Primice Václava Revendy

Primice Václava Revendy stručný průvodce s vysvětlivkami Černě a tučně jsou zvýrazněny orientační body primice Červeně s odsazením zleva jsou krátké komentáře k jednotlivým částem Písně jsou modrou barvou, název písně je vždy tučně. Stejnou barvou jsou psány i texty, které lid při mši svaté zpívá. Fialovou barvou jsou vyznačeny ty části mše, které lid pouze recituje. Zelenou barvou jsou naznačeny ty části písně, které lid nezpívá anebo to, co říká kněz jen sám.»kurzívou jsou pak napsány postoje při mši svaté: kdy si máme sednou, kleknout, nebo stoupnout Vysvětlení zkratek: K: zpívá nebo recituje jen kněz S: zpívá pouze sbor L: zpívá nebo recituje lid Velebí má duše Hospodina, a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici (Lk 1, 46-48) Sám září jako světlo, z rukou mu tryskají paprsky, tam je skryta jeho síla milosrdenství (srov. Abakuk 3, 4) S vděčností Bohu, rodině a přátelům za dar kněžství, žehná a o modlitbu prosí 23. 6. 2019 v 11 hod. kostel NSP P. Václav Revenda

Před mší svatou Krátký komentář, co se bude dít (V. Revenda) Co je primice Primice = primiční mše svatá je odvozeno od prima missa neboli první mše. Je to tedy první mše svatá, kterou novokněz slavnostně slouží. Co je mše svatá Mše svatá = bohoslužba je úkon, ve kterém se chceme setkat s Bohem, Bohu děkovat, prosit ho a nechat se Bohem obdarovat, obdarovat Jeho láskou, silou, moudrostí, trpělivostí a vším dalším, co právě potřebujeme. Postoje při mši svaté: Stojíme tehdy, kdy jsme připraveni okamžitě jednat. Něco jako vojáci. Také si při službě nemohou sednout, aby byli v pohotovosti k akci. Sedíme, když jen posloucháme. To známe třeba ze školy, že při vyučování studenti také sedí, aby mohli dobře a pohodlně přijímat informace. Klečení je projev úcty před Bohem a také vyjádření pokory. V běžném životě se s tím můžeme setkat třeba ve chvíli, když chlapec žádá dívku o ruku. Tím jí chce naznačit, že si jí váží, a že ji respektuje i její rozhodnutí.» Sedíme. Zpěv přede mší svatou: Můj Králi Můj Králi, má spáso, nikdo není jako Ty, za činy Tvé, z lásky mocné, životem chci chválu vzdát. Můj Králi, má spáso, bezpečný přístav jsi můj, ať vším, co jsem, a vším, co mám, nepřestanu chválit Tě. Tobě ať jásání z úst našich zní, sláva i moc Tobě jen náleží. Vrcholky hor se sklání před Tebou, moře chválí sílu Tvou. Před jménem Tvým s radostí tobě zpívám, 2 jsi moje láska, Tebe uctívám, navždy mi zůstane úkrytem náruč Tvá. Světlo světa 1. Ten, koho směly naše oči zřít, Ten, který řekl nám: Dotkni se mých ran, Ten, Jehož hlas nám v uších mohl znít, Ten, který do srdcí Svůj pokoj rozdává. Ať každá píseň stále o Něm zpívá, svět může poznat Zář, která vchází do všech stínů. 2. Sám před sebou svět oči zavírá. Jak cestu poznat má, kdo slepý klopýtá? Už nesmíš déle dřímat, je část vstát,

své srdce otevřít a ruce podávat. Pak můžem spolu projít každou bouří a bdít jak noční stráž, která čeká na svítání! Ref: Chci dál světlo nést, být pro zem sůl! Už mizí všechny stíny, teď Láska hoří v nás! Chci dál světlo nést! Kristus je svící, dnes celá Země září plná lesku Jeho světla v každém z nás. 3. Tak mnoho lidí hledá, pro co žít, jak krokům smysl dát, čím dlaně naplnit. Teď s úsměvem jim můžeš vyjít vstříc, Vstup: Mše svatá ať v novém setkání smí Ježíš promluvit. Tím Světlem, které v hloubi srdce nosíš, máš sílu tišit pláč, místo nářků zajásání. 4. Co osolí sůl chuti zbavená a komu posvítí lampa ukrytá? Jak život dá se bez Života žít? Přijď, Duchu, obnov nás, přijď vlažné zapálit! Kéž pravá láska znovu všechny spojí, a víra s nadějí nás vede k zmrtvýchvstání. K oltáři přichází kněží s ministranty. I my jsme přišli slavit mši svatou. Bůh člověka volá a člověk na toto volání slyší a přichází. Jelikož nemůžeme jít v průvodu všichni, přidáváme se aspoň v duchu, proto stojíme. Používání kadidla Kadidlo se je vonná pryskyřice, která začíná vonět při zahřátí. Kadidlo se užívalo už od nepaměti: když šel v průvodu král, tak ho předcházelo, ve Starém zákoně se užívalo například k okuřování oltářů. Symbolů můžeme najít několik, ale tím nejdůležitějším je symbol modlitby: Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě. (Ž 141,2). Během mše svaté se okuřuje zvlášť to, co symbolizuje Krista, nebo to, co mu přinášíme darem jako oběť: kniha, ze které se čte evangelium, oltář, chleba, víno, kříž, kněz a lid. Průvod s křížem Kříž je symbolem křesťanů, protože skrze něj byl přemožen hřích a smrt, aby člověk mohl být vykoupen. Není to Kristova prohra, ale naopak triumf, protože On vstal z mrtvých. A tak nám jasně ukázal, že i náš život smrtí nekončí. Tak jako On, i my jednou slavně z mrtvých vstaneme. A to je koneckonců naše životní naděje, nasměrování a smysl života spása duše. A proto jdeme za křížem, abychom si tuto naději uvědomovali, celým svým životem Ho následovali. A také, když jde průvod mezi lidmi, stejně přichází mezi lidi i sám Kristus. 3

Zazvonění zvonku» Stoupneme si. Zpěv při mši svaté: 1. Fanfára 2. Slunce Kristovy lásky Slunce Kristovy lásky ať ozáří nás, oheň svatého Ducha ať zapálí nás. Ať nedoutnáme jen, ÚVODNÍ OBŘADY: Mši svatou zahájíme křížem jako modlitbu. K: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. L: Amen ať nezhasíná den, ve kterém se jeho milost oslavovat má. (3x) K: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha ať je s vámi se všemi. L: I s tebou Nejprve chceme Boha poprosit za odpuštění všeho toho, co jsme pokazili svým špatným hříšným jednáním a litovat toho. Kněz uvede úkon kajícnosti a pak následuje chvíle ticha. Po té všichni společně říkají: Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat: je to má vina, má veliká vina. Proto prosím Matku Boží, Pannu Marii, všechny anděly a svaté i vás, bratři a sestry, abyste se za mě u Boha přimlouvali. K: Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám hříchy a doveď nás do života věčného. L: Amen. Kyrie S: Pane, smiluj se. L: Pane, smiluj se. S: Kriste, smiluj se L: Kriste, smiluj se. S: Pane, smiluj se L: Pane, smiluj se. Pak následuje radostný zpěv, oslava Boha, kterého chválíme, klaníme se mu, kterému děkujeme, že se k nám sklání, i když hřešíme a chybujeme. 4

Gloria K: Sláva na výsostech Bohu Slavnostní mezihra varhan S: a na zemi pokoj lidem dobré vůle. L: Chválíme tě. S: Velebíme tě. L: Klaníme se ti. S: Oslavujeme tě. Vzdáváme ti díky pro tvou velikou slávu. L: Pane a Bože, nebeský Králi, Bože, Otče všemohoucí. S: Pane, jednorozený Synu, Ježíši Kriste. L: Pane a Bože, Beránku Boží, Synu Otce. S: Ty, jenž snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. L: Ty, jenž snímáš hříchy světa, přijmi naše prosby. Ty, který sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi. S: Neboť ty jediný jsi svatý, ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi svrchovaný, Ježíši Kriste, V: se Svatým Duchem, ve slávě Boha Otce. Amen. VSTUPNÍ MODLITBA Každý z nás přicházíme na mši svatou s nějakým úmyslem, za který chceme Boha prosit nebo mu jen něco svěřit, aby se o to postaral. A právě teď a tady je ta vhodná chvíle to Bohu říci v tiché modlitbě, kterou kněz uvodí slovy: K: Modleme se. Chvíle ticha k modlitbě Po chvíli ticha kněz shrne všechny modlitby lidí do jedné jediné tzv. Vstupní modlitby. Je to něco jako vánoční kolekce bonbonů, kdy ačkoliv je bonbonů mnoho, tvoří jeden celek bonboniéru. Stejně jako tato modlitba. Proto se jí také říká kolekta, což pochází od latinského colligere sbírat. Ta končí slovy: K: po všechny věky věků. L: Amen.» Sedneme si. BOHOSLUŽBA SLOVA: Nyní si můžeme sednout a zaposlouchat se do Božího Slova úryvku z Bible. Každému z nás chce Bůh něco říct, něčím inspirovat, povzbudit. 1. čtení 1. Královská 18, 21-39 Nyní se zaposloucháme do příběhu Starého zákona, kde uslyšíme o proroku Eliášovi. Tento příběh nás přenese až do doby před Kristem, tedy do dějin izraelského národa. Byl to národ, se kterým Hospodin uzavřel smlouvu, tzv. Desatero. Byla to oboustranná smlouva, kdy za jeho dodržování Bůh bude těmto lidem v životě pomáhat, chránit je od nepřátel a od zla. Avšak při porušení této Smlouvy se Boží ochrana umenšuje. 5

A to se stalo právě v tomto příběhu. Tento izraelský národ se začal klanět jiným bohům. Ale protože Bůh nechce člověka zahubit, ale spasit, proto mu posílá kněze, dříve to byli proroci, aby skrze ně člověka nasměroval na správnou cestu. Situace už byla tak vážná, že z Hospodinových proroků nezbyl nikdo, jen Eliáš. Příběh pak velmi poutavě vypráví o zkoušce, který bůh je pravý, zda Bůh Izraele Hospodin anebo pohanští bohové. Toto zamyšlení se může týkat i každého z nás: každý sloužíme nějakému bohu, protože to, co mám na prvním místě, je pro mě bohem. Je to ale ten pravý Bůh, který mě bezpodmínečně a nesobecky miluje, pomáhá mi a chrání mě od zla? slyšeli jsme slovo Boží. L: Bohu díky. Žalm 1. kniha Kronik 29 Žalm je modlitba ve formě básně. Řecké označení pro žalmy je psalmos a jde o označení zpěvu s hudbou, což popisuje formální stránku žalmů. Hebrejský název knihy znamená v překladu chvály, což popisuje obsahovou stránku žalmů. Nářek a chvála jsou dvě základní duchovní polohy žalmistů, které vycházejí z životní zkušenosti smrti (a toho, čím je život ohrožen) a života (a toho, co život posiluje). Tato dvojí celostní lidská zkušenost je v modlitbě vztažena k Bohu, který je zcela nakloněn člověku. Výsadou žalmů je Boží odpověď na předloženou věc, problém apod. A právě chválou Boha je i následující responzoriální zpěv: sbor předzpívá odpověď a lid ji zopakuje hned, ale i po každé sloce. S: Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země, aleluja. L: Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země, aleluja. 1. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť tobě patří všechno na nebi i na zemi. L: Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země, aleluja. 2. Tobě, Hospodine, přísluší kralovat, Ty jsi svrchovaně povýšený nade vším, od tebe je bohatství a velebnost 2. čtení 1. Korintským 13, 1-13 6 L: Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země, aleluja. 3. Ty vládneš nade vším, ve tvé ruce je síla a moc, ze tvé ruky pochází všechna velikost a vláda. L: Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnovíš tvář země, aleluja. Druhé čtení zazní z Nového zákona tzv. Velepíseň lásky. Je to text, který se často čte na svatbách. Chce se tím naznačit nejen to, jak je důležitá pro

novokněze primiční mše, ale také, že kněz se lásky nezříká. Ba naopak. Vybral si tu největší Lásku Boha který, oproti člověku v manželství, nikdy nezklame. Velepíseň lásky napsal svatý Pavel. Byl původem Žid, pronásledoval křesťany. Když jednou jel do Damašku opět zatýkat ty, kdo věří v Krista, na cestě se mu Ježíš sám zjevil. Pavel oslepne a ostatní vojáci, kteří ho doprovázejí, jsou ohromeni. Pavel po příjezdu do Damašku nejen že křesťany nezatýká, ale sám se obrací a nechává se pokřtít. Sám pak pro Krista prolil krev jako mučedník. Ačkoliv byl svatý Pavel velmi přísným a nekompromisním vojákem, dokázal napsat něco tak krásného, co opěvuje lásku. Kéž je nám tento text inspirací v našich vztazích k druhým, abychom se nemilovali jen slovy nebo tělesně, ale opravdově. Tak jak Bůh miluje nás: tak jak o tom vypráví tento hymnus. slyšeli jsme slovo Boží. L: Bohu díky. Zpěv před evangeliem při nasypání kadidla: Haleluja, sláva, čest i chvála s dobrořečením Ref: Haleluja, sláva, čest i chvála s dobrořečením, síla i moc, úcta i díky Tobě navěky náleží.» Stoupneme si. Aleluja při průvodu s evangeliem 1. Přišel jsi plamenem zažehnout knoty vírou jen doutnající, změnit pustinu v zahradu rozkvetlou /: v srdcích bez lásky strádajících. :/ 2. Svatý se dotýkal nečistých, sloužil ten, kdo měl být uctíván. Král umýval nohy svým poddaným, /: nevinný za hřích byl potrestán. :/ Nyní se bude číst evangelium, radostná zpráva o Pánu Ježíši. Slavnostně se proto přinese kniha na ambon. Sám Pán Ježíš k nám chce v následující chvíli promluvit. Stojíme, pozorně nasloucháme, abychom mohli podle Ježíšových slov žít lépe svůj život. Evangelium Mt 5, 3-16 Je čteno z Nového zákona, který vypráví o životě Ježíše Krista: co on sám konal a kázal. Tento úryvek jsou tzv. Blahoslavenství, tedy povzbuzení do našeho života. I když někdy třeba pláčeme, je nám dávána naděje, že se jednou budeme smát, totéž když se k nám někdy druzí nechovají vlídně a dobře, máme naději, že se vše zlé v dobré obrátí apod. Fanfára po evangeliu při uložení evangeliáře» Sedneme si. 7

Homilie Homilie je promluva kněze, který se nám snaží slyšené Boží Slovo vysvětlit, přiblížit a povzbudit nás k následování Pána Ježíše. Chvíle ticha» Stoupneme si. Vyznání víry S: Věřím v jednoho Boha, L: všemohoucího Otce, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. S: Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Božího Syna, který se zrodil z Otce přede všemi věky: L: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. S: On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. L: Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. S: Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. L: Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. S: A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. L: Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. S: Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. L: Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen. Přímluvy: Tak jako děti své rodiče často prosí o něco, co by potřebovaly nebo chtěly, i my můžeme Boha za něco nebo za někoho prosit. Neboj se. I ty můžeš třeba i v duchu říct Pánu Ježíši nějakou svou prosbu. A bude-li to, oč prosíš, ve shodě s Jeho vůlí tedy k tvému dobru, jistě tě rád vyslyší. Bude následovat několik přímluv, po kterých se bude zpívat odpověď: Kyrie, Kyrie, eleison (Pane, smiluj se; vyslyš nás)» Sedneme si. Obětní průvod a příprava darů: Začíná druhá, hlavní část mše svaté. Ministranti vše potřebné připraví na oltář. Pak přinesou zástupci věřících dary misku s hostiemi a konvičky s vínem a vodou. I my ostatní můžeme alespoň v duchu přinést Pánu Ježíši svoje dary radosti a starosti každodenního života, i ty, které nám leží na srdci, to, co jsme Bohu přinášeli v úvodu. 8

Zpěv k obětování Korunovaná hvězdami : Přijmi naši chválu, Paní divukrásná, Panno přesvatá, celá sluncem oděná, korunu z hvězd máš a měsíc u nohou, jsi jistý přístav náš, jsi spásy jitřenkou. 1. Úžasná je Tvá krása, ó Panno pokorná, odpovíš slovu Páně: Staň se vůle tvá. Lůnem spásy se stáváš nám z Evy zrozeným, jásot zní v nebesích nad Božím vtělením. 2. Místo své neopouštíš u nohou Synových, zkoušená bolestí, chraň víru dětí svých. Z pramenů Boží spásy žíznivým nabíráš, kříž, který objímáš, nám nebe otvírá. 3. Jméno tvé jasně září nádherou nesmírnou, Královnou andělů a jitřenkou tě zvou. Radostí Eva jásá, chválu vzdá stvoření, v lásce Tvé odkrývá se příslib spasení. 4. Bůh tě vzal do své slávy, ozdobil korunou, krásu tvou vyvýšil, jsi naší Královnou. Věrně nás doprovází srdce Tvé mateřské, projdi s námi až k trůnu slávy nebeské. Požehnaný jsi, Bože veliký 1. Požehnaný jsi, Bože, na věky, z Tvé ruky všechno máme. Požehnaný jsi, Bože veliký, chléb Ti zde přinášíme. Následující slova kněz říká do preludia, které zazní po této sloce K: Požehnaný jsi, Hospodine, Bože celého světa. Z tvé štědrosti jsme přijali chléb, který ti přinášíme. Je to plod země a plod lidské práce, a stane se nám chlebem věčného života. Lid odpovídá: L: Požehnaný jsi, Bože, navěky Sbor pak pokračuje, lid se k nim může přidat: 2. Požehnaný jsi, Bože, na věky, z Tvé ruky všechno máme.» Stoupneme si. Fanfára při okuřování lidu Požehnaný jsi, Bože veliký, víno Ti přinášíme. Následující slova kněz říká do preludia, které zazní po této sloce Požehnaný jsi, Hospodine, Bože celého světa. Z tvé štědrosti jsme přijali víno, které ti přinášíme. Je to plod révy a plod lidské práce, a stane se nám nápojem duchovním. Lid odpovídá: L: Požehnaný jsi, Bože, navěky Sbor pokračuje, lid se k nim může přidat: 3. Požehnaný jsi, Bože, na věky, z Tvé ruky všechno máme. Požehnaný jsi, Bože veliký, dary Ti přinášíme. 9

Modlitba nad dary Kněz modlitbu uvodí slovy: K: Modleme se, aby Bůh přijal oběť své církve. L: Ať ji přijme ke své slávě a k spáse světa. Preface: Modlitba končí slovy: K: Skrze Krista našeho Pána. L: Amen. K: Pán s vámi. L: I s tebou. K: Vzhůru srdce. L: Máme je u Pána. K: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. L: Je to důstojné a spravedlivé. K: Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, Tato část oslavuje Boha a poukazuje na to, proč a za co Boha chválí andělé v nebi, ale i za co ho má chválit člověk, za co mu děkovat apod. My se k těmto nebeským zástupům, které Boha v nebi chválí, přidáváme velmi slavným hymnem SANCTUS, kde se tajuplně spojuje ke chvále Boha nebe a země, a tak se prolíná nebeský svět s tím pozemským. Tento chvalozpěv je uvozen slovy kněze: K: S nimi také my radostně vyznáváme tvé jméno, a našimi ústy tě chválí celý vesmír a všechno tvorstvo zpívá: Sanctus: Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na výsostech. Čtvrtá eucharistická modlitba Jedná se o starobylou modlitbu ze 4. století, kdy Bohu děkujeme, co všechno pro člověka vykonal: stvořil svět, člověka a odpouští mu hříchy. Také že mu na člověku záleží, pomáhá mu a má ho nesobecky a nepodmíněně rád. Tuto modlitbu se modlí kněz a začíná slovy: K: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. Člověka jsi stvořil k svému obrazu a svěřil jsi mu celý svět, aby vládl nade vším tvorstvem a sloužil jedině tobě, svému stvořiteli. A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal na pospas smrti. Slitovával ses na lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli. Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu Nastává nejdůležitější část mše svaté proměňování. I když našim smyslům je skryto, co se v této chvíli děje, věříme tomu, co řekl mnohokrát a na mnoha místech svým posluchačům Pán Ježíš.» Klekneme si. 10

K: Proto tě, Otče, prosíme: ať Svatý Duch posvětí také tyto dary Kněz pak vztáhne nad chlebem a vínem ruce a prosí, aby byly podle Ježíšových slov proměněny v tělo a krev Pána Ježíše. Z úcty by si měli všichni přítomní kleknout. Kněz pak bude připomínat událost Poslední večeře a říkat to, co tehdy Pán Ježíš. K: Když přišla hodina, abys ho, Otče, oslavil, ukázal všechnu svou lásku a těm, které zanecháváš ve světě, se vydal do krajnosti: K: Při večeři vzal chléb, požehnal jej, lámal, dával svým učedníkům a řekl: Když byl Ježíš před svou smrtí při Poslední večeři se svými učedníky, vzal do rukou chleba, pozdvihl ho a řekl: Proměňování: K: Vezměte a jezte z toho všichni: Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Pozdvihne Hostii a pak poklekne před samotným Bohem, který zde sice skrývá v podobě chleba své tělo i božství, ale který skutečně přichází mezi nás, aby byl s námi ve všem, co prožíváme, aby se stal naší posilou, aby byl Přítelem, který je na blízku. V této chvíli proto zazní: Slavnostní fanfára Pak vezme do rukou kalich s vínem a říká: K: Vezměte a pijte z něho všichni: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku. Pozdvihne kalich a poklekne před samotným Bohem jako před chvílí. A opět zazní: Slavnostní fanfára Je to proto tak slavnostní chvíle, že ve chvíli proměňování se ten obyčejný kousek chleba hostie a vína stává zázračným a nepochopitelným způsobem Ježíšovým tělem. Ti, kteří pak půjdou za malý okamžik ke svatému přijímání, nebudou přijímat jen jakousi oplatku, ale bude k nim do jejich duše, do jejich života, přicházet sám živý a skutečný Bůh, Pán Ježíš. Neexistuje bližší a důvěrnější setkání s někým, kdo mě miluje. A protože je toto tajemství, které lze pochopit jen vírou, vyznáme to následujícími slovy: K: Tajemství víry L: Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.» Stoupneme si. 11

Po proměňování pokračuje Eucharistická modlitba, ve které se kněz modlí za všechny lidi zde přítomné, za zemřelé i za další aktuální potřeby. Toto vše vyústí do slavnostní oslavy Boží, kterou kněz pronese slovy: K: Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků. A lid se ke knězi připojí svým souhlasem, který vyjádří slavnostním: S: Amen. Modlitba Otče náš Tuto modlitbu máme přímo od Pána Ježíše. Takto se k němu můžeme obracet, když ho chceme o něco prosit, chválit ho nebo mu děkovat. Modlitba je rozhovor s Bohem na úrovni přátelství tak, jako kdybych se obracel ke svému nejlepšímu příteli. A protože Bůh je nejlepší kamarád nás všech, může se modlit každý, i teď. V modlitbě Otče náš, kterou nás naučil sám Pán Ježíš, jsou totiž shrnuty všechny prosby. Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen. Po modlitbě OTČE NÁŠ, následuje modlitba kněze, abychom byli opravdu vysvobozeni z područí Zlého. Kněz ji končí slovy: K: Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista. L: Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Pak kněz pronáší prosbu o Boží pokoj: K: Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. L: Amen. K: Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi. L: I s tebou. K: Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje. Můžeme si s těmi, kteří jsou vedle nás, podat ruce na znamení, že jim přejeme dobro a pokoj, aby Boží pokoj a radost byly s nimi a dokázali je vnímat.

» Klekneme si. Beránku Boží Ve Starém zákoně když někdo udělal něco špatného (hřích), musel to nějak odčinit, aby mu mohlo být odpuštěno. Toto pokání bylo z důvodu, aby lidé jen nehřešili, ale aby si uvědomili svoji vinu a napravili své chování. Z toho důvodu obětovali nějaké zvíře, které se pak např. upeklo na ohni a rozdalo chudým k jídlu. Dávali tedy ze svého živobytí. Na znamení, že dané zvíře umírá za hříchy daného člověka, mu pokládali ruce na hlavu. A protože častým zvířetem byl beránek, ztotožňuje se s ním i Ježíš, protože On za lidi a jejich hřích umírá na kříži, aby smyl jejich vinu. Předpokladem je ale pravá lítost a náprava, jinak člověku nemůže být odpuštěno. A proto zde zpíváme BERÁNKU BOŽÍ: /:Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.:/ Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj. Svaté přijímání: Blíží se chvíle, kdy ti, kteří jsou členy katolické církve, pokřtěni a pravidelně chodí ke svátosti smíření, půjdou ke svatému přijímání. To v žádném případě neznamená, že si půjdou pro oplatku, ale že k sobě do své duše pozvou Pána Ježíše. Na tuto vzácnou a svatou chvíli se věřící ještě připraví následujícími modlitbami, ve kterých znovu prosí o odpuštění hříchů. Uvědomují si také, že tento Boží dar je zcela nezasloužený, a že vychází z iniciativy Boží. K: Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení (šťastní), kdo jsou pozváni k večeři Beránkově. L: Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.» Můžeme si sednout, nebo zůstat klečet. Zpěv při svatém přijímání: Jsem tak ráda 1. Jsem tak ráda, že si mohu s Tebou povídat. Ty znáš mě nejlíp, teď nemusím vůbec nic zakrývat. A i když pláču, i když mám starost ve světě nejistém, přesto ti děkuji, můj Ježíši, že tu jsem. Ref: Tak dej mi sílu, můj Pane, pevnou víru, že právě tohle je mi k spáse potřebné. Já neznám tvoje plány a často bojím se. Tak jen pokorně prosím: Pane, smiluj se. 13

2. Dej nám do srdce svou lásku, ať jsme spaseni, ať se s Tebou sejdem tam, kde končí každé trápení. Zde jsem, chci Tě chválit K nám, když jsi vstoupil, Tvá zář ve tmě vzplála. Tvůj čin mi dal zahlédnout krásu, co dává mi touhu Tě chválit, v blízkosti Tvé navždy žít. Ref: Zde jsem, chci Tě chválit, před Tebou se sklánět, zde jsem a chci říct, že jsi můj Pán. Jsi nade všechno krásný a hoden chval a úcty, nade všechno nádherný, Ty sám. Ale vše další, o co chci prosit, nechávám na Tobě, vždyť Ty sám nejlíp víš, co nám prospěje a co ne. Králi všech dnů, který vládneš ve slávě, byls v nebesích uctíván. Zem, dílo Tvé, byla místem Tvé bídy, Z lásky když snížil ses k nám. A z lásky k nám jsi snášel kříž, co stál můj hřích, Ty sám jen víš. A z lásky k nám jsi snášel kříž, co stál můj hřích, Ty sám jen víš. Pokud bude svaté přijímání delší, bude se zpívat ještě píseň Světlo světa, která je uvedena jako píseň přede mší svatou na straně 2. Modlitba po svatém přijímání: Po rozdávání svatého přijímání se zbylé hostie odnesou do svatostánku. Ministranti odnesou věci z oltáře. Po chvilce ticha, kterou můžeme věnovat ještě vlastní soukromé modlitbě, přednese kněz závěrečnou společnou modlitbu, kterou uvodí slovy:» Stoupneme si. K: Modleme se. A zakončí ji slovy:» Sedneme si. ZÁVĚREČNÉ OBŘADY: Děkování a organizační hlášení K: Skrze Krista našeho Pána. L: Amen Abych mohl být knězem, je to v první řadě veliký dar od Boha, ale také od rodiny a přátel, kteří mi pomohli překonat všechny těžkosti a dojít až sem. Proto bych jim rád vyjádřil své poděkování. Nejprve poděkuji rodičům, pak přátelům a nakonec Bohu. Při děkování rodičům zazní sborově píseň Kněžská maminka Děkování přátelům» Stoupneme si. 14

Novokněžské požehnání žehnáme se znamením kříže K: Pán s vámi L: I s tebou. K: požehnej vás a vaše rodiny všemohoucí Bůh Otec, Syn a Duch svatý. L: Amen. Děkování Bohu adorace» Klekneme si. K: Dobrořečme Pánu. L: Bohu díky. Adorace je jedním z projevů úcty ke Kristu přítomném v chlebě, který byl při mši svaté proměněn. Je to velmi blízký vztah a způsob klanění se Kristu. Vychází od slov ad orem, tedy od úst k ústům. Na začátku zazní velmi známá píseň od W. A. Mozarta. Ave Verum - latinsky Ave, ave verum corpus natum de Maria Virgine. Vere passum immolatum in cruce pro homine. Cujus latus perforatum unda fluxit et sanguine. Esto nobis praegustatum in mortis examine. Ave Verum - překlad Buď pozdraveno, pravé tělo, narozené z Panny Marie. Vpravdě trpící, obětované na kříži za člověka, z jehož probodeného boku vytryskla vlna (tj. voda) a krev, buď námi okoušeno ve zkoušce smrti, ve zkoušce smrti. Překlad: P. Štěpán M. Filip OP Te Deum je Chválou Boží za dary, které mi byly dány - díky: za život, víru a za dar kněžství. Chvíle modlitby kněze doprovázená tichým preludiem varhan, která vyústí do Te Deum.» Stoupneme si. Te Deum 1. Bože, chválíme tebe, Pane, moc tvou velebíme, kterou zná zem i nebe, všem tvým skutkům se divíme; když se vše v světě mění, ty sám jsi bez proměny. 2. Vše, co jen chválit může, cherubové, serafové, chválí tě velký Bože, nebe, země, zástupové, ode všech jsi nazýván: Svatý, Svatý, Svatý Pán. K: Dobrořečme Otci i Synu i Duchu Svatému. L: Chvalme a vyvyšujme ho navěky. 3. Svatý Pán Bůh Sabaoth, Svatý, jenž řídí národy, jenž pomáhá z běd a psot. Nebe, zem, povětří, vody plné jsou cti, chvály tvé, neb vše tvoje dílo je. 12. Pane, smiluj, smiluj se, buď s námi tvé požehnání; oč prosíme, staniž se podle našeho doufání. Kdo v tě doufá samého, neopustíš žádného. K: Pane, vyslyš mou modlitbu. L: A mé volání přijď k tobě. 15

K: Modleme se. Bože, tvé milosrdenství je nezměrné a tvá dobrotivost jako nevyčerpatelný poklad; vzdáváme díky tvé velebnosti za udělené dary a prosíme, abys nás neopouštěl a připravil k budoucím odměnám. Skrze Krista, našeho Pána. L: Amen. Okouření kadidlem K: Modleme se. Pane Ježíši Kriste, v obdivuhodné svátosti jsi nám zanechal památku na své umučení. Dej nám, ať tato svatá tajemství tvého těla a tvé krve uctíváme tak, abychom v sobě stále okoušeli ovoce tvé výkupné oběti. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. L: Amen. Závěr: Nyní následuje závěrečné požehnání Nejsvětější svátostí. Kněz nám vyprošuje Boží požehnání, abychom naplněni radostí ze setkání s Ježíšem šli plnit svoje každodenní povinnosti, přinášeli radost těm, se kterými se setkáme, a pomáhali těm, kteří naši pomoc potřebují. Svátostné požehnání se zvoněním zvonků Zář tváře Tvé Zář tváře Tvé, zář tváře Tvé, ať svítí v tmách! 1. Láska Tvá, Pane, stále září, temnota mizí před Tvou tváří. Pravdou svou, která jasně plane světlem svým. Osvoboď nás, ó Pane. Buď světlem nám, buď světlem nám! Ref: Zář tváře Tvé naši zem plní Boží slávou, Tvůj Duch ať nám srdce rozpálí. Lásky plná řeko, proud Tvůj ať zaplaví nás, své slovo dej, ať nám svítí v tmách. Fanfára (průvod) Společné focení na schodech před kostelem 2. S bázní vnímám Tvou velkou krásu, Pane, vcházíš do mého času. Krví svou smýváš mé temné viny, zkoumej mne, pohlť všechny mé stíny. Buď světlem mým, buď světlem mým! 3. V pohledech upřených do jasu odrážíš v našich tvářích spásu. Příběh Tvůj o lásce a míru zrcadlíš, v životech dej sílu. Buď světlem nám, buď světlem nám! II. Zář tváře Tvé, zář tváře Tvé, ať svítí v tmách! 16