KROUŽKOVATEL Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù 3 Kroužkovací stanice Národního muzea
KROUŽKOVATEL DUBEN 2007 Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea) Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek KROUŽKOVATEL uveøejòuje: - pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice - informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha - zprávy z odchyatových akcí - pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù - èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù - osobní zprávy - zprávy z konferencí zamìaøených na kroužkování a migraci ptákù Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Veškeré textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD na adresu...obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (300 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni. Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 Modøany, e-mail: mir.jelinek@iol.cz nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: birdringczp@vol.cz. Náklad: 500 Tisk: JDS, Praha 10 - Hostivaø Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha
OBSAH Kroužky? Kroužky! 1 CEPÁK J. & JELÍNEK M. Zmìny a novinky v typech kroužkù 1 CEPÁK J. Kroužkovací zprávy 3 CEPÁK J. Slavík obecný - cílový druh 2007? 3 CEPÁK J. Projekt "Vlaštovka" v roce 2006 4 JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 2006 7 CEPÁK J. Chcete sponzorovat vydání Atlasu migrace ptákù? 11 ÈERVA L., ROSMUS J., JELÍNEK J., ZICHA F., HOVORKA L., KAISER J. Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v Krkonoších v letech 2001-2006. 12 VOLF V. Nìkolik postøehù z probíhajícího výzkumu vlaštovek obecných (Hirundo rustica). 17 ADAMÍK P. & KRÁL M. Záznam neobvykle starého kroužkovance lejska bìlokrkého Ficedula albicollis na Moravì 20 KVEREK P. Pozor na možné køížence slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) 21 KLÁPŠTÌ J. Praktický systém pro zaznamenávání pøepeøování 23 KLÁPŠTÌ J. Výbìr zajímavìjších zpìtných hlášení ptákù kroužkovaných v zahranièí 26 KLÁPŠTÌ J. Kdo to byl CHRIS MEAD (1940-2003)? 29 ŠKOPEK J., FORMÁNEK J. Vzpomínka na Václava Janáka 31 CEPÁK J. Zemøel Oldøich Kankrlík 32 ŠKOPEK J. Osiøelá Slòava 33 Výzva ke spolupráci KOLEÈEK J. Sledování vážek odchycených do ornitologických sítí 35
Kroužky? Kroužky! Shromažïování dat o okroužkovaných ptácích v centrální databázi kroužkovací stanice umožòuje i jejich rychlou a efektivní kontrolu. "Vychytá" se tak spousta chyb vzniklých pøeklepy pøi ukládání, které by jinak zùstaly skryty. V nìkterých pøípadech ale kontrola odhalí i neradostné porušení pravidel. Zejména jde o nedodržování pøedepsaných typù kroužkù. V nìkterých pøípadech snad lze zámìnu tolerovat, nìkdy se ale jedná o neomluvitelné excesy, které mohou mít za následek vážné zdravotní problémy nebo i úhyn okroužkovaného ptáka. Èást tìchto "pøehmatù" vzniká ortodoxním používáním pøíslušného kroužku podle typu (písmene). Opìt je ale nutné zopakovat, že øídícím je prùmìr kroužku a nikoli písmeno série. Zejména jde o používání typu Z (3.3 mm) na "Téèkové" druhy (zámìna za starý typ Zetek s prùmìrem 3.0 mm). Jsou ovšem i pøípady (nutno podotknout, že naštìstí ojedinìlé), kdy "zùstává rozum stát". Co si myslet o dlouholetém kroužkovateli, který použije pro pìvušku modrou èi strnada obecného kroužek typu P (prùmìr 2.0 mm)?! Dvojnásob to mrzí, uvìdomíme-li si, že pøehledy používaných typù kroužkù a jejich prùmìry jsou uveøejnìny v Pokynech, na webových stránkách a na dodacích listech a bylo na nì upozoròováno i na aktivech. Upozoròujeme, že používáním správného typu kroužku je nutné vìnovat zvýšenou pozornost, zejména v souvislosti se zavedením nových typù v posledních letech. Pøedpokládáme, že i v následujících letech budeme spektrum používaných kroužkù rozšiøovat. V letošním roce již nebudeme používání nesprávných typù kroužkù tolerovat a všechna porušení pravidel budou projednána v Kroužkovací komisi. Èasté dotazy se týkají možnosti pøedávání kroužkù mezi kroužkovateli. V minulých letech bylo nutné každý pøevod kroužkù hlásit kroužkovací stanici. V souèasné dobì již toto není potøeba a v pøípadì nutnosti mùžete své kroužky poskytnout (pøevést) kolegovi. Upozoròujeme ale, že za správné použití kroužkù a vykázání dat je zodpovìdný ten kroužkovatel, kterému byly kroužky vydány stanicí. "Poskytovatel" kroužkù nemùže ani vìdìt, zda kolega, kterému je pøedává, má v poøádku všechny platby, vykázaná kroužkovací data a tudíž i platnou kroužkovací licenci. Rada na závìr - kroužky poskytujte pouze tomu kolegovi, kterému stoprocentnì dùvìøujete. Jaroslav Cepák Zmìny a novinky v typech kroužkù Krátce po rozeslání objednávek kroužkù na rok 2007 obdržela Kroužkovací stanice nepøíjemnou zprávu. Tuzemský výrobce kroužkù, p. Janák, je vážnì nemocný (tehdy jsme ještì netušili, že zakrátko i zemøe) a není schopen v krátké dobì vyrobit dostateèný poèet kroužkù vìtších typù (EX až A). Za této situace bylo nutné urychlenì najít náhradní øešení. Nakonec byla výroba vìtšiny vìtších kroužkù zadána firmì Aranea z Polska. Cena kroužkù od zahranièních výrobcù je však zpravidla vyšší než u kroužkù tuzemské výroby. To pøináší i nutnost zdražení nìkterých typù tìchto kroužkù. Ceny však budou zvýšeny až u objednávek po 1.2.2007. U objednávek zaslaných v øádném termínu (do 31.1.2007) zùstávají pro rok 2007 zachovány pùvodní ceny bez navýšení. Kroužky vyrobené firmou Aranea budou rozesílány po vyèerpání zásob tuzemských kroužkù. Souèasnì došlo k menším úpravám oznaèení nìkterých typù kroužkù a zavedení nových typù kroužkù. V souvislosti s tìmito zmìnami dochází i k úpravì pøedepsaných typù kroužkù pro jednotlivé druhy ptákù. Aktuální znìní je k dispozici v pøíloze tohoto èísla èasopisu. Starší typy kroužkù tuzemské výroby používejte podle pùvodních pokynù. 1
Zmìny se týkají následujících typù kroužkù: ZA - náhrada za typ Z po vyèerpání èíselné øady, výrobce fi.mekaniska (Švédsko) ES - náhrada za typ EX po vyèerpání èíselné øady, výrobce fi.mekaniska. Od roku 2008 by mìly být k dispozici i ocelové kroužky tohoto typu. D, C, CB - kroužky o prùmìrech 9,0, 11,0 a 13,0 mm jsou k dispozici jak hliníkové, tak ocelové, výrobce fi Aranea (Polsko). Ocelové kroužky jsou urèené pøedevším na druhy s vysokým opotøebením kroužkù (napø. vodní ptáci - pøedevším kachny, lyska apod.) èi na druhy u nichž by mohla hrozit ztráta èi otevøení kroužkù (napø. krkavec). BX - ocelový kroužek o prùmìru 16 mm, hliníkový kroužek o tomto prùmìru již nebude vyrábìn (pro odeèítání èápù je urèen nový typ YY), výrobce fi Aranea YY - nový typ hliníkového odeèítacího kroužku o prùmìru 18 mm (výška 20 mm) urèený pro èápa bílého a èerného. Pozor na vìtší prùmìr kroužku, který je nutné zohlednit pøi kroužkování malých mláïat.výrobce fi Aranea A - hliníkový kroužek s uzávìrem o prùmìru 20 mm, výrobce fi.aranea. Použití je stejné jako u stávajícího kroužku A tuzemské výroby. AX - nový typ kroužku urèený pro kormorána velkého. Jde o nízký ocelový kroužek oválného tvaru (prùmìr 22 x 12 mm) s uzávìrem, výrobce fi. Aranea LX - nový typ hliníkového kroužku s uzávìrem o prùmìru 22 mm urèený pro orla moøského, pøípadnì orla skalního a královského. Ceník kroužkù platný od 1. 2. 2007: F, J 1,50 Kè C hliník 3,00 Kè S, TH 1,50 Kè C ocel 10,00 Kè N 2,00 Kè CB hliník 3,50 Kè ZA 2,00 Kè CB ocel 10,00 Kè R 3,00 Kè BX hliník *) 3,00 Kè K 2,00 Kè BX ocel 10,00 Kè H 2,50 Kè YY 12,00 Kè HN 2,50 Kè A 7,00 Kè EN 2,00 Kè AX 8,00 Kè ES 3,00 Kè LX 12,00 Kè D hliník 2,00 Kè LB 12,00 Kè D ocel 10,00 Kè *) distribuce jen do vyèerpání zásob, kroužek nebude dále vyrábìn Jaroslav Cepák a Miroslav Jelínek 2
Kroužkovací zprávy Poèínaje rokem 2002 bylo navázáno na tradici vydávání "Kroužkovacích zpráv", které obsahují pøedevším komentované údaje o okroužkovaných ptácích a zpìtných hlášeních, získaných v konkrétním roce. Postupnì bylo ve Zprávách ÈSO a novì v "Kroužkovateli" publikováno 6 zpráv za roky 2000-2005. Ve vydávání hodláme i nadále pokraèovat - kroužkovací zpráva za pøedchozí rok bude vždy souèástí podzimního èísla "Kroužkovatele". Pøedevším výèet zpìtných hlášení v tìchto zprávách pochopitelnì nemùže být úplný. Je tomu ze dvou dùvodù - èasových a kapacitních. Nìkterá hlášení ze zahranièí za pøedchozí rok docházejí se znaèným zpoždìním (i více než dvouletým) a nemohou být publikována v konkrétní zprávì. Z ekonomických dùvodù pochopitelnì nelze uveøejnit všechna hlášení - vždy se jedná pouze o výbìr tìch nejzajímavìjších. To ale neznamená, že ostatní nepublikované údaje nemají svou hodnotu. Každé hlášení kroužkovaného ptáka je cenné, lhostejno zda je publikováno v tištìné podobì nebo "pouze" uloženo v databázi kroužkovací stanice. Jaroslav Cepák Slavík obecný - cílový druh 2007? V letošním roce vyhlásila Èeská spoleènost ornitologická ptákem roku krále pìvcù - slavíka obecného. V minulých letech bylo zvykem, že Pták roku byl zároveò i tzv. cílovým druhem, kterému byla vìnována zvýšená pozornost ze strany kroužkovatelù. Ve vìtšinì pøípadù se však tato pozornost odrazila pouze v prostém poètu okroužkovaných ptákù a v následující sezónì pominula. Slavík je druhem, který pøímo svádí k podobnému pøístupu. Jde o druh, který je po pøíletu velice dobøe chytatelný na hlas. Slabinou této metody ovšem je, že jsou kroužkováni témìø výhradnì samci. Každý, kdo by se chtìl slavíkùm vìnovat, by mìl peèlivì rozvážit, zda je jeho zájem opravdu trvalý a bude schopen se tomuto druhu vìnovat i v následujících letech. Dosud sice postrádáme hlášení ze zimovištì, ale lze jen tìžko pøedpokládat, že nárazové zvýšení poètu okroužkovaných ptákù v jednom roce pøinese oèekávaný výsledek. Naopak cílená specializace na tento druh na konkrétním území v dlouhém èasovém období (viz Pavel Kverek) pøináší øadu cenných poznatkù z biologie krále pìvcù, využitelných i pøi jeho ochranì. Pokud se budete slavíkovi letos vìnovat, nezapomeòte zaslat lokalitní kartu do sekretariátu ÈSO. Velice žádoucí je i organizování "Nocí slavíkù" s ukázkami odchytu a kroužkování. Jaroslav Cepák 3
Projekt "Vlaštovka" v roce 2006 Jaroslav Cepák Kroužkování a sledování biologie vlaštovek obecných (sbìr hnízdních karet, sledování nocoviš ) se kroužkovatelé a èlenové ÈSO vìnují již nìkolik let, intenzivnì pak od roku 2003. O prùbìžných výsledcích bylo nìkolikrát referováno ústnì (schùze ÈSO, Aktivy) nebo ve formì písemných pøíspìvkù (ŠKOPEK 2003, ŠKOPEK & CEPÁK 2004, 2005a,b, 2006). Cílem následujícího èlánku je struèné shrnutí výsledkù z roku 2006, zpìtných hlášení v letech 2000-2005 a nastínìní plánu do letošního roku. Výsledky v roce 2006 Sledování hnízdìní a nocoviš vlaštovek obecných probíhalo i v loòském roce. Do konce února 2007 jsem obdrželi hnízdní karty od 15 kolegù kroužkovatelù a èlenù ÈSO (viz tab. 1). Oproti pøedchozím rokùm je karet ménì, ale i pøesto 340 sebraných karet pøedstavuje cenný materiál pro studium biologie vlaštovek. Poèetnost hnízdících vlaštovek byla o nìco nižší než v pøedchozích letech - napø. Vojtìch Volf, který sleduje každoroènì pravidelnì zhruba stejný poèet hnízdiš, hovoøí o asi 60% stavù v porovnání s prùmìrem z pøedchozích let. Nepøíliš úspìšná byla i loòská hnízdní sezóna. To se týká zejména druhého hnízdìní, pøi kterém pozorovatelé pomìrnì èasto nacházeli na hnízdech mrtvá mláïata. Pøíèinou bylo pomìrnì chladné a deštivé poèasí poèátkem srpna. Všechny hnízdní karty jsou v souèasnosti pøevádìny do elektronické podoby a výsledky budou využity mj. i v chystané reedici Fauny 3-Pìvci. Tab. 1: Spolupracovníci projektu "Vlaštovka" v roce 2006 a poèty jimi okroužkovaných ptákù a sebraných karet. Jméno pull. ostatní celkem poèet karet oblast sledování Baloun Zdenìk 15 1 16 2 Havlíèkùv Brod Bartoš Jiøí 14 2 16 4 Ústí nad Orlicí Bartuška Václav 54 1 55 29 Jindøichùv Hradec Cepák Jaroslav 61 2 63 15 Praha, Jindøichùv Hradec Chaloupka Miloš 9 0 9 4 Èeské Budìjovice Jelínek Václav 23 24 47 7 Svitavy Hampl A., Havel S., Rùžièka J. 80 2 82 16 Ústí nad Orlicí Havlíèek Jan - - - 6 Tábor Klápštì Jaroslav 331 480 811 81 Semily Koleèek Jaroslav 44 3 47 3 Vsetín Køivský Jan st. - - 72 Benešov, Kutná Hora Matouš Jan 70 0 70 17 Kutná Hora Štancl František 26 0 26 8 Pardubice Volf Vojtìch 306 0 306 76 Rychnov nad Knìžnou Celkem - - - 340 4
Zpìtná hlášení 2000-2005 Získávání zpìtných hlášení není hlavním cílem projektu "Vlaštovka", jejich vyhodnocení za období let 2000-2005 ale pøineslo zajímavé výsledky. I když je vlaštovka u nás nejkroužkovanìjším ptaèím druhem, evidovali jsme do roku 1999 pouhých 49 hlášení nad 100 km. Na základì 13 hlášení z Afriky byla sice pomìrnì pøesnì známá poloha zimoviš, znalostí o tahových trasách naší populace však bylo málo. Zejména jihovýchodní cesta na podzimním tahu jakoby témìø neexistovala. Situace se zmìnila s rozvojem pravidelných odchytù v rákosinách v Maïarsku, Slovinsku a v Itálii, nejen v souvislosti s projektem "Vlaštovka". Za pìt let se díky tìmto odchytovým akcím a vysokému poètu okroužkovaných ptákù u nás (viz tab. 2) podaøilo získat 45 zpìtných hlášení nad 100 km, (tj. témìø stejný poèet jako v pøedchozích 65 letech) a rozšíøit tak poznatky o migraci vlaštovek. Celkem pøesnì známe dobu odletu našich ptákù - první jedinci se na nocovištích v Maïarsku objevují již koncem srpna (mládì kroužkované T. Brinkem 29.6.2005 na Berounsku bylo již 31.8. kontrolováno na lokalitì Izsák, 515 km). Na možnost výskytu již kolem 20. srpna ukazují kontroly maïarských kroužkovancù z tohoto období v hnízdní dobì u nás. Vrchol prùtahu Maïarskem nastává až ve 3. a 4. záøijové pentádì (viz obr. 1). Zásadnìjší výsledek získáme po vyhodnocení smìru tahu naší populace. Ukazuje se, že moravské vlaštovky (ptáci oznaèení na hnízdištích východnì od 16.30 E) táhnou témìø výhradnì jihovýchodním smìrem pøes Maïarsko, naopak ptáci z Èech (západnì od 16.30E) pøes Itálii. To potvrzuje nízká "recovery rate" èeských vlaštovek, zastižených v Maïarsku (i pøes témìø 4x vyšší poèet ptákù, oznaèených v Èechách - viz tab. 2. Nálezy "èeských" vlaštovek na podzimním tahu pocházejí dále z Itálie (2), Slovenska (1), Slovinska (1) a Rakouska (1), naopak u moravských ptákù neevidujeme na podzim nález jinde než v Maïarsku. Skupina nálezù z afrických zimoviš byla obohacena tøemi nálezy z listopadu 2000 ze Støedoafrické republiky resp. z listopadu 2005 z Konžské demokratické republiky. Nálezy na jarním tahu jsou pochopitelnì mnohem ménì poèetné než podzimní. Z konce bøezna 2001 evidujeme nález ze støední Itálie (zároveò se jedná i o naší nejstarší vlaštovku, v dobì odchytu v 7. roce života - kroužkována byla jako pull. v roce 1994 v Rohovládovì Bìlé Ladislavem Štanclem). Zajímavé jsou dva nálezy z Konžské dem. republiky v první dubnové dekádì - ptáci stále ještì na zimovišti ve vzdálenosti pøes 7000 km. Z konce druhé dubnové dekády 2004 naopak pochází náš první nález z Turecka (jedinec byl kroužkován 24.7. 2000 na Bohdaneèském rybníku u Pardubic) Tab. 2: Poèty okroužkovaných vlaštovek obecných v Èechách a na Moravì a ve Slezsku v letech 2000-2005 a jejich nálezy v Maïarsku. Oblast pull. full-grown celkem poèet ZH v Maïarsku recovery rate (%) Èechy 13918 17220 31138 15 0.05 Morava a Slezsko 3698 4664 8362 16 0.19 Celkem 17616 21884 39500 31 0.08 5
Jak dál? Pøedpokládáme, že i nadále bude "Vlaštovka" prioritním programem Kroužkovací stanice. V tomto roce a následujících letech bychom se chtìli (kromì sbìru hnízdních karet) zamìøit i na sledování poèetnosti vlaštovek a jejích zmìn. Samozøejmì uvítáme i další spolupracovníky - do sledování tohoto široce rozšíøeného druhu se mùže zapojit skuteènì každý kroužkovatel. Literatura ŠKOPEK J. 2003: Kam "chodí" vlaštovky spát? Ptaèí Svìt X/2: 3. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2004: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2003. Zprávy ÈSO 58: 24. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2005a: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2004. Zprávy ÈSO 60: 50-51. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2005b: Nocovištì vlaštovek obecných v roce 2004. Ptaèí Svìt XII/2: 10. ŠKOPEK J. & CEPÁK J. 2006: Sledování vlaštovek obecných (Hirundo rustica) v roce 2005. Zprávy ÈSO 60: 50-51. Obr. 1: Hlášení našich vlaštovek z rákosinných nocoviš v Maïarsku a ptáci okroužkovaní v Maïarsku a nalezení v hnízdní dobì u nás v letech 2000-2005. 14 12 Poèet hlášení 10 8 6 4 2 0 VIII/4 VIII/5 VIII/6 IX/1 IX/2 IX/3 IX/4 IX/5 IX/6 X/1 Pentáda 6
Projekt CES v Èeské republice v roce 2006 Miroslav Jelínek Urbánkova 3368, 143 00 Praha 12 - Modøany, e-mail: mir.jelinek@iol.cz Od roku 2004 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je pøedevším zjiš ování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.60. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. Napø. v roce 2005 tato akce probíhala již na 597 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Rakousko, Maïarsko a Polsko). Pomìrnì èasto se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 150 chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika druhù). V zásadì je tedy pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde se bìhem jedné sezóny podaøí novì odchytit více než 80-100 ptákù. V roce 2006 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 36 kroužkovatelù na 22 lokalitách (viz tab.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 2004. Novì byl v roce 2006 zahájen CES na Èervenském rybníku na Mladoboleslavsku. Bohužel na dvou lokalitách (ryb.zrcadlo - silný déš bìhem 1. kontroly, Opatovický rybník - extrémní vzestup vodní hladiny na pøelomu èervna a èervence) nebylo provedeno všech 9 pøedepsaných kontrol. Podobnì jako v pøedchozích letech, i v roce 2006 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 600 Kè na kroužky, který by mìl pokrýt zvýšené náklady na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen dvì lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných sukcesionálních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 2006 v prùmìru 93 metrù sítí (70-146 m). Celkem bylo v roce 2006 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 76 druhù ptákù v poètu 6 532 ex. (viz tab.2). Celkovì lze rok 2006 oznaèit i pøes deštivé poèasí za prùmìrný. Zmìny poèetnosti nìkterých druhù bìhem akce CES v letech 2004-2006 jsou v tabulce 4. Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po nìkolika letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. 7
Nìkteré zajímavìjší informace o akci CES lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www bto.org.). Všem, kteøí se v roce 2006 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 2006 Kód lokality Místo (okres) kroužkovatelé 1 rybník Zrcadlo, JC Jelínek M., Smolík Z., Stránský F. 2 Bohdaneèský rybník, PA Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J. 3 Žehuòský rybník, NB Jelínek M. 4 Novozámecký rybník, CL Klápštì J. 5 NPR Soos, CH Jager D., Jaška P., Jelínek A., Tyml T. 6 Èekanice, ryb. Ovèín, ST Louda P. 7 Øežabinec, PI Šebestian J. 8 Opatovický rybník, JH Bartuška V., Cepák J., Voneš R. 9 Heømanský stav, OV Haluzík M., Stolarczyk J. 10 PR Krvavý, JH Kankrlík O., Malèák P. 11 Postøekov, DO Bošek V., Formánek J. 12 Velký Košíø, SY Urbánek L. 13 Zemìchy, ME Novák F. 14 Baroch, PA Èesák J. 15 rybník Žabakor, MB Klápštì J. 16 PR Strádovka, CR Bárta F. 17 Vlènov, HO Pavelèík P. 18 Hleïsebe, ME Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. 19 Pekla, SY Andrle J. 20 Záhlinice, KM Sitko J., Šromota O., Vermouzek Z. 21 Èervenský ryb., MB Kverek P. 22 Lhotka, ME Procházka J. Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 2006 ; Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Rákosník obecný 1084 848 1932 Rákosník proužkovaný 458 360 818 Rákosník zpìvný 278 271 549 Pìnice èernohlavá 247 180 427 Budníèek menší 145 194 339 Strnad rákosní 194 80 274 Sýkora modøinka 73 163 236 Sýkora koòadra 65 127 192 Sýkoøice vousatá 56 87 143 Pìnice slavíková 84 43 127 Rákosník velký 71 45 116 Budníèek vìtší 68 39 107 Slavík modráèek 49 39 88 8
9 Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Kos èerný 43 39 82 Pìvuška modrá 65 16 81 Cvrèilka slavíková 40 30 70 Pìnice hnìdokøídlá 44 25 69 Vlaštovka obecná 42 23 65 Strnad obecný 52 11 63 Èervenka obecná 23 39 62 Zvonek zelený 51 7 58 Cvrèilka zelená 42 12 54 Drozd zpìvný 31 21 52 Dlask tlustozobý 15 35 50 Bøehule øíèní 34 11 45 uhýk obecný 34 9 43 Vrabec polní 17 15 32 Jiøièka obecná 0 32 32 Stehlík obecný 10 16 26 Pìnkava obecná 20 2 22 Pìnice pokøovní 17 5 22 Vrabec polní 9 10 19 Moudivláèek lužní 12 2 14 Strakapoud velký 8 6 14 Drozd kvíèala 8 6 14 Sýkora babka 7 7 14 Lejsek bìlokrký 6 6 12 Sedmihlásek hajní 6 6 12 Cvrèilka øíèní 5 7 12 Mlynaøík dlouhoocasý 5 7 12 Slavík obecný 9 2 11 Ledòáèek øíèní 5 6 11 Bramborníèek hnìdý 8 2 10 Hýl rudý 5 5 10 Konipas bílý 4 6 10 Sojka obecná 6 2 8 Špaèek obecný 5 3 8 Rehek domácí 4 3 7 Brhlík lesní 5 1 6 Krutihlav obecný 5 0 5 Strakapoud malý 3 1 4 Rehek zahradní 3 1 4 Šoupálek dlouhoprstý 1 3 4 Bukáèek malý 3 0 3 Konopka obecná 3 0 3 Lejsek èernohlavý 2 1 3 Støízlík obecný 2 1 3 Kulík øíèní 2 0 2 Linduška lesní 2 0 2 Lejsek šedý 2 0 2 Zvonohlík zahradní 2 0 2 Èeèetka zimní 2 0 2 Kalous ušatý 1 0 1 Kukaèka obecná 1 0 1
Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Skøivan polní 1 0 1 Konipas luèní 1 0 1 Bramborníèek èernohlavý 1 0 1 Sýkora parukáøka 1 0 1 Králíèek ohnivý 1 0 1 Hýl obecný 1 0 1 Žluva hajní 1 0 1 Bekasina otavní 0 1 1 Vodouš kropenatý 0 1 1 Pisík obecný 0 1 1 Šoupálek krátkoprstý 0 1 1 CELKEM 3610 2922 6532 Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 2006 Lokalita, okres Poèet ex. Poèet ex..celkem ex. Sítì (metrù) Poèet ex./m +1.rok 1.rok Heømanský stav, OV 308 325 633 116 5,457 Novozámecký rybník, CL 325 364 689 132 5,220 Žehuòský rybník, NB 246 145 391 80 4,888 Øežabinec, PI 174 183 357 76 4,697 Postøekov, DO 177 126 303 76 3,987 rybník Baroch, PA 190 209 399 104 3,837 Èervenský ryb., MB 126 131 257 70 3,671 rybník Zrcadlo, JC 210 165 375 110 3,409 rybník Žabakor, MB 149 116 265 82 3,232 Krvavý rybník, JH 129 92 221 72 3,069 Opatovický ryb., JH 154 59 213 72 2,958 Vlènov, HO 138 141 279 96 2,906 NPR Soos, CH 176 67 243 84 2,893 Pekla, SY 114 90 204 72 2,833 Hleïsebe, ME 113 115 228 84 2,714 PR Strádovka, CR 118 75 193 72 2,681 Zemìchy, ME 145 96 241 94 2,564 Bohdaneèský rybník, PA 104 69 173 70 2,471 Lhotka, ME 118 62 180 79 2,278 rybník Velký Košíø, SY 152 133 285 146 1,952 Èekanice, ryb. Ovèín, ST 83 66 149 82 1,817 Záhlinice, KM 161 93 254 146 1,740 CELKEM 3610 2922 6532 10
Tab.4 Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v letech 2004-2006 Druh Zmìna poèetnosti ad. Zmìna poèetnosti juv. 2004/2005 2005/2006 2004/2005 2005/2006 Pìvuška modrá + 9% + 19% + 20% - 3% Èervenka obecná + 49 % - 35% - 61% + 74% Slavík modráèek - 42% - 8% - 9% - 4% Drozd zpìvný - 12% - 17% - 43% - 45% Kos èerný - 47% - 5% - 64% + 25 % Pìnice slavíková - 46% + 25% + 9% - 28% Pìnice èernohlavá - 5% - 16% - 29 % - 16% Pìnice hnìdokøídlá + 26% + 8% - 73% + 441% Cvrèilka zelená 0 % - 20% + 139% - 26% Cvrèilka slavíková + 15% + 3% + 48% - 17% Rákosník proužkovaný - 10% + 22% - 38% + 21% Rákosník obecný + 36% - 8% - 27% + 33% Rákosník zpìvný - 8% - 24% - 30% + 90% Rákosník velký + 12% + 5% - 51% + 74% Budníèek vìtší + 64% - 35% + 12% - 64% Budníèek menší - 29% - 9% - 59% + 65% Sýkora koòadra - 10% - 22% - 40% - 10% Sýkora modøinka - 14% - 26% - 39% - 27% Moudivláèek lužní - 59% + 14% - 83% - 73% Zvonek zelený + 378% - 45% + 259% - 86% Strnad obecný - 53% + 72% + 32% - 76% Strnad rákosní + 4% - 31% + 96% - 65% Chcete sponzorovat vydání Atlasu migrace ptákù? V roce 2008 bude vydán Atlas migrace ptákù Èeské republiky a Slovenska. Ve více než 500 stránkové publikaci, s bohatými grafickými a mapovými pøílohami, budou publikovány výsledky získané kroužkováním ptactva na území bývalého Èeskoslovenska za více než 80 let (1910-2002). Pøípravné práce byla již èásteènì podpoøeny Ministerstvem životního prostøedí ÈR. Naší snahou je, aby publikace mìla co nejnižší prodejní cenu, zejména pro kroužkovatele, kteøí se na sbìru dat podíleli a pro èleny Èeské spoleènosti ornitologické. Nabízíme proto všem možnost sponzoringu druhové kapitoly v Atlase. Pokud chce kdokoli sponzorovat zpracování a publikování kapitoly, vìnované oblíbenému ptaèímu druhu, mùže tak uèinit. Jeho jméno (v pøípadì firmy logo) budou uvedeny s podìkováním u pøíslušné druhové kapitoly. Sponzoringem pøispìjete nejen ke zpracování údajù o migraci ptákù, ale i ke snížení ceny knihy pro ornitology. Každý sponzor obdrží zdarma minimálnì jeden výtisk Atlasu. Minimální sponzorská èástka je 2000 Kè pro fyzické osoby a 5000 Kè pro firmy (instituce). Vìøíme, že se podaøí sehnat co nejvìtší poèet sponzorù a tím zpøístupnit Atlas co nejširšímu okruhu zájemcù. Bližší informace podá Kroužkovací stanice, tel. 271961256, e-mail: birdringczp@vol.cz Jaroslav Cepák 11
Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v Krkonoších v letech 2001-2006. Lubor Èerva 1, Jan Rosmus 2, Jaroslav Jelínek 3, František Zicha 4, Ludìk Hovorka 5, Jan Kaiser 6 1 Šermíøská 2384/1a, 169 00 Praha 6, e-mail: cerva@email.cz 2 Verdunská 9, 160 00 Praha 6 3 Na Fialce II 1692/12, 163 00 Praha 6 4 V Parku 90, 252 43 Prùhonice 5 Køovice 14, 273 21 Hobšovice 6 Polní 14, 252 64 Velké Pøílepy V horském sedle nad Voseckou boudou již šest let pravidelnì provádíme odchyt protahujících ptákù. Popis lokality a metodiku jsme již popsali ve Zprávách ÈSO (Èerva a spol. 2003: Odchyt ptákù v sedle nad Voseckou boudou v letech 2001 a 2002) a zpravodaji KRNAPu PRUNELLA v letech 2002-2006. Na metodice samotné nedošlo k výraznìjším zmìnám - denní odchyty provádíme ve výšce 1270 metrù nad moøem do cca 200 metrù natažených sítí, k noèním odchytùm pak používáme výkonný reflektor, který je napájen elektrocentrálou. Postupné zdokonalování èinnosti pøineslo výrazné zvýšení odchycených jedincù. Za dobu šesti let tak bylo celkovì odchyceno a okroužkováno témìø 30 000 ptákù v 87 druzích. Celkové poèty odchycených ptákù jsou shrnuty v tabulkách 1. a 2. Z tìchto pøehledù jasnì vyplývá, že efektivita je na stranì noèních odchytù, rovnìž druhová skladba je pøi nich výraznì pestøejší. Pokud lze i nadále poèítat se souèasnou podporou ze strany KRNAPu, bude naše aktivita i nadále pokraèovat. Jsme pøesvìdèeni o tom, že jedinì dlouhodobá èinnost na této lokalitì pøinese skuteèné výsledky v poznání zákonitostí denního, ale pøedevším noèního tahu. V loòském roce nás navštívil pan Graeme Backhurst, pùvodem anglický ornitolog, nyní vedoucí kroužkovací stanice v Keni. S týmem ornitologu z celého svìta provádí již od roku 1969 odchytovou akci v keòském národním parku Tsawo West, konkrétnì v horské krajinì u Ngulia Lodge. Sami jsme uvedenou lokalitu dvakrát navštívili a použili mnohé z jejich metod. Pravdìpodobnì jste o Ngulia Lodgei již slyšeli, jedná se o jednu z nejvìtších odchytových akcí ve svìtovém mìøítku a je možno s troškou nadsázky øíci, že lokalita v sedle nad Voseckou boudou poskytuje podobné možnosti. Rozhodujícím faktorem pro úspìch noèního odchytu je prakticky pouze dostatek nízké oblaènosti. Pøi takových vhodných podmínkách sedlem "protéká" neuvìøitelné množství ptákù, z nichž je odchyceno pouze nepatrné množství. 12
Tab. 1 pøehled chycených ptákù (Denní odchyt je èas od ranní kontroly po poslední kontrolu za úplné tmy, kdy byl odchycen alespoò jeden pták. Noèní úspìšný odchyt je alespoò jeden chycený jedinec v èase od zapnutí reflektoru za úplné tmy až do doby jeho vypnutí.) Denní + noèní odchyty 2001 2002 2003 2004 2005 2006 CELKEM Bìloøit šedý 0 + 6 0 + 7 0 + 5 2 + 16 0 + 8 1 + 23 3 + 65 Bramborníèek èern. 0 0 0 0 0 0 + 1 0 + 1 Bramborníèek hnìdý 6 + 38 1 + 5 4 + 19 0 + 53 3 + 4 3 + 73 17 + 192 Brhlík lesní 1 + 0 1 + 0 1 + 0 5 + 0 0 0 + 4 8 + 4 Budníèek lesní 3 + 3 0 + 3 3 + 1 0 + 13 1 + 3 0 + 22 7 + 45 Budníèek menší 56 + 5 41 + 21 138 + 0 165 + 24 76 + 5 55 + 44 531 + 99 Budníèek pruhohlavý 0 0 0 0 0 0 + 1 0 + 1 Budníèek vìtší 21 + 189 41 + 41 59 + 86 147 + 354 59 + 38 14 + 1093 341 + 1801 Budníèek zlatohlavý 0 0 0 0 0 + 1 0 0 + 1 Cvrèilka øíèní 0 0 0 + 1 0 0 + 1 0 + 2 0 + 4 Cvrèilka slavíková 0 0 0 + 1 0 0 0 0 + 1 Cvrèilka zelená 2 + 22 0 + 27 1 + 27 0 + 24 1 + 15 2 + 75 6 + 190 Èeèetka bìlavá 0 0 0 0 1 + 0 0 1 + 0 Èeèetka zimní 11 + 0 24 + 0 1 + 0 20 + 0 1 + 0 1 + 0 58 + 0 Èervenka obecná 218 + 819 225 + 620 91 + 87 738 + 1784 371 + 227 231 + 670 1874 + 4207 Èížek lesní 82 + 0 58 + 0 10 + 0 168 + 0 137 + 0 37 + 0 492 + 0 Dlask tlustozobý 0 + 3 0 0 + 1 1 + 7 2 + 2 0 + 1 3 + 14 Drozd brávník 2 + 0 2 + 0 1 + 0 5 + 0 0 0 + 1 10 + 1 Drozd cvrèala 4 + 0 0 0 41 + 0 11 + 0 2 + 9 58 + 9 Drozd kvíèala 3 + 1 2 + 0 23 + 0 31 + 4 24 + 0 6 + 0 89 + 5 Drozd zpìvný 32 + 5 28 + 14 29 + 0 145 + 70 54 + 12 17 + 22 305 + 123 Hýl obecný 4 + 0 4 + 0 5 + 0 63 + 0 66 + 0 3 + 0 145 + 0 Hýl rudý 0 0 0 0 1 + 0 0 1 + 0 Jiøièka obecná 0 0 0 0 1 + 0 0 1 + 0 Kalous pustovka 0 0 0 0 + 1 0 0 + 1 0 + 2 Kalous ušatý 0 0 0 0 + 4 0 + 4 0 + 5 0 + 13 Konipas bílý 1 + 0 1 + 0 0 0 0 0 2 + 0 Konipas horský 0 0 0 0 0 1 + 0 1 + 0 Konipas luèní 0 + 2 0 3 + 1 3 + 1 0 0 + 1 6 + 5 Kos èerný 22 + 1 30 + 1 5 + 0 71 + 10 15 + 0 11 + 1 154 + 13 Kos horský 3 + 0 6 + 3 10 + 0 9 + 0 8 + 0 1 + 0 37 + 3 Krahujec obecný 1 + 0 0 0 0 3 + 0 3 + 0 7 + 0 Králíèek obecný 1006 + 23 15 + 1 84 + 16 735 + 155 206 + 41 470 + 113 2516 + 349 Králíèek ohnivý 2 + 0 7 + 0 12 + 1 24 + 1 19 + 0 10 + 0 74 + 2 Krutihlav obecný 0 + 1 0 + 1 0 2 + 0 0 0 + 2 2 + 4 Kukaèka obecná 0 0 0 0 0 + 1 0 0 + 1 Kulíšek nejmenší 0 1 + 0 1 + 0 0 0 0 2 + 0 Køivka obecná 0 54 + 0 57 + 0 48 + 0 264 + 0 127 + 0 550 + 0 Køepelka polní 0 + 4 0 0 0 0 + 2 0 0 + 6 Lejsek èernohlavý 84 + 849 25 + 472 33 + 586 26 + 1840 46 + 380 12 + 2763 226 + 6890 Lejsek malý 0 0 0 0 + 1 0 0 0 + 1 Lejsek šedý 21 + 106 5 + 12 0 + 5 2 + 5 0 + 14 0 + 30 28 + 172 Lelek lesní 0 0 1 + 1 0 0 0 + 1 1 + 2 Linduška lesní 4 + 20 1 + 0 1 + 6 4 + 4 8 + 0 3 + 3 21 + 33 Linduška luèní 2 + 0 6 + 0 14 + 0 23 + 0 0 2 + 0 47 + 0 Linduška rudokrka 0 0 1 + 0 0 1 + 0 0 2 + 0 Mlynaøík dlouhooc. 25 + 0 8 + 0 0 10 + 0 1 + 0 2 + 0 46 + 0 Modráèek 0 + 3 1 + 0 1 + 1 1 + 2 0 0 + 3 3 + 9 Oøešník kropenatý 2 + 0 0 0 0 2 + 0 1 + 0 5 + 0 Pìnice èernohlavá 1 + 14 30 + 10 41 + 6 20 + 9 14 + 12 0 + 16 106 + 67 Pìnice hnìdokøídlá 1 + 6 0 + 6 3 + 3 6 + 8 0 + 4 1 + 6 11 + 33 Pìnice pokøovní 0 + 3 1 + 5 4 + 1 3 + 2 7 + 5 1 + 14 16 + 30 13
Denní + noèní odchyty 2001 2002 2003 2004 2005 2006 CELKEM Pìnice slavíková 2 + 25 1 + 28 3 + 26 0 + 22 3 + 62 0 + 165 9 + 328 Pìnkava jikavec 24 + 0 1 + 0 12 + 0 106 + 1 19 + 0 106 + 0 268 + 1 Pìnkava obecná 138 + 0 18 + 0 152 + 0 481 + 9 55 + 4 265 + 2 1109 + 15 Pìvuška modrá 55 + 6 95 + 2 108 + 0 118 + 0 120 + 0 87 + 17 583 + 25 Rákosník obecný 1 + 9 0 + 14 0 + 3 0 + 9 0 + 16 0 + 50 1 + 101 Rákosník proužk. 0 + 16 0 + 9 0 +4 0 + 4 0 + 1 0 + 30 0 + 64 Rákosník zpìvný 0 0 + 2 0 + 1 0 1 + 4 0 + 8 1 + 15 Rehek domácí 8 + 2 33 + 0 14 + 0 60 + 6 23 + 8 50 + 10 188 + 26 Rehek zahradní 49 + 364 16 + 75 12 + 43 33 + 86 16 + 92 7 + 231 133 + 891 Sedmihlásek hajní 2 + 6 0 + 6 0 + 1 0 + 8 1 + 8 0 + 24 3 + 53 Skorec vodní 0 0 0 0 0 1 + 0 1 + 0 Skøivan polní 0 0 + 1 0 0 + 17 0 + 9 0 + 134 0 + 161 Slavík obecný 0 0 0 0 1 + 2 0 + 2 1 + 4 Slavík tmavý 0 0 + 1 0 + 2 0 + 2 0 + 3 0 + 3 0 + 11 Sluka lesní 0 0 0 0 + 7 0 0 + 1 0 + 8 Sojka obecná 0 0 0 13 + 0 0 0 13 + 0 Stehlík obecný 0 0 0 1 + 0 0 2 + 0 3 + 0 Strakapoud velký 0 0 0 1 + 0 1 + 0 0 2 + 0 Strnad rákosní 1 + 0 3 + 0 1 + 0 1 + 0 1 + 0 0 7 + 0 Strnad obecný 0 0 1 + 0 0 0 + 1 1 + 0 2 + 1 Strnad zahradní 0 0 0 0 + 1 0 + 1 0 0 + 2 Støízlík obecný 25 + 0 10 + 0 9 + 1 31 + 11 8 + 0 10 + 0 93 + 12 Sýc rousný 0 + 2 1 + 0 1 + 1 1 + 1 0 + 4 0 3 + 8 Sýèek obecný 0 0 0 1 + 0 0 0 1 + 0 Sýkora babka 0 + 1 0 0 0 0 0 0 + 1 Sýkora koòadra 143 + 0 26 + 0 89 + 0 73 + 0 557 + 0 364 + 0 1252 + 0 Sýkora lužní 3 + 0 0 4 + 0 0 1 + 0 4 + 0 12 + 0 Sýkora modøinka 70 + 0 42 + 0 63 + 0 137 + 0 179 + 0 132 + 0 623 + 0 Sýkora parukáøka 2 + 0 1 + 0 10 + 0 0 0 20 + 0 33 + 0 Sýkora uhelníèek 85 + 0 275 + 0 146 + 1 188 + 0 379 + 0 134 + 0 1207 + 1 Šoupálek dlouhopr. 1 + 0 0 1 + 0 1 + 0 1 + 0 1 + 0 5 + 0 Špaèek obecný 2 + 0 4 + 0 0 6 + 0 0 0 12 + 0 uhýk obecný 0 + 5 1 + 1 0 + 1 0 3 + 6 0 + 4 4 + 17 Zvonek zelený 1 + 0 0 1 + 0 1 + 0 0 1 + 0 4 + 0 Žluva hajní 0 + 1 0 0 0 0 0 0 + 1 Celkem den 2232 1145 1264 3771 2772 2202 13386 Celkem noc 2560 1388 939 4576 1000 5681 16144 14
Tab. 2 pøehled poètu odchycených ptákù podle poètu úspìšných dnù a nebo nocí (Denní odchyt je èas od ranní kontroly po poslední kontrolu za úplné tmy, kdy byl odchycen alespoò jeden pták. Noèní úspìšný odchyt je alespoò jeden chycený jedinec v èase od zapnutí reflektoru za úplné tmy až do doby jeho vypnutí.) Rok Poèet Poèet Chyceno/den Chyceno/noc Celkem denních/ odchytù noèních/odchytù 2001 15 12 2 232 2 560 4 792 2002 18 10 1 145 1 388 2 533 2003 28 11 1 262 940 2 203 2004 40 30 3 771 4 576 8 347 2005 45 24 2 772 1 000 3 772 2006 43 30 2 201 5 681 7 882 Nejzajímavìjší zpìtná hlášení: Pìvuška modrá SFH J 887868 1 y. 07.10.2004 Kirkonummi,Uusimaa, Finsko 28.10.2004 Vosecká bouda 1173 km, 21 d. F. Zicha Èervenka obecná CZP S 238610 1 y. 30.08.2003 Vosecká bouda F. Zicha 12.10.2003 Nice, Francie 1002 km, 43 d. CZP TB 97465 1 y. 02.10.2004 Vosecká bouda F. Zicha 21.11.2004 Sevilla, Španìlsko 2247 km, 50 d. PLG KY 23208 +1 y. 09.09.2003 Siemianowka, Byalistok, Polsko 11.10.2004 Vosecká bouda 618 km, 398 d. J. Jelínek Slavík modráèek PLG KY 24853 M 1 y. 22.08.2003 Siemianowka, Byalistok, Polsko 06.09.2003 Vosecká bouda 618 km, 15 d. F. Zicha Rehek zahradní CZP TC 21717 F 1 y. 11.09.2005 Vosecká bouda F. Zicha 02.10.2006 La Cava, Tarragona, Španìlsko 1591 km, 386 d. Drozd zpìvný CZP K 426247 1 y. 02.10.2004 Vosecká bouda J. Jelínek 24.10.2004 Cervera, Castellon, Španìlsko 1644 km, 22 d. Drozd cvrèala CZP K 433234 1 y. 29.10.2004 Vosecká bouda F. Zicha 16.11.2005 Nerigean, Gironde, Francie 1347 km, 383 d. Drozd kvíèala CZP K 433192 M +1 y. 28.10.2004 Vosecká bouda F. Zicha 05.02.2005 Vogue, Rhone-Alpes, Francie 1079 km, 100 d. CZP K 433195 M 1 y. 28.10.2004 Vosecká bouda F. Zicha 27. 11.2005 Saint Laurent, Aquitaine, Francie 1346 km, 395 d. 15
Kos èerný CZP K 426636 1 y. 29.08.2005 Vosecká bouda L. Èerva 15.12.2005 La Roque Sainte Marguer, Aveyron, Francie 1182 km, 108 d. Králíèek obecný CZP P 47868 F f.g. 08.10.2001 Vosecká bouda J. Jelínek 22.10.2001 Stetten, Aargau, Švýcarsko 645 km, 14 d. Lejsek èernohlavý SFH T 47537 2 y. 26.06.2005 Sarkisano, Turku, Finsko 26.08.2006 Vosecká bouda 1128 km, 426 d. F. Zicha RUM XY 71598 F pull. 20.07.2006 Suzemka, Bryansk, Rusko 25.08.2006 Vosecká bouda 1281 km, 36 d. J. Jelínek CZP TX 52968 f.g. 15.09.2001 Vosecká bouda L. Èerva 11.07.2002 Hollola, Lahti, Finsko 1293 km, 299 d. CZP TC 80250 F 1 y. 27.08.2005 Vosecká bouda J. Jelínek 30.08.2005 Col de Bretoled, Valais, Švýcarsko 823 km, 3 d. Lejsek šedý CZP TA 15433 f.g. 16.09.2001 Vosecká bouda J. Jelínek 24.09.2001 Salzburg, Rakousko 373 km, 8 d. Pìnkava obecná HES N 197936 M +1 y. 04.10.1998 Col de Jaman, Vaud, Švýcarsko 02.10.2004 Vosecká bouda 789 km, 2190 d. J. Jelínek Pìnkava jikavec CZP TA 42135 F +1 y. 03.10.2004 Vosecká bouda J. Jelínek 05.05.2005 Virmailantie, Hame, Finsko 1325 km, 214 d. Èížek lesní RUM XT 82160 F 1 y. 30.08.2001 Rybachyi, Rusko 06.10.2001 Vosecká bouda 596 km, 37 d. F. Zicha RUM VS 74992 F 1 y. 06.08.2001 Sankt-Petersburg, Rusko 29.09.2002 Vosecká bouda 1539 km, 419 d. F. Zicha 16
Nìkolik postøehù z probíhajícího výzkumu vlaštovek obecných (Hirundo rustica). Vojtìch Volf Na poøíèí 412, 518 01 Dobruška, e-mail: vojtech.volf@email.cz Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) byla vždy jedním z našich nejhojnìjších druhù ptákù. Hlavním místem jejího výskytu je venkov, kde se stala neodmyslitelnou souputnicí našich zemìdìlcù, v jejichž objektech nejèastìji také hnízdí. Lidé ji pro její velkou užiteènost i pro povìru, že se usazuje jen u dobrých lidí, chrání a mají ji rádi. Na konci minulého, a na zaèátku tohoto století se však její poèetní stavy zaèaly povážlivì snižovat. Kroužkovací stanice Národního muzea proto v roce 2003 vyzvala kroužkující ornitology ke spolupráci na výzkumném úkolu, který má pøíèiny náhlého úbytku objasnit. I já jsem se pøihlásil, a tomuto zajímavému, leè èasovì nároènému úkolu se vìnuji již ètvrtou hnízdní sezonu. Èlánek si neklade za cíl nabídnout ètenáøi podrobný výèet dosažených výsledkù èi souhrn získaných statistických údajù. Výzkum stále probíhá, a na jeho konci to jistì udìlají povolanìjší. Nabízím jen hrstku zajímavostí ze života vlaštovek z regionu ve kterém žiji (Dobruška ve východních Èechách), tak jak jsem je mohl bìhem zmínìných hnízdních sezon odpozorovat. Pøidávám také nìkolik svých zkušeností, které jsem pøi této èinnosti získal a které by mohly být užiteèné novým zájemcùm o tento výzkum (nikdy není pozdì!). Zároveò chci následovat ty kolegy, kteøí své názory a zkušenosti prezentují. Za zcela zásadní považuji dùsledné znaèení všech hnízd ve zkoumaných objektech, a už jde o hnízda obsazená èi nikoli. Hnízda èísluji buï èerným uhlem, nebo modrou køídou. Je pravda, že v nìkterých chlévech mi je peèliví zemìdìlci do pøíští hnízdní sezony pøestøíkají vápnem, ale èísla prosvítají. Ihned je obnovuji. Ve vìtších stájích a kravínech si poøizuji ještì náèrtky. Bez tohoto postupu nelze serioznì a zodpovìdnì zkoumat a vyhodnocovat všechny indicie ze života vlaštovek. Napø. ve dvouøadém kravínì v Køovicích (Farmáø s.r.o.) je pøes 40 hnízd. Je zde velká frekvence znièených hnízd a naopak vždy nìkolik novì postavených. Nedovedu si pøedstavit zmatky, které by zákonitì nastaly, kdyby hnízda nebyla oèíslována! Hnízda jsou mimo hnízdní sezonu nièena lidmi vìtšinou neúmyslnì (údržba objektu, manipulace s technikou pøi krmení, pøi opravách èi rekonstrukci atd.) V hnízdní dobì jsem nìkolikrát zaznamenal, že hnízda se snùškou èi mladými ptáky byla stržena predátory (koèka, kuna). V každé hnízdní sezonì jsem se také opakovanì setkal s tím, že z hnízda zmizely snùšky vajec, nebo i mladí ptáci. Zde mám v podezøení potkany. Každým rokem také nalézám opuštìné snùšky (zde mám obavy o život samièek, samci nesedí!). Dle dosavadních zkušeností se mi zdá, že hlavním predátorem vlaštovek obecných u nás je koèka domácí! Sami zemìdìlci pøiznávají, že vidìli mnohokrát, jak nese koèka ulovenou vlaštovku v zubech. Také jsem byl informován a vidìl na vlastní oèi, že zejména v kravínech a odchovnách vepøù, kde se koèky nekontrolovatelnì množí, není o nálezy vlaštovèích køidélek a jiných nepoživatelných èástí jejich tìl nouze. Nìkteré koèky se zøejmì na vlaštovky dokonce specializují. Vidìl jsem jednu, jak sedìla na nešikovnì umístìném døevìném žebøíku (u okna) a èíhala na pøilétající vlaštovky. Nìkteré mìly ve zvyku usedat na okenní rám, nebo na konstrukèní vybavení chléva! Existují ale i záhady. V roce 2004 jsem našel v hnízdì v Pulicích (okr.rychnov n.knìžnou) uhynulá mláïata v dobré tìlesné kondici. Majitelé chléva mi k tomu dali následující informaci: V odpoledních hodinách (18.8.04) jsme najednou z chléva slyšeli 17
velký køik vlaštovek - rodièù i mladých ptákù. Mysleli jsme, že se k hnízdu dostala koèka, tak jsme ji šli odehnat. Koèka však ve chlévì nebyla, dospìlé vlaštovky létaly poplašenì po chlévì a hlasitì volaly. Mláïata na hnízdì rovnìž køièela. Vše zaèalo utichat až k veèeru. Mláïata zmlkla a jejich rodièe ještì nìjakou dobu létali po chlévì, a pak se usadili nedaleko hnízda. Byl jsem o všem informován, ale na místo jsem se mohl dostavit až za 2 dny. Zbývalo mi jen konstatovat smrt všech mláïat - jeden z rodièù pøi tom pøilétl do chléva, ale vzápìtí odletìl. Co bylo pøíèinou úhynu? Byla snad mláïata nakrmena nìjakým otráveným hmyzem? Nebo šlo o závažné onemocnìní s akutním prùbìhem? V roce 2005 a 2006 se totéž opakovalo v jiných chlévech. Na nìco takového jsem nebyl pøipraven. Mláïata byla v jistém stupni rozkladu a já jsem nenašel odvahu je zabalit a uložit doma do lednièky, abych získal èas ke komunikaci s nìjakým výzkumným ústavem. Tak mi nezbylo, než je zahrabat do hnoje, aby se nestali souèástí potravního øetìzce jiných živoèichù, nebo aby nebylo nìjaké pøípadné jejich onemocnìní šíøeno napø. mouchami. Nebo jiný pøípad.v roce 2004 jsem pøišel do jednoho z chlévù kroužkovat mláïata, kterých mìlo být v hnízdì dle pøedchozí kontroly 4 kusy. Jaké bylo mé pøekvapení, když jsem z hnízda vybral 7 kusù mladých vlaštovek! Mezi tìmi, které jsem chtìl kroužkovat, byla 3 mláïata, která jsem pøed týdnem okroužkoval v jiném hnízdì! Podobnou situaci, kdy se v hnízdì objevil vyšší poèet mláïat, než se jich zde vylíhlo, se vyskytl i v roce 2005. Ještì kurióznìjší jev jsem zaznamenal 5. srpna 2006 ve výkrmnì vepøù v ZD Dobruška. Celý pøedchozí den, noc i další ráno (cca v 7:00 h.) pršelo. Mìl jsem poznamenaná hnízda, kde bude tøeba kroužkovat. Jaké bylo moje pøekvapení, když na každém z tìchto hnízd sedìla"èepice vlaštovek". Nìkteré mi ulétly, vìtšinu jsem jich však chytil. Zase jsem našel létající mláïata, tentokrát bez kroužku - byla tedy neznámého pùvodu. Ale našel jsem i okroužkované. Napø. jedno jsem kroužkoval 15. 6. 06 ve chlévì v Pulicích (RK), jiné jsem kroužkoval 23. 6. 06 ve chlévì v Dobrušce (RK) a další pøilétlo až z Mìlèan (RK), kde jsem jej kroužkoval 14. 6. 06. Podaøilo se mi však chytit i dospìlou samièku, kterou jsem kroužkoval 11. 8. 05 v Køovicích (RK). Zøejmì zde plnila funkci jednoho z rodièù. Uvedené vlaštovky pøilétly ze vzdáleností cca od 1-2,5 km. Pravdìpodobnì se zde koncentrovaly kvùli nepøízni poèasí a potravní nabídce. Jak se ukazuje, naše znalosti o životì vlaštovek mají ještì mnohá bílá místa. Pøíkladem mùže být stavba hnízda. Podle jaké strategie jsou stavìna? Napøíklad stavba hnízd. Podle jaké strategie jsou stavìna? V roce 2003 jsem nenašel žádné novì postavené hnízdo, v ostatních následujících letech ano. Je zajímavé, že v nìkterých letech pøevažují hnízda dostavìná v èervenci, a to i v objektech, kde je nadbytek již postavených. Na jaøe nepøilétají všechny vlaštovky stejnì. Napø. v roce 2005 na Dobrušsko pøilétly vlaštovky opoždìnì. K prvnímu hnízdìní pøistoupily až koncem kvìtna a v èervnu, druhé hnízdìní doznívalo až koncem srpna. V roce 2006 zase pøilétaly na nìkolik etap. Z nìkterých hnízd již mladé vlaštovky vylétaly a do jiných hnízd zaèaly teprve snášet. Každý rok je jiný. Z toho plyne mé podezøení, že je obtížné v mnoha pøípadech jednoznaènì urèit, které hnízdìní je první a které druhé. Jen jako zajímavost uvádím, že ve volných vlaštovèích hnízdech také obèas zahnízdí i jiné druhy ptákù. Napøíklad jsem byl svìdkem jak v nich 3x úspìšnì vyhnízdil vrabec domácí a 2x rehek domácí. Samostatnou kapitolou je stavba hnízd. Bìžnì jsou stavìna na traverze, svítidle, trámu, nìjakém výklenku, nebo na podložce zhotovené hospodáøem. Vlaštovky dovedou pojmout stavbu hnízd nìkdy také ponìkud výstøednì. 18
V roce 2005 pøedvedly vlaštovky své stavitelské umìní v hospodáøské usedlosti v Pulicích (okr.rychnov n.knìžnou). V konírnì si postavily hnízdo na ocelovém profilu 13x55 mm (nastojato). Šlo o jednu z pásnic, které vyztužují klenbu. Hnízdo nebylo k nièemu jinému pøipevnìno, jak je jinak zcela obvyklé. Pøesto zde vlaštovky spolehlivì vyhnízdily. V roce 2006 jsem zde již toto hnízdo nenašel. Zøejmì bylo v zimì hospodáøem neúmyslnì shozeno, když nesl na vidlích koním náruè sena èi slámy. Bylo totiž situováno blízko dveøí. Naproti pøes dvùr je chlév krav, a zde si zase jiný pár postavil hnízdo ještì bizardnìjší. Je situováno na el. kabelu (typ AYKY), prùmìr 12 mm. Kabel je volnì natažen mezi dvìma osvìtlovacími tìlesy, jen na jednom místì pøipevnìn ke stropní traverze a hnízdo není opìt k nièemu jinému pøistavìno. V r. 2006 jsem našel hnízdo neporušené, pro hnízdìní však nabylo využito.obì hnízda byla postavena v èervenci 2005, v obou pøípadech bylo hnízdìní úspìšné. Jiným pøíkladem vlaštovèího stavitelské vynalézavosti je hnízdo postavené ve chlévì manželù v Dobrušce (okr.rychnov n.knìžnou). Je vystavìno za odchlíplou stropní deskou a byl zvolen stavební styl po zpùsobu vrabce domácího. V r. 2006 bylo rovnìž obsazeno a byla zde úspìšnì vyvedena mláïata. Poté došlo k rekonstrukci uvedené stáje a hnízdo zaniklo. Vzápìtí bylo pro úèely druhého hnízdìní postaveno v jiné stáji ve stejné usedlosti nové hnízdo, rovnìž za odchlíplou stropní deskou. Zøejmì se jednalo o stejný pár! S podobnì postaveným hnízdem jsem se setkal v r. 2006 i ve stodole v Pulicích (RK). Rozdíl byl jen v tom, že otvor ve stropì byl zakryt kusem podlahové krytiny z PVC. Jeden rùžek nebyl dostateènì pøipevnìn a to bylo pro vlaštovky výzvou k postavení hnízda. I zde došlo k úspìšnému vyhnízdìní, aè šlo o hladkou plochu zmínìné podlahové krytiny. O vlaštovèí vynalézavosti svìdèí i hnízdo ve chlévì z Køovic (RK). V r. 2005 zde byl po skonèení hnízdní sezony vymìnìn poškozený døevìný sloupek s hnízdem za ocelovou rouru o prùmìru 10 cm. Když vnuci majitelky na jaøe 2006 zde objevili nìkolik hrudek stavebního materiálu jako základ nového hnízda, tak neváhali a omotali vtipnì a úèelnì onu rouru na vhodném místì u stropu provázkem. Ten tvoøil pro vlaštovky vítaný zpevòující prvek a hnízdo zde bylo dostavìno a i zde byla úspìšnì vyvedena mláïata. Ještì dodávám, že každý rok sleduji pøibližnì stejný poèet subjektù. V r. 2003 jsem kontroloval 72 obsazených hnízd, v r. 2004 jich bylo 74, v r. 2005 došlo k nadìjnému nárustu na 100 hnízd. V r. 2006 však došlo opìt k poklesu na 76 hnízd. Každá hnízdní sezona pøináší nové vìdomosti o životì vlaštovek a prohlubuje zkušenosti pøi vedení popisovaných výzkumù. Na závìr snad zbývá dodat, že vlaštovka obecná je "kultovním" ptáèkem našeho venkova a její absence by zde byla pro širokou veøejnost nenahraditelná. 19
Záznam neobvykle starého kroužkovance lejska bìlokrkého Ficedula albicollis na Moravì Peter Adamík 1 & Miroslav Král 2 1 Vlastivìdné muzeum v Olomouci, Nám Republiky 5, 771 73 Olomouc 2 Valšùv Dùl 504, Dlouhá Louèka 783 86 Vysoký vìk je obdivován nejen u lidí, ale vždy nás zaujme i nìjaký neobvyklý záznam vysokého vìku mezi zvíøaty. Kroužkování ptákù je v tomto smìru mimoøádnì produktivní a snad ani neexistuje žádná jiná skupina živoèichù, kde by byli k dispozici tak detailní informace o horní hranici dožití. Jednou z prvních snah o prezentování nejvyššího vìku u ptákù byla v 70tých letech série prací Rydzewskeho publikovaná v èasopise Ring. Pozdìji na pøelomu tisíciletí to byla kompilace Staava (1998, 2001) a v dnešní dobì je možné prùbìžnì kontrolovat tyto rekordy již i na internetu (Staav & Fransson 2006). Ptáci hnízdící v ptaèích budkách jsou mnohem snadnìji kontrolováni po okroužkování než je tomu u otevøených hnízdièù. Právì díky této snadné proveditelnosti kontrolních odchytù jsou druhy jako lejsci a sýkory jedni z nejintenzivnìji studovaných druhù. Na lokalitì Sovinec - Dlouhá Louèka, okres Olomouc jsou lejsci nepøetržitì studováni již od roku 1973. Z každoroèních odchytù dospìlých jedincù za toto dlouhé období se nashromáždilo nìkolik desítek kontrolních odchytù kroužkovancù po jednom až 8 letech. Dne 29.5. 2005 byl na této lokalitì na hnízdì pøi krmení mláïat kontrolován samec lejska bìlokrkého (kroužek F 3801), který mìl nejménì 9 rokù. Samec hnízdil spoleènì s mladou samicí (2K). Jejich hnízdo se šesti mláïaty bylo pozdìj vyplenìno plchem velkým Glis glis. Uvedený samec byl kroužkován na lokalitì 25.5. 1998 jako pták starší dvou let (+2K). To znamená, že se narodil v roce 1996 nebo ještì døív. Tento jedinec byl po okroužkování opakovanì kontrolován pøi krmení mláïat ještì 2.6. 1999 a 2.6. 2001. Všechna ètyøi zjištìná hnízdìní byla na ploše o prùmìru 690m. Dle dostupných literárních pramenù a aktuální databáze EURINGu (Staav & Fransson 2006) se jedná o kontrolní odchyt nejstaršího zjištìného lejska bìlokrkého. Dosavadní publikovaný rekord držel nìmecký kroužkovanec s vìkem 7 let a 11 mìsícù (Staav & Fransson 2006). Dle osobního sdìlení R. Staava ze švédské kroužkovací centrály je však nejstarším lejskem nejménì desetiletá samice kroužkovaná soukromým kroužkem na ostrovì Gotland. U blízce pøíbuzného lejska èernohlavého je maximální zjištìný vìk 10 let a 11 mìsícù pro jednoho finského jedince. V databázi zpìtných hlášení KS NM Praha jsou ètyøi záznamy lejskù bìlokrkých s maximálním zjištìným vìkem osmi let (všichni ètyøi ptáci byli kroužkování jako mláïata). Literatura Král M. 2006. Návraty lejska bìlokrkého na rodištì. Živa 54: 132-133. Král M. & Pithart K. 1995: Stáøí lejska bìlokrkého (Ficedula albicollis). Sylvia 31: 69-74. Staav R. 1998: The longevity list of birds ringed in Europe. EURING Newsletter 2: 9-18. Staav R. 2001: Complementary longevity list of birds ringed in Europe. EURING Newsletter 3: 40-44. Staav R. & Fransson T. 2006: EURING list of longevity records for European birds. Pøístupno na: http://www.euring.org/data_and_codes/longevity.htm 20