ÚZEMNÍ PLÁN JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ textová část - odůvodnění příloha č. 4 bez osobních údajů DATUM XI/2018 PARE
PŘÍLOHA Č. 4: NÁMITKY A PŘIPOMÍNKY UPLATNĚNÉ V RÁMCI OPAKOVANÉHO VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ Připomínka č. 3 uplatněná k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vyhodnocení připomínky Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, ve smyslu ustanovení 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), pořizuje Územní plán Jablonné v Podještědí. Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, jako pořizovatel Územního plánu Jablonné v Podještědí, projednal, dle ustanovení 53 odst. 2 ve spojení s 52 stavebního zákona a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád) v opakovaném veřejném projednání upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí. Dle ustanovení 53 odst. 2 stavebního zákona se na opakovaném veřejném projednání projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav. Návrh územního plánu se tedy neprojednává kompletně znovu, ale pouze v částech, které byly dotčeny podstatnou úpravou. Přitom se postupuje obdobně podle 52 stavebního zákona, tzn., že při opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu se postupuje obdobně jako při veřejném projednání. Toto omezení (rozumí se, že na opakovaném veřejném projednání se projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav) se následně musí nutně projevit v možnosti uplatňovat proti upravenému návrhu územního plánu, projednávaném v opakovaném veřejném projednání, námitky a připomínky. Připomínka k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí byla uplatněna ve smyslu 52 odst. 3 stavebního zákona. Připomínka je opatřena identifikačními údaji a podpisem osoby, která ji uplatňuje. Připomínku podala paní I.M., Praha (dále též jen podatelka). Připomínka byla doručena pořizovateli dne 09.10.2017 a zaevidována pod č.j. OSÚ/4116/2017; Ev.č. 6579/2017. Obsah uplatněné připomínky: Připomínka je rozčleněna do několika odstavců: Bod č. 4: V textové části kapitoly 3.3 zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Napadám plochu MP3 - ORC občanské vybavení rekreace a cestovní ruch - katastrální území Markvartice v Podještědí (0,19 ha); V případě MP3 nesouhlasím s vypuštěním podmínky. Byla provedena změna funkčního využití z bydlení na rekreaci a cestovní ruch (zde uvedeno umožnit bydlení ve vazbě na areál a umisťovat stavby ve vzdálenosti 3 m a dále od hranice PUPFL). Připomínku podatelka odůvodňuje: funkce bydlení v RD zde zůstává beze změny. KPZ Lembersko, v místě mokřady, v ochranném pásmu lesa vzrostlé stromy, těsné sousedství lesa. Plocha má status zemědělské půdy a již v době pořízení byla součástí honitby a KPZ (s tímto vědomím byla nabyta). Nelze se nyní dožadovat výstavby rekreačního objektu v daném místě izolovaně umístěném a v rozporu se zásadou ochrany hodnot tohoto území. Napadám plochu MZ6 PV veřejná prostranství - katastrální území Markvartice v Podještědí (0,13 ha). Podatelka následně uvádí: KPZ Lembersko, v místě mokřady, při revitalizaci Markvartického rybníka zde nebyl odtěžen sediment na základě požadavku ochrany životního prostředí z důvodů zachování neporušeného ekosystému. Dále těsné sousedství lesa, v tzv. ochranném pásmu lesa. Plochy MP3 a MZ6 nenavazují na zastavěné území a v navrženém místě jsou v rozporu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu. Bod č. 5: katastrální území Markvartice v Podještědí, plocha MZ5 VL výroba a skladování lehký průmysl (Nad cihelnou) (6,75 ha). Připomínku podatelka odůvodňuje: KPZ Lembersko a ochrana zemědělského půdního fondu (půda II. třídy ochrany). Bod č. 9: katastrální území Markvartice v Podještědí, plocha MZ5 VL výroba a skladování lehký průmysl (Nad cihelnou) (6,75 ha). Proti zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování. Připomínku podatelka odůvodňuje: KPZ Lembersko a ochrana zemědělského půdního fondu (půda II. třídy ochrany). Připomínka dále obsahuje Dovětek : Hlavní výkres nového územního plánu neodpovídá skutečnosti (mj. další dva Markvartické rybníky, které vůbec neexistují). Jak je to možné? Text, uvedený v Obsahu uplatněné připomínky, není doslovným přepisem uplatněné připomínky. Jedná se o zestručněné vyjádření podstaty připomínky. Kompletní znění uplatněné připomínky je uloženo v dokladové dokumentaci o pořízení Územního plánu Jablonné v Podještědí. Vyhodnocení připomínky č. 3
1. Prověření, zda uplatněná připomínka obsahuje náležitosti stanovené stavebním zákonem a správním řádem. Připomínky uplatněné k návrhu územního plánu musí mít náležitosti stanovené stavebním zákonem a správním řádem: dle ustanovení 22 odst. 3 stavebního zákona se stanoviska, námitky a připomínky uplatňují písemně, připomínka musí mít náležitosti podání přiměřeně ve smyslu ustanovení 37 správního řádu, tzn., že musí obsahovat zejména identifikační údaje podatele, které jsou specifikovány v ustanovení 37 odst. 2 správního řádu. Pořizovatel prověřil, že připomínka má všechny náležitosti, které ukládají citovaná ustanovení stavebního zákona a správního řádu. 2. Prověření, zda je připomínka uplatněna ve lhůtě stanovené stavebním zákonem ve smyslu ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona. Připomínka byla doručena pořizovateli dne 09.10.2017. Připomínky k návrhu územního plánu může každý uplatnit, ve smyslu ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona, do 7 dnů ode dne veřejného projednání; resp. ode dne opakovaného veřejného projednání. Opakované veřejné projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne 03.10.2017, lhůta pro uplatnění připomínek byla do 10.10.2017. Z uvedeného vyplývá, že připomínka byla uplatněna ve lhůtě stanovené stavebním zákonem. 3. Vlastní vyhodnocení připomínky Pořizovatel posoudil věcný obsah připomínky a konstatoval, že se jedná o několik spolu nesouvisejících, tematicky odlišně zaměřených připomínek. Z tohoto důvodu pořizovatel připomínku rozdělil do šesti samostatných částí podle jejich věcného obsahu. Každá tato část je z důvodu přehlednosti vyhodnocena samostatně. 1) V textové části kapitoly 3.3 zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Na základě textu připomínky a s ohledem na skutečnosti, známé pořizovateli z jeho úřední činnosti, tj. s ohledem na dotazy, které podatelka vznesla v průběhu opakovaného veřejného projednání, pořizovatel dovodil, že připomínka se týká podstatné úpravy návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí označené číslem 4: V textové části v kapitole 3.3 Vymezení zastavitelných ploch je pro každou zastavitelnou plochu, která zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa stanovena tato specifická podmínka využití: při využití plochy zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Podmínka umisťování staveb v konkrétní vzdálenosti od okraje lesa je vypuštěna. S touto podstatnou úpravou návrhu územního plánu podatelka v průběhu opakovaného veřejného projednání vyslovila nesouhlas. Se zřetelem na ustanovení 37 odst. 1 správního řádu, kterým je stanovena povinnost správního orgánu, v tomto případě pořizovatele územního plánu, posuzovat podání podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, se pořizovatel nejdříve zabýval tím, zda je tato část podání připomínkou nebo námitkou. Nahlédnutím do veřejného seznamu - veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, pořizovatel ověřil, že podatelka je, ke dni uplatnění podání, které označila jako připomínka, vlastníkem pozemků parcelní číslo 63/3, 63/6, 64/1, 64/7, 64/8, 64/9, 64/10, 70/12 a 74/3 a pozemku parcelní číslo st. 451, jehož součástí je stavba, všechny pozemky v katastrálním území Markvartice v Podještědí. Žádný z uvedených pozemků není součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa ani není situován ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Uvedené pozemky se nacházejí v zastavěném území v ploše s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), částečně ve stabilizované ploše a částečně v ploše přestavby MP2, ve značné vzdálenosti (cca 200 m) od okraje lesa. Navíc pořizovatel zdůrazňuje, že uvedená podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí znamená zohlednění zákonné úpravy dotčení pozemků (zejména umisťování staveb) ve vzdálenosti do 50 od okraje lesa, konkrétně vazbu na ustanovení 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen lesní zákon). Nejedná se tedy o návrh řešení územního plánu, kterým by podatelka jako vlastník pozemků a stavby v řešeném území mohla být, dle ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona, dotčena. Pořizovatel tedy dospěl k závěru, že podatelka tuto část svého podání správně označila jako připomínku. Citovaná podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí byla provedena na základě dohody s dotčeným orgánem ochrany lesa, jímž je podle ustanovení 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství. Své stanovisko k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí příslušný dotčený orgán uplatnil v rámci koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje zn. OÚPSŘ/95/2012/OÚP ze dne 23.12.2015. V tomto stanovisku dotčený orgán vyslovil souhlas se zábory pozemků, určených k plnění funkcí lesa, dle návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí. Dále ve svém stanovisku dotčený orgán požadoval stanovit minimální přípustnou odstupovou vzdálenost staveb od okraje lesa 30 m, která zůstane nezastavitelná, s tím, že v odůvodněných případech může krajský úřad povolit případné konkrétní výjimky z tohoto regulativu, a seznam těchto výjimek by byl, po odsouhlasení krajským úřadem, součástí územního plánu. Současně dotčený orgán stanovil minimální odstupovou vzdálenost staveb od okraje lesa
individuálně pro plochu LP1 20 m, pro plochu LZ10 13 m, pro plochu MP3 30 m, pro plochu MZ8 20 m, pro plochu MZ9 20 m. Dotčený orgán ve stanovisku uvádí, že minimální odstupová vzdálenost, stanovená individuálně pro konkrétní plochy, byla stanovena na základě místního šetření, a odůvodnil stanovení minimální odstupové vzdálenosti pro každou konkrétní plochu jednotlivě, avšak pouze věcně. Názor dotčeného orgánu, kterým odůvodnil stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa, nebyl doložen zákonným zmocněním dotčeného orgánu ke stanovení této podmínky, tj. nebylo uvedeno ustanovení zvláštního zákona, o které dotčený orgán své požadavky opírá. Z těchto důvodů, pořizovatel zahájil s dotčeným orgánem jednání ohledně nutnosti doplnění jeho stanoviska zákonným zmocněním pro stanovení výše uvedených požadavků, resp. pro stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa v konkrétních plochách. Dle názoru pořizovatele se ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona týká až následných správních řízení, v rámci kterých jsou jednotlivé záměry posuzovány individuálně, a vzhledem k tomu, že v lesním zákoně pořizovatel nedohledal jiné ustanovení, opravňující dotčený orgán ke stanovení požadavků, obsažených v jeho stanovisku, konzultoval s dotčeným orgánem celou záležitost nejprve telefonicky. S ohledem na vstřícné jednání dotčeného orgánu a prakticky okamžité vydání nového stanoviska nebylo nutné pro vyřešení záležitosti využít postupu pro řešení rozporů podle příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu. Dne 16.06.2016 pod zn. 51805/2016 vydal Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako dotčený orgán státní správy lesů, na základě zmíněné telefonické dohody s pořizovatelem, k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí nové stanovisko, v němž stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa nepožaduje. Původní požadavek byl změněn na upozornění o nutnosti souhlasu orgánu státní správy lesů k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa a na upozornění, že umisťování staveb ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa se jeví, z pohledu zájmů státní správy lesů, jako zpravidla nežádoucí. Ve svém novém stanovisku ze dne 16.06.2016 dotčený orgán prakticky upozornil na zákonnou povinnost stanovenou v 14 odst. 2 lesního zákona cit.: Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení. V této souvislosti pořizovatel považuje za zásadní zdůraznit, že ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona je obecně platným zákonným ustanovením, které platí nezávisle na vydání územního plánu, a dále to, že textová část územního plánu, tzv. výrok, může obsahovat pouze to, o čem může rozhodovat zastupitelstvo města při vydání územního plánu. Je zřejmé, že zastupitelstvu města nepřísluší rozhodovat o platnosti nebo neplatnosti obecně závazného ustanovení zvláštního zákona. S ohledem na tyto skutečnosti byl požadavek dotčeného orgánu týkající se upozornění na umisťování staveb do 50 m od okraje lesa pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů zohledněn takto: V textové části Územního plánu Jablonné v Podještědí, v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je pro každou zastavitelnou plochu, která zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa stanovena tato specifická podmínka využití: při využití plochy zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. V textové části odůvodnění v kapitole 10.1.4 s názvem Urbanistická struktura, vývoj osídlení, v části kapitoly s názvem Odůvodnění urbanistické koncepce je specifická podmínka pro využití ploch, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, odůvodněna, a to kompletním zněním upozornění dotčeného orgánu, včetně důvodů, proč je umisťování zejména staveb ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa zpravidla nežádoucí. Ze všech shora uvedených důvodů nebyla připomínka zohledněna. Zákonný princip umisťování staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa nelze měnit územním plánem. Souhlas k dotčení pozemků ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa vydá příslušný dotčený orgán ochrany lesa, v souladu s ustanovením 14 odst. 2 lesního zákona, jako podklad zejména pro rozhodnutí o umístění stavby případně pro jiné opatření stavebního úřadu. 2) Napadám plochu MP3 - ORC k.ú. Markvartice v Podještědí; nesouhlasím s vypuštěním podmínky. Jak již bylo uvedeno výše, postupuje se při opakovaném veřejném projednání upraveného návrhu územního plánu obdobně jako při veřejném projednání, tzn. podle 52 stavebního zákona. Byť v daném ustanovení stavebního zákona výslovné omezení ve vztahu k možnosti uplatňovat připomínky proti podstatně upravenému návrhu územního plánu chybí, je třeba toto omezení dovodit právě z toho, že při opakovaném veřejném projednání se upravený návrh územního plánu projedná pouze v rozsahu provedených úprav, a proto připomínky lze směřovat pouze do provedených úprav návrhu územního plánu. Opačný přístup, tedy připuštění připomínek k celému návrhu územního plánu i ve fázi opakovaného veřejného projednání, bez ohledu na to, zda se jedná o území dotčené podstatnými úpravami návrhu územního plánu nebo ne, by znamenal rezignaci na koncentraci řízení, kterou stavební zákon stanoví v 52 odst. 3 stavebního zákona. Tato zásada přitom má v řízení o územním plánu zcela oprávněné místo, neboť jde o řízení, kterému je z důvodu jeho rozsáhlosti zcela nezbytné stanovit určité časové limity.
Jsou-li i přes výše uvedené závěry připomínky v popsané situaci podány, nelze k nim přihlížet, což je koncept uplatněný stavebním zákonem pro připomínky, které jsou uplatněny opožděně ( 52 odst. 3 stavebního zákona), tak i pro připomínky, které byly uplatněny ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje ( 52 odst. 4 stavebního zákona). Takové připomínky se tudíž nevyhodnocují. Pro informaci a snazší orientaci veřejnosti ohledně předmětu opakovaného veřejného projednání byla projektantem zpracována příloha č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu (včetně grafické části). Tato příloha, jako součást textové části odůvodnění, byla, v souladu s ustanovením 52 odst. 1 stavebního zákona a s ustanovením 25 a 172 odst. 2 správního řádu, zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na www.jablonnevp.cz a samozřejmě byla též k nahlédnutí v tištěné podobě u pořizovatele, a to ve lhůtě od prvního dne vyvěšení veřejné vyhlášky o doručení upraveného a posouzeného návrhu územního plánu a oznámení o konání opakovaného veřejného projednání do 7 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednání. V průběhu opakovaného veřejného projednání, které se konalo dne 03.10.2017, zajistil pořizovatel, v souladu s ustanovením 22 odst. 4 stavebního zákona, ve spolupráci s fyzickou osobou, oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, tj. s projektantem Územního plánu Jablonné v Podještědí, výklad územně plánovací dokumentace, v rámci kterého projektant podrobně seznámil účastníky opakovaného veřejného projednání mj. zejména s provedenými podstatnými úpravami návrhu územního plánu, které byly předmětem projednání. Tato uplatněná připomínka; resp. nesouhlas s vymezením plochy s rozdílným způsobem využití MP3 občanské vybavení rekreace a cestovní ruch (ORC) se prokazatelně netýká provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí viz uvedená příloha č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu (včetně grafické části). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, je vymezena plocha přestavby s rozdílným způsobem využití MP3 občanské vybavení rekreace a cestovní ruch (ORC), rozloha plochy 0,19 ha. Dále jsou stanoveny tyto podmínky pro využití plochy: - plochu využít přednostně pro účely rekreace a cestovního ruchu související s exponovanou turistickou osou Nový Falkenburk Lemberk, - umožnit bydlení výhradně ve vazbě na areál v rozsahu přibližně odpovídajícího zastavěnému území při zohlednění současných požadavků na výstavbu a blízkosti lesního pozemku, - umisťovat stavby ve vzdálenosti 3 m a dále od hranice PUPFL, - koeficient zastavěné plochy 0,4. V rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v prosinci 2015 podatelka neuplatnila námitku ani připomínku, týkající se vymezení plochy přestavby MP3 občanské vybavení rekreace a cestovní ruch (ORC). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017 je plocha přestavby MP3 též vymezena jako plocha s rozdílným způsobem využití občanské vybavení rekreace a cestovní ruch (ORC), rozsah plochy se nezměnil, byla pouze upřesněna stanovená podmínka pro využití plochy, týkající se zohlednění vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Vymezení uvedené plochy přestavby nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání, k uplatněné připomínce, na základě výše uvedeného komentáře, nelze přihlížet. Z uvedených důvodů k této části uplatněné připomínky nelze přihlížet, tato připomínka nebyla vyhodnocena. Zákonný princip umisťování staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa v souladu s ustanovením 14 odst. 2 lesního zákona není dotčen (viz bod č. 1 podání). 3) Napadám plochu MZ6 VP veřejné prostranství k.ú. Markvartice v Podještědí; nesouhlasím s vypuštěním podmínky. Tato uplatněná připomínka; resp. nesouhlas s vymezením zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ6 veřejná prostranství (PV) se prokazatelně netýká provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí viz uvedená příloha č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu (včetně grafické části). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, je vymezena zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití MZ6 veřejná prostranství (PV), rozloha plochy 0,13 ha. Dále je stanovena tato podmínka pro využití plochy: uvažovat o ploše jako o součásti osy veřejných prostranství mezi zámky Nový Falkenburk a Lemberk. V rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v prosinci 2015 podatelka neuplatnila námitku ani připomínku, týkající se vymezení zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ6 veřejná prostranství (PV). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017 je plocha též vymezena jako zastavitelná plocha s rozdílným způsobem využití MZ6 veřejná prostranství (PV), rozsah plochy ani stanovená podmínka pro využití plochy se nezměnily. Vymezení uvedené zastavitelné plochy nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání, k uplatněné připomínce nelze přihlížet.
Z uvedených důvodů k této části uplatněné připomínky nelze přihlížet, tato připomínka nebyla vyhodnocena. Zákonný princip umisťování staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa v souladu s ustanovením 14 odst. 2 lesního zákona není dotčen (viz bod č. 1 podání). 4) Bod č. 5 - k.ú. Markvartice v Podještědí - MZ5 VL (Nad Cihelnou, 6,75 ha); odůvodnění: KPZ Lembersko a ochrana ZPF bonita půdy II. Ze souvislostí, zřejmých z textu podání, pořizovatel dovodil, že tato uplatněná připomínka se týká podstatné úpravy návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí označené číslem 5. K této podstatné úpravě návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, která spočívá ve změně vymezení zastavěného území, došlo na základě stanovisek dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, jímž je Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, zn. KULK 88999/2016 ze dne 20.12.2016 a zn. KULK 3927/2017 ze dne 06.02.2017. Hranice zastavěného území je v upraveném návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vymezena v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona a dle podkladu pro uzavření dohody o smírném odstranění rozporu mezi pořizovatelem a dotčených orgánem, který byl řešen po veřejném projednání. Dle požadavků dotčeného orgánu, dohodnutých v rámci řešení rozporu, byla hranice zastavěného území upravena a v důsledku toho byla část stabilizovaných ploch, původně zahrnutých do zastavěného území, vymezena jako plochy zastavitelné, a to beze změny podmínek pro využití těchto ploch. Stěžejním důvodem požadavku dotčeného orgánu byla skutečnost, že odlišná forma vymezení těchto ploch bude znamenat, z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu, jejich zahrnutí do vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Konkrétní úpravy vymezení hranice zastavěného území jsou znázorněny v příloze č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu, resp. v grafické části této přílohy. Z grafické části citované přílohy č. 1 odůvodnění je zřejmé, že v dotčeném území v katastrálním území Markvartice v Podještědí došlo k úpravě vymezení hranice zastavěného území a v důsledku toho ke změně rozsahu zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL). Vymezení zastavitelné plochy MZ5 tedy nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání, celková výměra plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL), rozumí se plochy stabilizované a bezprostředně navazující plochy zastavitelné, v dotčeném území se oproti návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, který byl předložen k veřejnému projednání v prosinci 2015, nezměnila. Zastavitelná plocha MZ5 přímo navazuje na stabilizovanou plochu výroba a skladování lehký průmysl (VL), převážná část plochy (mimo jejího východního cípu) je převzata z Územního plánu obce Jablonné v Podještědí, platného po dobu pořizování nového územního plánu. Změnou vymezení hranice zastavěného území došlo pouze ke zmenšení stabilizované plochy a nahrazení vymezením plochy zastavitelné v témže místě, navíc uvnitř takto řešeného území. Vzhledem k tomu, že by bylo nelogické ponechat mezi stabilizovanou a zastavitelnou plochou s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) nezastavěné území, byla část původně stabilizované plochy přičleněna k ploše zastavitelné. I v tomto případě, se zřetelem na ustanovení 37 odst. 1 správního řádu, kterým je stanovena povinnost správního orgánu, v tomto případě pořizovatele územního plánu, posuzovat podání podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, se pořizovatel nejdříve zabýval tím, zda je tato část podání připomínkou nebo námitkou. Z výše uvedeného nepochybně vyplývá, že vymezení zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL) nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání. Předmětem projednání byla úprava hranice zastavěného území, jejímž důsledkem je zmenšení stabilizované plochy výroba a skladování lehký průmysl (VL) a nahrazení přičleněním k ploše zastavitelné s totožným způsobem využití a v témže místě, navíc, jak již bylo uvedeno uvnitř takto řešeného území. Koncepce rozvoje území města v dotčeném území se tedy od veřejného projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí v prosinci 2015 nezměnila, celkový rozsah plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) v dotčeném území zůstal beze změny. Dále pořizovatel vzal v úvahu to, že podatelka ve svém podání poukazuje na Krajinnou památkovou zónu Lembersko a na nutnost ochrany kvalitní zemědělské půdy, čímž, dle názoru pořizovatele, podatelka poukazuje na to, že vymezení zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL) musí být v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. K tomu pořizovatel uvádí, že ochrana veřejných zájmů v procesu pořizování územního plánu přísluší dotčeným orgánům, které jsou oprávněny na základě zvláštních zákonů veřejné zájmy hájit. Návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí byl s dotčenými orgány projednán (mj. i s dotčeným orgánem státní památkové péče a s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu) a na základě jejich oprávněných požadavků upraven. Ochrana veřejných zájmů nepřísluší veřejnosti, resp. dotčeným osobám, a z tohoto důvodu pořizovatel dospěl k závěru, že podatelka tuto část svého podání správně označila jako připomínku. Pro úplnost ještě pořizovatel opakovaně doplňuje, že vymezení zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL) nebylo předmětem opakovaného veřejného projednání, námitku nebo připomínku k vymezení této plochy bylo možné uplatnit v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu, které se konalo
v prosinci 2015. V této fázi procesu pořizování Územního plánu Jablonné v Podještědí uplatnila podatelka námitku, tato se však týkala pouze vymezení plochy přestavby s rozdílným způsobem využití MP2 bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI). Přestože ve svém podání podatelka nepoukazuje na své případné dotčení návrhem řešení, pořizovatel v dané souvislosti zvažoval, zda změnou hranice zastavěného území, včetně důsledku této změny v dotčeném území, kterým je rozšíření zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) místo stabilizované plochy s totožným způsobem využití a v témže místě, mohlo či nemohlo dojít od doby veřejného projednání (tj. od prosince 2015) k novému dotčení podatelky návrhem řešení ve smyslu ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona. Dle úvahy pořizovatele k novému dotčení vlastnických práv podatelky dojít nemohlo. Tuto svou úvahu opírá pořizovatel o ustanovení stavebního zákona, zejména o ustanovení 43 odst. 1, a dále o příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení 43 odst. 1 stavebního zákona cit.: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Ve smyslu citovaného ustanovení stavebního zákona územní plán komplexně řeší celé území obce a rozděluje je na plochy se stanovením podmínek pro jejich využití, bez rozdílu, zda se jedná o stávající nebo požadovaný způsob využití těchto ploch. Požadavky na vymezování ploch a jejich možné druhy stanoví citovaná vyhláška č.501/2006sb. Dle 3 odst. 2 písm. a) této vyhlášky se plochy vymezují podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, jako plochy s rozdílným způsobem využití. Dále v ustanovení 4 až 19 uvedené vyhlášky, které se týkají konkrétních druhů ploch s rozdílným způsobem využití, je stanoven účel těchto ploch, a to bez rozdílu, zda se jedná o stávající nebo požadovaný způsob využití plochy. Logický smysl uvedených ustanovení stavebního zákona a vyhlášky č. 501/2006 Sb., dle názoru pořizovatele, spočívá v první řadě především v rozdělení řešeného území obce na plochy s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, a teprve následně jako druhořadá se jeví forma vymezení těchto ploch dle významu. V důsledku zohlednění požadavku dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla, konkrétně v případě plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL), část stabilizované plochy výroba a skladování lehký průmysl (VL) původně v zastavěném území přičleněna k bezprostředně navazující zastavitelné ploše MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL). Došlo tak sice ke změně výměry uvedené zastavitelné plochy z původně 6,75 ha na nově 9,00 ha, avšak nedošlo ke změně celkového rozsahu uvedené plochy s rozdílným způsobem využití v dané lokalitě, ani ke změně podmínek pro využití plochy. Stanovené podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) zůstaly naprosto stejné, pořizovatel opětovně uvádí, že se jedná pouze o odlišnou formu vymezení ploch v návrhu územního plánu (místo plochy stabilizované, tzn. plochy určené ke stávajícímu využití, je vymezena plocha zastavitelná, tzn. plocha s požadovaným způsobem využití), bez faktického vlivu na možnosti využití ploch, stanovené v návrhu územního plánu, které se od veřejného projednání, konaného v prosinci 2015, nezměnily. Pro konkrétní posuzovaný případ odůvodněná úvaha pořizovatele znamená, že zásadní je skutečnost, že podmínky pro využití plochy s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) jsou v návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, totožné jako byly v návrhu, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, a to jak z hlediska funkce, tak z hlediska prostorového uspořádání. Forma vymezení plochy nemá vliv na předpoklady pro faktické možnosti využití území vytvořené územním plánem. Zastavitelnou a navazující stabilizovanou plochu s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL) lze využít v žádoucích návaznostech a souvislostech, různá forma jejich vymezení není překážkou vzájemné provozní a funkční návaznosti pozemků situovaných v dané ploše, územním plánem jsou tímto, v souladu s ustanovením 18 odst. 2 stavebního zákona, vytvořeny předpoklady pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Následné rozhodování o změnách v území (zejména správní řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, vydání územního souhlasu) bude probíhat stejným způsobem a dle stejných ustanovení stavebního zákona ať se jedná o plochu stabilizovanou nebo o plochu zastavitelnou. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v zastavitelné ploše budou odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu zpoplatněny dle zvláštního zákona, jímž je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel na závěr pro úplnost konstatuje, že k možnosti zástavby dotčeného území, tj. části stabilizované plochy, která byla přičleněna k zastavitelné ploše s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL) a která se z faktického hlediska od řešení návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí z prosince 2015 nezměnila, resp. k podmínkám pro využití ploch s rozdílným způsobem využití výroba a skladování lehký průmysl (VL), podatelka v rámci veřejného projednání v prosinci 2015 neuplatnila námitku ani připomínku. Ze všech shora uvedených důvodů nebyla připomínka zohledněna, hranice zastavěného území je v Územním plánu Jablonné v Podještědí v dotčeném území vymezena v souladu s ustanovením 58 stavebního zákona a na základě dohody s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, včetně rozšíření zastavitelné plochy s rozdílným
způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL), které je důsledkem změny vymezení hranice zastavěného území. 5) Bod č. 9 - k.ú. Markvartice v Podještědí - MZ5 - VL (Nad Cihelnou, 6,75 ha); proti zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování; odůvodnění: KPZ Lembersko a ochrana ZPF bonita půdy II. Ze souvislostí, zřejmých z textu podání, pořizovatel dovodil, že tato uplatněná připomínka pravděpodobně směřuje k podstatné úpravě návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí označené číslem 9. K této podstatné úpravě návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, která spočívá v prodloužení lhůt pro pořízení územních studií; resp. lhůt pro vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti ze čtyř na šest let, došlo na základě vyhodnocení připomínek, uplatněných v rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, které se konalo v prosinci 2015. Vlastní stanovení podmínky pro využití zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL): zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování se prokazatelně netýká provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí viz příloha č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu (včetně grafické části). V návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, předloženém k veřejnému projednání v prosinci 2015, i v návrhu územního plánu, předloženém k opakovanému veřejnému projednání v říjnu 2017, je uvedená podmínka pro využití zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití MZ5 výroba a skladování lehký průmysl (VL) stanovena. V rámci veřejného projednání podatelka neuplatnila námitku ani připomínku, týkající se stanovení uvedené specifické podmínky pro využití plochy. Z uvedených důvodů k této části uplatněné připomínky nelze přihlížet, tato připomínka nebyla vyhodnocena. 6) Dovětek - hlavní výkres nového ÚP neodpovídá skutečnosti (mj. další dva Markvartické rybníky, které vůbec neexistují), jak je to možné? Pořizovatel dovodil, že v případě označení v připomínce další dva Markvartické rybníky se jedná o návrh systému ekologické stability. Prvky územního systému ekologické stability, které jsou vymezeny v Územním plánu Jablonné v Podještědí, jsou vyjmenovány v kapitole 5.2 textové části s názvem Návrh systému ekologické stability. Jsou zde vyjmenována i lokální biocentra, mj. LC 409 a LC 410. V grafické části územního plánu jsou tyto prvky územního systému ekologické stability označeny jako LC 409 Markvartický rybník V a LC 410 Markvartický rybník J. Jedná se tedy o název prvků územního systému ekologické stability, a to o název lokálních biocenter, nikoliv o stávající rybníky. Dále je nutno zdůraznit, že změna vymezení územního systému ekologické stability nebyla předmětem opakovaného veřejného projednání, prokazatelně se netýká provedených podstatných úprav návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí viz příloha č. 1 odůvodnění s názvem Věcné změny návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí po veřejném projednání, jejímž obsahem je jednoznačná specifikace podstatných úprav návrhu územního plánu (včetně grafické části). S ohledem na dotazy, které podatelka vznesla v průběhu opakovaného veřejného projednání, které se konalo dne 03.10.2017, pořizovatel dále doplňuje vysvětlení projektanta z průběhu opakovaného veřejného projednání, týkající se dané záležitosti: Jedná se o plochy biocenter LC409 a LC410, převzatých z územně analytických podkladů SO ORP Liberec, názvy Markvartický rybník V a Markvartický rybník J odkazují na jejich polohu vůči regionálně významnému biogeografickému i topografickému jevu, Markvartickému rybníku. Vzhledem k tomu, že v této části podání se nejedná o připomínku, ale o dotaz; resp. o požadavek vysvětlení části řešení územního plánu, není bod č. 6 podání vyhodnocen jako připomínka.
Připomínka č. 4 uplatněná k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí vyhodnocení připomínky Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, ve smyslu ustanovení 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), pořizuje Územní plán Jablonné v Podještědí. Městský úřad Jablonné v Podještědí, odbor stavební úřad, jako pořizovatel Územního plánu Jablonné v Podještědí, projednal, dle ustanovení 53 odst. 2 ve spojení s 52 stavebního zákona a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád) v opakovaném veřejném projednání upravený návrh Územního plánu Jablonné v Podještědí. Dle ustanovení 53 odst. 2 stavebního zákona se na opakovaném veřejném projednání projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav. Návrh územního plánu se tedy neprojednává kompletně znovu, ale pouze v částech, které byly dotčeny podstatnou úpravou. Přitom se postupuje obdobně podle 52 stavebního zákona, tzn., že při opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu se postupuje obdobně jako při veřejném projednání. Toto omezení (rozumí se, že na opakovaném veřejném projednání se projedná upravený návrh územního plánu pouze v rozsahu podstatných úprav) se následně musí nutně projevit v možnosti uplatňovat proti upravenému návrhu územního plánu, projednávaném v opakovaném veřejném projednání, námitky a připomínky. Připomínka k upravenému návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí byla uplatněna ve smyslu 52 odst. 3 stavebního zákona. Připomínka je opatřena identifikačními údaji a podpisem osoby, která ji uplatňuje. Připomínku podal pan I.B., Jablonné v Podještědí (dále též jen podatel). Připomínka byla doručena pořizovateli dne 09.10.2017 a zaevidována pod č.j. OSÚ/4114/2017; Ev.č. 6580/2017. Obsah uplatněné připomínky: Připomínka je rozčleněna do několika odstavců: Bod č. 4: V textové části kapitoly 3.3 zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Napadám plochu MP3 - ORC občanské vybavení rekreace a cestovní ruch - katastrální území Markvartice v Podještědí (0,19 ha); v případě MP3 nesouhlasím s vypuštěním podmínky. Byla provedena změna funkčního využití z bydlení na rekreaci a cestovní ruch (zde uvedeno umožnit bydlení ve vazbě na areál a umisťovat stavby ve vzdálenosti 3 m a dále od hranice PUPFL). Připomínku podatel odůvodňuje: funkce bydlení v RD zde zůstává beze změny. KPZ Lembersko, v místě mokřady, v ochranném pásmu lesa vzrostlé stromy, těsné sousedství lesa. Plocha má status zemědělské půdy a je v daném místě izolovaně umístěna v rozporu se zásadou ochrany hodnot tohoto území. Napadám plochu MZ6 PV veřejná prostranství - katastrální území Markvartice v Podještědí (0,13 ha). Podatel následně uvádí: KPZ Lembersko, v místě mokřady, při revitalizaci Markvartického rybníka zde nebyl odtěžen sediment na základě požadavku ochrany životního prostředí z důvodů zachování neporušeného ekosystému. Dále těsné sousedství lesa, v tzv. ochranném pásmu lesa. Plochy MP3 a MZ6 nenavazují na zastavěné území a v navrženém místě jsou v rozporu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu. Bod č. 5: katastrální území Markvartice v Podještědí, plocha MZ5 VL výroba a skladování lehký průmysl (Nad cihelnou) (6,75 ha). Připomínku podatel odůvodňuje: KPZ Lembersko a ochrana zemědělského půdního fondu (půda II. třídy ochrany). Text, uvedený v Obsahu uplatněné připomínky, není doslovným přepisem uplatněné připomínky. Jedná se o zestručněné vyjádření podstaty připomínky. Kompletní znění uplatněné připomínky je uloženo v dokladové dokumentaci o pořízení Územního plánu Jablonné v Podještědí. Vyhodnocení připomínky č. 4 4. Prověření, zda uplatněná připomínka obsahuje náležitosti stanovené stavebním zákonem a správním řádem. Připomínky uplatněné k návrhu územního plánu musí mít náležitosti stanovené stavebním zákonem a správním řádem: dle ustanovení 22 odst. 3 stavebního zákona se stanoviska, námitky a připomínky uplatňují písemně, připomínka musí mít náležitosti podání přiměřeně ve smyslu ustanovení 37 správního řádu, tzn., že musí obsahovat zejména identifikační údaje podatele, které jsou specifikovány v ustanovení 37 odst. 2 správního řádu. Pořizovatel prověřil, že připomínka má všechny náležitosti, které ukládají citovaná ustanovení stavebního zákona a správního řádu.
5. Prověření, zda je připomínka uplatněna ve lhůtě stanovené stavebním zákonem ve smyslu ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona. Připomínka byla doručena pořizovateli dne 09.10.2017. Připomínky k návrhu územního plánu může každý uplatnit, ve smyslu ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona, do 7 dnů ode dne veřejného projednání; resp. ode dne opakovaného veřejného projednání. Opakované veřejné projednání upraveného návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí se konalo dne 03.10.2017, lhůta pro uplatnění připomínek byla do 10.10.2017. Z uvedeného vyplývá, že připomínka byla uplatněna ve lhůtě stanovené stavebním zákonem. 6. Vlastní vyhodnocení připomínky Pořizovatel posoudil věcný obsah připomínky a konstatoval, že se jedná o několik spolu nesouvisejících, tematicky odlišně zaměřených připomínek. Z tohoto důvodu pořizovatel připomínku rozdělil do samostatných částí podle jejich věcného obsahu. Každá tato část je z důvodu přehlednosti vyhodnocena samostatně. 7) V textové části kapitoly 3.3 zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Na základě textu připomínky a s ohledem na skutečnosti, známé pořizovateli z jeho úřední činnosti, tj. s ohledem na dotazy, které byly vzneseny v průběhu opakovaného veřejného projednání, pořizovatel dovodil, že připomínka se týká podstatné úpravy návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí označené číslem 4: V textové části v kapitole 3.3 Vymezení zastavitelných ploch je pro každou zastavitelnou plochu, která zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa stanovena tato specifická podmínka využití: při využití plochy zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. Podmínka umisťování staveb v konkrétní vzdálenosti od okraje lesa je vypuštěna. S touto podstatnou úpravou návrhu územního plánu byl v průběhu opakovaného veřejného projednání ze strany účastníků jednání vysloven nesouhlas. Se zřetelem na ustanovení 37 odst. 1 správního řádu, kterým je stanovena povinnost správního orgánu, v tomto případě pořizovatele územního plánu, posuzovat podání podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, se pořizovatel nejdříve zabýval tím, zda je tato část podání připomínkou nebo námitkou. Nahlédnutím do veřejného seznamu - veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, pořizovatel ověřil, že podatel je, ke dni uplatnění podání, které označil jako připomínka, vlastníkem pozemků parcelní číslo 611/1, 1299/7, 1512 a pozemků parcelní číslo st. 14/1 a 14/2, jejichž součástí je stavba, všechny pozemky v katastrálním území Markvartice v Podještědí. Žádný z uvedených pozemků není součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Uvedené pozemky se nacházejí v zastavěném území ve stabilizované ploše s rozdílným způsobem využití bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI). Pořizovatel dále uvádí, že pozemky se nacházejí ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Pozemek parcelní číslo 608 v katastrálním území Markvartice v Podještědí je, jako druh pozemku v katastru nemovitostí, veden jako lesní pozemek, byť jeho účel jako pozemku určeného k plnění funkcí lesa se může jevit jako diskutabilní. Vzdálenost do 50 m od okraje lesa je limitem využití území, který, ve smyslu ustanovení 26 stavebního zákona, znamená cit.: omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. V tomto případě omezení změn v území, které se týká pozemků ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, vyplývá z ustanovení 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen lesní zákon) cit.: Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vzdálenost do 50 m od okraje lesa je, jako limit využití území, vyznačena v grafické části odůvodnění, v koordinačním výkrese (dle legendy jako pásmo 50 m od hranice PUPFL). Nejedná se tedy o omezení vyplývající z řešení územního plánu, ale o zohlednění limitu využití území, který vychází ze zvláštního zákona, a platí bez ohledu na to, zda v území je nebo není vydán územní plán, a v žádném případě o tomto omezení v území, které je dáno zvláštním zákonem, nepřísluší rozhodovat zastupitelstvu města. Z tohoto důvodu jsou limity využití území obsahem odůvodnění územního plánu. V návaznosti na uvedený účel a způsob zohlednění limitů využití území při zpracování a pořízení územního plánu pořizovatel uzavírá, že uvedená podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí znamená zohlednění zákonné úpravy dotčení pozemků (zejména umisťování staveb) ve vzdálenosti do 50 od okraje lesa, konkrétně vazbu na ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona. Nejedná se tedy o návrh řešení územního plánu, kterým by podatel jako vlastník pozemků a staveb v řešeném území mohl být, dle ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona, dotčen. Pořizovatel tedy dospěl k závěru, že podatel tuto část svého podání správně označil jako připomínku. Citovaná podstatná úprava návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí byla provedena na základě dohody s dotčeným orgánem ochrany lesa, jímž je podle ustanovení 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství. Své stanovisko k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí příslušný dotčený orgán uplatnil v rámci koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje zn. OÚPSŘ/95/2012/OÚP ze dne 23.12.2015. V tomto stanovisku dotčený orgán vyslovil souhlas se zábory pozemků, určených k plnění funkcí lesa, dle návrhu Územního
plánu Jablonné v Podještědí. Dále ve svém stanovisku dotčený orgán požadoval stanovit minimální přípustnou odstupovou vzdálenost staveb od okraje lesa 30 m, která zůstane nezastavitelná, s tím, že v odůvodněných případech může krajský úřad povolit případné konkrétní výjimky z tohoto regulativu, a seznam těchto výjimek by byl, po odsouhlasení krajským úřadem, součástí územního plánu. Současně dotčený orgán stanovil minimální odstupovou vzdálenost staveb od okraje lesa individuálně pro plochu LP1 20 m, pro plochu LZ10 13 m, pro plochu MP3 30 m, pro plochu MZ8 20 m, pro plochu MZ9 20 m. Dotčený orgán ve stanovisku uvádí, že minimální odstupová vzdálenost, stanovená individuálně pro konkrétní plochy, byla stanovena na základě místního šetření, a odůvodnil stanovení minimální odstupové vzdálenosti pro každou konkrétní plochu jednotlivě, avšak pouze věcně. Názor dotčeného orgánu, kterým odůvodnil stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa, nebyl doložen zákonným zmocněním dotčeného orgánu ke stanovení této podmínky, tj. nebylo uvedeno ustanovení zvláštního zákona, o které dotčený orgán své požadavky opírá. Z těchto důvodů, pořizovatel zahájil s dotčeným orgánem jednání ohledně nutnosti doplnění jeho stanoviska zákonným zmocněním pro stanovení výše uvedených požadavků, resp. pro stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa. Dle názoru pořizovatele se ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona týká až následných správních řízení, v rámci kterých jsou jednotlivé záměry posuzovány individuálně, a vzhledem k tomu, že v lesním zákoně pořizovatel nedohledal jiné ustanovení, opravňující dotčený orgán ke stanovení požadavků, obsažených v jeho stanovisku, konzultoval s dotčeným orgánem celou záležitost nejprve telefonicky. S ohledem na vstřícné jednání dotčeného orgánu a prakticky okamžité vydání nového stanoviska nebylo nutné pro vyřešení záležitosti využít postupu pro řešení rozporů podle příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu. Dne 16.06.2016 pod zn. 51805/2016 vydal Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako dotčený orgán státní správy lesů, na základě telefonické dohody s pořizovatelem, k návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí nové stanovisko, v němž stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb od okraje lesa nepožaduje. Původní požadavek byl změněn na upozornění o nutnosti souhlasu orgánu státní správy lesů k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa a na upozornění, že umisťování staveb ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa se jeví, z pohledu zájmů státní správy lesů, jako zpravidla nežádoucí. Ve svém novém stanovisku ze dne 16.06.2016 dotčený orgán prakticky upozornil na zákonnou povinnost stanovenou v 14 odst. 2 lesního zákona. V této souvislosti pořizovatel znovu považuje za zásadní zdůraznit, že ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona je obecně platným zákonným ustanovením, které platí nezávisle na vydání územního plánu, a dále to, že textová část územního plánu, tzv. výrok, může obsahovat pouze to, o čem může rozhodovat zastupitelstvo města při vydání územního plánu. Je zřejmé, že zastupitelstvu města nepřísluší rozhodovat o platnosti nebo neplatnosti obecně závazného ustanovení zvláštního zákona. S ohledem na tyto skutečnosti byl požadavek dotčeného orgánu týkající se upozornění na umisťování staveb do 50 m od okraje lesa pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů zohledněn takto: V textové části návrhu Územního plánu Jablonné v Podještědí, v kapitole 3.3 s názvem Vymezení zastavitelných ploch je pro každou zastavitelnou plochu, která zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa stanovena tato specifická podmínka využití: při využití plochy zohlednit vzdálenost do 50 m od okraje lesa. V textové části odůvodnění v kapitole 10.1.4 s názvem Urbanistická struktura, vývoj osídlení, v části kapitoly s názvem Odůvodnění urbanistické koncepce je specifická podmínka pro využití ploch, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, odůvodněna, a to kompletním zněním upozornění dotčeného orgánu, včetně důvodů, proč je umisťování zejména staveb ve vzdálenosti do 30 m od okraje lesa zpravidla nežádoucí. Ze všech shora uvedených důvodů nebyla připomínka zohledněna. Zákonný princip umisťování staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa nelze měnit územním plánem. Souhlas k dotčení pozemků ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa vydá příslušný dotčený orgán ochrany lesa, v souladu s ustanovením 14 odst. 2 lesního zákona, jako podklad zejména pro rozhodnutí o umístění stavby případně pro jiné opatření stavebního úřadu. 8) Napadám plochu MP3 - ORC k.ú. Markvartice v Podještědí; nesouhlasím s vypuštěním podmínky. Jak již bylo uvedeno výše, postupuje se při opakovaném veřejném projednání upraveného návrhu územního plánu obdobně jako při veřejném projednání, tzn. podle 52 stavebního zákona. Byť v daném ustanovení stavebního zákona výslovné omezení ve vztahu k možnosti uplatňovat připomínky proti podstatně upravenému návrhu územního plánu chybí, je třeba toto omezení dovodit právě z toho, že při opakovaném veřejném projednání se upravený návrh územního plánu projedná pouze v rozsahu provedených úprav, a proto připomínky lze směřovat pouze do provedených úprav návrhu územního plánu. Opačný přístup, tedy připuštění připomínek k celému návrhu územního plánu i ve fázi opakovaného veřejného projednání, bez ohledu na to, zda se jedná o území dotčené podstatnými úpravami návrhu územního plánu nebo ne, by znamenal rezignaci na koncentraci řízení, kterou stavební zákon stanoví v 52 odst. 3 stavebního zákona. Tato zásada přitom má v řízení o územním plánu zcela oprávněné místo, neboť jde o řízení, kterému je z důvodu jeho rozsáhlosti zcela nezbytné stanovit určité časové limity.