Číslo 6 / Únor 2013 / 130. sezona 2012 2013 / WWW.NARODNI-DIVADLO.CZ 06 Nejen s Lindou Rybovou o premiéře Laterny magiky Vidím nevidím 10 Strýček Váňa v režii Michala Dočekala 20 Operní premiéra Orfeus a Eurydika foto: Š. Stein & S. Issa
Činohra / Drama Opera Balet / Ballet Laterna magika Umělecký šéf / Artistic director: Michal Dočekal Umělecký šéf / Artistic director: Rocc Umělecký šéf / Artistic director: Petr Zuska Šéf Laterny magiky / Director of the Laterna magika: Zdeněk Prokeš Národní divadlo / The National Theatre Národní divadlo / The National Theatre Národní divadlo / The National Theatre PREMIÉRy / PREMIEREs William Shakespeare Troilus a Kressida / Troilus and Cresida Režie / Stage direction: David Radok Premiéry / Premieres: 6. a 7. 12. 2012 Stavovské divadlo / The Estates Theatre Molière Pán z Prasečkova / Monsieur de Pourceaugnac Režie / Stage direction: Hana Burešová Premiéry / Premieres: 22. & 23. 11. 2012 Anton Pavlovič Čechov Strýček Váňa / Uncle Vanya Režie / Stage direction: Michal Dočekal Premiéry / Premieres: 14. & 15. 3. 2013 Václav Havel Zahradní slavnost / The Garden Party Režie / Stage direction: Dušan Pařízek Premiéry / Premieres: 13. & 14. 6. 2013 Divadlo Kolowrat / The Kolowrat Theatre Lenka Lagronová Z prachu hvězd / From Stardust Režie / Stage direction: Štěpán Pácl Světová premiéra / World premiere: 22. 3. 2013 Stefano Massini Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White Režie / Stage direction: Lucie Bělohradská Česká premiéra / Czech premiere: 29. 5. 2013 Claude Debussy Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande Dirigent / Conductor: Jean-Luc Tingaud Režie / Stage direction: Rocc Premiéra / Premiere: 30. 9. 2012 Bedřich Smetana Dvě vdovy / The Two Widows Dirigent / Conductor: Robert Jindra Režie / Stage direction: Jiří Nekvasil Premiéra / Premiere: 30. 5. 2013 Státní opera / State opera Vladimír Franz Válka s mloky / War with the Newts Dirigent / Conductor: Marko Ivanović Režie / Stage direction: David Drábek Světová premiéra / World premiere: 10. 1. 2013 Giuseppe Verdi Don Carlo Dirigent / Conductor: Jaroslav Kyzlink Režie / Stage direction: Manfred Schweigkofler Koprodukce / Coproduction: Národní divadlo, Suomen Kansallisooppera (Finská národní opera) Helsinky Premiéra / Premiere: 28. 3. 2013 Igor Stravinskij Persefona / Persephone Koncertní provedení melodramu / Concert performance Dirigent / Conductor: Jiří Štrunc 23. 5. 2013 Stavovské divadlo / The Estates Theatre Christoph Willibald Gluck Orfeus a Eurydika / Orfeo ed Euridice Dirigent / Conductor: Jan Latham-Koenig Režie / Stage direction: Hartmut Schörghofer Premiéra / Premiere: 2. 2. 2013 Čarodějův učeň / Krabat Libreto / Libretto: Jan Kodet, Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka Choreografie / Choreography: Jan Kodet Režie / Stage direction: SKUTR (Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka) Hudba / Music: Zbyněk Matějů Dirigent / Conductor: Pavel Šnajdr Světová premiéra / World premiere: 28. 2. 2013 Státní opera / State opera Amerikana III Theme and Variations Choreografie / Choreography: George Balanchine Hudba / Music: Petr Iljič Čajkovskij In The Middle Somewhat Elevated Choreografie / Choreography: William Forsythe Hudba / Music: Thom Willems Fancy Free Choreografie / Choreography: Jerome Robbins Hudba / Music: Leonard Bernstein Dirigent / Conductor: David Švec / Václav Zahradník Česká premiéra / Czech premiere: 25. 10. 2012 Vidím nevidím / As far as I can see Scénář, režie, animace / Script, stage direction, animation: Maria Procházková Scéna / Sets: Jan Novotný Kostýmy / Costumes: Simona Rybáková Kamera / Camera: Martin Štěpánek Choreografie / Choreography: Zdeněk Prokeš Pohybová spolupráce / Motion co- -operation: Bára Mandys Pauerová, Česká premiéra / Czech premiere: 14. 2. 2013 Václav Havel Antikódy / Anticodes Scénář a režie / Script, stage direction: Braňo Mazúch Multimédia: Dan Gregor Choreografie / Choreography: Věra Ondrašíková Hudba / Music: Michal Nejtek Sound design: Stanislav Abrahám Premiéra / Premiere: 21. 3. 2013 Josef Mysliveček Olympiáda / L Olimpiade Dirigent / Conductor: Václav Luks Režie / Stage direction: Ursel Herrmann Koprodukce / Coproduction: Národní divadlo, Théâtre de Caen, Opéra de Dijon, Grand Théâtre de Luxembourg Premiéra / Premiere: 2. 5. 2013 Premiéry a produkce sezony 2012 2013 Premieres for the 2012 2013 season
A1 ND_pruh:sponzori ND.qxd 16.11.2012 15:02 Stránka 1 PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA PARTNER INSCENACÍ ND PARTNER INSCENACÍ BALETU A OPERY ND MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA Úvodník Foto: L. Hatašová Vážení a milí diváci, Václav Havel ve své úvaze O Laterně magice ze srpna 1959 napsal: Laterna magika má všechny předpoklady pro to, aby se stala opravdu samorostlou disciplínou dramatického umění. Běží jen o to, jak toho bude dosahovat. Tato předpověď se v mnohém naplnila a Laterna magika se stala skutečně světovým divadelním fenoménem. Udivovala celý svět kombinací divadla a moderních technologií. Jeden z nejvýznamnějších divadelních experimentátorů 20. století, německý avantgardní režisér Ervin Piscator, po zhlédnutí představení Laterny magiky v roce 1965 v Berlíně prohlásil: Viděl jsem vaši revue zázraků a skutečnosti a sledoval jsem ji s velkým zájmem. Zjišťuji, že jste to, o co jsem se já v letech 1924 až 1932 pokoušel, díky zlepšené technice přesvědčivě rozvinuli. Byl bych šťasten, kdybych v budoucnosti našel možnost s vámi spolupracovat Laterna magika udávala po desetiletí směr v této oblasti a můžeme o ní směle prohlásit, že byla prvním multimediálním divadlem na světě. Omezené mezinárodní kontakty za dob normalizace, podfinancovaná kultura a nedostatek kreativních tvůrců angažovaných pro tento druh divadla měly za následek ztrátu zájmu českých diváků o tvorbu Laterny magiky a záhy i respektu odborné veřejnosti. Laterna magika ustoupila do pozice turistické atrakce spíše muzejního charakteru. Na začátku roku 2010 se Laterna magika propojila s Národním divadlem a od roku 2012 se stala součástí Nové scény. Oba tyto kroky směřují k jednomu cíli, a tím je tvůrčí oživení Laterny a také větší zacílení její tvorby na české publikum. V této etapě jsou nejdůležitějšími milníky nové inscenace. Tu první představí soubor Laterny magiky již tento měsíc: filmová režisérka a animátorka Maria Procházková přináší do Laterny magiky nový koncept práce s předtočeným filmovým materiálem. Nová rodinná inscenace Vidím nevidím se totiž vydá prozkoumat možnosti interakce mezi animovaným filmem a živými herci a tanečníky. Hned následující měsíc uvede Laterna magika další nový projekt, jevištní variaci na experimentální básně Václava Havla ze sbírky Antikódy. S odstupem téměř půl století, které uplynuly od prvního vydání Antikódů, nachází Laterna magika v Havlově experimentální poezii zdroj inspirace pro vizuálně-pohybové dílo využívající nejnovější multimediální technologie. Autorem libreta je režisér inscenace Braňo Mazúch, multimediální složku připravují Dan Gregor a Stanislav Abrahám, hudbu komponuje Michal Nejtek. Nová scéna, to ale nejsou jen premiéry Laterny magiky. Do konce sezony nás čeká celá řada divácky atraktivních projektů. Každý měsíc se na Nové scéně konají čtyři desítky uměleckých akcí! Přijďte se podívat. Štěpán Kubišta ředitel Nové scény Nenechte si ujít 22. února 2013 přivítáme na nové scéně národního divadla tvůrce světové premiéry baletu Čarodějův učeň choreografa Jana kodeta, režiséry lukáše Trpišovského a Martina kukučku a hudebního skladatele Zbyňka Matějů. Diváci budou mít jedinečnou příležitost vidět tvůrce tanečního hororu Čarodějův učeň v živém rozhovoru s Petrem Zuskou (uměleckým šéfem Baletu nd) o vzniku tohoto unikátního představení a jejich tvorbě. V rámci večera zhlédnou ukázku z připravované premiéry. 22. 2. 2013 v 15.00 na Nové scéně vstup zdarma www.narodni-divadlo.cz www.novascena.cz hovory s jan kodet lukáš TrPiŠovSký SkutR { MarTiN kukučka } zbyněk MatějŮ balet Hovory s 22. února 2013 v 15.00 přivítáme na Nové scéně Národního divadla tvůrce světové premiéry baletu Čarodějův učeň choreografa Jana Kodeta, režiséry Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku a hudebního skladatele Zbyňka Matějů. Diváci budou mít jedinečnou příležitost vidět tvůrce tanečního hororu Čarodějův učeň v živém rozhovoru s Petrem Zuskou (uměleckým šéfem Baletu ND) o vzniku tohoto unikátního představení a jejich tvorbě. V rámci večera zhlédnou ukázku z připravované premiéry. Vstup zdarma 3
A1 A1 ND_cinohra_bezVodafone:sponzori ND.qxd 2.5.2012 ND.qxd 16:32 2.5.2012 Stránka 16:321 Stránka 1 PŘEDPRODEJ PŘEDPRODEJ VSTUPENEK: VSTUPENEK: Informace: +420 Informace: 224 901 +420 448 224 901 448 Obchodní odd. Obchodní fax: +420 odd. 224 fax: 931 +420 544 224 931 544 tel.: +420 224 tel.: 901 +420 668, 224-638, 901-319 668, -638, -319 ntprague@narodni-divadlo.cz, ntprague@narodni-divadlo.cz, info@narodni-divadlo.cz info@narodni-divadlo.cz www.narodni-divadlo.cz PARTNEŘI NÁRODNÍHO PARTNEŘIDIVADLA NÁRODNÍHO DIVADLA PARTNER INSCENACÍ PARTNER NDINSCENACÍ ND MECENÁŠI NÁRODNÍHO MECENÁŠI DIVADLA NÁRODNÍHO DIVADLA Život v národním divadle Foto: Archiv JD Blíží se Předplatné! Od 1. března 2013 zahajujeme prodej Předplatného na divadelní sezonu 2013/2014 Národního divadla. Prodej předplatného bude opět rozdělen do 3 etap nejprve prodáváme předplatné pro stávající abonenty, kteří nemění ani skupinu, ani místo; v 2. etapě prodáváme předplatné pro stávající abonenty, kteří si přejí udělat změnu; a ve 3. etapě pak pro nové zájemce o předplatné. Stávající předplatitelé obdrží poštou brožuru s repertoárem na novou sezonu, brožuru s rozpisem skupin a přihlášku. Přihlášku bude možné vyplnit také on-line na www.predplatnend.cz. V příštím čísle časopisu uvedeme též rozpis předplatitelských skupin a všechny potřebné termíny. Romeo a Julie Balet o třech dějstvích, op. 64 na námět stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara. Choreografie, režie a dramaturgie: Attila Egerházi Hudba: Sergej Prokofjev Scéna: Loes Schakenbos Kostýmy: Bregje Van Balen Světelný design: Loes Schakenbos 10. 2. 2013 ve Stavovském divadle Program na Sluhu dvou pánů v novém Komedie, která se u nás stala (téměř) nesmrtelnou díky inscenaci, v níž bezmála dvacet let exceluje Miroslav Donutil, má novou programovou brožuru. Za léta reprízování doznalo obsazení tolik změn a inscenace zažila tolik mimořádných událostí, že jsme se rozhodli aktualizovat i tištěnou vzpomínku, kterou si diváci odnášejí domů. Kniha již tradičně obsahuje text hry v překladu Evy Bezděkové a úpravě režiséra Ivana Rajmonta, doplňuje ho životopis Carla Goldoniho, který autora a jeho dílo zařazuje do širších evropských dobových kontextů. V knize dále naleznete studii o inscenační tradici Goldoniho v jeho rodné zemi a cenné obrazové a textové materiály ohlížející se za dlouhým životem inscenace: fotografie herců, kteří v jednotlivých rolích alternovali, snímky za zahraničního hostování, křtu DVD ad. Mění se obsah, cena 60 Kč zůstává. hostování Baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Carlo goldoni Sluha dvou pánů činohra Těšíme se na naše předplatitele a věříme, že si z bohaté nabídky opět vyberou. Narozeniny Mecenášského klubu UvádíMe v NárodNíM divadle Shakespeare Troilus a Kressida Režie david radok V pondělí 4. února 2013 oslaví Mecenášský klub ND třetí narozeniny. Mecenáši se setkají v Národním divadle. Na programu bude tradiční předání symbolických šeků na projekty uměleckých souborů či na investice mimoumělecké, které vybral Výbor Mecenášského klubu ND a které budou podpořeny z mecenášských darů získaných v roce 2012. Po slavnostním rozkrojení narozeninového dortu umělci Národního divadla budou mít hosté večera možnost navštívit představení Troilus a Kressida v režii Davida Radoka. Po představení se hlediště historické budovy změní v kinosál. Na spuštěném plátně společně zhlédneme premiéru televizního dokumentu Tomáše Polenského a Viktora Portela Radokova Trojská válka. Studenti FAMU časosběrnou metodou mapovali přípravy divadelní inscenace. Film vznikl v koprodukci s Českou televizí a byl financován právě Mecenášským klubem ND. Výsledný film bude na DVD od března k dispozici v našem e-shopu. Symbolický nájem za Divadlo Kolowrat činohra Rodina Kolowrat-Krakovských mecenášsky poskytuje Národnímu divadlu Kolowratský palác. Každý rok předáváme symbolický nájem ve výši jedné koruny české. Paní JUDr. Dominice Kolowrat-Krakovské a jejím dětem Maximilianovi a Francesce nájem předá u příležitosti 70. výročí narození hraběte Františka Tomáše Kolowrat-Krakovského Ing. Václav Pelouch, pověřený řízením ND, a herci z inscenace Figarova svatba. 4
Národní divadlo seniorům V únoru nabízíme divákům ve věku 65+ tato představení za zvýhodněné vstupné: Don Giovanni (opera) 8. 2. 2013 v 19.00, Stavovské divadlo Jednotné vstupné 100 Kč na I. a II. galerii Nápoj lásky (opera) 14. 2. 2013 v 19.00, Národní divadlo Jednotné vstupné 100 Kč na I. a II. galerii Otello (opera) 28. 2. 2013 v 19.00, Státní opera Jednotné vstupné 100 Kč na II. balkon) Troilus a Kressida (činohra) 13. 2. 2013 v 19.00, Národní divadlo Jednotné vstupné 100 Kč na II. balkon a I. galerii Srpen v zemi indiánů (činohra) 17. 2. 2013 v 19.00, Stavovské divadlo Jednotné vstupné 100 Kč do celého hlediště Enron (činohra) 26. 2. 2013 v 19.00, Stavovské divadlo Jednotné vstupné 100 Kč do celého hlediště Romeo a Julie (Hostování Baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích) 10. 2. 2013 v 19.00, Stavovské divadlo Jednotné vstupné 100 Kč na I. a II. balkon, I. galerii Petr Pan (Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy) 21. 2. 2013 v 19.00, Stavovské divadlo Jednotné vstupné 100 Kč do celého hlediště Vstupenky si můžete zakoupit v pokladnách Národního divadla. Po předložení dokladu lze slevu uplatnit až na 2 vstupenky na každé představení v nabídce. Rezervace: +420 224 901 638, 419, 668 info@narodni-divadlo.cz Konkurz do Baletu ND Umělecký šéf Petr Zuska vypisuje konkurz na doplnění míst v souboru Baletu Národního divadla pro sezonu 2012/2013. Hledáme profesionální tanečníky s vynikající technikou (klasickou i moderní) a jevištní praxí na pozice: 1) člen sboru 2) sólista a demisólista Uchazeči budou ke konkurzu pozváni na základě přihlášky a zaslaných podkladů: životopis, portrétní fotografie, taneční fotografie. Nezapomeňte do přihlášky uvést: věk, výšku, váhu, národnost, předchozí zkušenosti a vzdělání. Uchazeče na pozice sólisty a demisólisty prosíme navíc o dodání videa DVD nebo odkazu na stažení. Konkurz proběhne 17. února 2013 v 11.00 (registrace od 9.00) v prostorách Baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1 Přihlášky zasílejte do 31. 1. 2013 na adresu: Balet Národního divadla Petra Šifnerová Anenské nám. 2 112 30 Praha 1 Česká republika T +420 224 902 526 F +420 224 902 539 E p.sifnerova@narodni-divadlo.cz www.narodni-divadlo.cz Foto: P. Hejný Upozornění pro Předplatitele (Č1) Pro milovníky činohry I 2. 5. 2013 Rukopisy v Národním divadle zrušeno; náhradní představení 2. 5. 2013 Sluha dvou pánů v Národním divadle (Č2) Pro milovníky činohry II 31. 5. 2013 Rukopisy v Národním divadle zrušeno; náhradní představení 31. 5. 2013 Sluha dvou pánů v Národním divadle (Č3) Pro milovníky činohry III 8. 4. 2013 Rukopisy v Národním divadle zrušeno; náhradní představení 25. 4. 2013 Sluha dvou pánů v Národním divadle (Č4) Pro milovníky činohry IV 15. 5. 2013 Rukopisy v Národním divadle zrušeno; náhradní představení 15. 5. 2013 Sluha dvou pánů v Národním divadle (ČS1) Setkání s činohrou I 10. 6. 2013 Má vzdálená vlast na Nové scéně zrušeno; náhradní termín 26. 2. 2012 (ČKD) Činoherní klasika dnes 17. 12. 2012 Nosorožec na Nové scéně zrušeno; náhradní termín 7. 4. 2013 (ROD3) Rodinné divadlo odpolední III 20. 4. 2013 Rukopisy v Národním divadle zrušeno; náhradní představení 20. 4. 2013 14.00 Naši furianti v Národním divadle (R, ROD1) Opera a balet pro rodiny, Rodinné divadlo odpolední I místo inscenace Oněgin bude uveden balet Šípková Růženka; termíny, časy i scéna zůstávají (DV1) Divadelní večery pro každého I 29. 5. 2013 19.00 ve Státní opeře bude místo inscenace Oněgin uveden balet Labutí jezero (O1) To nejnovější z opery 22. 3. 2013 v Národním divadle bude místo koncertního provedení opery Dráteník uveden koncert Stabat mater (ČS2) Setkání s činohrou II 22. 3. 2013 Zkrocení zlé ženy v ND zrušeno; náhradní termín 28. 3. 2013 O veškerých změnách budou předplatitelé informováni dopisem či e-mailem a SMS. Aktuální změny se můžete dočíst na informační ceduli umístěné o přestávce každého předplatitelského představení v prostoru večerní pokladny Národního divadla a Stavovského divadla a v prostoru šatny Nové scény a Divadla Kolowrat a dále v předplatitelském bulletinu. 5
téma > Malou Agátku bude na jevišti obklopovat animovaný fantazijní svět Vidím nevidí Scénář, režie a animace: Maria Procházková Scéna: Jan Novotný Kostýmy: Simona Rybáková Hudba: Marek Doubrava Choreografie: Zdeněk Prokeš Pohybová spolupráce: Bára Mandys Pauerová Střih: Marek Opatrný Kamera: Martin Štěpánek Zvuk: Jan Čeněk Hrají: Linda Rybová, Tomáš Měcháček, Rozárka Husáková / Ada Matoušů, Milan Slepička a tanečníci souboru Laterny magiky. Světová premiéra: 14. února 2013, Nová scéna Reprízy: 15. a 17. 2. v 18.00, 24. 3 v 17.00 a 25. 3 v 9.00 a 11.00 Vstupenky od 220 do 390 Kč, dopolední představení za jednotnou cenu 150 Kč. 14. února uvede Laterna magika světovou premiéru nové rodinné inscenace Vidím nevidím. Na motivy dětské knihy Ivy Procházkové Pět minut před večeří vytvořil soubor Laterny magiky pod vedením režisérky Marie Procházkové fantazijní příběh malé Agátky, která vidí svět trochu jinak než ostatní děti Filmová režisérka a animátorka Maria Procházková (mj. celovečerní snímky Kdopak by se vlka bál a Žralok v hlavě) navazuje v tomto rodinném představení na tradiční postupy Laterny magiky a dále rozvíjí možnosti interakce filmového materiálu s živými herci. Představení za použití prostředků animovaného filmu zavede diváky do světa dětských představ malé Agátky. Malá Agátka objevuje svět Agátka prosí tatínka, aby jí vyprávěl o tom, jak byla malá. Stulí se mu v náručí, ale místo pozorného poslouchání mu napovídá, doplňuje, předbíhá. Určitě to slyší aspoň po stopadesátéosmé: byl jednou jeden listonoš, který na kole rozvážel dopisy v malém městě. Jezdil každý den okolo kadeřnictví kde pracovala maminka, viď? A pak se jim narodila holčička Agátka. To jsem já! Všichni se radovali, jenom pan doktor se strachoval, že její oči nejsou úplně v pořádku. Nebyly, Agátka neviděla. Musela si svět osahat, aby ho uviděla. Bylo to trochu, jako by pořád hrála hru na slepou bábu. Ale pak přišel den, kdy jí pan doktor oči vyléčil... Režisérka Maria Procházková o své inscenaci Na Laterně magice mě baví právě to propojování světů, představ s realitou, s živým hercem na jevišti. Často v naší inscenaci budeme něco ukazovat na projekci na plátně a z něj se to vykutálí, vyplave, vyletí reálné na jeviště. Také budeme projekcí zvětšovat prostor a sledovat více dějů zároveň, včetně vzpomínek, snů a představ. Především je to o objevování, poznávání a radování se ze světa kolem nás. O prchavých okamžicích, které nás něčím zaujmou, i o prožitcích, vjemech, které pro nás znamenají domov, kam se rádi vracíme. A pro mě osobně je to hodně lásce, když se cítíte moc milováni, je vám dobře na světě, ať se děje cokoli. 6
m
> Linda Rybová Foto: soukromý archiv Linda Rybová Narodila se 10. listopadu 1975 v Praze. Se svým partnerem, hercem Davidem Prachařem, má dcery Rozárku a Josefínu. Vystudovala balet a herectví na pražské konzervatoři. Účinkovala například v Divadle Komedie nebo Divadle pod Palmovkou, v Národním divadle hostovala v činoherních inscenacích Pták Ohnivák, Markéta Lazarová; s Laternou magikou spolupracovala již při natáčení filmového podkladu do inscenace Casanova. Rozhovor s Lindou Rybovou, která se v nové inscenaci Laterny magiky Vidím nevidím představí v roli Maminky. Kdy jste se poprvé setkala s fenoménem zvaným Laterna magika? Poprvé jsem navštívila představení Laterny magiky, když mi bylo asi čtrnáct. Byli jsme tehdy na Odysseovi a byl to pro mě docela zážitek. Studovala jsem tenkrát ještě na taneční konzervatoři a byla jsem zvyklá chodit na balet, takže jsem nebyla fascinovaná ani tak tancem, spíše si vybavuji, jak intenzivně na mě působil film ve spojení s hudbou. Tehdy ještě nebyly různé multimediální produkce tak časté jako dnes. No a pak samozřejmě Casanova, kde jsem hrála ve filmu, který je součástí představení. Inscenace Vidím nevidím je vaše třetí profesní setkání s režisérkou Mariou Procházkovou, jak se vám s ní spolupracuje? S Mariou se dobře známe a její práce mě vždycky baví. Když se dívám s dětmi na televizi a vidím tam Mariiny věci, vždycky mě to zajímá na rozdíl od devadesáti procent ostatní produkce pro děti. Když za mnou přišla s nabídkou na roli Maminky ve Vidím nevidím, dlouho jsem neváhala, ačkoliv je pro mě vzhledem k mému zaměření účinkování v Laterně magice spíše výjimkou. Přece jenom tu nejde až tak moc o herectví jako spíše o celkový multimediální koncept, ve kterém se jako herečka příliš neuplatním. Spolupráce s Mariou byl tedy hlavní důvod, proč jsem tuhle roli vzala. Vidím nevidím je inscenace určená pro děti, jaké máte zkušenosti s tímto typem publika? Hrát pro děti je vždycky ohromná zábava, protože nemají žádné zábrany a chovají se úplně spontánně. Když se jim něco nelíbí, suverénně vám to dají najevo. Jejich reakce jsou naprosto nepředpokládatelné a dovedou vás na jevišti absolutně odbourat. Nehraju pro děti bohužel tak často, takže se na reprízování Vidím nevidím velmi těším. Berete své děti někdy do divadla? Vezmete je na premiéru do Laterny magiky? Do divadla chodíme poměrně často, ale ne na věci, ve kterých hraju. Upřímně, kdykoli mě vidí hrát na jevišti, je to pro ně vždycky trochu těžké. Mám tři děti, ale ani jedno z nich stále nedovede při představení oddělit moji hereckou roli ode mě samotné. Pokaždé, když mě v nějakém představení vidí, ječí, brečí a jsou z toho vyřízené. S tou nejstarší by to ještě docela šlo, ta prostřední má se mnou pořád trochu problém, i když veliká je na to už dost, a ten nejmenší, ten by určitě udělal nějakou hroznou ostudu, proto ho v podstatě nikam do divadla nevodíme. Ještě si hodně dobře rozmyslím, jestli je na premiéru vezmu. Nerada bych jim způsobila nějaké trauma. Jan Mocek 8
Činohra Foto: L. Jansch Srpen v zemi indiánů se vrací do Stavovského divadla Co odhalí nečekané rodinné setkání? Komorní příběh dávno ukrytých tajemství Současnou americkou hru Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů s excelentními výkony sólistů Činohry ND můžete od února opět vidět na jevišti Stavovského divadla. Kateřina Burianová získala za roli Violet Westonové Cenu Thálie 2009, Cenu Alfréda Radoka 2009 i Cenu Sazky a Divadelních novin! Pro Kateřinu Burianovou je Violet životní příležitostí, které se zhostila s dechberoucí virtuozitou. Richard Erml, MF Dnes Mediální partneři Činohry Činohra ND je členem Unie evropských divadel 9
Činohra > Připravujeme 2 Anton Pavlovič Čechov Strýček Váňa Překlad: Leoš Suchařípa Režie: Michal Dočekal Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Zuzana Krejzková Dramaturgie: Iva Klestilová 1 Serebrjakov (profesor v penzi) František Němec Jelena, jeho žena Lucie Žáčková Sofie (jeho dcera z prvního manželství) Kateřina Holánová Vojnická (vdova po tajném radovi) Iva Janžurová Ivan Vojnickij, její syn Igor Bareš Astrov (lékař) Martin Pechlát Tělegin (zchudlý statkář) Saša Rašilov Marina (stará chůva) Johanna Tesařová Premiéra: 14. března 2013, Stavovské divadlo 1 Igor Bareš 2 Martin Pechlát 3 František Němec 4 Saša Rašilov 5 Iva Janžurová a Martin Pechlát 6 František Němec, Johanna Tesařová a Lucie Žáčková Foto ze zkoušky: H. Smejkalová 5 10
3 Od Racka ke Strýčkovi Váňovi 4 Jsou tomu dva roky, co jsme uvedli ve Stavovském divadle drama Antona Pavloviče Čechova Racek. Hru o umění, divadle, talentu, který sám o sobě neznamená nic a o lásce, samozřejmě. Dnes tedy začínáme zkoušet Strýčka Váňu. Leoš Suchařípa, překladatel hry, napsal, že Strýček Váňa je hra o krizi středního věku: člověk přijde, ohlédne se, co se děje za ním, a vidí jen spáleniště. A podívá se dopředu a nevidí nic. Všechno, nebo přinejmenším mnohé, v co jsme ještě před bezmála dvaceti lety doufali, věřili, se nenaplnilo. Naděje, jakkoliv byla spojená s iluzí mladosti se s ubíhajícími léty proměnila ve skepsi. Politika je jedna velká stoka, ve které plavou tuneláři a zloději. Komu má člověk věřit? Na koho se spolehnout? Existuje ještě vůbec nějaká pravda? Duchovní a mravní hodnoty byly zatlačeny do pozadí opět. Depresivní pocit. Ale Strýček Váňa je i o existenciální tísni. O zklamání ze života, který se jaksi nedaří žít tak, jak jsme si to představovali. O strachu ze smrti a umírání. O dospělosti, zralosti a připravenosti k bilancování. Může se zdát, že je Strýček Váňa oproti Rackovi pesimističtější a depresivnější. Že je to truchlivá hra bez špetky humoru. Omyl je pravdou. Strýček Váňa má v sobě velmi jemný humor. Delikátní humor. Humor geniálního dramatika a člověka, který o marnostech života věděl mnohé. -iv- 6 11
Činohra > HOstování Leonce a Lena v podání Kolozsvári Állami Magyar Színház, Maďarského divadla z Kluže Na jaře přivítáme v Praze Maďarské divadlo z Kluže 23. a 24. března 2013 budeme mít jedinečnou možnost ve Stavovském divadle zhlédnout komedii Georga Büchnera Leonce a Lena v režii Gábora Tompy, který je zároveň uměleckým ředitelem divadla. Tompova inscenace nabízí vzrušující nápady, jazyk a vizuální hry a po celou dobu se soustředí na zábavu publika. Komedie Leonce a Lena funguje s přesností švýcarských hodinek, ale zůstává lehká jako pírko (z recenze Noémi Fülöp) Maďarské divadlo v Kluži bylo založeno v roce 1792 jako první maďarský divadelní soubor v rumunské Transylvánii. Toto repertoárové divadlo je dotováno rumunským ministerstvem kultury. Inscenace se zde uvádějí v maďarštině se simultánními překlady do rumunštiny a angličtiny. Určující podobu divadla formovaly osobnosti mezinárodního významu, jež jsou považovány za klíčové postavy maďarského i evropského formátu: Gyula E. Kovács, iniciátor shakespearovských cyklů, Jenő Janovics, zakladatel prvního maďarského filmového studia a György Harag, významný umělec rumunského divadla. Od roku 1990 stojí v čele umělecký ředitel a režisér Gábor Tompa. Pod jeho vedením divadlo pokračuje v Haragově novátorském duchu. Základ repertoáru tvoří jak velká díla světové klasiky, tak moderní hry. Za posledních dvacet let se Maďarské divadlo v Kluži zařadilo svým moderním směřováním, mezinárodními koprodukcemi a spoluprací se světově uznávanými umělci mezi významná evropská divadla. Působí zde např. režiséři Vlad Mugur, Silviu Purcărete, Andrei Şerban, Mihai Măniuţiu, Victor Ioan Frunză, David Zinder, Dragoş Galgoţiu, Patrick Le Mauff, Elie Malka a Matthias Langhoff; scénografové a kostýmní výtvarníci jako např. Carmencita Brojboiu, Andrei Both, Doina Levintza, Lia Manţoc, Helmut Stürmer a další. Maďarské divadlo v Kluži obdrželo řadu významných mezinárodních ocenění a od roku 2008 je členem Unie evropských divadel (UTE). V roce 2007 u příležitosti 215. výročí svého založení divadlo uspořádalo první ročník mezinárodního festivalu Interferences, jehož třetího ročníku se Činohra ND zúčastnila v prosinci 2012 se svou inscenací Bláznivý den aneb Figarova svatba. Režisér Gábor Tompa pracoval v Činohře ND v minulé sezoně. Spolu se svým týmem scénografem Helmutem Stürmerem a kostýmní výtvarnicí Carmencitou Brojboiu na Nové scéně úspěšně inscenoval Ionescova Nosorožce. V sezoně 2013/2014 je osloven pro spolupráci na inscenaci Molièrova Tartuffa ve Stavovském divadle. Leonce a Lena vznikla jako druhá hra německého revolučního dramatika George Büchnera v roce 1836. Chtěl se s ní zúčastnit dramatické soutěže o nejlepší divadelní komedii, kterou vyhlásilo nakladatelství Cotta. Autor však nestihl uzávěrku soutěže a text hry mu byl vrácen nepřečtený zpět. Své premiéry se pak hra dočkala až o šedesát let později, kdy ji 31. května 1895 uvedlo mnichovské divadlo Intimes Theater. Leonce, zasněně melancholický korunní princ království Poppo, a Lena, princezna z království Pipi, se vzbouří proti rozhodnutí svých královských otců a nezávisle na sobě utečou do Itálie, kde se navzájem nepoznáni do sebe zamilují. Po návratu do království Poppo je sice odhalena jejich identita, ale Leonce a Lena již neberou svůj sňatek jako zvůli rodičů, ale jako zásah vyšší prozřetelnosti. Skutečný podtext hry je však nutné hledat v Büchnerově sociální kritice, kdy v souladu se svou dřívější činností ve Společnosti pro lidská práva se vysmívá existenciálním problémům, které řeší Leonce coby nástupník trůnu jako hlupákům se posmívá všem, kdo musí pracovat. Za podpory Unie evropských divadel 12
Činohra > Připravujeme Lenka Lagronová Z prachu hvězd Bilance života. Jak už to tak bývá neradostná. Život v prachu. Nekonečné rozhovory s rodiči, se sestrami, se sebou. Co je smyslem života? Co jsem na cestě ztratila, o co jsem přišla, co mi vzali jiní? Proč to tak je? Co jsem udělala špatně? Nic a všechno. Co mi zůstalo? Samota. A láska. Vzpomínka na ni. Bolavá, velká, jediná. Ztracená v prachu hvězd. Režie: Štěpán Pácl Scéna: Andrej Ďurík Kostýmy: Daniela Klimešová Dramaturgie: Jan Tošovský Hudba: Jakub Kudláč Kája: Jana Boušková Táňa: Taťjana Medvecká Dáša: Petra Špalková Matka: Jana Preissová Jarda: Jan Hartl Premiéra: 22. března 2013, Divadlo Kolowrat Tři dcery žijí spolu s matkou v opuštěném domě. Táňa a Dáša vzpomínají na společnou bývalou lásku, muže, s nímž je pojilo spíše velmi intenzivní přátelství, které nikdy nepřerostlo v milenecký vztah a s jehož smrtí se přesto nebo právě proto nedokážou srovnat. Kája, postižená vzácnou formou autismu, stále vysílá baterkou a tranzistorovým rádiem signály mimozemšťanům. Jediná normální je tak v rodině matka, za jejímž tvrdým pragmatismem a věcností lze ale tušit stejnou opuštěnost a touhu po lásce a naději jako u jejích dcer. Podivná noční návštěva, nový soused Jarda, se stane katalyzátorem složitých vztahů čtyř osamělých žen, které si jeho prostřednictvím začnou hledat nový postoj k sobě samým i okolnímu světu. Hra získala druhé místo v soutěži o nejlepší hru v českém a slovenském jazyce DRÁMA 2010. Lenka Lagronová (*1963) patří bezesporu k nejvýznamnějším a také nejhranějším českým dramatikům současnosti. Od počátku devadesátých let, kdy se její hry začaly objevovat na českých jevištích, napsala bezmála 25 kratších i delších textů, z nichž převážná většina byla uvedena. Mnoho z nich bylo rovněž přeloženo do cizích jazyků. Její hry byly uváděny na všech typech jevišť, od studentského DISKu či experimentálního A-Studia Rubín, až po etablovaná divadla jako Na Zábradlí, Komedie či Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. I diváci Národního divadla už měli příležitost se s Lagronovou setkat Činohra ND uvedla v roce 2009 její hru Pláč v režii Jana Kačera v Divadle Kolowrat. Nejcharakterističtějším rysem dramatického psaní Lagronové je nekompromisní, často až zničující upřímnost. Její hry jsou vždy hluboce osobní i když pojednává o historických osobnostech (Terezka, Johanka, Etty Hilesum), je z textu vždy cítit absolutní zaujetí pro téma, bezpodmínečná osobní angažovanost. Dá se snad říct, že Lagronová vždy píše o sobě ale tím nám sděluje podstatné věci i o nás samých; věci, které si jen neradi a se strachem připouštíme. Z prachu hvězd je v tomto ohledu hra typická i netypická. Lagronové rodinné hry jsou někdy s trochou humoru rozdělovány na ty, v nichž vystupují dvě sestry, a ty, v nichž vystupují tři. Náš případ je ten druhý. Tři sestry středního věku, Dáša, Táňa a Kája, bolestně řeší své vztahy k sobě i okolí, těžce hledají cestu se samoty a izolace. Touha po blízkosti a spojení je zde vyjádřena působivou metaforou hledání života ve vesmíru. Jsme opravdu sami? A pokud tam někde daleko existuje někdo další, jsme schopni se s ním spojit? Dokážeme vyjít sami ze sebe natolik, abychom si s Tím Druhým mohli podat ruku a vzájemně si porozumět? Nebo jsme navždy odsouzeni k samotě, protože skutečná blízkost není možná? Režie se ujímá Štěpán Pácl, mladý tvůrce, který prokázal svůj vhled a porozumění dramatice Lenky Lagronové už svou absolventskou inscenací její hry Království (2006). Mimo to je jakožto zakladatel a vůdčí osobnost divadelní společnosti Masopust autorem řady působivých a ojedinělých inscenací, jako byl třeba Ibsenův Brand či Calderónův Vytrvalý princ. Od září 2012 rovněž působí jako umělecký šéf Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Skvělý text a pronikavá režie to jsou dva základní předpoklady vzniku kvalitní inscenace. Třetím, neméně důležitým, pokud ne tím nejdůležitějším, je herecké obsazení. V rolích tří sester se můžeme těšit na Petru Špalkovou, Taťánu Medveckou a Janu Bouškovou. Roli Matky ztvární Jana Preissová; v roli nočního návštěvníka Jardy vystoupí Jan Hartl. Tři nezbytné podmínky jsou tedy naplněny nezbývá než se těšit na jedinečný divadelní zážitek poprvé 22. března 2013 v Divadle Kolowrat. Jan Tošovský > Kostýmní návrhy Daniely Klimešové 13
Činohra > Hrajeme na nové scéně Stěžejní hra dvacátého století v režii světově uznávaného Gábora Tompy. Hrají: David Prachař, Václav Postránecký, Igor Bareš/Radúz Mácha, Lucie Žáčková, Ondřej Pavelka, Jan Bidlas, Petr Motloch, Petr Pelzer, Kateřina Burianová, Jaromíra Mílová, Rudolf Stärz a další Eugène Ionesco Nosorožec David Prachař a Václav Postránecký Foto: M. Kámen > Ohrožené druhy Příběh o marném boji s nadnárodní korporací a dávném přátelství v autorově režii. Hrají: Jiří Štěpnička, Igor Bareš, Jan Dolanský, Sabina Králová, Miluše Šplechtová, Michal Kern a další Petr Zelenka Jan Dolanský, Jiří Štěpnička a Sabina Králová Foto: H. Glos > 14
Činohra > Zprávy Knižní tip na měsíc únor: Má vzdálená vlast Karel Steigerwald (nar. 1945) patří k našim předním dramatikům upozornil na sebe výraznými texty již před rokem 1989, v dramatické kariéře nicméně neustal ani v devadesátých letech. Jeho klíčové texty, moderní tragikomedie zabývající se problematickými místy českých dějin dvacátého století, vznikají i v novém tisíciletí. Národní divadlo uvedlo jeho hry hned dvakrát. My vás upozorňujeme na Mou vzdálenou vlast, k níž autora inspiroval pozoruhodný osud politické vězenkyně Dagmar Šimkové. Fascinující žena, která se do kriminálu dostala za úplnou banalitu a strávila v něm prakticky celé mládí, sepsala vzpomínkovou knihu Byly jsme tam taky Steigerwald k jejímu vyprávění přidává více rovin a nebojí se ani pohledu nejsoučasnějšího. V knize najdete kromě textu hry (nebyl nikde jinde tištěn) studii o životě Dagmar Šimkové, analýzu hry a bohatý obrazový materiál. Cena knihy je 70 Kč. K Mé vzdálené vlasti nabízíme jako bezplatnou prémii Steigerwaldovu hru Nobel (1994). Tituly možno vyzvednout osobně v paláci Kolowrat (po předchozí dohodě), nebo vám je zašleme poštou (v tom případě platíte poštovné). Objednávky a další informace na programy@narodni-divadlo.cz. Klub přátel činohry Vážení členové KPČ, za Vaši věrnost našemu souboru Vám nabízíme možnost navštívit vybrané inscenace za jednotné vstupné 100 Kč: Nová scéna Má vzdálená vlast Námětem hry není tehdejší krutost režimu, nýbrž dnešní neschopnost se k této minulosti nějak zachovat. Neschopnost vidět minulost otevřeně, mít nějaký názor, produkuje jediné minulost skrývat a zamlčovat. Hlavní postava neúspěšně usiluje o rehabilitaci, vidí marnost a komičnost svého nynějšího úsilí. Patnáct let v koncentráku přežila v zápase s jasným nepřítelem. Dnešní nepřítel je rozpitý, neohraničený a nejasný. Pro členy KPČ uvedeme v sobotu 16. a v úterý 26. února. www.narodni-divadlo.cz Činohra ND 2011 12 Karel Steigerwald Má vzdálená vlast Karel Steigerwald Divadlo Kolowrat Karla Jemná, a přitom drsná hra Martina Františáka po noční směně se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera (Jan Hartl), kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy. Špína každodennosti a prodejnosti kontrastuje s čistotou skla z nedaleké fabriky, kterou budou beztak brzy zavírat Pro členy KPČ uvedeme v úterý 5. a ve čtvrtek 21. února, nebo v sobotu 16. března. www.cinohrand.cz Na adrese www.cinohrand.cz najdete pohromadě všechny aktuality ze života činoherního souboru české první scény, o nichž si myslíme, že by vás mohly zajímat. Fotografie, které mapují průběh zkoušení jednotlivých inscenací tedy většinou od čtených zkoušek, přes aranžování až po výslednou podobu inscenace. Budete mít možnost vidět scénické návrhy a porovnat, jaký návrh byl nakonec realizován. Zveřejňujeme videoukázky inscenací z repertoáru. Výběr z novinářských recenzí k premiérám. Prezentace propojuje naše stávající profily na sociální síti facebook a náš youtube videokanál. Na webu budou pravidelně probíhat soutěže, kde si budete moci otestovat své znalosti činohry a divadla vůbec. Na jednu legitimaci si můžete za zvýhodněnou cenu zakoupit dvě vstupenky. Kontaktní osoba: Jana Tycová j.tycova@narodni-divadlo.cz tel.: +420 224 901 419 Dopis: Obchodní oddělení, Ostrovní 1, 112 30 Praha 1 15
Návštěvníci Opery ND mají nárok na 15% slevu na roční předplatné A2 kulturního čtrnáctideníku klasická hudba, jazz a world music Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč = 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle). Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru: A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC na číslo: 605 202 115 Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě. Limitovaná nabídka zlevněného předplatného platí pouze při objednávce formou sms. Cena sms dle tarifu vašeho operátora. Objednávky přijímá jménem vydavatele firma Send. jsou vaše oči do světa klasické hudby Kontakt a předplatné: nakladatelství Muzikus, Novákových 8, 180 00 Praha 8 e-mail: infoh@muzikus.cz, tel.: 266 311 701, 266 311 703, fax: 284 820 127 on-line na http://www.muzikus.cz umění žít s uměním měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech 2 OPERA 2.indd 1 1.6.2011 inz 18:20:36 harmonie_nd_2013.indd 1 20.12.2012 12:30:16 Vydává Ambit Media, a. s. artcasopis.cz
Opera Foto: H. Smejkalová Christoph Willibald Gluck Orfeus a Eurydika Hudební nastudování: Jan Latham-Koenig Režie a scéna: Hartmut Schörghofer Premiéry: 2. a 3. února 2013 Stavovské divadlo Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, Český rozhlas 3 Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz, Pražský telegraf 17
Opera > připravujeme Giuseppe Verdi Don Carlo Libreto: François-Joseph Méry, Camille Du Locle Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigent: Jaroslav Kyzlink / Richard Hein Režie: Manfred Schweigkofler Scéna: Walter Schütze Kostýmy: Heidi Wikar Sbormistr: Blanka Juhaňáková Dramaturgie: Beno Blachut ml. Orchestr a sbor Státní opery Balet Opery Národního divadla Premiéra: 28. března 2013, Státní opera Koprodukce s Finskou národní operou v Helsinkách Fotografie z představení v Helsinkách Foto: Heikki Tuuli > Na 28. března 2013 připravuje Opera Národního divadla premiéru inscenace jednoho z vrcholných děl Giuseppe Verdiho, opery Don Carlo. Předlohou pro původní francouzské libreto Camilla du Locle a Josepha Méryho byla dramatická báseň Friedricha Schillera Don Carlos, infant španělský z let 1782 1787. Z díla tohoto německého dramatika nevyšel Verdi poprvé, podle jeho dramat již zkomponoval Janu z Arku, Loupežníky a Luisu Millerovou. Nekomponoval poprvé ani na francouzský text, měl za sebou Sicilské nešpory s libretem Eugèna Scriba a Charlese Duveyriera, které v roce 1855 uvedlo pařížské Théâtre Impérial de L Opéra. Odtud přišla objednávka i na novou operu, kterou se stal Don Carlos, uvedený poprvé 11. března 1867 v pětiaktové verzi s baletem, jak to vyžadovaly dobové konvence francouzské opery. Po premiéře v Paříži provedl skladatel několik dílčích úprav a pro uvedení v Itálii pořídil Achille de Lauzières překlad do italštiny. Zásadních změn Don Carlos doznal pro uvedení v milánské La Scale v roce 1884. Verdi zrušil celé první jednání a balet a nový italský překlad vytvořil Angelo Zanardini. V roce 1886 vznikla definitivní verze při uvedení v Modeně, která opět obsahovala pařížské první jednání. Následná jevištní praxe užívala všechny verze, včetně původní z roku 1866, která byla základem pařížského premiérového znění. Pro nové pražské nastudování byla zvolena čtyřaktová milánská podoba opery v italském překladu a s italským názvem Don Carlo. Ačkoli v ději zasazeném do 60. let 16. století vystupují historické postavy, titulní Don Carlo, jeho otec španělský král Filip II. či jeho manželka Alžběta z Valois, mají dramatické postavy a situace, jak je ztvárnil Schiller, po něm libretisté a skladatel, k historické skutečnosti velmi daleko. Romantický tvůrčí duch měl jiné potřeby, než zobrazovat dějinnou realitu. Základními tématy příběhu tak je nenaplněná Carlova a Alžbětina láska, vzpoura proti otci a politickému systému, který reprezentuje, přátelství titulního hrdiny s markýzem Rodrigem Posou, kdy se jeden neváhá obětovat za druhého, ale také králova osamocenost a intriky princezny Eboli. Hudební stránka díla je imponující, pestře obsazený orchestr není jen doprovodným tělesem, ale přímo dramatickým činitelem, tvůrcem nálad, zpěvní čísla strhují svou melodičností i dramatickou silou, připomínám jen jeden z nejkrásnějších mužských duetů operní literatury Dio, che nell alma infondere Carla a Rodriga, Ebolinu píseň o závoji a árii O don fatale, o don crudele, Filipovu scénu Ella giammai m amò!, Rodrigovu árii O Carlo, ascolta, Alžbětinu árii Tu che le vanità conoscesti del mondo nebo velkolepou scénu Autodafé. Don Carlo patří k tomu nejlepšímu, co Giuseppe Verdi vytvořil, a provedení této opery bude jistě vítaným návratem skvělého díla na jeviště Státní opery po 15 letech od premiéry předchozí inscenace i reprezentativním příspěvkem k jubilejnímu 200. roku skladatelova narození. Pro současné uvedení vybral umělecký šéf Opery Rocc inscenaci, která vznikla na podzim minulého roku v koprodukci s Finskou národní operou v Helsinkách v režii Manfreda Schweigkoflera, jihotyrolského divadelníka a dlouholetého intendanta Městského divadla v Bolzanu. Hudebního nastudování se s pražským ansámblem ujal šéfdirigent Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, pro něhož je Don Carlo nejoblíbenější Verdiho operou. Výtvarná podoba taje mné lesní scény a kostýmů kombinujících historické prvky a post-punkový styl gothic, který dal inscenaci podtitul Gothic Verdi, vytváří až hororově fantastické prostředí pro dílo, které bývá označováno jako opera šera a stínů. bb 18
19
2 Opera > Premiéra Christoph Willibald Gluck Orfeus a Euryd Libreto: Ranieri de Calzabigi Hudební nastudování: Jan Latham-Koenig Dirigenti: Jan Latham-Koenig / Zbyněk Müller Režie a scéna: Hartmut Schörghofer Kostýmy: Corinna Crome Choreografie: Karine Guizzo Sbormistr: Pavel Vaněk Dramaturgie: Ondřej Hučín 1 Orfeus: Jiří Hájek / Roman Janál Eurydika: Marie Fajtová / Alžběta Poláčková Amor: Hana Jonášová / Yukiko Šrejmová Kinjo Orchestr a Sbor Národního divadla Balet Opery Národního divadla Premiéry: 2. a 3. února 2013, Stavovské divadlo 5 1 Marie Fajtová a Roman Janál 2 Sbor Opery Národního divadla 3 Jiří Hájek a Alžběta Poláčková 4 Roman Janál 5 Hartmut Schörghofer s Marií Fajtovou a Jiřím Hájkem na aranžovací zkoušce 6 Scéna Hartmuta Schörghofera 7 Sólisté s režisérem na technické zkoušce Foto ze zkoušek H. Smejkalová 20