VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 Obecně prospěšná společnost O P O N A
PROJEKTY 2010 FUTURAMA: zrcadlení minulosti v perspektivách budoucnosti Vzdělávací program FUTURAMA zážitkovou formou seznamoval studenty (zejména studenty středních škol) i širokou veřejnost s obdobím komunismu a s tím, co to mohlo znamenat žít v totalitní době. Primárně se zaměřoval na důležité momenty v historii států EU, zejména České republiky, Polska, Maďarska a Německa, s důrazem na jejich totalitní minulost a její vliv na vytváření evropské identity. Program se skládal z několika částí. Nejprve studenti zhlédli krátké inspirativní dokumenty z cyklu Báječná léta bez Opony, kde jejich vrstevníci zpovídají mladé české osobnosti, které v době zrodu demokracie stály na prahu dospělosti. Studenti vyzvídají, jaké to bylo být studentem v době nesvobody a dozvídají se mnohdy zásadní a překvapující zjištění. Po filmu následovala diskuse o kontroverzních okamžicích předešlého režimu a osvětlovala některá klíčová data a fakta v historii východního bloku a jejich vliv na současnou společnost. Dokumenty bylo možné shlédnout i on-line na www.nezapomente.cz. Stěžejní částí programu tvořila interaktivní hra KOM-KOM, v níž byli hráči rozděleni do pěti skupin, na studenty, lidi snažící se emigrovat, umělce, vědce a agenty Státní bezpečnosti. Se svou rolí prošli sedm kol simulujících situace běžné v totalitě např. spolupráci s tajnými službami, organizovaný způsob trávení volného času, omezenou svobodu slova i pohybu, nedostatek zboží nebo neustálý tlak na přizpůsobení hodnotového systému oficiální politické doktríně. Hráči se museli v jednotlivých situacích rozhodovat a za svá rozhodnutí nesli následky. Některé je rozhořčily, zklamaly nebo překvapily. Takové zaujetí pro ně bylo velmi cenné. I v tomto projektu se ukázalo, že povědomí mnohých dětí kolem patnácti let o životě v komunistickém Československu je spíše útržkovité a do jisté míry zmatené. Osobní zaujetí v nich vzbudilo další zájem o toto téma. Vyprávěl-li jeden ze studentů o pro ně netradičních zkušenostech svých rodičů, sami zjišťovali, že ponoření se do nedávné reality může být stejně zajímavé jako film nebo počítačová hra, a motivovalo je to k dalšímu dialogu ve škole i v rodině.
Hra KOM-KOM odkazuje na projekt Trenažér totality, plánovaný interaktivní zážitkový prostor, který bude simulovat život v době mezi roky 1945 a 1989. V rámci FUTURAMY si lidé mohli prostudovat detailní model Trenažéru totality, na jehož realizaci se podíleli známí čeští historikové umělci. Model byl doplněn detailním plánem s popisky, které představily základní rysy života ve východním bloku. Program doprovázely také pracovní listy, slovníček základních pojmů a časová osa, které je možné použít ke zpestření navazujících vzdělávacích školních aktivit. Projekt se konal pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Jana Kohouta. Termíny a místa realizace Praha, Česká republika 17. - 21. května 2010 ZŠ Norbertov, Praha 6 ZŠ J. A. Komenského, Praha 6 ZŠ Hanspaulka, Praha 6 19. června 2010 Otevři si Plzeň!, Valdštejnská zahrada, Praha 26. června 2010 United Islands, Zóna volného času, Janáčkovo nábřeží, Praha
Bratislava, Slovensko 24. - 27. 2010 Súkromné slovanské gymnázium, Bratislava Budapešť, Maďarsko 31. května - 4. června 2010 The British International School Budapest Krakov, Polsko 7. - 11. června 2010 XVI. Liceum Ogólnokształcące im. K. K. Baczyńskiego STRIM, občanské sdružení Wojewódzka Biblioteka Publiczna w Krakowie Berlín, Německo 14. - 18. června 2010 The John F. Kennedy School
Dokumenty zhlédlo celkem 4 100-4 250 diváků. Model Trenažéru totality si prohlédlo celkem 3 800-4 500 návštěvníků. Hry KOM-KOM se zúčastnilo 847 lidí. Projekt byl podpořen: komunitárním program EU Evropa pro občany, Ministerstvem kultury ČR, Čepro, BEKA s.r.o., MVP agency, Trimedár, 4net Od skončení projektu je rolová hra KOM-KOM případně doplněná dalším programem nabízena školám jako výukový program.
Nezapomeňte.cz Interaktivní webový portál o životě v komunistickém Československu, který je určen široké veřejnosti, žákům a studentům, institucím a organizacím byl založen v dubnu 2009. Hlavním tématem pro Nezapomeňte.cz v roce 2010 bylo výročí odsunu sovětských vojsk z území tehdejšího Československa. Vznikla pro něj nová tématická sekce, v níž se shromažďují zajímavé články, rozhovory a obrazový materiál dokumentující tehdejší události i jejich současný odkaz. Své aktivity začalo Nezapomeňte.cz zaměřovat kromě veřejnosti také na školy, kde se uskutečnila výtvarná soutěž, z níž vznikla výstava, která následně putovala po školách, které se soutěže zúčastnily. Kromě toho byla vyhlášena další fotosoutěž a k tématu odchodu sovětských vojsk se uskutečnila také výstava fotografií Dany Kyndrové. S tématem bude Nezapomeňte.cz intenzivně pokračovat i v roce 2011. V návštěvnosti portálu v roce 2010 se odrazil nižší zájem veřejnosti o téma pádu železné opony. Současná návštěvnost se pohybuje kolem 700 uživatelů týdně. Fotosoutěž Sbohem a šáteček, Vorobjove Fotografická soutěž Sbohem a šáteček, Vorobjove! vzpomínala nejen na odsun vojáků z našeho území, ale také na postižená místa naší země a jejich osud. Do soutěže mohly být přihlášeny snímky zachycující minulost i současnost. Nebylo důležité, zda přibližují tehdejší život sovětských vojáků a jejich rodin, výstavbu a změny životního prostředí v místech, kde žili, jejich odsun v letech 1990-1991 nebo dopad těchto událostí na starousedlíky a celý region s přesahem do dnešní doby. Počet soutěžních snímků: 41 Harmonogram soutěže 26. únor 2010 vyhlášení fotosoutěže 21. června 2010 ukončení hlasování veřejnosti a vyhodnocení hlasování 27. června 2010 vyhlášení vítězů soutěže na Nezapomeňte.cz Partner soutěže Foto Škoda
Výtvarná soutěž Když odjely tanky... Cílem soutěže bylo upozornit starší žáky základních škol na pro ně nepředstavitelnou součást každodenního života v totalitním režimu soužití s deseti tisíci nezvanými vojáky, kteří si násilnou cestou zabrali cizí území, uzavřeli je veřejnosti a nashromáždili tam neznámé množství zbraní a vojenské techniky. Žáci, kteří se v rámci vyučování soutěže zúčastnili, vyslechli na začátku hodiny příběh fiktivní dívky, které byly v roce 1968 čtyři roky. Sovětští vojáci přijeli do jejich města na začátku okupace a zůstali tam až do roku 1990. Dívka vypráví o jejich příjezdu, jaký k nim měla vztah ona a její rodina i jaké to bylo, když odjížděli, a jaký k nim má vztah dnes. Úkolem soutěže bylo tento příběh výtvarně ztvárnit. Každá třída pak vybrala nejzdařilejší díla, jejichž fotografie bylo možné na Nezapomeňte.cz prohlížet a tomu nejzdařilejšímu dát svůj hlas. Vyhlášení soutěže proběhlo v únoru. Hlasování bylo ukončeno 27. června 2010 v den devatenáctého výročí odchodu posledních sovětských vojáků. O den později byli vyhlášeni tři výherci. Od září 2010 výstava putovala po školách, které se soutěže zúčastnily. Počet soutěžních obrázků: 36 Partneři soutěže Moderní-dějiny.cz, Ústav pro studium totalitních režimů Výstava Odchod sovětských vojsk 1990-1991 7. 6. - 4. 7. 2010 Výročí odchodu sovětských vojsk připomněla Opona v rámci Nezapomeňte.cz i výstavou fotografií Dany Kyndrové. Zachycení přelomové etapy moderních českých a slovenských dějin se věnovala průběžně v letech 1990 a 1991. Osobně vnímala ukončení tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk jako předzvěst rozpadu sovětského impéria. Jejím cílem bylo postihnout atmosféru v sovětských kasárnách, spíše než vytvořit podrobnou a přesnou kroniku celého odsunu. Ubohost a apatie řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis vystihuje začínající agónii totalitního systému, zároveň ale budí soucit s prostým člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her. Kyndrová zpracovává své projekty výhradně černobíle, v tomto však udělala výjimku. Bez barevného zpracování by nebylo možné uvědomit si, jak výrazně dominuje v agitační výzdobě agresivní rudá barva.
Návštěvnost: více než 5 000 lidí Partneři Dana Kyndrová, Mlýnská kavárna Na projektu Nezapomeňte.cz spolupracovaly Jana Kubátová, Michaela Černá Diskuze: Měl se Jiří Pernes stát novým ředitelem ÚSTR nebo neměl? Na úterý 4. května 2010 připravila Opona debatní prostor pro známé osobnosti i širokou veřejnost s cílem pomoci ujasnit si názor aktuální otázku, zda se měl Jiří Pernes stát novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, v kontextu současnosti i historických faktů. Názorové protipóly představili novináři Jan Macháček a Jan Urban. Historik Jiří Pernes nastoupil do funkce ředitele ÚSTR začátkem dubna 2010. Jeho jmenování vyvolalo kontroverzí reakce politiků i široké veřejnosti. V médiích se rozpoutal nepřehledný spor odpůrců a příznivců nového ředitele. Diskuze pomohla zodpovědět otázky, jaké osobní kvality by měl mít ředitel státní instituce zkoumající naši totalitní minulost, zda by měl mít na komunismus jednoznačně vyhraněný názor, zda má rozhodovat zejména odbornost, jakou roli má hrát osobní minulost kandidáta a jeho postoje v době totality a jak se ve světle takových kritérií jeví Jiří Pernes. Podstatnou část diskuze vedli hlavní řečník a hlavní oponent. Cílem moderátorů, v jejichž roli vystoupili zástupci Opony Martin Kotas a Jan Horník, bylo přimět řečníky, aby důkladně zdůvodňovali své názory racionální argumentací, přímo reagovali na argumenty protistrany a snažili se opačné názory vyvrátit, nikoliv jen předkládali neutrálně své postoje. Názorová neutralita nebyla považována za přednost, právě naopak. Prostor dostalo i publikum veřejnost. Návštěvnost večera byla 35 lidí, zaplněna byla polovina sálu. Hosté Jan URBAN, publicista a pedagog "Nezávislé odborné těleso, které kontrolují politici, je v Čechách protimluv, který se nikdy nedočká respektu ani uznání. Problém nepředstavuje ÚSTR, ale česká politická garnitura, která dosud nepochopila, že zvládnutá minulost nesmí být zneužívána v současné politice". Jan MACHÁČEK, novinář a muzikant Na základě stanovených kritérií, nelze ideálního kandidáta nalézt. Když politici rozhodli, že v čele Ústavu musí stát historik, výběr si automaticky zúžili. Buď se hlásí lidé, na které lze vždy něco najít (např. rok studia na VUML), nebo jsou příliš mladí a nezkušení. Na realizaci se podíleli: Radka Prošková, Martin Kotas, Jan Horník
Paralelní zkušenosti Mezinárodní putovní projekt Paralelní zkušenosti reflektuje problém sociálního vyloučení lidí trpících psychickými poruchami skrze současné umění. Duševně nemocní tvoří početně významnou část naší společnosti, některé z psychických poruch postihují v průběhu života až dvacet procent populace, přičemž nejvážnější formou - schizofrenií, akutními psychotickými poruchami aj. - trpí jedno až dvě procenta populace. Lidé dlouhodobě postižení některou z psychických poruch bývají dříve či později společensky izolováni, nejprve nutnou dlouhodobější hospitalizací, později obtížnou či nemožnou integrací zpět do společnosti. Často přicházejí o rodinu, přátele nebo zaměstnání. V důsledku toho dochází také ke snížení jejich životní úrovně, žijí v osamění ze sociálních či nemocenských dávek, případně jsou dlouhodobě umístěni v psychiatrických léčebnách nebo specializovaných domovech důchodců. Opona, o.p.s. zapojením se do realizace Paralelních zkušeností rozšířila témata, kterými se zabývá, o důraz na svobodu každého jednotlivce v demokratické společnosti. Projekt se v roce 2010 uskutečnil v Praze a Bratislavě, v roce 2011 bude realizován v Drážďanech a Vídni. Paralelní zkušenosti tvoří čtyři samostatné, ale zároveň úzce propojené součásti. Základními jsou výstava obrazů umělců, kteří mají osobní zkušenost s některým z psychických onemocnění, s názvem Ztělesnění duševna a unikátní interaktivní film simulující zdravým lidem prožitky schizofreniků pojmenovaný Do vlastních rukou. Námětem filmu je pro zdravé lidi banální situace, cesta na poštu pro doporučený dopisy, která pro schizofreniky může být výpravou plnou strachu a úzkosti. V každém městě tento program doplňují diskuze a přednášky pro širokou veřejnost a další kulturní program - promítání filmů, koncerty, divadelní představení a další.
Projekt se koná pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR. Návštěvnost Praha Výstavu Ztělesnění duševna navštívilo přibližně 2 300 návštěvníků. Projekce byla plně vytížena po celou dobu trvání Paralelních zkušeností vč. prodloužených otevíracích hodin v době konání večerního programu. Shlédlo ji 451 návštěvníků. Přednášky s diskuzemi navštívilo celkem 237 návštěvníků. Kapacita sálu byla plně využita. Dalšího kulturního programu pod souhrnným názvem Paralelní místa se zúčastnilo přibližně 900 návštěvníků. Návštěvnost Bratislava Výstavu Ztělesnění duševna navštívilo přibližně 1 500 návštěvníků. Projekce byla téměř plně vytížena po celou dobu trvání Paralelních zkušeností, v dopoledních hodinách přicházelo méně návštěvníků než v Praze. Shlédlo ji 250 návštěvníků. Přednášky s diskuzemi navštívilo celkem 180 návštěvníků. Dalšího kulturního programu pod souhrnným názvem Paralelní místa se zúčastnilo 234 návštěvníků. Podrobné informace o projektu je možné nalézt na www.paralelnizkusenosti.cz. Na realizaci se podíleli Radka Prošková, Anna Marešová Projekt realizuje MVP agency s.r.o. ve spolupráci s Opona, o.p.s. a o.s. Artmovement, Asociáciou pro kultúru a vzdělávanie (SK), KulturAktiv (DE) a Insitute for Culture Resistant Goods (AT) za podpory komunitárního programu EU Kultura, Ministerstva kultury ČR, Kolumbus o.s.. Trimedár, 4net a dalších.
Den svobody 17. 11. 2010 I v roce 2010 připomněla zásadní mezník našich dějin, 17. listopad 1989. DEN SVOBODY navázal na událost 20 let bez opony - Máme co slavit!, kdy se 17.11.2009 v průvodu z Albertova na Národní třídu a přímo na Národní třídě sešlo více než 20 000 lidí. Dějištěm oslav byl tentokrát klub Rock Café a podesta Nové scény Národního divadla. Den svobody sice nebyl tak rozsáhlou připomínkou jako byla ta předešlá, ale svou důstojností a atmosférou se v mnohém podobaly. Klubem v těsné blízkosti pietního místa, kam jako každý rok zavítaly tisíce lidí, se po osmé hodině rozezněl koncert českého Diktátu a připravil publikum na hlavní kapelu večera, punkovou legendu Armia, která vznikla v Polsku už v 80. letech a v začátních své tvorby čelila tamějšímu totalitnímu režimu. Do Rock Café dorazili nejen fanoušci těchto dvou kapel, sešli se zde lidé, kteří se chtěli potkat s přáteli, připít si a třeba se i pozastavit nad tim, kam se naše společnost posunula od loňských kulatých oslav návratu k demokracii. Po koncertu Armie začalo promítání filmů. Prvním z nich byla premiéra osobitého snímku The making of. Jeho natáčení začalo při loňských oslavách sametové revoluce a pokračovalo až do poloviny roku 2010 se záměrem reflektovat proměny ducha od 17. listopadu 1989 do 17. listopadu 2009 v naší společnosti. Večer vyvrcholil polským dokumentem Rytmus svobody. Tento film s podtitulem Jak svrhnout totalitní režim pomocí domácího zesilovače rekapituluje, jak v Polsku posilovala rocková hudba pocit nezávislosti od šedesátých let až k pádu komunistického režimu. Jde po stopách různých příběhů: od prvního polského protestsongu Czesława Niemena přes proces s polskými hippies, nástup punkové revolty až k rokům Solidarity a výjimečného stavu. Možnost shlédnout oba dokumenty měli také návštěvníci Nové scény v její podestě. Návštěvnost: 2 500 návštěvníků Na realizaci se podílel Polský institut v Praze, Adam Mickiewitz Institute, klub Rock Café a Nová scéna Národního divadla.
Trenažér totality Realizace TRENAŽÉRU TOTALITY patří dlouhodobě k hlavním cílům OPONY, o.p.s. Jeho koncept je postaven na interaktivním zážitkovém principu. Návštěvníci budou mít možnost vstupovat přímo do expozice, objevovat, co se skrývá za dveřmi i ve skříních, sledovat tehdejší vysílání televize i rádia a vžívat se do historie ve velkoformátových projekcích dobových událostí. Zkrátka budou mít k dispozici vše, co nabízí nejmodernější současná muzea. A nejen to. TRENAŽÉR TOTALITY je originální hra a hráčem se stane každý návštěvník. V úvodní expozici, která popíše poměry v Československu a v ostatních zemích východního bloku před nástupem komunistů k moci, obdrží každý návštěvník svou osobní složku s podrobnými informacemi o jeho postavě - roli, s níž si v dalších částech Trenažéru totality na vlastní kůži prožije specifika života v komunistickém Československu v padesátých, nadějných šedesátých, normalizačních sedmdesátých letech a šedivých osmdesátých letech. Nebudou chybět kádrové komise a posudky, agenti tajné policie, brigády, propaganda, oficiální organizace pro mládež, akce Z ani například příhody všedního dne. Každý se bude rozhodovat sám za sebe a za svá rozhodnutí ponese následky, které si bude moci okamžitě srovnat s rozhodnutími a následky tehdy žijících lidí. Závěrečná expozice představí pád režimu a umožní návštěvníkům vstřebat všechny zážitky a případně je diskutovat s ostatními. V České republice zatím existuje jen jedno malé muzeum, které se zaměřuje na dějiny Československa druhé poloviny dvacátého století, na jeho komunistickou éru. Trenažér totality si klade za cíl změnit tuto skutečnost a ve světovém měřítku dosud nevídaným způsobem představit nedávnou realitu života za železnou oponou. V roce 2010 proběhlo mnoho jednání s dalšími potenciálními partnery a investory, která zatím bohužel vedla do slepých uliček. V současné době je Trenažér totality prezentován prostřednictvím detailního modelu - makety Trenažéru totality postaveného na zelené louce a studie, která vysvětluje princip, jak se v chystaném projektu návštěvník může stát virtuální osobou, kterou na prahu dospělosti zastihne politický převrat v roce 1948 a stane se součástí společnosti totalitního Československa.
FINANČNÍ ZPRÁVA Rozvaha k 31. 12. 2010 Stav k prvnímu dni účet. období Stav k poslednímu dni účet. období AKTIVA A. Dlouhodobý majetek celkem I. Dlouhodobý nehmot ný majetek celkem II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem 83 83 III. Dlouhodobý finanční majet ek celkem IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem -83-83 B. Krátkodobý majetek celkem 974 132 I. Zásoby celkem II. Pohledávky celkem 384 7 III. Krát kodobý finanční majetek celkem 590 125 IV. Jiná aktiva celkem AKTIVA CELKEM 974 132 PASIVA A. Vlastní zdroje celkem 204-738 I. Jmění celkem 255 204 II. Výsledek hospodaření celkem -51-942 B. Cizí zdroje celkem 770 870 I. Rezervy celkem II. Dlouhodobé závazky celkem III. Krát kodobé závazky celkem 770 870 IV. Jiná pasiva celkem PASIVA CELKEM 974 132
Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2010 Název položky Činnosti (v celých tisících Kč) hlavní hospodářská A. Náklady I. Spotřebované nákupy celkem 160 II. Služby celkem 2 912 III. Osobní náklady celkem 750 IV. Daně a poplatky celkem 2 V. Ostatní náklady celkem 18 VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celk. 0 VII. Poskytnuté příspěvky celkem VIII. Daň z příjmu celkem Náklady celkem 3 842 B. VÝNOSY I. T ržby za vlastní výkony a za zboží celkem 68 160 II. Změna stavu vnitroorganizačních zásob celkem III. Aktivace celkem IV. Ostatní výnosy celkem 2 V. T ržby z prodeje majet ku, zúčtování rezerv a opravných položek celk. VI. Přijaté příspěvky celkem 1 925 VII. Provozní dot ace celkem 745 Výnosy celkem 2 740 160 C. Výsledek hospodaření před zdaněním -1 102 160 D. Výsledek hospodaření po zdanění -1 102 160
PODĚKOVÁNÍ Děkujeme Janu Kohoutovi, někdejšímu ministru zahraničních věcí ČR, a Daně Juráskové, někdejší ministryni zdravotnictví ČR, za poskytnutí záštity našim projektům. Děkujeme společnostem i jednotlivcům, kteří se spolu s námi podíleli na realizaci projektů v roce 2010, zejména: Adam Mickiewitz Institute BEKA s.r.o. Insitute for Culture Resistant Goods (AT) Kolumbus o.s. komunitární program EU Evropa pro občany Ministerstvo kultury ČR Moderní dějiny.cz Nová scéna Národního divadla Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Toi Toi Ústav pro studium totalitních režimů 4net Asociáciou pro kultúru a vzdělávanie Čepro klub Rock Café KulturAktiv (DE) komunitární program EU Kultura Mlýnská kavárna MVP agency s.r.o. Polský institut v Praze STRIM (PL) Trimedár Vida, o.s. Lukáš Blažek Klára Jakubová Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. MUDr. Tereza Uhrová Ing. Karel Svoboda, firma TOI TOI Andrej Boleslavský Dana Kyndrová Bruno Solařík Doc. MUDr. Jan Vevera, PhD. Děkujeme našim mediálním partnerům. Rádio 1 Rádio Beat PragoPlakát Metropolis ČRo Regina
KONTAKTNÍ INFORMACE Opona, o.p.s. Velvarská 51, 160 00 Praha 6 IČO: 28182201 DIČ: CZ28182201 Obecně prospěšná společnost Opona je zapsána v rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu O, vložce číslo 529. Marek Vocel, předseda správní rady David Gaydečka, člen správní rady Vítek Rozehnal, člen správní rady Martin Kotas, člen dozorčí rady Vojtěch Košnar, člen dozorčí rady Lucie Radostová, členka dozorčí rady Kancelář OPONY, o.p.s. 2010 Kateřina Riley, výkonná ředitelka Radana Polášková, vedoucí kanceláře Pavla Kantnerová, PR a propagace všech projektů OPONY, o.p.s. Aida Abbasová, vedoucí projektů FUTURAMA Jana Kubátová, koordinátorka projektu Nezapomeňte.cz Externí spolupracovníci Zuzana Mesticová, vedoucí projektu Trenažér totality Radka Prošková, projekty Úterý a Paralelní zkušenosti Anna Marešová, projekt Paralelní zkušenosti Jan Horník, projekt Úterý