1. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST VEDOUCÍHO ELEKTROTECHNIKA

Ukázka

1. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST VEDOUCÍHO ELEKTROTECHNIKA Vycházejme z předpokladu, že budeme specifikovat povinnosti a právní odpovědnost elektrotechnika, který má podřízeného jednoho nebo více pracovníků. V první řadě si musíme připomenout zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v jeho platném znění. V průběhu prvního desetiletí nového tisíciletí totiž přestala stačit koncepce dříve platného zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.), který byl od roku 1990 upravován mnoha změnami a doplňky tak, aby odpovídal příslušným předpisům Evropské unie, a proto v roce 2006 musel být vydán zákoník práce zcela nový. Do nového zákoníku práce se promítají požadavky směrnic Evropských společenství. Jako příklad bychom uvedli nejenom Směrnici Rady č. 89/656/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci, ale také Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství. Z tohoto příkladu je patrné, že zákoník práce z r. 2006 klade důraz na řešení vztahů mezi zaměstnavateli, ale už tolik neřeší otázky zajištění bezpečnosti při práci. Evropské předpisy, které bylo třeba zavést novým zákoníkem práce z r. 2006, byly takového rozsahu, že se rozhodlo, že vedle zákoníku práce, který stanoví vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, bude vydán ještě další předpis. Tímto předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Příkladem předpisu, který tento zákon zavádí, je Směrnice Rady č. 89/655/EHS o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovního nářadí, strojů a zařízení při práci. 1.1 Zákoník práce a související právní předpisy 1.1.1 Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 301 Zaměstnanci jsou povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni. 13

MPSV zřizuje zřizuje zřizuje orgány státního odborného dozoru SÚIP s předsedou v čele řídí řídí zřizuje řídí Oblastní inspektorát práce Oblastní inspektorát práce Oblastní inspektorát práce Vykonávají dozor Vykonávají dozor Vykonávají dozor Vykonávají dozor Bezpečnost práce a technických zařízení řídí zřizuje organizace státního odborného dozoru Technická inspekce České republiky (TIČR) TIČR krajská pobočka TIČR krajská pobočka TIČR krajská pobočka Vykonávají dozor Vykonávají dozor Vykonávají dozor Vykonávají dozor Bezpečnost vyhrazených technických zařízení Obr. 1 Orgány a organizace státní správy v oblasti bezpečnosti práce 41

Tab. 2 Zařazení elektrických technických zařízení do tříd a skupin zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu A zařízení pracovišt, z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášt, B nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace Zařízení zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických třídy I C zařízeních zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 D osob E A B C D zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D zařízení užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napět, ovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW zařízení o napětí nad 1 000 V střídavých a 1 500 V stejnosměrných nesloužící pro veřejný rozvod podle energetického zákona s přenášeným výkonem větším než 1 MW zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím požáru zařízení neuvedená ve třídě I s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem zařízení silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením Zařízení E a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích třídy II a v kempech F G H I J zařízení v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob zařízení prozatímních staveništ, a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce zvláštní a prozatímní zařízení určená k používání na výstavištích, v lunaparcích, v prozatímních scénických zařízeních, při dočasných kulturních a zábavních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy zařízení v zemědělských stavbách zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě I skupině E 48

Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) v platném znění Vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Kontrolní otázky ke kapitole 2 9. Jsou pracovníci orgánů státního odborného dozoru nad vyhrazeným technickým zařízením oprávněni nařizovat v přiměřených lhůtách odstranění zjištěných závad? 50 Ano, dokonce mohou u vyhrazeného technického zařízení v odůvodněných případech zakázat užívání výrobních prostorů, technologií, strojů a zařízení (zákon č. 251/2005 Sb. v platném znění). 10. Může organizace státního odborného dozoru rozhodovat o odebrání Osvědčení ke zkouškám, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení při zjištění porušení předpisů? Nemůže, tuto pravomoc mají pouze pracovníci orgánů státního odborného dozoru (zákon č. 174/1968 Sb. a č. 251/2005 Sb. v platném znění). 11. Mohou pracovníci orgánů státního odborného dozoru zveřejňovat při přednáškách nebo při jiné formě osvěty konkrétní výsledky provedených kontrol včetně kontrolovaných subjektů? Tuto, byt, účinnou formu prevence, výslovně zakazuje 20 zákona č. 255/2012 Sb. v platném znění. 12. Může organizace státního odborného dozoru prověřovat odbornou způsobilost revizních techniků a vydávat jim osvědčení pro výkon revizí ve smyslu 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb.? Ano, tato pravomoc jim vyplývá z 6a zákona č. 338/2005 Sb., tj. z úplného znění zákona č. 174/1968 Sb.). 13. Je nutno pro každé technické zařízení elektro vypracovat Místní provozní bezpečnostní předpis? Ne, místní provozní bezpečnostní předpis je předpisem zaměstnavatele, kterým upravuje zejména technologické postupy, pravidla činnosti a pohybu zařízení i zaměstnanců, a to zejména ve složitých pracovních podmínkách ( 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).

3.4 Nejčastější nedostatky vyskytující se při školeních, zkouškách a přezkušování odborné způsobilosti pracovníků Při školení, zkouškách a přezkušování odborné způsobilosti pracovníků se vyskytuje řada nedostatků, které se mohou negativně projevit zejména při vzniku nežádoucích situací, např. při úrazu. K nejzávažnějším patří: záznamy o obsahu školení, potřebném zácviku a ověření znalostí pracovníků poučených jsou nedostatečné jako prokazatelný doklad. Za nedostatek lze také považovat, že organizace nemá prokazatelně stanovenou periodičnost ověřování znalostí; zkoušku podle paragrafů podmíněných elektrotechnickým vzděláním absolvují pracovníci, jejichž vzdělání nelze uznat jako odborné. Přehled odborného vzdělání, které je považováno za elektrotechnické, uvedený jako příloha vyhlášky č. 50/1978 Sb. v platném znění, již zastaral. Očekává se jeho další novelizace. Do té doby je nutné v nejasných případech prokazatelné vyjádření orgánu či organizace dozoru nebo odboru školství krajského úřadu; s nedostatečnými podklady o získané praxi se setkáváme zejména u pracovníků usilujících o získání nebo obhájení 8. Přednostně musí zkušební komise požadovat doklad od zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel zanikl a získání dokladu je nereálné, lze v dobré víře použít informace z dokladů o předchozí zkoušce a v mimořádných případech vypracovat čestné prohlášení, v němž zkoušený pracovník uvede podrobné informace o získané praxi. Čestné prohlášení opatřené datem a podpisem zkoušeného pracovníka v případě vzniku mimořádné události, u soudu obstojí. Nedostatek praxe lze v odůvodněných případech řešit žádostí organizace o výjimku u příslušného orgánu dozoru; není vypracován zápis o zkoušce, který je vhodný pro možnost posouzení rozsahu zkoušky a oprávnění členů komise zkoušet. Samotné osvědčení vypracované podle vzoru uvedeného v příloze vyhlášky nemůže stačit pro pracovníky dozoru, ani pro nového zaměstnavatele k posouzení průběhu a výsledku zkoušky. Zaměstnavatel má totiž právo posoudit, zda zkoušku, která není starší tří let, lze pro novou práci uznat. Osvědčení musí být opatřeno podpisem organizace, společnosti nebo právnické či fyzické osoby, která pracovníka na zkoušku vyslala. To znamená, že není dostačující podpis a razítko společnosti, u níž byla osoba školena a zkoušena; v případě, že pracovník u zkoušky neuspěl, neřeší zaměstnavatel změnu činnosti, která byla zaměstnanci určena pracovní náplní v podmínkách, kdy měl pracovník potřebnou kvalifikaci, pro právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než dva elektrikáře, je stanoveno, aby měly alespoň jednoho pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pověřeného řízením provozu. V praxi tento kvalifikační stupeň často chybí, takže při vzniku mimořádné události nese plnou odpovědnost za nedodržení požadavku právního předpisu vedoucí pracovník, osoba odpovědná za elektrické zařízení nebo majitel; 57

4. SMLOUVA O DÍLO 4.1 Předmět a obsah smlouvy o dílo Písemné stvrzení dohody o spolupráci, provedení práce nebo dodávce jako celku, bývá často odborníky v technických oborech podceňováno. Až příliš často se setkáváme s ústní nebo telefonickou dohodou, jejímž výsledkem jsou nedorozumění nebo neshody při ukončení dohodnuté činnosti. Téměř nastejno dopadne písemná smlouva zpracovaná neúplně. Pro jistotu toho, kdo něco potřebuje (objednatele) a toho, který to zhotoví nebo zajistí (zhotovitele), je dobré, případně použitelné u soudu, vypracování smlouvy o dílo podle zásad uvedených v občanském zákoníku (zákoně č. 89/2012 Sb.), kde se např. v 2586 uvádí: Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Pokusme se přiblížit výše citovaný paragraf na příkladu smlouvy o provádění pravidelné údržby elektroinstalace. Smluvní vztah mezi elektrotechnikem a majitelem udržované elektroinstalace nebo pracovních strojů vzniká na základě požadavku zákoníku práce a lhůt stanovených technickou normou, právním předpisem nebo místním provozním bezpečnostním předpisem. Objednatel je povinen dohodnout a následně přesně vymezit rozsah požadované údržby, zhotovitel musí vyhodnotit reálnost splnění požadavku (rozsah svého oprávnění, možnosti spolupráce s odborníky, přístup k potřebným podkladům apod.). Při stanovení ceny za údržbu elektrického zařízení v objektu, který elektrotechnik zná nebo je schopen jej prohlídkou posoudit, lze hovořit o konkrétní částce. To je případ, kdy se dohodou stanoví konkrétní cena. Častější je však případ (zejména u našeho příkladu pravidelné údržby), kdy se dohodne způsob stanovení konkrétní ceny. Principem je dohoda o stanovení hodinové sazby (v korunách za 1 hodinu práce) s tím, že se dohodne způsob vykazování počtu skutečně odpracovaných hodin při údržbě včetně času potřebného na studium dokumentace a dalších souvisejících podkladů a zpracování záznamů o provedené údržbě. Otázku ceny doporučujeme ve smlouvě řešit vždy. 4.2 Provedení díla 2586 uvádí: Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 63

8. EKOLOGIE A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z hlediska životního prostředí lze rozdělit jednotlivé lidské činnosti na několik oblastí. Nás však budou zajímat pouze ty oblasti, které jsou důležité z hlediska technologických postupů při výrobě a opravách elektrických zařízení a montáži instalací. Jedná se především o odpadové hospodářství a ochranu ovzduší. Zdánlivě se může zdát, že práce prováděné při instalaci počítačové sítě, při výměně zářivek či při výrobě nového rozváděče nesouvisí s právními předpisy na ochranu životního prostředí. Opak je však pravdou. 8.1 Odpadové hospodářství V oblasti elektro je to jeden ze zaručených způsobů, jak se dostat do konfliktu s orgány státní správy v oblasti životního prostředí. Do konfliktu je možné se dostat s Českou inspekcí životního prostředí, krajským úřadem a v neposlední řadě také s obecním úřadem s rozšířenou přenesenou působností. Každý výše zmíněný orgán má své pravomoci a tomu odpovídají i možnosti uložení případných sankcí. Účelem následujících řádků je, aby sankce uplatňované orgány státní správy v oblasti nakládání s odpady nebyly žádné. Oblast nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech ). Na základě tohoto zákona byl zákonem č. 66/2006 Sb. změněn zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. K zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech byly vydány prováděcí vyhlášky č. 381 až 383/2001 Sb., č. 116 /2002 Sb. a č. 237/2002 Sb. Asi nejdůležitější definicí v zákoně o odpadech je definice odpadu. Odpad je každá movitá věc (na finanční hodnotě nezáleží), které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, když osoba předá movitou věc k využití nebo odstranění, a to bez ohledu na to, zda jde o úplatný nebo bezúplatný převod. Využitím odpadu jsou činnosti uvedené v příloze č. 3 zákona o odpadech. Například je tím myšleno využití jako palivo či recyklace. Ke zbavování se odpadu dochází i v případě, kdy odstraní movitou věc osoba sama. Odpady vznikající v oblasti elektro jsou například odpady zařízení, pro něž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo, aniž by bezprostředně vzniklo nové (např. zářivka, kabel či vadné ochranné pomůcky). Mnoho odpadu bude vznikat také při poskytování služeb (např. zřizování nové elektroinstalace). To byly možnosti vzniku odpadu, ale v zákoně je také stanovena povinnost zbavit se movité věci, jestliže se nepoužívá k původnímu účelu a ohrožuje životní prostředí. Je důležité seznámit se s některými pojmy, které definuje zákon o odpadech. Samotný odpad zákon rozděluje takto: nebezpečný odpad odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014 o nebezpečných vlastnostech odpadů (pro oblast elektro jsou nejběžnějším nebezpečným odpadem zářivky, cokoliv spojené se rtutí a akumulátorové baterie), 95

přístrojů tak zvaných stanovených pracovních měřidel). U nových měřicích přístrojů je výrobcem obvykle určena lhůta první následné kalibrace; periodičnost může být doporučena (výjimkou jsou např. čidla luxmetrů). Je to logické, protože o četnosti kalibrací nelze rozhodovat pouze na základě typu pracovního měřidla, ale je nutno přihlédnout k četnosti použití, TCM XXX/YY - ZZ Značka schválení typu stanoveného měřidla XXX trojčíslí oboru, YY poslední dvojčíslí roku schválení, ZZ pořadové číslo certifikátu. CM X K X CZ K X Úřední značka pro institut Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediska Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediska, která ověřují tachografy 00 Úřední značka pro institut (samolepicí štítek) K X 00 Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediska (samolepicí štítek) CZ K X CM X 00 CM X 00 Úřední značka pro institut (samolepicí štítek) 1. alternativa Úřední značka pro institut (samolepicí štítek) 2. alternativa Úřední značka pro autorizovaná metrologická střediska, která ověřují tachografy (samolepicí štítek) Obr. 4 Úřední metrologické značky 105

PŘÍLOHA Vzor záznamu o úrazu smrtelném s hospitalizací delší než 5 dnů ostatním Evidenční číslo záznamu a) : Evidenční číslo zaměstnavatele b) : A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu 1. IČO: 2. Hlavní činnost (CZ-NACE), v jejímž Název zaměstnavatele a jeho sídlo (adresa): rámci k úrazu došlo: 3. Místo, kde k úrazu došlo c) : 4. Bylo místo úrazu pravidelným pracovištěm úrazem postiženého zaměstnance? Ano Ne B. Údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo (pokud se nejedná o zaměstnavatele uvedeného v části A záznamu): 1. IČO: 2. Hlavní činnost (CZ-NACE), v jejímž rámci Název zaměstnavatele a jeho sídlo (adresa): k úrazu došlo: 3. Místo, kde k úrazu došlo: C. Údaje o úrazem postiženém zaměstnanci 1. Jméno a příjmení: Pohlaví: Muž Žena 2. Datum narození: 3. Státní občanství: 4. Adresa pro doručování: 5. Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO): 6. Činnost, při které k úrazu došlo d) : 7. Délka trvání základního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele roků:... měsíců:... 127