Pohled do fotbalové historie v Pravoníně

Pohled do fotbalové historie v Pravoníně Historie není jen něco, co dávno bylo, ale platí, že je důležitou součástí pro běh našeho života a ovlivňuje zásadně i naší budoucnost. Její nezaměnitelnou součástí je i vzácná vzpomínka na lidi, kteří ji mnohdy velmi pracně vytvářeli a díky tomu nám zanechali dědictví, na které je možné dnes navázat. To platí obecně a proto i my se snažíme o pohled do minulosti tentokrát pravonínského fotbalu. Přejeme všem čtenářům příjemné vzpomínání na časy minulé. Tyto řádky a fotografie nejsou přesným historickým přehledem, ale slouží i jako výzva pro všechny, kdo si ještě začátky a ranný čas fotbalu v Pravoníně pamatují. Součástí je také prosba směřovaná ke všem, kdo si vzpomenou a třeba i přinesou, kromě vzpomínek a vyprávění i nějaké foto nebo jiný materiál z minulosti pravonínského fotbalu. My, jako současné vedení fotbalu v Pravoníně jsme si uvědomili, hlavně při organizaci akce rodáci, v roce 2002, že na tak bohatou historii fotbalu není dostatek podkladů a zachovaných materiálů. Věříme, že se s Vaší pomocí podaří fotbalovou historii Pravonína rekonstruovat a následně uložit do obecních kronik pro budoucí generace. Neberte prosím všechny uvedené údaje jako neměnná tvrzení, ale naopak vezměte je jako impulz. Pomozte nám je opravit a případně doplnit. Rádi se s Vámi setkáme a zpracujeme Vaše cenné informace. Předem se omlouváme také za to, pokud neuvedeme vůbec a nebo chybně nějaké jméno někoho, kdo významně promluvil do historie pravonínské kopané. I tady velmi rádi zařídíme nápravu, pokud dostaneme správnou informaci. V roce 1919 byl založen Sokol Pravonín, a to na základě iniciativy hlavně tehdejšího učitele místní školy pana Vojtěcha Alferyho. To bylo zároveň i impulzem pro vznik fotbalových počátků v Pravoníně. Dvacátá léta 20.století První dochované záznamy se váží k roku 1920. Hraje se na hřišti, kde se říká do dnes v Pijavkách. Jména která zazněla při hovorech s pamětníky a obličeje, které na nás hledí ze zažloutlých fotografií, jsou: Bratři Filípkové a Hybšové, pánové Antonín a Václav Svobodovi, Jaroslav a Oto Hrubešové, Kohout Bohumil, Kotrč Bohuslav, Beran Josef, Slabý Karel, Bartoška Jan, Studnička František, z Načeradce pak pánové Wurm a Kudrna a další. K zápasům se běžně mužstvo přepravovalo na kolech, takže o fyzickou přípravu bylo jaksi automaticky postaráno. Tradiční shromažďovací místo na návsi před odjezdem k zápasům. Kdo má u sebe registračky a kdo veze dresy, to nevíme. Ale určitě byli, na rozdíl od dneška, na místě všichni včas. Horní řada zleva: Hrubeš Jaroslav, Kohout Bohumil, Studnička František, Kotrč Bohumil, Beran Josef, Slabý Karel, Svoboda Václav, Hrubeš Otto Dolní řada zleva: Wurm Josef, Svoboda Antonín, Kudrna Jan Historie fotbalu 2005, str. 1

Třicátá léta Dle obecních pramenů byl zakoupen v roce 1933 pozemek na hřiště na místě dnešního nového hřbitova s úhlem sklonu hrací plochy, který by asi dnešní Maradony pořádně vyděsil. Šatny hráčů i rozhodčích byly v hostinci pana Těšínského, odkud se museli všichni přesunovat úvozem kolem Babinských na hřiště. Umístnění hráčských kabin v hostinci, to by bylo naopak možná dnes snem některých našich fotbalistů. Jména hráčů z té doby, kteří vybíhali na fotbalový trávník: pánové Beran Josef, Hrubeš Oto, Dubina Štěpán, Kosík Augustin, Pospíšil Josef, Březina Ladislav, Beran František, Martínek František, Vesecký Josef, Slabý Josef a další. Horní řada zleva: Beran Josef, Vesecký Josef, Hrubeš Otto,???, Beran František, Dubina Štěpán, Pospíšil Josef,???, trenér Hodáň Josef Dolní řada zleva: Březina Ladislav, Kosík Augustin (brankář), Martínek František Historie fotbalu 2005, str. 2

Čtyřicátá léta - válečná Fotbal se hrál v Pravonín nepřetržitě. Soutěž v rámci tehdejšího členění na župy byla na vysoké úrovni, srovnatelná přibližně s dnešní 1 A třídou. Už několik let má fotbalový klub svojí vlajku i znak. U hřiště je stožár, na kterém vlaje modrý prapor s bílým znakem V uprostřed. Můžeme se domnívat, že véčko bylo zvoleno jako všeobecný symbol pro vítězství. Stejné barvy a znaky mají i dresy hráčů. Na každém zápase byly velké návštěvy a pravidelně se ozývaly vtipné popěvky místních fanynek, které obsahovaly často jména oblíbených hráčů a určitě fotbalisty hnaly k dobrým výkonů. S úsměvem nás napadá otázka: Kdo ví, jestli právě v Pravoníně toto nebylo základem pro dnešní bojové chorály fanoušků v ochozech stadiónů 21.století. V této době hráli: Slabý Jaroslav, Josef Hohl, Mareš Karel st., Mrkva Karel, Hejný Josef, Turek Antonín, Novák Josef, Kotrč Bohumil, Dušek Antonín, Studnička Karel, Vesecký Josef, Slabý Josef, Hrubeš František, Studnička Štěpán, z Čechtic potom Mareš Antonín a bratři Lapáčkové Horní řada zleva: Vesecký Josef, Slabý Josef, Kotrč Bohumil, Mareš Karel, Slabý Karel, Hejný Josef. Dolní řada: Heřmánek, Dušek Antonín, Slabý Jaroslav, Hrubeš František, Studnička Karel Padesátá léta Hřiště už bylo na současném místě, ale jeho orientace na délku byla směrem na Bukovou.Co se tehdy dělo s míčem, když zadul pověstný a i dnes známý vítr od západu, si můžeme celkem dobře představit. Hráči, kteří tehdy hájili barvy klubu: František Doubek, Jaroslav Hrubeš, Ladislav Filip (lesník), Slabý Jiří, Slabý Bohumil, Slabý Karel, Ladislav Doškář, Ant. Doškář, Vlasák Jaroslav, Král Antonín, Král František, Král Ladislav, Doubek Václav. Horní řada zleva: Mareš Antonín, Lapáček I., Hohl Josef, Studnička Karel,???, Turek Antonín Dolní řada: Mareš Karel, Novák Josef, Slabý Jaroslav, Lapáček II., Mrkva Karel Historie fotbalu 2005, str. 3

A ještě další jedenáctka z té doby. Horní řada zleva: Špoula Josef, Studnička Štěpán, Slabý Josef, Hrubeš František, Slabý Karel, Slunečko Josef Dolní řada zleva: Vlasák Karel, Hejný Josef, Slabý Jaroslav, Dvořák Josef, Vesecký Josef Šedesátá léta Hřiště je otočeno po délce směrem k Blaníku, tak jak ho známe z dnešní doby. Na něj nejčastěji vybíhali tito hráči: Kohout Josef, Říha Karel, Cimburek Miloslav, Miroslav Vlasák, Doubek Václav, Filip Drahoslav, Filip Josef, Kosík Josef, Málek Bohumil, Jiří a Zdeněk Studničkové, Kapek Bohumil, Maršoun Jaroslav, Kaprálek Karel (z Vlašimi), Vrána Antonín (z Bukové), Půta Karel, Nevšímal Míla, Tomek Miroslav, Holeček Antonín, Hrbek Josef, Mička Josef, Hejný Josef, Hejný Jiří, Štětina Jiří. Významně se pro fotbalové dění v té době angažoval jako funkcionář pan Kozel Miroslav, který se již dříve uplatnil jako brankář. Mužstvo bylo účastníkem okresní III. třídy. V roce 1967 bylo založeno družstvo žáků a snad se dá i říci, že to byl prvopočátek mládežnické kopané v Pravoníně. Při vzpomínce na začátky v této kategorii se objeví často usměv. Dnešním klukům, obutým do špičkových kopaček světových značek, těžko vyprávět, že v oněch dobách se tu a tam stalo, že hráč nastoupil v polobotkách, které nosil třeba do školy. Nebo, že ještě i v té době měl míč zvláštní šev spojený koženými tkanicemi, který při hlavičkování dokázal hráči způsobit i pořádné šrámy. Sedmdesátá léta Další hráči, kteří postupně přicházeli k předchozí garnituře: Kozel Josef., Mareš Karel mladší, Hoch Miloslav, Novák Miroslav, Kubálek, Studnička František, Kubálek Stanislav (Nakvasovice), Sedlák Zdeněk (Zdislavice), Dojáček Jaromír, Filip Bohumil, David Jiří, Bartoška Jan, Drábek Jan (Malovidy), Antonín Volšický (Křížov), Husák Jaroslav. V dalším období potom Telecký Jiří, Houda František, Kudyn Milan. Do sestav se postupně dostávali mladí hráči, kteří pak v následujících letech tvořili základ pro účast mužstva v okresním přeboru Vlasák Jaroslav, Jindrák Milan, Jindrák Vítězslav, Ondrák Vratislav, Ondrák Zdeněk, Dubina Jiří, Dubina Milan, Hejný Zdeněk, Hejný Jaroslav, Filip Karel, Havlík Jiří, Havlík Miloslav. Z těchto let je nezapomenutelné hromadné cestování k zápasům ve starém poválečném autobuse typu RNA, kde nesměla nikdy chybět konev s vodou na doplňování stále netěsného chladiče. Často byl toužebně vyhlížen rybník nebo potok, když voda v konvi došla a soupeřovo hřiště bylo ještě daleko. Později jsme jezdili už s novějším autobusem RT. I k němu se váže mnoho zajímavého a často i dobrodružného. Za všechny příběhy například cestování k zápasu do Dolních Kralovic. Stalo se, že přední sklo při jízdě bylo poškozeno tak, že jsme ho museli odstranit a pokračovat s vynuceným a vydatným větráním zepředu. Jelikož k události Historie fotbalu 2005, str. 4

došlo v závěru podzimu a počasí bylo značně sychravé, následkem toho bylo, že jsme v hraném utkání jaksi nerozmrzli, podali hodně studený výkon a soupeř nás snadno porazil. V tehdejších letech náš klub pořádal pravidelně každý rok na začátku jarní sezóny v okolí uznávaný Podblanický turnaj. Tady se mužstvo většinou vypjalo k maximálnímu výkonu a často jsme poráželi soupeře z vyšších soutěží. Významným krokem byla v roce 1972 73 stavba kabin, které brigádně vybudovali hráči a funkcionáři klubu. A mužstvo hrálo OS III. třídu, B mužstvo IV.třídu. V té době už také, kromě žáků, hrál ve druhé polovině sedmdesátých let některé soutěžní ročníky i dorost. Po vyhraném turnaji v roce 1974 Horní řada zleva: Bartošek Jan, Filip Drahoslav, David Jiří, Filip Bohumil, Šimánek Jiří, Filip Josef, Ondrák Vratislav, Novák Miroslav,Vlasák Jaroslav, Kozel Miroslav-rozhodčí Dolní řada: Husák Jaroslav, Houda František, Jindrák Milan, Telecký Jiří, Hoch Vlastimil, Říha Karel. Foto z roku 1976 dorost Horní řada zleva: Ondrák Zdeněk, Vlasák Jaroslav, Hejný Jaroslav, Dubina Milan, Hejný Zdeněk, Jindrák Vítězslav Dolní řada: Filip Karel, Havlík Miloslav, Kadeřábek Miroslav, Špoula Jan, Dubina Jaroslav. Historie fotbalu 2005, str. 5

Při pohledu na tuto bez mála 30 let starou fotku z minulého století, nám to nedá a musíme zmínit, že ještě dnes aktivně hrají Ondrák Z.,Vlasák J., Dubina M., Filip K. Pokud jste dočetli a doprohlíželi až sem, také Vás překvapilo, kdo všechno hrál v Pravoníně fotbal? Pokud jste se už zbavili údivu, pokračujme procházkou fotbalových dějin dál. Osmdesátá léta Hráči další generace, kteří už významně nakukovali do fotbalu koncem sedmdesátých let, postupně omlazovali kádr: Dubina Jaroslav, Špoula Jan, Studnička Zdeněk ml., Hejný Ladislav, Antonín Filip, Duda Jiří, Hrabánek Zdeněk, Frauenterka Stanislav, Doškář Jiří, Musil Pavel. Z vlašimského dorostu přišli Král Miloš (brankář), Ajgrman František a Ajgrman Ladislav, Štěpánek Miroslav, Svoboda Jindřich, Smítka Jaroslav, Procházka Ladislav, Hrdinka Karel, Slach Jiří a Višňar Jaroslav. Ze starších hráčů to potom byli Skála Josef, Němeček Jan, Hroch Jindřich a František Kahoun. Bylo provedeno první oplocení hřiště a vybudovány zábrany za brankami. K zásadní změně ve vybavenosti sportoviště došlo v roce 1987, a to stavbou nových kabin. Zásadní pomoc poskytlo JZD Pravonín a řízení stavby se obětavě a následně i nekompromisně ujal Jiří Lhoták. Kabiny byly díky tomu postaveny v rekordním čase a to mezi dubnem až srpnem 1987. V těchto letech se střídavě hrála III. třída a OP - II.třída. Dorost se pokoušel v roce 1988 o postup do okresního přeboru, ale úspěch unikl o pověstný vlásek. Foto z roku 1983 Horní řada zleva: Hejný Jaroslav - trenér, Studnička Zdeněk, Slach Jiří, Hejný Zdeněk, Jindrák Milan, Dubina Milan Dolní řada: Ondrák Vratislav, Štěpánek Miroslav, Lukeš Ivan, Procházka Ladislav, Skála Josef, Havlík Jiří. Devadesátá léta V dospělých se začínají ještě více prosazovat odchovanci z našeho dorostu Filip Miloš, Březina Jindřich, Kozel Petr, Švec Jaroslav, Špoula Jan, Dubina Pavel a hráči odjinud, jako například Pavel Vilímovský, brankář Veselka Petr, Fišer Gregor a další. Základem byli zkušení hráči z předchozího období. Začínáme také systematičtější práci s mládeží. Je snaha držet přípravku, žáky, dorost. Hraje se střídavě OS III.tř. a OP II třída. Mládež hraje okresní soutěže. Trenéři v té době byli Tramba Pavel a Ondrák V.. Mužstvo bylo poskládané až na brankáře, pouze z odchovanců. Hrálo velmi kvalitní fotbal a ve II.třídě v okrese Benešov drželo po dva soutěžní ročníky čelní místa v tabulce. Výborně hráli všichni, ale za zmínku stojí určitě výkony asi jednoho z největších talentů pravonínské kopané Jaroslava Vlasáka jako tvůrce hry a v té době vynikajícího střelce Petra Kozla. S velkou nadsázkou si dovolíme následující srovnání. Tak jako Bohemians Praha kdysi vyrazili na slavný zájezd do Austrálie, odkud si pak přivezli známý znak klokana, tak i fotbalový klub v Pravoníně v létě 1998 uskutečnil významný výjezd mládežnických družstev do Švýcarska. Sice jsme si žádný znak nepřivezli, ale zápasy s tamními mužstvy jsou určitě pro všechny účastníky významnou vzpomínkou na celý život. Historie fotbalu 2005, str. 6

Horní řada zleva: Dubina Milan, Studnička Zdeněk, Filip Miloš, Kozel Petr, Březina Jindřich, Švec Jaroslav, Píša Josef, Vilímovský Pavel, Duda Jiří-trenér Dolní řada zleva: Bělohlávek Josef - zdravotník, Vinduška Míla, Dojáček Libor, Vlasák Jaroslav, Fišer Gregor, Babický Michal, Dluhoš Zdeněk, Ondrák Zdeněk Zkuste se podívat na pravonínské mladé fotbalisty pod švýcarskými Alpami v srpnu 1998 a vraťme se letmo k fotce mužstva na kolech z 30 let. Hezký posun v čase a prostoru, že? Foto ze Švýcarska Horní řada zleva: Hejný Ladislav - trenér, Vlasák David, Lukeš Ondra, Kartounek František, Novák Petr, Ondrák Pavel, Suk, Tichý, Říha Karel - vedoucí mužstva. Dolní řada zleva: Hoch Michal, Ondrák Zdeněk, Pavelka Petr, Formánek Jakub, Ondrák Vratislav, Michal Rambousek, Zhorný Tomáš. Rok 2000 Do dospělého fotbalu naplno vstupuje další generace hráčů, kteří byli vychováváni od přípravky Hoch Michal, Ondrák Zdeněk, Ondrák Vratislav, Ondrák Pavel, Vlasák David, nebo ti, kteří přišli ještě v mládežnických kategoriích jako Babický Michal nebo Klejna Lukáš a další, kteří jsou vidět na další fotografii z pozdější doby. V tomto období se postupně buduje a zkvalitňuje hřiště a jeho zázemí. Dorost dosáhl v soutěži v roce 2004, historického úspěchu postupem do 1A tř krajské soutěže. Je to výsledek dlouhodobé a usilovné práce s mládeží a potvrzením, že se tato práce i ve skromných venkovských fotbalových poměrech vyplácí. A jak popisuje úspěch obecní kronika Pravonína? V roce 2004 byly dosaženy v oblasti pravonínského sportu ojedinělé a historické úspěchy. Události o to radostnější, že se to podařilo v kategorii mládeže a na základě dlouhodobé práce v Sokole Pravonín. Naši dorostenci dosáhli na všechny vrcholné mety, které mohli vůbec získat. S převahou obsadili první místo v okresním přeboru dorostu v ročníku 2003/2004 a postoupili do Středočeské krajské 1 A třídy. Svoji suverenitu potvrdili i konečným vítězstvím ve finále okresního poháru, když porazili Chocerady. V podzimní části krajské soutěže úspěšnost pokračovala a naši dorostenci obsadili v tabulce první místo. Za nimi skončili například Benešov B, T. Štěpánov, Sedlec-Prčice, Kostelec Historie fotbalu 2005, str. 7

n. Černými Lesy, tedy mládežnické celky z daleko větších míst, než je Pravonín. Konečné 2. místo v soutěži ročníku 2004/2005 jen těsně za Sedlcem (K.Hora) je opravdu historickým úspěchem. Není určitě náhoda, že hráči a funkcionáři, kteří se o úspěchy zasloužili, mají často jména, která v historii pravonínského fotbalu už zazněla. Ve vedení týmu pracovali Miloš Filip, Hlaváč Bohumil, Ondrák Vratislav st., Duda Jiří, Bělohlávek Josef, Žůrek Pavel st., Hejný Ladislav st. Na hřišti v utkáních nejčastěji nastupovali: Veselý Lukáš, Jelínek Tomáš, Hrubeš Jaroslav ml., Hrubeš Vítězslav, Jelínek Jiří, Babický Tomáš, Žůrek Pavel ml., Studnička Richard, Hejný Ladislav ml., Kamarýt Ladislav, Lang Martin, Kučera Stanislav, Sladkovský Ota, Vonderka Filip, Kučera Lukáš, Novák Jan. Horní řada zleva: Filip Miloš, Žůrek Pavel st., Jelínek Josef, Novák Jan,Vítek Lukáš, Kučera Stanislav, Jelínek Tomáš, Veselý Roman, Hrubeš Jaroslav, Kučera Lukáš, Hlaváč Bohumil, Ondrák Vratislav Dolní řada: Veselý Lukáš, Studnička Richard, Babický Tomáš, Lejček Jakub, Žůrek Pavel ml., Hejný Ladislav ml., Kamarýt Ladislav, Lang Martin A jak dál v pravonínském fotbale? Otázka pro současnou generaci. Co říkáte, je na co navazovat? My si myslíme, že určitě ano. Za Sokol Pravonín: Ondrák Vratislav tel. 317 852 459, Říha Karel tel. 317 852 433, Za pamětníky: Vlasák Jaroslav, Hejný Václav, Březina Josef, David František, Hejný Antonín Historie fotbalu 2005, str. 8