Třídění odpadů V současné době je v Tanvaldě 31 stanovišť na třídění odpadů. Celkem je na nich umístěno 50 ks kontejnerů 1100 l, které jsou v majetku svozové společnosti ASA a 68 nádob 240 l, které jsou v majetku města. Třídí se zde papír, PET láhve a směsné sklo. Na stejná stanoviště je možno odkládat žluté pytle na ostatní plasty z domácností a červené pytle na tetrapaky. Nádoby na PET láhve a papír se sváží každý týden a nádoby na sklo jednou za 14 dní. Papír vykupují i ve sběrně druhotných surovin. 1 kg kartonu za 0,50 Kč a 1 kg letáků, novin, časopisů apod. za 1,- Kč. Celková kapacita nádob na tříděný odpad je 71 320 l, z toho tvoří 77,1 % kontejnery 1100 l a 22,9 % nádoby 240 l. Město za rok 2012 zaplatilo společnosti ASA za všechny služby spojené se sběrem a svozem uvedených kontejnerů a nádob na tříděný odpad 904 000,-Kč s DPH.. Dle platného ceníku společnosti ASA pro rok 2013 je za svoz kontejneru 1 100 l na papír nebo PET láhve (plasty) při týdenní frekvenci svozu cena 17 701,-Kč s DPH ročně, kontejneru 1 100 l na barevné sklo při čtrnáctidenní frekvenci svozu 8 850,-Kč s DPH, 240 l nádoby na papír nebo PET láhve (plasty) při frekvenci týdenního svozu 1 974,-Kč s DPH a 240 l nádoby na barevné sklo při čtrnáctidenním svozu cena 987,- Kč s DPH ročně. Tanvald za třídění odpadu od EKO-KOMu za rok 2012 obdržel odměny v celkové výši 318 069,-Kč, což bylo o 65 595,-Kč méně než v roce 2011, kdy město obdrželo 383 664,-Kč. V roce 2012 ale město obdrželo ještě 57 600,-Kč z motivačního programu Elektrowin z titulu zavedení kvalitativně nového způsobu sběru elektroodpadu. Z uvedených čísel je zřejmé, že město na třídění odpadů doplácí a v podstatě tento systém dotuje. Rozhodujícím faktorem pro výpočet odměn od EKO-KOMu je množství jednotlivých vytříděných komodit, dostupnost veřejné sběrné sítě,výtěžnost na nádobu a výtěžnost na 1 obyvatele a rok. Množství svezeného tříděného odpadu hlásí EKO-KOMu svozová společnost ASA. EKO-KOM zasílá městu čtvrtletní hlášení a výzvu k fakturaci konkrétní částky. Z rozpisů EKO-KOMu pro město Tanvald vyplývá, že v roce 2011 získalo město za l tunu papíru 630,-Kč, za 1 tunu plastů z domácností 4 090,-Kč a za 1 tunu barevného skla 1 307,-Kč. V roce 2012 pak odměny za komodity v jednotlivých čtvrtletích kolísaly. U papíru mezi 618,- až 731,-Kč za tunu, u plastů mezi 3 298,- až 3 896,-Kč za tunu a u barevného skla mezi 1 059,- až 1 307,-Kč za tunu. V roce 2011 bylo sesbíráno 65,836 t papíru, 26,615 t plastů a 87,150 t barevného skla. V roce 2012 bylo sesbíráno 58,751 t papíru, 24,478 t plastů a 84,426 t barevného skla, tedy všeho méně proti roku 2011. Výtěžnost na obyvatele a rok se pohybovala v letech 2011 a 2012 mezi 24, 2 kg dosažené ve 4.čtvrtletí roku 2011 a 31,485 kg, které bylo paradoxně dosaženo ve čtvrtém čtvrtletí 2012. Zmíněný pokles odměny v roce 2012 oproti roku 2011 spočívá nejen v menším množství vytříděného odpadu, ale je způsoben i menšími bonusy. Snížení bonusů má více příčin, jednou z nich je změna metodiky, což neovlivníme. Dalšími příčinami jsou váhově nízká naplněnost nádob a malý počet stanovišť na tříděný odpad, který zhoršuje dostupnost třídění. Od 1.7.2012, kdy proběhla privatizace sběrny druhotných surovin v Tanvaldě, nezískává město již bonus za sběr kovů. Nyní probíhají jednání o nápravě tohoto stavu. V únoru a březnu proběhlo z iniciativy MěÚ jednání s regionálním managerem EKO-KOMu a s ředitelem ASA Liberec, abychom si vzájemně vyjasnili fungování svozu tříděného odpadu a kriteria a mechanismy, kterými se EKO-KOM řídí při přiznávání odměn obcím za sběr tříděného odpadu. Bylo konstatováno, že Tanvald má malý počet hnízd ( stanovišť) tříděného odpadu. Aby dosáhnul na bonus za lepší dostupnost třídění, musí být jedno hnízdo pro 180 obyvatel. Při počtu obyvatel Tanvaldu by se tedy mělo jednat nejméně o 39 hnízd oproti stávajícím 31. Rovněž ve výtěžnosti tříděného odpadu na obyvatele a rok jsme v Tanvaldě podprůměrní. Průměrná výtěžnost dle EKO-KOM je 40 kg na obyvatele. Trendem doby je odpad co nejvíce třídit a snížit množství směsného odpadu. Otázkou je, jak občany k třídění odpadu vhodně motivovat. Nejen dle mého názoru, ale i dle názoru odborníků na danou problematiku, lze dosáhnout větší motivace k třídění hlavně 1
přiblížením a zjednodušením možnosti třídit odpad všem občanům. Jednoduše, udělat občanům třídění odpadu co nejpohodlnějším. EKO-KOM je ochoten dodat Tanvaldu zdarma další kontejnery. Vstřícnou nabídku na rozšíření stanovišť tříděného odpadu spočívající v poskytnutí dalších kontejnerů a nezvýšení nákladů města při jejich svozu avizoval i ředitel ASA Liberec. V praxi to znamená zřídit v Tanvaldě více stanovišť na tříděný odpad a rozmístit tak i více nádob. V ideálním případě zřídit stanoviště na tříděný odpad u co nejvíce domů. Tím by mohla být teoreticky snížena frekvence svozu tříděného odpadu až na jeden měsíc. Při prodloužení frekvence svozu by městu i přes nárůst počtu stanovišť a nádob na tříděný odpad a tím až několikanásobně většímu množství odpadu při svozu, nemusely stoupnout náklady na svoz. Pokud by lidé začali díky lepší dostupnosti nádob na tříděný odpad více třídit a získalo se tak větší množství vytříděného odpadu, mělo by město od EKO- KOMu získat větší odměnu za více tun odpadu. Odměnu by měla zvýšit i větší výtěžnost tříděného odpadu na jednu nádobu, na jednoho obyvatele. Větší dostupnost nádob na tříděný odpad by se měla odrazit i v získání lepšího bonusu. Z poznatků z jiných míst by mělo dojít ke zmenšení rozdílu mezi náklady a příjmy. Ze zkušeností by to celé ale mohlo v Tanvaldě mít úskalí v nedisciplinovanosti několika jedinců, kteří by při svozu nádob jednou za měsíc, mohli vhazovat ještě ve větší míře než je tomu dnes, hlavně z pohodlnosti a netečnosti do nádob na tříděný odpad směsný odpad nebo věci, které tam nepatří. Tuto zkušenost potvrdil ředitel ASA a prodloužení frekvence svozu nádob na tříděný odpad, zejména papír a PET láhve delší než 14 dní nedoporučuje. Upozornil, že tam, kde se to zkoušelo, byl tříděný odpad znehodnocen příměsí jiného odpadu a nemohl být již dále vytříděn a dán ke zpracování. Např. pokusy separovat v Tanvaldě i čiré sklo se nezdařily právě kvůli příměsím barevného skla a jiných předmětů. V nádobách na PET láhve, papír a sklo a v kontejnerech na textil se objevuje i směsný odpad. Dalším faktem, který je třeba vzít v úvahu, jsou klimatické podmínky v Tanvaldě a přístup vlastníků a správců nemovitostí. Dnes je skutečností, že správci velkých domů odpady a situaci na stanovištích vůbec neřeší a veškerou odpovědnost za pořádek kolem nádob a přístup k nádobám zejména v zimních měsících ponechávají na technických službách města s odůvodněním, že to není jejich povinnost, že občané platí městu poplatek a nechť se tedy město o pořádek a vyhazování sněhu v zimním období postará. Technickým službám po spadu sněhu nezbývá nic jiného, než objíždět jednotlivá stanoviště jak směsného, tak i tříděného odpadu a vyhazovat na nich sníh, aby byla stanoviště přístupná lidem i svozové společnosti. U stanovišť na tříděný odpad je to ještě pochopitelné. U stanovišť směsného odpadu už nikoliv. Při rozšíření počtu stanovišť na tříděný odpad by technickým službám ještě práce přibyla. Bohužel jsme denně svědky, jak se základní pravidla pro nakládání s odpady z domácností v hojné míře porušují a lidé nevyužívají možnosti, které jim jsou v tomto směru nabízeny a poskytovány. Přidělávají tak technickým službám zbytečně práci. Od lidí z okolních obcí a od některých podnikajících subjektů se stále ozývá kritika na zrušení sběrného dvora v Tanvaldě. Kritizující tvrdí, že do sběrného dvora v Tanvaldě celou dobu vozili zadarmo různý odpad a najednou to nejde. Jak si to v Tanvaldě představujete zrušit sběrný dvůr, kam my to teď máme vozit? Naskýtá se otázka, jak bylo možné vozit do Tanvaldu odpad z okolních obcí nebo od podnikatelských subjektů a to na úkor všech občanů Tanvaldu? Jak byl provozován sběrný dvůr? Díky zrušení sběrného dvora k 30.6.2012 a udělání pořádku v této věci se snížily náklady na odvoz objemného odpadu z města v roce 2012 o 40 %. Je třeba konstatovat, že město Tanvald fyzickým osobám, poplatníkům za odpad v Tanvaldě, umožňuje řádně, rychle, ekologicky a bezstarostně zlikvidovat jakýkoliv odpad z domácností. Není povinností města provozovat sběrný dvůr, ale město je ze zákona povinno zajistit řádnou likvidaci odpadů na svém katastru, což město Tanvald také zodpovědně činí. Způsob ukládání, likvidace a sběru odpadu je popsán v obecně závazné vyhlášce č.4/2012. Sběrný dvůr byl zrušen mimo jiné proto, aby se občanům Tanvaldu, fyzickým osobám, poplatníkům (nikoliv podnikatelským subjektům) ulehčila likvidace 2
odpadů z domácností a aby došlo k zefektivnění celého systému sběru odpadů. Podnikatelské subjekty musí odpad vznikající při jejich činnosti likvidovat na svoje náklady. Mohou se obrátit např. na firmu ASA Liberec, která v Tanvaldě působí. Funkci zrušeného sběrného dvora prakticky převzalo pro občany středisko technických služeb MěÚ. Hlavně byla občanům zřízena bezplatná služba odvozu objemného odpadu a velkých elektrospotřebičů přímo z domácností na telefonické zavolání. Daří se velmi dobře sbírat kompletní staré televizory, chladničky a mrazáky a další velké elektrospotřebiče, což se za existence sběrného dvora vůbec nedařilo. Stejná situace je i u malého elektroodpadu. Po více jak sedmiměsíčním fungování nového systému máme na MěÚ převážně kladné odezvy od místních občanů a finanční prostředky na likvidaci a sběr odpadů jsou vynakládány ve prospěch všech obyvatel Tanvaldu efektivněji. Pokud někdo má pochybnosti, jak který odpad zlikvidovat, má možnost si zavolat na MěÚ, na telefon č.483 369554, kde mu ochotně a fundovaně poradí nebo přímo zajistí odvoz objemného odpadu z domácnosti. Zveřejněn je i stručný návod, jak nakládat s odpadem z domácností. Motivací pro občany je už i sama výše poplatku na hlavu. V Tanvaldě je poplatek 500,-Kč. Pokud občané budou rozumně třídit odpad, nemuselo by zastupitelstvo poplatek ani v budoucnu zvyšovat. Jedním z cílů nezvyšování poplatku byla vedle sociálních aspektů i motivace občanů k rozumnému přístupu, tudíž i k důslednému třídění odpadů. Jde zde o solidární systém, ke kterému by měl každý přispět odpovědným přístupem k likvidaci odpadů. Na zastupitelstvu byla zmíněna města Hrádek nad Nisou a Letohrad, kde vedle hromadného, veřejného systému třídění odpadů mají zaveden ještě systém individuelního, adresného sběru tříděného odpadu, do kterého se mohou občané dobrovolně přihlásit. Tento způsob pak využívá evidenci vytříděného odpadu pomocí systému čárových kódů. Každý, kdo je zapojen do systému, získává bonusy, o které mu je snížen v příštím kalendářním roce poplatek na hlavu. Je třeba podotknout, že poplatek na hlavu je v Hrádku nad Nisou 600,-Kč a v Letohradu 650,-Kč. Pokud by se podobný systém zaváděl v Tanvaldě, bylo by na místě, se nad výší poplatku případně znovu zamyslet. A nedělám si ani iluze, že se do adresného systému zapojí většina poplatníků. Nezanedbatelnou stránkou věci je i úvaha o provádění svozu tříděného odpadu a nakládání s ním po jeho svozu. Zkušenosti z několika mála obcí, kde provádějí svoz vlastními silami a následný prodej vytříděného odpadu přímo zpracovatelům je taková, že získávají sice větší peníze za tunu odpadu, ale musí mít vhodné skladovací prostory a stoupá jim samozřejmě vlastní režie. Domnívám se, že v Tanvaldě bychom měli nakládání s tříděným odpadem dál řešit přes odbornou firmu, avšak za jasněji vymezených a oboustranně výhodných a motivujících podmínek. Technické služby by měly nadále vykonávat to co od 1.7.2012 jako službu městu a jeho občanům za daných pravidel v oblasti nakládání s odpady vykonávají. V případě zavedení individuelního, adresného sběru tříděného odpadu by měly provádět jeho svoz a zanesení do evidence. Od prosince 2012 byl v Tanvaldě zaveden kromě sběru PET láhví i sběr ostatních plastů z domácností do žlutých pytlů a tetrapaků do červených pytlů. Pytle si občané mohou vyzvednout na MěÚ a poskytují se jim zdarma. K tomu je třeba poznamenat, že např. ve zmíněném Letohradu si občané mohou zdarma vyzvednout pouze pytle na tetrapaky. 110 litrové pytle na ostatní plasty si musí občané koupit. U papíru se tam sbírají svázané balíky nebo papír v krabicích, balíky nebo krabice označené štítkem s kódem musí mít minimálně 10 kg.. Kontrolu hmotnosti, čistoty při třídění a správnost naplnění pytlů kontrolují pracovníci svozové společnosti. Pytle nebo balíky označené štítkem, které nesplňují podmínky, nejsou odvezeny a občan si je musí dát do pořádku dle návodu. Vytříděný odpad se k odvozu připraví na stanoviště den před svozovým dnem nebo nejpozději do 06.00hod. v den svozu. Za řádně odevzdaný vytříděný odpad dostávají občané zapojení do systému Svoz dům od domu body. Hodnota bodu je 5,-Kč. Za 10 kg balík papíru jsou 2 body, za 3
tříděnými plasty naplněný 110 litrový pytel 4 body, za 80 l pytel nápojových kartonů 3 body. Úleva od placení se jedinci promítá do poplatku v následujícím roce. Systém dobrovolného adresného sběru již delší dobu úspěšně provozují v Novém Boru. Nový Bor má 12 500 obyvatel, poplatek za odpady je 500,-Kč jako v Tanvaldě. Pro veřejný sběr tříděného odpadu mají 69 hnízd (stanovišť), v hnízdech jsou nádoby na papír, plasty, sklo a tetrapaky. Nádoby na papír a plasty se sváží každý týden, nádoby na sklo a tetrapaky jednou za měsíc. Vedle veřejného sběru mají občané možnost se zapojit do motivačního programu pro občany v separaci odpadu. K identifikaci se využívá systém čárových kódů. Sbírá se papír, plasty a drobné elektro.odpad se sbírá do plastových pytlů. U papíru je třeba dodržovat maximální množství 10 kg v jednom balíku nebo pytli. Občané zapojení do systému obdrží na úřadu pytle a identifikační štítky s čárovým kódem. Odpad třídí do pytlů, naplněné pytle zaváží a nalepí na ně štítky s kódem. Pytle umísťují občané jednou měsíčně, v určený den, na stanoviště svozu odpadu. Svoz provádí svozová firma. Pytle s tříděným odpadem ukládá do skladu města. Vážení pytlů, identifikaci a evidenci provádějí zaměstnanci města. Město k tomu údajně využívá dva zaměstnance v rámci VPP. Bonusy, slevy za separovaný sběr jsou zaneseny do evidence poplatníků na MěÚ. Program umožňuje každému poplatníku zapojenému do systému na základě variabilního symbolu průběžně sledovat svou úlevu na webových stránkách města. Za 1 kg plastu získává občan slevu 1,50 Kč, za 1 kg papíru 0,40 Kč a za 1 kg drobného elektro 0,50 Kč. Slevu poplatník čerpá následující rok. Na úřadě se fungováním systému zabývá odbor správy majetku. HW a SW k systému dodal podnikatel z Nového Boru. Dle jeho sdělení je cena kompletního souboru dnes již nižší, cca 50 000,-Kč (digitální váha s plošinkou, čtečka, tiskárna štítků +SW). Poptal jsem telefonicky i jiné firmy dodávající identifikační systémy, avšak cenu chtěly stanovit individuelně, s tím že konkrétní cenu zejména SW předem stanovit nemohou. Jedna brněnská firma, která obdobný systém již dodávala, sdělila, že cena za komplet by se mohla pohybovat v rozpětí 80 až 100 tisíc Kč. V Novém Boru je do systému zapojeno přes 300 poplatníků. Měsíčně se nasbírá více než 1 000 pytlů tříděného odpadu. Od listopadu 2011 až do října 2012 bylo za 12 měsíců údajně nasbíráno celkem 14 620 pytlů. Z toho 9050 pytlů s PET láhvemi a ostatními plasty a 5493 pytlů s papírem. Je to až neuvěřitelně vysoký počet pytlů, pokud jej vztáhneme na počet zapojených poplatníků. Systém provozují 5 let, osvědčil se jim, ale vyvíjel se postupně! Stejný systém převzalo město Hrádek nad Nisou Dle informací z MěÚ Nový Bor je třídění odpadů v Novém Boru v kladných číslech. Výdaje jsou přes 1 300 000,-Kč a příjem od EKO-KOMu je přes 1 600 000,-Kč ročně. Na druhé straně má město Nový Bor v provozu sběrný dvůr a náklady na jeho provoz jsou téměř 1 800 000,-Kč ročně. U nás funkci sběrného dvora prakticky převzaly technické služby a platíme pouze likvidaci a odvoz objemného a jiného odpadu z města. Roční náklady na svoz směsného odpadu jsou v Novém Boru kolem 8,5 milionu Kč. Nový Bor nemá technické služby, vše potřebné dělají externí dodavatelé, což dle dostupných informací je v porovnání s Tanvaldem, který má vlastní TS, o dost dražší a méně operativní. Z tohoto pohledu tak máme i určité výhody. Pokud bychom vycházeli ze zkušeností a z vysokých čísel Nového Boru, mělo by být v Tanvaldě do systému zapojeno kolem 150 poplatníků a měsíčně by se mělo sesbírat až 550 pytlů tříděného odpadu. Kdyby se uvažovalo u papíru o váze 1 pytle 10 kg a u ostatních plastů nebo PET láhví o váze 1 pytle 2 kg a pokud by z uvedeného množství pytlů bylo 38 % pytlů s papírem a 62 % pytlů s ostatními plasty a PET láhvemi, bylo by to 25 tun papíru a 8,2 tuny plastů nebo PET láhví ročně. Odměna od EKO-KOMu za nasbírané množství, při nejvyšších odměnách za komodity na úrovni roku 2012, by činila ročně 18 275,-Kč za papír a 31 950,- Kč za plasty a PET láhve, celkem 50 225,-Kč. Úvaha 2 kg váhy pytle s plasty vychází z poznatků EKO-KOM, ASA, z Nového Boru a z vlastních poznatků. Uvedená čísla je však 4
třeba brát s rezervou, neboť jak už bylo zmíněno, v Novém Boru se motivační systém vyvíjel postupně a jejich čísel bychom dle mého názoru nemohli dosáhnout hned v prvním roce jeho fungování. Lepší bonusy od EKO-KOMu nelze odhadnout. Otázkou zůstává, zda by se nesnížilo množství tříděného odpadu ve veřejně přístupných nádobách a zda by předpokládaný efekt přineslo případné rozšíření počtu stanovišť. Pokud pominu režijní náklady střediska technických služeb, které by svoz pytlů provádělo a vykonávalo i dílčí úkony při zavádění do evidence, mohly by se roční provozní náklady města na motivační, individuelní pytlový sběr pohybovat kolem 20 000,-Kč (štítky, pytle, jiný materiál). Teoreticky by se náklady na pořízení HW a SW mohly vrátit hned po prvním roce provozu a samotný motivační systém, pokud by se nepočítala režie technických služeb, by mohl být v dalších letech mírně v kladných číslech. Město ale bude na třídění odpadu vždy doplácet. V případě, že by v Tanvaldě došlo k rozhodnutí o zavedení motivačního, individuelního sběru tříděného odpadu, doporučuji stejný systém, jako v Novém Boru a systém v Tanvaldě reálně spustit nejdříve od 1.7.2013. Je třeba změnit vyhlášky, organizačně, technicky a prostorově připravit podmínky, aby mohl být systém hladce spuštěn, aby občané byli řádně informováni a vše fungovalo tak, jak by mělo. Celkové výdaje na likvidaci veškerého komunálního odpadu v Tanvaldě v roce 2012 činily 5 882 343,- Kč. Příjem poplatků byl 3 078 416,- Kč. Odměny od EKO-KOMu a Elektrowinu za rok 2012 činily 375 669,-Kč. Město doplácelo na likvidaci všech odpadů v roce 2012 celkem 2 873 392,-Kč, z toho na třídění odpadů přes 500 000,-Kč. Ještě mi dovolte jednu poznámku na závěr, která se týká poplatků. Jednotlivé poplatky spolu zdánlivě nesouvisí, ale je třeba věci posuzovat z širšího pohledu. V některých městech nemají vůbec stanoven poplatek za odpady nebo poskytují široké slevy, ale výpadek příjmů kompenzují poslední dobou i několikanásobným zvýšením koeficientu na daň z nemovitostí. V konečném efektu pak občané zaplatí víc, než kdyby platili poplatek za odpad. Tanvaldu slouží ke cti, že má poplatek za odpad na úrovni 500,-Kč a daň z nemovitostí je na nejnižší možné úrovni. Hospodaření města je po mnoho let velmi dobré a všem kapitolám rozpočtu je jak na výdajové, tak i na příjmové straně věnována maximální pozornost. Regionální manažér EKO-KOM a ředitel ASA Liberec přislíbili účast na dubnovém zasedání zastupitelstva města, kde by se o dané problematice mělo jednat. 13.2.2013, upraveno a doplněno 27.3.2012 R.Seidel 5