ZÁPIS Z VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ

ZÁPIS Z VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI NEROSTNÝCH SUROVIN A JEJICH ZDROJŮ a POSOUZENÍ JEJÍHO VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA) k veřejnému projednání, které se konalo 6. února 2017 od 14:00 hodin, ve velké zasedací místnosti, v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Dosavadní průběh procesu SEA: Při posuzování vlivů Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů na životní prostředí byly dodrženy všechny stanovené lhůty pro jednotlivé kroky procesu SEA v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dosavadní průběh procesu je patrný z následujícího přehledu: o 12. 10. 2016 zveřejnění oznámení koncepce příslušným úřadem. o 16. 11. 2016 vydání závěru zjišťovacího řízení k Surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, v závěru zjišťovacího řízení příslušný úřad formuloval požadavky na podrobnější zaměření vyhodnocení vlivů na životní prostředí, o 5. 1. 2017 zveřejnil příslušný úřad vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu SURPOL, o 6. 2. 2017 veřejné projednání koncepce, o 10. 2. 2017 předání zápisu z veřejného projednání příslušnému úřadu. Místo a čas veřejného projednání: Veřejné projednání Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, se uskutečnilo dne 6. února 2017 od 14:00 hodin, ve velké zasedací místnosti, v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha. Účastnící veřejného projednání měli k dispozici k rozebrání Informační materiál k veřejnému projednání Surovinové politiky ČR, který stručně shrnoval účel i obsah vlastního dokumentu i průběh jeho pořizování a rovněž důvody a průběh posouzení vlivů na životní prostředí. Veřejné projednání řídil pan Ing. Pavel Kavina, ředitel odboru surovinové politiky MPO. Účel veřejného projednání: Předmětem veřejného projednání bylo seznámení účastníků s návrhem Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů a s výstupy posouzení vlivů koncepce na životní prostředí. Účastníci veřejného projednání měli možnost vznášet dotazy a připomínky jak ke strategickému dokumentu, tak i k dokumentaci vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. 1

Přítomni na veřejném projednání (dle účasti a prezenční listiny): Zástupci předkladatele Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů: - Ing. Jiří Koliba, náměstek ministra pro sekci stavebnictví a primárních surovin - Ing. Lucie Studničná, Evropský výbor pro hospodářskou a sociální politiku, Českomoravská komora odborových svazů - Ing. Pavel Kavina, ředitel odboru surovinové politiky MPO - Ing. Petr Vymazal, ředitel společnosti Amec Foster Wheeler, zpracovatele SEA - Mgr. Jana Švábová Nezvalová, zpracovatel SEA Zástupce příslušného úřadu: - Ing. Lukáš Záruba - Mgr. Simona Beránková Jančí Ostatní účastníci: - dle prezenční listiny viz příloha Program a průběh veřejného projednání: Veřejné projednání probíhalo podle níže uvedeného programu. Čas Téma Přednášející 14.00 14.15 Zahájení Ing. Koliba 14.15 14.35 Představení návrhu SURPOL Ing. Kavina 14.34 15.10 Představení hodnocení SEA Mgr. Švábová Nezvalová 15.10 15:55 Diskuze 16:00 Závěr veřejného projednání Mgr. Švábová Nezvalová Veřejné projednání zahájil pan Ing. Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který veřejné projednání i vlastní koncepci uvedl a zmínil v souvislosti s perspektivami v oblasti těžby uranu, že MPO nebude dále navrhovat těžbu nového ložiska uranu v lokalitě Brzkov-Horní Věžnice a projednávaný dokument bude v tomto smyslu upraven a předal slovo Ing. Lucii Studničné, která pronesla úvodní slovo k zapojení projednávaného dokumentu do mezinárodního kontextu. Následovalo seznámení účastníků veřejného projednání s návrhem Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, obsahem a průběhem pořizování koncepce, přednesené Ing. Pavlem Kavinou, ředitelem odboru surovinové politiky MPO, jako předkladatelem koncepce. Poté vystoupila Mgr. Jana Švábová Nezvalová, zpracovatelka SEA, a seznámila účastníky s posouzením vlivu Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Zúčastnění byli rovněž seznámeni s dalším postupem procesu SEA a možností i termínem zasílání připomínek Ministerstvu životního prostředí. Účastníci jednání byli následně vyzváni k diskuzi. II. ZÁPIS Z DISKUSE Otázka: pan Aleš Bořil, Starosta obce Brzkov: Pan Bořil vznesl dotaz, kdy rozhodne vláda o tom, že se nebude jednat o exploataci ložiska Brzkov Horní Věžnice. Kdo nám předloží upravenou verzi SURPOL, kde je vyškrtnutý Brzkov a kdy o tom rozhodne vláda. Kdy budou obeslány dotčené obce. Pan Kavina odpověděl, že návrh SURPOL bude upraven v tom smyslu, že MPO nebude navrhovat těžbu ložiska Brzkov Horní Věžnice, ty části, které se týkají tohoto ložiska, budou z textu návrhu SURPOL odstraněny. 2

Datum, kdy o tom bude vláda rozhodovat, není v tuto chvíli přesně stanoveno, nicméně z průběhu procesu SEA vyplývá, že text koncepce bude aktualizován a upraven v tom smyslu, jak bylo výše řečeno, budou vypořádány připomínky a finální text bude předložen MŽP se žádostí o vydání stanoviska SEA. Pokud bude vydáno souhlasné stanovisko SEA, bude následně koncepce předložena vládě ke schválení. Otázka: paní Markéta Válková, Starostka obce Hvožďany a zároveň předseda sdružení obci a měst Čechy nad Zlato: Paní Válková vznesla dotaz, proč bylo v návrhu SUPOL upuštěno od formulace: Zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat ji jako rezervu pro ekologicky příznivé využití příštími generacemi. Trváme na tom tam tuto formulaci znovu zakomponovat. Stanovisko k využívání ložisek zlata uvedené v SURPOL je výsledkem připomínkového řízení a projednávání SURPOL v odborných platformách, meziresortním připomínkovém řízení i projednání vládou ČR. Výsledkem je formulace: Limity možného budoucího využití některého z ložisek zlata jsou: soulad s programovým prohlášením vlády, vývoj světových cen zlata, dostupnost ekologicky šetrných těžebních a úpravárenských technologií (kyanizace je v ČR zakázána) a akceptace projektu místními samosprávami. Domníváme se, že je to velmi férový kompromis a zároveň se zásadně neliší od toho původního textu, prošel cizelací až do fáze projednání vládou. Otázka: pan Pavel Fiala, těžební unie Pan Fiala uvedl, že vnímá, že bude cosi upraveno z hlediska potenciální těžby uranu v této koncepci, ale apeluje na to, aby již v této fázi nebyla těžba uranu apriori vylučována. Zároveň se připojuje k předchozímu příspěvku ohledně zlata, ale uvedl, že je spokojen s formulací, která v SURPOL v této souvislosti v současnosti je. U takového dokumentu jako je SURPOL se snažíme najít kompromisní znění, které zajišťuje, že všechny hlasy budou vyslyšeny a bude nalezen kompromisní text. Samozřejmě jsou suroviny, které jsou strategické ze samotné svojí podstaty a strategickými zůstanou. Nicméně my bychom rádi tuto Surovinovou politiku pojali ve shodě s EU, jako politiku pro 21. století, a základními prioritami dokumentu tak je především průzkum a využití nových strategických surovin a vývoz českého know how v podobě podpory českých geologů při práci v zahraničí. Otázka: pan Martin Kamarád, město Přibyslav V SURPOL jak je dnes na stole, v záměrech v oblasti těžby, je jediný územně identifikovaný záměr Brzkov Horní Věžnice. Padlo to, že text bude upraven. My víme, že v nejbližším funkčním období vlády se nepočítá s těžbou. Chtěli bychom, aby nám bylo sděleno znění výsledného textu, abychom ho mohli připomínkovat. Bude možno připomínkovat finální text, a kde ho získáme? Explicitně s těžbou nepočítá ani stávající text, nicméně současný text SURPOL bude upraven a finální verzi Vám dáme k dispozici. Otázka: pan Edvard Sequens, sdružení CALLA SEA je velmi encyklopedická. V případě uranu však nenacházím to, že závěr zjišťovacího řízení (ZZŘ) uložil na úrovni SURPOL při respektování její obecnosti posoudit vliv možné nové těžby ložisek uranu Brzkov Horní Věžnice na životní prostředí a veřejné zdraví, a to včetně posouzení synergetických a kumulativních vlivů, čili byl to požadavek na zpracovatele toto tam vyhodnotit a ono to tam není, vůbec nikde to tam nenacházím. Dále rovněž požadavek ZZŘ Porovnat a vyhodnotit navržené cíle, priority, opatření, které Surovinová politika ČR navrhuje ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny a dopadům na veřejné zdraví včetně tzv. referenčního scénáře, tedy nerealizace opatření navrhovaných Surovinovou politikou ČR (např. varianta bez těžby uranu v ČR). Rovněž to tam nenacházím a zpracovatel to všechno obešel odůvodněním, to co teďka slyšíme tady na veřejném projednání, a sice že v návrhovém období SURPOl se s těžbou nepočítá. Návrhové období SURPOL je 15 let, během tohoto období se podle usnesení vlády s těžbou může počítat, pokud vláda uvolní ekonomickou cestu. Vláda uložila do konce roku předložit podklady vládě 3

k zahájení exploatace ložiska, aby tato mohla na konci roku rozhodnout o těžbě uranu. Diamo požádalo o průzkumné území ložiska Brzkov Horní Věžnice, aby mohlo výpočetními metodami doložit zásoby v ložisku Brzkov Horní Věžnice a aby bylo rozšířeno CHLÚ Brzkov Horní Věžnice. To všechno v současnosti probíhá. Je připravena dokumentace EIA, projekt těžebního doprůzkumu, exploatace se tedy chystá. Je fajn pokud se v SURPOL objeví formulace, že s těžbou uranu na ložisku Brzkov Horní Věžnice se nepočítá, stejně jako jsme rádi za to, že jste tam doplnili formulaci o vyloučení chemické těžby in-situ na Liberecku, i když to by ani v návrhovém období vzhledem k probíhajícím sanacím nenastalo. Bylo by fajn, kdyby to bylo v ZZŘ, upraven text, že se nepočítá s těžbou na ložisku Brzkov- Horní Věžnice, ale bylo by fajn i kdyby DIAMO na základě rozhodnutí vlády, stáhlo žádost o průzkumné území a o rozšíření CHLÚ. Protože momentální ekonomická situace uranu je jedna věc, ale co bude v následující surovinové politice, to nikdo neví. Těžba na Brzkově z hlediska energetické či surovinové bezpečnosti nemá ze světového hlediska valný význam. Odpověď: Jana Švábová Nezvalová, zpracovatelka SEA K části otázky týkající se SEA, pokud byste si to posouzení pozorně přečetl, tak v rámci vyhodnocení perspektiv těžby uranu v ČR na straně 100, najdete poměrně podrobné vyhodnocení vlivů týkající se eventuality zahájení těžby na ložisku Brzkov-Horní Věžnice, kde jsou v hodnotící tabulce v rámci metodiky a hodnotící stupnice identifikovány možné vlivy jak pro možnost případného zahájení těžby v lokalitě Brzkov Horní Věžnice, tak pro provádění průzkumů v návrhovém období SURPOL dle usnesení vlády, tak i pro ukončení stávající těžby a zahlazování následků těžby uranu. Je to tam komentováno, stejně tak ve vypořádání ZZŘ, které je obsahem přílohy číslo 3 toho vyhodnocení, kde u toho příslušného bodu jsou uvedeny odkazy, kde a jak s tím bylo v rámci vyhodnocení nakládáno. Takže bych Vás jen nasměrovala k tomu, jak si to v tom dokumentu vyhledat. Stejně tak synergické vlivy, ty v tomto konkrétním případě nebyly identifikovány, takže tam přirozeně nejsou v hodnotících tabulkách příslušné symboly pro synergické resp. kumulativní vlivy. Nulová varianta byla rovněž vyhodnocena, protože nulová varianta je obsažena v samotné koncepci, která pracuje s ukončením těžby na ložisku Rožná, a tedy následně stavem bez těžby uranu. Nulová varianta je navíc v současnosti stávající stav, dá se říct. Zda dojde nebo nedojde k otvírce ložiska Brzkov-Horní Věžnice, je už za horizontem tohoto posouzení, které se s tím vypořádalo na úrovni a v míře podrobnosti, které bylo možné vzhledem k tomu posuzovanému dokumentu realizovat. Dlouho jsme diskutovali na jaké časové období SURPOL připravit, 15 let je horizont, kam si troufáme predikovat, co bude dále, je těžko odhadnutelné, vzhledem k dynamice vývoje trhu v posledním období. Odpověď: pan Pavel Rychtařík, DIAMO s.p. Řídíme se usnesením vlády 1086/2014, kde je tabulka úkolů bod A) to se právě děje pořízení SURPOL, bod B) ukládá zajistit ochranu ložiska dále kroky nečiníme. Připravili jsme si podklady pro doprůzkum a pro EIA, ale v současnosti již je toto pasé, a další kroky k exploataci ložiska nepřipravujeme. V ČR jsou 3 neochráněná ložiska uranu a my připravujeme jejich ložiskovou ochranu na všech těchto ložiscích. Pokud chcete časová rozpětí, tak ke konci roku 2017 jsme schopni připravit pouze informaci pro vládu o tom, jak je naplňováno usnesení vlády. V této lhůtě nemohou vzniknout žádné materiály jako podklady pro exploataci ložiska Brzkov, to není možné. Bude se jednat jen o informativní zprávu o tom, kam jsme v tom naplňování usnesení vlády pokročili, což bude zároveň i platforma pro to rozhodnutí, které požadoval pan starosta (pozn.autora: myšlen pan starosta Kamarád, Přibyslav viz výše). Otázka: paní Monika Machová Wittingerová, Sdružení Jihočeské matky, České Budějovice: Dočkala jsem se dnes překvapení, že jsme se dozvěděli, že se z dokumentace vypustí plánovaná těžba uranu na ložisku Brzkov-Horní Věžnice. Použila bych vyjádření našeho nejmenovaného politika sorry jako, ale já to vnímám jako elegantní obejití požadavku ZZŘ, aby se posuzovala varianta s těžbou uranu a bez těžby uranu. Protože pokud by se varianta s těžbou uranu posuzovala, tak to určitě nemůže skončit konstatováním, že se jedná o variantu s jednoznačně nejpříznivějším vlivem na životní prostředí a dostali byste se, zpracovatelé, do konfliktu s referenčními cíli např. snižování počtu obyvatel zasažených emisemi atd. 4

My budeme požadovat, aby skutečně byly posouzeny varianty s ohledem na těžbu uranu, a potom může toto vyhodnocení sloužit i jako podklad pro rozhodnutí vlády. Odpověď: Jana Švábová Nezvalová, zpracovatelka SEA Já bych jen dodala, že mi není jasné, jak posuzovat něco, co v tom dokumentu není obsaženo, pokud dokument neobsahuje variantu s těžbou uranu a s těžbou uranu se nepočítá, tak proč posuzovat tuto variantu, jak to jde dohromady s principem úsporného nakládání s veřejnými prostředky a podobnými věcmi. Proč posuzovat varianty, které nejsou na pořadu dne. Otázka: paní Monika Machová Wittingerová, Sdružení Jihočeské matky, České Budějovice: Já myslím, že se s tím hravě vyrovnáte, stejně jako jste hravě vypustili variantu s těžbou uranu. Já tento požadavek dám. Odpověď: Jana Švábová Nezvalová, zpracovatelka SEA Ano připomínku samozřejmě dejte, já jsem jen chtěla nějaký metodický návod, jak vyhodnotit něco co neexistuje ani se s tím nepočítá a nemá to žádné parametry, připadá mi to takové velmi vágní. Otázka: pan Pavel Fiala, Těžební unie: Obecná poznámka: SURPOL definuje, kam se chceme ubírat a které suroviny považujeme za nejdůležitější. V kapitole 5.1. SURPOL Legislativní nástroje je třeba definovat, že abychom naplnili tuto surovinovou politiku, tak musíme mít k těmto surovinám přístup a bohužel dnešní znění Horního zákona nám to neumožňuje. Tak jako v případě některých dalších projektů je třeba, aby bylo postupováno separátně podle legislativy EIA, tak i my postupujeme tak, že nejprve chceme mít schválený strategický rámec v podobě SURPOL a poté budeme navrhovat případné změny v legislativě. Děkuji za podnět. Otázka: pan Martin Kamarád, město Přibyslav Do 11. 2. 2017 se vyjádříme k tomuto textu SURPOL, kdy se budeme moci vyjádřit k tomu upravenému textu, kdy ho uvidíme a kdy se k němu budeme moci vyjádřit, to bych rád věděl, děkuji. Naší povinností bude vypořádat všechny připomínky, které budou vzneseny v rámci veřejného projednávání, modifikovat finální znění toho textu, a protože se jedná pro Váš region o velice důležitou věc, tak Vás samozřejmě seznámíme s finálním zněním toho upraveného textu. Domnívám se, že to bude v průběhu měsíce února, kdy Vás budeme kontaktovat. Otázka: pan Beneš Mám celkem 4 podněty k těm připravovaným dokumentům: 1) vzhledem k tomu, že to trvalo nějaký čas příprava těchto dokumentů, tím se stalo, že jsou tam některé odkazy na materiály, zejména zahraniční, které mají datum 2010-2011 atd. a vzhledem k tomu, že v poslední době došlo k vydání několika dokumentů ze strany OECD, UNEP atd., bych prosil o aktualizaci těch textů v odkazech na dokumenty, aby byly zahrnuty dokumenty nové 2) v současnosti je připravována Aktualizace strategie udržitelného rozvoje ČR 20-30, sice tam zmínka o tomto je, avšak bylo by dobré, než bude zpracován konečný text, aby byla dána jak koncepce, tak SEA do souladu s aktuálním stavem tj. s ČR 20-30. Jsou tam v kontextu surovinové politiky podstatné záležitosti. 3) vztah SURPOL a PDS, ty byly od sebe odděleny, byť materiálově k sobě patří, domnívám se, že by bylo rozumné v přijatelné podobě, aby se objevilo v SEA i v SURPOL, že se neupouští od toho, aby se prvotní i druhotné suroviny řešily společně 4) hovoříme o zvyšování efektivnosti využívání surovinových zdrojů, ale agregovaný indikátor, který měří materiálovou efektivitu, nemá žádný ústřední orgán v kompetenci o tento indikátor pečovat. Sleduje to pouze statisticky ČSÚ z podkladů Karlovy univerzity. Mělo by to být kompetenčně určeno, tak aby to odpovídalo aktuálnímu stavu. Děkuji za podnět. Zejména za připomínku, která se týká zastarání některých zahraničních dokumentů, které vznikly v době tvorby strategie, takových míst je tam více. Např. budeme aktualizovat 5

termíny plnění některých úkolů, takže při té příležitosti aktualizujeme rovněž odkazy na dokumenty, které mezitím vznikly. Co se týká těch indikátorů materiálové efektivity, domnívám se, že je to důležitá věc, protože o této otázce, také se jedná na různých setkáních a pracovních skupinách v EK, protože jednou ze záležitostí, které se EK věnuje velmi podrobně, je získání dat o materiálových tocích v Evropě a směrem ven a dovnitř. Otázka: pan Rambousek, ČGS Zaznělo tu sledování materiálových toků, efektivity, návaznost na mezinárodní dokumenty. Projednávání SURPOL bylo velmi dlouhé, ale vývoj na výzkumné úrovni mezitím již pokročil. Jedná se především o výzkum v oblasti kritických surovin, tam konsorcium VŠB-TU, ČGS a DIAMO jsou zapojeny do projektu kompetenčního centra pro těžbu nerostných surovin se zaměřením netradičních zdrojů a zdrojů, které v minulosti nebyly předmětem geologického průzkumu. Dále ČGS zpracovala v minulém roce pro Českou báňskou správu studii, která měla za úkol vyhodnocení otázek možného ekologického využívání vzácných kovů, takže v tomto směru nějaké pokroky jsou, snažíme se sledovat vývoj a jít vstříc jak technologickým, tak ekologickým požadavkům. To je jen na okraj. Děkuji. Taky děkuji za doplnění pracovníků ČGS. My jsme rádi, že ČGS se začala věnovat problematice těch strategických surovin, protože to je něco, co považujeme za velice důležité a rádi bychom si udrželi kontakt, s tím, že to je téma, které se v rámci EU diskutuje. Otázka: pan Josef Godány, ČGS My jsme se k SURPOL vyjadřovali dvakrát, Myslím si, že je to velmi erudovaný materiál, který zohlednil všechny naše připomínky. Nemáme k tomu vůbec nic. Děkujeme za takto dobrou práci. účast. III. Závěr Také děkuji. Pokud nikdo nemá žádnou další připomínku ani dotaz, tak já Vám všem velmi děkuji za Mgr. Jana Švábová Nezvalová shledala, že veřejné projednání Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů proběhlo v souladu s požadavky zákona č. 100/20001 Veřejné projednání bylo poté ukončeno. Ve Svitavách, dne 8. února 2017 Zápis zpracovala: Mgr. Jana Švábová Nezvalová, zpracovatel SEA Příloha: Prezenční listina z veřejného projednání 6