Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka (Česká republika)

148 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) PŮVODNÍ PRÁCE/ORIGINAL PAPER Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka (Česká republika) Mineralogy of the stibnite deposit at Chříč near Rakovník (Czech Republic) Petr Pauliš 1,2) *, Zdeněk Dolníček 2), Luboš Vrtiška 2), Ondřej Pour 3), Karel Žák 4), Lukáš Ackerman 4), František Veselovský 3), Jan Pašava 3), Tomáš Kadlec 5) a Radana Malíková 2) 1) Smíškova 564, 284 01 Kutná Hora; *e-mail: petrpaulis@postcz 2) Mineralogicko-petrologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice 3) Česká geologická služba, Geologická 6, 152 00 Praha 5 4) Geologický ústav AV ČR, Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 5) Stínadla 1045, 584 01 Ledeč nad Sázavou Pauliš P, Dolníček Z, Vrtiška L, Pour O, Žák K, Ackerman L, Veselovský F, Pašava J, Kadlec T, Malíková R (2019) Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka Bull Mineral Petrolog 27(1): 148-166 ISSN 2570-7337 Abstract A small abandoned Sb-deposit at Chříč near Rakovník (Central Bohemia, Czech Republic) is represented by hydrothermal veins hosted by metagreywackes and metasiltstones of the Barrandian Neoproterozoic, which were contactly metamorphosed by dyke intrusion of a Paleozoic lamprophyre (spessartite) A rich sulphidic association containing together with stibnite, pyrite and arsenopyrite also nineteen subordinate or accessory ore minerals (sphalerite, berthierite, galena, tetrahedrite, freibergite, chalcopyrite, ullmannite, jamesonite, boulangerite, cobaltite, costibite, gersdorffite, bournonite, greenockite, native silver and native antimony) was found during our study of dump and museum material Very interesting is especially the presence of Ag- and Se-rich minerals including Ag-rich tetrahedrite, freibergite, naumannite, clausthalite and Se-rich stephanite The gangue is formed mainly by quartz, but in a lesser amount there occur also either older and younger carbonates (dolomite-ankerite), in places together with illite-muscovite and rare barite Rare microscopic grains of fluorapatite, rutile, zircon and monazite-(ce) were also found Origin of kermesite is probably related to the low-temperature hydrothermal processes; chapmanite was probably formed by weathering of primary stibnite The youngest phases are clearly supergene minerals including jarosite, cerusite, anglesite, valentinite and very abundant limonite Key words: antimony deposit, sulphidic and selenide mineralization, chemical composition, Chříč near Rakovník, Czech Republic Obdrženo 27 3 2019; přijato 16 5 2019 Úvod Drobné antimonitové ložisko Chříč (dříve Křic, Kříč či Křitz; 16 km jjz od Rakovníka) se nachází cca 500 m j od středu obce v údolí Chříčského potoka (souřadnice: 49 58 65 N, 13 39 78 E) (obr 1) Antimonit tu byl nalezen v roce 1856 v balvanech v korytě Chříčského potoka při jižním okraji obce V roce 1858 byla nedaleko místa nálezu, na pravém břehu potoka, odkryta několika zářezy a mělkou šachtičkou nehluboko pod povrchem rudní žíla Tyto práce financované továrníkem Fischlem však nedosáhly větších rozměrů a byly záhy přerušeny Popis tehdejších odkryvů uvádějí ve svých zprávách Reuss (1858) a Feistmantel (1858) Průzkumné práce byly obnoveny až koncem 19 století, kdy byla vyhloubena 16 m hluboká šachta Josefi (Katzer 1904; Irmler 1915), ze které byla ražena směrná, asi 15 m dlouhá chodba východním směrem V hloubce 6 m se žíla rozvětvovala, vedlejší odžilek byl sledován krátkým, k jihu hnaným překopem Stav těchto prací zachycuje zpráva Gröglera (1891) Tyto práce prováděla firma Stark a spol v Břasech, pracovalo tu cca osm lidí a práce byly pro finanční potíže a slabý výsledek brzo přerušeny (Katzer 1904) Důlní majetek pozůstával ze čtyř důlních měr, asi 12 m hluboké šachty a směrné chodby s rozrážkami, která vyřizovala ložisko ve východním směru na vzdálenost 20 m Na počátku 20 století došlo k propůjčce zdejších dolových měr hornímu inženýru J Šebkovi z Plzně, k větší činnosti však nedošlo V horní knize plzeňského okresního soudu jsou míry zapsány pod označením Josefi Gold und Antimonit-Zeche in Křitz Velká poptávka po antimonu za první světové války vedla v roce 1915 ke znovuotevření dolu společností Pilsen-Křitzer Gold und Antimonit-Erzbergbaugewerkschaft Při obnovovacích pracích bylo vytěženo 6-7 t rudy s obsahem 60-87 % (uvádí ředitelství těžařstva) či 42 % (uvádí závodní správa) antimonitu Pro nedostatek pracovních sil nebyl důl příliš rozšířen a v roce 1917 byly práce ukončeny Drobnou zajímavostí týkající se tohoto výskytu je dopis horníka Blažeje Jabornického z Kralovic z 5 5 1920 adresovaný Ministerstvu veřejných prací ČR, který se dochoval v archivu ČGS-Geofondu Vedle servilně a zveličeně podané informace o zásobách zdejších antimonových rud je v do-

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 149 pise i náčrtek lokality (obr 2) Po prostudování relevantních podkladů však tato nabídka nebyla patřičným úřadem akceptována Později se majetek dostal dražbou do rukou E Ehrlicha, který tu v letech 1936-1937 postavil transformátor a čerpadlo, šachtu i chodby odvodnil a po několik dnů tu v roce 1937 pracoval Šachta byla v té době hluboká 15-16 m, celková délka hlavní chodby činila 579 m Z hlavní chodby byly vedeny dva krátké překopy k severu, jeden k jihu, který se rozšiřuje ve směrnou vedlejší chodbu ve tvaru písmene T, sledující postranní odžilek V témže roce byl celý důl opět nabídnut ministerstvu veřejných prací, které však nabídku nepřijalo z důvodu malého rozsahu rudních zásob Celkem bylo ložisko otevřené jámou Josef ve dvou obzorech o celkové směrné délce 60 m a maximální hloubce pod povrchem 12-16 m (Svoboda 1942) Součástí Svobodovy zprávy je i Hiekeho geologické schéma rudní polohy z roku 1937 (obr 3) Ze starých prací zbyly na lokalitě v současnosti na povrchu jen velmi skromné zbytky materiálu a zasypané ústí zcela zatopené jámy (obr 4) Dřívější výzkumy geologie a mineralogie antimonitového ložiska Popisovaná lokalita již byla zmíněna ve zhruba padesáti pracích, většinu z nich je možno najít v souborném přehledu Kratochvíla (1958) V řadě případů se ale jedná jen o poměrně stručné zmínky Řada autorů souhrnných prací přejímala starší údaje, aniž by na lokalitě sami podrobněji pracovali Bylo to dáno také tím, že podzemní průzkumné dílo bylo přístupné jen v několika poměrně krátkých obdobích Jak vyplývá z úvodní kapitoly, v mezidobích bylo podzemí vzhledem k poloze dolu těsně při potoce zaplaveno; dnes je šachtice zasypána Nejpodrobněji se věnoval geologii, petrografii hornin a částečně i mineralogii Katzer (1904) Popsal petrografii Obr 1 Plánek současného stavu lokality Chříč, kreslil K Žák 1 - výkop ve výchozu lamprofyrové žíly, 2 - dvě silné vrby, 3 - pravděpodobné místo šachtice, 4 - místo odběru většiny vzorků pro mineralogický výzkum ve zbytcích haldového materiálu u původní příjezdové cesty Obr 2 Z dopisu horníka Jabornického z 5 5 1920, archiv ČGS-Geofond Praha

150 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) okolních hornin barrandienského neoproterozoika a alterace, včetně intruze bazické horninové žíly a jejího kontaktního účinku na okolní horniny Charakterizoval také vlastní hydrotermální rudní žílu s odžilky a zónu alterací a silicifikace, které horninovou žílu těsně sledují Z lokality nově popsal minerál který nazval höferit (dnes synonymum pro chapmanit; Katzer 1894, 1904), řadil ho ale chybně do skupiny nontronitu Z dalších prací je nejpodrobnější příspěvek Irmlera (1915), který ale v geologickém, petrografickém a mineralogickém popisu velkou měrou vyšel z Katzera (1904) Oživení výzkumných prací v 30 a 40 letech dvacátého století shrnul Svoboda (1942) V poválečném období již důlní dílo nebylo přístupné, takže další autoři byli odkázáni na výzkum nehojného haldového, respektive muzejního materiálu Tuček (in Kratochvíl 1958) z Chříče dále popisuje jemně paprsčitě vláknité rudohnědé agregáty pyrantimonitu (= kermesit) narůstající na jemnozrnný antimonit Nověji uvádí Sobotka (1965a) z žiloviny drobné idiomorfní krystaly arsenopyritu; studoval také (Sobotka 1965b) zdejší höferit a prokázal jeho identitu s chapmanitem, který byl již předtím v ČR zjištěn ve Smilkově u Votic a v Boněnově u Mariánských Lázní Chapmanit tu tvoří jablečně až trávově zelené zemité a práškovité agregáty v okolí alterované žiloviny Bernard et al (1981) vedle antimonitu, pyritu, arsenopyritu a kalcitu popisuje také drobná zrna hnědočerveného sfaleritu, galenit a lesklý neštěpný bournonit Nehojný výskyt (20 ks) zlatinek v rozsypu potoka těsně pod výskytem antimonitu zjistili Malec a Novák (1982) Podle EDS analýz těchto autorů jde o tři typy zlata s obsahy 24 %, 9 % a 0X % Ag Část zlatinek o rozměrech do 07 mm, které mají tvary okrouhlých placiček, pochází podle jejich interpretace patrně z rozplavených okolních permokarbonských sedimentů Prakticky neopracované dendritické a plíškovité agregáty, srůstající někdy s křemenem, jsou místní provenience Problematice zlata se věnoval ve své diplomové práci zaměřené do širší oblasti i Zimmerhakl (1982) Ve sbírkách Národního muzea v Praze je z Chříče uloženo pouze několik vzorků, vedle kermesitu, o kterém bude ještě v dalším textu pojednáno, jde o celistvý jemnozrnný antimonit (obr 5), ankerit (obr 6) a chapmanit (obr 7) Vzorek antimonitu ze studované lokality má ve sbírkách také Muzeum T G M v Rakovníku (vzorek P 730, st 594/1155) Obr 3 Geologické schéma rudní polohy od Hiekeho z roku 1937, archiv ČGS-Geofond Praha Obr 4 Pozůstatky po bývalém dolování u Chříče Foto K Žák, 2018

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 151 Geologická pozice lokality Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika), v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu V současných geotektonických modelech je tato část tepelsko-barrandienské jednotky označována jako blovický akreční klín či komplex, vytvořený během subdukce oceánské desky v předpolí severního okraje Gondwany během pozdního neoproterozoika až časného kambria (Hajná et al 2013, 2017, 2018, 2019) Skládá se z několika strukturních pásů siliciklastických hlubokovodních sekvencí, odvozených převážně z materiálu ostrovního oblouku, ofiolitické melanže sedimentů mořského dna a bazických vulkanických hornin Lokalita leží v litologicky pestrém pásu vyznačujícím se kromě hojné přítomnosti submarinních bazických vulkanitů přítomností poloh černých pyritických břidlic ale i čoček silicitů (buližníků) a nečistých vápenců, nedaleko tektonické hranice s litologicky více homogenním pásem ležícím dále na SZ Co se týče paleozoických magmatických hornin, okraj nejbližšího plutonického tělesa, čistecko-jesenického masivu s granitoidními intruzemi kambrického a devonského stáří, je od lokality vzdálen 95 km sv směrem Bazické horninové žíly prorážejí neoproterozoickou sekvenci na více místech v širším okolí Zvíkovce i Chříče, menší žíla granitového por- Obr 5 Antimonit z Chříče, velikost 10 7 cm, sbírka Národního muzea v Praze, inv č 110180 Foto D Velebil Obr 6 Ankerit z Chříče, velikost 8 6 cm, sbírka Národního muzea v Praze, inv č 14616 Foto D Velebil Obr 7 Chapmanit z Chříče, velikost 6 3 cm, sbírka Národního muzea v Praze, inv č 61037 Foto D Velebil

152 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) fyru byla zachycena geologickým mapováním zhruba 22 km j od popisované lokality u Dolan V samotném údolí Chříčského potoka vystupují metadroby a metaprachovce, metabazalty (spility) a černé pyritické břidlice neoproterozoika Tyto pyritem bohaté kamenečné břidlice byly v širším okolí popisované lokality v době rozkvětu průmyslové výroby české dýmavé kyseliny sírové (vitriolu) dobývány na řadě míst Po jejich těžbě a zpracování zůstala v oblasti řada štol a hald, někde i ruiny zpracovatelských objektů Kromě samotného údolí Chříčského potoka zhruba 200-300 m po proudu od popisovaného antimonitového ložiska, se nacházejí také například v Dubensku, v údolí Javornice u hájovny Čertovec Větším dolem byly pyritické břidlice těženy výše proti proudu Javornice v levostranné boční rokli u Modřejovic U Dolan, necelé 2 km j od studované lokality, je v neoproterozoické sekvenci vložena čočka nečistých vápenců, těžená zde dříve malým jámovým lomem a využívaná v místní vápence Žíla s antimonitem u Chříče je vázána na kontaktně metamorfovanou a silicifikovanou drobu až prachovec v blízkosti bazické magmatické žíly v prostoru silně porušeném jak tektonicky, tak i hydrotermálními alteracemi (Katzer 1904) V dnešní terminologii by byla bazická žilná hornina vzhledem ke složení plagioklasu (střední oligoklas) řazena k spessartitu Hornina je makroskopicky šedočerná, obsahuje lištovité plagioklasy, černý amfibol, biotit, ilmenit, rozpraskaná zrna pyroxenu a pseudomorfózy po olivínu tvořené serpentinovými minerály Místy jsou poměrně hojná zrna titanitu, někdy leukoxenizovaného Matrice je tvořena jemnou směsí Fe-chloritu, aktinolitu a epidotu Horninu brekciovité povahy v bezprostředním okolí rudní žíly považoval Katzer (1904) spíše za druhotnou brekcii, zatímco Zimmerhakl (1982) ji označil za metabazalt povahy granulátu Tabulka 1 Chemické složení antimonitu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Pb 021 015 017 011 015 012 045 048 014 017 011 Hg 017 015 0 006 030 042 031 014 0 027 0 Sb 7176 7158 7186 7150 7139 7161 7178 7184 7204 7194 7203 Se 006 0 0 001 0 001 014 016 010 009 007 S 2769 2784 2773 2764 2768 2752 2754 2770 2775 2779 2770 Total 9989 9972 9976 9932 9952 9968 10022 10032 10003 10026 9991 Pb 0003 0002 0003 0002 0002 0002 0007 0008 0002 0003 0002 Hg 0003 0003 0 0001 0005 0007 0005 0002 0 0005 0 Sb 2025 2017 2027 2025 2019 2029 2027 2022 2028 2022 2030 Catsum 2031 2022 2030 2028 2026 2038 2039 2032 2030 2030 2032 Se 0003 0 0 0 0 0 0006 0007 0004 0004 0003 S 2966 2954 2956 2947 2958 2955 2954 2961 2966 2966 2965 Ansum 2969 2954 2956 2947 2958 2955 2960 2968 2970 2970 2968 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 5 apfu Obr 8 Srostlice krystalu pyritu (světle šedé) a arsenopyritu (bílé) v dolomitu; Chříč; šířka obrázku 01 mm; BSE foto O Pour Obr 9 Zrno pyritu (šedé) s laločnatě členitými agregáty ve kterých srůstá ullmannit (bílý) s drobnými zrny Co-gersdorffitu (světle šedá) v křemeni; Chříč; šířka obrázku 035 mm; BSE foto O Pour

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 153 Informace o charakteru žilné mineralizace máme jen zprostředkované a lze je korigovat jedině studiem haldového materiálu, který je ale v blízkosti bývalé šachtice nehojný - zřejmě byla většina rubaniny rozvezena Ložisko tvoří žíla křemene s antimonitem, pyritem a karbonáty směru 90 až 105 (zhruba V - Z) se strmým úklonem okolo 80º k S Žíla se místy rozmršťuje v žilník Byla sledována hornickými pracemi od šachty směrem na východ, kde měla mocnost kolem 80 cm Od hlavní žíly byl asi 15 m mocnou polohou prokřemenělého metasedimentu a lamprofyrovou žilou oddělený odžilek cca 50 cm mocný (Katzer 1904; Svoboda 1942) Antimonit tvoří v žíle nepravidelné žilky a shluky, dosahující mocnosti do 6-10 cm Jedná se o celistvý, jemnozrnný, zčásti slabě paprsčitý či stébelnatý antimonit, poměrně čistý Ve zprávě vrchního komisaře Jůzla o inspekci na dole z 3 3 1916 je udáván obsah 42-87 % Sb 2 S 3 Ve vzorku křemene a arsenopyritu, odebraném z haldy, bylo zjištěno 36 g Ag a 16 g Au/t (Katzer 1904; Irmler 1915; Svoboda 1942) V analýze z roku 1937 provedené v Příbrami však přítomnost Ag ani Au zjištěna nebyla, stanoven byl pouze obsah Sb (5806 %) a Pb (014 %) (Svoboda 1942) Podle Irmlera (1915) tvoří žilovinu bílý křemen, místy drúzovitý s krystaly potaženými limonitem Spolu s ním se vyskytuje mladší šedý křemen, který při okraji žíly stmeluje úlomky bílého křemene, antimonitu a okoložilné horniny Dutiny v křemeni vyplňuje žlutavý nakrit Vedle antimonitu jsou v žilovině poměrně hojně vtroušené drobné krystaly i jemnozrnné vtroušeniny pyritu Mladší, až 1 cm mocné karbonátové žilky pronikají jak rudní žílu, tak i sousední horninu Tabulka 2 Chemické složení pyritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 4558 4557 4450 4652 4513 4525 4574 4536 4603 4598 4576 Pb 012 016 010 012 012 012 017 010 012 009 012 Ni 009 028 006 006 026 003 002 0 001 005 010 Hg 006 011 001 0 033 0 013 0 0 0 0 Au 006 004 004 005 005 005 002 007 006 008 009 S 5391 5434 5298 5463 5426 5295 5445 5285 5361 5464 5442 Total 9982 10050 9769 10138 10015 9840 10053 9838 9983 10084 10049 Fe 0979 0973 0975 0984 0967 0987 0975 0990 0990 0977 0976 Pb 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 Ni 0002 0006 0001 0001 0005 0001 0 0 0 0001 0002 Hg 0 0001 0001 0 0002 0 0001 0 0 0 0 Au 00004 00002 00002 00003 00003 00003 00001 00004 00004 00005 00005 Catsum 0982 0981 09978 0986 0975 0989 0977 0991 0991 0979 0979 S 2017 2020 2023 2013 2025 2011 2022 2009 2009 2021 2021 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 3 apfu Tabulka 3 Chemické složení arsenopyritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Fe 3417 3417 3436 3421 3433 3438 3332 3401 3351 3419 3480 3450 3431 Pb 006 003 009 004 008 006 0 003 009 007 009 007 004 Sb 010 003 003 007 005 007 018 005 007 003 027 030 009 Au 010 013 011 008 007 006 021 010 006 008 007 011 010 As 4345 4437 4385 4322 4344 4366 4306 4352 4302 4343 4282 4246 4455 S 2161 2106 2131 2163 2149 2153 2148 2147 2240 2112 2218 2235 2131 Total 9949 9979 9975 9925 9946 9976 9825 9918 9915 9892 10022 9979 10040 Fe 0983 0986 0989 0985 0988 0987 0971 0982 0960 0992 0989 0983 0983 Pb 0 0 0001 0 0001 0 0 0 0001 0001 0001 0001 0 Sb 0001 0001 0 0001 0001 0001 0002 0001 0001 0 0003 0004 0001 Au 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0002 0001 0001 0001 0001 0001 0001 Catsum 0985 0988 0991 0987 0991 0989 0975 0984 0963 0994 0994 0989 0985 As 0932 0954 0941 0928 0932 0934 0935 0937 0919 0939 0908 0902 0951 S 1083 1058 1068 1085 1077 1077 1090 1080 1118 1067 1099 1109 1063 Ansum 2015 2012 2009 2013 2009 2011 2025 2017 2037 2006 2007 2011 2014 Mean - průměr z 12 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 3 apfu

154 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) Metodika výzkumu Rentgenová difrakční data kermesitu byla získána pomocí práškového difraktometru Bruker D8 Advance (Národní muzeum, Praha) s polovodičovým pozičně citlivým detektorem LynxEye za užití CuKα záření (40 kv, 40 ma) Práškový preparát byl nanesen v acetonové suspenzi na nosič zhotovený z monokrystalu křemíku a následně pak byla pořízena difrakční data ve step-scanning režimu (krok 001, načítací čas 8 s/krok detektoru, celkový čas experimentu cca 15 hodin) Pozice jednotlivých difrakčních maxim byly popsány profilovou funkcí Pseudo-Voigt a upřesněny profilovým fitováním v programu HighScore Plus Mřížkové parametry byly vypřesněny metodou nejmenších čtverců pomocí programu Celref (Laugier, Bochu 2011) Nábrusy vzorků byly studovány pomocí elektronové mikrosondy Cameca SX-100 v laboratoři Mineralogicko -petrologického oddělení Národního muzea v Praze (operátor Z Dolníček) Na přístroji byly pořízeny fotografie ve zpětně odražených elektronech (BSE) a měřeno chemické složení jednotlivých fází ve vlnově disperzním (WDS) modu Při bodových analýzách karbonátů, apatitu a silikátů bylo použito urychlovací napětí 15 kv, proud svazkem 5 na (karbonáty), respektive 10 na (apatit, silikáty) a defokusovaný elektronový svazek o průměru 5 µm (karbonáty), respektive 2 µm (apatit, silikáty) Ve všech analýzách silikátů byly měřeny obsahy Al, Ba, Ca, Co, Cu, Cl, Cr, Cs, F, Fe, K, Mg, Mn, N, Na, Ni, P, Pb, Rb, Si, Ti, V a Zn, v apatitech Al, Ba, Ca, Cl, F, Fe, Mg, Mn, Na, P, S, Si a Sr a v karbonátech Ba, Ca, Fe, Mg, Mn, Na, P, S, Si, Sr a Zn Použité analytické čáry a standardy: albit (NaKα), almandin (AlKα, FeKα), apatit (PKα), baryt (BaLβ), BN (NKα), celestin (SKα, SrLβ), Co (CoKα), Cr 2 O 3 (CrKα), Cs-sklo (CsLα), diopsid (MgKα), halit (ClKα), chalkopyrit (CuKα), LiF (FKα), Ni (NiKα), Rb-Ge-sklo (RbLα), rodonit (MnKα), sanidin (KKα), TiO 2 (TiKα), V (VKα), vanadinit (PbMα), wollastonit (CaKα, SiKα) a zinkit (ZnKα) Při bodových analýzách sulfidů, selenidů a ryzích kovů bylo Obr 10 Nepravidelná zrna berthieritu (světlé) a idiomorfní zrna arsenopyritu (šedé) v křemeni; Chříč; šířka obrázku 08 mm; BSE foto Z Dolníček Obr 11 Zrno chalkopyritu (šedé) obsahující inkluzi sfaleritu (světle šedá) a ullmannitu (bílá) v dolomitu; Chříč; šířka obrázku 013 mm; BSE foto O Pour Obr 12 Nepravidelná zrna berthieritu (tmavošedá) srůstající s dominantní masou antimonitu (světle šedá) a zrno ryzího antimonu (bílé) v křemeni; Chříč; šířka obrázku 09 mm; BSE foto Z Dolníček Obr 13 Nepravidelná zrna a lemy berthieritu (tmavošedá) kolem dominantní masy antimonitu (světle šedá) uzavírající nepravidelné zrno ryzího antimonu (bílé v levé části) a velmi malé inkluze jamesonitu (bílé); Chříč; šířka obrázku 12 mm; BSE foto Z Dolníček

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 155 Tabulka 4 Chemické složení sfaleritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 395 218 226 264 503 496 464 620 488 305 369 Zn 6075 6330 6365 6299 5998 5977 6019 5617 5968 6088 6090 Cd 075 089 092 084 073 076 069 070 069 063 065 Cu 054 051 065 095 002 002 006 247 005 017 050 S 3211 3193 3171 3185 3223 3233 3217 3227 3221 3181 3254 Total 9810 9881 9919 9927 9799 9784 9775 9781 9751 9654 9828 Fe 0070 0039 0040 0047 0089 0088 0082 0110 0087 0055 0065 Zn 0922 0959 0963 0951 0909 0906 0914 0850 0908 0938 0920 Cd 0007 0008 0008 0007 0006 0007 0006 0006 0006 0006 0006 Cu 0008 0008 0010 0015 0000 0000 0001 0038 0001 0003 0008 Catsum 1007 1014 1021 1020 1004 1001 1003 1004 1002 1002 0999 S 0993 0986 0978 0980 0995 0999 0996 0996 0999 0999 1002 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 2 apfu Tabulka 5 Chemické složení berthieritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 1233 1233 1243 1239 1235 1231 1227 1232 1229 1229 1230 Pb 013 027 013 010 007 017 013 010 013 009 013 Sb 5743 5695 5726 5733 5722 5735 5753 5768 5764 5767 5770 Hg 006 0 008 021 016 0 0 016 003 0 00 S 2952 2930 2945 2933 2954 2942 2957 2965 2961 2972 2962 Total 9947 9885 9935 9936 9934 9925 9950 9991 9970 9977 9975 Fe 0957 0964 0966 0965 0959 0958 0952 0953 0952 0950 0952 Pb 0003 0006 0003 0002 0001 0004 0003 0002 0003 0002 0002 Sb 2046 2042 2042 2049 2039 2048 2048 2047 2049 2045 2050 Hg 0001 0 0002 0005 0003 0 0 0003 0001 0 0 Catsum 3007 3012 3013 3021 3002 3010 3003 3005 3005 2997 3004 S 3993 3989 3987 3980 3997 3990 3997 3995 3996 4002 3995 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 7 apfu použito urychlovací napětí 25 kv, proud svazkem 20 na (sulfidy, ryzí Sb), respektive 10 na (selenidy) a průměr elektronového svazku 1 µm V sulfidech a ryzím Sb byly měřeny obsahy Ag, As, Au, Bi, Cd, Cl, Co, Cu, Fe, Ga, Ge, Hg, In, Mn, Ni, Pb, S, Sb, Se, Sn, Te a Zn V analýzách selenidů byl navíc měřen i obsah Tl, ale nebyly měřeny obsahy In, Mn a Cl Použité standardy a analytické čáry: Ag (AgLα), Au (AuMα), Bi 2 Se 3 (BiMβ), CdTe (CdLα), Co (CoKα), CuFeS 2 (CuKα, SKα), FeS 2 (FeKα), GaAs (GaLα), Ge (GeLα), HgTe (HgLα), InAs (InLα), Mn (MnKα), NaCl (ClKα), NiAs (AsLβ), Ni (NiKα), PbS (PbMα), PbSe (SeLβ), PbTe (TeLα), Sb 2 S 3 (SbLα), Sn (SnLα), Tl(Br,I) (TlLα) a ZnS (ZnKα) Načtená data byla přepočítána na hm % s použitím standardní PAP korekce (Pouchou, Pichoir 1985) Obsahy prvků, které nejsou uvedeny v tabulkách, byly ve všech případech pod mezí stanovitelnosti Další nábrusy byly studovány mikroskopem Tescan Mira3 GMU s energiově disperzním spektrometrem Oxford Instruments X-Max 20 v laboratoři České geologické služby (operátor O Pour) Kvalitativní energiově-disperzní (EDS) analýzy byly provedeny při urychlovacím napětí 15 kv, pracovní vzdálenost 15 mm, s využitím tovární standardizace na bázi čistých kovů Fotografie mají rozlišení 2048 2048, rychlost skenování 10 mikrosekund/pixel Obr 14 Agregát jehlicovitých krystalů boulangeritu (světle šedý) lemující galenit (bílý) v dolomitu; Chříč; šířka obrázku 01 mm; BSE foto O Pour

156 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) Výsledky mineralogického výzkumu Mineralogické složení žiloviny bylo studováno na nábrusech zhotovených ze vzorků nasbíraných v roce 2018 spoluautory publikace (FV, JP, KŽ a TK) na velmi skromných pozůstatcích, které se dochovaly po zdejším dolování Jde o fragmenty především šedě zbarvené křemenné žiloviny s podřadným zastoupením karbonátů, ve které jsou makroskopicky patrné až přes 1 cm velké, jemně zrnité agregáty antimonitu, drobná zrna a idiomorfní krystaly pyritu a arsenopyritu o velikosti do 2 mm Textura žilné výplně je masivní, nebyly zjištěny žádné dutiny ani žádné přednostní uspořádání jednotlivých minerálních fází žilné výplně Primární mineralizace Obr 15 Nepravidelná srostlice galenitu a boulangeritu (bílá) s žilkou cerusitu (bílá) v zonálním ankeritu; Chříč; šířka obrázku 05 mm; BSE foto Z Dolníček Obr 16 Zonální agregát Ag-bohatého tetraedritu (tmavošedá zrna s tetraedrickým omezením) a freibergitu (světle šedý), s žilkovitým agregátem naumannitu (bílý v dolní části) a drobnými inkluzemi galenitu (bílý); Chříč; šířka obrázku 035 mm; BSE foto Z Dolníček Hlavním rudním minerálem této lokality je antimonit, který v nábrusech tvoří až několik mm velké jemnozrnné agregáty, které v některých případech srůstají s berthieritem Antimonit obsahuje vzácně inkluze ryzího antimonu a jamesonitu Některá antimonitová zrna jsou lemována tenkou vrstvou Sb-oxidu, jehož stechiometrie odpovídá valentinitu Při studiu chemického složení antimonitu (tab 1) byly zjištěny pouze minoritní příměsi Pb, Hg a Se (0003 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec antimonitu z Chříče je možno na bázi 5 apfu vyjádřit jako Sb 202 S 297 Pyrit tvoří časté zrnité agregáty i krystaly o rozměrech do 05 mm, které běžně srůstají s arsenopyritem (obr 8) či se vyskytují samostatně v křemenné žilovině (obr 9) Při studiu chemického složení pyritu (tab 2) byly zjištěny pouze minoritní příměsi Pb, Ni, Hg a Au (do 0002 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec pyritu z Chříče je možno na bázi 3 apfu vyjádřit jako Fe 098 S 202 Arsenopyrit tvoří hojné, dokonale omezené krystaly o velikosti do 05 mm (obr 8, 10) Většinou úzce asociuje s pyritem, hlavně v brekciovitých partiích karbonatizovaného spessartitu, nebo je podřadně v křemenné žilovině Některé větší krystaly arsenopyritu uzavírají zrna pyritu Při studiu chemického složení arsenopyritu (tab 3) byly zjištěny pouze minoritní příměsi Pb, Sb a Au (do 0001 apfu) Průměrný (12 bodových analýz) empi- Tabulka 6 Chemické složení galenitu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ag 006 0 006 006 0 004 008 004 010 009 010 Pb 8603 8570 8601 8585 8578 8594 8577 8628 8612 8654 8631 Sb 011 010 007 011 009 010 007 014 016 013 015 Hg 012 0 016 028 012 029 005 020 001 008 0 Se 063 068 070 067 067 055 036 057 066 071 077 S 1331 1338 1326 1319 1317 1329 1339 1336 1333 1337 1338 Total 10026 9987 10026 10016 9984 10021 9972 10059 10038 10092 10071 Ag 0001 0 0001 0001 0 0001 0002 0001 0002 0002 0002 Pb 0988 0984 0989 0990 0992 0989 0988 0988 0987 0987 0985 Sb 0002 0002 0001 0002 0002 0002 0001 0003 0003 0003 0003 Hg 0001 0 0002 0003 0001 0003 0001 0002 0 0001 0 Catsum 0992 0986 0993 0996 0995 0995 0992 0994 0992 0993 0990 Se 0019 0020 0021 0020 0020 0017 0011 0017 0020 0021 0023 S 0988 0993 0985 0983 0984 0988 0997 0989 0987 0986 0987 Ansum 1007 1013 1006 1003 1004 1005 1008 1006 1007 1007 1010 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 2 apfu

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 157 rický vzorec arsenopyritu z Chříče je možno na bázi 3 apfu vyjádřit jako Fe 098 As 093 S 108 Sfalerit je v křemenné žilovině zastoupený v relativně menším množství než předešlé sulfidy Tvoří členitá zrna i krystaly o velikosti do 05 mm Vytváří i úzké lemy kolem zrn antimonitu nebo zrnité inkluze v chalkopyritu (obr 11) Některá zrna sfaleritu obsahují drobné inkluze galenitu a Ag-bohatého tetraedritu Při studiu chemického složení sfaleritu (tab 4) byl zjištěn nízký obsah Fe (007 apfu) a minoritní obsahy Cd a Cu (0007 a 0008 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec sfaleritu z Chříče je možno na bázi 2 apfu vyjádřit jako (Zn 092 Fe 007 Cd 001 Cu 001 ) Σ101 S 099 V těsné asociaci s antimonitem se poměrně často objevuje berthierit, tvořící v křemenné žilovině podlouhlá i nepravidelně omezená zrna o velikosti do 03 mm S antimonitem srůstá (obr 12, 13), lemuje jeho zrna (01 mm silné lemy) nebo se vyskytuje samostatně v křemeni Někdy uzavírá drobná zrna pyritu či sfaleritu Při studiu chemického složení berthieritu (tab 5) byly zjištěny pouze nízké obsahy Pb a Hg (0003 a 0001 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec berthieritu z Chříče je možno na bázi 7 apfu vyjádřit jako Fe 096 Sb 205 S 399 Obr 17 Variabilita chemického složení minerálů tetraedritové skupiny z Chříče a - graf Ag vs Cu (apfu); přerušovanou linií je vyznačena hranice mezi tetraedritem a freibergitem; b - graf Fe vs Zn (apfu) Tabulka 7 Chemické složení minerálů tetraedritové skupiny z Chříče (hm %) Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Vzorek CHP-1 CHP-1 CHP-1 CHP-1 CHP-1 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 CHP-3 Ag 162 586 673 797 884 1660 1853 2075 2342 2501 2745 3109 3180 3427 Cu 3577 3294 3229 3163 3084 2538 2438 2244 2104 1952 1941 1698 1644 1467 Fe 575 369 366 363 344 153 171 457 467 444 509 411 400 459 Zn 067 302 295 292 316 543 483 169 143 193 112 227 220 160 Cd 0 0 004 004 0 0 022 0 0 008 0 014 014 006 Sb 2996 2924 2906 2841 2861 2742 2697 2724 2698 2662 2657 2591 2580 2565 As 0 0 011 0 008 0 0 0 0 0 0 0 0 012 S 2493 2440 2448 2425 2404 2231 2220 2239 2200 2120 2145 2030 2016 1964 Total 9869 9914 9931 9885 9901 9868 9884 9907 9954 9881 10110 10080 10055 10060 Ag 0256 0939 1083 1292 1436 2770 3111 3510 3969 4276 4593 5254 5409 5856 Cu 9611 8966 8822 8704 8503 7189 6950 6443 6053 5667 5514 4871 4748 4256 Fe 1758 1142 1138 1137 1079 0493 0554 1493 1529 1466 1645 1341 1314 1515 Zn 0175 0798 0783 0781 0847 1495 1338 0472 0400 0544 0309 0633 0617 0451 Cd 0 0 0006 0006 0 0 0035 0 0 0014 0 0023 0023 0009 Sb 4201 4153 4143 4080 4116 4053 4012 4083 4050 4033 3939 3879 3889 3883 As 0 0 0025 0 0019 0 0 0 0 0 0 0 0 0029 S 13275 13163 13254 13226 13137 12524 12542 12742 12543 12196 12077 11541 11539 11292 Koeficienty empirických vzorců počítány na bázi Catsum = 16 apfu

158 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) Tabulka 8 Chemické složení chalkopyritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 2918 2944 2936 2920 2899 2943 2939 2909 2921 2929 2843 Pb 009 008 007 009 011 009 008 009 013 009 011 Cu 3361 3378 3369 3374 3372 3382 3383 3335 3372 3360 3285 Hg 007 011 0 0 019 015 0 015 002 0 009 Au 0 0 0 0 0 0 011 0 0 0 0 S 3451 3445 3451 3464 3461 3469 3459 3455 3456 3461 3396 Total 9750 9788 9766 9768 9762 9826 9800 9730 9765 9764 9547 Fe 0982 0988 0986 0980 0985 0984 0984 0981 0981 0983 0976 Pb 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 0001 Cu 0994 0996 0994 0995 0996 0993 0996 0988 0995 0991 0991 Hg 0001 0001 0 0 0002 0001 0 0001 0 0 0001 Au 0 0 0 0 0 0 0001 0 0 0 0 Catsum 1978 1986 1981 1976 1984 1979 1982 1971 1977 1975 1969 S 2022 2014 2019 2024 2026 2020 2018 2029 2022 2024 2031 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 4 apfu Tabulka 9 Chemické složení ullmannitu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 047 062 057 087 030 039 074 031 026 025 035 Ni 2637 2600 2604 2410 2620 2600 2700 2710 2710 2720 2700 Cu 024 043 037 016 006 028 054 009 014 012 019 Sb 5727 5765 5800 5682 5806 5677 5715 5696 5711 5703 5711 As 012 008 004 017 014 012 0 024 012 012 015 Se 079 059 069 073 040 114 111 041 085 124 069 S 1434 1460 1450 1361 1459 1435 1404 1454 1426 1424 1464 Total 9960 9997 10021 9646 9975 9905 10059 9965 9984 10020 10013 Fe 0018 0024 0022 0035 0012 0015 0028 0011 0010 0010 0013 Ni 0969 0950 0952 0925 0962 0960 0983 0990 0993 0993 0982 Cu 0008 0015 0013 0006 0002 0010 0018 0003 0005 0004 0006 Catsum 0995 0989 0987 0966 0976 0985 1029 1004 1008 1007 1001 Sb 1015 1016 1022 1052 1028 1011 1004 1004 1009 1004 1001 As 0004 0002 0001 0005 0004 0004 0 0007 0003 0003 0004 Se 0022 0016 0019 0021 0011 0031 0030 0011 0023 0034 0019 S 0965 0977 0971 0957 0981 0970 0936 0973 0957 0952 0975 Ansum 2006 2011 2013 2035 2024 2016 1970 1995 1992 1993 1999 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 3 apfu Tabulka 10 Chemické složení jamesonitu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 286 246 249 254 498 308 279 283 244 249 252 Pb 3866 3886 3950 3883 3667 3866 3835 3948 3771 3926 3925 Cu 007 008 006 007 004 008 007 006 008 006 005 Hg 013 0 031 026 015 0 006 030 0 0 018 Sb 3587 3647 3613 3557 3417 3577 3625 3574 3702 3570 3586 S 2180 2214 2236 2179 2067 2180 2184 2193 2190 2172 2189 Total 9939 10001 10085 9906 9668 9939 9936 10034 9915 9923 9975 Fe 1054 0900 0905 0942 1869 1133 1028 1037 0900 0925 0930 Pb 3842 3834 3869 3882 3709 3834 3808 3901 3748 3929 3903 Cu 0023 0026 0019 0023 0013 0026 0023 0019 0026 0020 0016 Hg 0013 0 0031 0027 0016 0 0006 0031 0 0 0018 Catsum 4932 4760 4824 4874 5607 4993 4865 4988 4674 4874 4867 Sb 6066 6124 6023 6051 5882 6037 6125 6010 6261 6080 6068 S 14000 14116 14153 14075 13511 13970 14011 14002 14065 14046 14065 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 25 apfu

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 159 Až 1 mm velké kostrovité krystaly tvoří na lokalitě nehojný galenit Srůstá s chalkopyritem, Ag-bohatým tetraedritem či boulangeritem (obr 14), tvoří i výplň drobných trhlin žiloviny (obr 15) Někdy jsou jeho zrna při okraji přeměněna v cerusit či ve směs cerusitu a anglesitu Při studiu chemického složení galenitu (tab 6) byla zjištěna příměs Se (002 apfu) a nízké obsahy Sb (0002 apfu), Ag a Hg (do 0001 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec galenitu z Chříče je možno na bázi 2 apfu vyjádřit jako Pb 099 (S 099 Se 002 ) Σ101 Poměrně často jsou v nábrusech zastoupeny minerály tetraedritové skupiny (tetraedrit-freibergit), tvořící nepravidelně omezená, často laločnatá či ostrohranná zrna o velikosti 10-50 μm (obr 16) zarůstající do pyritu a chalkopyritu v křemeni V menší míře tvoří freibergit, případně i Ag-bohatý tetraedrit v křemenné žilovině ne- Obr 18 Jehlicovitý agregát jamesonitu (světle šedý) srůstající s boulangeritem (bílý) v karbonátu; Chříč; šířka obrázku 08 mm; BSE foto O Pour Tabulka 11 Chemické složení boulangeritu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Fe 045 040 050 044 046 042 049 053 046 040 040 Pb 5495 5464 5470 5451 5585 5486 5528 5498 5518 5508 5444 Sb 2646 2672 2669 2667 2654 2597 2659 2641 2633 2629 2642 Se 026 020 023 022 026 028 026 029 029 028 030 S 1890 1899 1898 1887 1911 1894 1890 1877 1890 1871 1886 Total 10102 10095 10110 10071 10222 10047 10152 10098 10116 10076 10042 Fe 0149 0132 0165 0146 0150 0139 0161 0176 0152 0133 0133 Pb 4896 4861 4857 4866 4923 4904 4910 4910 4914 4941 4870 Sb 4012 4045 4033 4052 3981 3951 4019 4014 3990 4014 4023 Se 0061 0047 0054 0052 0060 0066 0061 0068 0068 0066 0070 S 10882 10916 10891 10885 10885 10940 10848 10832 10876 10846 10904 Mean - průměr z 10 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 20 apfu Tabulka 12 Chemické složení naumannitu z Chříče (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Ag 7456 7174 7333 7480 7400 7501 7453 7550 7545 7563 7560 7559 Cu 022 024 047 036 033 038 026 004 006 004 003 005 Pb 012 039 008 0 0 004 059 0 0 0 0 003 Hg 007 008 008 014 015 008 011 0 0 005 0 0 Cd 007 001 006 009 006 007 006 012 0 010 011 010 Fe 060 044 047 055 049 050 055 083 077 072 068 084 Se 2544 2680 2584 2589 2583 2538 2554 2531 2495 2439 2446 2438 S 043 030 027 025 031 031 032 045 064 069 078 077 Total 10151 10000 10060 10210 10119 10177 10196 10225 10189 10164 10166 10176 Ag 1989 1,941 1975 1988 1982 2001 1989 1998 1998 2010 2005 2001 Cu 0010 0011 0021 0016 0015 0017 0018 0002 0003 0002 0001 0002 Pb 0002 0005 0001 0 0 0001 0008 0 0 0 0 0 Hg 0001 0001 0001 0002 0002 0001 0002 0 0 0001 0 0 Cd 0002 0 0002 0002 0002 0002 0002 0003 0 0003 0003 0003 Fe 0031 0023 0024 0028 0025 0026 0028 0042 0039 0037 0035 0043 Catsum 2035 1981 2024 2036 2026 2048 2047 2045 2040 2053 2044 2049 Se 0927 0991 0951 0940 0945 0925 0931 0915 0903 0886 0886 0886 S 0039 0027 0024 0022 0028 0028 0029 0040 0057 0062 0070 0069 Ansum 0966 1018 0975 0962 0973 0953 0960 0955 0960 0948 0956 0955 Mean - průměr z 11 bodových analýz; koeficienty empirických vzorců počítány na bázi 3 apfu

160 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) pravidelná zrna o velikosti do 05 mm či jejich agregáty a tenké žilky o rozměrech 20 1 μm Často srůstají fáze stříbrem bohaté a chudé Vzácněji tetraedrity srůstají se sfaleritem V BSE obraze jsou minerály tetraedritové skupiny výrazně zonální (obr 16) Zonalita je vyvolána především změnami poměru Ag/Cu a v menší míře Zn/Fe, které navzájem nekorelují Reprezentativní chemické analýzy minerálů tetraedritové skupiny z Chříče, stejně jako koeficienty empirických vzorců, jsou uvedeny v tabulce 7 Obsahy Ag byly zjištěny v širokém rozmezí od 026 do 586 apfu (obr 17a); Fe (049-176 apfu) téměř vždy zřetelně Tabulka 13 Chemické složení clausthalitu, Se-bohatého stefanitu a stříbra z Chříče (hm %) 1 2 3 4 5 6 Minerál clausthalit Se-stefanit stříbro Ag 0 064 6323 6605 9273 9278 Cu 022 142 042 032 053 035 Pb 7540 7295 0 0 0 0 Hg 0 0 0 009 553 534 Cd 0 0 0 0 010 011 Fe 142 130 062 065 109 102 Sb 0 0 1378 1262 018 008 As 0 0 0 0 006 011 Se 1656 2387 797 801 020 089 S 549 224 1019 964 022 007 Total 9909 10242 9621 9738 10064 10075 Ag 0 0015 5161 5394 92670 92778 Cu 0009 0058 0058 0044 0899 0594 Pb 0941 0908 0 0 0 0 Hg 0 0 0 0004 2972 2871 Cd 0 0 0 0 0096 0106 Fe 0066 0060 0098 0103 2104 1970 Sb 0 0 0996 0913 0159 0071 As 0 0 0 0 0086 0158 Catsum 1016 1041 6313 6458 98986 98548 Se 0542 0779 0889 0894 0273 1216 S 0443 0180 2798 2648 0740 0236 Ansum 0985 0959 3687 3542 1013 1452 Přepočet na bázi 2 apfu (clausthalit), 10 apfu (Se-bohatý stefanit), at % (stříbro) Obr 19 Zonální krystaly ankerit-dolomitu s antimonitem (bílý) a křemenem (černý); Chříč; šířka obrázku 04 mm; BSE foto Z Dolníček převažuje nad Zn (pouze ve třech případech je Zn > Fe; obr 17b); minoritní obsahy As se pohybují do 004 apfu U části freibergit/tetraedritů byl zjištěn malý obsah Cd (max 004 apfu) U většiny naměřených analýz je oproti ideální stechiometrii patrný deficit v obsahu síry, který roste se zvyšujícím se obsahem Ag (viz tab 7) Přítomnost vakance v aniontové pozici je pro Ag-bohaté členy - freibergity - obvyklá (Moëlo et al 2008) Z hlediska kvantitativního zastoupení byl v nábrusech přítomen v nejmenší míře tetraedrit s nízkým obsahem Ag (16 hm % Ag), větší množství je Ag-bohatého tetraedritu (s obsahy do 10 hm % Ag) a nejvíce je freibergitu (s 20-343 hm % Ag) Ojedinělá, až 1 mm velká nepravidelná zrna vytváří chalkopyrit, v němž bývají uzavřeny až 50 μm velké inkluze galenitu, Ag-bohatého tetraedritu či sfaleritu (obr 11) Při studiu chemického složení chalkopyritu (tab 8) byly zjištěny pouze minoritní obsahy Pb a Hg (0001 apfu) a Au (00004 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec chalkopyritu z Chříče je možno na bázi 4 apfu vyjádřit jako Cu 099 Fe 098 S 202 V poměrně malém množství jsou v arsenopyritu, Co -bohatém gersdorffitu či chalkopyritu (obr 11) přítomna 10-20 μm velká zrna ullmannitu Někdy ullmannit s Co-bohatým gersdorfitem srůstá (obr 9) V křemenné žilovině bylo zjištěno jeho 01 mm velké zrno srůstající s chalkopyritem Při studiu chemického složení ullmannitu (tab 9) byly zjištěny malé příměsi Se a Fe (002 apfu), Cu (001 apfu) a As (0004 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec ullmannitu z Chříče je možno na bázi 3 apfu vyjádřit jako Ni 097 Sb 101 S 097 V podobě vzácných, nepravidelně omezených zrn o velikosti 5-30 μm, zarostlých v antimonitu, byl zjištěn jamesonit (obr 13), jehož drobné jehlicovité krystaly též srůstají s boulangeritem v karbonátové žilovině (obr 18) V jeho chemickém složení (tab 10) se uplatňují malé příměsi Cu a Hg (002 a 001 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec jamesonitu z Chříče je možno na bázi 25 apfu vyjádřit jako Pb 384 Cu 002 Hg 001 Fe 105 Sb 607 S 1400 Dalším ojedinělým rudním minerálem je boulangerit tvořící maximálně 03 mm dlouhé jehličky a podlouhlá zrna srůstající s galenitem (obr 14), jamesonitem (obr 18), či zarůstající samostatně do ankeritu (obr 15) Drobnější zrna o velikosti 5-20 μm tvoří srůsty s arsenopyritem či tato zrna zarůstají do galenitu Při studiu chemického složení boulangeritu (tab 11) byly zjištěny pouze minoritní obsahy Fe (015 apfu) a Se (006 apfu) Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec boulangeritu z Chříče je možno na bázi 20 apfu vyjádřit jako Pb 490 Fe 015 Sb 401 (S 1088 Se 006 ) Σ1094 V antimonitu se vzácně vyskytují 50-80 μm velká nepravidelně laločnatá zrna ryzího antimonu (obr 12, 13), který obsahuje pouze nepatrné množství síry (010 hm %), cínu (020 hm %) a selenu (015 hm %) (průměr osmi bodových měření na dvou zrnech) Dalším ryzím kovem je stříbro, tvořící ve studovaných nábrusech jedno velmi malé zrno (5 μm) zarostlé v karbonátu V jeho chemismu (tab 13) se vedle minoritních příměsí Fe, Se, As, Sb, Cd a S uplatňuje Hg (534 a 553 hm %) Vzácně byly v karbonátové žilovině z Chříče zjištěny i dva selenidy - naumannit a clausthalit Naumannit tvoří několik drobných zrn o velikosti do 5 μm a žilkovitý agregát dlouhý 40 μm, srůstající s Ag-bohatým tetraedritem (obr 16) Při studiu chemického složení naumannitu (tab 12) byly zjištěny nepatrné obsahy Fe, Cu, Cd, Hg, Pb,

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 161 Tabulka 14 Chemické složení karbonátů dolomit-ankeritové řady z Chříče (hm %) Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 CaO 2843 2782 2977 2817 2802 2854 2762 2720 2732 2704 2716 2671 2715 2675 MgO 1768 1724 1365 1573 1351 1340 1164 1097 968 924 786 638 581 524 MnO 125 334 368 033 058 044 046 032 081 041 022 025 003 010 FeO 233 212 365 724 958 1200 1313 1551 1397 1635 1798 1929 2030 2136 SO 3 0 005 0 0 0 0 0 0 0 0 0 004 0 0 P 2 O 5 0 0 0 007 014 0 0 016 029 0 0 0 019 0 Total 4969 5057 5075 5154 5183 5438 5285 5416 5207 5304 5322 5267 5348 5345 Ca 2+ 1018 0992 1092 1007 1024 1003 1015 0992 1044 1021 1039 1051 1063 1053 Mg 2+ 0881 0855 0697 0782 0687 0655 0595 0557 0515 0485 0418 0349 0316 0287 Mn 2+ 0035 0094 0107 0009 0017 0012 0013 0009 0024 0012 0007 0008 0001 0003 Fe 2+ 0065 0059 0105 0202 0273 0329 0377 0442 0417 0482 0537 0592 0620 0656 S 6+ 0 0001 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0001 0 0 P 5+ 0 0 0 0002 0004 0 0 0005 0009 0 0 0 0006 0 Dol 898 848 767 787 703 657 604 553 538 496 435 368 337 303 Ktn 36 93 118 09 17 12 14 09 26 12 07 08 01 03 Ank 66 59 115 203 280 330 382 438 436 492 558 624 662 693 Normalizováno na Ca+Mg+Mn+Fe = 2, obsahy koncových členů v mol % Obr 20 Projekce chemického složení karbonátů dolomitové skupiny z Chříče v ternárním diagramu Trdličky a Hoffmana (1975) Tabulka 15 Chemické složení muskovitu z Chříče (hm %) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 SiO 2 5165 5055 4926 4812 5055 5082 5035 4956 4950 TiO 2 006 008 0 0 004 0 010 004 0 P 2 O 5 0 0 038 011 013 012 010 013 026 Al 2 O 3 2910 3217 3379 3373 3399 2810 2840 3412 3337 V 2 O 3 005 010 016 016 015 009 009 019 017 Cr 2 O 3 0 0 0 0 009 0 008 0 0 FeO 129 082 062 071 094 146 141 061 076 MgO 312 198 112 049 105 403 321 102 105 CaO 006 007 006 008 023 007 007 011 008 BaO 108 049 0 0 022 109 186 0 0 Na 2 O 010 011 0 0 015 0 015 172 127 K 2 O 744 744 914 945 730 741 787 878 934 (NH 4 ) 2 O 050 037 0 0 048 100 070 0 0 Total 9445 9418 9453 9285 9542 9419 9439 9628 9580 Si 4+ 3412 3322 3238 3233 3269 3382 3373 3218 3237 Ti 4+ 0003 0004 0 0 0002 0 0005 0002 0 P 5+ 0 0 0021 0006 0013 0007 0006 0007 0014 Al 3+ 2266 2492 2618 2671 2581 2204 2242 2611 2572 V 3+ 0003 0005 0008 0009 0008 0005 0005 0010 0009 Cr 3+ 0 0 0 0 0005 0 0004 0 0 Fe 2+ 0071 0045 0034 0040 0051 0081 0079 0033 0042 Mg 2+ 0307 0194 0110 0049 0101 0400 0321 0099 0102 Ca 2+ 0004 0005 0004 0006 0016 0005 0005 0008 0006 Ba 2+ 0028 0013 0 0 0006 0028 0049 0 0 Na + 0013 0014 0 0 0019 0 0019 0217 0161 K + 0627 0624 0767 0810 0602 0629 0673 0727 0779 + NH 4 0076 0056 0 0 0072 0154 0108 0 0 Total 6809 6773 6800 6823 6755 6895 6888 6931 6921 Normalizováno na 11 atomů kyslíku

162 Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) Cu a S Průměrný (10 bodových analýz) empirický vzorec naumannitu z Chříče je možno na bázi 3 apfu vyjádřit jako Ag 199 Fe 003 Cu 001 (Se 093 S ) S naumannitem srůstá 004 Σ097 jedno 5 μm velké zrno selenem bohatého stefanitu Při studiu jeho chemického složení (tab 13) byl zjištěn vedle minoritních obsahů Fe (010 apfu) a Cu (005 apfu) především zvýšený obsah Se (089 apfu) Průměrný (dvě bodové analýzy) empirický vzorec stefanitu z Chříče je možno na bázi 10 apfu vyjádřit jako Ag 528 Sb 095 Cu 005 Fe 010 (S 272 Se 089 ) Σ361 Obr 21 Dvě zrna fluorapatitu (světle šedá) v ankeritu (tmavošedá) a křemeni (černá); Chříč; šířka obrázku 08 mm; BSE foto Z Dolníček Spolu s naumannitem byl zjištěn clausthalit, tvořící v karbonátové žilovině cca 5 μm velká zrna srůstající s chalkopyritem Vedle minoritního obsahu Fe (006 apfu) obsahuje poměrně velký podíl S (018 a 044 apfu) (tab 13) Dalších několik ojedinělých sulfidických minerálů bylo identifikováno v nábrusech energiově disperzním spektrometrem V agregátu jemně zrnitého pyritu v chloritu a albitu bylo zjištěno cca 30 μm velké zrno kobaltinu, jehož průměrný (dvě bodové analýzy) empirický vzorec je možno vyjádřit jako (Co 088 Fe 007 Ni 003 ) Σ 098 As 099 S 100 V obdobné asociaci byla zjištěna drobná zrna, 5-30 μm velká, costibitu s průměrným (dvě bodové analýzy) empirickým vzorcem (Co 089 Ni 011 ) Σ 100 Sb 104 S 100 Tenký lem korodovaného 50 μm velkého zrna pyritu a kolem 5 μm velké kulovité agregáty tvoří Co-bohatý gersdorffit, který též srůstá s ullmannitem (obr 9) Jeho průměrný (šest bodových stanovení) empirický vzorec je (Ni 074 Co 026 ) Σ 100 As 106 S 100 Ojedinělé zrno o velikosti 5 μm, které srůstá s pyritem a gersdorffitem,vytváří bournonit s empirickým vzorcem Cu 103 Pb 107 Sb 109 S 3 Ojedinělým minerálem je i zinkem bohatý greenockit, tvořící 10 μm velká zrna srůstající se sfaleritem v asociaci s boulangeritem Jeho průměrný (tři bodové analýzy) empirický vzorec je (Cd 068 Zn 035 ) Σ 103 S 100 Vedle hlavní křemenné složky žiloviny jsou ve studovaných vzorcích přítomny v menším množství i karbonáty dolomitové skupiny, které patří k vývojově mladší mineralizaci zdejších žil Karbonáty tvoří v křemeni většinou drobná, maximálně několik mm velká zonální zrna (obr 15) a žilkovité útvary V ploše nábrusů byly též zjištěny kolem 01 mm velké zonální krystaly (obr 19) v antimonitu s berthieritem V obraze BSE je karbonát dolo- Tabulka 16 Chemické složení fluorapatitu z Chříče (hm %) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 SiO 2 024 0 09 0 0 0 0 0 0 0 P 2 O 5 4069 4125 3858 4146 4174 4117 4134 4167 4140 4208 As 2 O 5 0 097 0 0 099 0 0 0 0 0 Al 2 O 3 020 011 121 005 0 0 008 005 013 008 Ce 2 O 3 0 013 026 0 017 0 014 0 0 0 FeO 038 043 209 016 019 008 007 007 014 038 MgO 006 0 044 0 0 0 0 0 0 0 CaO 5444 5427 5012 5484 5460 5527 5371 5495 5454 5472 SrO 0 027 027 067 051 031 024 024 030 029 F 380 370 341 421 408 419 396 418 439 422 O=F -160-156 -144-177 -172-176 -167-176 -185-178 Total 9821 9957 9584 9962 10056 9926 9787 9940 9905 9999 Si 4+ 0021 0 0079 0 0 0 0 0 0 0 P 5+ 2956 2960 2875 2982 2971 2972 3008 2993 2989 3002 As 5+ 0 0043 0 0 0044 0 0 0 0 0 Subtotal 2976 3002 2955 2982 3014 2972 3008 2993 2989 3002 Al 3+ 0020 0011 0126 0005 0 0 0008 0005 0013 0008 Ce 3+ 0 0004 0008 0 0005 0 0004 0 0 0 Fe 2+ 0027 0030 0154 0011 0013 0006 0005 0005 0010 0027 Mg 2+ 0008 0 0058 0 0 0 0 0 0 0 Ca 2+ 5004 4927 4727 4992 4918 5049 4945 4994 4983 4941 Sr 2+ 0 0013 0014 0033 0025 0015 0012 0012 0015 0014 Subtotal 5060 4986 5086 5042 4961 5070 4975 5016 5021 4990 F - 1031 0992 0949 1131 1085 1130 1076 1121 1184 1125 Normalizováno na 125 atomů kyslíku

Bull Mineral Petrolog 27, 1, 2019 ISSN 2570-7337 (print); 2570-7345 (online) 163 mitové skupiny zonální: hořečnatější karbonát je tmavší, železnatější je světlejší Hlavními složkami studovaných karbonátů jsou CaO (268-313 hm %), FeO (21-212 hm %) a MgO (52-177 hm %), ve vedlejším množství se vyskytuje MnO (003-37 hm %) U několika analýz byly zjištěny i nepatrně zvýšené obsahy P 2 O 5 (max 134 hm %) a SO 3 (max 009 hm %) Obsah dolomitové molekuly ve studovaných karbonátech kolísá mezi 303 a 898 mol %, obsah ankeritové molekuly mezi 59 a 693 mol % a obsah kutnohoritové molekuly mezi 01 a 118 mol % Pokud bychom se přidrželi klasifikačního schématu Trdličky a Hoffmana (1975), můžeme konstatovat, že na studované lokalitě převažují Fe-bohaté dolomity nad dolomity a Mg-bohatými ankerity (tab 14, obr 20) Kalcit v žilovině nábrusů zjištěn nebyl V malém množství se v karbonátech v asociaci s rutilem a fluorapatitem vyskytují hypautomorfně omezené šupinkovité agregáty světlé slídy o rozměrech do 01 mm Po chemické stránce (tab 15) jde podle klasifikace Riedera et al (1998) o muskovit až illit (suma uvažovaných mezivrstevních kationtů se pohybuje mezi 073 a 096 apfu) s mírně zvýšeným obsahem V (005-019 hm % V 2 O 3 ), Ba (max 186 hm % BaO) a v některých případech i NH 4 (max 011 apfu) Poměrně častý je fluorapatit, který vytváří v karbonátech 5-200 μm velká xenomorfní okrouhlá a podlouhlá individua (obr 21), úzce asociující s muskovitem a rutilem Obsahuje především zvýšenou příměs Fe (max 209 hm % FeO), Al (max 125 hm % Al 2 O 3 ), Sr (max 067 hm % SrO) a v jednotlivých případech i Ce (026 hm % Ce 2 O 3 ), Mg (max 044 hm % MgO) a As (max 099 hm % As 2 O 5 ) Obsah P+As+Si se pohybuje mezi 298 a 301 apfu, takže nelze předpokládat významnější podíl karbonátapatitové molekuly (tab 16) Až 50-200 μm velká xenomorfní okrouhlá zrna asociující s arsenopyritem, někdy i s muskovitem či fluorapatitem, tvoří rutil Většinou jeho individua zarůstají do karbonátové žiloviny, vzácně byly zjištěny i jeho 5-10 μm velké, tvarově členité vrostlice v pyritu či arsenopyritu (obr 22) Jde o čistý TiO 2 bez příměsí Fe či Mn Poměrně vzácný je baryt, jehož 100 μm velké zrno srůstá s berthieritem a antimonitem Ojediněle bylo v křemenné matrici zjištěno 5 μm velké okro- Obr 22 Jemnozrnný agregát zrn rutilu (tmavě šedý) v karbonátové žilovině i ve starších krystalech arsenopyritu (bílý); Chříč; šířka obrázku 025 mm; BSE foto O Pour Obr 23 Kermesit z Chříče, velikost 8 6 cm, sbírka Národního muzea v Praze, inv č 33415 Foto D Velebil Obr 24 Kermesit z Chříče (detail), šířka záběru 3 mm, sbírka Národního muzea v Praze, inv č 33415 Foto L Vrtiška