Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany

Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany Vypracovali: Kamil Sokoláø, Milan Vlášek

Autoøi: Kamil Sokoláø, Milan Vlášek Vydalo nakladatelství Hasièi, s. r. o., v Novém Mìstì nad Metují 2006 Grafická úprava: Ing. Eva Èejchanová, Náchod Tisk: AGTYP, Kostelec nad Orlicí

Obsah Úvod... 5 1. Používání motorových pil u jednotek požární ochrany... 6 1.1. Odborná pøíprava obsluh motorových pil u HZS... 6 2. Materiály odborné pøípravy... 8 2.1. Bezpeènost práce a ochrana zdraví... 8 2.1.1. Pokyn generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004, kterým se stanoví zásady práce s ruèní motorovou pilou a pøenosnou rozbrušovací pilou a pravidla odborné pøípravy obsluh tìchto motorových pil.... 8 2.1.2 Vyhláška è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištìní bezpeènosti práce a technických zaøízení, ve znìní pozdìjších pøedpisù.... 13 2.1.3. Vyhláška è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek požární ochrany... 14 2.1.4. Základní povinnosti právnických a fyzických osob stanovených v oblasti bezpeènosti práce. Zákon è. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjších pøedpisù.... 14 2.1.5. Ekologie... 17 2.2. Technologie... 20 2.2.1. Technologické postupy pro práce provádìné pøenosnými motorovými øetìzovými nebo rozbrušovacími pilami jednotkami požární ochrany u zásahu... 20 2.2.2. Zvláštní pøípady kácení... 29 2.2.3. Základní technologické postupy pøi práci s motorovou pilou z koše výškové techniky... 33 2.3. Strojní teorie... 34 2.3.1. Motorová èást... 34 2.3.2. Øezací èást... 38 2.3.3. Ochranné a bezpeènostní zaøízení... 42 2.4. Údržba... 44 2.4.1. Èasový plán údržby... 44 2.4.2. Údržba dùležitých èástí motorové pily... 45 2.4.3. Základní seøízení... 46 2.5. Rozbrušovací agregáty... 47

2.6. Stavební konstukce... 51 2.6.1. Støešní klasické konstrukce... 52 2.6.2. Støešní konstrukce z pøíhradových nosníkù a vazníkù... 54 2.6.3. Stropní a podlahové konstrukce... 56 2.6.4 Nìkteré zásady pøi zásahu ve stropních døevìných konstrukcích pøi použití motorové øetìzové pily... 59 Závìr... 63 Seznam použité literatury... 64

Úvod Práce s motorovou pilou u jednotek požární ochrany je prací dùležitou a potøebnou pro zdolávání požárù, technických zásahù pøi záchranì osob a poslední øadì také pøi živelních pohromách. Využití motorových pil pro všechny druhy prací, které je možno s nimi vykonávat, klade pochopitelnì souèastnì daleko vyšší nároky na odborné znalosti a fyzickou zdatnost pøíslušníkù jednotek požární ochrany. U jednotek požární ochrany se motorové pily používají pøi tìchto situacích: pøi požárech støešních konstrukcí a otevírání mezistropí, pøi požárech stropù a podlah v klasických stavbách se smíšeným konstrukèním systémem, k vytváøení hasebních a vìtracích otvorù ve stìnách a støešních konstrukcích, pøi požárech lesních porostù, k odstraòování padlých stromù pøi živelních pohromách a zmíròování následných škod, a v mnoha dalších situacích. Motorová pila se stala každodenním pomocníkem pøíslušníkù jednotek požární ochrany, a proto jsou na ni kladeny vyšší nároky na odbornou zpùsobilost. Práce s motorovou pilou zahrnuje mnoho rùzných pracovních situací s jednoduchými èi komplikovanými pracovními postupy. Aby se pøíslušníci jednotek požární ochrany vyhnuli nehodám a úrazùm, je dùležité získat vìdomosti o vhodných pracovních postupech pro rùzné situace. Pøíslušníci jednotek požární ochrany si tyto postupy osvojí již pøi základní odborné pøípravì a dále prohloubí pøi pravidelném výcviku s pøenosnou motorovou pilou. Když si tyto postupy osvojí pøi práci bez stresu, je vìtší jejich šance, že nepochybí v zásahu, kde na nì pùsobí mnoho faktorù. Cílem této pøíruèky je pøispìt k lepší a kvalitnìjší odborné pøípravì pøíslušníkù jednotek požární ochrany a doplnit o informace, nasbírané pøi výuce obsluh pøenosných motorových pil. Práce s pøenosnou motorovou pilou je jednou z dùležitých èinností jednotek požární ochrany, mìla by se jí proto vìnovat dostateèná pozornost, protože pøenosná motorová pila je velmi výkonným nástrojem, ale pokud není správnì používána, mùže být rovnìž nebezpeèná. 5

1. Používání motorových pil u jednotek požární ochrany Používání motorových pil u jednotek požární ochrany je nedílnou souèástí každodenní práce hasièù. Využívání pøenosných motorových pil je èím dál èastìjší a rok od roku roste zásahù pøi kterých byli motorové pily nasazeny. Zastoupení výrobcù motorových øetìzových pil Døíve bylo doporuèení, které pøenosné motorové pily si jednotky požární ochrany mohou koupit. V dnešní dobì však takové doporuèení nebo návod není. Po té se pracovníci povìøení nákupem nových pøenosných motorových pil øídí nìkdy spíše cenou než kvalitou. Pøi nákupu je dobré zohlednit dosažitelnost náhradní dílù a servisu. Jestliže koupíme kvalitní výrobek, máme vìtší jistotu, že nám bude sloužit mnoho let s minimálními náklady. Dále také záleží na odborné znalosti pøíslušníkù (instruktorù), kteøí mají dohlížet na to, aby pøenosné motorové pily odpovídaly bezpeènostním pøedpisùm. Jejich povinností je kontrolou pøedcházet poruchám a tím i minimalizovat rizika pro obsluhu pøenosných motorových pil. 1. 1. Odborná pøíprava obsluh motorových pil U jednotek požární ochrany se provádí základní odborná pøíprava. Praxe se provádí na trenažérech na kácení a odvìtvování. obr. 1 obr. 2 6

Po absolvování praxe na trenažérech jsou úèastníci kurzù obsluh pøenosných motorových pil pøipraveni na odbornou praxi v lese. Je pro nás velmi dùležité, že si své praktické dovednosti mohou ovìøit na rùzných prùmìrech stromù, se kterými se mohou setkat ve skuteènosti. Je potøeba ztratit strach z kácení vìtších stromù a uvìdomit si, že pøi dodržování všech bezpeènostních pravidel a technologických postupù se nemají èeho obávat. obr. 3 obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7 7

2. Materiály odborné pøípravy V této kapitole se zabýváme materiály odborné pøípravy, kterými chceme pøispìt ke zlepšení a zkvalitnìní provádìné odborné pøípravy. Je to souhrn všech potøebných a požadovaných zákonù, pøedpisù a dokumentù. Tyto materiály by mìly sloužit k tomu, aby také chránily pøíslušníky JPO pøed pøípadnými problémy spojenými s kácením porostù. 2.1. Bezpeènost práce a ochrana zdraví 2.1.1. Pokyn generálního øeditele Hasièského záchranného sboru ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004, kterým se stanoví zásady práce s ruèní motorovou pilou a pøenosnou rozbrušovací pilou a pravidla odborné pøípravy obsluh tìchto motorových pil. V souladu s 24, 70 a 72 zákona è. 133/1985 Sb., o požární ochranì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, v návaznosti na vyhlášku è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek požární ochrany, k zajištìní provádìní záchranných a likvidaèních prací s nasazením pøenosné motorové øetìzové pily nebo rozbrušovací motorové (dále jen motorová pila ) a zabezpeèení bezpeènosti práce pøi této èinnosti podle právních pøedpisù. Èl. 1. Zásady práce s motorovou pilou 1. Zásady práce s motorovou pilou se vztahují na provádìní záchranných a likvidaèních prací provádìných jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) v dobì operaèního øízení nebo pøi odborné pøípravì. 2. Velitel zásahu na místì události plní úkoly stanovené zejména vyhláškou 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek požární ochrany (dále jen vyhláška jednotkách PO ), a Bojovým øádem jednotek PO. Pøi práci s motorovou pilou v blízkosti elektrického vedení zajistí vypnutí tohoto vedení, jestliže mùže být zdrojem nebezpeèí úrazu elektrickým proudem nebo mùže dojít k jeho poškození. Zajistí vytýèení prostoru pøedpokládaného dopadu odøezávané døevìné hmoty nebo èásti konstrukcí a støežení tohoto prostoru proti vniknutí nepovolených osob. Pøi odøezávání kovových prvkù stavebních konstrukcí zajistí, aby od odletujících žhavých èástí nedošlo k vznícení hoølavých látek. Nasazení jednotky PO v místì práce s motorovou pilou pøizpùsobí technologickému postupu øezání. 8

3. Pracovat s motorovou pilou u zásahu mùže pøíslušník Hasièského záchranného sboru (dále jen HZS ) Èeské republiky, zamìstnanec jednotky HZS podniku, èlen jednotky sboru dobrovolných hasièù nebo èlen jednotky sboru dobrovolných hasièù podniku (dále jen hasiè ), který má platný prùkaz k obsluze motorové pily, nebo hasiè, který má platný prùkaz instruktora motorové pily. 4. Hasiè, který obsluhuje motorovou pilu, musí: a) být vybaven ochrannými pomùckami dle návodu k obsluze nebo ochrannými pomùckami pøedepsanými organizací. Pøi øezání motorovou pilou z koše automobilové plošiny nebo automobilového žebøíku (dále jen výšková technika) a tam, kde mu hrozí pád, musí být vybaven také: minimálnì pracovním polohovacím systémem ÈSN EN 358 pro sebejištìní, lanem pro usmìròování padající døevìné hmoty nebo èástí konstrukcí, hadicovým držákem (vazákem) na pøípadné zajištìní pily nebo pomocného náøadí, pøenosnou radiostanicí nebo jiným prostøedkem pro spojení se strojníkem výškové techniky, pøípadnì dalšími hasièi, b) na místì zásahu upøesnit technologický postup øezání, zvolený po dohodì s pøíslušným velitelem, a seznámit s ním ostatní èleny jednotky PO, zejména ty, kteøí mu pøi øezání vypomáhají, c) pøed zapoèetím práce s motorovou pilou si ovìøí funkci automatického vypínání chodu øetìzu a rozbrušovacího kotouèe pøi volné chodu motoru, funkci bezpeènostní brzdy øetìzu a funkci pojistky plynu, d) pøi startování položit motorovou pilu na vhodné a bezpeèné místo, pevnì ji držet, pøièemž øetìz ani rozbrušovací kotouè se nesmí dotýkat žádného pøedmìtu, e) dodržovat pøedpisy k zajištìní bezpeènosti práce, návod k obsluze pøíslušné motorové pily a zvláštní pøedpisy upravující manipulaci s pohonnými hmotami, f) dodržovat technologické postupy pro práce provádìné motorovými pilami jednotkami PO u zásahu, g) pøed bìžnou opravou motorové pily bìhem provozu zastavit chod motoru, h) pøi pøenášení motorové pily na vzdálenost vìtší než 150 m, pokud to podmínky bezpeèné práce vyžadují i pøi pøenášení motorové pily na vzdálenost menší než 150 m, vypnout motor, i) motorovou pilu pøevážet jen s nasazeným ochranným pouzdrem øezací a rozbrušovací èásti nebo demontovanou, a motorovou pilu uložit na urèeném místì. 9

5. Motorové pily, osobní ochranné pomùcky a další používané vìcné prostøedky musí odpovídat platným právním pøedpisùm a technickým normám. Motorovou pilu je zakázáno používat: a) když nìkterá její èást uvedená v èl. 2 odst. 1 neplní svou funkci, b) pøi poškození nebo opotøebení øezací èásti pily, øetìzky nebo rozbrušovacího kotouèe nad hodnotu stanovenou výrobcem v návodu k obsluze. Èl. 2 Požadavky na motorovou pilu ve vybavení jednotek HZS ÈR 1. Motorová pila musí být vybavena: a) krytem pohybujících se èástí motorové pily (vyjma èinné èásti pilového øetìzu nebo rozbrušovacího kotouèe), b) tlumièi vibrujících èástí, c) zachycovaèem roztrženého øetìzu (jen u øetìzové pily). Motorová pila se spalovacím motorem musí mít také: d) bezpeènostní brzdu øetìzu, e) tlumiè výfuku, f) spojku automatického vypínání chodu øetìzu a robrušovacího kotouèe pøi volnobìžném chodu motoru, g) bezpeènostní pojistku plynu. 2. Souèástí vybavení motorové pily je: a) technická dokumentace, která obsahuje v èeském jazyce technický popis motorové pily, návod k obsluze, údržbì a seøízení motorové pily se stanovením pøípustného opotøebení øezací èásti pily a øetìzky nebo rozbrušovacího kotouèe, b) náøadí na údržbu, které urèil výrobce v návodu k obsluze, údržbì a seøízení motorové pily, c) ochranné pouzdro øezací a rozbrušovací èásti pro pøepravu. Èl. 3 Odborná pøíprava obsluh motorových pil 1. Odbornou pøípravu hasièù k získání a prodloužení kvalifikace obsluhovat motorové pily v jednotce PO (dále jen obsluhovatel motorové pily) zabezpeèují HZS krajù nebo zaøízení MV generálního øeditelství HZS ÈR. Rozsah a obsah odborné pøipravuje dán uèebními osnovami specializaèních kurzù pro obsluhu pøenosných motorových pil (dále jen kurz obsluhovatelù ), které vydává MV generální øeditelství HZS ÈR. 10

2. Podmínkou k získání specializace obsluhovatele motorové pily je úspìšné absolvování kurzu obsluhovatelù a prokázání teoretických znalostí a praktických dovedností pøi závìreèné zkoušce. Platnost odborné zpùsobilosti obsluhovatele motorové pily se potvrzuje ve vydaném potvrzení a kvalifikaèním prùkazu na dva roky. 3. Podmínkou pro prodloužení kvalifikace na další dva roky je úèast obsluhovatele motorové pily na opakovacím kurzu obsluhovatelù do dvou let od získání nebo posledního prodloužení kvalifikace a prokázání znalostí pøi závìreèné zkoušce. 4. Odbornou pøípravu hasièù k získání nebo prodloužení kvalifikace kontrolovat a opravovat motorové pily a provádìt školení a výcvik obsluhovatelù motorových pil (dále jen instruktor motorové pily ), zabezpeèuje vzdìlávací zaøízení MV generálního øeditelství HZS ÈR ve specializaèních kurzech pro instruktory motorových pil (dále jen kurz instruktorù ), které vydává MV generální øeditelství HZS ÈR. 5. Podmínkou pro získání kvalifikace instruktora motorové pily je úspìšné absolvování kurzu instruktorù a prokázání znalostí pøi závìreèné zkoušce. Platnost kvalifikace instruktora motorové pily se potvrzuje ve vydaném potvrzení a kvalifikaèním prùkazu na tøi roky. 6. Podmínkou pro prodloužení kvalifikace je úèast instruktora motorové pily na opakovacím kurzu instruktorù do tøí let od získání nebo posledního prodloužení specializace a prokázání znalostí pøi závìreèné zkoušce. 7. V rámci roèního plánu pravidelné odborné pøípravy, jejímž cílem je prohloubení a ovìøení odpovídajících znalostí a dovedností, je nutné stanovit obsluhovatelùm a instruktorùm motorových pil nejménì osm hodin praktického výcviku s motorovou pilou. Do tohoto poètu hodin lze zahrnout i dobu trvání práce s motorovou pilou u zásahu nebo konání kurzu k prodloužení pøíslušné kvalifikace. Èl. 4 Údržba a opravy motorových pil 1. Údržbu a opravu motorových pil se provádìjí podle pokynù výrobce uvedených v návodu k obsluze, údržbì a seøízení motorové pily. 2. Opravou motorové pily lze povìøit instruktora motorové pily, který má k tomu oprávnìní a potøebné vybavení, nebo pøíslušnou servisní organizaci. 11

3. Obsluha motorové pily mùže provádìt jen údržbu a bìžné opravy (napø. výmìnu zapalovací svíèky, seøízení karburátoru, výmìnu poškozené lišty, øetìzky, rozbrušovacího kotouèe nebo startovací šòùry). Èl. 5 Kontrola technického stavu motorové pily 1. Kontrola technického stavu motorové pily se provádí pøed jejím zaøazením do vybavení jednotky PO, pøed a po každém použití a v pravidelných, nejménì pùlroèních intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce. O pravidelných kontrolách nebo kontrolách, které stanovil výrobce, se vedou záznamy v provozním deníku motorové pily. Tyto záznamy se uschovávají po dobu pìti let. 2. Obsluhovatel motorové pily provádí: a) kontrolu motorové pily pøed zahájením práce s motorovou pilou podle èl. 1 odst. 4 písm. c) b) kontrolu motorové pily po jejím použití, c) základní (bìžnou) kontrolu technického stavu jednou za týden (napø. pøi kontrole a doplòování PHM). 3. Pøi základní (bìžné) kontrole motorové pily jednou za týden a po jejím použití se ovìøuje: a) stav PHM plné nádrže, pøípadnì i zásobní nádrže, b) funkce ochranných zaøízení pily (napøíklad bezpeènostní brzdy øetìzu, automatického vypínání chodu øetìzu a rozbrušovacího kotouèe pøi volnobìhu motoru a zachycovaèe roztrženého øetìzu), c) opotøebení øezací èásti pily a naostøení a napnutí pilového øetìzu, d) neporušenost a opotøebení rozbrušovacího kotouèe, e) nastartování pily, f) stav pomocného náøadí, 4. Instruktor motorové pily provádí: a) kontrolu motorové pily pøed jejím zaøazením do vybavení jednotky PO, b) pravidelné kontroly nejménì v pùlroèních intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce, c) kontrolu v ostatních pøípadech stanovených výrobcem, d) kontrolu v pøípadì poruchy nebo poškození nìkteré èásti motorové pily dùležité pro bezpeèný provoz (viz èl. 1 odst. 5 písm. a). 5. Pøí kontrolách motorové pily podle èl. 5 odst. 4 se ovìøuje: a) technický stav motorové pily od poslední kontroly, b) funkce a opotøebení motorické a øezací nebo rozbrušovací èásti a provozní bezpeènost motorové pily nebo její èásti, 12

c) umístìní motorové pily a jejího pøíslušenství v požární automobilu, d) vedení záznamù o provozu motorové pily, provedených kontrolách a opravách. 6. Kontroly lze zajistit prostøednictvím servisní organizace. Èl. 6 Pøechodná ustanovení 1. Motorové pily, které byly uvedeny do provozu u HZS krajù nebo ve vzdìlávacích zaøízeních MV GØ HZS ÈR pøed úèinností tohoto pokynu a neohrožují život a zdraví hasièù, musí být uvedeny do souladu s požadavky tohoto pokynu do jednoho roku od poèátku úèinnosti tohoto pokynu, nebo musí být vyøazeny z provozu. 2. Prùkazy obsluhovatelù nebo kontrolorù motorových pil vydané pøed úèinností tohoto pokynu zùstávají v platnosti do doby vyznaèené v tìchto prùkazech. Pøi odborné pøípravì k prodloužení platnosti pøíslušné specializace budou prùkazy vymìnìny. Tento pokyn nabývá úèinnost dnem 1. èervence 2004. 2.1.2. Vyhláška è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištìní bezpeènosti práce a technických zaøízení, ve znìní pozdìjších pøedpisù 67 Ruèní øetìzové pily 1. Plynová páka motorových øetìzových pil se po uvolnìní tlaku ruky musí samoèinnì vracet do nulové polohy a chod pilového øetìzu se musí samoèinnì zastavit po snížení otáèek. 2. Spínaè proudu u elektrických øetìzových pil musí být umístìn tak, aby umožòoval vypnout proud, aniž by bylo tøeba pøemís ovat ruce. 203 Náøadí se spalovacím motorem 1. K pohonu náøadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzínu s nebezpeènými látkami jako pøísadami. 2. Pohonné hmoty smìjí být doplòovány jen pøi zastaveném motoru. 13

3. Pøi startování musí být náøadí se spalovacím motorem postaveno spolehlivì na pevném podkladì a pøidržováno rukou. Startovací šòùra nesmí být pøi startování omotávána okolo ruky. 2.1.3. Vyhláška è. 247/2001 Sb., o organizaci a èinnosti jednotek požární ochrany 8 1. Pokud jsou stanoveny pro požární techniku a vìcné prostøedky požární ochrany technické podmínky, lze požární techniku a vìcné prostøedky požární ochrany do vybavení jednotek zaøadit jen v pøípadì, že stanoveným technickým podmínkám vyhovují. Nejsou-li technické podmínky právním pøedpisem stanoveny, platí technická norma nebo mezinárodní technické pravidlo. Požární techniku a vìcné prostøedky požární ochrany, které byly zaøazeny do vybavení jednotek, mohou používat jen hasièi, kteøí mají osvìdèení o odborné zpùsobilosti podle 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají nebo jejichž znalosti a praktické dovednosti ( 32) byly ovìøeny podle 36 odst. 4, jejichž schopnost požární techniku a vìcné prostøedky požární ochrany bezpeènì používat nebyla ze zdravotních dùvodù pøechodnì snížena. 3. Požární techniku a vìcné prostøedky požární ochrany mohou jednotky použít, jen pokud jsou provádìny kontroly technického stavu pøed zaøazením požární techniky a vìcných prostøedkù požární ochrany k jednotce, pøed každým použitím, po každém použití a v pravidelných intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce. 5. O provádìní pravidelných kontrol nebo kontrol provádìných v intervalech stanovených výrobcem se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu pìti let. 2.1.4. Základní povinnosti právnických a fyzických osob stanovených v oblasti bezpeènosti práce. Zákon 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znìní pozdìjších pøedpisù. 134e Organizace práce a pracovní postupy 1. Zamìstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádìt pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpeèného chování na pracovišti a aby zamìstnanci zejména a) nevykonávali èinnosti jednotvárné a jednostrannì zatìžující organizmus; nelze-li je vylouèit, musí být pøerušovány bezpeènostními pøe- 14

stávkami, které jsou výkonem práce; v pøípadech stanovených zvláštním právním pøedpisem musí být doba výkonu takové èinnosti v rámci pracovní doby èasovì omezena, musí být vedena evidence o dobì výkonu èinnosti a dobì bezpeènostních pøestávek, b) nebyli ohroženi padajícími nebo klouzajícími pøedmìty èi materiály, c) byli chránìni proti pádu èi zøícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamocenì bez dohledu dalšího zamìstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruèní manipulaci s bøemeny, která vytváøejí možnost poškození zdraví, zejména páteøe. 2. Vláda stanoví naøízením zpùsob organizace práce a pracovních postupù, které je zamìstnavatel povinen zajistit. 135 Práva a povinnosti zamìstnancù 1. Zamìstnanci mají právo na zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatøeních na ochranu pøed jejich pùsobením. 2. Zamìstnanci jsou oprávnìni odmítnout výkon práce, o níž mají dùvodnì za to, že bezprostøednì a závažným zpùsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popøípadì život nebo zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnìní povinnosti zamìstnance. 3. Zamìstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváøení zdravého a bezpeèného pracovního prostøedí, a to zejména uplatòováním stanovených a zamìstnavatelem pøijatých opatøení a svou úèastí na øešení otázek bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. 4. Každý zamìstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpeènost, o své zdraví i o bezpeènost a zdraví osob, kterých se bezprostøednì dotýká jeho jednání, pøípadnì opomenutí pøi práci. Znalost pøedpisù a požadavkù zamìstnavatele k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci je nedílnou a trvalou souèástí kvalifikaèních pøedpokladù zamìstnance. Zamìstnanec je zejména povinen: a) úèastnit se školení zajiš ovaných zamìstnavatelem v zájmu bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a podrobit se ovìøení jejich znalostí, b) podrobit se lékaøským prohlídkám, oèkování, vyšetøení a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními pøedpisy, 15

c) dodržovat právní a ostatní pøedpisy a pokyny zamìstnavatele k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, s nimiž byl øádnì seznámen, a øídit se zásadami bezpeèného chování na pracovišti a informacemi zamìstnavatele, d) dodržovat pøi práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostøedky, dopravní prostøedky, osobní ochranné pracovní prostøedky a ochranná zaøízení a tato svévolnì nemìnit a nevyøazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zamìstnavatele a v pracovní dobì i mimo tato pracovištì, nevstupovat pod jejich vlivem na pracovištì zamìstnavatele a nekouøit na pracovištích, kde pracují také nekuøáci. Zákaz požívání alkoholických nápojù se nevztahuje na zamìstnance v horkých provozech, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zamìstnance, u nichž požívání tìchto nápojù je souèástí plnìní pracovních úkolù nebo je s plnìním tìchto úkolù obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadøízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpeènost nebo zdraví pøi práci, a podle svých možností se úèastnit na jejich odstraòování; bezodkladnì oznamovat svému nadøízenému svùj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svìdkem, a spolupracovat pøi vyšetøování jeho pøíèin, g) podrobit se na pokyn pøíslušného vedoucího zamìstnance stanoveného v pracovním øádu zjištìní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 5. Odstavce 1 až 4 se vztahují pøimìøenì na osoby, které se s vìdomím zamìstnavatele zdržují na jeho pracovištích. 273 Pøedpisy k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci 1. Právní a ostatní pøedpisy k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci jsou pøedpisy na ochranu života a zdraví, pøedpisy hygienické a protiepidemické, pøedpisy o bezpeènosti technických zaøízení a normy, stavební pøedpisy, dopravní pøedpisy, pøedpisy o požární ochranì a pøedpisy o zacházení s hoølavinami, výbušninami, zbranìmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými pøípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. 2. Pokyny k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi opráci jsou konkrétní pokyny dané zamìstnanci jeho nadøízenými. 16

2.1.5. Ekologie Zákon è 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny 7 Ochrana døevin 1. Døeviny jsou chránìny podle tohoto ustanovení pøed poškozováním a nièením, pokud se na nì nevztahuje ochrana pøísnìjší ( 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních pøedpisù. 2. Péèe o døeviny, zejména jejich ošetøování a udržování, je povinností vlastníkù. Pøi výskytu nákazy døevin epidemickými èi jinými jejich vážnými chorobami mùže orgán ochrany pøírody uložit vlastníkùm provedení nezbytných zásahù, vèetnì pokácení døevin. 8 Povolení ke kácení døevin 1. Ke kácení døevin je nezbytné povolení orgánu ochrany pøírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných dùvodù po vyhodnocení funkèního a estetického významu døevin. 2. Povolení není tøeba ke kácení døevin z dùvodu pìstebních, to je za úèelem obnovy porostù nebo pøi provádìní výchovné probírky porostù, a z dùvodù zdravotních nebo pøi výkonu oprávnìní podle zvláštních pøedpisù. Kácení z tìchto dùvodù musí být oznámeno písemnì nejménì 15 dnù pøedem orgánu ochrany pøírody, který je mùže pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkùm na ochranu døevin nebo rozsahu zvláštního oprávnìní. 3. Povolení není tøeba ke kácení døevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popøípadì jinou charakteristikou. Tuto velikost, popøípadì jinou charakteristiku stanoví ministerstvo životního prostøedí, obecnì závazným právním pøedpisem. 4. Povolení není tøeba ke kácení døevin, je-li jejich stavem zøejmì a bezprostøednì ohrožen život èi zdraví nebo hrozí-li škoda znaèného rozsahu. Ten, kdo za tìchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany pøírody do 15 dnù od provedení kácení. 5. Podrobnosti ochrany døevin a podmínek povolování jejich kácení stanoví ministerstvo životního prostøedí obecnì závazným právním pøedpisem. 17

9 Náhradní výsadba a odvody 1. Orgán ochrany pøírody mùže ve svém rozhodnutí o povolení kácení døevin uložit žadateli pøimìøenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením døevin. Souèasnì mùže uložit následnou péèi o døeviny po nezbytnì nutnou dobu, nejvýše však na dobu pìti let. 2. Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s pøedchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou pøehled pozemkù vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po pøedbìžném projednání s jejich vlastníkem. 3. Pokud orgán ochrany pøírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí døeviny z dùvodù výstavby a s povolením orgánu ochrany pøírody povinen zaplatit odvod do rozpoètu obce, která jej použije na zlepšení životního prostøedí. Ten, kdo kácel døeviny protiprávnì, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostøedí Èeské republiky. Výši odvodù, podmínky pro jejich ukládání i pøípadné prominutí stanoví zvláštní zákon. 4. Zajištìním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveò splnìna povinnost náhradního opatøení podle 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy. Vyhláška 395/1992, kterou se provádí nìkterá ustanovení zákona 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny 8 Ochrana døevin a povolování jejich kácení 1. Poškozování a nièení døevin rostoucích mimo les ( 7 odst. 1 zákona) je nedovolený zásah, který zpùsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostøednì èi následnì zpùsobí jejich odumøení. 2. Povolení ke kácení døevin rostoucích mimo les za pøedpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem ( 3 písmo b) zákona) a jsou spl- 18

nìny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním pøedpisy, S) se podle 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm mìøeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keøové porosty do celkové plochy 40 m 2. 3. Žádost o povolení ke kácení døevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku èi nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém døeviny rostoucí mimo les rostou. Žádost musí obsahovat (pøíloha è. 1) jméno a adresu žadatele, doložení vlastnického èi nájemního vztahu žadatele k pozemkùm a døevinám rostoucím mimo les, specifikaci døevin rostoucích mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, poèet, velikost plochy keøù vèetnì situaèního zákresu, udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí, zdùvodnìní žádosti. 4. Oznámení o kácení døevin rostoucích mimo les ( 8 odst. 2 zákona) musí obsahovat stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení podle odstavce 3 (pøíloha è. 2). 5. Kácení døevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetaèního klidu. K tomu pøihlíží orgán ochrany pøírody pøi vydávání povolení ke kácení døevin ( 8 odst. 1 zákona). Zákon 289/1995 Sb. o lesích a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù (lesní zákon) 32 Ochrana lesa 8. Vlastník lesa je povinen chránit les pøed zneèiš ujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími pøi jeho hospodáøské èinnosti. V lese je povinen používat výhradnì biologicky odbouratelné oleje k mazání øetìzù motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Pøi ochranì lesních porostù je povinen dát pøednost úèinným technologiím šetøícím životní prostøedí. 19

2.2. Technologie 2.2.1. Technologické postupy pro práce provádìné pøenosnými motorovými øetìzovými nebo rozbrušovacími pilami jednotkami požární ochrany u zásahu Všeobecné pokyny 1. Pøenosná motorová øetìzová nebo rozbrušovací pila (dále jen motorová pila ) je jedním z technických prostøedkù ve vybavení jednotek požární ochrany (dále jen jednotky PO ). Jde o prostøedek vysoce efektivní, avšak také velice nebezpeèný. Proto je nutné pøi zásahu motorovou pilou zachovávat maximální opatrnost a bezpeènost. Problematika práce s motorovými pilami je u jednotek PO znaènì rozsáhlá a nelze pøesnì urèit konkrétní podmínky pro provádìné práce pøi požárech, živelních pohromách a technických zásazích. Tyto technologické postupy obsahují pouze základní pracovní postupy a hlavní zásady bezpeèné práce. V pøípadech, které nejsou konkrétnì popsány v tìchto technologických postupech, je nutno vhodnì kombinovat základní postupy. Ve složitìjších pøípadech je nutno technologický postup práce s motorovou pilou na místì zásahu urèit po dohodì s velitelem zásahu. 2. Pøi zásahu s motorovou pilou je vždy nutné postupovat tak, aby nemohlo dojít k ohrožení hasièe pracujícího s motorovou pilou ani dalších hasièù zasahující jednotky PO nebo jiných osob. 3. V pøípadì zásahu s motorovou pilou v uzavøeném objektu musí být zajištìno úèinné vìtrání s ohledem na toxicitu výfukových plynù. 4. Pøi zásahu s motorovou pilou je nutné dodržovat zásady stanovené v èlánku 1 Pokynu generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004. 20

Základní technologické postupy pøi kácení stromù Pracovní postup pøi kácení stromù se rozdìluje na: pøípravné práce urèení smìru pádu stromù, obr. 8 (obr 7 jen vektor) úprava pracovištì a ústupové cesty, úprava spodní èásti kmene stromu, vlastní kácení provedení záseku, hlavní øez, vychýlení do smìru pádu a pád stromu, koneèná úprava kmene stromu dokonèovací práce odvìtvování, zkracování, dìlení kmene stromu 1. Pøípravné práce Urèení smìru pádu stromu se provede podle konkrétních podmínek na místì zásahu (terénní podmínky, zavìtvení stromu, smìr a síla vìtru atd.). Pøi urèování smìru pádu stromu je nutné dále pøihlédnout k možnosti zpùsobení následné škody na okolním porostu, budovách a dalších zaøízeních. Hasiè, který obsluhuje motorovou pilu, si upraví a vyèistí okolí káceného stromu a ústupovou cestu od viditelných pøekážek. Ústupovou cestu volí ve smìru šikmo dozadu od uvažovaného smìru pádu stromu tak, aby pøi pádu stromu mohl ustoupit do bezpeèné vzdálenosti a nebyl zasažen padajícím stromem nebo vìtvemi, pøípadnì následným pohybem stromu po pádu na zem. K úpravì pracovištì patøí též pøehledné a bezpeèné uložení pomocného náøadí tak, aby je bylo možno v pøípadì potøeby okamžitì použít. Úprava spodní èásti kmene stromu se provede tak, že se odstraní hrubé neèistoty (hlína, kameny, sníh atd.) z paty kmene a odvìtví se spodní èást kmene do výše prsou pracovníka. Odvìtvení se provádí nabíhající èástí pilového øetìzu smìrem dolù. U vìtších stromù se odstraní ty koøenové nábìhy, které by mohly ztìžovat kácení a nejsou nábìhovými koøeny v tahovém døevì. Ty se smí odstranit až po skácení stromu. 21

2. Vlastní kácení obr. 9 Pøed vlastním kácením musí obsluhovatel motorové pily nebo jeho pomocník zajistit, aby v ohroženém prostoru nebyly žádné osoby. Ohroženým prostorem se rozumí kruhová plocha o polomìru rovnajícímu se nejménì dvojnásobné délce káceného stromu (obr. 9). V dosahu motorové pily se nesmí nacházet nikdo, kromì obsluhovatele motorové pily, pomocníka a pøi výcviku také instruktora. U stromù o prùmìru vìtším než 15 cm se v místì hlavního øezu vyøízne obr. 10 smìrový záøez. Smìrový záøez se provede tak, že se ve smìru pádu stromu vyøízne klínová èást kmene, a to tak, že spodní vodorovný øez se vede co nejníže pøi zemi do hloubky 1/5 až 1/3 prùmìru kmene káceného stromu. Šikmý øez se vede pod úhlem 30 o 45 o ve výšce, která se rovná 2/3 hloubky smìrového záøezu káceného stromu. Vyøíznutou èást je nutné odstranit a smìrový záøez vyèistit tak, aby hrana byla rovná a hladká. Smìrovým záøezem se zajiš uje zejména pád stromu urèeným smìrem a zábrana rozštípnutí paty stromu nebo vytvoøení tøísek, které mohou ohrozit obsluhu motorové pily (obr. 10). Typ smìrového záøezu se mùže lišit podle podmínek, ve kterém se strom nachází, terénu a místních zvyklostí. Níže jsou popsány dva rùzné typy smìrových záøezù (obr. 11). Spodní smìrový záøez a horní smìrový záøez. Smìrový záøez se obecnì používá pøi kácení velkých stromù, které se lehce 22

rozštípnou. Smìrový záøez se provádí ve dvou krocích. Horní a dolní øez. Šíøka smìrového záøezu musí èinit 80 % rozmìru stromu. Zahájení smìrového záøezu závisí na metodì, kterou použijete. Všimnìte si, že byste mìli udìlat øezy tak blízko u zemì, jak je to jen možné, a to pro lepší kontrolu a stabilitu pøi padání stromu. Pøed vytvoøením smìrového záøezu je nìkdy nezbytné od øezat pøekážející koøenové nábìhy. Horní smìrový záøez rovný, mírnì se svažující terén úhel smìrového záøezu je 30 o 45 o hlavní øez je v horní polovinì smìr. záøezu + nejednodušší metoda nedoøez se rozštípne døíve, než strom dopadne na zem Spodní smìrový záøez stromy velkých rozmìrù úhel smìrového záøezu je min. 45 o dolní øez se svažuje smìrem dolù od hl. øezu hlavní øez je nepatrnì nad úrovní smìrového záøezu + druhy stromù, které se snadno rozštípnou obr. 11 obr. 12 Jestliže byl proveden smìrový záøez, je èas na provedení hlavního øezu, kterým se oddìluje kácený strom od paøezu, vždy se vede vodorovnì ve 2/3 výšky záseku. Hlavní øez se nesmí nikdy spojit se zásekem. Ponechává se tzv. nedoøez v šíøce minimálnì 1/20 prùmìru kmene káceného stromu. Nedoøez zajiš uje pád káceného stromu do zvoleného smìru. Nedoøez je èást ponechaná mezi smìrovým a hlavním øezem. Nedoøez je dùležitým prvkem z hlediska bezpeènosti pro øízené kácení (obr. 12). Nedoøez by mìl mít stálou tlouš ku alespoò 2 4 cm. 23

obr. 13 U stromù, kde prùmìr kmene nepøesahuje úèinnou délku vodicí lišty, se hlavní øez provede z levé strany stromu nabíhající èástí pilového øetìzu, vìjíøovitým pohybem otáèeným okolo opìrky motorové pily (obrázek è. 13). U stromù, kde prùmìr kmene pøesahuje úèinnou délku vodicí lišty, se provede hlavní øez zápichem nebo z více opìrných bodù vìjíøovitým øezem. Zápich se provede z pravé strany kmene po provedení záseku (obr. 14). Motorová pila se nasadí na kmen ve vzdálenosti na šíøku vodicí lišty od záseku, v úhlu 45 o nabíhající èástí pilového øetìzu, vtlaèí se do øezu a postupnì, kdy už nehrozí nebezpeèí zpìtného vrhu, se zápich vyrovná do hlavního øezu rovnobìžnì se zásekem. Odbíhající èástí pilového øetìzu se provede hlavní øez smìrem k zápichu až po nedoøez a následnì se provede zbytek hlavního øezu nìkolika vìjíøovitými øezy nebo tahem ruèní motorové øetìzové pily (obrázek 14 a 15). obr. 14 24

obr. 15 obr. 16 K zajištìní roviny øezu se motorová pila z øezu nevyndává. U stromù, kde prùmìr kmene pøesahuje úèinnou délku vodicí lišty více jak dvakrát, se použije øez zápichem do záseku. Provede se obr. 17 ve výši hlavního øezu proøíznutím støedu kmene do hloubky podle délky vodicí lišty (obr. 17). Hlavní øez se provede zápichem a tahem nebo nìkolika vìjíøovitými øezy podle výše uvedeného postupu. Všechny øezy musí být v jedné rovinì a je tøeba ponechat dostateèný nedoøez (obr. 16). 25

3. Dokonèovací práce Odvìtvování je èinnost, která navazuje na pracovní operaci kácení stromu a má za úkol zbavit kmen vìtví. Lze jej provádìt motorovou pilou. Obsluha motorové pily musí mít neustále stabilní postoj, nesmí stoupat na odvìtvovaný kmen, nedoøezané vìtve a ležící stromy. Postupuje smìrem od oddenku k vršku po levé stranì kmene. Motorovou pilu drží pevnì obìma rukama a pøi práci ji opírá o kmen nebo o vhodnou èást nohy. Vìtve odøezává páèivým pohybem obr. 18 a motorovou pilu otáèí v rovinì lišty. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby koncem vodicí lišty nebyla zasažena další vìtev, protože vzniká nebezpeèí zpìtného vrhu pily. Toto nebezpeèí vzniká i pøi odøezávání vìtví koncem vodicí lišty. Motorová pila se do øezu nasazuje s plným výkonem motoru tak, aby øetìz obíhal plnou obvodovou rychlostí; pøemis ování motorové pily podél kmene (kroky obsluhovatele) se dìje pøi volnobìžných otáèkách motoru a vždy na pravé stranì kmene. Obsluha motorové pily musí pøi odvìtvování trvale sledovat celou øeznou èást motorové pily a dávat pozor na to, aby pøi doøíznutí vìtve nesmìøovala vodicí lišta proti nìmu. Souèasné odvìtvování jednoho stromu více hasièi je zakázáno. Pøi práci více hasièù na pracovišti musí být dodržena vzájemná vzdálenost nejménì 5 m. Zkracování kmene stromu je pracovní operace, pøi níž je kmen poraženého a odvìtveného stromu rozøezáván na rozmìry potøebné pro další zpracování nebo pro jednodušší manipulaci. Pøi zkracování kmene musí obsluha motorové pily dbát na tahové a tlakové síly v pøeøezávaném kmenu s ohledem na možnost sevøení øezací èásti motorové pily. Zaèíná se øezat na stranì tlaku asi do 1/4 prùmìru kmene, øez se dokonèuje na stranì tahu. Pøi zkracování pružících kmenù musí obsluha motorové pily vždy zaujmout polohu mimo smìr pružení. Pøi zkracování kmene na svahu se obsluha motorové pily nesmí zdržovat v prostoru ohroženém samovolným 26

pohybem kmene. Kmeny pøeøezáváme vždy kolmo k ose. Kmeny s prùmìrem, který pøesahuje úèinnou délku vodicí lišty, pøeøezáváme nìkolika vìjíøovitými øezy, vždy s ohledem na tlakovou a tahovou stranu. Pøi zkracování kmenù na skládkách musí být hromady døeva zajištìny proti rozvalení a zkracovat se smí pouze jednotlivé odvalené kmeny. Pøidržovat nebo podpírat pøeøezávaný kmen rukama nebo nohama je zakázáno. Pøi odvìtvování se používají dvì základní metody severská a švihová. Severská metoda Krok 1 l opøete pilu o kmen l øezejte horní stranou lišty l pøeneste váhu na pravou nohu l opøete se nohou o kmen pro lepší stabilitu obr. 19 Krok 2 l opøete vodicí lištu o kmen l øezejte horní stranou lišty (odbíhající øetìz) l pøeneste váhu na levou nohu l opøete tìlo pily proti vaší noze Krok 3 l opøete pilu o kmen a pravou nohu l øezejte dolní stranou lišty (nabíhající øetìz) l pøeneste váhu na levou nohu l krok dopøedu k dalšímu pøeslenu 27

obr. 20 Krok 4 l opøete pilu o kmen a pravou nohu l øezejte horní stranou lišty (odbíhající øetìz) Krok 5 l opøete pilu o kmen l øezejte horní stranou lišty (odbíhající øetìz) l palcem pøidejte plyn l pøeneste tìžištì na obì nohy Krok 6 l opøete pilu o strom l øezejte spodní stranou lišty ( nabíhající øetìz) l pøeneste váhu na pravou nohu l zaènìte øezat od první vìtve 28

Švihová metoda (obr.19 celý vršek Práce s øetìzovou pilou) obr. 19b obr. 21 Krok 1 l odvìtvujte na levé stranì kmene l øezejte horní stranou lišty (odbíhající øetìz) l délka zábìru švihu by mìla být 60 80 cm Krok 2 l odvìtvìte horní stranu a èást pravé strany kmene. l øezejte dolní stranou lišty (nabíhající øetìz) a pilu opøete pilu a strom l pilu mìjte pøi práci u tìla l pøeneste váhu na levou nohu Krok 3 l odvìtvìte pravou stranu a èást spodní strany kmene l øezejte horní stranou lišty (odbíhající øetìz) l na konci švihu pøesuòte váhu z pravé nohy z úvodu tohoto kroku na levou 2.2.2. Zvláštní pøípady kácení Za zvláštní pøípady kácení se považují ty pøípady, které se podstatnì liší od bìžného pracovního postupu: 29

kácení stromù naklonìných do zvoleného smìru pádu, kácení stromù naklonìných mimo zvolený smìr pádu, kácení stromù vyhnilých a dutých, kácení stromù srostlých a dvojákù, kácení stromù na svazích, kácení stromù v blízkosti budov, komunikací, el. vedení, v parcích apod., kácení stromù zlomených, rozštípnutých, pøelomených, vyvrácených kácení stromù po èástech odstraòování zavìšených stromù Kácení stromù naklonìných do zvoleného smìru pádu V pøípadì vychýlení tìžištì káceného stromu do zvoleného smìru pádu hrozí rozštípnutí stromu a jeho nekontrolovaný pohyb. Koøenové nábìhy se mohou odstranit pouze obr. 22 v tlakovém døevì. Hloubka záseku je hlubší, provádí se do 1/3 až 1/2 prùmìru kmene. Hlavní øez se vede ve 3/4 výšky záseku. Nedoøez se ponechá menší, podle prùmìru kmene. Dalším možným zpùsobem tohoto kácení je, že se provede trojúhelníkový hlavní øez. Pøi tìchto zpùsobech, kdy je strom naklonìn více, se musí kmen sepnout spínaèem kmene. Nejbezpeènìjším zpùsobem kácení stromu naklonìného do smìru pádu je jeho kácení se zápichem za nedoøez. Kmen se proøízne od nedoøezu ven, proti smìru kácení. Nesmí se proøezat celý. Nechá se malý nedoøez, asi 4 až 5 cm. Potom se hlavní øez dokonèí na tahové stranì ve smìru pádu o cca 4 cm níže. Pøi tomto zpùsobu nedochází k rozštípnutí kmene (obr. 22). Kácení stromù naklonìných mimo zvolený smìr pádu V pøípadì vychýlení tìžištì káceného stromu proti zvolenému smìru pádu se dìlá zásek ménì hluboký, a to max. 1/5 prùmìru kmene, aby bylo dostatek místa na klínování kmene. Pøi provádìní hlavního øezu se souèastnì kmen klínuje nejménì dvìma klíny, aby se tìžištì káceného stromu pøetlaèilo do polohy zvoleného smìru pádu. Je také možné použít opaèného postupu, a to tak, že se provede hlavní øez za souèasného klínování a po vyrovnání kmenu do svislé polohy se vyøízne zásek a dokonèí hlavní øez. Pøi dokonèování hlavního øezu je nutné kmen stále klínovat, aby 30

se tìžištì káceného stromu pøetlaèilo do polohy zvoleného smìru pádu. U takto naklonìných stromù je vhodné použít hydraulických klínù nebo strom pøetlaèovat navijákem pøes smìrovou kladku. Kácení stromù vyhnilých a dutých Duté a vyhnilé stromy je nutné kácet velice opatrnì vzhledem k tomu, že hmotnost celého stromu je nesena pouze vnìjší kruhovou vrstvou. V dùsledku toho mùže dojít k odlomení celé èásti kmene. Nedoøez se ponechává široký, protože na prùmìru kmene drží pouze okrajová èást. Vìtšinou tyto kmeny nejdou klínovat, proto je vhodné používat pøetahování lanem. Je nutné také dávat pozor na odlomení vyhnilých èástí stromu nebo vìtví. Kácení stromù srostlých a dvojákù Pøi kácení srostlých stromù a dvojákù lze použít dva zpùsoby. O tom, jaký zpùsob se použije, rozhoduje výška srùstu stromu. Jsou-li stromy srostlé tìsnì pøi zemi (nejvýše do 1 m) je možné kácet každý strom zvláš. Jsou-li stromy srostlé výše, je nutné je kácet souèastnì a naplocho, to znamená kolmo na delší osu eliptického prùøezu srostlého kmene. Vzhledem k možnosti rozštípnutí srostlého kmene je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Je-li to možné, doporuèuje se oba kmeny svázat co nejvýše nad øezem, tzv. spínaèem kmene. Kácení stromù na svazích Kácení stromù na svazích je nebezpeèné a namáhavé. Je nutné dostupnými prostøedky zabránit sklouznutí hasièe (napø. lano, náledníky atd.). Kácet se musí šikmo po svahu tak, aby vìtve káceného stromu zabránily sklouznutí kmene po svahu dolù. Obsluha motorové pily musí mít øádnì upravenou ústupovou cestu. Práce více pracovních skupin nad sebou je zakázána. Kácení stromù v blízkosti budov, komunikací, el. vedení, v parcích apod. V tìchto pøípadech je vždy nutno zaruèit požadovaný smìr pádu stromu tak, aby nedošlo k následným škodám. Ohrožený prostor je nutné uzavøít pomocí pouèených osob. Pøi kácení v blízkosti el. vedení je nutné zajistit vypnutí el. proudu. Pøi zásazích tohoto druhu je nutné vždy spolupracovat se správci uvedených objektù a zaøízení. Kácení stromù zlomených, rozštípnutých, pøelomených, vyvrácených Práce v lese po vichøici nese s sebou znaèná rizika. V kmeni mùže být silné pnutí a po pøeøezání se mùže uvolnit velká síla. Buïte velice opatrní! Pøed zapoèetím práce je tøeba zjistit pnutí v kmeni. V lesích po vichøici je nejèastìjším jevem boèní pnutí. Je velice dùležité, abyste stáli bokem 31

a øezali na vnitøní stranì zakøiveného kmene, protože kmen se mùže po pøeøezání vymrštit. Nìkdy mùže být dobré zaèít øezat shora, aby se pnutí ve kmeni postupnì uvolnilo. Stromy takto poškozené mají vìtšinou vychýlené tìžištì a narušenou døevní hmotu. U stromù vyvrácených i s koøenovým systémem je nutné tyto koøeny (koøenový talíø) podepøít a zajistit vzpìrami nebo øezat až za zónou nebezpeèí (obr. 23). Koøenový systém nesmí po odøezání kmene zùstat na místì, protože pøedstavuje nebezpeèí pro kolemjdoucí, mùže znamenat smrtelnou past pro vás a další lidi v lese!!! Napružené kmeny se musí øezat podle podmínek tahu a tlaku. Øezat se zaèíná vždy na stranì tlaku. obr. 23 Kácení stromù po èástech V nìkterých pøípadech není možné kácet strom jako celek, vzhledem k jeho vzrùstu, pøípadnì místu, kde se nachází (blízkost budov komunikací, el. vedení, apod.). V tìchto pøípadech je nutné strom kácet a zpracovávat po rùznì velkých èástech. Tato èinnost je velice nároèná na odborné znalosti, a proto je nutné, aby tyto práce vykonával zkušený hasiè. Je zde zvýšené nebezpeèí úrazu a následných škod na okolních budovách a zaøízeních. Kácení stromù po èástech lze provádìt nìkolika zpùsoby, které se ve vìtšinì pøípadù musí navzájem kombinovat. V pøípadech, kdy je možné zajet do blízkosti káceného stromu s požární technikou, je vhodné pro odøezávání horních èástí vìtví nebo èástí kmene použít automobilovou plošinu nebo automobilový žebøík vybavený košem (dále jen výšková technika ). V pøípadì, že není možné použití této výškové techniky, provádí se výstup po kmeni nebo vìtvích za pomoci lesnických stoupaèek, pøípadnì klasickou horolezeckou technikou. Obsluhovatel motorové pily musí být bìhem výstupu zajištìn dvìma lany na rùzných jisticích bodech s ohledem na možnost odlomení èásti stromu nebo vìtví. Je také možné v tìchto pøípadech použít pøenosné nebo pojízdné žebøíky. Pro odøezávání èástí stromu pøípadnì vìtví je v tìchto pøípadech dovoleno používat pouze ruèní pilu. Motorovou pilou je možné použít pouze pro dokonèovací práce vlastního kácení ze zemì a pro pøípadné rozøezávání a 32

zpracování odøezaných èástí stromu na zemi. Ve zvláš složitých a nároèných pøípadech (blízkost cenných objektù, složitých technických zaøízení apod.) je možné vybudovat okolo káceného stromu lešení a po èástech kmen odøezávat. Odøezávané èásti kmene však nesmí svojí hmotností pøevýšit dovolené zatížení lešení. Pro takto složité pøípady kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup. Odstraòování zavìšených stromù Nesprávné posouzení stromu nebo chyba pøi kácení mohou zpùsobit zaklínìní stromu o jiný strom. Uvolòování zaklínìného stromu mùže být velmi nebezpeèné. Zavìšené stromy se musí odstraòovat bezpeèným a dovoleným zpùsobem. Dovolené zpùsoby jsou tyto: a) stažení speciálním stahovákem, b) odsunováním oddenku zavìšeného stromu páèidly, c) otáèení obracákem kolem osy zavìšeného stromu, d) stažením traktorem nebo jiným prostøedkem, e) stažením navijákem mechanizaèního prostøedku. Pøi uvolòování zavìšených stromù se zakazuje: a) podøezávání stromù, na kterých zavìšený strom spoèívá, b) odøezávání zavìšeného stromu po špalcích (špalkování), c) kácení jiného stromu pøes strom zavìšený, d) srážet zavìšený strom pokácením jiného stromu (jeho hmotností). V praxi jde vìtšinou o kombinaci všech výše popsaných možností, a proto je vždy nutné zvážit všechny možnosti a zvolit nejvhodnìjší a nejbezpeènìjší pracovní postup. Na složité a nebezpeèné pøípady kácení je nutné vypracovat samostatný technologický postup. 2.2.3. Základní technologické postupy pøi práci s motorovou pilou z koše výškové techniky Mimo zásad stanovených v èlánku 1 Pokynu generálního øeditele HZS ÈR a námìstka ministra vnitra è. 15/2004 je nutné dodržovat další zásady. V koši výškové techniky smí pøi práci s motorovou pilou pracovat pouze obsluha motorové pily a jeho pomocník. Oba musí být zajištìni proti pádu tak, aby mohli bezpeènì manipulovat s motorovou pilou pøípadnì pomocným náøadím mimo koš. Strojník udržuje s obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem radiové spojení, sleduje jejich èinnost a upozoròuje je na pøípadná nebezpeèí. Strojník (pøípadnì další hasièi) spolupracuje s obsluhou motorové pily a jeho pomocníkem tak, 33

aby v pøípadì potøeby na základì jejich pokynù záchytným lanem usmìròoval pád døevìné hmoty nebo èástí konstrukcí ve vytyèeném prostoru. Pøed každou manipulací s výškovou technikou (pøesunutí koše do jiné pracovní polohy) musí být motorová pil zabrzdìná. Pøíprava pracovištì Výšková technika se umis uje tak, aby byla zajištìna bezpeèná manipulace s výložníkem i košem a aby ji padající døevìná hmota nebo èásti konstrukce nemohly poškodit. Manipulaci výložníku do místa odstraòování døevìné hmoty nebo konstrukcí provádí obsluha motorové pily nebo jeho pomocník z koše výškové techniky. Manipulaci s výškovou technikou mùže provést strojník pouze tehdy, požádá-li o to obsluha motorové pily. Provádìní vlastního øezání Døevìná hmota nebo konstrukce se smí odstraòovat pouze odøezáváním po èástech tak, aby bylo zaruèeno bezpeèné øezání. Øez motorovou pilou musí být veden tak, aby padající vìtve nebo èásti kmenù a konstrukcí neohrožovaly stabilitu výškové techniky. Odøezávané vìtve nebo èásti kmenù a konstrukcí nesmìjí být vázány k výložníku nebo koši výškové techniky. 2.3. Strojní teorie Pro získání oprávnìní obsluhy motorové øetìzové pily a pøi jejím používání je nutná teoretická a praktická znalost složení základních èástí motorové pily, její funkènost a provádìní údržby. Motorovou øetìzovou pilu mùžeme na základì jejího konstrukèního uspoøádání rozdìlit do dvou hlavních èástí, a to: motorová èást øezací èást 2.3.1. Motorová èást Motorová èást øetìzové pily se skládá z dvoudobého zážehového motoru a vlastního pøíslušenství. To je nádrž na palivo, nádrž na olej, karburátor s èistièem vzduchu (filtrem), elektrické zapalování, startovací zaøízení, vzduchové nucené chlazení, tlumiè výfuku, odstøedivá spojka, olejové èerpadlo, ovládací prvky, pøední a zadní rukoje a kryty motoru. Motor je jednoválcový, zážehový, dvoudobý, vzduchem chlazený se stojatým válce. Válec motorové pily je vyroben z lehkých slitin. Na povr- 34

chu žebrovaný. Žebrování slouží pro lepší odvod tepla. Vstupní a výstupní otvory ve válci otvírá a zavírá píst. Smìs je nasávána do klikové skøínì. Na pøední èásti válce je upevnìn tlumiè výfukových spalin, který odvádí spálené plyny vhodným smìrem od pracovníka. Na druhé stranì je pøipevnìn pøes sací pøírubu karburátor spolu se vzduchovým filtrem. Karburátor je výhradnì bezplovákový s membránovým èerpadlem, pracující ve všech polohách. V jednom celku s ním je membránové èerpadlo paliva, ovládané zmìnou tlaku v klikové skøíni. Na nastavení karburátoru slouží tøi šrouby L, H a T, skoro na všech pilách pøístupné z venku. Šroub L ovládá nízké otáèky motoru, obr. 24 šroub H ovládá vysoké otáèky motoru a šroubem T se nastavuje škrticí klapka (obr. 25). Sací hrdlo karburátoru je utìsnìné vzduchovým filtrem. Klapka sytièe v pøívodní hrdle karburátoru je ovládaná zvenku motorové pily táhlem, umístìným obvykle na pravé stranì pily. Klapka sytièe slouží k obohacení smìsi pøi spouštìní motoru. obr. 25 obr. 26 Spojka je na motorových pilách tøecí, odstøedivá. Vìtšina motorových pil je bezpøevodová, to znamená, že otáèky klikové høídele se pøenášejí na øetìzku pøes spojku. Hnací èásti spojky je 2 5 segmentù, které jsou spojené a stažené ke støedu náboje pružinou (obr. 26). Hnací èást tvoøí buben, spojený 35

s øetìzkou (hvìzdicová). Pøi zvýšení otáèek (3000 ot/mim) pøetlaèí segmenty odstøedivá síla pružiny a spojí se s bubnem spojky. Spojka má mìkký zábìr a pøi pøetažení nebo sevøení umožòuje proklouznutí spojky. Zapalování motorových pil bývá magnetoelektrické s mechanickým pøerušovaèem pod setrvaèníkem. Nové motorové pily jsou už vybavené bezkontaktním zapalováním, které nemá mechanický pøerušovaè. Indukèní cívka (pulsaèní transformátor) a vlastní bezkontaktní box jsou umístìny nad setrvaèníkem obr. 27 s permanentními magnety (obr. 27). Toto zapalování je dost spolehlivé a není tøeba ho nastavovat. Z bezpeènostních dùvodù má každá motorová pila zkratovací spínaè, umístìní na zadní rukojeti v dosahu palce pravé ruky. Startovací zaøízení je samovratné, lankové. Pøi spouštìní motoru roztoèí klikovou høídel a po naskoèení motoru se automaticky od klikové høídele odpojí (obr. 28). obr. 28 obr. 29 Vzduchové nucené chlazení je proudem vzduchu hnaného na žebra válce ventilátoru (obr. 29). Lopatky ventilátoru jsou na rotoru magnetu. Vzduch se nasává otvory v krytu spouštìèe startéru. Olejové èerpadlo dodává olej z nádrže do mazacích otvorù v lištì. Nejèastìjší se používá pístové èerpadlo, pohánìné od náhonového koleèka nebo pøímo od klikové høídele. Od náhonového koleèka (øetìzky) maže jen tehdy, jsou-li otáèky motoru vysoké, pøi volnobìhu èerpadlo olej nedodává. Od klikové høídele èerpadlo olej dodává stále. Množství dodávaného 36

oleje se dá regulovat (delší lišta, tvrdé døevo). Musí být seøízeno tak, že pøi doplòování PHM musí v olejové nádrži zbýt trochu oleje. obr. 30 Pøední a zadní rukoje. Pøední je trubkový rám, zadní tvoøí tvarovaný oblouk. Umožòuje pohodlné a pevné držení pily (obr. 30). Dolní plochá èást zadní rukojeti je rozšíøena a tvoøí ochranný štít proti poranìní pravé ruky pøi pøetrhnutí pilového øetìzu (obr. 31). Páèka akcelerátoru, umístìna v zadní rukojeti, je zajištìna pojistkou proti samovolnému zvýšení otáèek. Na dnešních motorových obr. 31 obr. 32 pilách je vyhøívání rukojeti a to výfukovými plyny nebo elektricky. Toto opatøení zmíròuje zachlazení rukou, které má znaèný vliv na onemocnìní vázoneurózou. U motorových pil je celá motorová èást pily oddìlena od nosné èásti (silentbloky nebo pružinami obr. 32), které omezují pøenášení vibrací od motoru na ruce pracovníka. Bezpeènostní brzda øetìzu slouží k zastavení pilového øetìzu pøi nárazu ruky na ochranný rám (obrázek è. 33). Je to jednoduché brzdicí zaøízení, které pøi zpìtném vrhu uvede do èinnosti brzdu pilového øetìzu. Odbrzdìní se provede vrácením rámu do pùvodní polohy. obr. 33 37

2.3.2 Øezací èást Øezací èást je dùležitým prvkem a spolu s motorovou èástí patøí k základním a neodluèitelným souèástem pily. Peèlivá a dobrá údržba øezací èásti snižuje námahu, vibrace, hluk a má vliv na øeznost a spotøebu pohonných hmot i náhradních dílù. Pøi dobré výkonnosti pily hlavnì øezací èásti, nachází pracovník v práci uspokojení a práce je pro nìho ménì namáhavá. Špatná údržba se projeví ve zvýšených vibracích, které v mnoha pøípadech vysoko pøekraèují základní parametry. Øezací èást motorové pily je: pilový øetìz vodicí lišta øetìzka Pilový øetìz je nekoneèný pás èlánkù s pracovním ozubením ostøím. Pilový øetìz tvoøí pravidelný sled jednotlivých èástí, levý hoblovací zub, dva vodicí èlánky, pravý hoblovací zub, vždy boènì spojený dvìma spojovacími (levým a pravým) èlánky a nýty. Rozeznáváme pilové øetìzy s ozubením sekacím a hoblovacím. Sekací ozubení je pùvodní klasické, které mìly motorové pily v zaèátcích svého vývoje. Toto ozubení se dnes používá na velkých stabilních pilách s vodicí lištou až 200 cm dlouhou, která je urèena výhradnì pro pøíèné øezy. Nevýhody sekacího ozubení jsou: menší øeznost proti hoblovacímu ozubení, ostøení je pracnìjší a vykonává se výhradnì elektrickou bruskou, zpìtný tah, velký zpìtný vrh. Hoblovací ozubení mají všechny výkonné moderní pily. Základem tohoto ozubení je složitý geometrický tvar hoblovacích èlánkù, který øeší nìkolik základních požadavkù na vysoce výkonné motorové pily. Pøednosti pilových øetìzù s hoblovacím ozubením: zvýšená obìžná rychlost, hoblovacím øetìzem se mohou pøeøezávat døevìná vlákna všemi smìry a dá se udìlat i zápich, snížená pracnost pøi ostøení. Ostøení je možné vykonávat pøímo na pracovišti, øeznost je vìtší než pøi sekacím ozubení, hoblovací èlánek levý a pravý s omezovací patkou (obr. 34), vodicí èlánek (obr. 35), nýt (obr. 36), spojovací èlánek (obr. 37). 38

obr. 34 obr. 35 obr. 36 obr. 37 Hlavní charakteristiky pilového øetìzu rozteè je vzdálenost mezi tøemi nýty dìlená dvìmi (obr. 38), na spojovacích èláncích a blíže k sobì jsou nýty vodicích èlánkù. Na zjištìní prùmìrných vzdálenosti nebo rozteèe je tøeba zmìøit vzdálenost mezi nýty. Rozmìry se udávají v palcích (1½ = 25,4 mm). U nás se bìžnì používají pilové øetìzy tìchto rozteèí: obr. 38 0,325½ = 8,25 mm 3/8½ = 9,25 mm 0,404½ = 10,26 mm šíøka vodicího èlánku je šíøka èlánku, který vede øetìz v podélné drážce vodicí lišty. Síla tìchto vodicích èlánkù je rùzná podle druhu a typu pilového øetìzu 39

a je udávaná v palcích a mm. Každý øetìz má své znaèení, kterým výrobci sdìlují údaje, o jaký druh a typ jedná. U vìtšiny bìžnì používaných pilových øetìzù zaèíná èíselné znaèení èísly, první èíslo z dvojèíslí udává rozteè, druhé èíslo z dvojèíslí udává sílu vodicího èlánkù. Délka øetìzu je dána poètem vodicích èlánkù. Omezovaè je souèástí hoblovacího èlánku. Pohybuje se pøed zadním ostøím a urèuje hloubku zábìru (hobliny). Musí být proto nižší než zadní ostøí (obr. 39). Èísla na omezovací patce max. snížení omezovaèe 25 = snížení o,025½ = 0,65 mm 30 = snížení o,030½ = 0,76 mm Vodicí lišta je vyrobena z vysoce odolného materiálu v rùzných pracovní øezných délkách a rozmìrech, které mají na svém obvodì drážku, ve které se pohybují dolní èásti vodicích dílù pilového øetìzu. Vodicí lišty jsou vyrobeny z jednoho kusu nebo ze tøí svaøovaných plechù. Nejvìtší tøení je na koncové èásti lišty. Vodicí lišty jsou v zásadì vyrábìny v nìkolika druzích, napø.: obr. 39 40

obr. 40 obr. 41 vodicí lišta bez vodicí kladky (kluzná) (obr. 40) vodicí lišta s vodicí kladkou (obr. 41) obr. 42 obr. 43 vodicí lišta s vodícím ozubeným koleèkem (obr. 42) Øetìzka uvádí do pohybu pilový øetìz. Je nasazené na pravém konci klikové høídele. Používají se dva základní typy øetìzek: l hvìzdicová øetìzka, spojená s bubnem spojky (obr. 43) 41

l prstencová øetìzka se nasazuje na drážkový høídel bubínkù spojky 2.3.3. Ochranné a bezpeènostní zaøízení Pøi používání motorových øetìzových pil mùže dojít ke vzniku úrazu nebo onemocnìní. Proto je snahou výrobcù motorových pil stále konstrukènì vylepšovat rùzná ochranná a bezpeènostní zaøízení tak, aby odpovídala zdravotním, hygienickým a bezpeènostním požadavkùm. Bezpeènostní prvky motorové pily jsou: bezpeènostní brzda øetìzu, zachycovaè roztrženého øetìzu, kryty pohybujících se èástí motoru, tlumièe vibrujících èástí, tlumiè výfuku, pojistka automatického vypínání chodu øetìzu pøi volnobìžném chodu. Bezpeènostní brzda øetìzu nìkteré typy v krytu pásková obr. 44 obr. 45 42

Zachycovaè roztrženého øetìzu z plastu nebo mìkkého kovu (Al) nesmí být poškozen poškozený vymìnit Kryty pohybujících se èástí úplné a nepoškozené obr. 46 Tlumièe vibrujících èástí pružinové pryžové nesmí být poškozeny vadné vymìnit obr. 47 Tlumiè výfuku rozebíratelný nebo v celku nefuknèní vymìnit obr. 48 Dlaòová pojistka plynu bezvadná funkce obr. 49 obr. 50 43

2.4. Údržba Pro bezvadný a bezpeèný provoz motorové øetìzové pily je dùležité provádìní údržby. Údržba je dùležitým èlánkem, bez kterého se obsluha motorové øetìzové pily neobejde. Proto je rozpracována do èasového plánu údržby a ten je potøeba dodržovat. Dùležité je osvojit si pracovní návyky v údržbì a vyvarovat se zbyteèných chyb. V našem pøípadì je dùležité nezamìòovat údržbu s kontrolou. Bìžná údržba, kterou vykonává pracovník, je lehká a nenároèná, avšak èastokrát se provádí nedbale. Životnost motorové øetìzové pily mùže ovlivnit pøesná a pravidelná údržba a správné zacházení podle plánu: l denní údržba l týdenní údržba l ètvrtletní údržba 2.4.1. Èasový plán údržby Denní údržba vždy po skonèení práce s motorovou øetìzovou pilou a skládá z tìchto úkonù: l kontrola a naostøení øetìzu, l celkové oèištìní motorové pily od pilin (tlakový vzduch), l pøed vyjmutím vzduchového filtru uzavøít klapku sytièe, l filtr vyprat v benzínu bez oleje nebo v jarové vodì (vhodnìjší). Nechat dokonale proschnout. Suché namontovat. l oèištìní krytu spojky (zevnitø) od mastnoty a pilin, kontrola brzdového pásku, l oèištìní øezací èásti, øetìz oèisti benzínem poté namoèit do oleje, kontrola a oèištìní lišty a pøípadné otøepy odstranit, oèištìní mazacích otvorù a otoèit, montáž øezací èásti, dbát na správné napnutí, l doplnìní PHM a oleje, l provozní zkouška. Týdenní údržba l kontrola zapalovací svíèky oèištìní a nastavení vzdálenosti elekrod = 0,5 mm, l kontrola pružin spojky, promazání spojkového ložiska, l oèištìní startovacího zaøízení na povrchu i uvnitø a okolo el. boxu, l vyèištìní prostoru ventilátoru a chladicích žeber, l dotažení všech dostupných šroubù a spojù, l kontrola lišty, øetìzu a øetìzky. 44

Ètvrtletní údržba l prohlídka motorové pily a její správné nastavení odborným technikem l na motorovou pilu použít rozpouštìdla a odmaš ovací pøípravky, kterými se lehce odstraní nalepená živice, mastnoty a piliny. 2.4.2. Údržba dùležitých èástí motorové pily Chladicí žebra na válci, ventilátor a svíèka Na oèištìní je vhodné použít nìkteré z odmaš ovacích prostøedkù a neèistoty odstranit døevìnou škrabkou. Žebra na ventilátoru nebývají zneèištìna jako na válci, ale alespoò jednou za týden je oèistit. Po vyšroubování zapalovací svíèky z hlavy válce se oèistí její elektrody a nastaví se jejich vzdálenost na 0,5 mm. Zašroubovat svíèku zpìt do válce je tøeba opatrnì a s citem dotáhnout, aby se nepoškodil závit na válci. Karburátor a spouštìcí zaøízení Po vyèištìní vzduchového filtru se provede povrchová údržba karburátoru. Piliny a jiné hrubé neèistoty se odstraní vhodným štìtcem. Nastavovací šrouby karburátoru jsou obvykle dosažitelné zvenku. Šroub H reguluje množství paliva nasávaného do karburátoru, šroub L množství vzduchu a tøetím šroubem T se nastavuje volnobìžný chod motoru. Jemné nastavení motorové pily vykonává vyškolený opraváø. Údržba spouštìcího zaøízení spoèívá ve vyèištìní zpìtného ústrojí a kontrole startovacího lanka. Nádrže, výfuk Palivovou a olejovou nádrž je potøeba jednou za mìsíc propláchnout èistým benzínem. Hrubé neèistoty se usadí na dnì nádrží a na èisticích filtrech. iltr z palivové nádrže vytáhneme pomocí háèku. Po vyjmutí se propláchne v èistém benzínu, po vyèištìní se nasadí zpìt. K vyjmutí olejového filtru je potøeba vìtšinou demontovat olejové èerpadlo. Poté vyjmeme sací hlavu i s hadièkou a propereme v èistém benzínu. Všeobecnì platí zásada, že døíve než se demontuje výfuk, nastaví se píst do horní polohy. Je to dùležité pro uzavøení výfukového kanálu, aby do válce nenapadal karbon, když je demontován tlumiè výfuku, vyèistí se zároveò od usazeného karbonu výfukový kanál. Rozebíratelné tlumièe vyèistit. Pilový øetìz Nový je nutno odmastit a na 8 hodin ponoøit do olejové láznì. Po té na lištì po dobu 5 minut zajet na 50 % výkonu pily. Asi 8 hodin pracovat s novým øetìzem v mìkkém døevì a krátké øezy. V zimních mìsících øetìz máèet každý den. Napnutí se provede tak, aby se dal rukou po lištì posunovat a na spodní stranì nesmí být provìšen a cvakat. Ostøení øetìzu se provádí kulatými pilníky o prùmìru dle výrobce øetìzu úhly ostøení také udává výrobce. Doporu- 45

èujeme používat držák pilníku, nebo k dodržení úhlù je tøeba, aby 1/10 prùmìru pilníku pøesahovala pøes ostøí hoblovacího zubu. Délka hoblovacích všech zubù musí být stejná. Nutná je kontrola omezovací patky. Pøi broušení se musí pøední hrana omezovaèe zaoblit. Vodicí lišta Správné používaní vodicí lišty a tím i prodloužení její životnosti se øídí podle tìchto zásad: po práci se obrací, vyèistí se drážka a mazací otvory, je nutné dbát na dobrou èinnost olejového èerpadla, zabezpeèit aby olej nedošel døíve jak benzín, je tøeba dbát správného napnutí pilového øetìzu. Vzduchový filtr Pøed odšroubováním krytu vzduchového filtru se uzavøe sytiè a tím se zabrání vniknutí neèistot do odkrytého sacího hrdla karburátoru. Odstraní se hrubé neèistoty a uvolnìný filtr se sejme a propláchne v èistém benzínu (ne v PHM) nebo v jarové vodì. iltr lze pomocí šroubováku rozdìlit na dvì èásti a každou propláchnout samostatnì. Èistý a suchý filtr namontovat zpìt na pilu. Poškozený filtr se musí okamžitì vymìnit. Spojka Kontrola pružin, namazání ložiska (2 3 stlaèení maznièky) jedenkrát týdnì. Minimální tlouš ka materiálu na tøecích plochách je 1 mm (dle výrobce). Øetìzka Pøi použití nového øetìzu na starou øetìzku se rychle opotøebovávají vodicí èlánky, rychle se snižuje životnost øetìzu a zvyšuje se nebezpeèí roztržení øetìzu. Proto platí zásada: s novým øetìzem nová øetìzka. Opotøebení øetìzky nesmí být vìtší než 0,25 mm. 2.4.3. Základní seøízení Volnobìžné otáèky musí být seøízeny tak, aby se øetìz neunášel. Maximální otáèky musí být seøízeny na hodnotu stanovenou výrobcem. Seøízení volnobìžných otáèek mùže provádìt pracovník v rámci bìžné údržby motorové pily pouze v pøípadì, že byl k tomu øádnì proškolen. Vysoké a nízké otáèky se seøizují jen v nejkrajnìjších pøípadech, když problém s chodem motorové pily není jak vyøešit. Šrouby L a H zašroubujeme lehce až na dno a zpìt vyšroubujeme o ¾ až 1 otáèku (dle výrobce). Nastartujeme pilu a zahøejeme na provozní teplotu. Poté šroubem vzduchové klapky seøídíme volnobìžné otáèky tak, aby se øetìz zaèínal pozvolna posunovat. 46

2.5. Rozbrušovací agregáty V nìkterých situacích pøi záchranných pracích nelze použít motorová øetìzová pila a vzhledem k materiálu je nutno použít rozbrušovací agregát. Na obsluhu to klade další nároky jak fyzické, tak odborné. Zvláštì pøi dopravních nehodách, kde potøebují záchranáøi rychlý vstup do havarovaných vozidel, mùže rozbrušovací agregát být nìkdy jedinou šancí pro zranìné, ale jsou tu zásady bezpeèné práce, které musí záchranáø dodržet (chránit zranìné pøed jiskrami, pozor na rozlité pohonné hmoty, nebezpeèí požáru atd.). Požár je také èinnost, kterou si bez použití rozbrušovacích agregátù nedovedeme pøedstavit napøíklad vnikání do støešních konstrukcí, stavební ocelové konstrukce, møíže na oknech atd. Rozbrušovací agregáty mají pøi zabezpeèení odborné pøípravy a provozu øadu spoleèných bezpeènostních pravidel jako jsou uvedené pro práci s motorovou øetìzovou pilou. obr. 51 Motorová èást Konstrukce motoru, jeho funkèní èinnost, uložení a ovládání je prakticky shodné s motorovou øetìzovou pilou. Motor rozbrušovacího agregátu je jednoválcový, zážehový, dvoudobý, vzduchem chlazený se stojatým válcem. Válec motorové pily je vyroben z lehkých slitin. Na povrchu žebrovaný. Oproti motorovým øetìzovým pilám má vìtší a úèinnìjší vzduchový filtr (obr. 52) a øemenici pohonu (obr. 53). Motor rozbrušovacího agregátu nemá olejové èerpadlo, øetìzku, zachycovaè a ochranou brzdu, tak musíme proto poèítat s dobìhem rozbušovacího kotouèe. obr. 52 obr. 53 47

Øezací èást Hlavní èástí je rameno držáku brusného kotouèe s ochranným seøizovatelným krytem, který je odnímatelnì pøipevnìn k nosné hlavní motorové èásti. Pøední èást ramene je opatøena seøizovatelným posuvným zaøízením pro napínání klínového øemenu, seøizovacím segmentem a zajiš- ovacími šrouby. Pohon brusného kotouèe je veden od øemenice motoru klínovým øemenem. Pracovní èinnost rozbrušovacího agregátu je rozbrušování materiálù brusným kotouèem. unkce øezání je pracovní proces, kdy pøi stanovené obvodové rychlosti brusného kotouèe a jeho brusiva pùsobí na materiál jako øezací nástroj. Pùsobením tøení v místì provádìného øezu vznikají vysoké teploty a dochází k odletu rozžhavených èástí øezaného odbrušovaného materiálu a èástic kotouèe, který se pøi pracovní èinnosti zmenšuje opotøebovává. Rozbrušovací kotouèe Rozbrušovací kotouèe se vyrábìjí ve tøech standardních provedeních (obr. 54): l abrasivní kotouèe l diamantové kotouèe (v PO nejsou moc rozšíøené) l záchranáøské kotouèe (Rescue) ABRASIVNÍ KOTOUÈE, TYPY A POUŽITÍ Použití Typ Všeobecné Chlazení Materiál kotouèe vlastnosti vodou Beton Univerzální použití, hospodárný Beton, asfalt, kámen, cihlové zdivo, litina, slitiny hliníku, mìï, mosaz, kabely, pryž, atd. Zvyšuje životnost kotouèe. Omezuje usazování brusného prachu. Doporuèeno. Kov Nepøekonatelný pøi rozbrušování oceli (není vhodný pro beton, atd.) Ocel, slitiny oceli a jiné tvrdé kovy Snižuje brusnou schopnost. NEDOPORUÈUJE se. Abrasivní kotouèe Brusný materiál sestává z brusných zrn, která jsou držena pohromadì organickým vazebným prostøedkem. Vyztužené kotouèe obsahují tkaninovou nebo vláknitou strukturu, která zabraòuje 48

úplnému rozlámání pøi maximálních otáèkách v pøípadì, kdy dojde k prasknutí nebo poškození kotouèe. Vlastnosti rozbrušovacího kotouèe jsou urèeny typem a velikostí brusných zrn a typem a tvrdostí vazebného prostøedku. Kratší životnost kotouèe a jeho vìtší brusná schopnost jsou vlastnosti, o kterých øíkáme, že èiní kotouè mìkèím. Kotouè s delší životností a nižší brusnou schopností je oznaèován jako tvrdý. Rozbrušovací kotouèe vysoké kvality jsou všeobecnì hospodárnìjší. Ménì kvalitní rozbrušovací kotouèe mají obvykle nižší brusnou schopnost a kratší životnost, takže celkovì náklady za vykonanou práci jsou vyšší. obr. 54 Diamantové kotouèe Diamantové kotouèe se v podstatì vyrábìjí stejným zpùsobem jako abrasivní kotouèe, ale jsou zhotoveny z prùmyslovì vyrábìného diamantu, který je držen v potøebném tvaru pojivem. Záchranáøské kotouèe Kotouèe z kvalitní oceli, na kterých jsou destièky ze slinutých karbidù (obr. 55). Oproti kotouèùm z abrasivních materiálù jiný pracovní postup (obr. 56) smìr øezu obr. 55 obr. 56 49

Znaèení rozbrušovacích kotouèù znaèení, na co je kotouè urèen... železo, beton obvodová rychlost... 80 m/s barevné znaèení mezní obvodové rychlosti...žlutý pruh 60 m/s... èervený pruh 80 m/s... zelený pruh 100 m/s rozmìr kotouèe prùmìr kotouèe, šíøka kotouèe prùmìr vnitøní díry kotouèe... 300 x 3,5 x 22.2 obvodová rychlost 80 m/s barevné znaèení mezní obvodové rychlosti žlutý pruh 60 m/s èervený pruh 80 m/s zelený pruh 100 m/s Ochranný kryt brusného kotouèe Ochranný kryt musí být vždy na rozbrušovací pile namontován. Kryt musí být nastaven tak, aby jeho zadní èást se nacházela tìsnì u rozbruobr. 57 rozmìr kotouèe prùmìr, šíøka, prùmìr vnitøní díry Skladování rozbrušovacích kotouèù Brusné kotouèe jsou velmi citlivé na pùsobení tepla, pøi pøerušení pracovní èinnosti by mìla být rozbrušovací pila odkládána tak, aby brusný kotouè nebyl vystaven pøímému sluneènímu záøení. Náhradní brusné kotouèe, dle požadavku výrobcù, mají být skladovány v suchém prostøedí, uloženy na plocho a chránìny proti teplu. Kontrola brusného kotouèe Zkontrolujte, zda údaj maximálních dovolených otáèek na kotouèi je stejný nebo vyšší než údaj otáèek na štítku agregátu. Nepøekraèujte maximální dovolené otáèky uvedené na rozbrušovacím kotouèi. Zkontrolujte, zda kotouè není prasklý nebo jakýmkoli jiným zpùsobem poškozený. Kotouè vyzkoušejte jemným úderem kovového pøedmìtu. Jestliže nevydá jasnì zvonivý zvuk, je poškozen. Nikdy nepoužívejte kotouè, který upadl na zem. Zkontrolujte, zda je kotouè správnì a bezpeènì namontován. 50

šovaného materiálu (obr. 58). U kovových materiálù mají odletující èástice znaènì vysokou teplotu, pøibližnì 700 C. Odlétající èástice a jiskry jsou tak tímto krytem zachycovány a obsluha je pøed nimi chránìna. Správné seøízení je zejména nutné pøi rozbrušování kovových materiálù, kdy by odletující žhavé èástice mohly zasáhnout nohy a spodní èásti tìla obsluhy a být pøíèinou pøípadného vznícení pracovního obleku. Nebezpeèí pøi èinnosti s rozbrušovácím agregátem Pøi èinnosti s rozbušovacím agregátem, zejména pøi zdolávání požáru a likvidaci technických pøípadù, je mnoho pracovních úkonù, které nelze z dùvodu vysokého nebezpeèí obr. 58 provádìt: l pøeøezávání napnutých ocelových lan l provádìní øezu uzavøených tlakových nádob l provádìní øezu nádrží nádob s hoølavými nebo od hoølavých kapalin l provádìní øezu technologických rozvodù bez zjištìní úèelu l pøeøezání elektrických rozvodù a pøívodù bez odpojení Nebezpeèí, se kterým se musí poèítat: l nebezpeèí požáru l nebezpeèí pøi øezání rùznì namáhaných materiálù l nebezpeèí doøezu l nebezpeèí svírání øezaného materiálu l nebezpeèí pøi pro øezávání stìn, podlah, stropù, pøíèek l nebezpeèí pøi pøeøezávání rùzných spojovacích, zajiš ujících, nosných a dalších materiálù. 2.6. Stavební konstrukce Vyøezávání døevìných trámù (èástí støešních a nosných konstrukcí) bude u zásahu pøi nasazení motorových øetìzových pil oproti použití ruèního øezacího náøadí mnohem snazší. Rozkaz k vyøíznutí nìkterých døevìných èástí konstrukce, v souvislosti s provádìným zásahem, bude v mnohých 51

smìrech daleko snadnìji splnitelný a rovnìž vyøezávání se mùže daleko èastìji využívat než pøi použití ruèních pil. Proto aby byla tato èinnost byla rychlá, úèelná a bezpeèná, je nutné, aby obsluha motorové øetìzové pily mìla dostateèné znalosti zejména ze: základù stavebních konstrukcí, mechaniky pùsobení sil, støešních a døevìných systémù konstrukcí. 2.6.1. Støešní klasické konstrukce Nosné prvky jsou u tìchto konstrukcí vždy k sobì uspoøádány do trojúhelníkových polí, a to z dùvodù, že trojúhelník je nepromìnný, staticky tuhý. Osy jednotlivých nosných prvkù jsou konstrukènì øešeny v jedné nebo ve více rovinách, vždy navzájem rovnobìžnì a symetricky. Veškeré døevìné konstrukce jsou jištìny proti vyboèení nebo pøeklopeni vìtrováním. Z dùvodù statických zatížení nebo namáhání mají nosné prvky, které jsou namáhány na tlak, prùøez ètvercový nebo kruhový. Prvky namáhané na ohyb a tahem mají prùøez obdélníkový na stojato, který je ve vìtšinì pøípadù obvykle umístìn na stojato. Podle tvaru nosného nebo vìtrovacího prvku mùžeme pøedpokládat, jakým smìrem jsou jednotlivé døevìné èásti konstrukce namáhány, a mùžeme rovnìž posoudil, jakým zpùsobem bude nutné vést øez, aby nedošlo k sevøení vodicí lišty motorové pily. Pojmenování a konstrukèní funkce jednotlivých trámù Krokve tvoøí støešní plochy. Jsou namáhány vahou krytiny a zatížením, které na nì pùsobí. Celkovì jsou namáhány na ohyb, a proto mají obdélníkový prùøez na stojato. Vaznice jsou namáhány krokvemi také na ohyb, a proto mají rovnìž obdélníkový prùøez na stojato. Vaznice jsou ve støešní konstrukci umístìny na rùzných místech, a to jako: vrcholová nebo høebenová vaznice; støední nìkolik vaznic; okapová nebo tzv. pozednice, která jako jediná leží svou délkou na nosných zdech, a proto je umístìna svým obdélníkovým prùøezem na ležato. Sloupky jsou vaznicemi namáhány na tlak a mají tedy ètvercový prùøez. 52

Kleštiny zachycují vodorovné tahy, zajiš ují polohu sloupku a vytváøejí potøebné staticky tuhé trojúhelníky. V plné vazbì jsou namáhány vodorovnými silami na tah, a proto mají obdélníkový prùøez na stojato. Vzpìry èásteènì vzdorují vodorovným silám a èásteènì spolupùsobí se sloupy k pøenášení tlaku na nosné trámy. Jsou namáhány na tlak a mají obdélníkový prùøez na stojato. Rozpìry tvoøí podstatnou èást dvojitých vìšadel a jsou namáhány na tlak. Rozpìry mají zpravidla obdélníkový prùøez na stojato. Nejbìžnìjší støešní konstrukcí, kromì speciálního a historického zastøešení, je tzv. vaznicová soustava. Hlavní nosnou èástí je stojatá stolice s høebenovou vaznicí. Stojaobr. 59 Pásky jednak spolupùsobí pøi pøenášení tlaku z vaznic na sloupky, jednak zkracují rozpìtí vaznic a ztužují celkovou konstrukci v podélném smìru (zavìtrování). Vazné trámy nesou celou váhu krokve a jsou namáhány sloupky nebo vzpìrami na ohyb. Proto mají obdélníkový prùøez na stojato. obr. 60 obr. 61 53

tých stolic, které nesou nejvìtší zatížení všemi smìry a zajiš ují døevìnou konstrukci, je použito vždy nìkolik. 2.6.2. Støešní konstrukce z pøíhradových nosníkù a vazníkù Novodobé soustavy støešních konstrukcí se projektují podle podrobných statických výpoètù se zøetelem k jejich styèníkùm podle zásady, že celá døevìná konstrukce je tak pevná, jak pevná je v nejslabších místech, tj. ve vzájemných spojích jednotlivých èástí. Proto se u pøíhradových nosníkù døevo nezeslabuje tak, jak je zvykem u klasických tesaøských vazeb, ale používá se tøí druhù spojovacích prostøedkù: spojení bodové høebíky, svorníky, šrouby, spojení kloubové vložky, stažené svorníky spojení plošné lepení speciálními lepidly. Pøíhradové nosníky jsou konstrukènì øešeny pro nesení hlavní konstrukce krovù na velké rozpìtí. Nejèastìji se s podobnými nosníky mùžeme setkat zejména u velkých budov, které mají celodøevìnou støechu. Zvláštností pøíhradových vazníkù je okolnost, že každý tvoøí samostatnou nosnou jednotku a souèet jejich nosnosti tvoøí nosnou støešní konstrukcí. Dalším výjimeèným faktorem je vlastní vìtrování, které se provádí tzv. Ondøejovými køíži. Uvedené konstrukce nosníkù se skládají ze dvou pásnic, spojených trojúhelníkovou soustavou pøíèek. Horní pásnice je namáhána tlakem a spodní pásnice nosníku je namáhána tahem. Døevìné pøíèky jsou ve vìtšinì pøípadù kladeny v takovém smìru, aby krátké pøíèky byly namáhány tlakem a dlouhé pøíèky tahem. Pøíhradových nosníkù se v praxi používá podle druhu uzpùsobení ve vìtším množství. V zásadì je mùžeme rozdìlit do tøí skupin, a to: pøíhradový nosník s pøíèkami tlaèenými; pøíhradový nosník s pøíèkami taženými; pøíhradový nosník oboustrannì namáhaný. obr. 62 54

U nìkterých enormnì namáhaných døevìných nosníkù mùžeme pøedpokládat, že jejich nosnost bude podepøena vložením ocelového pera mezi pásnice a pøíèky. Jako náhrada za klasickou støešní konstrukci z trámù se již ve stavebnictví delší dobu používá ve znaèné míøe pøíhradových vazníkù, které jsou ménì nároèné na kvalitu použitého døeva a øemeslné zpracování (obr. 62). Pøíhradové vazníky jsou konstrukènì øešeny pro stavbu sedlových støech o rùzných úhlech sklonu støechy. Døevìné vazníky se ve vìtšinì pøípadù používají pro malé a støední rozpìtí. Pojmenování jednotlivých èástí vazníkù a namáhání jednotlivých èástí je shodné s pøíhradovými nosníky. Zajištìní pøíhradových vazníkù je nìkolik druhù: 1. Vertikální Ondøejovými køíži v ose høebenu vazníku vzájemnì nebo jen nìkolika vazníkù, které pak tvoøí jednu sadu. 2. Horizontální Ondøejovými køíži jen pøes nìkolik vazníkù, které pak tvoøí opìrné sady, Ondøejovými køíži pøes celou plochu støešní konstrukce. U menších konstrukcí pouze støešními latìmi nebo podbitím pod krytinou. Pøíhradové vazníky a celé støešní konstrukce z tìchto vazníkù jsou propoèítány na nosnost na zatížení, proti klasickým døevìným vazbám tak, že souètem všech umístìných vazníkù je stanovena celková nosnost. Z tohoto dùvodu je nezbytnì nutné pøedem peèlivì zvážit pøed každým zásahem do vaznicové støešní soustavy, zda nedojde k podstatnému narušení nosnosti nebo zavìtrování konstrukce. U støešních konstrukcí z pøíhradových vazníkù je nutné zejména sledovat, zda není nebo pøípadným zásahem nebude narušena: spodní pásnice vazníku (nebo více vazníkù); horizontální zavìtrování Ondøejovými køíži; celková nosnost vazníkové konstrukce; vzájemné zavìtrování mezi jednotlivými vazníky. Bude-li jakýmkoliv zpùsobem narušena èást vazníkové konstrukce, je nutné provést podepøení nebo nouzové nesení narušené èásti konstrukce. V pøípadì pøerušení zavìtrování bude nutné podle možnosti provést nouzové zavìtrování. U vìtších a velkých støešních konstrukcí bude nutná pøítomnost statika nebo jiného odborníka z hlediska nosných konstrukcí, aby potøebný zásah požárních jednotek mohl být veden úèinnì, pøi zachování všech vyžadovaných bezpeènostních opatøení. 55

2.6.3. Stropní a podlahové konstrukce V pøípadì požárù nebo destrukcí stropních a podlahových konstrukcí bude použití motorové øetìzové pily úèinným pomocníkem k utvoøení potøebných otvorù pro provedení prùzkumu, k provedení hasebních otvorù a k pøípadnému oddìlení požárem zasažených èástí døevìné konstrukce od ostatních. Tak jako u døevìných støešních konstrukcí, tak i u stropních konstrukcí je nutné provádìt pracovní èinnost s motorovou pilou s maximálními bezpeènostními opatøeními pro pøíslušníky a rovnìž tak i z hlediska možné následné destrukce celé stropní nebo podlahové konstrukce. Stropní konstrukce Stropní konstrukce v budovách plní v základì vždy nìkolik úkolù: rozdìlují horizontálnì jednotlivá podlaží; zamezují prostup tepla a vlhka mezi jednotlivými podlažími; ve vìtšinì pøípadù tvoøí souèasnì nosnou konstrukci jednotlivých podlah. Z hlediska pøedpokládané pracovní èinnosti jde o stropní konstrukce døevìné, z hlediska požárního hodnocení o stropy hoølavé nebo nesnadno hoølavé. Nosné prvky jsou u tìchto konstrukcí stropní trámy, které jsou ve vìtšinì pøípadù obdélníkového prùøezu na stojato a jsou ve své vrchní èásti namáhány na tlak a ve spodní èásti na ohyb. Krycím materiálem jsou prkna o tlouš ce 2,6 až 3,3 cm, která podle úèelu stropu tvoøí na vrchní èásti podlahovou plochu nebo u nesnadno hoølavých stropù plochu pro položení násypové vrstvy škváry, písku nebo suti. Konstrukce jednotlivých stropù Jednoduchý strop trámový, se stropními trámy uloženými na konci zdiva, s prkennou podlahou. Trámy bývají pokládány v osové vzdálenosti 0,8 až 1,0 m. obr. 63 56

Jednoduchý strop trámový se záklopem a násypem. Základní konstrukce je stejná jako u jednoduchého stropu trámového. Na horní èásti trámu jsou uložena prkna, která tvoøí záklop. Spáry mezi násypové plochy jsou pøekryty døevìnými lištami. obr. 64 Strop povalový je proveden z povalù, které jsou ze tøí stran hranìné. Povaly jsou kladeny tìsnì vedle sebe ze zdi na zeï a jsou spojeny bud døevìnými kolíky, nebo železnými skobami. Podlahy jsou zpravidla nad povalovým stropem a provedeny z hlinìné mazaniny. obr. 65 Døevìný strop kazetový má na rozdíl od jednoduchého trámového stropu jeden nebo dva pøíèné trámce, které z podhledu tvoøí pravidelné ètverce nebo obdélníky (kazety). Na stropnicích je záklop krytý násypem, na který je položena døevìná podlaha. obr. 66 57

Døevìný trámový strop, nesnadno hoølavý. Je nejèastìji používanou stropní konstrukcí. Na stropnicích, tj. døevìných nosných trámech, je položen záklop, na který je položena vrstva 8 až 12 cm násypu. V násypu jsou uloženy tzv. polštáøe (døevìné trámy), do kterých je pøipevnìna døevìná podlaha. Zvýšenou odolnost proti ohni tvoøí u uvedených konstrukcí v podhledu provedená omítka na rákosu o tlouš ce 1,0 až 1,5 cm. obr. 67 Stropní konstrukce se zapuštìným záklopem a násypem je provedena tak, že na podélné trámy jsou pøipevnìny latì, na kterých je uložen záklop z krátkých prken mezi jednotlivými trámy, na nichž je zásyp. U uvedené konstrukce nosné trámy (stropnice) nahrazují polštáøe a podlaha je pøipevnìna pøímo do nosných trámù. Takto provedená konstrukce je nìkdy zvána Vídeòská. V praxi se tato konstrukce projevila jako málo odolná proti ohni, a to z dùvodu pøerušení násypové vrstvy nosnými trámy. Pøi správném provedení stropní konstrukce se zapuštìným záklopem má být mezi polštáøem a stropnicí minimálnì 8 cm ochranná vrstva násypu. obr. 68 58

2.6.4 Nìkteré zásady pøi zásahu ve stropních døevìných konstrukcích pøi použití motorové øetìzové pily U stropních døevìných konstrukcí lze pøedpokládat nasazení motorové øetìzové pily napøíklad pøi: zazdìném trámu v komínovém tìlese; bytovém požáru nebo požáru ve vnitøních prostorách; požáru støešní konstrukce, pøi kterém je zasažena podlaha pùdního prostoru; pøetížení nebo destrukci stropu podlahových ploch. Z dùvodù vysokého nebezpeèí a možného úrazu v nìkterých pøípadech i více nasazených pøíslušníkù a rychlého provedení pracovní èinnosti je nutné: a) dodržovat všechny ochranné a bezpeènostní pøedpisy a v pøípadech nutnosti stanovit zvláštní opatøení; b) v pøípadì nedokonalého vìtrání vnitøního prostoru použít úèinné proti plynové ochrany (pøetlaková ventilace, odsávaè kouøe); c) provádìt otevírání stropních konstrukcí z vrchní èásti podlaží, dbát zvýšené opatrnosti na výskyt znaèného množství kovového spojovacího materiálu (høebíky, skoby, kramle, elektrické vodièe, úhlové a páskové železo apod.); d) pøed zahájením øezu v podlahové ploše zajistit vypnutí el. proudu a zjistit smìr, pøípadnì tlouš ky trámù; e) pøi proøezávání podlahy, pod kterou je násyp, vést øez jen v tlouš ce døevìné podlahy; f) po otevøení podlahové plochy, pod kterou je násyp, jej pøed dalším øezem døevìného záklopu zcela odstranit; g) pøi proøezávání podbití stropù, které jsou v podhledu omítnuty, je nutno omítku v místì pøedpokládaného øezu v dostateèné šíøi zcela odstranit; h) odstranit všechny vyjmuté èásti ze stropní konstrukce do bezpeèné vzdálenosti; i) dbát, aby v dobì provádìní odklizovacích prací byl motor pily zcela v klidu; j) dbát, aby pracovní prostor pro práci s motorovou pilou byl dostateènì èistý zejména od násypu; k) v pøípadì nutného hasebního zásahu mít motor pily mimo provoz. Pøi nutném pøerušení jednoho z hlavních nosných trámù je nutné si uvìdomit, že dojde k podstatnému snížení nosnosti stropní konstrukce, tj. snížení užiteèného zatížení podlahové plochy. Z tohoto dùvodu je nutné pøed zahájením akce provést opatøení: odlehèit zatížení pùsobící na podlahovou plochu (stropní konstrukci) vystìhováním vnitøního zaøízení; 59

provést podepøení narušeného nebo vyøezávaného nosného trámu; v pøípadì nebezpeèí destrukce stropní konstrukce a podlahové plochy provést souèasnì vyklizení prostoru pod stropní konstrukcí. Nìkteré stropní konstrukce podlahové plochy mají takové stanovené užiteèné zatížení a stavební úpravu, že po odstranìní vnitøního zaøízení a pøerušení jednoho z nosných trámù prakticky nedojde k narušení stropu, a proto se nemusí provádìt zabezpeèovací opatøení. U nìkterých pøípadù, kdy velitel zásahu nezná pøesnì konstrukènì stanovené parametry a stavební provedení, mùže se rozhodnout k provedení nìkterého bezpeènostního opatøení. Bezpeènostní opatøení proti vyvrácení trámù z nosné zdi nebo pøípadné destrukci celé stropní konstrukce, podle rozsahu narušení, zatížení a místních podmínek, jsou uvedena dále: Podepøení stropní konstrukce Podepøení stropní konstrukce nosného trámu pomocnou døevìnou konstrukcí, zajištìnou Ondøejovými køíži, je vhodné u silnì narušených a znaènì zatížených stropù nebo u krajních trámù. Podepøení jedním sloupkem je možné provést u stropních konstrukcí s malým zatížením podlahové plochy, u krajních trámù, a to z dùvodù malého množství potøebného zabezpeèovacího materiálu, krátké doby pro provedení nebo tam, kde je nutno provést rychlý zásah. K uvedenému zpùsobu zabezpeèení lze rovnìž použít lehké šroubovací nebo hydraulické hornické stojky. obr. 69 Vynesení stropní konstrukce Zabezpeèení stropní konstrukce neseným trámem je velmi výhodné z dùvodu malé pracnosti, minimálního množství potøebného zabezpeèovacího materiálu a pøi tomto zpùsobu není také omezen prostor pod stropní konstrukcí. K provedení tohoto zpùsobu zajištìní je nutné nejdøíve proøíznout podlahu, záklop a podbití stropu podél nosného trámu v místì urèeném pro vyvázání. Proøezávání je možné provádìt po pøedchozím odstranìní tìch èástí, které by mohly poškodit pilový øetìz. K zamezení bodového pøetížení a snížení namáhání nosných trámù na ohyb je nutné na podlahovou plochu položit hranoly nebo silná prkna v místì, která ponesou pøíèný trám, a to opìt nad nosné trámy. Na tyto podložky se položí pøíèný hranol, ke kterému se prùøezy podél nosného trámu pøiváže narušený nebo odøezaný trám. 60