S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 12, díl 4, kapitola 3, str. 1 12/4.3 O D P O R O V É S V A Ř O V Á N Í Spoj vzniká při průchodu elektrického proudu přes stlačené svařované části a využívá známého jevu, že při průchodu elektrického proudu vodičem vzniká teplo. Vlivem elektrického odporu v místě styku se materiál roztaví a vytvoří se metalurgický spoj. Podle konstrukčního uspořádání elektrod a podle tvaru spoje dělíme odporové svařování na: bodové odporové svařování, švové odporové svařování, výstupkové odporové svařování, stykové odporové svařování.

část 12, díl 4, kapitola 3, str. 2 S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A abulka moïností vyuïití odporového svafiování: R ozsah svafiovan ch tlou Èek 0,4 aï 4 mm Druh svafiovan ch materiálû ocel, Al, Ni, Cu a jejich slitiny Polohy svafiování v echny V elikost svafiovacího proudu 10 3 aï 10 5 A Druh svafiovacího proudu stfiídav Svafiovací napûtí 0,5 aï 10 V Svafiovací ãas 0,04 aï 2,0 s. Pfiítlaãná síla 500 aï 10 000 N Pa r a m e tr y a r e žim y o d p o r o v é h o s v a ř o v á n í Z ákladní parametry svařování elektrickým odporem jsou: svařovací proud I S, přítlačná síla P S, svařovací čas t S. U rčují se pro konkrétní svařované tloušťky a materiály. N astavení parametrů ovlivň uje i vzájemná rozteč svarů a vzdálenost od okraje plechu. abulka doporuã e n c h minimálníc h rozte ã í svarû a vzdále ností od okraje ple c hu: lou Èka svafiovaného plechu (mm) 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 4,0 5,0 Minimální rozteã (mm) 11 17 24 30 36 43 48 6 0 Minimální vzdálenost od okraje (mm) 5 6 7 8 9 10 12 14 Stejné množství tepla dodaného do svaru můžeme získat buď vysokým proudem a krátkým časem, nebo nižším proudem a delším časem. M luvíme potom o tvrdém režimu nebo měkkém režimu. Volba druhu

S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 12, díl 4, kapitola 3, str. 3 režimu svařování je závislá na svařovaném materiálu, převládá tvrdý režim. abulka roz sahû parame trû mû kkého a tvrdého re Ïimu odporového svafiování: Druh Mûkk reïim odporového svafiování vrd reïim odporového svafiování odporového Svafiovací tlak Svafiovací proud Svafiovací tlak Svafiovací proud svafiování (MPa) (A/mm 2 ) (MPa) (A/mm 2 ) bodové 2 aï 6 140 aï 200 nad 5 nad 200 vové 2,5 aï 6 16 0 aï 37 5 nad 5 nad 37 5 v stupkové 7,5 aï 11 do 120 nad 11 max. 500 stykové 2 aï 4 do 20 nad 4 nad 20 abulka informaã níc h parame trû pro bodové a vové odporové svafiování: yp Svafiovaná Bodové odporové svafiování vové odporové svafiování materiálu tlou Èka Svafiovací Svafiovací Svafiovací Svafiovací Svafiovací Svafiovací (mm) (mm) síla (N) proud (A) ãas (period) síla (N) proud (A) ãas (period) 0,5 1 250 6 200 5 2 500 10 6 00 2 Nízko- 1,0 2 300 9 500 8 4 000 15 000 3 uhlíkatá ocel 2,0 5 000 14 000 14 6 7 50 19 400 5 3,0 7 6 50 18 200 21 0,5 1 500 3 500 3 3 300 8 250 1 Nerezavû- 1,0 4 100 7 8 00 5 5 8 00 12 8 00 3 jící ocel 2,0 8 6 00 14 000 12 10 000 16 500 4 3,0 14 000 17 300 16 0,5 2 000 25 000 1 2 6 00 23 6 00 1 Lehké 1,0 4 000 35 000 2,5 3 8 00 32 000 2 kovy 2,0 8 000 6 4 000 4 4 8 00 42 000 3 3,0 15 000 9 8 000 6

část 12, díl 4, kapitola 3, str. 4 S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A Sv a ř ite ln o s t m a te r iá lů p ř i o d p o r o v é m s v a ř o v á n í Svařování elektrickým odporem je charakteristické prudkým ohřevem na teplotu tavení. o přináší zejména u materiálů s vyšším obsahem uhlíku nebezpečí zakalení. Legenda: svafiitelnost v borná svafiitelnost dobrá svafiitelnost dostateãná nedoporuãuje se svafiovat nesvafiitelné hliník nerezavûjící ocel mosaz mûì pozinkovaná ocel ocel olovo monelûv kov nikl NiCr bíl leskl plech zinek fosforov bronz alpaka abulka svafiite lnosti nû kte r c h kovû pfii odporovém svafiování: hliník nerezavûjící ocel mosaz mûì pozinkovaná ocel ocel olovo MonelÛv kov nikl NiCr bíl leskl plech zinek fosforov bronz alpaka

S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 12, díl 4, kapitola 3, str. 5 B o do vé s va ř o vá n í automobilový průmysl (výroba karoserií), doprava (při výrobě osobních vagó nů), spotřební průmysl (při výrobě chladniček, praček, bruslí apod.), elektrotechnický průmysl, stavebnictví (např. při výrobě lehkých střešních konstrukcí). Š vo vé s va ř o vá n í svařování nádrží, radiátorů, chladičů, při výrobě střech autobusů, stěn vagonů apod. V ý s tup ko vé s va ř o vá n í svařování výlisků (popelnice, řemenice ze dvou částí, součásti tlumičů apod.), lešení, třmenů telefonních relé atd. S ty ko vé s va ř o vá n í v elektrotechnice (svařování měděných vodičů s hliníkovými), ve stavebnictví (výroba výztuží), při výrobě nástrojů apod. V y u žití o d p o r o v é h o s v a ř o v á n í v p r ů m y s lo v é p r a x i

část 12, díl 4, kapitola 3, str. 6 S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A