Křížová cesta se společenstvím mužské spirituality Úvodní modlitba před svatostánkem Učíš nás, že náš život má smysl v tom, že máme zlo překonávat dobrem, tmu světlem a zlou vůli dobrou vůlí. Říkáš, že budeme-li opravdu dobří, budeme vytrhování z poklidu svého štěstí a spokojenosti a voláni do života a na křížové cesty. Vybízíš nás, abychom se nebáli zkoušek a ujišťuješ, že teprve tam, kde se nám zdá, že už nemůžeme, přichází to veliké vítězství nad zlem. Vítězství nad zlem, které nemůžeme překonat na těch druhých, ale v nás samotných. Chceme se vydat na cestu kříže za tebou a nést přitom svůj kříž, kříž svého vlastního života. Vedou Tě v poutech.. 1. Ježíš souzen Tvé osvobozující evangelium spočívá v poselství, že spása se nalézá nikoliv v nadvládě, ale v partnerství, nikoliv v uzurpování moci, ale v jejím sdílení. Chudí se nespasí tím, že oloupí bohaté. Slabí nedosáhnou spásy tím, že si podrobí silné. Utlačované nespasí to, že učiní ze svých pánů otroky. Moudří, nedojdou Boží odměny pro počet těch, které přesvědčili o své pravdě. Silným nic neprospěje jejich sláva a moc. Převrácení rolí pouze neustále zachovává hříšné lidské podmínky, do nichž jsi právě proto vstoupil, abys je vykoupil. Ne, tvé království skutečně není z tohoto světa. my lidé jsme tě nejdříve nepřijali, protože tvé království bylo jiné, než naše představy. Nyní už ale víme, že jsi skutečně král. Ty jdeš tak sám.. 2. Ježíš přijímá kříž Křičící dav, odmítnutí, bolest a ponížení a uprostřed toho všeho tvůj pokoj a ne nenávist, ale láska zvěstující Boží odpuštění. Přijal jsi kříž, abychom my přestali křižovat, stal ses ukřižovaným, který odmítl druhé přibíjet na kříž a tak jsi zastavil nevyhnutelný řetěz smrti a nenávisti. pomoz nám pochopit, že dokud se budeme stále snažit vyrovnat se zlem jiným způsobem nežli odpuštěním a smířením budeme nadále vytvářet negativní ideologie v různých podobách a oplácet zlo zlem, což je jistá cesta do bludného kruhu vzájemné nenávisti a nedůvěry. Nauč nás opravdu odpouštět a to bez podmínek. Ceká Tě těžká cesta
3. Ježíš padá pod křížem poprvé Zkušenost, že náš život má podobu kříže, v nás vyvolává pocit, že jdeme někdy dva kroky vpřed a tři kroky nazpátek. Často máme pocit zmaru z života svého i v církvi a máme pocit, jako by právě dnešní doba byla třemi kroky nazpět. Potácíme pod tíhou kříže, který nedokážeme nést. pomoz nám nacházet vždy nová odhodlání a začít znovu tam, kde jiní ztrácí naději. Poslušně ráčíš cestou určenou 4. Ježíš se potkává se svou matkou Tvá matka nám připomíná protipól mužské stránky, prezentovaný Tebou a apoštoly. I Boha Otce vnímáme spíše z jeho mužské stránky, ale zapomínáme, že právě v Něm jsou zastoupeny obě, protože my muži i ženy jsme stvořeni společně k Jeho obrazu. Duchovně celistvá osoba v sobě integruje jak mužský, tak ženský rozměr lidského ducha. Žádná stránka nepřevládá, protože první dodává energii druhé a druhá posiluje první. Vždy je třeba rovnováhy mezi typicky mužským konáním a ženskou starostlivostí; rovnováhy, jež v sobě kombinuje mužskou touhu po činnosti a ženskou vnímavost k potřebám druhých. uč nás vzájemně přijímat rozdílnost druhého pohlaví a nacházet v druhém své vlastní obohacení na společné cestě. Jak měl bych pane 5. Šimon pomáhá nést kříž Tak často jsme svědky lidských utrpení nebo všedních starostí našich bližních ale pokud ke zbožnému soucitu nepřidáme také činnou lásku, která na sebe vezme část břemene druhého, pak jsme nic nepochopili z toho co jsi učil. uč nás vidět skutečné potřeby našich bližních a pomáhat ne tak, jak nám se chce, ale tak jak druzí potřebují. Vedou Tě v poutech..
6. Veronika podává Ježíšovi roušku Setkání s Veronikou je jedním ze světlých okamžiků Kalvárie. Ta zvláštní citlivost a schopnost vcítění, která je vlastní ženám a nám mužům mnohdy chybí. Tobě však nikdy taková laskavost nechyběla, vždy jsi stál při malých a slabých. Naším cílem by měla být kompletní a celistvá osobnost ve které jsou zastoupeny jak silné mužské, tak i citlivé ženské stránky. Posilni nás v našem úmyslu vyvážit všechny stránky naší osobnosti tak abychom byli komplexnímu osobnostmi. Ty jdeš tak sám.. 7. Ježíš padá pod křížem podruhé Jsme zvyklí měřit svůj úspěch vlastními schopnostmi. Ostatně i druhé hodnotíme hlavně podle výkonu. Jsme tak zaměstnáni strachem, aby nikdo nepoznal, že si někdy nevíme rady, že raději chybu vidíme vždy v těch druhých. Stydíme přiznat svou slabost a dovolit Bohu či příteli, aby nám pomohl. Ty Boží syn ses nestyděl projevit slabost svého lidství. osvoboď nás od strachu ze selhání a kéž si přestaneme více zakládat na tom, co řeknou druzí, než na tom, co říkáme my jim. Ceká Tě těžká cesta 8. Jeruzalémské ženy pláčou nad Ježíšem Tolik lidí dnes ztrácí naději a cítí se zmatení a bezmocní. Zdá se nám, že nemáme šanci volit si vlastní život a ještě menší možnost ovlivnit život společnosti, a tak ztrácíme naději, že by všechno to naše snažení, práce, vztahy, nenaplněné ideály, často i bolest, nemoc a smrt mohly mít nějaký smysl. pomoz nám pochopit, že náš život neztrácí smysl, když právě nevidíme výsledky svého úsilí. Chceme si vzít příklad z tebe, kráčejícího jako Král bez ovací a poct potupnou cestou kříže. Cestou zdánlivé prohry v očích světa, ale cestou vítěze, který vidí za horizont smrti a věčnosti, kde se potupa kříže obrací v život věčný. Poslušně ráčíš cestou určenou
9. Ježíš padá pod křížem potřetí Naše duše se musí rozšířit, abychom byli schopni pojmout velké Boží tajemství. Zdá se, že právě utrpení je ta jediná věc, která je dost silná k tomu, aby nás přiměla vzdát se snahy všechno ovládat a všemu rozumět, mít svůj život pevně jen ve svých vlastních rukách. Právě zkušenost našich vlastních utrpení rozšiřuje naši duši. kéž nám naše vlastní utrpení pomůže vyjít ze sebe a spolehnout se na Tvojí milost. Jak měl bych pane 10. Ježíš svlečen ze šatů Zvykli jsme si říkat, že šaty dělají člověka, což vyjadřuje náš povrchní postoj k hodnocení druhých jen podle vnějšího dojmu. Ty nám ukazuješ, že důstojnost, kterou nám nikdo nemůže vzít a pravý poklad naší osobnosti, máme v srdci. Ten ale není na první pohled vidět. pomoz nám nesoudit druhé dříve, než je skutečně poznáme. Vedou Tě v poutech.. 11. Ježíš ukřižován Kříž znamená bojovat a nikoli stávat se sám obětí. Kříž znamená absolutní vítězství, místo abychom jenom vítězili nad někým jiným. Kříž je cestou vítězství, při které se snažíme s sebou vzít i svého protivníka. Kříž odmítá nenávist vůči druhému nebo jeho ponižování, je cestou k narušení obvyklého schématu odplaty a k ukončení dalšího a dalšího rozpoutávání násilí. Kříž je cestou k ukončení řetězu násilí a vítězství pokory a smíření nad pýchou. Pomoz nám plně pochopit a naplnit poselství Kříže. Ty jdeš tak sám..
12. Ježíš na kříži umírá Voláš k Otci pln úzkosti, když jsi necítil jeho blízkost... Ano, neuspokojená touha po otci je vždy velká a hluboká rána, kterou si mnozí z nás neseme s sebou, aniž bychom si ji uvědomovali nebo ji přinejmenším uměli pojmenovat. Nejsou to jen důsledky neúplných rodin, ale často i citové prázdnoty v našich rodinách. Bez milujícího otce nejsme totiž schopni být sami sebou. Jestliže nás mužský svět zosobněný našimi otci nepřijímá, pak jsme si jen ztěží zdravě jistí sami sebou. Otcové, jež neumí milovat své syny, plodí syny, kteří neumějí milovat. pomoz nám v našich rodinách lépe uskutečňovat naše otcovství. Mateřskou lásku máme a stále nás o ní naše matky utvrzují, ale lásku otcovskou hledáme. Ceká Tě těžká cesta 13. Ježíš sňat z kříže Pane přijal jsi na sebe to, čeho se všichni obáváme a co všichni odmítáme: nahotu, pohrdání, zranitelnost, neúspěch. Vzal jsi na sebe náš hřích, abys nás od hříchu osvobodil. Stal jsi se obětním beránkem, který odhaluje to nejhorší i nejlepší z našich duší. Pane Ježíši Dej nám pokoru a odvahu přijmout sami sebe takové jací jsme. Jsme Tvoje děti, nemůžeme být špatní. Poslušně ráčíš cestou určenou 14. Ježíš položen do hrobu Bůh proměňuje naše odhodlání v milost, naše hříchy ve spásu. Zní to sice divně, ale nejsme spaseni tím, že děláme všechno správně Jsme spaseni tím, že trpíme,protože jsme to udělali špatně. K Bohu přicházíme ne díky své dokonalosti ale daleko spíš díky své nedokonalosti. Všechno musí být nakonec odpuštěno a usmířeno. Pomoz nám plně pochopit, co je v našem životě opravdu důležité a co zbytečné Jak měl bych pane
Závěrečná modlitba před svatostánkem Ježíši, tvé evangelium není teorií určenou k přemítání, ale praktickým návodem k jednání. Neříkáš nám ani tak, co si máme myslet, jako spíše to, co máme dělat. Říkáš nám, abychom nadevše milovali Boha a také svého bližního. Říkáš nám, že se máme zasazovat o spravedlnost a riskovat kvůli tomu i pronásledování. Říkáš nám, že máme obdarovávat chudé, navštěvovat uvězněné, utěšovat trpící, oblékat nahé a poskytovat přístřeší lidem bez domova. A říkáš nám to dokonce formou přikázání: To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Ty jsi nám svou lásku vyjádřil tím, že jsi za nás položil vlastní život.