4/2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELÒ SOUVISEJÍCÍ S BEZPEâNOSTÍ PRÁCE 4/2.1 ÚVOD

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 1, str. 1 4/2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELÒ SOUVISEJÍCÍ S BEZPEâNOSTÍ PRÁCE 4/2.1 ÚVOD Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je základním předpisem pracovního práva, který komplexně upravuje individuální pracovněprávní vztahy. Nové pojetí zákoníku práce vychází ze snahy liberalizovat pracovněprávní vztahy a vymezit jejich vztah k platnému občanskému zákoníku, tak aby při zachování specifik pracovněprávní úpravy byl zvýrazněn soukromoprávní charakter úpravy podle zásady co není zakázáno, je dovoleno. Další koncepční změnou v novém zákoníku práce je, že v části páté týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsahuje jen základní právní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců na tomto úseku s tím, že tzv. technické aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci úzce navazující na právo Evropských společenství, upravuje nový zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon BOZP). srpen 2008

část 4, díl 2, kapitola 1, str. 2 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI srpen 2008

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 2, str. 1 4/2.2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELE STANOVENÉ ZÁKONEM ã. 262/2006 Sb., ZÁKONÍK PRÁCE, VE ZNùNÍ POZDùJ ÍCH P EDPISÒ Ustanovení vztahující se (zcela nebo jen zčásti) k BOZP Předcházení ohrožení života a zdraví při práci Postup před vznikem pracovního poměru Zajištění vstupní lékařské prohlídky Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru Informování o obsahu pracovního poměru Seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP a dalšími předpisy Změny pracovního poměru Převedení na jinou práci. Přeložení Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Pracovní doba a doba odpočinku Stanovená týdenní pracovní doba Rozvržení pracovní doby Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby Pružné rozvržení pracovní doby Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka. Doba odpočinku Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami Nepřetržitý odpočinek v týdnu Práce přesčas. Noční práce. Pracovní pohotovost Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Předcházení ohrožení života a zdraví při práci 101 (obecné zásady zajišťování BOZP) 102 (prevence rizik) Při předcházení ohrožení života a zdraví při práci: zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika týkající se výkonu práce, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům při práci, zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek, v případě, že na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni: vzájemně se písemně informovat o rizicích a o opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti, zajistit, aby činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby byli současně chráněni také zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů,

část 4, díl 2, kapitola 2, str. 2 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření Školení BOZP informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP a pokud u zaměstnavatele nepůsobí, pak přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů, případně mohou zaměstnavatelé uzavřít písemnou dohodu o pověření jednoho ze zaměstnavatelů koordinací prováděných opatření k ochraně zaměstnanců a koordinací postupů k jejich zajištění; zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci i všem fyzickým osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích, vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména: stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť, úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek; dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu, vyhodnotit rizika, která nelze odstranit, a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno, vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik, která není možné odstranit, a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení, kontrolovat účinnost opatření přijatých k prevenci rizik a jejich dodržování, přizpůsobovat opatření přijatá k prevenci rizik měnícím se skutečnostem. Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou: omezování vzniku rizik, odstraňování rizik u zdroje jejich původu, omezení působení negativních vlivů práce na zdraví zaměstnanců, nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek, omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, udílení pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance 103 (povinnosti zaměstnavatele) Při školení BOZP: zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, se týkají práce, kterou vykonávají, se vztahují k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána; školení zajistit při nástupu zaměstnance do práce, při změně pracovního zařazení,

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 2, str. 3 Mimořádné události Další povinnosti zaměstnavatele při změně druhu práce, při zavedení nové technologie, při změně výrobních a pracovních prostředků, při změně technologických nebo pracovních postupů, v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců, způsob vedení dokumentace o provedeném školení. Pro případy mimořádných událostí (havárie, požáry, povodně) a jiných vážných nebezpečí je zaměstnavatel povinen: přijímat opatření k jejich zdolávání, včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí, spolupracovat při poskytování první pomoci se zařízením pracovně-lékařské péče, zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří: organizují poskytnutí první pomoci, zajistí přivolání zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru a Policie ČR, organizují evakuaci zaměstnanců; zajistit vyškolení těchto zaměstnanců a jejich vybavení v rozsahu, které odpovídá rizikům na pracovištích. 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání 106 Práva a povinnosti zaměstnance 107 (stanovení dalších požadavků BOZP ve zvláštním zákoně) 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Další povinnosti zaměstnavatele jsou: nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti; zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, která se týkají jejich práce a pracoviště, zejména formou: seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik, s opatřeními na ochranu před působením rizik; zabezpečit, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele, který vykonává práce na jeho pracovištích, obdržel před zahájením těchto prací informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podávat informace a pokyny o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a k evakuaci osob v případě mimořádných událostí, informovat zaměstnankyně o nebezpečí expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky,

část 4, díl 2, kapitola 2, str. 4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Další ustanovení vztahující se (zcela nebo jen zčásti) k BOZP těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce 9. měsíce po porodu: seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví, k jejich ochraně před působením těchto rizik učinit potřebná opatření, učinit opatření ke snížení rizika psychické a fyzické únavy a zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek; informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zařazena práce, kterou vykonává, sdělit zaměstnancům: které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovně-lékařskou péči, jakým druhům očkování, lékařským prohlídkám a vyšetřením, které souvisejí s výkonem práce, jsou povinni se podrobit; zajistit informace a pokyny vždy při: přijetí zaměstnance, převedení nebo přeložení zaměstnance, změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologických a pracovních postupů; o informacích a pokynech vést dokumentaci, umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP, zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, nepoužívat takového způsobu odměňování prací: při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců; umožnit zaměstnancům podrobit se očkováním, lékařským prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nahradit zaměstnanci, který se podrobil těmto očkováním, lékařským prohlídkám nebo vyšetřením, případnou náhradu na výdělku, zajistit, aby stanovené práce vykonávali zaměstnanci s platným zdravotním průkazem, s dokladem o odolnosti vůči nákaze, nebo kteří se podrobili zvláštnímu očkování, zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, technickými a organizačními opatřeními zajišťovat na své náklady pro zaměstnance se zdravotním postižením: úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců, zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Péče o zaměstnance. Pracovní podmínky zaměstnanců. Odborný rozvoj zaměstnanců Zaškolení a zaučení Prohlubování kvalifikace Zvýšení kvalifikace

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI ad b) nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hláčást 4, díl 2, kapitola 2, str. 5 Použití dosavadních prováděcích právních předpisů Postup podle stávajících předpisů Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením Pracovní podmínky zaměstnankyň Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Obecná odpovědnost Odpovědnost při odvracení škody Společná ustanovení o odpovědnosti za škodu Plnění pracovních úkolů Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů Informování a projednání Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců Agenturní zaměstnávání Výklad některých pojmů Ohrožení nemocí z povolání Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP Pokyny k zajištění BOZP Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti Druhy náhrad Společná a zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu Do doby vydání nových právních předpisů k provedení: a) 104 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. (bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů), b) 105 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb. (způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu), c) 238 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. (práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním- -matkám do konce devátého měsíce po porodu) d) 246 odst. 2a4zákona č. 262/2006 Sb. (práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání) se postupuje dle: ad a) nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,

část 4, díl 2, kapitola 2, str. 6 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Odpovědnost zaměstnavatele Dosavadní prováděcí předpisy ve vztahu k příslušným ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p. p. Vyhláška č. 288/2003 Sb. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. šení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, ad c, d) vyhlášky č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Ode dne nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb. (od 1. 1. 2007) do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců (zákon č. 266/2006 Sb.) (od 1. 1. 2010) se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ustanoveními: a) části čtrnácté hlavy první (rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti, druhy náhrad, odpovědnost ve zvláštních případech), dále b) 272 až 274 (plnění pracovních úkolů, přímá souvislost s plněním pracovních úkolů), c) 205d (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání), d) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění (zákon č. 266/2006 Sb. od 1. 1. 2010) se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání Uvedená vyhláška (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p. p.: 238 odst. 2 Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. 246 odst. 2a4 Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřeně, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance ve věku do 21 let. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Uvedené nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p.: 105 Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny aokolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 2, str. 7 Pracovní úrazy a nemoci z povolání úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. Vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a instituci, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Shrnutí zákonných povinností zaměstnavatele: Při pracovních úrazech a nemocech z povolání: objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů, v knize úrazů vést evidenci o všech úrazech, tj. i o úrazech, kterými: nebyla způsobena pracovní neschopnost, byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny; vyhotovit záznam o úrazu a vést dokumentaci o pracovních úrazech, jestliže došlo: k úmrtí zaměstnance, ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny; předat postiženému zaměstnanci jedno vyhotovení záznamu o úrazu a v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům, ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu: státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR, v případě smrtelného úrazu vždy, u ostatních úrazů, je-li podezření z trestného činu, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému dle místa, kde došlo k pracovnímu úrazu, v případě smrtelného úrazu vždy, u ostatních úrazů, je-li hospitalizace postiženého zaměstnance delší než 5 dní, příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, zaměstnavateli, který k němu zaměstnance na práci vyslal, organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu,

část 4, díl 2, kapitola 2, str. 8 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. příslušné zdravotní pojišťovně v případě smrtelného úrazu, zaslat záznam o smrtelném pracovním úrazu do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení: oblastnímu inspektorátu práce příslušnému dle místa úrazu, územně příslušnému útvaru Policie ČR, příslušné zdravotní pojišťovně; zaslat záznamy o ostatních pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce: oblastnímu inspektorátu práce příslušnému dle místa úrazu, příslušné zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel je dále povinen: vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, uplatňovat opatření k odstranění nebo minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Uvedené nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p. p.: 104 Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musejí chránit zaměstnance před riziky, nesmějí ohrožovat jejich zdraví, nesmějí bránit při výkonu práce a musejí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 2, str. 9 Poskytování OOPP Shrnutí zákonných povinností zaměstnavatele Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP): musejí chránit zaměstnance před riziky, po celou dobu používání musejí být účinné proti rizikům, nesmějí ohrožovat jejich zdraví, jejich používání nesmí představovat další riziko, nesmějí bránit při výkonu práce, musejí odpovídat podmínkám na pracovišti, musejí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, musejí respektovat jejich ergonomické požadavky a zdravotní stav, musejí splňovat technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb. Osobní ochranné pracovní prostředky je zaměstnavatel povinen zaměstnancům poskytnout, jestliže riziko není možné: odstranit, dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřením v oblasti organizace práce. Pracovní oděv a obuv je zaměstnavatel povinen zaměstnancům poskytnout v prostředí, v němž: oděv a obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, nebo plní ochrannou funkci. Osobními ochrannými prostředky nejsou: běžné pracovní oděvy a obuv, které: nejsou určeny k ochraně před riziky, nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, prostředky určené pro sebeobranu, prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti. Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky je zaměstnavatel povinen poskytnout: na základě rozsahu znečištění pokožky a oděvu, k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, zaměstnancům přicházejícími do styku s látkami, které mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance. K ochraně zdraví zaměstnance před účinky tepelné zátěže nebo zátěže chladem je zaměstnavatel povinen poskytnout na pracovišti ochranné nápoje: při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být udržována teplota 40 C a nižší, při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 40 C, a dále za podmínek a v rozsahu stanoveném v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel je povinen: poskytovat OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, udržovat OOPP v použivatelném stavu, seznámit zaměstnance s používáním OOPP, kontrolovat používání OOPP.

část 4, díl 2, kapitola 2, str. 10 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI