Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály: STRATEGIE PRO RŮST - ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PO ROCE 2013 dokument z 12.12.2012 který hodnotí: -Stav sektoru zemědělství -Očekávaný vývoj vnějších podmínek -Stav a potenciál hlavních odvětví v podmínkách ČR a SZP -Strategické rozvojové cíle a oblasti českého zemědělství -Strategické rozvojové cíle a oblasti českého potravinářství -Projekci strategie při implementaci Společné zemědělské politiky -Projekci strategie do hierarchie priorit při snížení prostředků na SZP EU na období 2014-2020 NÁVRH BUDOUCÍ PODOBY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PO ROCE 2013 ukotven v řadě legislativních norem Hlavní cíle stanovené pro SZP, životaschopná produkce potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA PŮDA 2012 - MZE STRATEGIE PRO RŮST - ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PO ROCE 2013 Konstatováno,že z pohledu produkčního proběhla zásadní restrukturalizace sektoru doprovázená významným poklesem produkce a zaměstnanosti a prohlubujícím se saldem agrárního zahraničního obchodu již během 90. let, tedy před vstupem do EU. Od přistoupení ČR k EU dochází s postupnou integrací ČR do Společné zemědělské politiky k dalšímu prohlubování strukturální nerovnováhy českého zemědělství. I přes celkově příznivý dopad do ekonomické situace českých zemědělských podniků, zajištěný zejména stále rostoucími podporami EU, se odehrávají závažné a v řadě případů negativní změny, a to především ve struktuře výroby a ve vztahu zemědělství k přírodním zdrojům. Světový a evropský trh vykazuje významné dlouhodobé trendy rostoucí poptávky a tím dále zvyšuje i pravděpodobnost rostoucích cen většiny hlavních zemědělských komodit. S ohledem na omezující faktory růstu lze v nejbližší dekádě tyto cíle zajistit pouze udržitelnou (tj. environmentálně šetrnou) intenzívní zemědělskou produkcí zaměř ěřenou na odvětví s vysokou konverzí živin /živočišná produkce/ a na zlepšování kvality základního výrobního prostředku zemědělství - půdy.
Strukturální nerovnováha (úbytek zvířat, monokultury..) s projevy negativních dopadů v krajině je hrozbou pro dlouhodobou konkurenceschopnost Degradace půd způsobuje ročně škody, které se odhadují na více než 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, ztráta bonity půdy, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.) a je významnou hrozbou pro dlouhodobou konkurenceschopnost odvětví. Významná část vod je stále kontaminovaná, přičemž vyhovujícího ekologického stavu nedosahuje 82 % a chemického stavu 25 % vod, a to přes skutečnost, že téměř žádné vodní toky do ČR nepřitékají. ČR je významným evropským rozvodím a stav podzemních a povrchových vod je zcela závislý na srážkách a stavu krajiny. Voda z území ČR vlivem degradujících změn v zemědělské krajině rychle odtéká a krajina ztrácí svoji retenční schopnost. Velká část současné kulturní krajiny přišla zemědělským hospodařením o přirozené krajinné prvky. Důsledkem je snížená schopnost krajiny na vyrovnání se s výkyvy klimatických změn. Zemědělství má značné rezervy ve využívání energií, vlastní produkci obnovitelných zdrojů a příspěvku k zpracování a využívání odpadů. Reforma SZP Zavádí do prvního pilíře vícesložkovou strukturu přímých plateb včetně silné ekologické složky, tzv. ozelenění. - S ekologizací by mělo být nyní svázáno 30% přímých plateb. Předpokladem vyplácení přímých plateb nadále zůstane podmíněnost a dobré zemědělské a environmentální podmínky GAEC. Ozeleňování (greening) má být povinné pro všechny farmáře pobírající základní platbu. Podmínkou má být diverzifikace pěstovaných plodin (nejméně 3 plodiny), uchování stálých pastvin a vyčlenění 7 % obhospodařované půdy na ekologické účely. Stanovisko České republiky k navrženým změnám ČR bude usilovat o provázanost nových opatření s již existujícími podmínkami Cross Compliance a agroenvironmentálních opatření. V případě opatření diverzifikace plodin a ekologicky zaměř ěřených ploch (EFA) ČR podporuje navýšení velikostního limitu až na 1/3 průměrné výměry farmy daného členského státu a vyčlenění podniků s poměrem travních porostů (TP) nad 70 % výměry podniku. Nastavení opatření u ekologicky zaměř ěřených oblastí se jeví jako nejkomplikovanější. ČR považuje za nutné pečlivě zvážit tento požadavek na vyčlenění 7 % obhospodařované půdy na EFA včetně jednotlivých podmínek tak, aby v důsledku tohoto opatření nedošlo k dalšímu snížení zemědělské produkce a zhoršení konkurenceschopnosti evropských zemědělců. ČR považuje za vhodné prosazovat, aby v rámci EFA byly zahrnuty také plochy nevyžadující hnojení dusíkem a plnící stabilizační opatření (luskoviny, víceleté pícniny na orné půdě a jetelotrávy), či plochy, na kterých jsou plněna AEO, vzhledem k jejich nespornému pozitivnímu přínosu ke zvýšení kvality půdy a životního prostředí.
Degradace půdy SVZ Půda 2012 V současnosti dochází v České republice k velmi závažným degradacím půd a tím k poškozování jejich funkcí. Degradace půd může vést k omezení nebo až úplnému zničení cenných produkčních i mimoprodukčních funkcí. Hlavní faktory degradace: vodní a větrná eroze, utužení půd, zastavování území, ztráta organické hmoty, acidifikace nebo kontaminace půd, znečištění vod, zrychlený odtok Velkým problémem v ČR je také zamokření půd a nesprávné hospodaření na půdě v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ). Vodní eroze - dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování- ohroženo téměř 50 % ZPF. Rozlišujeme 2 druhy-erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou (vzniklou lidskou činností). Vodní erozi nelze zcela eliminovat, lze ji však výrazně omezit a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin. Ohroženost půd vodní erozí v ČR - maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč. Škody vodní erozí vyčíslené na základě odhadu nákladů na odstranění sedimentů a ztráty živin dosahují odhadem ročně více než 10 mld. Kč. Kategorie erozní Výměra Podíl Doporučení ohroženosti [ha] [%] Nejohroženější (Cp do 0,005) 1 283 0,03 převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty Silně ohrožené (Cp 0,005 0,02) 45 014 1,07 pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky Ohrožené (Cp 0,02 0,2) Mírně ohrožené (Cp 0,2 0,6) 919 004 21,77 vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií 1 211 556 28,70 pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií Bez ohrožení 2 044 630 48,43 žádné omezení Větrná eroze je přírodní proces, při kterém dochází k odnosu půdních částic z povrchu půdy mechanickou silou větru, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování. Příčiny vzniku větrné eroze je zejména nadměrná velikost půdních bloků s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy ať již přirozené či uměle vysazované aleje, remízky apod. a chybějící vegetační pokryv. Důsledky - zmenšení mocnosti půdního profilu, zejména ztrátou ornice, poškození fyzikálních i chemických vlastností půd a s tím související snížení úrodnosti půd. Dochází k výraznému zanášení komunikací, příkopů a výrazně se zvyšuje prašnost ovzduší. Ohroženost půd větrnou erozí Kategorie erozní ohroženosti Zastoupení jednotlivých kategorií na ZP v rámci ČR [%] půdy nejohroženější 2,54 půdy silně ohrožené 1,54 půdy ohrožené 4,55 půdy mírně ohrožené 5,68 půdy náchylné 5,08
Ztráta půdy zastavováním území (soil sealing) je spojené s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel (tzv. suburbanizací) a je největším problémem zemědělských půd v současnosti. Soil sealing je definován jako zakrytí půdy nepropustnými materiály, čímž půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není tedy schopná zastávat své mnohačetné významné funkce. Mezi příčiny zastavování půd patří stále relativně nízké ceny pozemků, kdy se investorovi vyplatí stavět na zelené louce, nežli využít plochy v zastavěném území města, či opravovat starší budovy (tzv. brownfield). Důsledkem je trvalá ztráta půdy a tedy i zničení všech jejích produkčních i ekologických funkcí. Dochází k úbytku kvalitních hodnotných orných půd, snižuje Ochrana se biodiverzita, mění se reliéf území a celý krajinný ráz. Dochází k omezení infiltrace a retence, dešťové srážky v zastavěném území tak způsobují lokální povodně. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina podzemní vody. V letech 2001 2006 ubylo v České republice 20 396 ha zemědělské půdy, tj. 11,2 ha/den. V roce 2006 byl úbytek půd pro osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha/den. V roce 2007 ubylo 5226 ha a v roce 2008 ubylo 5096 ha, tj. 14 ha/den. Množství zakrytého povrchu za rok 2006 bylo 243 m 2 /1 obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí Evropské Unie. Vzhledem k poloze České republiky uprostřed Evropy je zde vysoký potenciál pro další zastavování půd pro výstavbu tranzitních center a skladišť. Ācidifikace půd neboli okyselování je jedním ze závažných typů degradace půd. Vzniká činností člověka - používáním kysele působících průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, kejdy), účinkem imisí a kyselých dešťů (tj. přísunem oxidů slabých kyselin síry a dusíku), odebíráním bazických prvků (především Ca) z půdy plodinami, intenzivními závlahami, ale i monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem obilovin. Důsledkem acidifikace je pokles hodnoty půdní reakce (ph) to má vliv na výnos pěstovaných plodin, nedostatek živin potřebných pro růst rostlin (Ca, Mg), výrazně se zvyšuje rozpustnost většiny rizikových prvků, které se následně uvolňují do půdního roztoku a mohou být přijímány do rostlin a vstupovat tak do potravního Ochrana řetězce. S poklesem ph půdy souvisí i destrukce půdní struktury a zvýšení náchylnosti půdy k erozi. Další důsledky jsou: zhoršení kvality humusu, zpomalování uvolňování minerálního dusíku z humusu nebo petrifikace fosforu do sloučenin, ze kterých je těžko přístupný rostlinám. Dle údajů VÚMOP, v.v.i. je acidifikací vysoce ohroženo 43 % půd ČR. Vysoká náchylnost půd k acidifikaci je zejména v Kraji Vysočina, dále v krajích Jihočeském a Karlovarském. Vývoj půdní reakce v ČR naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Z porovnání průměrných hodnot výměnné půdní reakce mezi lety 1999-2003 a lety 2005-2009 zjišťovaných Ústředním zemědělským a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) vyplývá, že v závislosti na regionu (kraji) došlo v České republice ke změnám výměnného ph v rozmezí 0 0,2. V průměru pak v České republice došlo ke snížení půdní reakce o 0,1. Ztráta humusu (dehumifikace) úbytek organické hmoty v půdě vlivem působení eroze vodní i větrné, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci. Důsledky: ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální), zranitelnost vodní a větrnou erozí, vzrůst acidifikace, snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity, snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility, snížení poutání živin, zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním Ochrana dopadem na hydrosféru, snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů. Utužení půd vyznačuje se degradací půdní struktury, mající za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, snížení infiltrace a propustnosti a snížení retenční kapacity. Je způsobováno především utužováním půd těž ěžkými mechanismy, zvláště za nevhodných vlhkostních podmínek, vysokou závlahou půdy, pěstováním monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin, vysokým hnojením draselnými hnojivy, acidifikací půdy a úbytku půdní organické hmoty. Důsledky: negativně ovlivnění produkční a mimoprodukční funkce půdy, Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd.
Ochrana půd legislativní předpisy (výběr hlavních): Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF; Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí; Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav; Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků; Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor Příloha č. 3. GAEC GAEC Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu platné od roku 2010 GAEC č.3- Žadatel o dotace (SAPS) na minimálně 20% jím užívané výměry s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměř ěře tohoto druhu kultury užívané k 31.5. příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a) aplikování tuhých statkových hnojiv, nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na ha. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) podle jiného právního předpisu není stanovena minimální dávka nebo Ochrana b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %. Účel - Zachovat úroveň organických složek půdy, zajistit návratnosti živin do půdy a tím zvyšovat půdní úrodnost a příznivě ovlivňovat vodní režim půdy. Řešení.Využívání organických hnojiv,které zajistí nejkvalitnější OL!!!! ZÁVĚR JAK EVROPSKÉ, TAK NÁRODNÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY HOVOŘÍ O TOM, ŽE SE STAV PŮDY V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH PRUDCE ZHORŠIL. Je jisté, že bez náležitých opatření budou negativní vlivy působící na půdu dále zesilovat. DOSAVADNÍ OPATŘENÍ NEMĚLA VÝZNAMNÝ EFEKT. A PROTO JE NUTNÉ ZAVÉST NOVÉ LEGISLATIVNÍ A EKONOMICKÉ NÁSTROJE NA ZVÝŠENÍ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.