PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 188/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 188/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku Zástupce předkladatele: min. financí Doručeno poslancům: 30. května 2018 v 15:22

Vládní návrh ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o směnárenské činnosti Čl. I Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V 2 odstavec 1 zní: (1) Směnárenským obchodem je obchod spočívající ve směně a) bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu, nebo b) bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz znějících na určitou měnu, dal-li plátce platební příkaz k převodu těchto bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz prostřednictvím příjemce provádějícího směnu, za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu.. 2. V 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Směnárenským obchodem není a) vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby odběrateli při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení, b) směna měn, kterou před zahájením platební transakce nabízí příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb.. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 3. V 6 odst. 1 písm. a) se slova podnik nebo organizační složku podniku na území České republiky nahrazují slovy obchodní závod nebo jeho část v České republice. 4. V 6 odst. 1 písmeno c) zní: c) vedoucí osoby žadatele, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti, 1. dosáhly středního vzdělání s maturitní zkouškou a 1

2. nejsou vedoucími osobami, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti u jiného směnárníka, s výjimkou směnárníka, který je členem téhož koncernu, a. 5. V 6 odst. 1 písm. d) se slova má plnou způsobilost k právním úkonům nahrazují slovy je plně svéprávný. 6. V 6 odstavec 2 zní: (2) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.. 7. Nadpis části třetí zní: PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ SMĚNÁRENSKÉ ČINNOSTI. 8. V 10 odst. 1 větě druhé se slovo Ustanovení nahrazuje slovy Nestanoví-li tento zákon jinak, jeho ustanovení. 9. V 10 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova a provozní dobou určenou pro styk s veřejností. 10. V 11 odst. 2 písm. d) se slovo, a nahrazuje čárkou. 11. V 11 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova a podmínkách, za kterých se úplata vyžaduje. 12. V 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem, a a doplňuje se písmeno f), které zní: f) informace o právu osoby, se kterou provozovatel provedl směnárenský obchod, (dále jen zákazník ) odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu.. 13. V 11 odst. 3 větě první se slova v přiměřené velikosti určitým nahrazují slovy alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným. 14. V 11 odst. 3 se za větu první vkládají věty Názvy měn podle odstavce 2 písm. c) nemusí být uváděny v českém a anglickém jazyce, je-li z jejich jiného označení zřejmé, o jakou měnu se jedná. Kurzovní lístek musí být dostatečně oddělen a odlišen od jakýchkoli jiných informací uveřejněných v provozovně.. 15. V 11 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se uvádějí tímto způsobem: a) informace o směru směny se uvádí z pozice provozovatele v první osobě jednotného nebo množného čísla, b) v případě směny české koruny se směnný kurz, jímž provozovatel provádí přepočet při nabytí cizí měny, uvede před směnným kurzem, jímž provozovatel provádí přepočet při zcizení cizí měny.. 16. V 12 odstavec 2 zní: 2

(2) Nabízí-li provozovatel směnný kurz, který je pro zájemce výhodnější než směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, smí v provozovně a jejím bezprostředním okolí uveřejnit pouze obecnou informaci o této nabídce bez uveřejnění konkrétního směnného kurzu.. 17. Za 12 se vkládá nový 12a, který včetně nadpisu zní: 12a Úplata Provozovateli nenáleží úplata za provedení směnárenského obchodu, s výjimkou úplaty za provedení směny a) mincí složených zákazníkem, b) šeku předloženého zákazníkem, nebo c) bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník platební příkaz k jejich převodu prostřednictvím provozovatele.. 18. 13 a 14 včetně nadpisů znějí: 13 Informace před provedením směnárenského obchodu (1) Převyšuje-li částka složená zájemcem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v 14 odst. 2 písm. a) bodu 1, písm. b) bodech 1 až 6, písm. c) bodech 3 a 4 a datum a čas sdělení informace. (2) Informace podle odstavce 1 musí být zájemci sděleny v textové podobě, alespoň v českém a anglickém jazyce, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je zájemce může uchovat a opakovaně zobrazovat. 14 Doklad o provedení směnárenského obchodu (1) Provozovatel vydá bez zbytečného odkladu zákazníkovi doklad o provedení směnárenského obchodu. Doklad musí být zákazníkovi vydán v textové podobě. Údaje na dokladu musí být uvedeny alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, je-li doklad vydán takovým způsobem, že jej zákazník může uchovat a opakovaně zobrazovat. (2) Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede informace o a) provozovateli, kterými jsou 1. jméno a identifikační číslo osoby, 2. adresa sídla a adresa provozovny, ve které byl směnárenský obchod proveden, popřípadě jiná adresa, včetně elektronické, která má význam pro komunikaci zákazníka s provozovatelem, a v případě směnárenských obchodů uzavřených prostřednictvím 3

směnárenského automatu také adresa nejbližší provozovny, která není směnárenským automatem, 3. provozní doba určená pro styk s veřejností v provozovně, ve které byl směnárenský obchod proveden, b) směnárenském obchodu, kterými jsou 1. názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž byla směna provedena, 2. částka, která byla zákazníkem složena k provedení směny, 3. směnný kurz, 4. částka, která odpovídá částce složené zákazníkem k provedení směny po přepočtu směnným kurzem, 5. úplata za provedení směnárenského obchodu, 6. částka, která byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny, jestliže se liší od částky uvedené v bodě 4, 7. datum a čas provedení směnárenského obchodu, c) právech zákazníka, kterými jsou 1. informace o právu zákazníka podat stížnost orgánu dohledu a název a adresa sídla tohoto orgánu, 2. informace o právu zákazníka podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporů mezi zákazníkem a provozovatelem a název a adresa sídla tohoto orgánu, 3. informace o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu a popis, jak od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit. (3) Provozovatel splní vydáním dokladu podle odstavce 1 povinnost vydat doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. (4) Jestliže provozovatel zákazníkovi v souvislosti se směnárenským obchodem prodá nebo poskytne doplňkové zboží nebo doplňkovou službu (dále jen "doplňková služba"), vydá mu o tom bez zbytečného odkladu doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede také informaci o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o doplňkové službě podle 16c odst. 2. Odstavec 1 věty druhá až poslední se použijí obdobně.. 19. 16 včetně nadpisu zní: 16 Dokumenty a evidence (1) Provozovatel při provozování směnárenské činnosti pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro osvědčení plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. (2) Provozovatel vede evidenci směnárenských obchodů, ve které zaznamenává a) pořadové číslo záznamu v nepřerušené řadě, a to alespoň za jednotlivé provozovny, 4

b) informace o směnárenském obchodu uvedené na dokladu podle 14 odst. 2 písm. b), c) informace o případném odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu podle 16a, včetně informace, jakým způsobem si strany vrátily, co nabyly ze zrušeného závazku ze smlouvy o směnárenském obchodu. (3) Provozovatel provádí záznamy do evidence směnárenských obchodů bez zbytečného odkladu po provedení směnárenského obchodu, nejpozději však do konce dne, ve kterém byl obchod proveden. (4) Provozovatel uchovává dokumenty a záznamy uvedené v odstavcích 1 a 2 do konce šestého kalendářního roku ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (5) Povinnost uvedenou v odstavci 4 má i právní nástupce provozovatele a ten, jehož oprávnění provozovat směnárenskou činnost zaniklo nebo bylo zrušeno.. 20. V části třetí se za 16 vkládají nové 16a až 16h, které včetně nadpisu znějí: Odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu 16a (1) Zákazník může od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit do 2 hodin od provedení směnárenského obchodu, a to v provozovně, ve které směnárenský obchod provedl; odstoupení se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu. (2) Převyšuje-li částka složená zákazníkem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, může zákazník odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny odpovídá částce 1 000 EUR. (3) Lhůta podle odstavce 1 běží pouze během provozní doby určené pro styk s veřejností v provozovně, ve které zákazník směnárenský obchod provedl. Proti zákazníkovi, který se dovolá provozní doby uvedené na dokladu o provedení směnárenského obchodu, nemůže provozovatel namítat, že lhůta podle odstavce 1 již uplynula. Je-li lhůta podle odstavce 1 přerušena, neskončí dříve než za 30 minut od okamžiku, kdy začala znovu běžet. 16b (1) Uzavře-li zákazník smlouvu o směnárenském obchodu prostřednictvím směnárenského automatu, může od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit do 3 pracovních dnů ode dne provedení směnárenského obchodu; odstoupení se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu. (2) Převyšuje-li částka složená zákazníkem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, může zákazník odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny odpovídá částce 1 000 EUR. 16c (1) Odstoupí-li zákazník od smlouvy o směnárenském obchodu podle 16a nebo 16b, může provozovatel zákazníkovi místo částky, která byla zákazníkem složena k provedení směny, vyplatit rozdíl mezi částkou, která by byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny při použití kurzu české měny k cizí měně vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu, a částkou, která byla zákazníkovi po provedení směny skutečně vyplacena. 5

(2) Poskytne-li provozovatel zákazníkovi v souvislosti se směnárenským obchodem doplňkovou službu, může zákazník spolu s odstoupením od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit i od smlouvy o doplňkové službě. 16d (1) Nemůže-li zákazník odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu proto, že mu v tom brání překážka na straně provozovatele, může od smlouvy odstoupit ve lhůtě 6 měsíců ode dne provedení směnárenského obchodu, a to i jinde než v provozovně, ve které byl proveden směnárenský obchod. (2) Odstavec 1 se použije obdobně, neodstoupí-li zákazník od smlouvy, protože byl provozovatelem uveden v omyl nebo jej provozovatel neinformoval o právu odstoupit od smlouvy podle 11 odst. 2 písm. f) nebo 14 odst. 2 písm. c) bodu 3 nebo 4. 16e Platí, že lhůta pro odstoupení podle 16b odst. 1 a 16d odst. 1 je zachována, jestliže zákazník v jejím průběhu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odešle odstoupení od smlouvy provozovateli. 16f (1) Odstoupí-li zákazník od smlouvy o směnárenském obchodu podle 16a nebo 16b, provozovatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky dříve, než mu a) přijaté peněžní prostředky vrátí zákazník, nebo b) vrácení přijatých peněžních prostředků zákazník nabídne a provozovatel je nepřijme. (2) Pro vrácení plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě, od které zákazník odstoupil podle 16c odst. 2, se odstavec 1 použije obdobně. 16g (1) Provozovatel vydá bez zbytečného odkladu zákazníkovi doklad o odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Doklad musí být zákazníkovi vydán v textové podobě. Údaje na dokladu musí být uvedeny alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, je-li doklad vydán takovým způsobem, že jej zákazník může uchovat a opakovaně zobrazovat. (2) Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede informace o a) provozovateli, kterými jsou 1. jméno a identifikační číslo osoby, 2. adresa sídla a adresa provozovny, ve které k odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu došlo, b) smlouvě o směnárenském obchodu, od které zákazník odstoupil, c) částkách, které si strany vrátily, včetně názvu nebo jiného označení měn, a d) datum a čas odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. 6

16h K ujednáním odchylujícím se od 16a až 16g v neprospěch zákazníka se nepřihlíží.. 21. V 18 odst. 2 se slovo klientů nahrazuje slovem zákazníků a slovo výkon se nahrazuje slovy provozování směnárenské. 22. V 20 odst. 1 písm. b) se slova 3 neuchovává dokumenty nebo záznamy nahrazují slovy 5 neuchová dokument nebo záznam. 23. V 20 odst. 1 písm. d) se slova poruší povinnost poskytnout požadované informace nebo potřebná nahrazují slovy neposkytne požadovanou informaci nebo potřebné. 24. V 21 odst. 2 se částka 1 000 000 Kč nahrazuje částkou 500 000 Kč. 25. 22 včetně nadpisu zní: 22 Přestupky provozovatele (1) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s 10 odst. 2 provozuje směnárenskou činnost mimo provozovnu, b) provozuje směnárenskou činnost v provozovně, kterou neoznámil podle 10 odst. 4 věty první, c) poruší oznamovací povinnost podle 10 odst. 4 věty druhé, d) neuveřejní kurzovní lístek podle 11, e) poruší zákaz podle 12 odst. 1, f) poruší zákaz podle 12 odst. 2, g) požaduje úplatu za provedení směnárenského obchodu, ačkoliv mu úplata podle 12a nenáleží, h) nesdělí zájemci informaci podle 13, i) nevydá zákazníkovi doklad podle 14 nebo 16g, j) nesplní informační povinnost podle 15, k) nepořídí dokument nebo záznam podle 16 odst. 1, l) nevede evidenci směnárenských obchodů podle 16 odst. 2, m) neprovede záznam do evidence směnárenských obchodů podle 16 odst. 3, n) v rozporu s 16 odst. 4 neuchová dokument nebo záznam po stanovenou dobu, o) zákazníkovi nevrátí přijaté peněžní prostředky nebo plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě bez zbytečného odkladu poté, co mu přijaté peněžní prostředky nebo plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě vrátil zákazník nebo mu zákazník jejich vrácení nabídl a provozovatel je nepřijal podle 16f, 7

p) fyzická osoba, jejíž jednání je za účelem posuzování odpovědnosti za přestupek přičitatelné provozovateli, úmyslně brání zákazníkovi odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu, q) neposkytne při výkonu dohledu požadovanou informaci nebo potřebné vysvětlení podle 17 odst. 2, r) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle 18 odst. 1 písm. b), nebo s) v rozporu s 18 odst. 2 provozuje směnárenskou činnost. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), g) až k), m), n) nebo q) až s), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d) až f), l), o) nebo p). 26. 25 včetně nadpisu zní: 25 Přepočet měn Částka složená zákazníkem k provedení směny se pro účely 13 odst. 1, 16a odst. 2 a 16b odst. 2 přepočte kurzem české měny k cizí měně vyhlášeným Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu.. Čl. II Přechodné ustanovení Ten, kdo není osobou uvedenou v 3 zákona č. 277/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat služby, které jsou směnárenskou činností podle zákona č. 277/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka, může tyto služby poskytovat i po jejím uplynutí na základě svého dosavadního oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti. V této době je při poskytování těchto služeb povinen postupovat podle zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platebním styku Čl. III 8

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, se mění takto: 1. V 3 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova, s výjimkou směny měn podle 254 odst. 3 a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti. CELEX 32015L2366 2. V 91 odst. 1 úvodní části ustanovení, 91 odst. 2 úvodní části ustanovení, 92 odst. 1 větě první, 92 odst. 5 a v 93 odst. 1 se za slovo služeb vkládají slova nebo distribuci elektronických peněz. CELEX 32009L0110 3. V 91 odst. 1 písm. b) a v 91 odst. 2 písm. b) se za slovo služeb vkládají slova nebo distribuce elektronických peněz. CELEX 32009L0110 4. V 92 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova a zda se souhlas vztahuje i na distribuci elektronických peněz. CELEX 32009L0110 5. Za 93 se nad nadpis umístěný nad 94 vkládá nový 93a, který zní: 93a Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, nebo o rozšíření souhlasu na distribuci elektronických peněz, použijí se 91 až 93, 94 a 95 obdobně.. CELEX 32009L0110 6. V 140 odst. 2 písm. m) se slova informování o platebním účtu nahrazují slovy nepřímého dání platebního příkazu. CELEX 32015L2366 7. 148 se včetně nadpisu zrušuje. 8. V 161 odst. 5 se za číslo 3 vkládají slova písm. a) až c). CELEX 32015L2366 9. V 192 písm. e) se slova od uživatele zrušují. 10. V 221 odst. 1 se slova České národní bance nahrazují slovy orgánu dohledu domovského členského státu. CELEX 32015L2366 11. V 221 odst. 5 větě druhé se slova a další technické náležitosti nahrazují slovy, další technické náležitosti a způsob předání. 9

CELEX 32015L2366 12. V 222 odst. 1 se slova každoročně vždy do 30. června zrušují. 13. V 222 odst. 3 se za slovo formu vkládá slovo, lhůty. CELEX 32015L2366 14. V 225 se slovo postupuje zrušuje a slova v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 1) se nahrazují slovy komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace 8). Poznámka pod čarou č. 8 zní: 8) Čl. 28 až 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.. CELEX 32015L2366, 32018R0389 15. V 231 odst. 1 písm. a) se text 148 odst. 3, zrušuje. 16. V 231 odst. 1 písm. q) se slovo nebo zrušuje. 17. V 231 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí: s) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby nepřímého dání platebního příkazu podle 161 nebo 162, t) poruší povinnost nebo zákaz týkající se potvrzení o zůstatku peněžních prostředků podle 178 nebo 179, nebo u) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby informování o platebním účtu podle 191 nebo 192.. CELEX 32014L0092, 32015L2366 18. V 231 odst. 6 písm. c) se text, m), n), o), p) nebo q) nahrazuje textem až q) nebo s) až u). CELEX 32014L0092, 32015L2366 19. V 233 odst. 1 písm. a) se slovo nebo zrušuje. 20. V 233 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem, nebo a doplňuje se písmeno c), které zní: c) nekomunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle 225.. CELEX 32015L2366 10

21. V 235 odst. 8 písm. b) se slovo a nahrazuje slovem nebo. 22. V 236 odst. 5 větě druhé se slova se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů nahrazují slovy s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů 9) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů. CELEX 32014L0092 Poznámka pod čarou č. 9 zní: 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).. 23. V 255 odst. 1 se za slovo institucí vkládají slova, institucí elektronických peněz, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu a slovo její se nahrazuje slovem jejich. CELEX: 32015L2366 24. V 255 odst. 2 se za slovo oznámí vkládají slova bez zbytečného odkladu. CELEX 32015L2366 25. V 257 větě druhé se slova zákona upravujícího ochranu osobních údajů nahrazují slovy přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů 9) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů. CELEX 32015L2366 ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. 11

DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Návrh zákona novelizuje zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Zákon o směnárenské činnosti upravuje poskytování směnárenských služeb, a to jak veřejnoprávní podmínky pro provozování této činnosti, tak i úpravu soukromoprávních vztahů při ní vznikajících. Návrh zákona dále novelizuje zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v souvislosti s vymezením hranice mezi směnárenskou činností a poskytováním platebních služeb a provádí některé nezbytné technické úpravy. Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava sjednocuje pojmy používané v zákoně o směnárenské činnosti s pojmy užívanými v jiných zákonech na finančním trhu a v občanském zákoníku. Návrh zákona dále upravuje některé náležitosti kurzovního lístku a poskytování jiných podmínek směny. Zveřejňování tzv. VIP kurzů v provozovně formou výhodnějších směnných kurzů nebude nadále povoleno. Provozovatel ale bude mít možnost dohodnout se na výhodnějším směnném kurzu se zákazníkem individuálně. Návrh zákona dále zakazuje požadování úplaty za provedení směnárenského obchodu provozovatelem, s výjimkou směny mincí a šeků. Úplata bude moci být provozovatelem vyžadována i v případě platby kartou. Navrhovaná právní úprava nově zavádí možnost zákazníků odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu do dvou hodin od provedení obchodu. Odstoupit od smlouvy lze pouze do částky odpovídající 1 000 EUR. Další novinkou je částečné zrušení tzv. předsmluvních informací, které musel zákazník vždy obdržet před provedením směnárenského obchodu. Praxe ukázala, že předsmluvní informace klientům směnáren nijak nepomáhají a naopak zbytečně zatěžují směnárníky. Předsmluvní informace budou zachovány pro směnárenské obchody přesahující částku odpovídající 1 000 EUR. Návrh zákona blíže vymezuje hranici mezi směnárenskou činností a poskytováním platebních služeb. Bude tak postaveno najisto, že i směnárenský obchod lze zaplatit platební kartou. Zákon o platebním styku je upraven tak, aby navazoval na zákon o směnárenské činnosti, a dochází k lepšímu provázání s vydanými prováděcími předpisy EU. Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen. 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Některá ustanovení zákona o směnárenské činnosti je vhodné zpřesnit (například ustanovení týkající se kurzovního lístku nebo evidence směnárenských obchodů). Vzhledem 12

ke zpřesnění definice směnárenského obchodu je nezbytná i novelizace zákona o platebním styku. Jako nezbytné se vzhledem k ochraně spotřebitelů jako slabší strany jeví zavedení možnosti odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. Aby naopak nebyli nepřiměřeně zatěžováni směnárníci, navrhuje se částečné zrušení tzv. předsmluvních informací. K ochraně zákazníků směnáren je taktéž nezbytný zákaz úplaty za provedení směnárenského obchodu, který se bude týkat naprosté většiny směnárenských obchodů, a zrušení inzerování tzv. VIP kurzů v provozovně a jejím bezprostředním okolí. 4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast provozování směnárenské činnosti. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. Návrh zákona se dotýká zejména ústavně zaručeného práva podnikat (čl. 26 Listiny základních práv a svobod). Při zásazích do těchto základních práv návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Zásahy do uvedených základních práv jsou vyváženy legitimním zájmem na ochraně spotřebitele. 5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s předpisy Evropské unie Směnárenská činnost je jednou z mála činností na finančním trhu, která není v současné době harmonizována evropskými předpisy. Návrh zákona je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. Tato směrnice se dotčené problematiky dotýká v článku 3 odst. 6 (definice skutečného majitele). Návrh zákona sjednocuje definici skutečného majitele s definicí skutečného majitele v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je zmiňovaná směrnice transponována. Návrh zákona je taktéž v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (tzv. směrnice PSD II), která byla transponována do zákona o platebním styku. Některá ustanovení zákona o platebním styku budou novelizována právě z důvodu zpřesnění transpozice směrnice PSD II. 6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty, zhodnocení sociálních dopadů, dopadů na životní prostředí a dopadů na podnikatelské prostředí V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány dopady na státní rozpočet. Navrhované změny nejsou zásadní oproti stávajícímu stavu, neočekávají se tak žádné hospodářské, finanční či sociální dopady. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí. 13

Navrhovaná právní úprava předpokládá dopad na podnikatelské prostředí, neboť směnárníkům mohou vzrůst náklady v souvislosti se zavedením možnosti odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Zákaz úplaty za provedení směnárenského obchodu nebrání směnárníkům promítnout si úplatu do směnného kurzu. Zákon navíc stanoví některé výjimky pro směny, u kterých je úplata obvyklá. V současné době navíc velké množství směnáren úplatu za provedení směnárenského obchodu spočívající ve směně bankovek nepožaduje. Oproti tomu se ale směnárníkům mohou snížit náklady v souvislosti s částečným zrušením tzv. předsmluvních informací. 8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA) Úprava uchovávání dokumentů podle 16 bude upřesněna, neboť současná dikce zákona je neurčitá. Doba uchovávání záznamů se ze stávajících pěti let prodlouží na dobu do konce šestého kalendářního roku ode dne, kdy tyto záznamy vznikly. Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí či osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem nemění dosavadní praxi v této oblasti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které bude platné od 25. května 2018. 9. Zhodnocení korupčních rizik (CIA) Korupční rizika, která mohou vést ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, spočívají v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánu dohledu. Je však třeba uvést, že správní řízení se řídí správním řádem či sektorovými procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností lze usuzovat, že nevzniknou žádná korupční rizika. 10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 14

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první, k čl. I změna zákona o směnárenské činnosti K bodu 1 a 2 [ 2 odst. 1 a 2]: Dochází ke změně vymezení směnárenského obchodu. Za směnárenský obchod bude nově považován bezhotovostní převod (bezhotovostních peněžních prostředků i elektronických peněz), ke kterému dal klient směnárny příkaz prostřednictvím provozovatele (tedy příjemce). Fakticky se jedná o platby platební kartou ve směnárně, kdy klient na platebním terminálu dává příkaz ke karetní transakci v určité měně a následně mu je vyplacena hotovost (bankovky, mince nebo šeky) v jiné měně. Česká národní banka již ze znění zákona o směnárenské činnosti účinného před touto novelou dovozovala, že: Úhrada za nákup peněžních prostředků v jiné měně prostřednictvím platební karty stojí pro účely směnárenského zákona naroveň platbě za tento nákup v hotovosti. (k tomu viz otázky a odpovědi k zákonu o směnárenské činnosti). Zároveň dochází v novém odstavci 2 k doplnění negativní definice směnárenského obchodu. Směnárenským obchodem není vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby odběrateli při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení. Směnárenský obchod tedy není platba za zboží nebo služby v určité měně a vrácení hotovosti v měně jiné. Je samozřejmě třeba vždy zkoumat vůli obou stran obchodu. Je-li vůle obou stran uskutečnit směnárenský obchod a smlouvu o nákupu zboží i služby uzavřít nezávisle na směně měn, pak se o směnárenský obchod jedná. Nemělo by být rozdílné, zda zákazník platí za zboží či službu v hotovosti nebo platební kartou. Rovněž v tomto bodě předchozí výkladová praxe dovozovala, že ani v těchto případech se o směnárenský obchod nejedná. Negativní definice v odstavci 2 rovněž stanoví, že směnárenským obchodem není směna měn nabízená před zahájením platební transakce příjemcem nebo jinou osobou prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb. Tato služba bývá označována jako tzv. Dynamic Currency Conversion (DCC). Jedná se o změnu měny platební transakce, kterou plátci nabízí příjemce či jiná osoba. K bodu 3, 4 a 5 [ 6 odst. 1 písm. a), c) a d)]: Změna písmen a) a d) je nutná z důvodu zajištění souladu s terminologií občanského zákoníku. Změnou provedenou v písmeni c) dochází k zákazu sdílení vedoucí osoby směnárníka. Nově bude moci být vedoucí osoba, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti, vedoucí osobou pouze u jednoho směnárníka. To neplatí v případě koncernu. K bodu 6 [ 6 odst. 2]: Definice skutečného majitele se sjednocuje s definicí stejného institutu v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu koherence úpravy v různých součástech právního řádu. K bodu 7 [nadpis části třetí]: Nadpis části třetí zákona se mění, neboť nově navrhované znění lépe odpovídá obsahu této části zákona. Ustanovení části třetí obsahují nejen povinnosti, které musí osoba oprávněná provozovat směnárenskou činnost plnit, ale v širším kontextu těchto povinností se jedná o úpravu podmínek, za nichž se směnárenská činnost vykonává. Ustanovení části třetí pokrývají jak obecné podmínky pro výkon činnosti, vztahující se zejména k provozovně a podobě kurzovního lístku, tak podmínky uzavírání smlouvy o směnárenském obchodu se zákazníky a možnosti odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. 15

K bodu 8 [ 10 odst. 1]: Odlišná úprava odstoupení od smlouvy uzavřené prostřednictvím směnárenského automatu si vyžádala zúžení možnosti obdobného použití ustanovení o provozovně na směnárenský automat (viz dále - navrhované ustanovení 16b). K bodu 9 [ 10 odst. 3]: Doplňuje se povinnost mít provozovnu označenou provozní dobou určenou pro styk s veřejností. Jedná se o dobu, během které může zákazník mimo jiné uplatnit své právo odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. K bodu 10 [ 11 odst. 2 písm. d)]: Výčet se rozšiřuje o další písmeno, proto se vypouští spojka a, která v platném znění ukončuje předposlední část výčtu. K bodu 11 [ 11 odst. 2 písm. e)]: Staví se na jisto, že kurzovní lístek má obsahovat nejen informace o existenci úplaty za provedení směnárenského obchodu, ale také o podmínkách, za kterých se tato úplata uplatní. Podmínky, za nichž má směnárník možnost vyžadovat od zákazníka úplatu, musí být v zájmu transparentnosti uvedeny přímo na kurzovním lístku, aby se mohl zájemce o směnárenský obchod na jejich základě svobodně rozhodnout, zda má zájem obchod uzavřít. Provozovateli náleží úplata za provedení směnárenského obchodu pouze v případech vyjmenovaných v 12a (k tomu viz bod 17). K bodu 12 [ 11 odst. 2 písm. f)]: Vzhledem k zavedení možnosti odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu, musí být již na kurzovním lístku uvedena informace, že zákazník má za určitých zákonem stanovených podmínek právo odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. Zároveň se na tomto místě zavádí legislativní zkratka zákazník označující osobu, která provedla s provozovatelem směnárenský obchod. Je přípustné, aby taková informace byla stručnější, než ta, kterou zákazník dostane na dokladu o provedení směny. Z důvodu přehlednosti postačí na kurzovním lístku jen stručná informace o existenci možnosti odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. K bodu 13 a 14 [ 11 odst. 3]: Toto ustanovení specifikuje nároky na přehlednost a srozumitelnost informací uváděných na kurzovním lístku. Nově se výslovně uvádí, že je třeba tyto informace uvádět minimálně v českém a anglickém jazyce a že je třeba kurzovní lístek v provozovně uveřejnit tak, aby nebyl zaměnitelný nebo nesplýval s jakýmikoli jinými informacemi či dokumenty. V 11 odst. 2 písm. c) je stanoveno, že kurzovní lístek obsahuje i názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž provozovatel směnu provádí. Provozovatel může jednotlivé měny označovat například mezinárodním označením dané měny nebo vlajkami států, ve kterých se měna užívá. Při označení měn není nezbytné užívat anglický jazyk, jak je explicitně stanoveno v 11 odst. 3; musí být ale dodržena jasnost a srozumitelnost označení měn. K bodu 15 [ 11 odst. 4]: Nově se zavádí povinnost informovat o směru směny ve smyslu výrazů nakupujeme a prodáváme ( we buy, we sell ), a to právě v uvedeném pořadí. Nejprve tak bude muset být uveden kurz při nákupu měny z pohledu provozovatele směnárny a následně při prodeji měny z pohledu provozovatele. Jako první tak bude uveden zpravidla méně příznivý kurz pro zákazníka. Opačné pořadí může v klientech vyvolávat dojem, že za směnu obdrží více požadované měny. Rovněž slova nákup, prodej bez uvedení osoby, která nakupuje a prodává, nejsou pro klienty jasná. Kurzovní lístek je tedy vhodné zpracovat např. ve formě tabulky, která obsahuje v záhlaví české a anglické termíny nakupujeme a prodáváme, resp. we buy a we sell, 16

a v jednotlivých řádcích označení nabízených měn spolu s číselnou hodnotou nabízených směnných kurzů. K bodu 16 [ 12 odst. 2]: Ustanovení upravuje podmínky poskytování výhodnějších směnných kurzů (tzv. VIP kurzů ) za provedení směnárenského obchodu. Nově se zakazuje uveřejňování výhodnější nabídky prostřednictvím konkrétního směnného kurzu v provozovně či jejím bezprostředním okolí. Přípustná je pouze obecná informace bez uvedení konkrétního směnného kurzu. Bude tak nadále zabráněno tomu, aby byly vedle sebe vyvěšeny dva kurzovní lístky tj. kurzovní lístek a VIP kurzy. Mnohdy bylo takové zobrazení pro zákazníky směnáren matoucí. Ustanovení nicméně nezakazuje provozovateli vyvěsit v provozovně obecnou informaci o tom, že je možné poskytnout výhodnější směnný kurz. Není ale možné v provozovně nebo jejím bezprostředním okolím uvádět konkrétní výhodnější kurz. Za provozovnu a její bezprostředním okolí je považován především prostor samotné provozovny, její výloha, ale i například reklamní poutač umístěný před provozovnu nebo několik metrů od ní. K bodu 17 [ 12a]: Účtování úplaty za provedení směnárenského obchodu se považuje za plnění bez právního důvodu a bezdůvodné obohacení provozovatele na úkor zákazníka. Možnost účtovat úplatu za provedení směnárenského obchodu je nadále možná pouze v případě směny mincí, šeků nebo v případě platby za směnárenský obchod platební kartou. Důvodem pro zachování možnosti požadovat úplatu v těchto případech je skutečnost, že směnu provází vyšší náklady než při směně bankovek. K bodu 18 [ 13 a 14]: K 13 Vzhledem k zavedení možnosti odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu do částky 1 000 EUR se bude povinnost sdělovat zájemci před provedením směnárenského obchodu konkrétně vymezené informace (tzv. předsmluvní informace) vztahovat jen na obchody přesahující částku odpovídající 1 000 EUR. Praxe ukázala, že tyto předsmluvní informace nesplnily účel, který byl předvídán při jejich zavedení. Zákazníci často nechápou smysl vydané stvrzenky, která je jim předána ještě před provedením směnárenského obchodu, mylně ji považují za doklad o provedení směnárenského obchodu. Navíc pokud zákazník stvrdí podpisem, že předsmluvní informaci převzal, jde to k jeho tíži, pokud dodatečně zjistí, že z nějakého důvodu nesouhlasí s podmínkami provedené směny. Lze totiž obtížně prokazovat omyl na straně klienta směnárny. Transparentnost bude zachována díky povinnosti uveřejnit srozumitelný kurzovní lístek a nutnosti vydat doklad o provedení směny. V nově vkládaných ustanoveních 16a až 16h se zavádí možnost odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Zákazník směnárny nicméně nemůže odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny přesahuje částku odpovídající 1 000 EUR. Z toho důvodu je v zájmu zachování vyváženého postavení zákazníka a provozovatele směnárny pro směnárenské obchody přesahující částku 1 000 EUR zachována předsmluvní informační povinnost, ačkoliv pro obchody nepřevyšující tuto částku se povinnost předkládat zájemcům předsmluvní informace ruší. Provozovatelé nicméně mohou i nadále poskytovat předsmluvní informace i v případě směnárenských obchodů, které nedosahují limitu 1 000 EUR. V závěru ustanovení je vysvětleno, že zpřístupněním a sdělením informace v textové podobě je každé takové sdělení, kdy má zájemce možnost informace uchovat a opakovaně zobrazovat. To zahrnuje i zobrazení informací v digitální podobě. 17

K 14 Provozovatel směnárny vydá zákazníkovi po provedení směnárenského obchodu doklad o provedení směnárenského obchodu, což platilo i doposud. Dochází však ke specifikaci obsažených informací, jako například informaci o právu zákazníka odstoupit od směnárenského obchodu, a to především s ohledem na zrušení předsmluvních informací u některých směnárenských obchodů. Vydáním tohoto dokladu se všemi náležitostmi je zároveň splněna i povinnost vydat doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Z vysvětlení, jak od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit, by se zákazník měl dozvědět, jak má postupovat, chce-li od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit. Informace na dokladu o provedení směny by měla být podrobnější než na kurzovním lístku. Jestliže provozovatel zákazníkovi v souvislosti se směnárenským obchodem prodá nebo poskytne doplňkové zboží nebo doplňkovou službu, stanoví se povinnost vydat zákazníkovi doklad podle zákona o ochraně spotřebitele. Zákazník se tak má dozvědět o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o doplňkové službě či doplňkovém prodeji zboží. Doplňkové služby a zboží jsou typicky mapy či upomínkové předměty, které provozovatelé zároveň s provedením směny prodají zákazníkovi. Zákon stanoví dvě kritéria pro aplikaci tohoto ustanovení. Musí zde být souvislost se směnárenským obchodem a vzhledem ke směnárenskému obchodu musí jít o doplňkový prodej nebo doplňkovou službu. Ne vždy se jedná o prodej za standardních podmínek a dochází k nežádoucím jevům jako prodej mapy za stovky českých korun, ač stejná mapa bývá distribuována zdarma. Zákazníci se poté domáhají vrácení peněžních prostředků a storna prodeje mapy. Tuto možnost ji dává ustanovení 16c odst. 2. K bodu 19 [ 16]: Dochází k zakotvení povinnosti vést evidenci směnárenských obchodů. Nejedná se nicméně o novou povinnost, neboť většina směnáren již evidenci směnárenských obchodů v navrženém znění vede. Provozovatel může vést evidenci směnárenských obchodů odděleně za každou svoji provozovnu. Dále je stanoveno, že provozovatel je povinen provádět záznamy do evidence obchodů nejpozději ten samý den, kdy byla směna provedena. Časový interval, po který jsou provozovatel směnárny a jeho právní nástupce povinni uchovávat záznamy v evidenci, se nově upravuje tak, že skončí uplynutím šestého kalendářního roku ode dne, kdy záznam vznikl. To znamená, že z praktického hlediska bude možné vymazat evidenci pocházející z celého jednoho kalendářního roku v minulosti k poslednímu dni šestého následujícího kalendářního roku. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. K bodu 20 [ 16a až 16h]: K 16a Zavádí se možnost zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. Zákazník může od smlouvy odstoupit ve lhůtě dvou hodin od provedení směnárenského obchodu. V případě možnosti odstoupení od směnárenských obchodů jde především o způsob, jak může zahraniční turista bezprostředně po provedení směny a přepočítání bankovek od smlouvy odstoupit. V praxi se objevují případy, kdy se zákazníci snaží bezprostředně po provedení směny domoci storna obchodu, odstoupení od smlouvy, ale směnárna takový postup odmítá. Právě pro zahraniční turisty je obtížně se vzhledem k časové omezenosti domoci svých práv u soudu či finančního arbitra. Je-li směnárenský obchod proveden před koncem provozní doby provozovny, lhůta pro odstoupení se v okamžiku konce provozní doby staví a pokračuje následující provozní den na začátku provozní doby. Pro běh lhůty je rozhodná provozní doba, která je uvedena na dokladu o provedení směnárenského obchodu, který zákazník obdržel. Proto zákon zavádí pravidlo zachování lhůty ve prospěch toho, kdo se dovolá provozní doby uvedené na dokladu. Dále se stanoví, že je-li lhůta podle odstavce 1 přerušena, neskončí dříve než za 30 18

minut od okamžiku, kdy začala znovu běžet. Tím je zaručeno, že zbývá-li z dvouhodinové lhůty po jejím přerušení (např. v důsledku uzavření provozovny ve večerních hodinách) pouze 5 minut, lhůta neuplyne dříve než za 30 minut od opětovného otevření provozovny. Lhůta je typicky přerušena přerušením provozní doby provozovny (polední pauza, konec provozní doby v daný den apod.), to dává klientovi vždy alespoň 30 minut na odstoupení od chvíle, kdy je provozovna opět otevřena (provozní doba a lhůta pro odstoupení opět běží). Odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu. Odstoupit od smlouvy lze tedy pouze v plném rozsahu, nelze odstoupit jen od části směnárenského obchodu. Převyšuje-li částka složená zákazníkem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, může zákazník odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny odpovídá částce 1 000 EUR. U obchodu ve výši např. 1 100 EUR, tak má zákazní právo odstoupit minimálně v rozsahu odpovídajícím 1 000 EUR. Provozovatel nicméně může umožnit zákazníkům odstoupit v celém rozsahu i v případě, že směnárenský obchod převyšuje 1 000 EUR odchýlení se od zákona ve prospěch zákazníka není vyloučeno. Hranice 1 000 EUR je stanovena jako zákazníkem složená částka k provedení směny. Limit 1 000 EUR pro odstoupení od smlouvy byl zvolen s ohledem na limit pro identifikaci klienta podle předpisů upravujících opatření proti praní špinavých peněz. Zároveň z dohledové praxe České národní banky vyplývá, že 90 95 % uskutečněných směnárenských obchodů se pohybuje do hranice 1 000 EUR. Limit má zabránit spekulacím na vývoj kurzu a zneužití práva odstoupit od smlouvy. Limit ohraničuje běžné výměny hotovosti za strany turistů i tuzemských zákazníků. U vyšších částek, kdy je klient nucen předložit doklad totožnosti, se předpokládá zvýšená obezřetnost ze strany zákazníků. U takových obchodů je nadále zachována povinnost vydávat předsmluvní informace podle 13. V případě větších obchodů bude možné odstoupit od smlouvy v rozsahu do 1 000 EUR, jak bylo uvedeno výše. Zákazník může odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu pouze v té provozovně, ve které byl směnárenský obchod proveden. To má za cíl zamezit možným nedorozuměním v případech, kdy jeden směnárník provozuje více provozoven. Dále to brání možným účelovým manipulacím s provozní dobou na různých od sebe vzdálených provozovnách téhož provozovatele. K 16b V případě směnárenského obchodu uzavřeného prostřednictvím směnárenského automatu je stanovena lhůta pro odstoupení v délce 3 pracovních dnů. Odstoupení je možné vůči provozovateli učinit v kterékoliv jeho provozovně, v jeho sídle či zasláním odstoupení od smlouvy poštou; omezení na konkrétní provozovnu zde tedy neplatí. Odstoupení od smlouvy o provedení směnárenského obchodu je možné jen do částky odpovídající 1 000 EUR. O tomto limitu platí vše, co bylo uvedeno výše. K 16c Ustanovení 16c upravuje náhradní plnění. Je upraveno s ohledem na situace, které mohou v praxi nastat, když směnárník nemá již k dispozici hotovost dané měny, kterou směnil se zákazníkem a ten následně zamýšlí odstoupit od smlouvy. Toto ustanovení umožňuje provozovateli splnit svou povinnost vrácením složené částky i formou náhradního plnění v měně, kterou vydal zákazníkovi. Náhradní plnění spočívá v dorovnání ve výši rozdílu mezi klientem složenou částkou po přepočtu aktuálním devizovým kurzem České národní banky a částkou, kterou klient skutečně obdržel. Takový přepočet bude pro klienta zpravidla výhodný. Možnost volby ze strany provozovatele má však zabránit tomu, aby byl provozovatel sankcionován i při jeho vůli klientovi vyhovět. Ustanovení 16c odst. 2 zakotvuje právo zákazníka odstoupit i od smlouvy o doplňkové službě. Doplňkové služby a zboží jsou typicky mapy či upomínkové předměty, které provozovatelé zároveň s provedením směny prodají zákazníkovi. Ne vždy se jedná 19

o prodej za standardních podmínek a dochází k nežádoucím jevům jako prodej mapy za stovky českých korun, ač stejná mapa bývá distribuována zdarma. Zákazníkovi se tedy dává možnost společně s odstoupením od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit i od smlouvy o doplňkovém prodeji či poskytnutí doplňkové služby. K 16d Nemůže-li zákazník odstoupit od směnárenského obchodu z důvodu překážky na straně provozovatele, může od smlouvy odstoupit ve lhůtě šesti měsíců. Bránit odstoupení může provozovatel například tím, že se před zákazníkem záměrně uzavře v provozovně a bude mu bránit projevit vůli odstoupit (před zákazníkem zabouchne okénko provozovny). Dalším příkladem je násilné vyvedení zákazníka z provozovny atp. Následkem bude prodloužená lhůta pro odstoupení a možnost zákazníka odstoupit i jinde než v provozovně, ve které směnárenský obchod provedl. Úmyslné bránění v odstoupení od smlouvy je navíc postihováno jako přestupek. Prodloužená lhůta má za cíl odradit provozovatele směnáren od nekalých praktik, kterými by se mohli snažit bránit zákazníkům ve výkonu práva na odstoupení od smlouvy. Ustanovení o prodloužené lhůtě se uplatní i v případech, kdy existuje příčinná souvislost mezi uvedením v omyl ze strany provozovatele a skutečností, že zákazník neodstoupil od smlouvy, a v případech, kdy provozovatel nesplní svou zákonnou povinnost informovat zákazníka o možnosti odstoupit od smlouvy. K 16e V případě směnárenského obchodu provedeného prostřednictvím směnárenského automatu nebo nemohl-li zákazník odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu proto, že mu v tom bránila překážka na straně provozovatele, nastupuje nevyvratitelná právní domněnka, že lhůta pro odstoupení je zachována, jestliže zákazník v jejím průběhu odešle odstoupení od smlouvy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. K 16f Podle ustanovení 16f pak provozovatel není povinen vrátit finanční prostředky dříve než zákazník. Ustanovení je inspirováno 1832 odst. 4 občanského zákoníku. Ustanovení souvisí rovněž s 2993 občanského zákoníku. Může dojít i k situaci, kdy zákazník provozovateli nabídne vrácení peněžních prostředků a směnárník je nepřijme. I v takovém případě nastává povinnost provozovatele vrátit zákazníkovi peněžní prostředky, neboť zákazník se již o navrácení plnění pokusil. Ustanovení se použije rovně na vrácení plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě, od které zákazník odstoupil podle 16c odst. 2. K 16g Provozovatel vydá zákazníkovi doklad o odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu bez zbytečného odkladu po odstoupení od smlouvy a vzájemném navrácení plnění. K 16h Výslovně je upraveno, že obě strany se mohou odchýlit dohodou od zákonných ustanovení, ale pouze ve prospěch zákazníka, tj. např. sjednáním delší lhůty pro odstoupení. Jedná se o klasické řešení využívané všude tam, kde je třeba brát ohled na postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany (zde ovšem platí i tehdy, když zákazníkem není spotřebitel). I v případě dohody na výhodnějších podmínkách nadále platí, že se jedná o odstoupení od smlouvy podle 16a zákona. Existuje také obecná možnost odstoupení od smlouvy na základě občanského zákoníku, např. pro vady poskytnutého plnění, ta samozřejmě dále trvá bez ohledu na zvláštní případ možnosti odstoupení zaváděný zákonem o směnárenské činnosti. 20

Odstoupení podle 16a až 16h je tedy dodatečným právem spotřebitele a jeho právo odstoupit například podle 2002 občanského zákoníku není dotčeno. K bodu 21 [ 18 odst. 2]: Dochází ke sjednocení použitých pojmů v rámci zákona o směnárenské činnosti. K bodům 22 až 25 [ 20 odst. 1 písm. b) a d), 21 odst. 2, 22]: Dochází ke zpřesnění skutkových podstat přestupků. S ohledem na změny v zákoně o směnárenské činnosti se zavádí zcela nové přestupky nově se postihuje například nenavrácení plnění ve stanovené lhůtě po odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. S ohledem na změny dochází k revizi horních hranic pokut, které lze za porušení zákona uložit. K bodu 26 [ 25]: Platné znění tohoto ustanovení informuje o možnosti podat rozklad proti rozhodnutí České národní banky vydanému v prvním stupni. Nyní je tato úprava již nadbytečná, neboť stejnou informaci o možnosti podat rozklad a postupu v řízení přináší 152 odst. 1 zákona č. 500/2004, správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, resp. 46c zákona č. 6/1993, o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že pro ukončení řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto nebo jiného zákona se použijí ustanovení správního řádu o odvolání (tj. obsah současného znění 25 odst. 2). Česká národní banka sice není z formálního hlediska jedním z ústředních správních úřadů, nicméně podle právního názoru vyjádřeného v judikatuře Ústavního soudu ČR (srov. nález Pl. ÚS 52/04) převládá hledisko materiálního právního státu. Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v uvedeném nálezu: je proto nutno označit za ústřední orgán státní správy orgán, jenž naplňuje následující kritéria: výkon státní správy představuje podstatnou (byť menšinovou) část náplně daného orgánu, správní orgán vykonává celostátní působnost a tento orgán není přímo podřízen jinému ústřednímu orgánu státní správy (Další kritéria jako normotvorná pravomoc či monokratičnost správního orgánu nejsou v odborné literatuře jednoznačně přijímána a v jejich případě můžeme hovořit o znacích sice převažujících, nicméně nikoli nutných). Českou národní banku je tak třeba chápat jako ústřední správní úřad v oblasti dohledu nad výkonem směnárenské činnosti. Nové znění ustanovení 25 jako společného ustanovení v závěru zákona bude naplněno novým obsahem a bude upravovat podmínky přepočtu měn. Pro účely předcházejících ustanovení zákona o podmínkách provozování směnárenské činnosti bude výslovně stanoveno, že k přepočtu částky složené zákazníkem k provedení směny na jinou měnu bude využito kurzu české měny k cizí měně vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu. Protože ustanovení 16a odst. 2 a 16b odst. 2 zavádí pro zákazníka právo odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu pouze pro obchody, kde částka složená zájemcem k provedení směny nepřesahuje 1 000 EUR, pak je nutno stanovit mechanismus přepočtu této částky pro případ, že byla složena v jiné měně než EUR. Obdobně to platí pro ustanovení 13. K části první, čl. II přechodné ustanovení Vzhledem ke změně vymezení směnárenského obchodu se stanoví pravidlo pro subjekty, které vykonávaly činnost, jež doposud nebyla směnárenským obchodem. 21

K části druhé, k čl. III změna zákona o platebním styku K bodu 1 [ 3 odst. 2]: Vzhledem k tomu, že platba kartou ve směnárně a následné vyplacení hotovosti zákazníkovi směnárny bude posuzována jako směnárenský obchod, je třeba definici bezhotovostního obchodu s cizí měnou upravit tak, aby byl tento typ transakcí z definice vypuštěn. Nebude tak docházet k překryvu mezi směnárenskou činností a poskytováním platebních služeb. Rovněž dochází k tomu, že takzvaná služba Dynamic Currency Conversion (DCC), která fakticky představuje změnu měny platební transakce, nebude spadat pod pojem bezhotovostního obchodu s cizí měnou. Je tedy stanoveno na jisto, že služba DCC není služba platební. K bodu 2 až 5 [ 91 až 93a]: Stanoví se najisto, že při udělování souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě institucí elektronických peněz se týká i distribuce elektronických peněz. Nově se vkládá 93a, který je odrazem obdobného ustanovení u úpravy platební instituce ( 35). K bodu 6 [ 140 odst. 2 písm. m)]: Ustanovení jako celek pojednává o službě nepřímého dání platebního příkazu, dochází tak k navázání informací právě na tuto službu. K bodu 7 [ 148]: Dochází k vypuštění 148, neboť povinnosti stanovené daným ustanovením lze dovodit z 254 odst. 3 a 4, kde je použita téměř totožná dikce. Ustanovení 254 odst. 3 a 4 platí i pro poskytovatele platebních služeb. K bodu 8 [ 161 odst. 5]: Směrnice o platebních službách vyžaduje informovat Českou národní banku jen o některých odmítnutích nepřímo daného platebního příkazu. V tomto smyslu se ustanovení upravuje. K bodu 9 [ 192 písm. e)]: Pravidlo nepožadovat citlivé údaje o platbách uživatele se stanoví jako obecné a nikoliv pouze ve vztahu k uživateli. K bodu 10 a 11 [ 221 odst. 1 a 5]: Vzhledem k rozdělení rolí domovských a zahraničních orgánů dohledu se ustanovení stanoví jako obecné k příslušným orgánům dohledu domovského členského státu, nikoli tedy pouze tuzemského orgánu, kterým je Česká národní banka. Zároveň dochází i k úpravě zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, aby bylo stanoveno najisto, že prováděcí předpis může stanovit i způsob předání. K bodům 12 a 13 [ 222 odst. 1 a 3]: Stanovení lhůty pro hlášení bezpečnostních a provozních rizik se nadále ponechává na vyhlášce České národní banky. K bodu 14 [ 225]: Návaznost na prováděcí předpis Evropské komise se omezuje na standardy komunikace poskytovatele s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby, neboť ve zbytku je návaznost na standard uvedena v 223 a 224. 22

K bodům 15 až 20 [ 231 odst. 1 písm. a) a q) až u), 231 odst. 6 písm. c), 233 odst. 1 písm. a) a c)]: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace bylo Evropskou komisí vydáno se značným zpožděním. Tento právní předpis stanoví pravidla pro silné ověření uživatele a standardy komunikace mezi poskytovateli a uživateli a mezi poskytovateli navzájem. V době transpozice směrnice o platebních službách do českého právního řádu nebyl obsah daného předpisu znám. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace bylo publikováno v Úředním věstníku EU v březnu 2018. Pravidla pro silné ověření uživateli jsou pro klienty snadno vymahatelná. Namítne-li uživatel, že poskytovatel měl použít silné ověření a přesto tak neučinil, pak má klient vždy nárok na nápravu neautorizované platební transakce. Standardy komunikace souvisejí s novými službami, tedy s nepřímým dáním platebního příkazu, informováním o platebním účtu a informacemi o zůstatku. Doposud se bylo možné dovolat využití těchto služeb především soukromoprávní cestou (žaloba na plnění). Ve správním právu existovala možnost uložení opatření k nápravě, správní exekuce či uplatnění vynucení dodržení řídicího a kontrolního systému bank. Vzhledem k tomu, že je již známa podoba výše uvedeného předpisu Evropské komise, zavádí se explicitní skutkové podstaty pro porušení povinností při poskytování nových služeb a nedodržení standardů komunikace. Zavedení správních sankcí umožní lepší vymahatelnost práva pro tzv. třetí strany a uživatele. Doposud bylo možné neumožnění vstupu třetích stran postihovat cestou občanského práva, opatření k nápravě či správní exekuce. K bodu 21 [ 235 odst. 8 písm. b)]: Legislativně technická úprava. K bodu 22 [ 236 odst. 5]: Technická úprava provedená v návaznosti na přijetí obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). K bodu 23 a 24 [ 255 odst. 1 a 2]: Není rozumný důvod, aby se dané ustanovení nevztahovalo i na další nebankovní poskytovatele platebních služeb. Nově se těmto poskytovatelům zaručují nediskriminační podmínky pro přístup k platebním účtům; ten je pro ně nezbytný pro provádění platebních transakcí. K bodu 25 [ 257]: Změna v návaznosti na přijetí obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). K části třetí, k čl. IV - účinnost Účinnost zákona se navrhuje na první den třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. 23

V Praze dne 30. května 2018 Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r. Ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r. 24

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku

1. Základní identifikační údaje SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo financí Předpokládaný termín nabytí účinnosti: 1. květen 2019 Implementace práva EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona Cílem navrhované právní úpravy je zvýšení ochrany klientů směnáren, vymezení hranice mezi směnárenskou činností a poskytováním platebních služeb a provedení některých technických změn, jejichž nezbytnost se objevila během dosavadní aplikační praxe. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne Návrh zákona nemá dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. 3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne Návrh zákona nemá dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR. 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano Navrhovaná právní úprava klade požadavky především na osoby provozující směnárenskou činnost. Dochází rovněž ke zpřesnění požadavků kladených na poskytovatele platebních služeb v souvislosti s přijetím prováděcích předpisů Evropské komise. 3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne Návrh zákona nemá dopad na územní samosprávné celky. 3.5 Sociální dopady: Ne Navrhovaná právní úprava se nedotýká sociálního postavení subjektů práva. 3.6 Dopady na spotřebitele: Ano (pozitivní) Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Naopak jejím cílem je zlepšit postavení zákazníků směnáren a zvýšit jejich ochranu tím, že se nově zavádí odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. 3.7 Dopady na životní prostředí: Ne Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí. 3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů. 2

3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby. 3.10 Korupční rizika: Ne Návrh zákona nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům. 3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 3

A. OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE 1. 1. Název Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku 1. 2. Definice problému Návrh zákona je předkládán z důvodu zvýšení ochrany klientů směnáren, odlišení směnárenské činnosti od poskytování platebních služeb a provedení některých technických změn, které vyplynuly z dosavadní aplikační praxe zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Navrhuje se rovněž zlepšit provázanost zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku s prováděcími předpisy EU, které v době přijetí zákona ještě nebyly publikovány. Dalším důvodem předložení návrhu zákona je sjednocení používaných pojmů s některými dalšími zákony (např. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 1. 3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Právní úpravu v oblasti směnárenské činnosti stanovuje zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, který nabyl účinnosti 1. listopadu 2013 a kdy došlo k vydělení regulace směnárenské činnosti z devizového zákona. Nově bylo zákonem vymezeno, co musí být obsahem kurzovního lístku a zároveň byla zavedena povinnost poskytovat předsmluvní informace, jejichž součástí je i personalizovaná specifikace směny, na které se zákazník a směnárna domlouvají. Změnou oproti původnímu stavu byla povinnost uveřejnit na kurzovním lístku nejméně příznivý kurz, zákazník by tedy nikdy neměl dostat méně výhodný kurz směny, než je uveden na kurzovním lístku. Zákon o směnárenské činnosti je účinný již přes čtyři roky a z aplikační praxe již vyplynuly dostatečné poznatky na to, aby bylo možné vyhodnotit, v čem byl zákon úspěšný a v čem je možné spatřovat jeho nedostatky. V posledních letech zaznamenal orgán dohledu, tedy Česká národní banka, nárůst stížností na směnárny ze strany zákazníků a taktéž se v médiích objevují informace o nevýhodných směnných kurzech, na které přistupují zejména zahraniční turisté. Níže je uveden graf, ve kterém jsou zaznamenány stížnosti na činnost směnáren, které byly doručeny České národní bance. Údaje jsou uvedeny vždy za kalendářní rok, a to od roku 2010 až do roku 2017. V roce 2010 bylo podáno 137 stížností, v roce 2011 jich bylo 131, v roce 2012 klesl počet podání na 111 a v roce 2013 se počet stížností navýšil na 139. V roce 2014 došlo k rapidnímu nárůstu, a to na 214 podání, v roce 2015 se stížnosti pohybovaly na počtu 208. V roce 2016 byl zaznamenán pokles, a to na 172 stížností a následující rok, tedy v roce 2017, se počet podání navýšil na 231. V současnosti není zcela zřejmá hranice mezi směnárenským obchodem a tzv. bezhotovostním obchodem s cizí měnou (platební služba). Bezhotovostní obchod s cizí měnou je vymezen v zákoně č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Směnárenský obchod zákon č. 277/2013 Sb. vymezuje jako obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu. Nicméně Česká národní banka dovozuje, že Úhrada za nákup peněžních prostředků v jiné 4

měně prostřednictvím platební karty stojí pro účely směnárenského zákona naroveň platbě za tento nákup v hotovosti. Navrhuje se tedy přizpůsobit vymezení směnárenského obchodu a bezhotovostního obchodu s cizí měnou aplikační praxi. V době přijetí zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, nebyla známa podoba některých prováděcích předpisů EU (nařízení Evropské komise, obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví). Při příležitosti novely zákona o platebním styku se tedy navrhuje lépe provázat český právní řád s prováděcími předpisy EU. 250 200 Počet stížností 214 208 172 231 150 137 131 139 100 111 Počet stížností na činnost směnáren 50 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zdroj: Česká národní banka 1. 4. Identifikace dotčených subjektů Mezi tzv. dotčené subjekty, na které budou mít zvažované varianty dopad, se řadí především: Česká národní banka, osoby oprávněné provozovat směnárenskou činnost, zákazníci směnáren, poskytovatelé platebních služeb 1. 5. Popis cílového stavu Zvýšení ochrany klientů směnáren zavedením práva odstoupit od smlouvy. Stanovení jasné hranice mezi poskytováním platebních služeb a směnárenskou činností. Zpřesnění právního řádu provedením technických změn. 1. 6. Zhodnocení rizika Z legislativně technického hlediska by nepřijetí navrhované právní úpravy vedlo k zachování nedostatků, které vyplynuly z aplikační praxe zákona o směnárenské činnosti, a nedošlo by ke zlepšení postavení zákazníků směnáren a zvýšení jejich ochrany. 5

2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ V následující části jsou v rámci hodnocení dopadů regulace popsány jednotlivé hodnocené otázky včetně návrhu řešení a vyhodnocení variant. Otázky byly konzultovány prostřednictvím konzultačního materiálu uveřejněného na internetových stránkách Ministerstva financí. Konzultační materiál byl publikován na webových stránkách Ministerstva financí dne 27. dubna 2017 s termínem pro odpovědi do 15. června 2017. Informace o publikaci konzultačního materiálu byla rovněž rozeslána na e-mailové adresy směnárníků vedených v seznamu směnárníků České národní banky a zároveň bylo osloveno několik profesních asociací, např. Asociace směnáren, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací a organizace Prague City Tourism. Veřejné konzultace se zúčastnilo 63 soukromých subjektů a orgán dohledu, tedy Česká národní banka. Valná většina respondentů ve svých odpovědích uvedla, že odpovídají z pozice směnárníka. Na konzultaci mj. odpovědělo 8 hotelů, 4 banky, 2 cestovní kanceláře, 2 informační centra, 1 lázeňské zařízení a 1 profesní asociace. Pět respondentů neuvedlo, z pozice jakého subjektu odpovídají. Souhrn odpovědí zúčastněných respondentů je uveden u těch otázek, které jsou v rámci hodnocení dopadů regulace nastíněny. 2.0 Základní východiska Zákon o směnárenské činnosti zavedl povinnost poskytnout klientovi před uzavřením smlouvy o směnárenském obchodu předsmluvní informace. Od tohoto institutu, společně se stanovením pravidel pro informování klientů na kurzovním lístku, se očekávalo vyrovnání informační asymetrie mezi směnárnou a jejím klientem. V předsmluvních informacích je totiž mimo jiné uvedena částka, kterou klient složil k provedení směny a částka, kterou po provedení směny klient dostane. Ukázalo se, že ani předsmluvní informace nedokázaly odstranit problémy ve směnárenství. Mnozí turisté totiž nestudují ani kurzovní lístek, ani předsmluvní informace. Problém také je, že turisté většinou nevědí, že mají na předsmluvní informace nárok. Dochází tak k situacím, kdy zaměňují předsmluvní informace za doklad o provedení směny či jim nevěnují pozornost. Paradoxně pak mohou předsmluvní informace zhoršit postavení klienta, neboť ten se po jejich podepsání může hůře dovolat omylu při uzavření smlouvy. Ukazuje se, že mnozí zahraniční turisté očekávají od směnáren férové jednání a nepředpokládají, že mohou dostat nevýhodný kurz. To jsou důvody, proč lze další posilování informačních povinností hodnotit jako neúčelné. Českou republiku navštěvuje také řada cizinců, kteří zde zůstanou pouze na několik málo dní a při návštěvě Evropy si nezjišťují, všechny kurzy. Nelze tedy očekávat, že tvorba určitých aplikací k porovnávání směnných kurzů či povinného uveřejnění středového kurzu České národní banky ve směnárně by přispěla k řešení situace. Je totiž vysoce pravděpodobné, že turisté by těmto informacím nevěnovali patřičnou pozornost a uveřejnění středového kurzu by je spíše mátlo. Jako vhodné se proto jeví informační standard spíše zjednodušit (zákaz zobrazení tzv. VIP kurzů, zákaz úplaty ve vybraných případech). Dalším poznatkem je, že řada klientů směnáren si svůj omyl uvědomí ve velmi krátkém okamžiku po provedení směny. Nicméně zdaleka ne všechny směnárny jsou ochotny umožnit odstoupení od smlouvy a obchod stornovat. Dochází tak k nežádoucím jevům, kdy 6

se klient snaží vymoci vrácení peněz ve velmi krátkém okamžiku po provedení směny, ale je odmítnut s poukazem na to, že podepsal předsmluvní informace a se směnou souhlasil. Cílem navrhované právní úpravy je zlepšit postavení klientů směnáren. V předsmluvní fázi je toho dosaženo zákazem zobrazení tzv. VIP kurzů a zákazem úplaty za provedení směnárenského obchodu. Po uzavření obchodu se pak zavádí možnost odstoupit od smlouvy o provedení směnárenského obchodu ve lhůtě 2 hodin. Cenová regulace v materiálu není hodnocena, neboť pro ni chybí podstatné předpoklady. Trh směnáren je konkurenční. Pro směnu hotovosti navíc představuje konkurenci i bezhotovostní či polo hotovostní platební styk, především výběry z bankomatu. Klienti směnáren mají možnost zhodnotit výši směnného kurzu na kurzovním lístku i v rámci předávaných předsmluvních informací, to vše lze učinit ještě před uzavřením obchodu. Z hlediska informační povahy se tak směnárenství liší například od provozování taxislužby. 2. 1. Informace před provedením směnárenského obchodu předsmluvní informace Zákon o směnárenské činnosti zavedl povinnost provozovateli směnárenské činnosti sdělit zákazníkovi tzv. předsmluvní informace o vyjednávaném směnárenském obchodu. Povinný obsah těchto informací je stanoven v ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti. Jedná se o informace o provozovateli směnárenského obchodu, o směnárenském obchodu a dalších právech zájemce o směnu, tedy zákazníka. Cílem předsmluvních informací je zajistit, že zákazníkovi budou informace o směnárenském obchodu sděleny takovým způsobem, aby mohly být uchovány a v budoucnu opakovaně zobrazeny. Není tedy dostačující zákazníkovi předsmluvní informace pouze zobrazit (např. na monitoru v provozovně). Vzhledem ke skutečnosti, že účastníky směnárenských obchodů jsou často cizinci, stanovuje zákon o směnárenské činnosti povinnost uvádět předsmluvní informace v českém a anglickém jazyce. Problémem předsmluvních informací je skutečnost, že klienti většinou nevědí, že na ně mají nárok a k čemu mají informace sloužit. Klient si může předsmluvní informace zaměnit s dokladem o provedení směny. Existence předsmluvních informací ztěžuje postavení klienta při prokázání omylu a možnost vyvolat neplatnost směny. Největším problémem ovšem je, že klienti předsmluvní informace nečtou, což se navrhuje řešit možností odstoupení od smlouvy. Návrh variant řešení Jsou zvažovány 3 varianty řešení: varianta 0 zachování předsmluvních informací Využití varianty 0 by znamenalo, že předsmluvní informace budou zachovány a nedojde tak ke změně současného stavu. varianta 1 částečné zachování předsmluvních informací Tato varianta by znamenala, že dojde k částečnému zachování předsmluvních informací, tedy zájemci o směnu je obdrží pouze u některých typů směnárenských obchodů. 7

varianta 2 zrušení předsmluvních informací Volba varianty 2 by představovala, že dojde ke zrušení předsmluvních informací u všech směnárenských obchodů. Shrnutí a výsledek konzultace V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky: Spatřujete nějaký výkladový problém v ustanovení o poskytnutí předsmluvních informací [ 13 z. o s. č.] nebo jakýkoliv problém s předáváním předsmluvních informací? 46 % respondentů k této otázce uvedlo, že spatřuje určité problémy. Nejčastěji uváděným problémem bylo, že zákazníci směnáren předsmluvní informace vůbec nečtou, případně že je na předsmluvních informacích nutno uvést tolik informací, že se celý dokument stává pro zákazníky nepřehledným. Směnárníci taktéž naráželi na skutečnost, že pro ně poskytování předsmluvních informací znamená nepřiměřenou administrativní zátěž, která ale v konečném důsledku postavení spotřebitele nijak nezlepšuje. Orgán dohledu pak ve své odpovědi uvádí, že je nutné v zákoně více upřesnit, že předsmluvní informace musí zákazník obdržet v takové formě, kterou si může odnést. 48 % respondentů uvádí, že nespatřuje výkladový či jiný problém s předsmluvními informacemi. Zbývajících 6 % subjektů na tuto otázku neodpovědělo. Jakým způsobem konkrétně sdělujete/jste obdrželi předsmluvní informace podle 13 zákona o směnárenské činnosti? Na tuto otázku naprostá většina respondentů uvedla, že předsmluvní informace předává v tištěné podobě. Někteří pak navíc uvedli, že vyžadují podpis předsmluvních informací zákazníky. Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění Vyjádření respondentů, kteří se zúčastnili konzultace, bohužel nebyla příliš vypovídající, neboť souhlasná a nesouhlasná odpověď týkající se problematiky předsmluvních informací se lišila pouze o 2 %. Z informací, které nám poskytla Česká národní banka, je možné konstatovat, že stěžovatelé ve většině případů obdrželi předsmluvní informace, tak jak to stanovuje zákon o směnárenské činnosti. Stěžovatelé ovšem uvádějí, že bohužel nevěnovali předsmluvním informacím patřičnou pozornost, tedy zřejmě si je vůbec nepřečetli nebo pouze částečně. Česká národní banka jako orgán dohledu dodává, že v případě, že nastane situace, kdy zákazník nesouhlasí se smluvními podmínkami, které jsou uvedeny na předsmluvních informacích, směnárníci obecně peněžní prostředky zákazníkům vrací, pokud již došlo k jejich předání ze strany zákazníka nebo jim je případně nabídnut výhodnější kurz. Tuto skutečnost Česká národní banka zjistila na základě kontrolních směn, které v rámci své dohledové činnosti provedla. Vzhledem k zavedení možnosti odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu se jeví jako vhodný nástroj poskytnout klientům u těchto obchodů jen jeden doklad, kde najdou potřebné informace o směně. Nebudou-li se směnou spokojeni, mají možnost odstoupit. Navrhuje se tedy zrušení předsmluvních informací v případech, kdy směnárenský obchod nepřesahuje částku odpovídající 1 000 EUR. Z aplikační praxe vyplynulo, že zákazníci ve většině případů nevěnují předsmluvním informacím přílišnou pozornost a vzhledem k informacím, které je nutno uvést, se stávají pro zákazníky méně přehlednými. Dále je nezbytné uvést, že směnárny zpravidla žádají po zákaznících podpis předsmluvních informací, aby pak byly 8

schopny orgánu dohledu doložit, že předsmluvní informace řádně předložily. Zákazníci tak mnohdy podepisují dokumenty, které si nepřečetli. V případě následného sporu (například před Finančním arbitrem) tak podepsané předsmluvní informace naopak působí proti zájmu zákazníků. Zákazník se totiž může obtížně dovolat omylu. Veškeré relevantní informace jsou navíc zobrazeny na kurzovním lístku umístěném v provozovně. Jeví se tedy jako nadbytečné zachovávat předsmluvní informace u směnárenských obchodů nepřesahujících částku odpovídající 1 000 EUR, neboť nově se zavádí možnost odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Zákazník bude oprávněn do 2 hodin od provedení směny odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu. Tato skutečnost by měla vést ke zlepšení postavení zákazníků směnáren a zvýšit tak jejich ochranu, a to i v případě zrušení předsmluvních informací. Blíže je odstoupení od smlouvy popsáno v bodě 2. 2. Předsmluvní informace budou zachovány u směnárenských obchodů převyšujících částku 1 000 EUR, neboť v případě směny převyšující částku 1 000 EUR bude odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu možné jen do částky 1 000 EUR. Směnárna sdělí zákazníkovi s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v 14 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Tyto informace musí být poskytnuty v textové podobě, alespoň v českém a anglickém jazyce, v přiměřené velikosti a sděleny jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, pokud budou předsmluvní informace sděleny takovým způsobem, že je bude možné uchovávat a v budoucnu opakovaně zobrazovat. Nebude tedy dostačující, pokud budou předsmluvní informace zákazníkovi pouze zobrazeny např. na monitoru počítače v provozovně. Vzhledem k výše uvedenému se jako nejvhodnější jeví varianta číslo 1, tedy částečné zachování předsmluvních informací. 2. 2. Odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu I přes veškerá opatření, jako jsou předsmluvní informace nebo povinnost uvádět na kurzovním lístku nejméně výhodný směnný kurz, často dochází k případům, kdy zákazník po provedení směny měn není spokojen s částkou, kterou obdržel. Poté obdrženou částku smění zpět na původní měnu, se kterou začínal směnu, neboť mu směnárník není ochoten vydat zpět původní měnu. Tato situace nastává zejména u cizinců, kteří následně uplatňují stížnost u finančního arbitra. Řešení takové situace není jednoduché, neboť je-li prokázáno transparentní zveřejnění kurzovního lístku a zákazník před provedením směnárenského obchodu obdržel předsmluvní informace, které podepsal, lze tak obtížně mluvit o pochybení směnárníka. Jednou z možností, jak této situaci předcházet, je zavést možnost odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Návrh variant řešení Jsou zvažovány 3 varianty řešení: varianta 0 zavedení odstoupení od smlouvy, a to vždy 9

Tato varianta by znamenala, že zákazník bude moci odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu vždy bez ohledu na částku prováděné směny. varianta 1 zavedení odstoupení od smlouvy v rozsahu do 1 000 EUR (hranice identifikace klienta dle předpisů pro praní špinavých peněz) Využití varianty 1 by v praxi znamenalo, že možnosti odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu by mohl zákazník využít v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny nepřesahuje částku 1 000 EUR. varianta 2 nezavedení odstoupení od smlouvy Volba této varianty by znamenala, že nedojde k zavedení odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Shrnutí a výsledek konzultace V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky: Souhlasíte se zavedením možnosti odstoupení od směny? Uveďte důvody. Z celkového počtu 63 respondentů na tuto otázku odpovědělo 95 % respondentů. 22 % respondentů souhlasí se zavedením možnosti odstoupení od směny. 73% respondentů s touto možností nesouhlasí. Subjekty, které s možností odstoupení od směny souhlasí, vždy spojují možnost odstoupení s nějakou podmínkou, jako např. pokud zákazník ještě neopustil směnárnu či pokud byla úplata za směnu vyšší než 5 %. Orgán dohledu taktéž souhlasí se zavedením odstoupení od směny. Téměř tři čtvrtiny subjektů s odstoupením od směny nesouhlasí. Nejčastějším argumentem je, že zákazníci budou moci odstoupení od směny využít ke spekulacím. Vývoj kurzu se mění i během dne a zákazníci by tak mohli odstupovat od obchodů, které se na základě vývoje měny již nejeví jako výhodné. Dalším často uváděným důvodem bylo, že zákazník na předsmluvních informacích jasně vidí, jaká bude cena směny. Jaká má být časová lhůta pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy? Nejvíce respondentů na tuto otázku odpovědělo žádná, neboť nesouhlasí se zavedením odstoupení od směny. Zbývající respondenti shodně uvádějí, že lhůta pro odstoupení musí být co nejkratší, v řádu několika minut, maximálně několik hodin. Orgán dohledu navrhuje lhůtu 2 hodin od uzavření směnárenského obchodu. Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění Vzhledem ke skutečnosti, že aplikační praxe zákona o směnárenské činnosti ukázala, že předsmluvní informace neplní účel, který byl původně zamýšlen (především informovat zákazníka před provedením směnárenského obchodu o jeho podmínkách), navrhuje se volba varianty 1, tedy zavedení odstoupení od smlouvy v maximálním rozsahu složené částky 1 000 EUR. Klient směnárny tedy může odstoupit u jakéhokoliv směnárenského obchodu, ale pouze do částky 1 000 EUR. V rozsahu částky nad tuto hranici by možné odstoupit nebylo. Odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu umožní zákazníkovi do 2 hodin od provedeného obchodu odstoupit, a to za předpokladu, že tak učiní v provozovně, kde byl směnárenský obchod uskutečněn. Lhůta 2 hodiny běží pouze během provozní doby určené pro styk s veřejností v provozovně, kde byl směnárenský obchod proveden. Zákazník je oprávněný dovolávat se provozní doby, která je uvedena na dokladu o provedení směnárenského obchodu. Dvouhodinová lhůta a možnost odstoupení 10

v omezené výši zároveň zamezí spekulacím zmiňovaným respondenty. Hranice 1 000 EUR je stanovena s ohledem na povinnost identifikace klienta směnárny podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Vzhledem k nutnosti identifikace, předložení dokladu totožnosti, existenci kurzovního lístku a poskytnutí předsmluvních informací u obchodů nad 1 000 EUR lze taková opatření považovat za dostatečná. Dále je třeba uvést, že z dohledové praxe České národní banky vyplývá, že 90 95 % směnárenských obchodů, které se uskuteční, se pohybují do hranice 1 000 EUR. Zároveň lze říci, že díky omezenému rozsahu odstoupení a relativně krátké lhůtě pro odstoupení, není pravděpodobné, že by bylo právo na odstoupení ve velké míře zneužíváno ke spekulacím se směnným kurzem. Navíc některé směnárny dle vyjádření ve veřejné konzultaci nabízejí již dnes dobrovolně možnost odstoupit a to bez zásadních problémů. Nastane-li situace, že zákazník uzavřel smlouvu o směnárenském obchodu prostřednictvím směnárenského automatu, je oprávněn od smlouvy odstoupit do 3 pracovních dnů ode dne, kdy byl směnárenský obchod proveden. Nastane-li situace, že během směnárenského obchodu bude provedena směna méně častých měn, např. chorvatských kun, které jsou více využitelné v letních měsících, a zákazník se bude dožadovat odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu a provozovatel již nebude mít v daný okamžik k dispozici měnu, kterou mu zákazník původně předložil ke směně, provozovatel je oprávněný zákazníkovi místo částky, kterou složil, vyplatit rozdíl mezi částkou, která by byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny při použití kurzu devizového trhu České národní banky k okamžiku, kdy došlo k provedení směnárenského obchodu a částkou, která byla zákazníku po provedení směnárenského obchodu vyplacena. Zavedení odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu u směn v rozsahu do 1 000 EUR by mělo vést ke zlepšení postavení zákazníků směnáren a zvýšení jejich ochrany. Z dostupných informací, které poskytla Česká národní banka, vyplývá, že často dochází k situacím, kdy zákazník požaduje stornování obchodu téměř ihned po provedení směny, a to zejména v případech, kdy si nevšiml výše poplatku za směnu, nebo došlo k záměně tzv. VIP kurzu s kurzovním lístkem. Pouze omezené množství směnárníků však na storno obchodu přistoupí. Specifikem směnárenství totiž je, že jeho služeb využívají z velké části zahraniční turisté. Ti se v České republice zdrží několik málo dní a v případě problému spojeného se směnou hotovosti nemají časový prostor věc řešit u soudu, finančního arbitra či České národní banky. Některé směnárny přitom využívají řadu nežádoucích praktik, které jsou na hraně zákona (rozsáhlé předsmluvní informace, VIP kurzovní lístek zaměnitelný s běžnými kurzy, prodej suvenýrů za přemrštěné ceny, směnný kurz na hranici neúměrného zkrácení atp.). Řadě z těchto nekalých praktik se dá bránit stávajícími prostředky civilního práva, ale problémem je zdlouhavost jejich vymáhání a neochota turistů trávit čas jejich dovolené vyřizováním soudních záležitostí. Přitom řada turistů si svůj omyl uvědomí bezprostředně po provedení směny a chce své peníze zpět. Právě na tyto situace má dopadnout právo na odstoupení jako poměrně rychlý a efektivní nástroj. Pozice klienta se posiluje hmotněprávně a zároveň je možné dohlížet, že na základě odstoupení od smlouvy směnárny peníze vrací zpět. 11

Právo na odstoupení se zavádí pro všechny klienty směnáren. Právo tedy není limitováno na osobu spotřebitele, neboť skutečnost, zda je zákazník spotřebitelem není možné u většiny směnárenských obchodů snadno zjistit. 2. 3. Doplňková služba Na základě skutečností, které vyplývají z dohledové praxe České národní banky, je možné říci, že ve směnárenství dochází ke spojování směnárenského obchodu s prodejem drobných upomínkových předmětů (např. map a suvenýrů). Směnárníci současně se směnárenským obchodem zákazníkovi prodají drobný suvenýr, tedy poskytnou tzv. doplňkovou službu nebo prodej doplňkového zboží. Bude-li zákazník chtít odstoupit od směnárenského obchodu, bude mu umožněno zároveň odstoupit i od smlouvy o doplňkové službě nebo prodeji doplňkového zboží, byla-li uzavřena. Cílem navrhované úpravy je zlepšit postavení zákazníka a zvýšit transparentnost směnárenských obchodů. 2. 4. Kurzovní lístek U kurzovního lístku nedochází k žádným radikálním změnám, pouze se doplňuje několik informací, které by měly vést ke zpřesnění jeho obsahu. U této problematiky není stanoven návrh variant řešení, neboť se jedná pouze o doplnění a zpřesnění, nikoliv změnu s výraznějšími dopady. Ustanovení 11 zákona o směnárenské činnosti stanovuje, jaké náležitosti má kurzovní lístek obsahovat. Nově se do ustanovení 11 odst. 2 písm. e) doplňuje zmínka o podmínkách, za kterých může být úplata uplatněna. Cílem tohoto zpřesnění je, aby na kurzovním lístku byla uvedena pouze jedna výše úplaty za provedení směnárenského obchodu a podmínky, za jakých může být uplatněna. Česká národní banka jako orgán dohledu konstatuje, že zaznamenala nárůst stížností, které se týkají úplaty za provedení směnárenského obchodu. V roce 2015 obdržela 42 stížností, v roce 2016 to bylo 39 stížností a v roce 2017 se jejich počet navýšil na 70. Česká národní banka k problematice úplaty dodává, že často bývá na kurzovním lístku uvedena zpravidla v dolní části pod informacemi o všech možných kurzech s tím, že informace o směně měn EUR/CZK, ke které dochází nejčastěji, bývá uvedena v horní části kurzovního lístku, a to první v pořadí. K problematice úplaty Česká národní banka dodává, že pro zákazníky je rovněž matoucí, je-li za nákup a prodej cizích měn účtován odlišný poplatek. Dále se nově doplňuje ustanovení 11 odst. 2 písm. f), které zavádí povinnost zobrazovat na kurzovním lístku informaci o možnosti zákazníka odstoupit od směnárenského obchodu. Dochází také ke zpřesnění požadavků na údaje uvedené na kurzovním lístku. Nově musejí být údaje uvedeny alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Mnohé z těchto skutečností již dovozovala výkladová praxe. Kurzovní lístek musí být v provozovně dostatečně oddělen a odlišen od dalších informací, které jsou v téže provozovně zveřejněny. Nově se zavádí odstavec 4, který stanovuje provozovateli směnárny povinnost na kurzovním lístku uvádět směr směny, který se uvádí z pozice směnárníka v první osobě jednotného nebo množného čísla. V praxi je tím myšleno zejména označení nakupujeme a prodáváme, případně anglická verze we buy a we sell. 12

Příklady kurzovních lístků Níže jsou zobrazeny příklady kurzovních lístků. Zdroj: MFČR 13

Zdroj: MFČR Zdroj: MFČR 2. 5. Poskytování výhodnějších směnných kurzů (VIP kurzy) V současné době je provozovatel směnárenské činnosti oprávněný poskytnout spotřebiteli za splnění určitých podmínek výhodnější směnný kurz tzv. VIP kurz. Podmínky, které je nezbytné splnit, jsou stanoveny individuálně u každého provozovatele. Často se vyskytují podmínky např. ve formě kuponu, který je možné získat na internetových stránkách provozovatele, zákaznické karty nebo provedení směny nad určitou částku. Tzv. VIP kurzy by měly sloužit zejména jako benefit pro zákazníky, avšak na základě informací, které poskytla Česká národní banka a vyplývají z její dohledové činnosti, je možné říci, že často dochází k situacím, kdy provozovatel směnárny ve své provozovně uveřejňuje tyto kurzy způsobem, který je pro zákazníky matoucí. Současná podoba zákona o směnárenské činnosti v ustanovení 12 stanovuje, že informace o tzv. VIP kurzu nesmí být zaměnitelná s kurzovním lístkem. Ne vždy je však odlišení dostatečné. V posledním roce zaznamenal orgán dohledu větší počet stížností na tzv. VIP kurzy. V roce 2015 Česká národní banka obdržela 26 stížností, v roce 2016 to bylo 38 stížností a v roce 2017 již evidovala 100 stížností. Tato podání poukazovala zejména na skutečnost, kdy 14

zákazníci očekávali, že směnárenský obchod bude proveden tzv. VIP kurzem. Česká národní banka jako orgán dohledu uvádí, že zaměnitelnost kurzovního lístku s tzv. VIP kurzy je možné v extrémních případech sankcionovat a v některých případech tak již učinila, avšak zároveň poukazuje na skutečnost, že problematika posouzení zaměnitelnosti kurzovního lístku a nabídky tzv. VIP kurzů závisí na subjektivním vnímání zákazníků, neboť pro někoho může být matoucí a pro někoho naopak srozumitelná. Návrh variant řešení Jsou zvažovány 2 varianty řešení: varianta 0 zachování možnosti zobrazovat výhodnější směnné kurzy v provozovně a jejím bezprostředním okolí Využití varianty 0 by znamenalo, že bude zachován současný stav a výhodnější směnné kurzy bude možné zobrazovat v provozovně a jejím bezprostředním okolí. varianta 1 zákaz možnosti zobrazovat výhodnější směnné kurzy v provozovně a jejím bezprostředním okolí Tato varianta by znamenala, že nebude možné zobrazovat výhodnější směnné kurzy v provozovně a jejím bezprostředním okolí. Shrnutí a výsledek konzultace V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky: Souhlasíte se zákazem uveřejnění zvýhodněného kurzu v provozovně? Na tuto otázku odpovědělo 97 % subjektů. Z celkového počtu 63 respondentů souhlasí se zákazem uveřejnění VIP kurzů v provozovně 49 % subjektů. Jedním z hlavních důvodů bylo zpřehlednění a zjednodušení kurzovního lístku, kdy uvádění více kurzů pro jednu měnu může být matoucí. Klienti směnáren mnohdy mohou zaměnit běžný kurzovní lístek s kurzovním lístkem se zvýhodněnými kurzy. Opakoval se i názor, že by měl být ve směnárně zveřejněn pouze jeden kurzovní lístek, zvýhodněný kurz by ale mohl být klientům poskytnut individuálně. Orgán dohledu taktéž zastává názor, že by zveřejňování zvýhodněných kurzů v provozovně mělo být zakázáno. 48 % respondentů nesouhlasí se zákazem uveřejnění zvýhodněného kurzu v provozovně. Stejně jako v případě zákazu úplaty za směnu se nejčastěji objevoval názor, že je na uvážení směnárny, zda bude či nebude poskytovat VIP kurzy. Mnoho subjektů taktéž zmínilo, že zvýhodněné kurzy jsou součástí konkurenčního boje. Někteří respondenti uvedli, že je-li zvýhodněný kurz jasně oddělen od běžného kurzu, není důvod zveřejňování VIP kurzů zakazovat. Je žádoucí, aby provozovatel mohl zveřejnit zvýhodněný směnný kurz mimo provozovnu (např. internetové stránky, tisk atp.)? 60 % respondentů souhlasí s tím, aby mohl provozovatel směnárny zveřejnit zvýhodněný směnný kurz mimo provozovnu. Dle názoru respondentů je žádoucí, aby měl směnárník možnost informovat zákazníka o zvýhodněných podmínkách, které nabízí. Jedná se i o součást reklamy dané směnárny. Několikrát se i objevil názor, že zákazník musí mít možnost porovnat kurzy jednotlivých směnáren ještě předtím, než je navštíví. 15

32 % respondentů nesouhlasí se zveřejňováním zvýhodněných kurzů pouze mimo provozovnu. Jedním z nejčastěji uváděných důvodů je skutečnost, že zákazníci nesledují webové stránky směnáren. Informace o zvýhodněném kurzu by se k nim tak nedostala. K nezveřejňování zvýhodněného kurzu se přiklání i orgán dohledu. 8 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Je žádoucí, aby na kurzovním lístku mohla být obsažena informace o možnosti požádat o zvýhodněný kurz? Z celkového počtu 63 respondentů na tuto otázku odpovědělo 93 % respondentů. 52 % respondentů souhlasí s možností uvést na kurzovním lístku informaci o zvýhodněném kurzu, 41 % respondentů nesouhlasí s uvedením takové informace. Nejvíce se opakujícím důvodem pro uvedení informace o zvýhodněném kurzu na kurzovním lístku byla skutečnost, že poskytnutí zvýhodněného kurzu je služba ve prospěch zákazníka. Mnoho zákazníků se i nyní ptá na podmínky pro získání lepšího kurzu. Zároveň, VIP kurzy jsou běžné i ve světě, na jejich existenci jsou zvyklí i zahraniční turisté. Směnárníci, kteří nesouhlasí s uvedením informace o zvýhodněném kurzu na kurzovním lístku, argumentují tím, že by na kurzovním lístku měly být uvedeny jednoznačné podmínky směny. To ale nebrání uvedení informace o zvýhodněném kurzu jinde v provozovně. K tomuto se přiklání i orgán dohledu. Někteří směnárníci pak naráží na skutečnost, že zákazníci budou mít tendenci smlouvat, pokud zjistí, že je možnost individuálně poskytnout lepší kurz. Jakým jiným způsobem by se poskytování zvýhodněných kurzů mohlo zpřehlednit? Velké množství respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Z uvedených odpovědí pak není možné vyvodit jednoznačný závěr, neboť někteří respondenti uvádí, že by informace o zvýhodněném kurzu měla být poskytnuta ústně pracovníkem směnárny, zatímco jiní respondenti uvádí, že je nezbytné informaci o zvýhodněných kurzech uveřejnit v provozovně. Společným znakem všech odpovědí ale je, že by VIP kurzy měly být jasně odděleny od běžných směnných kurzů. Orgán dohledu pak neuvádí žádnou další možnost zpřehlednění poskytování zvýhodněných kurzů. Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění Vyjádření respondentů, kteří se zúčastnili konzultace, bohužel nebyla příliš vypovídající, neboť souhlasná a nesouhlasná odpověď týkající se problematiky zveřejňování tzv. VIP kurzů v provozovně se lišila pouze o 1 %. Z dohledových informací, které nám poskytla Česká národní banka, je možné konstatovat, že zobrazení výhodnějšího směnného kurzu vedle kurzovního lístku v prostorách provozovny a jejím bezprostředním okolí je pro zákazníky matoucí a často dochází k jejich zaměňování. Zákazníci se zaměří pouze na údaje o kurzu, nikoliv však na další informace, které specifikují podmínky poskytnutí tzv. VIP kurzů. Navrhuje se tedy využít variantu 1 a zakázat uveřejňování tzv. VIP kurzů v provozovně a jejím bezprostředním okolí. Cílem navrhované úpravy je zpřehlednit informace pro spotřebitele. Samotný VIP kurz se nezakazuje, směnárnici mohou takový kurz nadále poskytovat, avšak musí být nabízen individuálně. V případě, že směnárník nabízí výhodnější směnný kurz, je akceptovatelné, aby v provozovně a jejím bezprostředním okolí takovou informaci zveřejnil, avšak nesmí na ní být uveden směnný kurz. 16

Příklady kurzovního lístku a tzv. VIP kurzů Níže jsou zobrazeny dvě fotografie informačních tabulí, kde je možné vidět kurzovní lístek a hned vedle něj jsou uvedeny tzv. VIP kurzy, které jsou nadepsány nadpisem Toto není kurzovní lístek. Tyto fotografie byly pořízeny Českou národní bankou při kontrole v provozovnách směnáren. Z fotografií je patrné, že směnné kurzy jsou na první pohled těžko odlišitelné a pro zákazníky matoucí. Ti pak v domnění, že bude použit výhodnější kurz, nepřikládají důležitost žádným dalším informacím a provedou směnu. Následně, po přepočítání peněz, které obdrží, zjistí, že se výhodnější kurz jejich transakce netýkal. S cílem zamezit takovým situacím, se zavádí zákaz zveřejňování tzv. VIP kurzů v provozovně a jejím bezprostředním okolí. Zdroj: Česká národní banka Zdroj: Česká národní banka 2. 6. Úplata za provedení směnárenského obchodu V současné době může provozovatel směnárenské činnosti požadovat za provedení směny úplatu. Taková informace musí být uvedena na kurzovním lístku, úplata přepočtena po provedení konkrétní směny a částka musí být uvedena na předsmluvních informacích a na dokladu, který zákazník od směnárníka obdrží. Na základě informací z dohledové činnosti, které má Česká národní banka k dispozici, je možné říci, že v současné době dochází k situacím, kdy jsou poplatky uváděny způsobem, 17