Vzdělávací program ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Téma č. 1 PROJEKT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KARVINÁ Zvýšenou odpovědností k vzájemné spokojenosti Reg. Č. CZ.1.07/3.1.00/50.0177 Základy podnikání Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. (celkem 146 změn od roku 1992)
Dnes je asi 1.500.000 aktivních výdělečně činných fyzických osob. Přes 28.000 živnostníků dosahuje obratu nad 5 miliónů Kč a přes 11.000 živnostníků pak přes 10 milionů Kč.
Pojem ŽIVNOSTI Činnosti vyloučené z režimu živnostenského zákona. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.
Co živností NENÍ? Činnosti, které sice představují podnikatelské aktivity, ale nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou v různých jiných předpisech. Tyto rozdělujeme do tří skupin: V první skupině jsou taxativně stanoveny činnosti, které živností nejsou, například: provozování činností, které zákon vyhrazuje státu nebo určené právnické osobě, výkon kolektivní správy autorských práv podle zvláštního předpisu (autorský zákon), provádění archeologických výzkumů.
Co živností NENÍ? Do druhé skupiny jsou zařazeny činnosti nazývané také svobodná povolání, která vykonávají fyzické osoby na základě zvláštních zákonů, například: činnost lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, činnost advokátů, notářů, exekutorů, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců.
Co živností NENÍ? Do třetí skupiny jsou zařazeny činnosti provozované zpravidla nebo výlučně právnickými osobami podle zvláštních zákonů, např. činnost bank, pojišťoven, burz, obchodníků s cennými papíry, pořádání loterií a jiných podobných her, výroba elektřiny, provozování dráhy a drážní dopravy, provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Co živností NENÍ? Činnosti, které nemají charakter podnikání, a mohou je tedy provozovat fyzické i právnické osoby, aniž k tomu potřebují živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Je to zejména: pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pokud však pronajímatel vedle pronájmu poskytuje i jiné než základní služby, kterými zajišťuje řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je tato činnost živností. prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské chovatelské činnosti fyzickými osobami
Rozdělené živností Podle vzniku živnostenského oprávnění jsou živnosti rozděleny na ohlašovací, jež mohou být provozovány jen na základě ohlášení živnostenskému úřadu, a koncesované, jež mohou být provozovány jen na základě koncese, na jejíž vydání není právní nárok! Podnikatel může provozovat více živností, a mít tak i více různých živnostenských oprávnění.
ŽIVNOSTI OHLAŠOVACÍ Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem. Ke vzniku živnostenského oprávnění u ohlašovací živnosti tedy není třeba souhlasu či rozhodnutí živnostenského úřadu. Živnostenský úřad poté zjišťuje, zda podané ohlášení splňuje předepsané náležitosti. Pokud podnikatel podmínky stanovené pro provozování ohlašovací živnosti nesplňuje, vydá úřad rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo.
Kdo nemá oprávnění podnikat, dopouští se přestupku a podle rozsahu škody i přečinu a zločinu nedovoleného podnikání!
Občanská výpomoc Takzvaná občanská výpomoc není v současnosti definována v žádném účinném právním předpise! Dříve byla upravena v ustanovení 384 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 1991, v němž se uvádělo: Jestliže občan pro jiného občana na jeho žádost provede nějakou práci, poskytne mu půjčku, anebo mu jinak vypomůže, jde o občanskou výpomoc.
Rodinný závod Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), vedle příkazní smlouvy podle 2430 a násl., upravuje v 700 tzv. rodinný závod, který vymezuje následujícím způsobem: Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. V tomto případě se počítá jak se soustavnou prací členů rodiny, tak i s jejich odměňováním ve formě podílu na zisku, a to vše mimo režim Zákoníku práce.
251 trestního zákoníku = Neoprávněné podnikání (1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu
Kdo nemá oprávnění podnikat, dopouští se přestupku a podle rozsahu škody i přečinu a zločinu nedovoleného podnikání! Došlo k výraznému zpřísnění od roku 2010, kdy byl přijat nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Původní z roku 1961 stanovil trest nejvýše tři roky odnětí svobody.
Sankce za neoprávněné podnikání dle živnostenského zákona 61 odst. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (4) Za přestupek lze uložit pokutu: a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d) do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c).
Sankce za neoprávněné podnikání právnickou osobou dle ŽZ (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (2) Za správní delikt se uloží pokuta: a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
Subjekty oprávněné provozovat živnost (1) Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem (2) Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen zahraniční osoba ), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká Osoba. Pro účely zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území. (3) Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí musí být ověřena.
Subjekty oprávněné provozovat živnost (4) Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka. (5) Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého obchodního závodu. (6) Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky.
Podmínky pro provozování živnosti Všeobecné podmínky: a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti b) Bezúhonnost - za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena pro zahlazení trestu.
Podmínky pro provozování živnosti Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady obdobné výpisu z rejstříků trestu v jeho domovině, a nevydává-li je pak postačí čestné prohlášení před notářem členského státu, jehož je občanem nebo státu posledního pobytu. Nesmí být starší tří měsíců. U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje obdobně Žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Překážky provozování živnosti (1)Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne a) prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu, b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu. (2) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (3) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce.
Překážky provozování živnosti (4) V průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. (5) Fyzická nebo právnická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru ( 7 odst. 4), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno. Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Překážky provozování živnosti Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Živnost nemůže provozovat: b) fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění.
Zvláštní podmínky Zvláštní podmínky jsou dány tím, zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Týkají se především odborné způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností a morální a profesionální spolehlivosti podnikatele. Odborná způsobilost může být nahrazena ustanovením odpovědného zástupce. Pokud je podnikatel povinen zajistit výkon živnosti osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, vede podnikatel o těchto osobách zvláštní evidenci.
Odpovědný zástupce nahrazuje vzdělání a odbornost živnostníka Zatímco u ohlašovacích živností řemeslných, vázaných a koncesovaných je nutné splnit nejen všeobecné, ale zvláštní podmínky pro jejich výkon (kvalifikace, praxe nebo jiné způsobilosti), u ohlašovacích živností volných (asi 80 oborů) se toto nevyžaduje, postačí splnění podmínek všeobecných. Odpovědný zástupce - musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti a odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Zákon ponechává na vůli podnikatele a odpovědného zástupce jaký druh vztahu si zvolí. Živnostenský zákon formu takové smlouvy neurčuje. Při případné kontrole ze strany živnostenského úřadu je však povinností podnikatele tento smluvní vztah prokázat!
Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce nemůže být ustanoven do funkce pro více než čtyři podnikatele. Při ohlášení živnosti, případně žádosti o koncesi podepisuje odpovědný zástupce. Prohlášení odpovědného zástupce (podpis odpovědného zástupce musí být úředně ověřený nebo alespoň učiněný před zaměstnancem živnostenského úřadu). Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci (např. proto, že funkci vypověděl) nebo nesplňuje-li podmínky (např. z důvodu ztráty bezúhonnosti), musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, přerušilli provozování živnosti (před uplynutím této lhůty) nebo bylo-li mu provozování živnosti živnostenským úřadem pozastaveno v rámci sankčního řízení (zde ovšem lhůta 15 dní začíná běžet po skončení pozastavení).
Prokazování odborné praxe odpovědného zástupce Odpovědný zástupce prokazuje svou odbornou způsobilost (liší se dle živností) zpravidla následujícími dokumenty: výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem, certifikátem vydaným příslušným úřadem, případně praxí v oboru čili pracovní smlouvou nebo potvrzením zaměstnavatele o vykonávání samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti. Požadovanou délku praxe je možné prokázat i potvrzením od vícero zaměstnavatelů (případně pracovními smlouvami) tak, aby celková délka praxe u všech zaměstnavatelů dosahovala alespoň minimální požadované délky praxe.
Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost Provozovat živnost mohou fyzické a právnické osoby (státní podniky, družstva, korporace), jen pokud vyhovují požadavkům uvedeným v zákoně. Zahraniční osoby fyzické i právnické z třetích států mimo EU podléhají při ohlašování živnosti zvláštnímu režimu. Ohlašovatel v ohlášení uvede zejména jméno a příjmení, obchodní jméno, státní občanství, bydliště, rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, tak datum narození, místo podnikání, odpovědného zástupce, pokud jeho prostřednictvím provozuje živnost, provozovnu, ve které bude provozování živnosti zahájeno, datum zahájení provozování živnosti, datum ukončení provozování živnosti, není-li provozována na neurčito. Právnická osoba navíc uvede v ohlášení zejména obchodní jméno, sídlo a odpovědného zástupce.
Oprávnění u živnosti volné vzniká samotným ohlášením U živností volných musí být předmět podnikání ohlášen v souladu s názvem příslušného oboru (název živností řemeslných a vázaných musí být v souladu s přílohami k živnostenskému zákonu). Ohlášení živnosti musí splňovat zákonné náležitosti a musí být k němu připojen zejména: - doklad o odborné způsobilosti, - doklad o vlastnickém nebo jiném právu k prostorám, v nichž hodlá podnikat, - výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsána, - prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce a převzetím odpovědnosti; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.
Oprávnění u živnosti volné vzniká samotným ohlášením Splňuje-li ohlášení všechny potřebné náležitosti. Oprávnění podnikat vzniká již dnem řádného ohlášení. Jestliže ohlášení nemá potřebné náležitosti, živnostenský úřad vyzve podnikatele, aby tento nedostatek ve stanovené lhůtě odstranil. Pokud podnikatel závady včas odstraní, má se za to, že ohlášení bylo od počátku bez závad (nebude se tedy jednat o neoprávněné podnikání). V případě, že tuto povinnost nesplní, živnostenský úřad zahajuje řízení, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Toto řízení musí být zahájeno proto, že vlastní oprávnění vzniká ze zákona již na základě ohlášení. Po doručení negativního rozhodnutí se jedná o neoprávněné podnikání.
Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost O vydání koncese žádá fyzická a právnická osoba živnostenský úřad. Žádost se podává na předepsaném tiskopise. Pokud jsou k provozování živnosti stanoveny podmínky obdobné, případně jiné způsobilosti, dokládá fyzická osoba svoji odbornou způsobilost, popř. doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce. Právnická osoba přikládá doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce vždy. Ostatní náležitosti jsou obdobné jako při ohlašování živnosti ohlašovací.
Oprávnění ke koncesované živnosti Živnostenské oprávnění ke koncesované živnosti vzniká rozhodnutím o kladném vyřízení žádosti a nabytím právní moci. Pokud živnostenský úřad zjistí, že náležitosti žádosti nejsou splněny, vyzve podnikatele k nápravě. Pokud ve stanovené lhůtě podnikatel zjedná nápravu, je žádost projednána. V opačném případě se řízení zastaví. Po vyžádání příslušných stanovisek a vyjádření jiných (dotčených) orgánů zapíše živnostenský úřad v případě kladných vyjádření a na základě vlastního uvážení o oprávnění provozovat koncesovanou živnost do živnostenského rejstříku.
Obsah koncesní listiny V rozhodnutí může živnostenský úřad stanovit podmínky provozování živnosti. Ve výpisu z živnostenského rejstříku se uvádí zejména: - jméno a příjmení, bydliště, - obchodní firma a identifikační číslo, - místo podnikání, - předmět podnikání, - doba, na kterou se oprávnění vydává, a datum jejího vydání.
Povinnosti při provozování živnosti Podnikateli ukládá zákon povinnosti, které musí při provozování živnosti dodržovat. Zejména musí: zajistit účast odpovědného zástupce při provozování živnosti, pokud je živnost jeho prostřednictvím uskutečňována, a to v potřebném rozsahu (smlouvou), pro účely doručování písemnosti viditelně označit místo podnikání obchodním jménem a identifikačním číslem, zajistit v místě podnikání, sídle a místě organizační složky, která je zapsána do obchodního rejstříku, přijímání písemností, zajistit, aby v provozovně, ve které se prodává zboží nebo je poskytována služba, a není umístěna v místě podnikání, byly kontrolním orgánům k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu, který je používán k poskytování služeb,
Povinnosti při provozování živnosti Zajistit, aby v provozovně byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba, která splňuje podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka. Podnikatel též odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují podmínky bezúhonnosti, pokud to zákon nebo zvláštní předpis vyžaduje. Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, dále osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat pracovníkům živnostenského úřadu svoji totožnost.
Povinnosti při provozování živnosti Na žádost zákazníka je podnikatel povinen vydat doklad o prodeji zboží nebo o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno obchodní jméno podnikatele a jeho identifikační číslo, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží a cena. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen sdělit, zda živnost skutečně provozuje, a doložit to příslušnými doklady. Na viditelném místě provozovny určené pro styk se zákazníky musí být uveden obchodní název (firma), IČ, sídlo a hodiny pro styk s veřejností.
Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká z důvodů uvedených v zákoně. Patří k nim: a) smrt živnostníka; smrtí fyzické osoby zaniká zásadně živnostenské oprávnění. Jako výjimka je připuštěno, aby i po smrti podnikatele v provozu živnosti pokračovali až do skončení dědického řízení dědicové ze zákona, dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, a správce dědictví. Jestliže uvedené osoby hodlají pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny svůj úmysl oznámit živnostenskému úřadu. Nesplňují-li uvedené osoby podmínky stanovené pro provozování živnosti, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
Zánik živnostenského oprávnění b) zánik právnické osoby, původní společnost zaniká a právní nástupce musí získat nové živnostenské oprávnění. Se zánikem právnické osoby nemusí být nutně spojen okamžitý zánik živnostenského oprávnění, a to například: při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou formu obchodní společnosti nebo v družstvo může nová společnost, popř. družstvo, pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti zaniklé společnosti nebo družstva po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění; při sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva se postupuje obdobně; uplynutím lhůty; v případě, že oprávnění bylo vydáno na dobu určitou, zaniká oprávnění provozovat živnost uplynutím této doby, pokud do té doby nedošlo k jejímu prodloužení.
Zrušení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit také na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.
Zrušení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud oznámil přerušení provozování živnosti. Pozastavení živnosti Živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené živnostenským nebo jinými zákony.
Zrušení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu: podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o jeho zrušení. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.
Zrušení živnosti rozhodnutím živnostenského úřadu Živnostenský úřad je oprávněn uložit podnikateli provozujícímu cestovní agenturu nebo cestovní kancelář zákaz protiprávního jednání při provozování těchto živností, které porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů a kterého se dopustil na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Porušení tohoto zákazu je důvodem pro zrušení nebo pozastavení živnostenského oprávnění.
Místní příslušnost živnostenského úřadu Podání podle živnostenského zákona lze učinit u kteréhokoliv živnostenského úřadu. K postupu podle zákona je příslušný živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu. V řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob podle živnostenského zákona a v řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle správního řádu; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele. V řízení o přestupcích se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle zákona o přestupcích. Informační povinnost soudů a jiných orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů o uložení trestu zákazu činnosti.