Náš Domov 60/2019 Duben 2019
Duben narozeniny budou slavit 2.4. Hylenová Mária 02.04.1933 86 let 6.4. Hartmanová Věra 06.04.1924 95 let 8.4. Bednářová Marie 08.04.1928 91 let 8.4. Křížová Světluše 08.04.1937 82 let 14.4. Hrdina Rudolf 14.04.1947 72 let 19.4. Stanev Veliko 19.04.1946 73 let 21.4. Bradáčová Olga 21.04.1940 79 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
Svátek v dubnu slaví 16.4. Škarytková Irena 17.4. Hrdina Rudolf 24.4. Haase Jiří 24.4. Kvíčera Jiří 24.4. Macek Jiří 24.4. Pleštil Jiří Státní svátky v dubnu 19. 4. Velký pátek 22. 4. Velikonoční pondělí Významné dny v dubnu 1. 4. Mezinárodní den ptactva 2. 4. Mezinárodní den dětské knihy 2. 4. Světový den zvýšení povědomí o autismu 3. 4. Mezinárodní den spodního prádla 4. 4. Mezinárodní den proti nášlapným minám 7. 4. Světový den zdraví 8. 4. Mezinárodní den Romů 11. 4. Světový den Parkinsonovy choroby 11. 4. Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů 12. 4. Mezinárodní den letectví a kosmonautiky
14. 4. Světový den monitoringu diabetiků 18. 4. Mezinárodního den památek a sídel 20. 4. Mezinárodní den svobody tisku 22. 4. Evropský den akcí proti rasismu 22. 4. Den Země 23. 4. Světový den knihy a autorského práva 24. 4. Mezinárodní den skautů a skautek 24. 4. Světový den laboratorních zvířat 25. 4. Světový den malárie 26. 4. Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl 26. 4. Světový den duševního vlastnictví 27. 4. Světový den grafiky 27. 4. Světový den sdružených měst 27. 4. Mezinárodní den smutku 28. 4. Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 29. 4. Mezinárodní den tance 30. 4. Den pracoviště Co bylo už se nám po Connie a Bailym stýskalo..
i o sváču jsme se rozdělili
díky, že jste dobří učitelé a Blondie trénuje na blížící se zkoušky
Den krásy - proměny..profesionální líčení.
i účesy
i fotograf
všem to moc slušelo
Proběhly opět i Velikonoční dílny a vznikla spousta krásné dekorace
Co bude. PO 1.4. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 2.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 3.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 4.4. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 5.4. 9:30 BEJVÁVALO XXXX PO 8.4. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 9.4. 9:30 CHYTRÉ HLAVIČKY 14:00 ŠIPKY ST 10.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 11.4. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU PÁ 12.4. 9:30 VÝLET - VELIKONOČNÍ VÝSTAVA DD HRONOV XXXX PO 15.4. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 16.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 17.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 9:30 VÝROBA VELIKONOČNÍ NÁDIVKY ČT 18.4. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 19.4. VELKÝ PÁTEK - SVÁTEK XXXX PO 22.4. VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ ÚT 23.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 24.4. 10:00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 25.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 14:00 PÁLENÍ ČARODĚJNICE PÁ 26.4. 9:30 BEJVÁVALO XXXX PO 29.4. 9:30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT 30.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY
Pro zasmání Řešení z minulého čísla: Malá nápověda Není to daleko, vede sem kabinová lanovka a je zde televizní vysílač Jánské Lázně Černá hora
TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda.. V tomto městě se nachází nejznámější vřídlo jehož voda má léčivé účinky Jak vznikly žaluzie a rolety. Zajímavá historie žaluzií a rolet Stínící technika není výdobytkem moderní doby, v určité podobě funguje už několik tisíc let. Během času se postupně zdokonalovala, v dnešní době si tak můžete vybrat ze spousty variant, jak svůj byt nebo dům zastínit rolety, závěsy, žaluzie, markýzy, okenice a jejich různé podoby. V tomto článku se podíváme, jak se stínící technika vyvíjela od starověku dodnes.
Začalo to závěsy. Už ve starém Egyptě a možná i dříve se začaly proti slunci používat první závěsy. V podstatě plnily už tehdy dvě funkce stínící a dekorační. Jednalo se o tkané textilní závěsy, které byly ozdobeny ornamentálními vzory. Závěsy se používaly také následně ve starověkém Řecku i Římě. Postupně se začaly používat pelmety, třepení a jiné dekorativní prvky. Markýzy a okenice. Dalším typem stínící techniky, která se začala používat byly markýzy a dřevěné okenice. Ty měly chránit nejen proti slunci, ale měly ochránit také soukromí. I když je pravda, že okenice se zavíraly hlavně na noc, i jako bezpečnostní prvek. V Evropě se objevují žaluzie. Ve středověku se stále používaly různé typy závěsů, každá doba preferovala jiné zdobení a styl, ale až v 19.století vznikla nová stínící technika žaluzie. V roce 1812 si patentoval systém žaluzií francouzský truhlář Cochot. Zajímavostí je, že slovo žaluzie vzniklo od slova žárlit (jalousie). Žaluzie se rychle rozšířily po celém světě a používají se dodnes. Americké rolety. Ve stejném století v Americe vznikly a rychle se rozšířily rolety. Jednoduchý systém, kdy se látka navíjí na hřídel, se stal rychle velmi populární a brzy se rozšířil i do Evropy. Žaluzie byly oblíbené spíše u bohatých
společenských vrstev, zato rolety používali všichni. Byly jednoduché, velmi funkční a hlavně cenově dostupnější. Rohovor s p. Bednářovou Marií Narodila jsem se 8.4.1928 v malé obci na Hanné v Tištíně. Když mně byl jeden rok, stěhovali jsme se s bratrem a rodiči do nového domu, který si postavili. Otec byl krejčí, v domě byla šicí dílna. Šili jsme hlavně kabáty a kostýmy. Matka obstarávala domácnost. Starala se o domácí zvířata a zajišťovala dodávky materiálu. Jezdila vlakem pro látky a odvážela ušité věci. Náš dům jsem měla moc ráda. Nedávno jsme ho prodali. Tož to jsem z toho byla celá nemocná, jak se mě po něm stýskalo. Mívali jsme na dvorku slépky, kachnu, kozu na mléko pro prasata. Vzpomínám na našeho psa, rezavého jezevčíka Fridoša. Tož já měla krásné dětství. Můj bratr byl o čtyři roky starší a dal mě přezdívku Maňka. Hodně jsme skotačili venku. Já byla velká sportovkyňa. Jen plavat jsem se nikdy nenaučila. Vody jsem se vždycky bála. Jednou jsem šla ze školy domů po zamrzlém potoku. Led se pode mnou prolomil a já zahučela po prsa do vody. Potok byl hluboký, protože jeho voda poháněla mlýn. Měla jsem na sobě nové papuče. Mamka mně říkala : Hlavně si je nenamoč!. No a nebýt spolužaček, tak bych se utopila i s papučema. Máma ale nenadávala. Byla ráda, že jsem se neutopila, ale jak já byla zmrzlá. Pak jsem se ještě jednou topila v bazénu. Brácha křičel: Kde je Maňka?. Pak mě uviděl a
vytáhl za pačesy nad vodu. Proto jsem nikdá ani k moři jet nechtěla. Tolik vody mě děsilo. Za války nebylo moc jídla, oblečení a hraček. Nejraději jsem měla doma ušitou hadrovou panenku. Do školy jsem chodila v Tištíně a do měšťanky do Nezamyslic. Vyučila jsem se u tatínka jako dámská krejčová. Dřív jsme šili pro fabrikanta Graif a Melhuba. Později pro o.p. Prostějov. Když jsem v televizi viděla, jak po letech fabriku v Prostějově bourajó, tož to se mi málem srdce zastavilo. Takový to byl dobrý podnik a je pryč. Dnešní hadry moc nevydrží. Dala jsem tam kus svého života. Těch kabátů co já pro ně našila. Jak já říkám, byla jsem velká sportovkyňa. Byla jsem se Sokolem aj na Letné na Sletu. Dodnes se vidím v šesté řadě, byla jsem třetí od leva. Ubytování bylo na Vyšehradě ve škole. Já spala pod stupínkem a holka, co spala nade mnou, na mě v noci spadla. Užilo se tam hodně legrace. To pro mě byl dobrý rok 1948. Měla jsme dva sokolské kroje. Cvičební i ten slavností. S manželem jsme do sebe narazili v Pustiměři na pouti. Měl na saku rozparek a moc mu to slušelo. Vystřelil mně srdce a něm bylo napsáno Rád bych tě poznal. Tak mě poznal a po roce byla svatba. Říká se, že nevěsta si na sebe nemá nic šít. No jo, ale já jsem byla krejčová. Tak jsem si alespoň spíchla sukňu, sako jsem si koupila. Byla jsem světle šedá nevěsta. Na Moravě se dělají velké svatby a všici sousedé pomáhají. Alespoň dříve to tak bylo. Hostina byla doma a dobře jsem se měli. Ženské z vesnice navařily a napekly. Obřad byl jak na radnici, tak v kostele. Jsem sice věřící, ale žádná fanatička, jsem spíš taková vlažná. Do kostela jsem moc nelítala. Dřív bylo náboženství ve škole povinné, tak jsem tam chodila jen pro čárky za účast. Nezapomenu na svoji svatební noc. Byl listopad a bylo hrozně škaredé počasí. Ženichovi někde nafoukalo na hubu a jeho rozbolel zub. No a celou svatební noc se s tím trápil, takže nic
nebylo. Ále měli jsme spoustu let na to to napravit. Po svatbě muž odešel z práce obchodního příručího a šel dělat závozníka do Palu v Kroměříži. Bylo tam víc peněz. Mám jednu dceru. Ta se vdala do Dvora Králové. No a tak jsem zůstala sama a stárla. Pak jsem šla za ní. Když byla holka malá, pořídili jsme jí psa Broka. Jezdili jsme na dovolenou na Slovensko do podnikové chaty. Vlastní auto jsme nikdy neměli. Ač jsme byli pořád v práci, na auto jsme se nikdá nesmotali. Když bylo jasné, že sama ve svém domku být nemůžu, tak se prodal. Stýská se mi po mé Moravěnce, po mé dědince. V roce 2009 to byla Dědina roku Tištín. Ve vesnici se narodila i slavná cyklistka BMX Jana Horáková. Všici byli hrdí, že byla na olympiádě v Pekingu. Dobrá dědina to byla, mám v srdéčku žal, ale život jde dál. Hlavně aby mí blízcí byli zdraví a já si jich v životě ještě užila. Děkujeme za rozhovor a příště třeba s Vámi.. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová..