21Ad 6/2010-27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce A.F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 2. prosince 2009 číslo X o nároku na plný invalidní důchod I. Žaloba s e z a m í t á. t a k t o : II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalovaný napadeným rozhodnutím žalobci zamítl žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení 38 zák. č. 155/1995 Sb. z důvodu, že u něj dochází k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 30%. Žalobce podal včasnou žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalované a domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí. V žalobě poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, kdy bezmála od 16 let věku je nemocen a z důvodu zamítnutí žádosti došlo k jeho diskriminaci, neboť i při nemoci má právo důstojně žít, dále na nerespektování podmínek pro kvalitní léčení nemoci. Měl za to, že rozhodnutím mu
byla způsobena zdravotní škoda nesprávné úřední rozhodnutí státní správy, dovolával se hodnocení všech subjektivních a objektivních a diagnosticky prokázaných nálezů a práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod. pokračování - 2-21Ad 6/2010 Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhla vypracování nového posudku od posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí a podle závěru této komise ponechala rozhodnutí ve věci samé na úvaze soudu. Později se již k věci nevyjádřila. Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že - žalovaná svým rozhodnutím ze dne 2.12.2009 zamítla žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení 38 zákona číslo 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 11.11.2009 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30%. Zdravotní stav byl hodnocen lékařem OSSZ dne 11.11.2009 dle kapitoly X, odd. B, pol. 1, písm. b přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb.; - u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný pangastritidou, stavem po perforaci žaludku v r. 2006 dle anamnézy, hiatovou hernii jícnu, ezofagitis IV. st. Barretův jícen mikromorfologicky prokázaný, stavem po akutní pankreatitidě, dle endoskopické ultrasonografie susp. chronické změny na pankreatu, dle CT břicha 17.8.2010 slinivka bez evidentních patologických změn, dle laboratorních vyšetření i kliniky pravděpodobně nutričně toxická etiologie, pokračující abuzus ethylicus nelze vzhledem k laboratornímu nálezu vyloučit. Susp. recentní diabetes mellitus II. typu či sekundární diabetes, zatím bez průkazu komplikací. Sonografie břicha 4.8.2010 a CT vyšetření břicha 17.8.2010 neprokázaly zvětšená játra ani morfologickou dg. jaterní steatozy, fibrogastroskopie 4.8.2010 neprokázaly zvětšená játra ani morfologickou dg. jaterní steatozy, fibrogastroskopie 4.8.2010 neprokázala vřed bulbu duodena ani povředovou deformaci pylorobulbární diagnozy uváděné MUDr. S. Dále hypercholesterolemie, hypomagnesemie, tabakismus, chronická insomnie, panická ataka v anamnese, psychosomatický podíl na etiologii potíží, anxiodepresivní syndrom, supraventrikulární extrasystolie, nevýznamné SA bloky při Holterově monitorování jícnu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí byla pangastritida, stav po perforaci žaludku v r. 2006. Posudkově hodnoceno v kap. X, odd. B, pol. 1, písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. ve znění vyhl. č. 40/2000 Sb. způsobující pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% z možného rozpětí 20-30 %. Při stanovení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla zhodnocena i další onemocnění. K datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl plně podle 39 odst. 1
a nebyl ani částečně invalidní podle 44 odst. 1 a 2 zákona číslo 155/95 Sb. Nebylo prokázáno, že by u žalobce ke dni přezkoumávaného rozhodnutí docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 66 % pro uznání plné invalidity ani alespoň 33% pro uznání částečné invalidity, ani nebyl zjištěn zdravotní stav, jenž by žalobci značně ztěžoval obecné životní podmínky, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze číslo 4 vyhlášky číslo 284/95 Sb., ani postižené uvedené v příloze č.3 cit. vyhlášky, tedy zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnosti ze zcela mimořádných podmínek. pokračování - 3-21Ad 6/2010 Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 11.11.2009 a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 21.10.2010. Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi ( 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudek podala posudková komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem komise byl též lékař odborný internista, tedy odborník v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobce. Pro přesvědčivost a úplnost tohoto posudku soud neprováděl další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěr posudku pro své rozhodnutí převzal i přes námitky žalobce. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl.znění v kap. X, odd. B, položce 1 písm. b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro vředové choroby žaludku a duodena s často recidivujícími procesy, v mezidobí s erozivní gastritidou, konzervativním léčením, zhojení s výraznou deformací a opakovanými dyspeptickými obtížemi. Uvedená položka udává možný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v míře 20-30 % a komise hodnotila ve středním pásmu 25 %. Komise své závěry opřela o konkrétní lékařské nálezy, zejména gastroenterologické a psychiatrické a vypořádala se i s odlišným stanovením míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti oproti lékaři okresní správy sociálního zabezpečení, přičemž vycházela z nového
gastroenterologického ze dne 8.9.2010, provedeného k žádosti komise. Podle ust. 38 zákona č. 155/95 Sb. pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal a) plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud neplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle 31, pokud nedosáhl důchodového věku nebo b) plně invalidním následkem pracovního úrazu. Podle ust. 39 odst. 1 zákona č. 155/95 Sb. pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. pokračování - 4-21Ad 6/2010 Podle ust. 43 zákona č. 155/95 Sb. pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu. Podle ust. 44 odst. 1 věty první zákona č. 155/95 Sb. pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%, nebo podle ustanovení 44 odst. 2 věty první zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnce je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem ( 6 odst. 1 vyhl.č. 284/95 Sb.). Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/95 Sb. Podle ust. 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tedy ke dni 2.12.2009. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po perforaci žaludku a nešlo o operovaný stav, pak toto onemocnění dle kapitoly X, oddíl B, položka 1, písm. b přílohy číslo 2 k vyhlášce číslo 284/95 Sb. ve znění vyhlášky číslo 40/2000 Sb. způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 20-30%. U žalobce byl prokázán pokles o 25%, poněvadž nebyl prokázán vřed
duodena ani povředová deformace pylorobulbární ani hepatopathie charakteru steatózy, přičemž bylo přihlédnuto i k dalším chorobným stavům. Vzhledem k tomu, že k uznání plné invalidity je nutno prokázat pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 66% a v takovém rozsahu prokázán nebyl a nebylo prokázáno ani zdravotní postižení vyžadující vytvoření zcela mimořádných podmínek pro výkon výdělečné činnosti, nelze jej k datu napadeného rozhodnutí považovat za plně invalidního. Žalobce nelze považovat ani za částečně invalidního, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl zjištěn v míře nižší než 33 % a nebylo prokázáno ani zdravotní postižení, jež by mu značně ztěžovalo obecné životní podmínky. Soud neshledal porušení žalobcových práv vyplývajících z Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod. Právo na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci je upraveno v čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde odst. 3 odkazuje v podrobnostech na zákon. Čl. 41 odst. 1 Listiny pak stanoví, že tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí. Jak vyplývá z výše uvedeného, není právo na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci (do něhož věcně spadá i důchodové pojištění) právem, kde by mohla být bezprostředně pokračování - 5-21Ad 6/2010 aplikována pouze Listina. K obecným principům zakotveným v Listině a k podstatě a smyslu úpravy hmotného zabezpečení při nezpůsobilosti k práci správní orgán a případně též soud přihlížejí při interpretaci příslušných právních norem a vykládají je v souladu s nimi, nicméně tato ustanovení jednoduché právo nenahrazují a ani z nich nelze tvůrčím výkladem vytvořit právo jiné. Soud má za to, že bylo vyhověno žalobci v tom, že byly hodnoceny objektivní a diagnosticky prokázané nálezy. Nebylo přihlédnuto k jeho subjektivním pocitům a steskům, neboť při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření ( 39 odst. 2 zák.č. 155/1995 Sb.) nikoliv ze subjektivních pocitů. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované zamítl jako nedůvodnou podle ust. 78 odst. 7 s.ř.s. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona ( 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručeno, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 6. ledna 2011 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně