření je viditelný na počtu podaných žádostí v druhých a třetích výzvách. Je však zřejmé, že i nadále existují další bariéry, které odrazují žadatele od podávání žádostí o dotace v oblasti úspor energie. Bylo by vhodné ve velmi krátké době identifikovat, z jakého důvodu výzvy nejsou pro žadatele zajímavé, a maximálně se snažit vyvíjet aktivity na jejich odstranění. Některé z těchto bariér byly diskutovány v rámci pracovní skupiny pro koordinaci programů podpory při Koordinačním výboru energetické účinnosti ministra průmyslu a obchodu. Jedná se o následující body, které lze pojmout jako doporučení k řešení: V případě státní a veřejné zprávy se lze domnívat, že nízký zájem o finanční prostředky vyplývá z nízké motivace, tzn. o prostředky uspořené v důsledku realizace energeticky úsporných opatření je v následujícím rozpočtovém období orgán státní či veřejné moci ukrácen. Pokud však opatření nerealizuje, prostředky na provoz mu budou vždy poskytnuty. V kombinaci se zvýšenými administrativními požadavky při podání žádosti o dotaci nemá orgán dostatečnou motivaci. V tomto směru je nutné změnit přístup k tvorbě rozpočtu na provoz, aby jednotlivé orgány byly dostatečně motivovány. Stále je identifikována nedostatečná informovanost o přínosu realizace energeticky úsporných opatření za odborného vedení a možnosti čerpání dotace a upřednostňování levnějšího řešení formou svépomocné realizace. Odstranění této bariéry lze dosáhnout ideálně v kombinaci cílených informačních kampaní a dostupností informací o vhodné kombinaci energeticky úsporných opatření formou studií proveditelnosti v podobě energetického posouzení. Je potřebné se zaměřit na nalezení způsobu, jak umožnit, aby toto energetické posouzení bylo dostupné pro širokou veřejnost. 25

Je nezbytné se zabývat možnostmi dofinancování projektů. V tomto směru je pro zvyšování energetické účinnosti nutné s ohledem na nadcházející období 2021 2030 nastavit vhodné finanční nástroje a nalézt vhodné udržitelné zdroje financí, které umožní snadnější dofinancování předložených projektů cílených na zvyšování energetické účinnosti. Problém s dofinancováním je znatelný zejména v případě renovace rodinných domu, ale často i u ostatních investorů ať ve veřejném nebo privátním sektoru. Dostupné prostředky potenciálních žadatelů, nejsou dostatečné na dofinancování energeticky úsporného projektu nebo v některých případech ani na poskytnutí úvěru. V tomto směru je potřebné rozpracovat různé finanční nástroje (kombinace zvýhodněných úvěrů se záručními mechanismy) s případnými dotačními zdroji financování, které by tuto bariéru pomohly odstranit, a zároveň tím připravit podmínky pro zvyšování energetické účinnosti pro období 2021-2030. 26