politické instituce České republiky Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Konfucius: důvěra, zbraně a jídlo jsou nezbytné pro každou vládu. Jídlo, protože najedení občané jsou méně ochotní vyvolávat problémy, důvěra, protože v době nedostatku jídla občané spíše uvěří, že jejich vůdci na odstranění tohoto nedostatku pracují a zbraně pro případ nedostatku obou předchozích...
Důvěra obecně - definice víra, že ostatní lidé nám úmyslně či vědomě neublíží, pokud bude v jejich silách se tomu vyhnout a budou mít na paměti naše zájmy, jestliže to bude možné (Newton, 2007, str. 343)
Důvěra obecně - definice Typ postoje a zároveň mezilidského vztahu, který vyvolává pocit jistoty plynoucí z přesvědčení, že partner komunikace (osoba, instituce) splní určitá očekávání Velký sociologický slovník (1996, str. 231)
Teorie Podle Mishlera a Rose existují 2 skupiny teorií: Kulturní přístup Institucionální přístup
Dva přístupy: Kulturní přístup (nebo sociálněpsychologický) 1. Lidé získávají dispozice k důvěře či nedůvěře již v raném dětství jako výsledek vztahu s dospělými. Jak jsou jednou tyto dispozice nastaveny, stávají se trvalou součástí povahy jednotlivce.
Kulturní přístup (nebo sociálněpsychologický) 2. Druhý přístup neklade důraz na socializaci v dětství, nýbrž zdůrazňuje význam zkušeností získávaných později v každodenním životě. Důležitý jsou různé události, jež nás ovlivňují během života, souvisí s životními styly či schématy, případně subjektivními postoji.
Institucionální přístup důvěra v politické instituce je výsledkem činnosti institucí samých. Závisí na tom, jak občané sami vnímají výkonnost institucí. Dobře fungující instituce generují důvěru, špatně fungující nedůvěru.
Teorie pro model Syntézou těchto dvou přístupů je potom model celoživotního učení, který nabízejí Mishler a Rose (2001).
Datový soubor Výzkumy Naše společnost prováděné CVVM. Data z 10 dotazníkových šetření, uskutečněných v letech 2004 a 10 v roce 2007, byla agregována do 1 souboru o 21104 respondentech.
70 60 Vládě Poslanecké sněmovně Senátu Krajským zastupitelstvům Obecním zastupitelstvům Spokojenost s politickou situací 50 40 30 20 10 0 I/99 V/99 IX/99 I/00 V/00 IX/00 I/01 V/01 IX/01 I/02 V/02 IX/02 XI/02 II/03 IV/03 VI/03 X/03 XII/03 II/04 IV/04 VI/04 X/04 XII/04 II/05 IV/05 VI/05 X/05 XII/05 II/06 IV/06 IX/06 XI/06 I/07 III/07 V/07 X/07 XII/07 II/08 IV/08 VI/08
e vládu Poslaneck ou sněmovnu Senát krajská zastupitels tva obecní zastupitels tva N Valid 75 79 80 68 54 Missing 5 1 0 12 26 Mean 34,55 24,91 22,11 41,32 62,09 Std. Deviation 7,29 4,45 3,98 6,10 2,27 Variance 53,12 19,83 15,82 37,21 5,14 Minimum 14 15 11 26 57 Maximum 51 40 28 50 66
Pohlaví Rok Pohlaví Důvěra ve Vládu Posla necko u sněmo vnu Senát krajsk á zastup itelstv a obecní zastup itelstv a 2004 muž 30,20% 21,50% 19,50% 41,70% 58,90% žena 33,50% 24,20% 20,60% 42,80% 63,10% 2007 muž 24,70% 22,60% 25,00% 44,30% 60,80% žena 25,10% 24,40% 26,10% 47,30% 64,90%
Vzdělání Rok Vzdělání e Vládu Posla necko u sněm ovnu Senát krajsk á zastu pitelst va obecn í zastu pitelst va 2004 2007 (neúplné) základní 37,40% 27,80% 22,50% 39,70% 59,50% střední bez maturity a vyučení 30,30% 21,50% 16,70% 40,00% 60,90% střední s maturitou 30,20% 20,60% 20,50% 45,20% 61,30% VOŠ, Bakalářské a VŠ 30,70% 23,70% 25,90% 48,30% 64,80% (neúplné) základní 22,60% 23,20% 22,90% 40,30% 59,90% střední bez maturity a vyučení 21,10% 21,20% 21,40% 42,90% 61,60% střední s maturitou 27,50% 24,10% 27,80% 49,90% 65,30% VOŠ, Bakalářské a VŠ 34,50% 29,80% 38,20% 55,90% 67,50%
Věk Rok Věk e Vládu Poslan eckou sněmov nu Senát krajská zastupit elstva obecní zastupit elstva 15-19 43,30% 34,00% 29,60% 46,10% 60,40% 20-29 32,40% 24,60% 21,30% 43,40% 59,70% 2004 30-44 27,80% 20,40% 18,60% 43,10% 61,80% 45-59 29,10% 19,70% 17,30% 40,90% 60,10% 60 a více 33,30% 22,20% 18,90% 39,90% 62,90% 15-19 35,50% 33,80% 34,90% 49,30% 65,00% 20-29 29,60% 27,90% 30,10% 49,80% 62,80% 2007 30-44 28,20% 24,70% 27,30% 49,70% 65,40% 45-59 20,90% 20,50% 22,90% 42,70% 60,90% 60 a více 18,20% 18,70% 19,80% 40,80% 62,00%
Vyznání Rok Vyznání Důvěra ve Vládu Poslan eckou sněmo vnu Senát krajská zastupit elstva obecní zastupit elstva 2004 Bez vyznání 30,40% 22,30% 19,00% 41,00% 59,40% Římskokatolické 36,20% 25,40% 22,50% 44,70% 65,60% 2007 Bez vyznání 24,10% 23,60% 24,60% 44,40% 60,60% Římskokatolické 26,70% 23,40% 26,90% 49,10% 67,50%
Rodinný stav Rok Vzdělání e Vládu Poslan eckou sněmo vnu Senát krajská zastup itelstva obecní zastup itelstva svobodný, svobodná 37,10% 28,90% 26,10% 44,20% 59,00% 2004 ženatý, vdaná 31,00% 20,80% 17,90% 43,10% 63,90% rozvedený, rozvedená 23,50% 17,60% 16,50% 37,60% 52,90% vdovec, vdova 31,40% 23,70% 18,90% 36,80% 59,70% svobodný, svobodná 30,00% 29,10% 31,10% 48,60% 62,00% 2007 ženatý, vdaná 24,60% 22,70% 25,30% 47,40% 64,50% rozvedený, rozvedená 17,70% 17,70% 18,20% 36,70% 56,40% vdovec, vdova 21,70% 20,50% 21,30% 41,20% 65,00%
Volební preference Rok Politická strana e Vládu Poslan eckou sněmo vnu Senát krajská zastupi telstva obecní zastupi telstva ČSSD 61,70% 35,90% 23,50% 46,60% 67,60% ODS 25,30% 23,50% 23,10% 53,80% 67,70% 2004 KSČM 19,60% 13,30% 7,80% 29,10% 54,50% KDU-ČSL 43,50% 29,70% 31,00% 49,50% 69,00% Strana zelených 27,40% 20,50% 21,60% 40,50% 56,80% ČSSD 12,20% 16,90% 14,50% 43,80% 65,20% ODS 51,00% 40,80% 48,40% 66,00% 73,60% 2007 KSČM 7,50% 11,30% 8,90% 29,80% 56,60% KDU-ČSL 36,10% 31,50% 39,50% 56,10% 73,50% Strana zelených 29,90% 28,70% 35,00% 54,90% 66,50%
Spokojenost s politickou situací Rok 2004 2007 Věk e Vládu Poslan eckou sněmo vnu Senát krajská zastup itelstva obecní zastup itelstva velmi spokojen 78,7% 65,6% 59,6% 79,3% 77,8% spíše spokojen 67,7% 56,6% 43,8% 79,0% 83,3% ani spokojen, ani nespokojen 44,2% 32,3% 28,5% 65,7% 74,6% spíše nespokojen 21,9% 13,7% 14,5% 48,8% 65,0% velmi nespokojen 9,5% 5,5% 7,0% 33,1% 48,4% velmi spokojen 76,3% 66,3% 67,5% 79,5% 67,1% spíše spokojen 76,6% 61,7% 65,8% 84,6% 83,0% ani spokojen, ani nespokojen 46,5% 34,6% 40,6% 68,4% 74,3% spíše nespokojen 18,3% 14,7% 22,1% 54,4% 68,2% velmi nespokojen 7,3% 6,6% 11,9% 36,4% 53,6%
Závěry Nejdůležitějšími faktory, které souvisí s důvěrou jsou spokojenost s politickou situací a volební preference. Spíše se uplatňují faktory související s výkonností institucí, než osobnostní charakteristiky jednotlivce, ale ani ty nelze zanedbat.