Zhodnocení našich týmů rok 2018 Rok 2018 se pomalu chýlí ke konci a tak jako každým rokem, tak i letos, se pojďme ohlídnout, jak se dařilo našim jednotlivým týmům. Nejdříve se podíváme do jarní části 2018, kdy končil předchozí ročník. Poté se podíváme na aktuální sezónu, resp. skončený podzim 2018, který si všichni pamatujeme mnohem více Půjdeme postupně od nejstarší kategorie. Muži Sezóna 2017/18 se jak herně, tak výsledkově zařadí mezi nejslabší sezóny za poslední dlouhé roky. Celkové umístění až na 11.místě bylo velkým zklamáním. Po celý ročník tým střídal dobré a špatné momenty, bohužel těch špatných-slabých bylo daleko více. Nedařilo se obraně, lépe řečeno obranné hře týmu, chyběla jistota v bráně. Místo radosti (mezi hráči i fanoušky) tak daleko častěji panovalo rozčarování a tak snad úplně všichni byli rádi, že sezóna končí. Zároveň bylo jasné, co bude v létě potřeba doplnit kádr. Léto 2018 bylo pořádně hektické. Z mého pohledu to bylo suverénně nejsložitější léto za hodně dlouho dobu. Probíhala jednání s řadou hráčů a většině z nich bych rád poděkoval za férový přístup v jednáních. Z Juřinky se nám vrátil Radim Blažek, potřebovali jsme ale dalšího hráče a hlavně brankáře. Na tento post se nám podařilo získat z Val. Bystřice Pepu Maleňáka. A hlavně díky němu se celkový obraz týmu na podzim výrazně změnil k lepšímu! Z dalších příchodů se nám již nepodařilo nikoho sehnat, byť u dvou hráčů to bylo velmi blízko. Abychom byli úplní, tak v kolonce odchodů to byla trojice zkušených hráčů - Matěj Nosálek, Dalibor Křižan a Radek Geryk. Ještě než začala mistrovská sezóna, přišel pohárový zápas s Nevšovou a prohra 0:6. Tato prohra ještě více rozvířila diskuze a některé názory na to, že Podlesí se tuto sezónu bude pohybovat ve spodní polovině tabulky. Že tomu tak nebylo a naopak, že jsme se opět vrátili kam patříme, ukázal podzim 2018. V prvním kole jsme získali cenný bod z Kelče. Škoda jen, že ve druhém kole to byl opět jen bod doma s Rožnovem neproměněné šance nás stály 2 body navíc. Poté přišly dva důležité zápasy, které jsme zvládli vítězství v Hrachovci a doma s Brumovem B. Následně přišla první prohra, doma proti Viganticím. Po tomto zápase se rozšířila marodka a do dalších zápasů se musela řešit spousta otazníků, jak vůbec poskládat sestavu. A navíc jsme jeli na derby do Valmezu B. Kurzy a prognózy byly jasné domácí jsou velkými favority. Nám se ale podařil doslova heroický výkon a z derby jsme si odvezli 3 body. Ty jsme následně doma
potvrdili vítězstvím s Val. Klobouky. V těchto zápasech se již pravidelně do utkání dostávála trojice dorostenců Adzima, Onderka a hlavně Janda. V dalším kole přišel jediný zápas podzimu, který nám nevyšel. Resp. 60 minut, kdy jsme předvedli tužku. A přitom jsme to v Kateřinicích měli velmi dobře rozehrané, ve 30.min jsme vedli 1:0 pak ale přišel herní výpadek a prohra 2:5. Naštěstí jsme se rychle oklepali a hned v dalším kole proti suverénnímu lídru ze Slušovic předvedli velmi dobrý výkon a výsledek 1:1. Pak přišly další 2 cenné body z Val. Příkaz za výhru po penaltách, který vychytal Pepa Maleňák. Formu jsme následně potvrdili doma výhrou proti Vlachovicím. Druhá prohra podzimu pak přišla v Nedašově, ale v posledním kole jsme se vrátili na vítěznou vlnu a porazili Vidče. Celkově tak přezimujeme na hezkém 4.místě s 23 body a v týmu vládne spokojenost. Na dostřel je 2.místo v tabulce, ale taky blízko je 9.místo. Střed tabulky je tak velmi silný. Jak je patrné z řádků výše, během podzimu jsme hráli daleko lepší fotbal než v sezóně minulé. Hráčům se vrátila chuť a radost ze hry, začali si znovu věřit, bojovalo se. A hlavně se naše domácí hřiště zase stalo tím, z kama se nevozí body lehce. V brance vládl Pepa Maleňák, který nám vychytal spoustu bodů. Mezi tyče se tak vrátila jistota a na celé hře obrany to bylo znát. Ve dvou případech se Pepa prostřídal také s Danem Skalíkem. Až na výbuch v Kateřinicích pracovala spolehlivě také obrana. Záložní řada se zase stala tím pracujícím motorem. No a v útoku se nám rozestřílel Zdeněk Košut škoda jen, že to na podzim tolik nepadalo Pavlu Blažkovi. A pokud má tým na něčem zapracovat, pak to je určitě proměňování šancí. S tím jsme na podzim hodně bojovali šancí bylo dost, ale produktivita byla horší. A také nám vůbec nešly penalty Nesmíme zapomentout na další důležitý bod postupné začleňování mladých hráčů z dorostu. Jak jsem již zmínil, na podzim tým pravidelně doplňovali Adzima, Onderka a Janda. Někdy to bylo jen pár minut, ale někdy také delší časové úseky. A to je pro tyto mladé hráče velmi důležité, sbírat zkušenosti a připravit se pak na nejtěžší úkol přechod z dorostencké kategorie do mužů. A jaké máme cíle do jara? Chtěli bychom se umístit co nejvýše. Není nám jedno, jestli to bude 8.místo nebo 5.místo. Prostě hrát naplno každý zápas do posledního kola. Dalším cílem je určitě hráte stále pohledný fotbal pro diváka, střílet branky, bojovat. Pokračovat v začleňování mladých hráčů a vychovávat tak naše nástupce, kteří Podlesí potáhnout v dalších spoustě let. Protože není to jen o jaru 2019 je to o dalších a dalších sezónách
Dorost Kategorie dorostu je jedna z nějtěžších kategoriíí jak pro hráče, tak pro trenéry. Proč pro hráče? Protože spoustě z nich to začne v hlavě myslet jinak, a z talentovaného hráče se postupně stane hráč (pod)průměrný. Změní se přístup k fotbalu, nechodí se na tréninky a zápas je pomalu jen povinností. Chybí fyzička, vytrácí se technika. A to je velká škoda, neboť v kádru je celá řada hráčů, kteří určitě mají potenciál. Abych ale neházel všechny na jednu stranu tak musím uvést, že v týmu je řada poctivých hráčů, kteří mají chuť pravidelně trénovat a zlepšovat se. Sezóna 2017/18 byla jednoduše řečeno seznamovací. Pro hráče to byla první sezóna v dorostu jednalo se o generační přechod ze starších žáků. Kluci skončili po základní části na 4.místě. Tým doplněn cca 4 hráči z Loučky/Rajnochovic, protože jinak by bylo hráčů nedostatek. Do této sezóny 2018/19 pak z týmu odešli pouze Lukáš Vlček (muži-přerušení činnosti) a Michal Woloczij (hostování VM). Do týmu se posunuli 3 starší žáci a i nadále se prodloužila hostování hráčů z Loučky/Rajnochovic. Cíle týmu už byly vyšší a celkové 3.místo je velmi dobré. Zvláště, když první dva týmy jsou pouze o 4 body. Tým ale začal sezónu hrůzostrašně debakl 1:13 v Hrachovci. Toto bylo vyústěním slabé tréninkové morálky v létě. Naštěstí tato facka týmu pomohla a hned v dalším kole jsme porazili aktuální vedoucí tým Vidče/Val.Bystřice. Následně výhra proti Ústí a vše vypadalo, že se týmu bude dařit. Bohužel přišel zápas ve Vlčovicích, průměrný výkon a prohra. Poté výhra za 2 body doma proti Krhové a povinné 3 body s Val. Příkazy (i když výkon byl spíše pod průměrem). Následný zápas a derby doma proti Jarcové. Zápas se nepovedl, naopak hostům ano. Byla z toho prohra 2:8 Poté povinné 3 body opět s Val. Příkazy a následoval nejlepší zápas podzimu výhra v Jarcové 6:4. Škoda jen, že v posledním kole jsme ztratili 1 bod a v Krhové vyhráli až na penalty.
Celkově je to již zmíněné 3.místo. Škoda některých bodových ztrát. Tým střelecky táhne především Jarek Janda, který vstřelil na podzim 14 branek (ale další řadu šancí neproměnil ). Jinak tým má šikovné hráče prakticky v každé řadě. Jak jsem ale již zmiňoval, často hráči neodvádějí ani 50% ze svého potenciálu. A to je škoda, velká škoda. Kdyby hráči makali, pravidelně trénovali, mají určitě na to být v čele tabulky. Jaké jsou cíle do jara? Především již v zimě je potřeba potrénovat. Musí být vysoká účast na trénincích, musí se poctivě chodit jak do haly, tak na výběhy ven. Kluci musí chtít. A není to žádný velký drill. Je možné, že se v zimě podaří do týmu přivést 1-2 hráče. To by bylo také fajn, aby na střídačce byli vždy přichystáni alespoň 3 hráči. Zvláště, když je pořád možno střídat hokejově. Bylo by super se o to čelo tabulky ještě porvat. Také nezapomínejme, že připravujeme hráče na přechod do mužské kategorie, který je později čeká. Starší žáci Starší žáci měli těžkou sezónu 2017/18. Pro kluky se jednalo o přechod z kategorie ml.žáků (a 1/2hřiště) do starších žáků (celé hřiště). Proto vůbec nebylo důležité nějaké umístění, ale hlavně to, aby hráči sbírali co nejvíce nových zkušeností. Najednou se museli postavit proti věkově starším hráčům, museli se naučit hrát na celé hřiště. Už to nebylo o střele na menší branku, ale na velkou. A střílet z větších dálek, kopnout velký roh toto vše se ale klukům postupně dařilo zlepšovat a do další sezóny byly už cíle vyšší. Podzim 2018/19 ukázal, že tomu tak je. Tým skončil na 2.místě. A i s vedoucí Kelčí jsme dokázali hrát vyrovnané zápasy. O druhé místo se dělíme s Jarcovou. Tým herně za rok porostl a hráči si na hřišti již více věří. Důležitým a dalo by se říci rozdílovým hráčem je Lukáš Vilém, který ale díky svému hlavnímu sportu - hokeji, mohl naskočit pouze do několika zápasů. V týmu je další řada šikovných hráčů a pevně věřím, že za pár let to budou hráči, kteří budou mít na to, aby hráli min. za naše muže. Bude potřeba poctivě trénovat, zlepšovat se a jak jsem zmiňoval výše, zvládnout kategorii dorostu. A jaké jsou tedy cíle do jara? Při pohledu to tabulky, určitě bojovat o co nejlepší umístění. Zároveň ale sledujme další ukazatele hry, jako např. kreativita hráčů, zlepšování, útočná aktivita a šance atd.
Než se posuneme do další kategorie (mladší žáci), rád bych se na chvíli zastavil u tématu cíle hráčů-týmů do tréninků, zápasů, sezóny. Jak je patrné, jedná se o cíle krátkodobé až dlouhodobé. Mezi trenérskými elitami se řeší to, zda hrát u mládeže na výsledky, výhry. V západní Evropě je řada států, které si tyto pravidla různě upravily. A diskuze na toto téma se vede i v ČR. A proč? Jsme národem, který chce vše porovnávat, srovnávat, být co nejlepší v tabulce atd. A je to správně? V mládežnickém fotbale? Za mě osobně je to v řadě věcí špatně. Mladší přípravky již upustily od výsledků-tabulek a toto by mohlo klidně platit i u dalších kategorií. Bohužel velká většina trenérů v zápase chce hlavně uspět = vyhrát. Nejlépe to poznáte za vyrovnaného stavu utkání... Tzn. výsledku se uzpůsobí střídání, tlak na hráče, atd. A toto je špatně. Tímto potíráme individuální herní výkony jednotlivců (IHV) a nad to stavíme výsledek utkání (neboli týmový herní výkon THV). Minimálně až do kategorie dorostu by měl být IHV výše než THV. Potřebujeme rozvíjet individuality hráčů, kreativitu atd. V zápasech pak často nastávají situace, kdy jsme (my trenéři) kvůli výsledku schopni nechat na hřišti ty nejlepší hráče, vytvářet zbytečně velký tlak na hráče, dávat špatné rady ( tak ten míč zakopni! ) apod. Položme(-te) si otázku - v kolika letech poznáte, zda se jedná o šikovného, talentovaného hráče? Někdo řekne v 9ti letech, někdo ve 12 letech... ano, i takto brzy lze toto vypozorovat. Je tady velké ALE - a co ti ostatní, průměrní hráči? Mají šanci na to, aby se z nich stali také výborní hráči? Odpověď je ANO!! Je spousta hráčů, kteří ve 12ti letech byli pouze průměrní, ale např. ve 14ti letech ukázali velký progres. A klidně i v pozdějších letech! To samé ale může být opačným směrem, kdy z talentu můžeme za dva roky mít průměrného hráče. Proč toto vše uvádím? Abychom se my trenéři, rodiče, fanoušci podívali do své duše a řekli si, jak se při zápasech chováme. A pokud mám trochu soudnosti, tak odpověď je jasná. Zápas je přece další tréninková jednotka. Jestli v tréninku sleduji něco, a v zápase pak je tomu jinak, tak je to špatně. Každý z nás se snaží dětem radit, dát jim tu svou vizi, ale i toto je často špatně. Protože i kdyby dělali vše podle nás, tak jací budou? No přece pouze průměrní - nebo snad hrajeme 1.ligu? Ne, to nehrajeme. Musíme u dětí rozvíjet již zmiňovanou kreativitu, podporovat je při hledání nových, netypických řešení a takto bych mohl pokračovat dále. A když něco zkazí, tak to vůbec nevadí. Oni to přece sami zjistí a budou to příště vědět. Závěrem bych řekl, že u kategorií mládeže je jedna z možností hodnocení dle tabulky. Dívejme se a sledujme to ale i jinak (lépe) - zaměřme se na IHV. A nezapomínejme - fotbal je výchovně-vzdělávací proces.
Mladší žáci Mladší žáci měli divokou sezónu 2017/18. Na podzim tým skončil na 2.místě. Na jaře, resp. na konci sezóny to bylo ale předposlední 9.místo. Vysvětlení je jednoduché. Na podzim jsme měli možnost využívat brankáře Lubu Lasovského, hráče Zdendu Hlaváče a Matěje Ondřeje. Právě tato trojice je rozdílová a díky ní jsme posbírali většinu bodů. V zimě tato trojice přešla do Vsetína resp. Valašského Meziříčí. A na jaře bez nich to byl velký sešup dolů. Pro kluky to bylo hodně těžké. 70% z této kategorie jsou hráči, kteří s fotbalem začali až v létě 2017. A proto po nich nemůžeme chtít, aby měli stejnou výkonnost jako jiné týmy. Sezóna 2018/19 pokračuje vlastně v podobném scénaři. Kluci jsou sice po podzimu na posledním místě, ale začínáme pozorovat postupné zlepšování (hlavně IHV). Tým je pravidelně doplňován hráči ze starší přípravky, pro které je to také velmi dobrá zkušenost a příprava na přechod do této kategorie. Jaké jsou cíle do jarní části? Hlavně poctivě, pravidelně trénovat (již v zimě). Jak jsem psal výše, spousta se toho dá dohnat. A třeba za rok se kluci již mohou rovnat svým vrstevníkům. Dalším cílem je rozvíjení IHV, zlepšovat koordinaci (obratnost). Právě obratnost je u dětí v současné době problémem. Děti jsou pořád ve zlatém věku učení, kdy se toho dokáží naučit neuvěřitelně moc. Zároveň je nutné řici a zdůraznit, že vše se nedožene jen na tréninku. Kluci si musí chodit sami kopat, hrát fotbálek, trávit více času na hřišti. A nebo klidně další sporty, pohybové hry ve škole apod. Nebo jednoduše - prostě se hýbat. Starší přípravka Kluci pod vedením trenéra Pepy Zetka ml. udělali za poslední rok velký pokrok. V sezóně 2017/18 skončili na 10.místě, ale již na jaře 2018 ukázali řadu zlepšení. Jedním z hlavních faktorů byla jiná zimní příprava. Tréninky (st.přípravky a ml.žáků) probíhaly 3x týdně. Dvakrát v tělocvičně a jednou v Domečku pod vedením trenéra pana Hladila - zde se kluci učili gymnastickou abecedu, správné provádění cvičení, posilování zábavnou formou, zlepšovali koordinaci apod. Naplno to pak bylo vidět v podzimní části sezóny 2018/19. U řady hráčů pozorujeme velké zlepšení IHV. Tým je po podzimu na 5.místě, na dohled ale je 2.místo. V zápasech se kluci již
herně plně vyrovnají svým vrstevníkům (snad jen Jarcová je na to lépe). Kluci poctivě, pravidelně trénují = zlepšují se. Právě tato kategorie (hráči ročníku 2008 a kolem) by mohla být velmi silnou kategorií. A je naším úkolem, abychom kluky co nejvíce naučili. Tréninky jsou zaměřeny na neustálou práci s míčem, hry 1:1, 2:2 apod. Učíme hráče míč zpracovat, nahrát a také aby dokázali udělat kličku. Cílem této kategorie je určitě hrát útočný fotbal (bránit se kluci dokáží naučit později a jednodušeji), rozvíjet v max. míře IHV. A také se zamřit na rychlost provádění těchto činností, protože současný fotbal je z velké míře o rychlosti a právě práci s míčem v rychlosti. A v roce 2025, 2030 to vše bude ještě rychlejší... Mladší přípravka A dostáváme se do té nejmenší kategorie. Zde se kluci učí prvním fotbalovým krůčkům, prvním základům fotbalu. V každé kategorii, a hlavně v mladší přípravce musí platit, že fotbal je hra a zábava. U nejmenších bych to dal na první místo. Tzn. i tréninky jsou vedeny zábavnější formou, snažíme se o všestrannost atd. Mladší přípravky hrají turnajovým systémem, tzn. každý víkend se někam sjedou 4 týmy a hraje se každý s každým. Bez zapisování výsledků, bez dalších statistik. Jaké jsou naše cíle v této kategorii? Tím prvním v pořadí je přivádění nových dětí do našeho oddílu. Bohužel z dřívějších zkušeností víme, že pokud nám vypadne 1-2 ročníky za sebou, je to pak velký problém. Proto je potřeba provádět nábory dětí apod. A toto, musím zaklepat na dřevo, se nám v min. letech dařilo. Pevně věřím, že to tak bude i nadále. Mládež v Podlesí má totiž dobré jméno v okolí. Jako dalším cílem je první forma (fotbalového) učení. Kluci si hrají, hrají si s míčem, učí se novým a novým věcem. Na konci tohoto cyklu je pak připravenost hráče na přesun do další kategorie - starší přípravky. Opět platí jako v ostatních kategoriích, že se snažíme, aby hráči měli max. možný IHV (individuální herní výkon) a také IHČJ (individuální herní činnost jednotlivce). A nesmíme zapomenout na jednu smutnou událost - v červenci 2018 nás opustil výborný trenér mladší přípravky pan Karel Sikora. Výborný člověk, hráč a hlavně oblíbený trenér mladší přípravky. Karle, v našich srdcích zůstaneš navždy.
A tímto se dostáváme na závěr. Snad jste vydrželi ve čtení až do teď Končící rok 2018 nám opět přinesl spoustu krásných zážitků u všech našich týmů. A tak to má být, protože na 1.místě musí být vždy radost ze hry. Takto bychom měli i my na fotbal a další sporty pohlížet. Musí to být vždy o radosti ze hry, pochválit úspěchy, nekritizovat za neúspěchy a naopak to hráči (těm menším hlavně) s klidem vysvětlit. Musíme připravovat naše hráče tou nejlepší formou na budoucí fotbal, život, práci... Musíme hráčům připravit a dát to nejlepší co můžeme/umíme. Rozvíjejme jejich kreativitu, tvůrčí činnost (a to platí nejen ve fotbale). Naučme je mít lásku k fotbalu-sportu, naučme je fair-play, učme je po stránce individuální a později i týmové. A je toho mnohem, mnohem víc... a jak jsem někde výše zmínil, nezapomínejme, že fotbal je výchovně-vzdělávací proces. Ať ten rok 2019 a další roky nám přinesou co nejvíce radosti ze hry, vstřelených branek, nových zkušeností... My, trenéři našeho oddílu a výbor TJ, pro to uděláme maximum.