KOLNÍ VIRTUÁLNÍ NAUÈNÁ STEZKA MALONTY KOLNÍ PROJEKTOVÝ ÈASOPIS 7. TØÍDA
Úvod Prázdniny utekly jako voda a my jsme tady potøetí. Léto se pomalu pøehouplo v podzim, aèkoli poèasí tomu moc nenasvìdèovalo. Nae tøída podnikla nìkolik zajímavých výletù a pokouela se najít nìjaké nové informace. Se vím, co jsme zvládli od léta, se Vám nyní chceme pochlubit. J. Micka
Otevøení stezky nácvik V èervnu jsme si naneèisto vyzkoueli, jak asi bude vypadat slavnostní otevøení naí stezky. Ve jsme pøipravili a pozvali jsme své spoluáky. Poèasí nám pøálo a ostatní se skvìle bavili. Rozdìlili se do skupin a postupnì si proli vechny stanovitì. Ke kadému místu dostali pracovní list, který mìli vyplnit. Vyslechli si, co jsme zjistili zajímavého a splnili zadaný úkol. Dopoledne nám vem uteklo. M. Pavlica T. Majer
Vycházka k Farskému rybníku V pondìlí 19.9. jsme li na vycházku k Farskému rybníku. Poèasí nám vylo, bylo sluneèno. Rozdìlili jsme se do skupin. Kadá skupina si vzala zkumavky a síky k vylovení drobných vodních ivoèichù. tìstí nám moc nepøálo, vylovili jsme z rybníku stejné druhy bezobratlých jako v loòském roce spleuli, vodoucha, vodomìrku, plovatku a bruslaøku. Výjimeèným úlovkem pro nás byla váka, která nás ohromila svým pestrým zbarvením tìla. P. Hekerle
V blízkosti Farského rybníka jsme objevili i tuto ropuchu. Tak jsme si ji vyfotili a jetì toté odpoledne vrátili zpìt.
Ve støedu 19.10. jsme se vypravili do Meziøíèí na ekologickou farmu Bemagra. Jeli jsme tam autobusem. Ujal se nás pan Ing. Stanislav Rojdl. Nejdøíve nás zavedl do Selského dvora. Zde jsme si prohlédli odchov domácích zvíøat, tak jak to vypadalo asi pøed 60 lety obdobu normálního domácího hospodáøství. Mají zde králíky, slepice, ovce, kozy i prasata.nejvíce nás zaujala prasnice Amálka. Pak nám ukázal moderní metody chovu a péèe v nových kravínech biofarmy. Vidìli jsme dojírnu øízenou PC, stroje na obdìlávání polí, nakladaèe a stroje na krmení. V tomto areálu se zabývají pouze velkochovem dojnic. Chovají zde asi 300 èernobílých krav holtýnského plemene. Mohli jsme tu ochutnat kravské mléko, bylo výborné.. P. Èurda L. lapáková
Pírkùv mlýn Ve støedu 21.9. jsme vyjeli na kolech na Pírkùv mlýn. Sraz byl ve 13 hodin na høiti za kolou. Mìli jsme skvìlou náladu, nemuseli jsme jít do koly a taky jsme tuili, e si to skvìle uijeme. Na cestì jsme mìli pár nepøíjemných pøekáek, ale nakonec jsme je zdárnì zvládli. Za vesnicí Radèice jsme museli táhnout kola do vysokého kopce, byla zde i povalená velká kláda, tak nám nezbývalo nic jiného, ne kola pøes ní pøenést. To byla døina. Po pøíjezdu na Pírkùv mlýn jsme se shromádili u táboráku. Opekli jsme si buøtíky a povídali si o naí stezce. V èervnu jsme ji pøedstavili vem ákùm naí koly. Byli jsme pochváleni, líbila se vem i uèitelùm. Pak jsme do pozdních veèerních hodin hráli hry. Bylo to super. Druhý den jsme se vraceli zpìt do Malont. L. Beneová P. Outratová
A to je ten mírný kopeèek?
CETVINY Poslední výlet na kolech v tomto roce jsme absolvovali na konci øíjna. Pùvodní mìsteèko Cetviny leelo na hranici s Rakouskem u øeky Male a vzniklo na bývalé cetvinské solné stezce z rakouského Freistadtu do Malont. Zajímavostí je, e zde vznikla první továrna u nás na výrobu kos. Dále se tu vyrábìly a bílily nitì. Známý byl i pivovar. Po roce 1918 zde bylo 101 domù, mlýn, obchody, 7 hostincù, kola, trafika, pracovalo tu mnoho øemeslníkù. Postupnì tato pohranièní oblast byla vysídlena a po roce 1951 zaèalo bourání domù. I kostel Nanebevzetí P. Marie slouil pro chov ovcí a jako skladitì. Dnes je zèásti opravený. Najdeme jetì udrovaný høbitov, kanu a kamenný pomník padlým v 1.svìtové válce. Po vojácích je tu budova Pohranièní stráe. K tomuto místu se váe nìkolik povìstí. A my Vám teï nìkteré pøedstavíme... M. Janoáková, D. Levý
MOR V CETVINÁCH U z povìsti O srdci na malontském oltáøi víme, e v této krajinì øádil stralivý mor. I v bývalém mìsteèku Cetviny na nìj zemøelo mnoho lidí. Na cestì z Cetvin do Windhaagu mìané postavili kapli a nemoc ustoupila, ale pozdìji na kapli zapomnìli. Mor se vrátil. Nakonec pøeilo jen pár lidí a ti postavili na kopci u Cetvin z vdìènosti boí muka. árka Lüftnerová
Vodní kámen Kdy z Egypta utíkala Panna Marie s dìátkem, potøebovala si odpoèinout. Svatý Josef spatøil velký plochý kámen právì poblí pozdìjích Cetvin. Kdy na nìj usedli, vytvoøila se v nìm prohlubeò s vodou, ve které mohla Marie nemluvnì vykoupat. Kamenu se øíká VODNÍ, protoe voda se v nìm drí dodnes. Prý uzdravuje oèi. Kámen najdete smìrem z Cetvin na Janovu Ves. Andrea Ouková
VODNÍK Na øece Mali u Cetvin il vodník. Jednou si el pro kus masa k øezníkovi. Øezník poznal, e je to vodník kapala mu voda ze osu. Chtìl se ale jetì ubezpeèit, a tak mu usekl pièku prstu. Vytryskla jen voda. Vodník øezníkovi slíbil pomstu prý se utopí. Øezník radìji nechodil k vodì a nemyl se. Trestu ale neuel jednou el z hospody, zakopl u domu, spadl do deové kalue a UTOPIL SE. Petra Outratová
Jsme i hudebnì nadaní... Hodnì zábavy jsme si uili i pøi hudební výchovì. Známé písnièky jsme si trochu upravili a samozøejmì i zazpívali. Mùete to zkusit taky. T. Majer
Pøíroda je super...
TAK ZASE NÌKDY PØÍTÌ...