Metodická příručka k tvorbě závěrečné práce

Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze Pod Táborem 102/5, 190 24 Praha 9 Metodická příručka k tvorbě závěrečné práce pro účastníky vzdělávacího programu Studium pedagogiky pro učitele Praha 2019

Obsah Úvod... 4 1 Téma závěrečné práce a výběr konzultanta... 4 2 Zásady pro vypracování závěrečné práce... 6 2.1 Struktura závěrečné práce... 6 2.2 Formální úprava závěrečné práce... 8 2.2.1 Rozvržení stránek... 8 2.2.2 Členění závěrečné práce... 9 2.2.3 Úprava nadpisů... 9 2.2.4 Základní interpunkce v textu závěrečné práce... 10 2.2.5 Grafické objekty (tabulky, obrázky a grafy)... 11 2.3 Zásady jazykového stylu práce... 11 2.3.1 Používání informačních zdrojů a jejich citace... 12 3 Závěrečná zkouška... 15 3.1 Hodnocení závěrečné práce... 15 3.2 Obhajoba závěrečné práce... 16 Seznam informačních zdrojů:... 16 Seznam příloh... 18 3

Úvod Metodická příručka k tvorbě závěrečné práce je souhrnný materiál upravující zásady pro tvorbu závěrečné práce a její hodnocení v rámci vzdělávacího programu Studium pedagogiky pro učitele. 1 Téma závěrečné práce a výběr konzultanta Závěrečná práce je obsahově souvislá a ucelená odborná písemná práce, kterou účastník vzdělávacího programu prokazuje vědomosti a dovednosti získané během jeho studia. Každý účastník vzdělávacího programu si na základě svého uvážení vybere takové téma závěrečné práce, které ho zajímá a které souvisí s jeho pracovní/služební pedagogickou činností. Účastník by měl vycházet ze vzdělávacího programu Studium pedagogiky pro učitele a musí v závěrečné práci zřetelně provázat teorii s praxí v rezortu vnitra. Při splnění výše uvedených podmínek jsou možné následující základní přístupy k výběru tématu závěrečné práce: vybrat si problematiku ze své vlastní praxe a zpracovat ji za pomoci argumentace z odborné literatury; inspirovat se praxí kolegů a přizpůsobit téma požadavkům vzdělávacího programu; seznámit se s tématy závěrečných prací na vysokých školách, které lze inovovat (např. na https://is.muni.cz/thesis/); vybrat své vlastní oblíbené téma a inovativně jej zpracovat; rozhodnout se pro aktuální téma současnosti a řešit ho novými přístupy; nalézt námět při studiu odborné literatury a čtení článků na téma vzdělávání; zeptat se některých odborníků, kteří určitá témata rozvíjejí, zda nepotřebují pomoci zpracováním některého dílčího problému z rezortu vnitra; inspirovat se zahraniční odbornou literaturou, kde lze nalézt aktuální, ale u nás dosud málo prozkoumaná témata; průzkumem Internetu nebo Intranetu MV analyzovat významná a aktuální témata a vybrat si k vlastnímu zpracování nový námět pro rezortní školství. Účastník svou závěrečnou prací prokazuje schopnost samostatně a věcně správně pojednat vybrané téma, pracovat s odbornou literaturou a stylisticky i typograficky zpracovat odbornou problematiku širšího rozsahu. 4

Výzkumná forma nevyžaduje náročný a rozsáhlý pedagogický výzkum (postačí výzkumná sonda), ale závěrečná práce musí v hlavní textové části ve stručnosti obsahovat následující údaje: teoretická východiska, resp. formulaci tématu a současného stavu poznání, kde se v plné míře využijí zásady práce s informačními zdroji, které vyústí v kritickou rešerši; cíl výzkumu (resp. výzkumné sondy), výzkumný problém, výzkumné otázky a pracovní hypotézy, které vyplynou například z poznaného rozporu mezi teorií a praxí (pokud to umožňuje typ výzkumného problému); použité vědecké metody zkoumání, resp. provedení jejich charakteristiky a zejména zdůvodnění použitých metod. Neměla by zde chybět úvaha o možných problémech, které se mohou vyskytnout v průběhu výzkumné části při použití konkrétní metody řešení. Dále by se zde měla objevit velikost vzorku, počet respondentů; vlastní výsledky výzkumu (výzkumné sondy), které by měly shrnovat průběh a výstupy, vhodné je zahrnout i předvýzkum (pilotáž). Účastník by měl interpretovat své výsledky, tj. analyzovat sběr údajů, vysvětlit je a zhodnotit v konfrontaci s teoretickými východisky, uvedenými na začátku hlavní textové části; přínosy výzkumu (výzkumné sondy), rozčleněné na: - přínosy pro další rozvoj vědního (pedagogického) oboru; - přínosy pro praxi v rezortu vnitra. doporučení pro případný další postup, resp. návrh dalšího řešení, pokud se v průběhu výzkumu (výzkumné sondy) objevily problémy. Název závěrečné práce a konzultanta si účastník zvolí sám a do 13. 11. 2019 zašle informace prostřednictvím dokumentu Podklad pro závěrečnou práci (Příloha č. 4) na e-mail: kalinovaa@skolamv.cz. Účastníci v dokumentu doplní název závěrečné práce, informace o konzultantovi (hodnosti, tituly, jméno a příjmení a jeho pracovní/služební zařazení) a promyšlenou část abstraktu závěrečné práce (ústní prezentace bude realizována v rámci výuky předmětu Základy vědecko-výzkumné práce II.). 5

Konzultanta s alespoň stejným či vyšším akademickým titulem a minimálně pětiletou pedagogickou praxí si účastník vybere z řad pedagogických pracovníků škol a školských zařízení rezortu vnitra, lektorů vzdělávacího programu, kolegů, nadřízených apod. Konzultant posoudí závěrečnou práci a zváží její doporučení k obhajobě před komisí v rámci závěrečné zkoušky prostřednictvím dokumentu Posudek konzultanta závěrečné práce (Příloha č. 5). 2 Zásady pro vypracování závěrečné práce Zpracovanou závěrečnou práci v rozsahu minimálně 15 stran hlavní textové části bez příloh pošle účastník e-mailem metodikovi pro vzdělávání (organizátorovi vzdělávacího programu) včetně přiloženého nascanovaného posudku konzultanta závěrečné práce v jiném dokumentu MS Word na e-mail: cerninovas@skolamv.cz. Termín odeslání práce e-mailem je stanoven na min. 14 pracovních dní před termínem závěrečné zkoušky. V případě nedodržení termínu nebude účastník k závěrečné zkoušce připuštěn. Pošle-li účastník práci e-mailem dříve, metodik pro vzdělávání (organizátor vzdělávacího programu) účastníka upozorní, má-li práce výrazné formální nedostatky a účastník si je tak ještě do termínu 14 pracovních dnů před závěrečnou zkouškou může opravit. V den konání závěrečné zkoušky (nejpozději 10 minut před zahájením) odevzdá účastník vzdělávacího programu svou vytištěnou závěrečnou práci metodikovi pro vzdělávání. Práce bude 1x oboustranně vytištěná ve formátu A4 a bude svázaná (jakoukoliv vazbou, např. kroužkovou) společně s posudkem konzultanta, který bude pevně připojen na konci práce. 2.1 Struktura závěrečné práce Závěrečná práce zahrnuje následující části v uvedeném pořadí: Titulní list obsahuje název školy a vzdělávacího programu, označení Závěrečná práce a její název, autora závěrečné práce a jeho zaměstnavatele, konzultanta a jeho zaměstnavatele, místo a datum zpracování (Příloha č. 1). Čestné prohlášení čestným prohlášením o samostatném vypracování závěrečné práce se účastník vzdělávacího programu hlásí k autorství své 6

závěrečné práce. Text prohlášení se umísťuje v dolní části samostatné stránky. Prohlášení musí být podepsáno vlastnoručním podpisem autora závěrečné práce (celé jméno a příjmení, ne parafa) modrou barvou a s uvedeným datem vypracování závěrečné práce (Příloha č. 2). Poděkování konzultantovi a dalším osobám se zařazuje na další samostatnou stránku a umísťuje se v její dolní části, patří mezi přílohy nepovinné (Příloha č. 3). Abstrakt závěrečné práce zařazuje se na samostatnou stránku za Čestné prohlášení, případně za Poděkování. Obsahuje charakteristiku závěrečné práce a její výsledky v rozsahu 250 500 slov (neměl by přesáhnout jednu tiskovou stranu). Zahrnuje jak cíle práce, tak i použitou metodiku a výsledky výzkumné části. Abstrakt se zpracovává v českém jazyce a je umístěn v horní části stránky. Autor píše abstrakt ve třetí osobě činného rodu s minimem neobvyklých slov, zkratek. Výjimky jsou možné pro lepší srozumitelnost textu. Součástí abstraktu jsou klíčová slova. Obsah závěrečné práce zahrnuje seznam všech číslovaných kapitol a podkapitol včetně odkazů na čísla stran. Úvod obsahuje zdůvodnění volby tématu, cíl práce, zvolenou metodu řešení problému a stručné nastínění jednotlivých kapitol. Text závěrečné práce se člení do kapitol, oddílů a pododdílů. Hlavní textová část závěrečné práce, v rozsahu minimálně 15 stran, začíná úvodem, pokračuje jednotlivými kapitolami a oddíly a končí závěrem. Závěr obsahuje zhodnocení dosažených výsledků, zvláště pak informaci, zda bylo dosaženo cíle práce. Měl by být vyvrcholením předchozího textu a jeho souhrnem. Seznam použitých informačních zdrojů uvádí abecedně seřazené veškeré prameny, které byly použity při vypracování závěrečné práce formou průběžných poznámek. Poznámky pod čarou jsou řazeny tak, jak se odkazy vyskytují v textu. Bibliografické údaje jsou uváděny podle aktuálních norem ČSN ISO 690. 7

Seznam příloh se uvádí pouze v případě, že práce má přílohy. Seznam příloh obsahuje samostatně číslované názvy příloh a v práci je zařazen za Seznam použitých informačních zdrojů. Přílohy jsou ovlivněny charakterem zvoleného tématu uvádějí se rozsáhlejší obrázky, tabulky, fotografie a další materiály, které nemohly být zařazeny do textu. Přílohy se nepočítají do rozsahu práce. 2.2 Formální úprava závěrečné práce Pro vypracování závěrečné práce může účastník použít šablonu s názvem Šablona pro závěrečnou práci, která je uložena ve formátu Word 2016 na internetových stránkách školy www.skolamv.cz v záložce Oddělení dalšího vzdělávání a v podzáložce Studium pedagogiky pro učitele. V případě nedodržení formální úpravy závěrečné práce nebude účastník připuštěn k závěrečné zkoušce. 2.2.1 Rozvržení stránek Závěrečná práce musí být vypracována na bílém papíru formátu A4, v rozsahu minimálně 15 stran hlavní textové části bez příloh při oboustranném tisku. Určený typ písma pro závěrečnou práci je Arial, velikost textu 12 bodů. Řádkování textu je 1,15. Okraje stránky jsou 3 cm. Zarovnání textu stránky je oboustranné (zleva a zprava do bloku). Číslování stran je prováděno arabskými čísly na střed zápatí. Strany Titulní list, Čestné prohlášení, případné Poděkování, Abstrakt a Obsah se viditelně nečíslují, ale započítávají se do pořadí. Viditelné číslování stránek začíná stranou Úvod a končí stranou Seznamem použitých informačních zdrojů, popř. Seznam příloh. Poznámky pod čarou a vysvětlivky se do textu práce umístí pomocí symbolu odkazu 1) a příslušná poznámka se stejným symbolem se píše 8

ve spodní části stránky pod čarou. Poznámky pod čarou a vysvětlivky se odlišují od ostatního textu menším písmem typu Arial, velikost písma 10, řádkování 1. 2.2.2 Členění závěrečné práce Závěrečná práce se člení na kapitoly, oddíly a pododdíly, které se průběžně číslují podle desetinného třídění arabskými číslicemi. Účastník píše text souvisle, nezačíná každou kapitolu (oddíl, pododdíl) na nové stránce. První řádek odstavce začínáme od levé svislice. Při daném řádkování 1,15 se mezi odstavci řádkuje jedenkrát. Nadpisy kapitol či oddílů se od předchozího textu oddělují dvěma prázdnými řádku, od následujícího textu jedním prázdným řádkem. Dělení slov závěrečné práce se nedoporučuje. V názvu kapitol, oddílů a pododdílů je nevhodné používání zkratek. V textu se za prvním použití zkratky uvede do závorky celý nezkrácený název. Při větším počtu zkratek je vhodné na konci práce zařadit jejich seznam. Odrážky se zarovnávají do bloku (bez mezery vlevo). Zvýraznění části textu se provádí tučně, kurzívou nebo tučnou kurzívou, nikoliv proložením textu (vkládáním mezer mezi písmena). Zvýraznění textu podtržením se nedoporučuje, jelikož podtržený text je v současné době vnímán jako hypertextový odkaz. 2.2.3 Úprava nadpisů Úvod (typem písma Arial, velikost písma 14, tučně) 1. Název kapitoly (text názvu písmem Arial, velikost písma 14, tučně) 1.1 Název oddílu (text názvu písmem Arial, velikost písma 14, tučně) 1.1.1 Název pododdílu (text názvu písmem Arial, velikost písma 12, tučně) Název části (text názvu písmem Arial, velikost písma 12, tučně) Vlastní text (vlastní text práce písmem Arial, velikost písma 12) 9

2.2.4 Základní interpunkce v textu závěrečné práce Tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník se píší bez mezery těsně za slovo, za nimi následuje mezera (např. induktivní rozhovor: od známých poznatků k obecným závěrům). Výjimkou je dvojtečka mezi čísly ve významu sportovního výsledku, kde se mezera nepoužívá (např. zvítězili 2:1). Tečka ani čárka se nepíše za nadpisem a jménem stojícím na samostatném řádku. Tři tečky se používají pro označení vypuštěné části textu nebo naznačují neúplnost položek nějakého výčtu (např. neúplnost výčtu: mezi monologické metody řadíme přednášku, vyprávění, ). Před nimi i za nimi se dělá mezera, pokud ale naznačují vynechaný text, připojují se zpravidla k těsně uvedenému slovu (např. Jestli nepřestaneš chodit pozdě, tak ). Uvozovky se přisazují ke slovu a mezery se nechávají vně uvozovek. Dáváli se do uvozovek celá věta, např. citát, sází se tečka uvnitř uvozovek. Zásadně píšeme první znak dole a druhý nahoře (např. Učitel se musí vyvarovat opakování již položené otázky nebo posledních slov odpovědi studenta tzv. učitelské echo.). V celé práci se použije vždy jen jeden typ uvozovek. Spojovník (-) je kratší a používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko. Kolem spojovníku se nenechávají mezery (např. lektor-instruktor, víme-li). Pomlčka ( ) neplést se spojovníkem, je delší (MS Word tuto častou chybu automaticky opravuje). Vloží se kombinací kláves ALT+0150. Používá se ve smyslu: až a do bez mezer (např. 6 9 hod.) jako znak minus bez mezery (např. 9 C) s mezerami v aritmetických výrazech (např. 16 6 = 10) Závorky se vždy přisazují ke slovu a vně se píše mezera. Textový editor nabízí různé typy závorek. Není přípustné místo závorek používat lomítek. Pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami (např. připravme si otázky, které budeme klást studentům, abychom zjistili, do jaké míry porozuměli novým poznatkům současně ale při vlastním průběhu hodiny aktivizujme studenty, aby se sami ptali). 10

Jednoznaková předložka a spojka s následujícím slovem (v, s, z, k, u, a, i) nesmí zůstat na konci řádku, proto vkládáme mezi písmeno a slovo pevnou nezlomitelnou mezeru, aby předložka byla na stejném řádku jako následující slovo. Nezlomitelná mezera se vloží např. kombinací kláves ALT+0160 nebo CTRL+SHIFT+mezerník. Procento značka % se od čísla odděluje nezlomitelnou mezerou, ale ve významu procentní je bez mezery (např. 10% pivo). Značka peněžní měny se píše bez tečky. Je-li číslo celé, značka měny se píše za číslem s mezerou (např. 13 Kč), jestliže je číslo desetinné, značka měny se píše před číslo (např. Kč 6,50). 2.2.5 Grafické objekty (tabulky, obrázky a grafy) Tabulky, obrázky a grafy slouží k přehlednému a názornému zpracování číselných a dalších údajů v závěrečné práci. Jsou významným prostředkem k poznání různých souvislostí. Pro přehledné a názorné zobrazení dané skutečnosti grafickým objektem (tabulkou, obrázkem, grafem) je nutné doplnit grafický objekt pomocnými prostředky popisy. Každý grafický objekt musí mít uvedený zdroj (je obvykle uveden pod objektem), ze kterého byl čerpán. Výjimku tvoří grafické objekty, které účastník vzdělávacího programu sám vytvořil, např. na základě výsledku výzkumu (výzkumné sondy). 2.3 Zásady jazykového stylu práce Závěrečná práce se zpracovává v odborném jazykovém stylu. Tento styl je charakterizován svou přesností, stručností a používáním vědecké terminologie daného oboru. Autor by se měl vyvarovat zbytečně šroubovaného, či květnatého vyjadřování a používání hovorového stylu. Závěrečná práce by neměla obsahovat nadměrné množství cizích slov. Používání cizích slov je vhodné pouze v těchto případech: pro cizí slovo není v českém jazyce rovnocenný výraz, jde o obecně známý či oborově používaný termín, 11

výraz se stal speciálním termínem v určitém oboru. 2.3.1 Používání informačních zdrojů a jejich citace Bibliografické citace informačních zdrojů se řídí aktualizovanou normou ČSN ISO 690 (01 0197), která je platná od 1. 4. 2011 a která je českou verzí mezinárodní normy ISO 690:2010. Citace jsou myšlenky, které autor převzal od jiného autora nebo od více autorů. Smyslem citování je poskytnout dostatek informací k nalezení zdrojového dokumentu. Odkazy na citace se umísťují pod čarou na stránce, na níž je použit citát (viz odstavec 2.2.1). U přímých citací musí jít o přesnou kopii originálu, je třeba dodržet i interpunkci a všechny zvláštnosti. Taková citace je celá v uvozovkách, za nimiž následuje odkaz na to, odkud citát pochází. Někdy je možné citované pasáže napsat jiným typem písma. Pokud autor chce v citátu něco podtrhnout, vyznačit, či případně dodat, vždy je nutné přidat vsuvku, že jde o poznámku autora, či napsat jeho iniciály. Na pomoc při zpracování bibliografických citací je možné využít internetové adresy http://www.citace.com, https://1url.cz/rmgqr, http://www.iso690.zcu.cz/. 2.3.2 Příklady uvádění citací v seznamu použitých informačních zdrojů (Pozn: zeleně označené údaje jsou nepovinné) Knihy, monografie, diplomové práce: Pořadí: Tvůrce. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN. Příklady: GAVORA, Petr. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. 12

Diplomová práce Příklad: KOSCELNÍK, Petr. Analýza prostorových a formálních vlastností středověkých obléhacích táborů. Plzeň, 2010. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Karel Nováček. Normy Příklad: ČSN ISO 690. Informace a dokumentace Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 40 s. Zákony Norma neřeší citování zákonů a legislativních dokumentů. Důležité je napsat typ (např. zákon, vyhláška, ), číslo a rok uveřejnění ve sbírce zákonů, název dokumentu, případně uvést konkrétní paragraf a odstavec. Příklad: Česká republika. Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964, Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů 5. 3. 1964. ISSN 0322-8037. Časopisy: Pořadí: Název časopisu, rok. Vedlejší názvy. Další tvůrce. Místo: nakladatel, číslování, ISSN. Příklad: Sdělovací technika: telekomunikace, elektronika, multimédia, 2006. Praha: Sdělovací technika, 2006, roč. 54, č. 12. ISSN 0036-9942. Články v časopisech: Pořadí: Tvůrce. Název článku. Název časopisu. Vedlejší názvy. Místo: nakladatel, rok, číslování, strany. ISSN. 13

Příklad: BENEŠ, Petr. Aktuální trendy v oblasti elektroniky. Sdělovací technika: telekomunikace, elektronika, multimédia. Praha: Sdělovací technika, 2006, 54(12), 3-6. ISSN 0036-9942. Elektronické dokumenty: U elektronických zdrojů je nutné uvádět tři povinné znaky: typ nosiče [online, disk, online databáze] apod., datum citování [cit. 2010-08-05] a dostupnost. Příklady: Česká republika. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, 2006 [cit. 2010-08-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ ČAPEK, Karel. Válka s mloky [online]. 20. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. Spisy, sv. 9 [cit. 13. 6. 2011]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/66/valka_s_mloky.pdf JOBS, Steve and Steve BALLMER. In: Youtube [online]. 27.02.2007 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z: http://youtu.be/dr8safrbmcu. Wikipedia Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 20. 11. 2018 [cit. 2019-08- 05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/citace Stránka webového portálu Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. MZČR: 2010 [cit. 2011-05- 26]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/ Článek v on-line periodiku, na portále SRBECKÁ, Gabriela. Rozvoj kompetencí studentů ve vzdělávání. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2019-08-17]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/rozvoj-kompetenci-studentuvehttp://www.inflow.cz/rozvoj-kompetenci-studentu-ve-vzdelavani-vzdelavani PETRŽELA, Zdeněk. Osvojování klíčových kompetencí. Metodický portál [online]. 2007. [cit. 12-05-2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/1203/osvojovani-klicovych- KOMPETENCI.html. 14

3 Závěrečná zkouška Vzdělávací program Studium pedagogiky pro učitele je ukončen závěrečnou zkouškou, která má část písemnou a část ústní (obhajoba závěrečné písemné práce v rozsahu minimálně 15 stran). Po úspěšném složení zkoušky a obhajobě písemné práce získá absolvent osvědčení o absolvování programu jako doklad o odborné kvalifikaci. Předsedu zkušební komise jmenuje ředitel odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání, členy komise jmenuje ředitel školy. Závěrečná zkouška obsahuje: obhajobu závěrečné písemné práce, soubornou ústní zkoušku z Pedagogiky, Didaktiky a Psychologie. 3.1 Hodnocení závěrečné práce Závěrečná písemná práce se předkládá k písemnému posouzení konzultantovi. Pokud konzultant závěrečnou písemnou práci doporučí, je postoupena k obhajobě před zkušební komisí v rámci závěrečné zkoušky. Členové komise posuzují především: a) formální kritéria: formální úprava práce; grafická a typografická úroveň; vhodnost použití grafických objektů a jejich popis; logika postupu a struktura práce; úroveň odborného jazyka; rozsah použité literatury a odpovídající uvádění citací. b) věcná kritéria: zvolené téma a dosažení stanoveného cíle; obsahová provázanost jednotlivých kapitol; využitelnost práce v pedagogické praxi. 15

3.2 Obhajoba závěrečné práce Obhajoba závěrečné písemné práce začíná prezentací účastníka (zkoušeného), ve které seznámí zkušební komisi s tématem své závěrečné práce, cílem práce, metodou zpracování a závěry, ke kterým dospěl. Při přípravě prezentace je vhodné pečlivě si přečíst hodnotící posudek konzultanta a připravit si argumenty k vhodnosti zvoleného tématu, sepjetí s praxí a k dosažení cílů práce. Vlastní prezentace závěrečné práce účastníkem obvykle trvá cca 10 minut. Na prezentaci dotyčného naváže zkušební komise dotazy a připomínkami, na které účastník reaguje. Ve druhé části ústní závěrečné zkoušky je zkušební komisí zadána účastníkovi otázka z tematického okruhu v rámci souborné ústní zkoušky z Pedagogiky, Didaktiky a Psychologie. Aktuální tematické okruhy jsou součástí dokumentu Studijní texty (základní informace) a zdůrazněny na začátku studia v rámci předmětu Základy vědecko-výzkumné práce I. Předmětné okruhy vychází z aktuálního vědeckého vývoje studovaných oblastí. Účastník na zadané téma samostatně hovoří a vyjadřuje se k souvisejícím dotazům vznesených zkušební komisí. Délka druhé části závěrečné ústní zkoušky je cca 10 minut. Pro úspěšné absolvování vzdělávacího programu musí účastník splnit jak obhajobu závěrečné práce, tak i ústní soubornou zkoušku, aby mu bylo vydáno osvědčení o absolvování vzdělávacího programu jako doklad o odborné kvalifikaci. Hodnocení závěrečné zkoušky se provádí výrokem: 1. splnil/a, 2. nesplnil/a. Jestliže účastník nesplnil podmínky závěrečné zkoušky, rozhodne komise, zda bude v případném opravném termínu opakovat pouze část nebo celou závěrečnou zkoušku. Opakovat závěrečnou zkoušku lze pouze 1x, a to nejdříve za 3 měsíce. O celkovém výsledku závěrečné zkoušky rozhoduje komise. Seznam informačních zdrojů: 1. Absolventi a závěrečné práce. In: Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2019 MUNI [cit. 2019-07-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/thesis/ 16

2. BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SK SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. Brno: VUT, 2011 [cit. 2019-08-05]. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/xmlui/handle/11012/36273, https://1url.cz/rmgqr 3. Citace.com, s.r.o. Citace.com [online]. Praha: Citace.com, s.r.o., 2015. [cit. 2019-08-17]. Dostupné z: https://www.citace.com/ 4. ČSN ISO 690. Informace a dokumentace Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. ČSN ISO 690 (010197). 5. FIRSTOVÁ, Zdeňka. Nová citační norma ČSN ISO 690: 2011. Bibliografické citace podrobný návod, jak citovat literaturu, s českými příklady [online]. Plzeň: Univerzitní knihovna ZČU, 2011 [cit. 2019-07-26]. Dostupné z: http://www.iso690.zcu.cz/ 6. GAVORA, Petr. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. 7. GAVORA, Petr, Vladimír JŮVA a Vendula HLAVATÁ. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. 8. GULOVÁ, Lenka a Radim ŠÍP. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4368-4. 9. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-2620-982-9. 10. HENDL, Jan a Jiří REMR. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-2621-192-1. 11. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání druhé. Praha: Grada, 2016. ISBN: 978-80- 2475-326-3. 12. Ústav pro jazyk český AV ČR. 2008. Internetová jazyková příručka [online]. Praha. Ústav pro jazyk český AV ČR, 2008 2019 [cit. 2019-07-26]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ 13. MAN ÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Cesty pedagogického výzkumu: pedagogický výzkum v teorii a praxi. Brno: Masarykova univerzita: Paido, 2004. ISBN 80-7315-078-6. 14. MAN ÁK, Josef, Štefan ŠVEC a Vlastimil ŠVEC. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Masarykova univerzita: Paido, 2005. ISBN 978-80- 7315-102-7. 15. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. Vydání sedmé. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-2620-403-9. 16. PRAVDOVÁ, Markéta a Ivana SVOBODOVÁ. Akademická příručka českého jazyka. Vydání druhé. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-2002-947-8. 17

17. SKUTIL, Martin. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-778-7. 18. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-2620-644-6. Seznam příloh Příloha č. 1 Titulní list Příloha č. 2 Čestné prohlášení Příloha č. 3 Poděkování Příloha č. 4 Podklad pro závěrečnou práci Příloha č. 5 Posudek konzultanta závěrečné práce 18

Příloha č. 1 Titulní list Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze Centrum jazykového a dalšího vzdělávání Studium pedagogiky pro učitele ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Název závěrečné práce Konzultant/ka: (tituly, jméno, příjmení, zaměstnavatel) Vypracoval/a: (tituly, jméno, příjmení, zaměstnavatel) Místo a datum 19

Příloha č. 2 Čestné prohlášení Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval/a zcela samostatně a uvádím v ní veškeré prameny, které jsem použil/a. Místo a datum zpracování práce tituly, jméno a příjmení autora/ky a vlastnoruční podpis 20

Příloha č. 3 Poděkování Poděkování Chtěl/a bych poděkovat...... 21

Příloha č. 4 Podklad pro závěrečnou práci Podklad pro závěrečnou práci Jedná se o dokument pro účastníky vzdělávacího programu Studium pedagogiky pro učitele Název závěrečné práce: Hodnost, titul, jméno a příjmení zpracovatele: Pracovní/služební zařazení (zaměstnavatel) zpracovatele: Hodnost, titul, jméno a příjmení konzultanta: Pracovní/služební zařazení (zaměstnavatel) konzultanta: Délka pedagogické praxe konzultanta: Promyšlená část abstraktu závěrečné práce: Datum zpracování: Podpis zpracovatele: 22

Příloha č. 5 Posudek konzultanta závěrečné práce POSUDEK KONZULTANTA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Vzdělávací program: Studium pedagogiky pro učitele Název závěrečné práce: Práci zpracoval: (tituly, jméno a příjmení, zaměstnavatel) Počet listů: 1 Počet příloh: 1 Konzultant: (tituly, jméno a příjmení, zaměstnavatel) Délka pedagogické praxe konzultanta: Text hodnocení:.... Přednosti závěrečné práce:.. Nedostatky závěrečné práce:.. Dvě otevřené otázky k obhajobě: 1. 2. Doporučení k obhajobě: Doporučuji Nedoporučuji Datum a podpis konzultanta závěrečné práce: 23

PŘÍLOHA K POSUDKU KONZULTANTA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Indikátory kvality závěrečné práce Rejstřík pro hodnocení závěrečné práce Označte X, zda předložená práce obsahuje níže uvedené znaky. Pokud nebudou souhlasit klíčové znaky 1 a 2, závěrečná práce by neměla být doporučena k obhajobě. Klíčové znaky závěrečné práce souhlasí částečně souhlasí nesouhlasí TÉMA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE 1. Téma závěrečné práce má souvislost s autorovou pracovní/služební pedagogickou činností v rezortu vnitra. 2. V závěrečné práci je zřetelná provázanost teorie a praxe v rezortu vnitra. FORMÁLNÍ KRITÉRIA 3. Autor závěrečné práce dodržuje formální náležitosti a strukturu (titulní strana, čestné prohlášení, abstrakt, obsah, úvod apod.). 4. Praktická (výzkumná) část obsahuje všechny údaje, které má v hlavní textové části zahrnovat (viz Metodická příručka k tvorbě závěrečné práce). 5. Autor používá v závěrečné práci odborný jazykový styl. 6. Závěrečná práce má kvalitní grafickou a typografickou úroveň. 7. Závěrečná práce splňuje pravidla české gramatiky. 8. V závěrečné práci jsou uvedeny odkazy na použité informační zdroje. 9. Bibliografické odkazy a citace dokumentů jsou uvedeny dle platné normy ČSN ISO 690. 10. V závěrečné práci jsou vhodně použité grafické objekty a uveden jejich popis. VĚCNÁ KRITÉRIA 11. Závěrečná práce obsahuje jasnou a zřetelnou formulaci tématu a cíle práce. 12. Závěrečná práce zahrnuje přehled názorů vztahujících se k danému tématu na základě odborné literatury. 24

13. V závěrečné práci je zřetelně poznatelné, kde jde o autorský text a kde jde o kompilaci. Kompilace má hodnotící nadhled, nejedná se o mechanické výpisky z publikací. 14. Závěrečná práce má obsahově logicky provázané jednotlivé kapitoly. 15. Praktická (výzkumná) část se vztahuje k tématu a k cíli práce. 16. Závěrečná práce obsahuje stanovení výzkumného problému, výzkumných otázek, správnou formulaci hypotéz (pokud to umožňuje typ výzkumného problému). 17. Pro výzkumnou část byly použity vhodné metody a nástroje. 18. Praktická (výzkumná) část se vztahuje k tématu a k cíli práce. 19. Závěr práce hodnotí, zda bylo dosaženo stanoveného cíle a shrnuje dosažené praktické i teoretické výsledky. 20. Výstupy závěrečné práce jsou využitelné pro pedagogickou teorii nebo praxi. 21. Výstupy závěrečné práce jsou využitelné pro rezort vnitra. Poznámky: 25