50 A 43/2018-44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka ve věci žalobce: proti žalovanému: R.F. bytem X zastoupen JUDr. Radkem Bechyně advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2018, č. j. KUJCK-36104/2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný podle 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 22. 12. 2017, č. j. MAU/692/2017 Ne, jímž byly podle 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu ), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů ke dni 5. 1. 2017 a tento záznam byl potvrzen.
2 50 A 43/2018 2. Součástí podané žaloby byl i návrh na přiznání odkladného účinku, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 5. 2018, č. j. 50 A 43/2018 29 tak, že žalobě se odkladný účinek přiznává. 3. Žalobce v první řadě zpochybnil postup správních orgánů, které dle jeho názoru vycházely při svém rozhodování pouze z oznámení o přestupcích, nikoli z jednotlivých pokutových bloků, k čemuž konstatoval, že oznámení od příslušných oddělení Policie ČR nemůže být dostatečným důkazem, a tedy relevantním podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Podle žalobce jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je vyžadováno judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec), když jednoznačným porušením povinnosti je pouze uvedení přesného popisu jednání v celé podobě s odkazem na konkrétní ustanovení zákona. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o způsobilý podklad pro záznam bodů. Z rozhodnutí musí být podle žalobce naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí potvrdit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 39. 4. U pokutového bloku ze dne 5. 1. 2017 žalobce konkrétně namítl chybný a nejednoznačný způsob právní kvalifikace jednání ( 70/2a z. č. 361/2000 Sb ; uložena za přestupek podle 125c/1f5 ), jehož se měl dopustit. Dále není zřejmé, kde se měl žalobce daného jednání dopustit, a zda se jednalo o pozemní komunikaci či nikoli. Samotný popis skutku zde má být vyjádřen zcela nedostatečným způsobem jízda na červenou, z čehož není zřejmé jakékoli porušení zákonné povinnosti. 5. U pokutového bloku ze dne 5. 11. 2016 žalobce konkrétně namítl chybný a nejednoznačný způsob právní kvalifikace jednání ( 18/4 z. č. 361/2000 Sb ; uložena za přestupek podle 125c/1f3 ), jehož se měl dopustit. Dále není zřejmé, kde se měl žalobce daného jednání dopustit, a zda se jednalo o pozemní komunikaci či nikoli. Samotný popis skutku zde má být vyjádřen zcela nedostatečným způsobem R, z čehož není zřejmé jakékoli porušení zákonné povinnosti. 6. U pokutového bloku ze dne 9. 6. 2016 žalobce konkrétně namítl chybný a nejednoznačný způsob právní kvalifikace jednání ( 7/1c z. č. 361/2000 Sb ; uložena za přestupek podle 125c/1f1 ), jehož se měl dopustit. Dále není zřejmé, kde se měl žalobce daného jednání dopustit, a zda se jednalo o pozemní komunikaci či nikoli. Samotný popis skutku zde má být vyjádřen zcela nedostatečným způsobem telefon, z čehož není zřejmé jakékoli porušení zákonné povinnosti. 7. U pokutového bloku ze dne 16. 3. 2016 žalobce konkrétně namítl chybný a nejednoznačný způsob právní kvalifikace jednání ( 6/1a z. č. 361/2000 Sb ; uložena za přestupek podle 125c/1k ), jehož se měl dopustit. Dále není zřejmé, kde se měl žalobce daného jednání dopustit, a zda se jednalo o pozemní komunikaci či nikoli. Samotný popis skutku zde má být vyjádřen zcela nedostatečným způsobem pásy, z čehož není zřejmé jakékoli porušení zákonné povinnosti.
3 50 A 43/2018 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný nejprve v obecné rovině odmítl námitky žalobce týkající se obecně záznam bodů a podkladů k jejich záznamu. Následně odůvodnil, z jakých důvodů považuje výtky žalobce k jednotlivým pokutovým blokům v jeho případě za nedůvodné. Tvrzení žalobce týkající se těchto bloků nekorespondují s jejich faktickou podobou, přičemž zjednodušené právní zápisy ustanovení zvláštního zákona shledal žalovaný srozumitelnými a dostačujícími. U všech pokutových bloků dospěl žalovaný k závěru, že jejich podoba a obsah naplňuje zákonné požadavky. 9. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: Oznámením ze dne 9. 1. 2017 bylo žalobci dne 19. 1. 2017 oznámeno dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, kterého dosáhl ke dni 5. 1. 2017. Dne 20. 1. 2017 obdržel správní orgán I. stupně námitky vůči provedenému záznamu. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2017 byly námitky žalobce zamítnuty a provedený záznam potvrzen. V rámci jednotlivých pokutových bloků neshledal správní orgán I. stupně jakýchkoli vad. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil dne 6. 8. 2017 odvoláním. Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 10. 2017 bylo uvedené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení, neboť jeden z pokutových bloků (pokutový blok ze dne 19. 11. 2015) byl shledán nezpůsobilým podkladem k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalovaný uzavřel, že je nutno provést výmaz 2 bodů. Bodový stav po opravě činil 12 bodů. Usnesením ze dne 23. 11. 2017 byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním, což dne 4. 12. 2017 písemně učinil. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 22. 12. 2017 byly námitky žalobce zamítnuty a záznam 12 bodů ke dni 5. 11. 2017 potvrzen, proti čemuž žalobce brojil dne 15. 1. 2018 odvoláním. 10. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno shora. U jednotlivých pokutových bloků, které byly vyžádány, žalovaný neshledal žalobcem popisovaných vad, a proto uzavřel, že se jedná o způsobilé podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče, které obsahují všechny zákonem požadované údaje. 11. Ve spise je založena kopie pokutového bloku série JL/2015, č. L 0106787 ze dne 5. 1. 2017. V kolonce přestupkové jednání je uvedeno: 05. 01. 2017 okolo 9:30 hodin v Českých Budějovicích, ulice Strakonická X ulice Plzeňská, 70/2a, 4c z. č. 361/2000 Sb. jízda křižovatkou na červený signál stůj, RZ x. Pokuta ve výši 500 Kč byla žalobci uložena dle 125c/1F5 zák. č. 361/2000 Sb.. 12. Ve spise je rovněž založena kopie pokutového bloku série JL/2015, č. L 0101527 ze dne 5. 11. 2016. V kolonce přestupkové jednání je uvedeno: 5. 11. 2016, 21:36 hod., Č. Budějovice, ul. Litvínovická, s vozidlem x, porušení rychlosti v obci R 50/73/70, 18/4 z. č. 361/2000 Sb. Pokuta ve výši 500 Kč byla žalobci uložena dle 125C/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.. 13. Ve spise je dále založena kopie pokutového bloku série JL/2015, č. L 0075074 ze dne 9. 6. 2016. V kolonce přestupkové jednání je uvedeno: 9. 6. 2016 v 20:35 hod. Č Budějovice, Strakonická za jízdy držel v ruce mobilní telefon, 7/1c) z. č. 361/2000 Sb., RZ x. Pokuta ve výši 200 Kč byla žalobci uložena dle 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.. 14. Stejně tak se ve spise nachází i kopie pokutového bloku série JL/2015, č. L 0106787 ze dne 16. 3. 2016. V kolonce přestupkové jednání je uvedeno: 16. 3. 2016 v 13:10 hod. silnice Duchcov Lom, řidič vozidla nebyl během jízdy připoután bezpečnostním pásem 6/1a) z. č. 361/2000 Sb., Iveco Daily, bílé, RZ x. Pokuta ve výši 1 000 Kč byla žalobci uložena dle 125c/1K zák. č. 361/2000 Sb.. 15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s. ř. s. ). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle 51 odst. 1 s. ř. s. 16. Žaloba není důvodná.
4 50 A 43/2018 17. Jádrem nynějšího soudního přezkumu je posouzení toho, zda žalobcem uvedené pokutové bloky byly způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče tak, jak uvedl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný. 18. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. 19. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen zákon o přestupcích ), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení. 20. Podle 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě bokového řízení záznam v registru řidičů o spáchaném přestupku v dopravě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. 21. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu. 22. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku. 23. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně, stejně jako žalovaný, z jednotlivých pokutových bloků, nikoli pouze z oznámení o přestupcích, které žalobce napadl. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji. 24. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010 č. j. 5 As 39/2010 76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných
5 50 A 43/2018 v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem, což ostatně v žalobě ani nezpochybňuje. 25. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou. 26. Co se týče jednotlivých pokutových bloků, krajský soud se seznámil s jejich obsahem a dospěl k závěru, že ani námitky žalobce týkající se údajných nedostatků těchto bloků nemohou obstát. Žalobcem namítané vady jednotlivých pokutových bloků nekorespondují s jejich skutečným obsahem. 27. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně o přestupcích, zejména v 84 a v 85. Podle 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000 (NS 977/2001), podle kterého rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení 85 odst. 1 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud judikoval, že povinnost správního orgánu vyžádat si pokutové bloky, pokud oznámení o přestupku obsahuje veškeré náležitosti, přichází až v případě konkrétního tvrzení žalobce, na jehož základě mohou vyvstat důvodné pochybnosti o správnosti provedeného záznamu v registru řidičů [srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 74 (NSS 41/2012)]. 28. Ke zkratkám, které byly orgánem veřejné moci použity, se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 20 (NSS 3267/2012), kde uvedl, že ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011-40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním z přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ustanovení 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010-81). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby. 29. Lze konstatovat, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je srozumitelné a zřejmé, komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Krajský soud rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 39 (NSS 5323/2014),
6 50 A 43/2018 podle něhož v určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost. 30. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce, a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za dostatečně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. 31. Žalobce ke všem blokům namítl, že obsahují nesrozumitelné odkazy na právní předpisy, což žalobce považoval za chybnou právní kvalifikaci. Jednotlivé bloky obsahují odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě tak, jak žalobce uvádí, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tyto zápisy kopírují strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně. Z obsahu žaloby samotné se nadto podává, že žalobce této struktuře porozuměl, neboť byl schopen vedle podle něho nesprávné formy zápisu uvést na konkrétních příkladech, jak by měl zápis podle jeho názoru správně vypadat. 32. Pokud jde o námitku, že není zřejmé, zda k jednání žalobce došlo na místě veřejné komunikace nebo na soukromém pozemku a s tím související námitku věcné nepříslušnosti, tak zde se jedná o námitku týkající se samotného přestupkového jednání a naplnění znaků skutkové podstaty přestupku, kterou nelze v rámci řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů přezkoumat. Lze však konstatovat, že všechny žalobcem napadané bloky s dostatečnou určitostí a nezaměnitelností konkretizují místo spáchání přestupku. 33. V případě pokutového bloku ze dne 5. 1. 2017 je užita zkratkovitá verze zápisu užitého právního předpisu, která však žádným způsobem nebrání jejímu porozumění. Je odkázáno jak na povinnost řidiče v příslušném právním předpise, tak na ustanovení o přestupku a uložení sankce. Popis skutku je zde uveden ve zcela jiné podobě, než žalobce uvádí. Žalobce byl pokutován za jízdu křižovatkou na červenou, k čemuž se uvádí, že se jednalo o křižovatku ulice Strakonické a ulice Plzeňské v Českých Budějovicích. 34. Co se týče pokutového bloku ze dne 5. 11. 2016 je opět užita zkratkovitá verze zápisu užitého právního předpisu, která však ani zde žádným způsobem nebrání jejímu porozumění. Je odkázáno jak na povinnost řidiče v příslušném právním předpise, tak na ustanovení o přestupku a uložení sankce. Popis skutku zde není uveden způsobem, který žalobce uvádí ( R ), ale zcela dostačujícím způsobem porušení rychlosti v obci R 50/70/73, kterého se žalobce dopustil v Českých Budějovicích v ulici Litvínovická. 35. Ve vztahu k přestupkovému bloku ze dne 9. 6. 2016 je opět užita zkratkovitá verze zápisu užitého právního předpisu, která však ani zde žádným způsobem nebrání jejímu porozumění. Je odkázáno jak na povinnost řidiče v příslušném právním předpise, tak na ustanovení o přestupku a uložení sankce. Popis skutku zde není uveden způsobem, který žalobce uvádí ( telefon ), ale zcela dostačujícím způsobem za jízdy držel v ruce mobilní telefon, čehož se žalobce dopustil ve Strakonické ulici v Českých Budějovicích. 36. Ani v případě pokutového bloku ze dne 16. 3. 2016 neshledal krajský soud žalobcem namítaných vad. V tomto bloku je rovněž užita zkratkovitá verze zápisu užitého právního předpisu, která však ani zde žádným způsobem nebrání jejímu porozumění. Je odkázáno jak na povinnost řidiče v příslušném právním předpise, tak na ustanovení o přestupku a uložení sankce. Popis skutku zde není uveden způsobem, který žalobce uvádí ( pásy ), ale zcela dostačujícím způsobem řidič vozidla nebyl během jízdy připoután bezpečnostním pásem, čehož se žalobce dopustil na silnici Duchcov Lom. 37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
7 50 A 43/2018 38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 19. listopadu 2018 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu