ČESKOSLOVENSKO 1945-1989 Vypracoval Mgr. David Mikoláš 8. 5. 2009 Aktualizováno 9. 6. 2014
Osnova 1. ČSR do květnových voleb 1946 2. Život po válce 3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy 4. Prohra československé demokracie 5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 6. Komunistické Československo 7. Protikomunistický odboj 8. Pád mýtu o socialismu 9. Léta uvolnění 10. Pokus o nápravu systému v roce 1968 11. Normalizace 12. Na cestě k sametové revoluci
Mapa ČSSR v letech 1969-1990
1. ČSR do květnových voleb 1946 4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků 5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR 1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma 26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald
Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety
2. Život po válce všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků) listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže) prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní 1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)
Praha Ruzyně 1946, vykládání letecké zásilky UNRRA z USA
3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy 1945-1948: odsun Němců z Československa (nejdříve divoký, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna reslovakizace soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy
Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce
Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem
4. Prohra československé demokracie červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem 25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka
Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevu na Václavském náměstí 25. února 1948
5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v oblasti vědy a kultury květen 1946: první ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem
Jiří Trnka (1912 1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v triku.
Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům; zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.
Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.
6. Komunistické Československo 1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ květen 1948: přijetí Ústavy 9. května květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem
6. Komunistické Československo září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova) 1948-1954: politické procesy 1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci 1949: počátek působení sovětských poradců v Československu 1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech (kolektivizace) uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu
Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu) vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington) 1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin ( třetí odboj )
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků) novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících) vzrůst zaměstnanosti žen společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)
Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.
8. Pád mýtu o socialismu 1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy 1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost
8. Pád mýtu o socialismu duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu 1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě 1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného
Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československých z roku 1953
Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích
Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod
Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960
Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.
9. Léta uvolnění konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru Československo zůstává policejním státem kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela zlikvidována 60. léta: proměna životního stylu - zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)
9. Léta uvolnění 1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let) napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat skupina Olympic) potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)
Olympic, 1965
Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na Československé spartakiádě 1985
V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tangl.
Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žije v USA.
Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964
Velká móda zimy 1964 kozačky na vysokém podpatku
Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965
Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965
V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965
V obchodech se začal prodávat alobal, 1965
Akce Vlasatci, 1966
Experiment s mikrojeslemi, 1966
Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966
10. Pokus o nápravu systému leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ 1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský) duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) budování socialismu s lidskou tváří
10. Pokus o nápravu systému červen 1968: manifest Dva tisíce slov varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík) červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo
10. Pokus o nápravu systému 18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa 20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy 26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území
Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968
Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968
V Československu proběhl první legální striptýz, 1968
Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968
Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí
11. Normalizace pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska) 16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha; následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek březen 1969: hokejový týden v Praze (demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku) duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ
11. Normalizace srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské okupaci prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ 1970-1971: stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí 70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin rozšíření černého trhu
11. Normalizace velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření snaha režimu zajistit klid ve společnosti sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní
Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.
V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.
Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969
V Mladé Boleslavi byla zahájena výroba automobilu Škoda 100, 1969
V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969
Karel Gott na turné v SSSR, 1970
Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970 (Od května 1973 dokonce v barvě!)
Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971
Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác) pražského metra, 1971 (Provoz zahájen roku 1974.)
Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976
Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982
Móda sbírání céček, 1984
Emigrace Waldemara Matušky, 1986
Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987
12. Na cestě k sametové revoluci 1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi 1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných 1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Miloušem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám
12. Na cestě k sametové revoluci 1988-1989: demonstrace proti komunistickému režimu u příležitosti výročních dnů červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků 17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla 18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí - Občanského fóra v čele s Václavem Havlem
12. Na cestě k sametové revoluci 23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka 27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod 9. prosinec 1989: jmenování vlády národního porozumění, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti
12. Na cestě k sametové revoluci 28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander Dubček 29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem duben 1990: schválen nový název republiky Česká a Slovenská Federativní Republika
Projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, 1989
17. listopad 1989
Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989
Zdroje KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006. PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011. http://www.modernidejiny.cz http://www.totalita.cz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/