Průvodce doktorským studiem na PEF

Průvodce doktorským studiem na PEF Výzkumné centrum PEF ve spolupráci s PR oddělení PEF Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně 2008

Doktorské studium představuje třetí a nejvyšší stupeň vysokoškolského vzdělání a mohou do něj být přijati absolventi magisterského studia, kteří mají předpoklady pro výzkumnou a vývojovou práci ve zvoleném oboru. Studium bylo dříve pojímáno jako tzv. vědecká příprava, ovšem ve vazbě na harmonizaci evropských vzdělávacích systémů a přechod na třístupňové vzdělávání je v současnosti určeno také pro pracovníky praxe ve vyšších řídících nebo metodických a koncepčních funkcích. Cílem doktorského studia je výsledky své vědecko-výzkumné činnosti shrnout do disertační práce, kterou po složení všech předepsaných zkoušek obhajuje před odbornou komisí. V případě úspěšného obhájení své práce získává titul "doktor" s právem užívání zkratky "Ph.D." za jménem. V doktorském studiu je kladen důraz na výzkumnou a vývojovou práci studentů pod vedením odborníka (profesora či docenta) ve zvoleném oboru, ovšem jde stále také o studium, takže významnou povinností je i skládání předepsaných zkoušek (v závislosti na zvoleném studijním programu a oboru). Zaměření výzkumu v rámci doktorského studia je obvykle navázáno na výzkum řešený na příslušném pracovišti. Doktorská práce by měla přinést nové poznatky v rámci příslušného vědního oboru, popřípadě novým způsobem řešit náročný úkol praktického zaměření. Od doktoranda je tedy vyžadován iniciativní přístup ke sledování vývoje daného oboru v tuzemsku i v zahraničí (práce s databázemi publikací v příslušné oblasti, účast na seminářích a konferencích, příspěvky do odborného tisku), i k získávání vlastních praktických zkušeností (spoluprací s některou institucí hospodářské praxe apod.). Doktorské studium lze absolvovat ve formě prezenční nebo kombinované. Podrobnosti o podmínkách těchto forem studia, časovém harmonogramu a náplni studia jsou uvedeny např. v elektronickém průvodci studiem: http://www.pef.mendelu.cz/cz/studium/doktorske/elektronicky_pruvodce

I. Průběh studia - od přijímaček k doktorátu Přijímací zkoušky do doktorských studijních programů na PEF se konají zpravidla dvakrát ročně, a to obvykle v měsících lednu a červnu (aktuální termín pro podání přihlášky najdete zde. Zájemci o doktorské studium se mohou přihlásit do jednoho z následujících akreditovaných studijních programů: Ekonomika a management 62 08 V, obor Řízení a ekonomika podniku - do tohoto programu je ročně přijímáno cca 20 studentů, Systémové inženýrství a informatika 62 09 V, obor Ekonomická informatika - do tohoto programu se přijímá ročně cca 6 studentů, Hospodářská politika a správa 62 02 V, obor Finance - do tohoto programu se přijímá ročně cca 6 studentů. T I P P o k u d u v a ž u j e t e o d o k t o r s k é m s t u d i u n a P E F, a l e n e v í t e, c o p ř e s n ě m ů ž e t e o d d o k t o r s k é h o t y p u s t u d i a o č e k á v a t, z e p t e j t e s e ( p o p r o j i t í t é t o p ř í r u č k y ) n ě k t e r é h o z e s t á v a j í c í c h d o k t o - r a n d ů, u r č i t ě s e s Vá m i o c h o t n ě p o d ě l í o s v o j e z á ž i t k y a z k u š e n o s t i. N e j l e p š í j e v y z p o v í d a t d o k t o r a n d a, k t e r ý p ů s o b í n a Vá m i p r e f e r o v a n é m ú s t a v u, p r o t o ž e p o ž a d a v k y n a s o u č i n n o s t d o k t o r a n d ů ( n a p ř. p ř i z a j i š t ě n í v ý u k y ) s e m o h o u ú s t a v o d ú s t a v u l i š i t. Standardní doba studia v doktorských studijních programech akreditovaných na PEF MZLU v Brně je 3 roky a studium je organizováno po ročnících (tedy nikoliv po semestrech jako předchozí stupně studia). Studium může být uskutečňováno buď prezenční nebo kombinovanou formou. Při prezenční formě studia dochází student pravidelně do školy, plní povinnosti vyplývající ze svého individuálního plánu, je pověřován pedagogickou činností a pobírá měsíční stipendium ve výši 5 -- 8 tisíc korun (prezenční studium je chápáno jako ekvivalent polovičnímu úvazku). Při kombinované formě studia bývá student zpravidla někde zaměstnán, po dohodě se školitelem se účastní konzultací, plní povinnosti vyplývající ze studijního plánu, a případně se zapojuje do výuky. Student kombinované formy studia nemá nárok na pobírání měsíčního stipendia.

Jak se přihlásit ke studiu? T I P P ř e d v l a s t n í m p o d á n í m p ř i h l á š k y k e s t u d i u j e v h o d n é d o m l u v i t s i s c h ů z k u s v e d o u c í m ú s t a - v u, n a k t e r é m c h c e t e j a k o d o k t o r a n d p ů s o b i t, a p r o d i s k u t o v a t Vá m i p l á n o v a n é d o k t o r s k é s t u - d i u m, z e j m é n a o d b o r n é z a m ě ř e n í v ý z k u m u a n a v r ž e n í m o ž n é h o š k o l i t e l e, k t e r ý b y o d b o r n ě z a š t í t i l Va š e s t u d i u m a v e d l Va š i d i s e r t a č n í p r á c i. Přihlášku ke studiu (tiskopis schválený MŠMT ČR), stejně jako složenku na zaplacení správního poplatku spojeného s přijímacím řízením, si můžete vyzvednout na studijním oddělení děkanátu PEF, kde se dozvíte i bližší informace o přijímacím řízení a vlastním studiu. Vyplněnou přihlášku, spolu s dokladem o zaplacení správního poplatku, dokladem o absolvování magisterského studia, profesním životopisem, seznamem publikovaných prací, případně dalšími doklady o vědecké a odborné způsobilosti, doručte nejpozději do stanoveného data na studijní oddělení děkanátu PEF paní Kubalové (PEF MZLU v Brně, Studijní oddělení, Zemědělská 1, 613 00 Brno). Dnem doručení přihlášky na PEF je zahájeno přijímací řízení. Jak probíhá přijímací řízení? Přesný čas a místo konání přijímací zkoušky se dozvíte ve zvacím dopise, který bude před přijímací zkouškou zaslán na Vaši adresu. Stanovený termín konání přijímací zkoušky je závazný. Náhradní termín přijímací zkoušky nebývá stanovován a uhrazený správní poplatek se nevrací. Přijímací zkouška má formu komisionelní ústní zkoušky, která má prověřit znalosti uchazečů v dané odborné oblasti, posoudit předpoklady uchazečů k samostatné vědecké a badatelské činnosti a předpoklady k pedagogické činnosti (zejména u uchazečů o prezenční formu studia).

T I P O k r u h y k p ř i j í m a c í z k o u š c e d o Vá m i v y b r a n é h o o b o r u s i m ů ž e t e v y z v e d n o u t n a s t u d i j n í m o d d ě l e n í P E F u p a n í Š k u b a l o v é. Požadavky k přijímací zkoušce dle jednotlivých studijních programů: Ekonomika a management 62 08 V, obor Řízení a ekonomika podniku : ověření znalostí z okruhů Ekonomie a Management. Systémové inženýrství a informatika 62 09 V, obor Ekonomická informatika : ověření znalostí z povinného okruhu Informatika (ICT a IS/IT) a jednoho z následujících tří volitelných okruhů: Ekonomie, Kvantitativní metody nebo Management. Hospodářská politika a správa 62 02 V, obor Finance : ověření znalostí z povinného okruhu Ekonomie a jednoho z následujících dvou specializačních okruhů -- Finance nebo Daňové a účetní systémy. T I P P ř e d p ř i j í m a c í m ř í z e n í m b y m ě l m í t u c h a z e č o s t u d i u m j a s n o Na základě výsledků z přijímacího řízení rozhodne děkan o přijetí ke studiu v daném doktorském studijním programu. Ke studiu v doktorském studijním programu mohou být přijati pouze ti uchazeči o studium, kteří úspěšně ukončili minimálně magisterský stupeň vysokoškolského vzdělání. Rozhodnutí o přijetí je zasíláno uchazeči písemně na adresu uvedenou v přihlášce. Rozhodnutí obsahuje výrok o přijetí, odůvodnění a poučení o odvolání. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Individuální studijní plán Spolu s rozhodnutím o přijetí do studia se uchazeč dozví jméno svého školitele a informace o konání zápisu do prvního ročníku doktorského studia. Nově přijatý posluchač doktorského programu by měl neprodleně kontaktovat svého školitele a domluvit si s ním schůzku, na které společně sestaví individuální studijní plán (formulář ke stažení zde). Plnění individuálního studijního plánu je základní povinností doktoranda. V rámci individuálního studijního plánu jsou stanoveny termíny vykonání jednotlivých zkoušek, naplánovaná vědeckovýzkumná a publikační činnost doktoranda, plánované zapojení doktoranda do výuky, odborné stáže, specifikovaná disertační práce atd. Po schválení

oborovou radou se individuální studijní plán stává závazným dokumentem, dle kterého je hodnocen průběh studia. T I P Š k o l i t e l b u d e p r a v d ě p o d o b n ě p o Vá s p o ž a d o v a t, a b y s t e s i n a p r v n í s c h ů z k u s n í m p ř i p r a v i - l i Vá š n á v r h i n d i v i d u á l n í h o s t u d i j n í h o p l á n u. Z d e j e d o b r é p ř e d s e s t a v e n í m Va š e h o n á v r h u p o r a d i t s e s e s t á v a j í c í m i d o k t o r a n d y, k t e ř í s t u d u j í v e Vá m i v y b r a n é m o b o r u a m o h o u Vá m s d ě l i t n e j r ů z n ě j š í p r a k t i c k é i n f o r m a c e a t i p y ( n a p ř. v j a k é m p o ř a d í j e n e j l e p š í a b s o l v o v a t j e d n o t l i v é z k o u š k y a t p. ). Protože se Vaše studium bude posuzovat podle toho, do jaké míry plníte svůj individuální studijní plán, je důležité sestavit jej tak, aby byl pro Vás na jedné straně motivující, na druhé straně byl přiměřeně náročný, ale hlavně realizovatelný. Proto je důležité zvážit na začátku svoje možnosti. Vždy vypadá lépe hodnocení studenta (a lépe se zdůvodňuje navýšení stipendia), když student zcela splnil svůj studijní plán, či dokonce vykonal v daném roce nějakou zkoušku navíc či více publikoval. Pokud student neplní povinnosti vyplývající z individuálního studijního plánu, může to naopak vést až k ukončení studia. Individuální studijní plán se sestavuje před vlastním začátkem studia (na celou dobu studia) a řídí se usneseními oborových rad, doporučeními školitele a odborným zaměřením uchazeče o studium. Volba předmětů v individuálním studijním plánu vychází z následujících doporučení a pravidel: Individuální studijní plán pro obory Řízení a ekonomika podniku a Finance by měl být sestaven tak, aby student v prvních dvou letech studia složil všechny zkoušky, postupně obhájil teze (na konci I. ročníku) i rozpracovanou disertační práci (na konci II. ročníku) a publikoval první články týkající se tématu disertace. Ve třetím roce studia by se měl student ideálně zabývat již jen dokončením své disertační práce. Sestavování individuálního studijního plánu u studentů oboru Ekonomická informatika je dáno povinností složit do konce I. a II. ročníku komisionelní zkoušky. T I P Č a s t o s e s t á v á, ž e s t u d e n t i p ř e c e n í s v é m o ž n o s t i a n a p l á n u j í s i v p r v n í m r o c e v y k o n á n í v ě t - š i n y z k o u š e k. B o h u ž e l p a k z j i š ť u j í, ž e p o k u d j s o u z a p o j e n i d o v ý u k y, t a k p ř í p r a v a n a s e m i n á - ř e a p ř e d n á š k y j i m z a b e r e t o l i k č a s u, ž e n e m a j í d o s t a t e k č a s u n a v l a s t n í s t u d i u m ( t o t é ž s e t ý k á s t u d e n t ů k o m b i n o v a n é f o r m y s t u d i a v s o u v i s l o s t i s j e j i c h p r a c o v n í m v y t í ž e n í m ). P o k u d

t e d y p o s c h ů z c e s e š k o l i t e l e m, p ř í p a d n ě v e d o u c í m ú s t a v u, n a k t e r é m j a k o d o k t o r a n d b u d e t e p ů s o b i t, v í t e, ž e s e d o v ý u k y z a p o j í t e j i ž o d z i m n í h o s e m e s t r u ( č i o č e k á v á t e v e l k é v y t í ž e n í v z a m ě s t n á n í ), n e p l á n u j t e s i n a p r v n í r o k Va š e h o s t u d i a v y k o n á n í v í c e n e ž t ř í z k o u š e k, k t e r é m o ž n á b u d e t e s k l á d a t s t e j n ě a ž n a j a ř e č i v l é t ě. Ekonomika a management 62 08 V, obor Řízení a ekonomika podniku Student si do individuálního studijního plánu naplánuje zkoušky ze dvou povinných odborných předmětů, jednoho předmětu povinně volitelného, jednoho volitelného předmětu, dvou cizích jazyků - z angličtiny plus jednoho dalšího světového jazyka a zápočet z předmětu Metodologie vědy, Student si zapíše dva následující povinné odborné předměty Ekonomie pro DSP Management pro DSP Ze seznamu následujících povinně volitelných předmětů si student zapíše jeden * Teorie financí pro DSP * Veřejné finance pro DSP * Finanční řízení podniku pro DSP * Informační systémy podniku * Marketing a obchod pro DSP * Kvantitativní metody pro DSP * Mezinárodní zdanění a daňové systémy EU pro DSP * Strategický management pro DSP Student si zapíše jeden z následujících volitelných předmětů (nebo si zapíše ještě jeden další povinně volitelný předmět z předcházejícího seznamu)

* Bankovnictví pro DSP * Daňové teorie pro DSP * Ekonometrie pro DSP * Kapitálové trhy pro DSP * Mezinárodní obchod pro DSP * Obchodní právo pro DSP * Operační výzkum pro DSP * Sociologie organizace a řízení pro DSP * Zemědělská ekonomika a politika pro DSP Z cizích jazyků si student zapíše Angličtinu -- DSP a k ní ještě jeden z následujících jazyků: * Němčina -- DSP * Ruština * Francouzština -- DSP * Španělština -- DSP * Italština -- DSP Systémové inženýrství a informatika 62 09 V, obor Ekonomická informatika Pro tento obor je typické, že pro postup do vyššího ročníku je nutné složit vždy komisionelní zkoušku, která má předepsaný obsah, což se odráží i v charakteru individuálního studijního plánu. První ročník studia se uzavírá 1. komisionelní zkouškou, která se skládá z zkoušky z povinného předmětu Ekonomická informatika pro DSP (informační technologie) zkoušky z jednoho povinně volitelného předmětu z následujícího seznamu: o Ekonomie pro DSP o Kvantitativní metody pro DSP

o Management pro DSP obhajoby tezí disertační práce Druhý ročník studia se uzavírá vykonáním 2. komisionelní zkoušky, která se skládá ze zkoušky z povinného předmětu Systémové inženýrství pro DSP (IS a projektování IS) zkoušky z jednoho volitelného předmětu (jeden z nevybraných povinně volitelných předmětů, popř. z následujících předmětů): o Získávání znalostí z databází o Počítačové sítě a komunikace pro DSP o Výpočetní nástroje pro modelování a optimalizaci v ekonomice pro DSP o Umělá inteligence a neuronové sítě o Integrované informační systémy řízení jakosti, ochrany zdraví a životního prostředí pro DSP o Právní aspekty tvorby a využívání informačních systémů ( Hypertextové a multi mediální systémy pro DSP o Modelování a simulace obhajoby rozpracované disertační práce, která musí být podložena relevantními publikacemi. dále je třeba naplánovat rovněž zkoušku z anglického jazyka Hospodářská politika a správa 62 02 V, obor Finance Student si do individuálního studijního plánu naplánuje zkoušky ze tří povinných odborných předmětů, jednoho specializačního odborného předmětu a jednoho cizího jazyka. Student si zapíše všechny následující tři povinné předměty ukončené zkouškou:

Ekonomie pro DSP Metodologie vědy pro DSP Teorie financí pro DSP Student si vybere jeden z následujících specializačních předmětů: * Daňové systémy pro DSP * Mezinárodní zdanění a daňové systémy EU pro DSP * Finanční účetnictví a mezinárodní účetní standardy pro DSP * Bankovnictví pro DSP * Ekonometrie pro DSP * Finanční řízení podniku pro DSP * Hospodářská politika a správa pro DSP * Informační systémy podniku * Management pro DSP * Pojišťovnictví pro DSP * Správní a obchodní právo pro DSP * Teorie daní pro DSP * Veřejné finance pro DSP Student si vybere jeden z následujících světových jazyků * Angličtina -- DSP * Němčina -- DSP * Ruština * Francouzština -- DSP * Španělština -- DSP * Italština -- DSP Podmínky pro postup do dalšího ročníku

Při sestavování individuálního studijního plánu (a zejména jeho reálného plnění) by měly být zohledněny také podmínky pro postup do vyšších ročníků. Pro studijní obor Řízení a ekonomika podniku platí následující pravidla pro postup do II. ročníku -- podmínkou je úspěšné složení minimálně dvou zkoušek z odborných předmětů (POZOR -- jazyk není považován za odborný předmět!!!). postup do III. ročníku -- do konce II. ročníku musí student získat zápočet z Metodologie vědy a do III. ročníku mu nesmí zůstat více jak jedna nevykonaná odborná zkouška (tj. do III. ročníku si student může převést pouze zkoušku z jednoho odborného předmětu a jazyků). Pro studijní obor Ekonomická informatika platí následující pravidla pro postup do II. ročníku -- podmínkou je složení 1. komisionelní zkoušky do konce I. ročníku, postup do III. ročníku -- podmínkou je složení 2. komisionelní zkoušky do konce II. ročníku (tj. do třetího ročníku může studentovi zůstat pouze nesložená zkouška z angličtiny). Pro studijní obor Finance platí následující pravidla pro postup do II. ročníku -- podmínkou je úspěšné složení minimálně dvou zkoušek z odborných předmětů (POZOR -- jazyk není považován za odborný předmět!!!). postup do III. ročníku -- do konce II. ročníku musí student vykonat minimálně 4 zkoušky, přičemž jedna z nich musí být z Metodologie vědy (tj. do III. ročníku může studentovi zůstat pouze jedna jediná nevykonaná zkouška). Zápis do studia Zápis do I. ročníku studia, který začíná od zimního semestru, se koná zpravidla v polovině září, po jednání oborové rady, která schvaluje sestavený individuální studijní plán. U zápisu do I. ročníku posluchač obdrží potvrzení o studiu, kopii jmenování svého školitele, dekret na koleje (je-li třeba), index, informace o konání informační schůzky s proděkanem a termínu fotografování na průkaz studenta. Je třeba, aby si zájemce o studium s sebou na zápis donesl psací potřeby, fotografii (4,5 x 3,5 cm) na index, lepidlo (na přilepení fotky do indexu), finanční hotovost na uhrazení poplatků, v případě denních studentů i

číslo účtu, na které mu bude měsíčně poukazováno jeho stipendium, a (ověřenou) kopii magisterského diplomu (pokud ještě nebyla na studijní oddělení doručena). Zápis do vyšších ročníků se koná zpravidla taktéž v polovině září po zasedání oborové rady, která hodnotí průběh dosavadního studia. Pro postup do dalšího ročníku je rozhodující plnění individuálního studijního plánu a hodnocení školitele. Na termín dalších zápisů jsou studenti upozornění prostřednictvím emailu nebo webových stránek o doktorském studiu na PEF. Pro potřeby zápisu do II. nebo III. ročníku si většinou stačí donést s sebou index, studentskou kartu, finanční hotovost na prodlužovací známku na studentskou kartu (ISIC u studentů denní formy studia) a dokumenty, které student potřebuje od studijního oddělení potvrdit. Stipendium Studenti prezenční formy doktorského studia mají nárok po standardní dobu studia (tj. po 3 roky) na měsíční výplatu stipendia ve výší 5 000 až 8 000 Kč v závislosti na průběhu studia, aktivitě a pracovní činnosti studenta a ročníku studia. Na začátku studia je stipendium stanoveno ve výši 5 000 Kč. Pokud student řádně plní své povinnosti vyplývající z individuálního studijního plánu, může mu školitel již v průběhu I. ročníku navrhnout navýšení stipendia až na 6 000 Kč (výchozí výše stipendia pro II. ročník). V průběhu II. ročníku se může stipendium navýšit až na 7 000 Kč a studentům ve III. ročníku až 8 000 Kč. Výplata měsíčního stipendia probíhá bezhotovostně na číslo bankovního účtu, které student nahlásil při zápisu, přičemž stipendium je vypláceno zpětně. Studentům v doktorských studijních programech může být na základě hodnocení výsledků jejich studia, míry zapojení do aktivit ústavu a publikačních výsledků přiznáno proděkanem pro vědu a výzkum mimořádné stipendium. Výše stipendia se určuje na základě bodového hodnocení doktoranda za uplynulý akademický rok. Celkové hodnocení je z 1/3 dáno plněním studijních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu, z 1/3 počtem publikací a z 1/3 aktivním zapojením doktoranda do činností ústavu, které posuzuje vedoucí ústavu. Studentům, kteří do tří let od prvního zapsání do prezenční formy doktorského studia složí státní doktorskou zkoušku, může být uděleno mimořádné motivační stipendium až

do výše 15 000 Kč. Za úspěšné obhájeni disertační práce odevzdané do tří let od prvního zapsání do prezenční formy doktorského studia může student získat další mimořádné motivační stipendium do výše 15 000 Kč. Tato obě mimořádná stipendia se udělují na návrh školitele, který je třeba předložit nejpozději do jednoho týdne od vykonání závěrečné zkoušky či obhájení práce. Ostatní stipendia (ubytovací, sociální atd.) se řídí Stipendijním řádem MZLU v Brně a rozhodnutím rektora č. 14/2006. Skládání zkoušek Zkoušky v doktorských studijních programech mají většinou ústní podobu. Doktorand se zpravidla přihlašuje na zkoušku prostřednictvím UIS či osobně u garanta předmětu či sekretářky ústavu, který danou zkoušku odborně garantuje. Před vlastním vykonáním zkoušky ze zvoleného předmětu je vhodné zajít ke garantovi předmětu (či za zkoušejícím) na konzultaci, během které se upřesní studijní literatura a případné zkouškové okruhy. T I P U p ř e d m ě t ů, k t e r é j s o u p o v i n n é č i p o v i n n ě v o l i t e l n é p r o s t u d e n t y v e v š e c h o b o r e c h d o k t o r - s k é h o s t u d i a, s e v y p i s u j e z k o u š k a n ě k o l i k r á t r o č n ě. N a p ř. z p ř e d m ě t u E k o n o m i e s e z k o u š k a v y p i s u j e i 3-4 k r á t z a s e m e s t r a b ý v á v y h l a š o v á n a p ř i b l i ž n ě m ě s í c p ř e d s a m o t n ý m k o n á n í m z k o u š k y. S t u d e n t i s e n a t u t o z k o u š k u m o h o u h l á s i t u s e k r e t á ř k y Ú s t a v u e k o n o m i e. N a o p a k u n ě k t e r ý c h o d b o r n ý c h s p e c i a l i z a č n í c h p ř e d m ě t ů, k t e r é m á z a p s á n o j e n p á r s t u d e n t ů, s e z k u - š e b n í t e r m í n y p r a v i d e l n ě n e v y p i s u j í, a j e p r o t o v h o d n ě j š í d o m l u v i t s e o s o b n ě s g a r a n t e m p ř e d m ě t u n a v y p s á n í z k o u š k o v é h o t e r m í n u. U zkoušky je obvykle přítomen školitel nebo jím pověřený zástupce (u zkoušky z jazyka je přítomnost školitele nebo jeho zástupce nutná!). Hodnocení zkoušek probíhá dle klasifikační stupnice A -- F. Pokud doktorand u zkoušky neprospěje, může zkoušku (nejvýše jednou) opakovat. Výsledná známka se studentovi zapíše jak do e-indexu v UIS, tak i do papírového indexu, který obdržel při zápisu. O vykonání zkoušky se sepíše protokol ve třech vyhotoveních, z nichž jedno obdrží doktorand, druhé školitel a třetí studijní referentka. Požadavky pro vykonání zkoušky z cizího jazyka naleznete zde.

Přerušení studia Doktorand může písemně požádat děkana o přerušení studia (žádost zpravidla obsahuje důvody i dobu přerušení -- minimálně 1 rok). Děkan o žádosti rozhoduje na základě doporučení školitele příp. oborové rady. Studium je možné přerušit i opakovaně, přičemž celková doba přerušení nesmí přesáhnout tři studijní ročníky. V době přerušení studia není doktorand studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká doktorandovi opětovně nárok na zápis do studia. T I P P l á n o v a n é p ř e r u š e n í s t u d i a j e v h o d n é n e j d ř í v e p r o b r a t s e š k o l i t e l e m a ž á d o s t o p ř e r u š e n í s t u d i a a d r e s o v a n o u d ě k a n o v i d o p l n i t o s t a n o v i s k o š k o l i t e l e. Státní doktorská zkouška Doktorské studium se řádně ukončuje po splnění všech povinností stanovených individuálním studijním plánem státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými student prokazuje svoji schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje. Datum a místo konání státní doktorské zkoušky je zveřejněno děkanem na úřední desce fakulty minimálně měsíc předem. Student spolu s žádostí o vykonání státní doktorské zkoušky, kterou podává děkanovi, předkládá i teze své disertační práce. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí a její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné (hlasování o výsledku zkoušky je však tajné). T I P P r ů b ě h s t á t n í d o k t o r s k é z k o u š k y ř í d í p ř e d s e d a k o m i s e, k t e r ý z p r a v i d l a p o ž á d á š k o l i t e l e, a b y p ř e d s t a v i l d o k t o r a n d a ( o b l a s t i o d b o r n é h o z á j m u, z a p o j e n í d o u n i v e r z i t n í c h a k t i v i t a t d. ). S t u d e n t b ý v á p ř e d s e d o u v y z v á n, a b y s t r u č n ě ( 1 0 - - 1 5 m i n u t ) s e z n á m i l k o m i s i s t e z e m i s v é d i s e r t a č n í p r á c e. P o p r e z e n t a c i t e z í s t u d e n t e m n á s l e d u j e d i s k u s e a n á v r h y t ý k a j í c í s e z l e p š e - n í v l a s t n í d i s e r t a č n í p r á c e. S a m o t n á z k o u š k a z o d b o r n ý c h p ř e d m ě t ů ( d v o u p o v i n n ý c h a j e d - n o h o s p e c i a l i z a č n í h o ) m á p o d o b u o d b o r n é r o z p r a v y a t ý k á s e z p r a v i d l a t é m a t u d i s e r t a c e. Bývá zvykem, že studenti, kteří se účastní státní doktorské zkoušky, zajistí drobné

občerstvení pro členy komise. Pro hodnocení výsledků státní doktorské zkoušky se používá klasifikační stupnice vyhověl / nevyhověl. V případě, že byl student u závěrečné doktorské zkoušky klasifikován stupněm nevyhověl, může zkoušku vykonat v opravném termínu. V případě, že se student bez omluvy nedostaví ke zkoušce, je automaticky ohodnocen stupněm nevyhověl. Nevykoná-li student státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno. O průběhu státní doktorské zkoušky se pořizuje zápis. T I P S t á t n í d o k t o r s k á z k o u š k a p ř e d c h á z í o b h a j o b ě d i s e r t a č n í p r á c e, a l e j e m o ž n é z k o u š k u i o b h a - j o b u v y k o n a t v j e d e n d e n ( z k o u š k a j e v t o m t o p ř í p a d ě p o k r á t k é p a u z e n á s l e d o v á n a o b h a - j o b o u ). Vš e o b e c n ě s e d o p o r u č u j e v y k o n a t s t á t n í d o k t o r s k o u z k o u š k u n a k o n c i ( p o s k o n č e n í ) I I. r o č n í k u, k d y u ž m á s t u d e n t s l o ž e n y v š e c h n y z k o u š k y p ř e d e p s a n é i n d i v i d u á l n í m s t u d i j n í m p l á n e m, a d i s e r t a č n í p r á c i o b h a j o v a t a ž v p r ů b ě h u ( n a k o n c i ) I I I. r o č n í k u. V ý h o d o u o d d ě l e - n í o b h a j o b y d i s e r t a c e o d s t á t n í z k o u š k y j e n i ž š í s t r e s p r o s t u d e n t a a m o ž n o s t d o p r a c o v a t d i s e r t a č n í p r á c i d l e p ř i p o m í n e k k o m i s e, k t e r é z a z n ě l y p ř i o b h a j o b ě t e z í v r á m c i s t á t n í d o k- t o r s k é z k o u š k y. Doporučení ohledně disertační práce Disertační práce je samostatnou vědeckou prací, která obsahuje původní a v recenzovaném vědeckém časopise nebo sborníku uveřejněné (či k uveřejnění přijaté) výsledky. Disertační práce se zpravidla předkládá v českém jazyce, přičemž součástí práce je souhrn v jazyce anglickém. Současně s disertační prací se předkládá autoreferát disertační práce v českém jazyce s anglickým abstraktem. Struktura ani grafická úprava disertační práce není závazně upravena, obecně se vychází z doporučení pro závěrečné práce.

T I P P ř i v o l b ě t é m a t u d i s e r t a č n í p r á c e s e č a s t o v y c h á z í z v ě d e c k o - v ý z k u m n é h o z a m ě ř e n í ú s t a v u ( f a k u l t y ), n a k t e r é m d o k t o r a n d p ů s o b í. V ý b ě r t é m a t u d i s e r t a č n í p r á c e s a m o z ř e j m ě s p o l u u r - č u j e š k o l i t e l. Z a m ě ř e n í d i s e r t a č n í p r á c e m ů ž e p o d l é h a t i s a m o t n á v o l b a s p e c i a l i z a č n í c h p ř e d - m ě t ů v r á m c i i n d i v i d u á l n í h o s t u d i j n í h o p l á n u. P ř i v ý b ě r u t é m a t u p r á c e i p ř i j e j í m v l a s t n í m v y p r a c o v á v á n í b y m ě l m í t d o k t o r a n d n a m y s l i, ž e v e s v é p r á c i b y m ě l p ř i n é s t n o v é p o z n a t k y. Disertační práce zpravidla obsahuje následující části: Obhajoba disertační práce Obhajoba disertační práce se koná před zkušební komisí a je veřejná (s výjimkou hlasování o výsledku). Spolu s žádostí o konání obhajoby disertační práce děkanovi, předkládá uchazeč vyvázanou disertační práci ve 4 vyhotoveních, autoreferát disertační práce ve stanoveném počtu vyhotovení a doklad o uveřejnění původních výsledků práce nebo o výsledcích přijatých k uveřejnění. Na základě návrhu oborové rady děkan jmenuje tři oponenty disertační práce, z nichž alespoň dva nejsou členy akademické obce univerzity, a nejméně jeden oponent je profesor. Po obdržení oponentských posudků děkan na návrh oborové rady vyhlašuje termín konání obhajoby. Datum a místo konání obhajoby musí být minimálně měsíc předem zveřejněny na úřední desce fakulty. Disertační práce musí být pět dní před konáním obhajoby dostupná zájemcům na děkanátu fakulty. Oponentské posudky se rozesílají všem členům komise. Obhajoby se kromě komise a školitele musí účastnit alespoň dva oponenti. Výsledek obhajoby se hodnotí stupni vyhověl / nevyhověl. V případě neúspěšné obhajoby určí komise způsob přepracování disertační práce. O průběhu obhajoby disertační práce se pořizuje zápis. T I P O b h a j o b u d i s e r t a č n í p r á c e ř í d í p ř e d s e d a k o m i s e. P o k u d s e o b h a j o b a k o n á j i n ý d e n, n e ž s t á t - n í d o k t o r s k á z k o u š k a, z p r a v i d l a p o ž á d á p ř e d s e d a š k o l i t e l e, a b y d o k t o r a n d a p ř e d s t a v i l. P a k

j e d o k t o r a n d v y z v á n, a b y p r e z e n t o v a l ( c c a 1 5 m i n u t ) c í l e a v ý s l e d k y s v é p r á c e. K o m i s e j e s e z n á m e n a s o b s a h e m o p o n e n t s k ý c h p o s u d k ů a s t u d e n t j e v y z v á n, a b y z o d p o v ě d ě l d o t a z y v p o s u d c í c h o b s a ž e n é ( s t u d e n t m á m o ž n o s t s e s p o s u d k y d o p ř e d u s e z n á m i t a j e v h o d n é, a b y s i d o p ř e d u p r o m y s l e l o d p o v ě ď n a d o t a z y / p ř i p o m í n k y o p o n e n t ů ). P o t é n á s l e d u j e d i s k u s e k d i s e r t a č n í p r á c i. Bývá zvykem, že studenti obhajující disertační práci zajistí drobné občerstvení pro členy komise a na závěr úspěšné obhajoby pozvou komisi, oponenty a školitele na oběd. * anotaci v českém a anglickém jazyce, * obsah disertace, * úvod a cíl práce, * analýzu stavu současného poznání v dané oblasti, * metody použité v samotné práci, případně hypotézy k cílům práce, * výsledky práce, ze kterých bude patrný vlastní přínos autora, * konkrétní závěry a doporučení a * seznam použitých zdrojů. * PROČ se hlásí na doktorské studium (chce přednášet na VŠ, věnovat se vědě a výz kumu, zvýšit si odbornou kvalifikaci, apod.), * JAKOU formou chce studovat (prezenční forma studia versus kombinovaná), * ČEMU se chce věnovat (ovlivňuje nejen výběr samotného oboru oboru studia, ale i téma disertační práce a volbu specializačních předmětů). Pokud znáte odpověď na předchozí otázky pravděpodobně nebudete zaskočeni, když se Vás komise během odborné debaty v rámci přijímacího řízení např. zeptá, jaké je Vámi

II. Mezinárodní spolupráce Proč studovat v zahraničí? V rámci doktorského studia má student možnost vycestovat na některou univerzitu v zahraničí. Nemusí proto propadnout skepsi, že během svého bakalářského či magisterského studia něco opomněl. Zahraniční studijní stáž je rovněž podporována vedením fakulty a v budoucnu by ji dle opakovaných doporučení oborových rad (které mají doktorské studium na starosti) měla většina doktorandů během svého studia absolvovat. Odkaz na možnosti studia v zahraničí najedete na Hlavní motivy a přínosy mezinárodního výjezdu lze shrnout do několika bodů: 1. Zdokonalení a praktické využití vlastních cizojazyčných dovedností. 2. Zkušenosti s výukou na partnerské univerzitě. 3. Možnost spolupráce v rámci grantů, výzkumů, tvorby vědeckých článků. 4. Využívání informačních databází, zahraničních knihoven, přístup k elektronickým zdrojům. 5. Zdroj inspirace, čas pro napsání disertační práce. 6. Navázání přátelství, možnost spolupráce i po ukončení zahraničního výjezdu. 7. Cestování, poznávání odlišné kultury. 1. Zdokonalení a praktické využití vlastních cizojazyčných dovedností Cizím jazykům se lze naučit během školní výuky a různých placených i neplacených jazykových kurzů, ale nejlépe si člověk své jazykové dovednosti procvičí přímo v praxi, když musí jazyk aktivně používat. Domluvit se v cizí zemi je v mnoha případech dokonce otázkou přežití... Nejpřínosnější jsou samozřejmě rozhovory s rodilými mluvčími, avšak běžná komunikace s cizincem, který ovládá příslušný světový jazyk, je také užitečná. Komunikace s cizincem Komunikovat s člověkem, který umí pouze svůj rodný jazyk, může být někdy velice zábavné. V Turecku jsem například zažil mnoho situací, kdy Turci neuměli anglicky a já zase neovládal turečtinu. V mnoha případech pomohla názorná neverbální komunikace

rukama a nohama, někdy jsem se však nedomluvil a bohužel se již nikdy nedozvím, co mi chtěl dotyčný sdělit... Jako příklad malých nedorozumění mohu uvést běžné situace na ulici, kdy se potřebujete zeptat na směr své cesty. Úsměvná komunikace s personálem v restauracích mne také pobavila, neboť výběr jídla byl zcela náhodný. A až na přineseném talíři člověk pochopil, co si vlastně objednal. Jistě zajímavá byla také komunikace s místní kolej bábou, nebo s ostatním studenty v kampusu a ve škole, kteří neuměli anglicky. Nezapomenutelný zážitek jsem získal na oddělení cizinecké policie, kde opravdu nikdo neuměl anglicky. Ani jsem tehdy nevěděl, co podepisuji...časem si však na fakt, že okolí nerozumíte, a že jen pár lidí rozumí vám, zvyknete a přijde vám to normální. Ve stejné pozici omezené komunikace s Čechy jsou však podle mých neoficiálních informací také zahraniční studenti, kteří studují na naší škole. Student tak v zahraničí lehce zjistí, co umí a kde má naopak slabiny. Naučené fráze a zdvořilostní slovíčka se rychle vyčerpají. Po čase se člověk dostane do fáze, že komunikace v cizím jazyce mu nedělá problémy, nepřemýšlí již v češtině, ale myslí rovnou v daném jazyce (slovíčka si nepřekládá ani svým vnitřním hlasem) a dokáže plynně konverzovat se svým okolím. Vrcholem cizojazyčných dovedností je vyjadřování vnitřních pocitů v příslušném jazyce, zkrátka volba těch pravých slovíček s rozeznáním citlivých jazykových nuancí. Kdysi mi jeden starší moudrý muž řekl, že cizí jazyk dokonale ovládnu, až budu schopen se jím modlit, nadávat a hádat se, získám ( sbalím ) pomocí něj partnerku, vyjádřím vyšší city, budu rozumět vtipům, umět číst a rozumět složitým odborným textům. Jazyková výuka nás často pouze učí základním slovíčkům, frázím, gramatice a výslovnosti. Zbytek již člověk musí získat pomocí praktické komunikace... A k tomu právě slouží zahraniční stáže. Pokroky jsou opravdu znatelné, jen se člověk nesmí zaleknout počátečních ostychů a nezdarů. Přece jen učit se jazyku v České republice nebo prakticky jej používat, protože musíte, je velký rozdíl. Zanevřít nebo nezanevřít? Komunikace v cizím jazyce není jednoduchá. Ale jak se říká, žádný učený z nebe nespadl. Mám za sebou již několik zahraničních dlouhodobých (3-4 měsíce trvajících) výjezdů. Velice dobře si vzpomínám na své první zkušenosti, na které by člověk nejraději zapomněl. Pracoval jsem tehdy na dětském táboře v USA a po dvou letech studia angličtiny (na kterou jsem nedával takový důraz a snažil se nějak proplout, byl jsem přeci jen němčinář...) jsem na tom nebyl nejlépe. První měsíc jsem komunikoval se svými americkými dětmi a

kolegy stylem Yes, No. Mnohdy jsem vůbec netušil, co po mně chtějí, čemu se smějí a proč se na mne zlobí... Druhý měsíc jsem se již zmohl na jednoduché věty a zapojoval se více do rozhovorů. Pasivně jsem vždy přibližně vytušil, o čem se jedná. Třetí měsíc jsem již jazykovou bariéru více prolomil a dokonce se pustil do sporu s jedním rodilým mluvčím, který porušoval moje osobní práva... Hádka měla dokonce dohru přímo u ředitele tábora. Pro českého extroverta to byla opravdu tvrdá osobní zkušenost. Asi nejvíce mi vadilo, že jsem nemohl vyjadřovat své myšlenky, názory a pocity... a musel si je nechávat pouze pro sebe. Bylo to psychicky velice vyčerpávající. Kdybych tehdy po svém prvním zahraničním výjezdu na základě této jazykové zkušenosti na angličtinu zanevřel, již nikam bych se nepodíval (kromě klasické dovolené k moři nebo do hor) a přišel bych tak o mnoho dalších životních zkušeností a zážitků... Další důležitou součástí výjezdu z hlediska jazykových dovedností představuje rozvoj odborného jazyka. Ten se zdokonaluje především odbornými debatami s vyučujícími a studenty, ale hlavně četbou odborných textů a publikací (viz dále kapitola Využívání informačních databází, zahraničních knihoven, přístup k elektronickým zdrojům ). 2. Zkušenosti s výukou na partnerské univerzitě Pokud jste neabsolvovali studium na jiné škole, nebo neučili ještě někde jinde, můžete získat pocit, že na naší univerzitě se dělá vše tím nejlepší způsobem. Ani vás nemusí napadnout, že ostatní školy fungují zcela jinak. V něčem jsou lepší, někde zase mají slabiny. Jako příklad mohu uvést opět svoji vlastní zkušenost. Výuka zahraničních studentů Pokud jste někdy měli možnost a vyučovali obor Evropská studia v angličtině, mohli jste tak jako já nabýt dojmu, že na ostatních univerzitách mají stejný, nebo dosti podobný systém výuky. To je však omyl způsobený zkušeností pouze s výukou na své alma mater. Výuka v angličtině nemusí probíhat, tak jak na naší škole -- formou přednášek a cvičení v anglickém jazyce, které jsou určeny pro zahraniční a české studenty studující v tomto jazyce. Každá škola má svůj vlastní systém a způsob výuky, což by vás nemělo překvapit. Studenti doktorského stupně studia jsou bráni spíše jako partneři učitelů, mohou být zapojovány do různých projektů. Výuka probíhá spíše samostudiem a konzultační formou přímo s vyučujícím. V rámci svého studia a získávání zkušeností se však můžete zúčastnit klasické výuky s ostatními studenty magisterského stupně studia. Zkoušky mohou být