FYTOTOXICKÝ POTENCIÁL PŘÍZEMNÍHO OZONU V ČESKÉ REPUBLICE Iva Hůnová,, Markéta Coňková Český hydrometeorologický ústav, Praha
Osnova Odhad fytotoxického potenciálu na základě AOT40F Časové řady 1994 2008 Prostorové hodnocení v různých měřítcích Mapy prostorového rozložení AOT40F (2003, 2006, 2007) pro celé území ú ČR Mapy prostorového rozložení AOT40F v podrobnějším rozlišení Jizerské hory
Přízemní ozon a jeho vliv na vegetaci (1) Klíčová úloha ozonu v globální atmosférické chemii Důležitý skleníkový plyn Přízemní ozon, součást troposférického ozonu sekundární znečišťující látka vznikající z tzv. prekursorů (NOx a VOC) v průběhu komplikovaného řetězce fotochemických reakcí Znečišťující látka, které je v souvislosti s účinky a dosahovanými úrovněmi ve venkovním ovzduší věnována maximální pozornost
Přízemní ozon a jeho vliv na vegetaci (2) Přízemní ozon se všeobecně pokládá za nejrozšířenější škodlivinu v ovzduší vedoucí k poškození vegetace/lesa v Evropě i USA Látka prokazatelně fytotoxická Účinky na rostliny na úrovni biochemické, buněčné a fyziologické jsou známé První zpráva o poškození lesních stromů ozonem in situ (Berry a Ripperton, 1963) Jako hrozba pro zemědělství znám od r. 1959 (Rich( Rich,, 1964)
Přízemní ozon v ČR Monitoring od r. 1993 Měří ca 60 měřících lokalit (venkovské, horské, městské) Kontinuální monitoring (30-min průměry, 1-hod 1 průměry) UV-absor absorbance bance (referenční metoda EU) Data shromažďována v centrální databázi ISKO (Informační systém kvality ovzduší) ČHMÚ
n AOT40F = ( c ijk p) i V j= 1 k D, kde c ijk p V je koncentrace 40 ppb přízemního ozonu naměřená v i-tém měsíci, j-tém dni a k-té hodině, je prahová hodnota 40 ppb, je množina měsíců vegetační sezóny, D je množina hodin s denním světlem, které jsou definovány jako ty hodiny, ve kterých je střední globální záření větší nebo rovno hodnotě 50 W.m -2, n je počet dnů v měsíci.
AOT40 (odhadnuté) = AOT40 (vypočtené) * a/b kde a je celkový počet hodin za příslušné období (1.květen 31.červenec pro výpočet AOT40 na ochranu vegetace, 1.dubna 30.září pro výpočet AOT40 na ochranu lesů), b je počet hodin, za které je hodinová koncentrace k dispozici za příslušné období (1.květen 31.červenec pro výpočet AOT40 na ochranu vegetace, 1.dubna 30.září pro výpočet AOT40 na ochranu lesů).
Z( s 0 ) n i= 1 = n i= 1 Z( s ) h i β 0i h 1 β 0i kde Z(s 0 ) je hodnota interpolovaného bodu, Z(s i ) je hodnota měření v i-tém bodě, h 0i je vzdálenost mezi interpolovaným bodem a i- tým bodem měření, β je exponent váhy, n je počet měřicích bodů.
Obr. 1 Hodnoty expozičního indexu AOT40 F na vybraných stanicích ČHMÚ v období 1994 2008
Obr. 2 Prostorové rozložení expozičního indexu AOT40 F, Česká republika 2003
Obr. 3 Prostorové rozložení expozičního indexu AOT40 F, Česká republika 2006
Obr. 4 Prostorové rozložení expozičního indexu AOT40 F, Česká republika 2007
Hodnoty expozičního indexu AOT40F pro vybrané roky v jednotlivých kategoriích expozice AOT40F [ppm.h] 2003 2005 2006 2007 <= 5 0 0 0 0 5 10 0 0,7 0 0 10 15 0 19,1 4,0 12,7 15 20 0,03 74,9 54,6 78,2 20 25 13,3 5,3 31,0 9,1 25 30 55,3 0 7,6 0 > 30 31,4 0 2,8 0
Jizerské hory
Závislost koncentrací přízemního O3 na nadmořské výšce, Jizerské hory, vegetační sezóna 2006 (všechny lokality s pasivními dosimetry)
Závislost koncentrací přízemního O 3 na nadmořské výšce, Jizerské hory, vegetační sezóna 2006 (po vyloučení lokalit U Jizerské cesty a Rybí loučky)
Závislost koncentrací přízemního O 3 na nadmořské výšce změřených venkovskými stanicemi AIM ČHMÚ na nadmořské výšce, ČR, vegetační sezóna 2006
Pole průměrných koncentrací přízemního O 3 na území CHKO Jizerské hory za celé období měření (1.6.-31.10.2006), na základě měření pasivními dosimetry
Pole průměrných koncentrací přízemního O 3 na území CHKO Jizerské hory v období epizody nejvyšších koncentrací (13.7.-27.7.2006), na základě měření pasivními dosimetry
Pole průměrných koncentrací přízemního O 3 na území CHKO Jizerské hory v období epizody nejnižších koncentrací (12.8.-24.8.2006), 24.8.2006), na základě měření pasivními dosimetry
Závislost expozičního indexu AOT40 na průměrných 14-denních koncentracích O 3 měřených pasivními dosimetry pro lokality souběžného měření pasivních dosimetrů a AIM ČHMÚ (Rudolice( Rudolice, Šerlich,, Hojná Voda, Mikulov a Sněžník data za r. 2000 2005, 2005, Souš data za r. 2000 2006 2006
Hodnoty expozičního indexu AOT40 F pro lesy spočtené na základě měření pasivními dosimetry pro všechny lokality
Pole hodnot expozičního indexu AOT40 F na území CHKO Jizerské hory h za celé období měření
Závěry Fytotoxický potenciál O 3 v ČR vysoký zejména na horských stanicích Pro účely hodnocení a odhad rizika působení zvýšených koncentrací í přízemního O 3 na horské ekosystémy není postačující stávající monitorovací síť Doplnění sítě účelovým měřením pasivními dosimetry (v oblasti nutno mít alespoň jednu stanici s kontinuální metodou) Na základě dostupných metodik lze odvodit z průměrných 14denních koncentrací měřených pasivními dosimetry expoziční index AOT40 Expoziční indexy AOT40 odvozené na základě výsledků měření pasivními dosimetry indikují významné překračování kritických hodnot s výskytem nejvyšších expozic ve vrcholových partiích Jizerských hor Při správné aplikaci mohou pasivní dosimetry přispět významným způsobem z k našim znalostem o prostorovém rozložení koncentrací přízemního ozonu
Děkuji Vám za pozornost Dotazy?