4.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 27.května 2013 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné z www.ddu-liberec.cz VY_32_INOVACE_157
U zrodu 4.křížové výpravy (1202 1204) stál papež Innocenc III. Ve svých prohlášeních vyčítal evropským panovníkům neschopnost a obrátil se proto na samotné rytíře a města. Jeho výzvu a znamení kříže přijali v r.1199 pouze někteří francouzští rytíři a část šlechty z Lombardie. Prvním vůdcem výpravy se stal francouzský hrabě Theobald ze Champagne. Cílem měl být Egypt, který byl klíčem k otevření cesty do Palestiny. Do Egypta se měli křižáci přepravit přes moře z Benátek. V r.1201 však Theobald zemřel a na jeho místo nastoupil Bonifác z Montferratu. 1
Křižáci měli za cestu přes moře zaplatit Benátčanům obrovskou sumu peněz, které se jim ale nepodařilo získat. Benátský dóže Enrik Dandol jim nabídl smazání dluhu, pokud pro něj dobudou křesťanské město Zadar, které v té době patřilo uherskému králi. Papež sice pohrozil křižákům exkomunikací, ale oni přesto v r.1202 na město zaútočili a dobyli ho. Výprava se tak změnila v bratrovražedný boj mezi křesťany. 2
Ani po dobytí Zadaru se křižáci nevydali do Svaté země, ale vyslyšeli nabídku Alexia IV. a zapletli se do vnitřních bojů v Byzanci. Alexios IV. jim za pomoc při dosazení na trůn nabídl velkou finanční odměnu a uznání papežovy svrchovanosti nad ortodoxní církví. Poté, co mu křižáci dopomohli k nástupu na trůn (1203), však nedokázal své sliby splnit a jeho vláda skončila palácovým převratem (1204). Křižáci pak v dubnu 1204 znovu zaútočili na Konstantinopol, město vydrancovali a část obyvatelstva povraždili. 3
Byzantská říše se tak na čas rozpadla. Vzniklo zde Latinské císařství a na něm formálně závislé království Soluňské, vévodství Athénské, knížectví Achájské aj. Na zbylém území vytvořili byzantinci Epirský despotát, Trapezuntské císařství a nejvýznamnější Nikájské císařství (kterému se v r.1261 podařilo obnovit Byzantskou říši). Papež byl zpočátku velmi zklamán jednáním křižáků, ale zároveň cítil jisté uspokojení z nadvlády západního křesťanstva. Uvědomoval si však také, že vydrancováním Konstantinopole bylo definitivně dovršeno rozdělení církve na východní a západní (schizma z r.1054). 4
Lombardie území na severo-západě Itálie SLOVNÍČEK Palestina z historického pohledu zahrnuje i dnešní Izrael, v užším smyslu území mezi Středozemním mořem a řekou Jordán dóže titul používaný ve středověké Itálii pro vládce některých republik Zadar město v dnešním Chorvatsku exkomunikace vyobcování, vyloučení z církve Svatá země označení pro dnešní Izrael Byzanc Byzantská říše (též Východořímská říše), vzniká rozpadem Římské říše r.395 a zaniká r.1453, kdy je dobyta osmanskými Turky ortodoxní též pravoslavná nebo východní církev, od západní se oddělila r.1054 Konstantinopol též Cařihrad, dnešní Istanbul schizma zde Velké schizma tj. církevní rozkol a její rozdělení na východní a západní, své kořeny mělo v touze papeže vládnout celému křesťanskému světu
Citace a použitá literatura 1. Bonifác z Montferratu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:boniface-of-montferrat.jpg 2. Projev k Benátčanům. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:gustave_dore_crusades_dandolo_preaching_the_crusade.jpg 3. Dobývání Konstantinopole. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:conquestofconstantinoplebythecrusadersin1204.jpg 4. Latinské císařství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:latinempire2.png HROCHOVÁ, Věra a Miroslav HROCH. Křižáci ve Svaté zemi. 2., upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996, 289 s., [32] s. obr. příl. Kolumbus, sv. 134. ISBN 80-204-0621-2. BRIDGE, Anthony. Křížové výpravy. 1. vyd. Překlad Marie Kreysová. Praha: Academia, 1995, 228 s., příl. ISBN 80-200- 0512-9. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. 1. vyd. Překlad Vladimír Pražák. Praha: Orbis, 1973, 214 s., příl. 602-22-862 RAJLICH, Jiří. Křížové výpravy a papežská politika. Historický obzor. 1997, roč. 8, čís. 3/4, s. 57-64.