Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice Plán péče pro přírodní památku Tůň u Hrobic na období 2009-2018 Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Gočárova 504 500 02 Hradec Králové 1
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód: 722 kategorie: III. přírodní památka název: Tůň u Hrobic kategorie IUCN: řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Rada ONV Pardubice číslo: Usnesení č. j. 132 dne: 12. 5. 1982 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec: katastrální území: národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita (EVL): územní systém ekologické stability: Pardubický Pardubice Hrobice, Dříteč Hrobice, Dříteč ne ne přírodní památka ne jihovýchodní část (cca 5%) se nachází v blízkosti evropsky významné lokality Orlice a Labe součást lokálního biocentra 2
Příloha: Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 648230 Hrobice, 633127 Dříteč Zájmová lokalita přírodní památka (dále jen PP) Tůň u Hrobic je položena severovýchodně od obce Hrobice. V tabulce jsou uvedena čísla parcel dle katastru nemovitostí, přičemž jsou vesměs bez zápisu na LV, jelikož jsou majetkově vedeny ještě pod PK. Dále nesouhlasí hranice katastrů dle PK a KN. Majetkové poměry jsou tedy vzhledem ke kvalitě podkladů velice složité a v tabulce jsou uvedena pouze čísla parcel dle KN s výměrou a druhem pozemku. Vlastnické vztahy budou uspokojivě vyřešeny probíhající komplexní pozemkovou úpravou (KPÚ), kterou provádí AGRO-AQUA, s.r.o., Ing. Filip. Termín dokončení je konec roku 2009. Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen KrÚ) vede se zpracovatelem KPÚ jednání. Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) ZCHÚ k.ú. Hrobice 602/55 vodní plocha koryto tok 51 - Česká republika* 27. 466,00 k.ú. Dříteč 1035/17 ostatní plocha neplodná půda 50 - Česká republika* 3. 374,00 3
OP k.ú. Hrobice 290/1 ttp - 9. 620,00 566/5 ostatní plocha ost. komunikace - 3. 988,00 377 ostatní plocha neplodná půda - 5.610,00 475/1 ttp - 95. 563,00 407/1 orná půda - 277. 883,00 566/5 ostatní plocha - 3. 988,00 107 zast. pl., nádvoří - 44,00 480/1 ostatní plocha neplodná půda - 1. 125,00 481/1 ttp - 8. 907,00 566/3 ostatní plocha ost. komunikace - 710,00 481/2 ttp - 795,00 103 zast. pl., nádvoří - 46,00 486/1 ttp - 12. 689,00 602/35 ttp - 19. 316,00 602/54 ostatní plocha neplodná půda 51 - Česká republika* 2. 082,00 437/6 ttp 3. 714,00 k.ú. Dříteč 1035/16 ostatní plocha neplodná půda 50 - Česká republika* 327,00 129 zastav. pl., nádvoří 50 - Česká republika* 484,00 1035/19 ostatní plocha neplodná půda 50 - Česká republika* 281,00 169 zastav. pl., nádvoří 50 - Česká republika* 33,00 931/6 ttp 153 - Jana Bínová, 943,00 Na Balkáně 375, 534 01 Staré Holice 931/5 ttp 239 - Marie Kopecká, Ráby 50, 533 52 Ráby 2. 129,00 Antonín Liška, Ráby 91, 533 52 Ráby 929/2 ttp 366 - Milan Vosyka, Rokytno 24, 533 04 Rokytno 931/4 ttp 239 - Marie Kopecká, Ráby 50, 533 52 Ráby 2.204,00 17. 954,00 Antonín Liška, Ráby 91, 533 52 Ráby 931/9 ttp 50 - Česká republika* 2. 867,00 931/7 ttp 63 - Mgr. Jiří Rejl, 1. 139,00 U Vodárny 46, 533 52 Srch Iva Rejlová, U Vodárny 46, 533 52 Srch 931/8 ttp 50 - Česká republika* 200,00 4
931/1 ttp 87 - Vlasta Krejcarová, Na Důchodě 433, 503 01 Plotiště nad Labem 3.383,00 Zdena Pěničková, Na Borku 1610, 431 11 Jirkov Ing. Jan Sychra, Na Březince 1368/5, 150 00 Smíchov Lubomír Sychra, Krušnohorská 1568/11, 415 01 Trnovany 931/10 ttp 10002 - Česká republika** 705,00 933/4 ostatní plocha neplodná půda 50 - Česká republika* 992,00 * vlastníkem je Česká republika, právo hospodařit má Povodí Labe, s. p., Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové ** vlastníkem je Česká republika, právo hospodařit má Pozemkový fond České republiky, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha, Žižkov 5
1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha Způsob využití pozemku vodní plochy 2,7466 zamokřená plocha trvalé travní porosty orná půda rybník nebo nádrž vodní tok 2,7466 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,3374 neplodná půda 0,3374 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 2,5923 ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Mrtvé labské rameno s přirozenou faunou a flórou. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva Dle rekonstrukční geobotanické mapy by v území měly mít zastoupení lužní lesy (Alnion incanae), zbytek takového společenstva se zde zachoval. V současnosti ve vodním části PP převažuje porost okřehku menšího (Lemna minor), který v letních měsících téměř zatáhne hladinu. O tom, jak výrazně se změnily botanické poměry lokality, svědčí srovnání výskytu charakteristických druhů rostlin v roce 1978 a v roce 1987. V území se nikdy nevyskytovaly chráněné druhy rostlin, a druhy charakteristické pro tento typ lokality jako jsou šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a řezan pilolistý (Stratiotes aloides) během inkriminovaných 10 let zcela vymizely (Faltysová, Matoušková, 1997). V současnosti je v místech, kde lokalita těsně sousedí s původním řečištěm, silně zazemněné rameno porostlé hustým keřovým porostem vrb. 6
B. druhy název druhu Obojživelníci čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan zelený (Rana esculenta) kuňka obecná (Bombina bombina) rosnička zelená (Hyla arborea) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení I vyžadující pozornost popis biotopu druhu Plazi ještěrka obecná (Lacerta agilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) užovka obojková (Natrix matrix) běžný výskyt a rozmnožování běžný výskyt a rozmnožování běžný výskyt a rozmnožování I Vodní měkýši bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata) člunice jezerní (Acroloxus lacustris) bahnatka malá (Lymnaea truncatula) uchatka vejčitá (Radix ovata) plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) levatka ostrá (Physa acuta) terčovník vroubený (Planorbis planorbis) svinutec zploštělý (Anisus vortex) ostníček žebrovaný (Gyraulus crista) okružák ploský (Planorbarius corneus) okrouhlice rybničná (Musculium lacustre) ojediněle ojediněle ojediněle roztroušeně roztroušeně ojediněle roztroušeně roztroušeně ojediněle roztroušeně ojediněle nevyhodnoce ný téměř ohrožený Brouci 7
lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763) Zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta (Poda, 1761) potvrzen v okolí potvrzen I Kategorie ohrožení: I druhy kriticky ohrožené II druhy silně ohrožené III druhy ohrožené V PP Tůň u Hrobic bylo v roce 2008 bylo zjištěno 6 druhů, které patří do některé z kategorií ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky (Hamet, 2008). Elateridae Staphylinidae Carabidae Drilidae čeleď druh kategorie PP Hrozná Lymexylonidae Curculionidae Oedostethus quadripustulatus (Fabricius, 1792) Philonthus micantoides G.Benick et Lhose, 1956 Pterostichus gracilis (Dejean, 1828) Drilus concolor Ahrens, 1812 Lymexylon navale (Linnaeus, 1758) Rhinoncus bosnicus Schultze, 1900 Vysvětlivky: EN druh ohrožený VU druh zranitelný, NT druh téměř ohrožený PP Tůň u Hrobic EN + + EN 0 + VU 0 + VU 0 + VU 0 + NT + + Po dobu trvání vertebratologického inventarizačního průzkumu (1992-1994) bylo na území PP Tůň u Hrobic zjištěno celkem 68 druhů živočichů (obratlovců); z toho 4 druhy obojživelníků, 2 druhy plazů, 50 druhů ptáků a 12 druhů savců (Vránová, 1994). Na území PP Tůň u Hrobic proběhla v roce 2008 inventarizace a ochranářská studie indikačních skupin hmyzu (Hamet, 2008). Na zájmové lokalitě bylo získáno celkem 900 exemplářů brouků. Celkem bylo zjištěno 190 druhů v 33 čeledích. Nejvýznamnější je zjevně potvrzení druhu lesáka rumělkového - silně ohroženého druhu Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763) v okolí PP, a proto bude vhodné maximálně šetřit staré a "přestárlé" stromy, tento druh je na ně vázaný. Navíc je na tento biotop vázáno mnoho dalších významných xylofágních brouků. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Stará říční ramena jsou mimořádně cenné prvky krajiny, a to z vodohospodářského, biologického, estetického i klimatického hlediska. Aby však plnila své funkce musí mít určitou retenci - být v nezazemněném stavu. V přirozeně fungujících nivách bývala stará ramena nahrazována nově vznikajícími. V dnešní kulturní krajině s regulovanou povahou 8
vodních toků v nivách jsou však možnosti vzniku nových ramen velmi omezené. Proto je v některých případech nutné udržovat a obnovovat výše uvedené funkce starých ramen technickými opatřeními. Staré labské rameno Tůň u Hrobic je ve vysokém sukcesním stadiu, v části již úplně zazemněné. Dle vypracované studie (Šindlar, 2003) je navrhováno několik možností řešení péče, a to ponechání přirozenému vývoji anebo 2 varianty technických úprav. Vzhledem k cennosti lokalit, zejména PP Tůň u Hrobic a totální likvidaci možností vzniku podobných biotopů na středním Labi, je žádoucí zachovat a obnovovat tyto říční systémy (citováno stanovisko AOPK ČR ke "Studii poměrů odstavených ramen v přírodní památce Tůň u Hrobic a Hrozná"). 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Důvod ochrany je geomorfologicko-krajinářský. Jedná se o staré rameno Labe s charakteristickými zbytky lužních porostů na březích. Rameno bylo odděleno od aktivního toku při regulaci počátkem 20. století. Okolní pozemky jsou zemědělsky využívány. V současné době je původní trasa ramene z části zazemněna a porostlá náletovými dřevinami. Vodní hladina se nachází ve větší části ramene, ale je nestálá a její periodicita je závislá na přelití během povodní z hlavního toku Labe a infiltrací, převážně z nivy Labe. Hodnota lokality rok od roku klesá díky úbytku vody, šíření plevelů a ruderálů a zemědělského hospodaření v blízkosti tůně. Geografické členění (Demek, 1987) Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Oblast: Východočeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Pardubická kotlina Okrsek: Královehradecká kotlina Bioregion (Culek, 1996) - 1.8 Pardubický Krajinný typ (Culek, 1996) - nížiny, roviny, plošiny - nadmořská výška 220 m n. m. Ochrana přírody zvláště chráněná území - PP Hrobice Geologická charakteristika (Portál veřejné správy České republiky) - svrchnoturonské slíny a slínovce, překryty kvartérními sedimenty (štěrkopísky a nivní hlíny) Pedologická charakteristika (Portál veřejné správy České republiky) slatinná organozem, v okolí ramene fluvizem, Klimatická charakteristika (Quitt, 1975) stanice: Pardubice 9
prům. r. teplota: 8,4 C nejteplejší měsíc: 18,4 C červenec nejchladnější měsíc: -1,8 C leden roční úhrn srážek: 599 mm nejvyšší srážky: 81 mm (červenec) nejnižší srážky: 32 mm (únor) Fytogeografická charakteristika (Kolektiv autorů, 2002) fytogeogr. oblast: termofytikum fytogeogr. obvod: České termofytikum fytogeogr. okres: 15. Východní Polabí fytogeogr. podokres: 15.b Hradecké Polabí Geobotanická charakteristika (Neuhauslová, 1998) Alno-Padion Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Obojživelníci čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan zelený (Rana esculenta) kuňka obecná (Bombina bombina) rosnička zelená (Hyla arborea) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. I vyžadující pozornost Plazi ještěrka obecná (Lacerta agilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) užovka obojková (Natrix matrix) běžný výskyt a rozmnožování běžný výskyt a rozmnožování běžný výskyt a rozmnožování I Brouci Zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta (Poda, 1761) potvrzen I V území se nevyskytují žádné chráněné druhy rostlin. 10
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Vyhlášením "Chráněného přírodního výtvoru Tůň u Hrobic" v roce 1982 byla zajištěna ochrana této lokality. Tato ochrana byla ovšem zajištěna dávno po regulaci toku Labe a masivním zemědělském využívání krajiny v průběhu minulého století. b) lesní hospodářství V lokalitě se nenachází žádné lesní pozemky a v minulosti tedy nebyla lesnicky oblast obhospodařována. V průběhu minulých let nebyla dostatečně prováděna údržba původních břehových porostů a došlo k lokálnímu rozvoji náletových dřevin, obzvláště keřového patra (bez černý, ptačí zob, svída krvavá, bez červený, vrba jíva, javor babyka). Tento stav přetrval do dnešní doby a dochází k zastínění vodní hladiny a zvýšenému množství organické hmoty, tím i k rychlejšímu zazemňování retenčního prostoru. Je ovšem třeba konstatovat, že keřové patro s autochtonními druhy je významnou součástí lužních porostů a je třeba je podporovat. c) zemědělské hospodaření V severní části zájmové lokality bylo za účelem zvýšení plochy orné půdy za dob socialismu realizováno odvodňování mokřadů, hrubé terénní úpravy a celková rekultivace pozemků. Důsledkem následného intenzivního hospodaření v záplavových oblastech docházelo za zvýšených průtoků k nadměrnému odnosu zemní hmoty a jejímu ukládání v záplavovém území, zpravidla v oblastech s menší rychlostí proudění a s větší hloubkou. Nejvíce tedy v původních odstavených ramenech Labe. Tento přesun hmoty nemá vliv pouze na samotné zrychlené zazemňování, ale i na fyzikálně-chemické parametry vody v ramenech (splach hnojiv a pesticidů - vysoká koncentrace dusíku a fosforu ve zbytcích vody). d) rybníkářství e) myslivost PP je součástí honitby MS Hrobice - Čeperka, negativní vlivy nebyly zaznamenány. f) rybářství g) rekreace a sport h) těžba nerostných surovin i) jiné způsoby využívání U ostatních lidských činností se nepodařilo zjistit spolehlivé historické informace, nebo zdokumentovat prokazatelné škody v lokalitě odstaveného ramene Tůň u Hrobic. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Územní plán velkého územního celku, Pardubický kraj - Územní plán obce Hrobice a Dříteč 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství I přes absenci lesních pozemků se v lokalitě nacházejí břehové porosty typu lesa. V současné době nedochází k regulaci náletových dřevin a tvoří se velké množství biologické hmoty, která způsobuje zhoršení světelných podmínek na stanovištích mokřadní vegetace, 11
rychlejší zazemňování ramene a zamezuje přístupu větru na vodní hladinu. V břehových porostech je třeba podporovat autochtonní druhy keřového patra. b) zemědělské hospodaření Celkově lze říci, že nevhodným hospodařením na zemědělské půdě dochází k erozi a úbytku obdělávané zeminy. Tento problém je řešen v rámci některých probíhajících opatření. Jedním z opatření jsou probíhající KPÚ zemědělské půdy. To je základem pro vymezení erozně ohrožených území a pro návrh vhodných opatření na jejich eliminaci. Tento krok by měl přispět k omezení množství plavenin a splavenin unášených tokem. Problém eroze a jeho vliv na říční ekosystémy však nebude uspokojivě odstraněn v horizontu několika desetiletí. c) rybníkářství d) myslivost e) rybářství f) rekreace a sport g) těžba nerostných surovin h) jiné způsoby využívání 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Z hlediska 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v platném znění, se nejedná o vodní dílo (rybník, vodní nádrž, tok). 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Geomorfologický útvar starého labského ramene. 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Do situace nelesních ploch jsou vymezené dílčí plochy a označeny podle druhu. Níže je konkrétně definován charakter plochy. a) Hranice PP Hrozná 25. 923 m 2 b) Vodní hladina 9. 540 m 2 Hladina vody v tůních odstaveného ramene Labe byla dne 6. 10. 2008 zastižena na této úrovni. c) Oblast kolísání vodní hladiny 2. 188 m 2 Periodicita zaplavování a vysychání tůní způsobuje, že břehová část ramene je podle výšky hladiny méně nebo více zaplavována. Vzniká zde pásmo, kde je za zvýšených stavů vody dno tůní hluboko pod hladinou. V suchých obdobích je břehové pásmo úplně vyschlé. V tomto pásmu nejsou podmínky pro rozvoj mokřadní vegetace ani pro rozvoj náletových dřevin nebo společenstev plevelů. Toto pásmo přechází do lesních částí lokality nebo do litorálního pásma. 12
d) Oblast litorálního pásma 3. 170 m 2 Perioda kolísání hladiny a světelné podmínky vytváří příhodné stanoviště pro rozvoj mokřadní vegetace. Toto pásmo slábne z důvodu rozvoje náletových dřevin a společenstev plevelů. e) Společenstva plevelů 480 m 2 Na vrstvě naplavených sedimentů nad hladinou vody se vyskytují bohatá společenstva plevelů. Ve vyznačené oblasti bylo zastiženo neobvykle proschlé společenstvo, které zřejmě bylo redukováno použitím chemických přípravků nebo jinou abnormalitou. f) Břehové porosty 10.545 m 2 Břehové porosty vznikly přirozenou obnovou se zastoupením olše, jívy, dubu, břízy osiky, javoru, jasanu a dalších dřevin. Ve světlinách je bohaté keřové patro svídy, ptačího zobu, bezu černého a keřovité vrby. Vlivem kolísání hladiny podzemní vody dochází k prosychání koruny olše a topolu. Blízkost opatovické elektrárny způsobuje mírné poškození porostů na návětrné straně. 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Dle starého plánu péče (od roku 1997) bylo v lokalitě navrženo několik zásahů. Konkrétně odbahnění ramene v části navazující na Labe a dále běžnou údržbu břehových porostů. Navrhované zásahy nebyly provedeny. Předchozí péče nepřinesla žádné prokazatelné výsledky. Odstavené slepé rameno Labe postupně zaniká. Pro další postup péče o PP Tůň u Hrobic byla vypracována studie (Šindlar, 2003), která podrobně řeší tři možné varianty zásahů pro vodní prostředí. Zpracovatel vyhodnotil nejlepší variantu, kterou popsal v kapitole 4.1.2. a nastínil na výkresu B.2.1 - B.2.3. Řešení navrhuje propojení dolní části odstaveného ramene s tokem Labe a tím umožnění částečné komunikace vodních prostředí. Dále bylo navrženo částečné odbahnění zazemněných částí ramene. Pro realizaci projektu je třeba vypracovat projektovou dokumentaci na základě dalších průzkumů a údajů. Důležitým údajem je vypracování geologického průzkumu. Odtěžením sedimentu dojde k odebrání jemných naplavenin, které vytvářejí těsnící vrstvu a zabraňují průsaku vod z tůní. Je otázkou, zda pískovými horizonty, nacházejícími se v širokém okolí, nebude voda z tůní odtékat podzemním odtokem. Toto by mohlo znamenat, že voda v odbahněném rameni bude pouze v době, kdy hladina v řece bude výše, než je dno ramene. Ve studii nebyly uvedeny údaje ČHMÚ nebo Povodí Labe, takže nelze posoudit za jakého průtoku v řece bude voda do ramene natékat a zda bude periodicita zaplavování optimální pro existenci celé biocenózy odstaveného ramene. Doporučením pro další postup je vyřešit majetkové poměry v rámci prováděných KPÚ tak, aby navrhovaná varianta odbahnění a propojení s tokem Labe byla realizovatelná na pozemcích stávajícího vlastníka Povodí Labe. 13
2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nepředpokládá se vznik kolize zájmů. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ - regulovat rozvoj náletových plevelných dřevin (bez černý, vrba). Konkrétně oblast c) až e) dle situace nelesních ploch (viz rozdělení v kap. 2.5.4), roztroušeně na ploše 5. 838 m 2. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management 2009-2018 Upřesňující podmínky d) péče o rostliny Z území nejsou známy chráněné druhy rostlin. Asanace a redukce nepůvodních a nežádoucích dřevin v břehových porostech, odvoz biomasy z PP Tůň u Hrobic, pozornost věnovat dřevinám v různém stupni rozpadu, vzhledem k výskytu xylofágních druhů hmyzu, vždy vzhledem k posouzení, redukce keřového patra nesmí být plošná 1 x 2 roky 1 x 5 let motorová pila / autodoprava výskyt nepůvodních náletových dřevin, ohrožující dřeviny vždy odborně posoudit 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území d) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) - příloha č.1 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejdůležitějším krokem pro fungující péči v PP Tůň u Hrobic je vyřešení majetkových a pozemkových vztahů v souvislosti s probíhající KPÚ. Návrh nového uspořádání pozemků musí respektovat výsledky "Studie poměrů odstavených ramen v přírodní památce Tůň u Hrobic a Hrozná" a odborná stanoviska KrÚ. 14
Po vzniku nových pozemků (v rámci KPÚ a digitalizace katastru) je třeba přehlásit PP dle nových majetkových a pozemkových poměrů. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring "Studie poměrů odstavených ramen v přírodní památce Tůň u Hrobic a Hrozná" je zpracována mimo jiné s ohledem na vypouštění ohřáté vody z elektrárny Opatovice do toku Labe. Tento aspekt je zohledněn ve vypracované studii a navržená opatření ho plně respektují. V případě realizace odbahnění a napojení ramene na tok Labe by pro ověření realizovatelnosti bylo nejprve nutné provést geologický průzkum a zažádat o standardní hydrologické údaje řeky Labe. Tyto dva podklady by měly sloužit pro ověření periodicity zaplavování odstaveného ramene a k ověření udržitelnosti vodní hladiny v rameni za suchých období. Další botanický i zoologický monitoring je nanejvýš vhodný. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady (hrazené např. orgánem ochrany přírody) podle jednotlivých zásahů (druhů prací): Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Zhotovení nového plánu péče (rok 2018) ---------- 20. 000 Geologický průzkum ---------- 20. 000 Údaje ČHMÚ ---------- 5. 500 Další speciální průzkumy 20.000 C e l k e m (Kč) ---------- Opakované zásahy Asanační zásahy břehových porostů 1 x za 2 roky 10. 000 50. 000 C e l k e m (Kč) 115. 000 Náklady na realizaci odbahnění a napojení odstaveného ramene u Hrobic nejsou v tabulce uvedeny. Lze předpokládat, že případná realizace by byla dotována z Operačního Programu Životního prostředí (OPŽP), kde lze čerpat až 90% z uznatelných nákladů stavby. Do těchto nákladů je zahrnut i výkup pozemků a projektová dokumentace. 4.2 Použité podklady a zdroje informací - Faltysová H., Ing. Matoušková H. (1997): Plán péče přírodní památky Tůň u Hrobic - Vránová S. (1994): Inventarizační průzkum obratlovců PP Tůň u Hrobic 15
- Faltysová H., Faltys V. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu - Beran L. (2004): Vodní měkkýši vybraných labských ramen u Pardubic - Hamet A. (2008): Inventarizace a ochranářská studie indikačních skupin hmyzu - Šindlar, s.r.o., (2006): Koncepce ekologicky vhodné péče o údolní nivu Labe v úseku ř. km. 132,000-152,000 - Šindlar, s.r.o., (2003): Studie poměrů odstavených ramen v přírodní památce Tůň u Hrobic a Hrozná - Šindlar, s.r.o., (2005): Revitalizace odstaveného ramene Hrozná - II. etapa - Kolektiv autorů (2002): Chráněná území ČR, díl IV Pardubicko, Praha - Šlezingr M. (2005): Stabilizace říčních ekosystémů, Brno - Marhoun K. (1996): Revitalizace říčních systémů, Brno - Culek M. (1995): Biogeografické členění ČR, Praha - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění - Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - Vyhláška č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:2000 Hradec Králové 7-6/1 b) ZM 1:25000 13-243 c) Základní mapa České republiky 1:10000 13-24-18 4.5 Plán péče zpracovali listopad 2008 Hradec Králové Ing. Jiří Ježek, Ing. Květoslav Havlíček 16
Seznam použitých zkratek: AOPK ČR KN LV PK KPÚ KrÚ LHC LHO LHP ONV PP OP ZCHÚ OPŽP ČHMÚ - AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY - KATASTR NEMOVITOSTÍ - LIST VLASTNICTVÍ - POZEMKOVÝ KATASTR - KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY - KRAJSKÝ ÚŘAD - LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ CELEK - LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY - LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN - OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA - OCHRANNÉ PÁSMO - ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ - OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha č. 1 - Fotopříloha Příloha č. 2 - Tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Příloha č. 3 - Zákres do katastrální mapy - Zákres vymezení PP s vyznačením ochranného pásma Příloha č. 4 - Situace nelesních pozemků na podkladu katastrální mapy 17