VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. Zdravý životní styl jako prevence nadváhy a obezity

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra zdravotnických studií Zdravý životní styl jako prevence nadváhy a obezity Bakalářská práce Autor: Marie Zmeškalová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce na téma Zdravý životní styl jako prevence nadváhy a obezity je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je stručně charakterizována nadváha, obezita, její rizikové faktory, diagnostika a prevence. Praktická část se skládá z kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků u náhodného vzorku respondent. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký mají lidé postoj k dodržování zdravého životního stylu a dále zjistit, kolik % dotázaných trpí nadváhou. Klíčová slova Zdravý životní styl, nadváha, obezita, prevence Annotation Thesis on Healthy Lifestyle as Prevention of Overweight and Obesity is divided into two parts: a theoretical part and a practical part. The theoretical part briefly characterizes overweight and obesity, its risk factors, diagnosis and prevention. The practical part consists of quantitative research based on questionnaires filled in by a random sample of respondents. The aim of the research was to determine the attitude people have to maintain a healthy life style and to find out how many % of respondents are overweight. Key words Healthy life style, overweight, obesity, prevention

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda podělkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za věcné připomínky, vstřícnost při konzultacích, za pomoc a rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat.

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíle výzkumu... 10 1.2 Hypotézy... 10 2 Teoretická část... 11 2.1 Nadváha a obezita... 11 2.1.1 Definice nadváhy a obezity... 11 2.1.2 Příčiny nadváhy a obezity... 11 2.1.3 Příznaky nadváhy a obezity, obezita jako nemoc... 11 2.1.4 Nebezpečná období pro vznik obezity... 12 2.2 Rizikové faktory nadváhy a obezity... 13 2.2.1 Neovlivnitelné... 13 2.2.2 Ovlivnitelné... 13 2.3 Diagnostika nadváhy a obezity... 14 2.3.1 Hmotnostní index BMI... 14 2.3.2 Antropometrie... 15 2.3.3 Měření obvodu pasu, rozložení tukové tkáně v těle... 16 2.3.4 Měření podkožního tuku kaliperem... 16 2.3.5 Další možnosti měření... 17 2.3.6 Doplňující vyšetřovací postupy... 17 2.4 Prevence nadváhy a obezity... 18 2.5 Zdravý životní styl... 18 2.6 Výživa... 19 2.6.1 Bílkoviny... 20 2.6.2 Tuky... 21 2.6.3 Cukry... 21 2.6.4 Vláknina... 21 2.6.5 Vitamíny... 22 2.6.6 Minerální látky... 22 2.7 Pitný režim... 22 2.8 Pohybová aktivita... 23 2.9 Spánek... 24 2.10 Duševní rovnováha... 26

3 Praktická část... 28 3.1 Metodika sběru dat... 28 3.2 Charakteristika vzorku a výzkumného prostředí... 28 3.3 Průběh výzkumu... 28 3.4 Zpracování získaných dat... 28 3.5 Výsledky výzkumu... 29 3.5.1 Otázka č. 1... 29 3.5.2 Otázka č. 2... 30 3.5.3 Otázka č. 3... 31 3.5.4 Otázka č. 4... 32 3.5.5 Otázka č. 5... 33 3.5.6 Otázka č. 6... 34 3.5.7 Otázka č. 7... 35 3.5.8 Otázka č. 8... 36 3.5.9 Otázka č. 9... 37 3.5.10 Otázka č. 10... 38 3.5.11 Otázka č. 11 a 12... 39 3.5.12 Otázka č. 13... 41 3.5.13 Otázka č. 14... 42 3.5.14 Otázka č. 15... 43 3.6 Diskuze... 44 3.6.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1... 44 3.6.2 Vyhodnocení hypotézy č. 2... 44 3.6.3 Vyhodnocení hypotézy č. 3... 45 3.6.4 Vyhodnocení hypotézy č. 4... 45 3.6.5 Vyhodnocení hypotézy č. 5... 46 4 Závěr... 47 5 Seznam použité literatury... 49 6 Seznam použitých zkratek... 51 7 Seznam tabulek a grafů... 54 8 Seznam příloh... 55

1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je Zdravý životní styl jako prevence nadváhy a obezity. Toto téma je velmi zajímavé a troufám si říct i nekonečně diskutované. Bohužel se nadváha i obezita mění v civilizační chorobu, kterou provází řada nepříjemných nemocí, které nejenom zhoršují kvalitu života nemocného, ale mohou vést až ke smrti. Domnívám se, že dodržování zdravého životního stylu není jednoduché, ale za cenu zdravého a dlouhého života tato námaha opravdu stojí. Doufám, že znovu přijde čas, kdy lidé budou kupovat pouze kvalitní potraviny a pro ty nekvalitní zde už nebude místo. Stejně tak lidé v ČR zvýší svojí pohybovou aktivitu, co nejvíce sníží stres, kouření, požívání alkoholu či omamných látek. Lidé si neuvědomují následky zvyšování jejich tělesné váhy, které by se snížením hmotnosti mohly až vymizet, jako je to u zvýšeného krevního tlaku, kardiovaskulárních chorob a mnoha dalších. Sama se snažím zdravý životní styl dodržovat a jsem přesvědčená, že tudy vede cesta. Ve své bakalářské práci popisuji co je nadváha, obezita, jaké jsou příčiny nabírání váhy, příznaky nemoci, nebo léčba. Nadváha a obezita jsou velmi záludnými chorobami, přináší vysoká rizika, přitom je prevence těchto onemocnění jednodušší, než se zdá. Domnívám se, že by náš stát měl více dbát na propagaci zdravého životního stylu, tímto způsobem bychom ušetřili nespočet financí, které jdou nyní do zdravotnictví právě na obézní pacienty. Systém České republiky by měl prosazovat zdravou výživu, například v reklamách. Znáte nějakou reklamu na ovoce, nebo zeleninu? Já ne, přitom jsou televizní kanály plné reklam o nezdravých potravinách, které nejsou v žádném případě výživově vyrovnané, naopak lidskému organismu nedodají žádné živiny, jsou nezdravé až škodlivé. Při reklamách na známé fast foody se sbíhají sliny, myslím si, že právě to je špatně. Přispění státu k zdravému životnímu stylu by bylo i zvýšení mzdy, aby lidé nekupovali ty nejlevnější potraviny na trhu, nebo snížení ceny zdravých potravin a upřednostnění výrobků vyrobených v ČR, či BIO produktů. Bohužel pro českou populaci je cena důležitější, než kvalita ať už potravin, nebo nápojů. Přitom si s kvalitnějším zbožím kupujeme i své zdraví. Domnívám se, že Česká republika zdravé obyvatele nepotřebuje, když žádná podpora zdraví nepřichází. 8

Doufám, že během let přijde změna, lidé začnou dodržovat zdravý životní styl. Za fast food vymění zdravou stravu, energeticky vyváženou. Začnou sportovat, nebo alespoň půjdou pěšky do práce, namísto využívání MHD či aut. Přestanou se zbytečně stresovat a životní styl Čechů bude kvalitnější, jako je to v jiných zemích. Téma jako je zdravý životní styl je velmi diskutované, a proto doufám, že se slovy přijdou i činy. Snad tehdy, kdy lidé pochopí, že redukce váhy dosáhnou pouze změnou životního stylu. 9

1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit, jaký mají lidé postoj k dodržování zdravého životního stylu. 2. Zjistit, kolik % dotázaných trpí nadváhou. 1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že jsou respondenti informováni o zdravém životním stylu. 2. Domnívám se, že méně než 40 % respondentů nedodržuje zdravý životní styl. 3. Domnívám se, že více než 30 % respondentů trpí nadváhou či obezitou. 4. Domnívám se, že méně než 40 % respondentů pravidelně sportuje. 5. Domnívám se, že více než 50 % respondentů během života vyzkoušelo nějakou dietu. 10

2 Teoretická část 2.1 Nadváha a obezita 2.1.1 Definice nadváhy a obezity Běžná definice obezity říká, že obezita je nadměrné nahromadění tukové tkáně v těle. Je to čistě popisná diagnóza, která neuvádí nic o tom, jak k obezitě postižený přišel. Poněkud výstižnější už je tvrzení, že obezita je nevhodná adaptace na prostředí s dostatkem potravy. Tady už vyniká i spoluzodpovědnost obezitou postiženého na jejím vzniku, protože se nechoval správně v prostředí, kde byl dostatek potravy, a byl potrestán přírodou za její zneužití vznikem obezity, protože jedl více, než by měl. (Doleček, Středa, Cajthamlová 2013, strana 12) 2.1.2 Příčiny nadváhy a obezity Velmi snadno se říká, že obezita vzniká, když tělo přijímá víc energie (potravy), než vydává. Ale protože to není tak jednoduché a trvalé výsledky léčby nejsou příliš povzbudivé, je často obezita nespravedlivá. Vychází ve světě mnoho knížek, které chtějí postiženým obezitou pomáhat. Zatím se jim to moc nedaří, vždyť obézních stále přibývá. Jinými slovy, obezitě z větší části odzvoní, až když lidé trvale změní svůj nevhodný životní styl, své nevhodné stravovací návyky, když si budou včas dávat větší pozor na svou váhu za určitých, pro vznik obezity nebezpečných situací, a když se začnou víc pohybovat. Velký vědecký evropský projekt HOPE (Health Promotion throught Obesity Prevetion Povzbuzení zdraví prevencí obezity)tak zjistil, že nápadný růst obezity u dospívajících má jako nejzávažnější činitele vzniku obezity konzumaci sladkých nápojů, rychlého občerstvení (fast food) a vysedávání u televize. (Doleček, Středa, Cajthamlová 2013, strana 18 a 19) 2.1.3 Příznaky nadváhy a obezity, obezita jako nemoc V roce 1960 byla obezita definována jako nemoc na konferenci československých lékařů. Zdravotní rizika, onemocnění, mnohočetné komplikace doprovázející obezitu hlavně vyššího stupně je více než značné. První místo nekompromisně obsazuje cukrovka 2. typu (Non inzulin 11

dependentní diabetes mellitus - NIDDM - člověk není přímo závislý na inzulínu. Léčba spočívá v úpravě dietního režimu a cvičení, po osmi týdnech bez efektu se přistupuje k podávání PAD - perorálních antidiabetik. Výskyt cukrovky u nás stále stoupá zřejmě i s vzestupem váhy populace. Dosahuje už přes osm procent obyvatel, hlavně s diabetem mellitem 2. typu. Ovšem DM 1. typu také rapidně roste. Obézní mají až sedmkrát větší riziko vzniku DM. (Šafránko, Nejedlá, 2006) Dále je obezita doprovázena zvýšenými hladinami cholesterolu a triacylglycerolu (ateroskleróza), kyseliny močové (dna), v porovnání s lidmi s normální váhou mají obézní častěji vysoký krevní tlak, záněty křečových žil, ischemickou chorobu srdeční, mozkové příhody, tromboembolickou nemoc (TEN), arytmie srdce či náhlé úmrtí. Výjimkou nejsou ani otoky DK(zvýšené ADHantidiuretický hormon, aktivovaný zadním lalokem hypofýzy), poruchy menstruačního cyklu, plodnosti, pokles libida, záněty v oblasti rodidel, zhoršená ventilace plic. Další nedílnou součástí jsou velmi časté degenerativní onemocnění nosných kloubů artróza. Obézní ženy častěji trpí rakovinou děložní výstelky (endometria), děložního hrdla, prsů a vaječníků. U mužů je zvýšený výskyt rakoviny konečníku a tlustého střeva, prostaty a společně trpí zvýšeně výskytem zhoubných nádorů slinivky břišní, žlučníku či jater. Obézní mají celulitidu, různé pajizévky (strie), ekzémy, kožní onemocnění, především ženy si stěžují na úzkosti, deprese, pocity méněcennosti. Komplikace vznikají chirurgům u operací obézních pacientů, kde se hůře hojí rány, vznikají srdečně-plicní komplikace, kýly v operačních jizvách. Bohužel jde obezita ruku v ruce s různými komplikacemi, nemocemi a problémy. (Doleček, Středa, Cajthamlová, 2013) 2.1.4 Nebezpečná období pro vznik obezity V životě mužů i žen vznikají různě těžká období, která mohou být jednou z příčin vzniku nadváhy a obezity. U žen je hlavním rizikovým obdobím období puberty, kdy se dějí různě velké hormonální změny v těle dospívající dívky, období vstupu do manželství, těhotenství, porod, přechod, jsou také velmi riziková. Neopomenu ani užívání hormonální antikoncepce či různá těžká emocionální období v životě žen. Léčbou na špatné časy se stávají sladkosti, které v těla vyvolají pocit uvolnění, uklidnění depresí, úzkostí. Pocit radosti nám v těle zařizují hormony dobré nálady, či hormony štěstí endorfiny. U mužů může konec štíhlosti zapříčinit také vstup do manželství, kdy manželka i tchýně dobře vaří a láska přeci prochází žaludkem. 12

Ženy i muži začínají přibírat na váze po náhlém ukončení pravidelného sportovaní, při změně povolání (z fyzicky obtížného do pohodlnějšího zaměstnání) či po užívání některých léků (např.: hormony, antidepresiva). (Doleček, Středa, Cajthamlová, 2013) 2.2 Rizikové faktory nadváhy a obezity 2.2.1 Neovlivnitelné Geny - je sklon k obezitě vrozený? Na tuto otázku se snažilo odpovědět už mnoho vědců. I když existuje řada genů, které vedou k vyššímu riziku obezity, prakticky většina odborníků souhlasí s tím, že za obezitu v současné době může zevní prostředí tedy zvýšení příjem kalorií spolu s nízkým výdejem energie. Geny se podílejí na vzniku obezity přibližně z 1 %. (Vítek, 2008) Pohlaví distribuce tuku v těla na pohlaví závisí, ženy mají takzvanou gynoidní distribuci tukové tkáně s nejvyšším výskytem v oblasti boků, zatímco muži s androidním typem mají vyšší zastoupení tuku viscerálního (nitroútrobního), který je zároveň nebezpečnější. Zajímavostí je, že v populaci je obecně více mužů s nadváhou, ale obézních žen. (Vítek, 2008) Věk s přibývajícím věkem stoupá tuková tkáň v těle, která podléhá změnám v závislosti na věkové hranici. (Vítek, 2008) Další faktory - mezi tyto faktory patří například střevní mikroflóra, nadváha rodičů (2,5x vyšší riziko vzniku obezity u dětí, kteří mají obézní rodiče), porodní váha, kojení (brání rozvoji obezity, má příznivý vliv na zdravý vývoj dítěte), velmi zajímavý další faktor je vzdělání, které podle Libora Vítka v knize Jak ovlivnit nadváhu a obezitu uvádí, že studie opravdu potvrdili, že lidé s vyšším vzděláním mají větší přehled o živinách v potravě a zároveň více dbají o svoje zdravý a dodržují zdravý životní styl. (Vítek, 2008) 2.2.2 Ovlivnitelné Výživa - obsazuje jednoznačně první místo v ovlivnitelných faktorech pro vznik nadváhy a obezity. Mnoho lékařských průzkumů ukazuje, že se většina dospělé populace snaží zhubnout, nebo alespoň udržet svojí hmotnost. Bohužel jsou tyto naše metody zcela neúčinné. Je důležité zvýšit výdej energie a zároveň snížit příjem potravy, avšak pouhým sníženým příjmu potravy 13

nelze snížit hmotnost, velmi důležité je správné složení stravy, které je nedílnou součástí úspěšného hubnutí a hlavně zdravého organismu. K výživě se podrobněji dostaneme níže.(vítek, 2008) Pohyb - většinou musí jít ruku v ruce s výživou, bohužel samotný pohyb mnohdy nestačí. Pohyb patří mezi zdraví prospěšnou činnost, která byla uznávána jak v historii, tak v současné medicíně. Nedostatek pohybu významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob a dalších onemocnění. (Vítek, 2008) Další faktory - nedostatek spánku (jedinci, kteří spí v průměru 5-6 hodin mají dvakrát vyšší riziko rozvoje nadváhy či obezity, než lidé, kteří spí 9-10 hodin. Toto způsobuje hormon zvaný leptin ovlivňující chuť k jídlu. Můžeme tedy říci, že lidé spící o čtyři hodiny déle, mají méně času na jídlo. Stres (jedinci, kteří jsou stresovaní v práci, ve škole, se po náročném dni schylují k přejídání, bez ohledu na to, jak je daná potravina zdravá či výživná.) Trávení volného času (je jednoznačné spojení mezi obezitou a volným časem tráveným u televize a počítače). (Vítek, 2008) 2.3 Diagnostika nadváhy a obezity 2.3.1 Hmotnostní index BMI Hmotnostní index (body mass index, BMI) je používán jako základní kritérium pro diagnostiku obezity. BMI se stanoví u rovnice hmotnost (kg)/výška (m)2. Pásma charakterizující hmotnost a s nimi spojená rizika jsou udávána v tabulce, vydané WHO (tab. 1) (Müllerová, 2009) 14

BMI (kg/m2) Kategorie Zdravotní riziko < 18,50 Podváha Zvýšené 18,50-24,99 Normální rozmezí Minimální 25,00-29,99 Nadváha Zvýšené 30,00-34,99 Obezita 1. stupně Vysoké 35,00-39,99 Obezita 2. stupně Vysoké 40,00 Obezita 3. stupně Velmi vysoké Tabulka 1 Kategorie zdravotního rizika hmotnostního indexu BMI Tento způsob je zřejmě nejrozšířenější, bohužel se zde vyskytuje chyba u jedinců s větším objemem svalové hmoty, která je společně s hmotou tukovou a kostní užívána jako hmotnost ve vzorci. (Vítek, 2008) Své BMI snadno spočítáme jako váhu v kilogramech dělenou druhou mocninou výšky v metrech. Například: BMI = 65 (kg) / 1,652 (m2) = 19,7 kg/m2 (Vítek, 2008) A aby to nebylo tak jednoduché, je nutné dodat, že i BMI ve fyziologickém rozmezí má přímý vztah ke zdravotním rizikům. Například 58 % všech případů cukrovky a 21 % případů ischemické choroby srdeční je způsobeno tělesnou konstitucí odpovídající BMI nad 21 kg/m2. Dále je třeba uvést, že některá etnika mají odlišná kritéria pro hodnocení nadváhy podle BMI. Příkladem jsou třeba původní domorodí obyvatelé Austrálie, pro které riziko metabolických komplikací prudce stoupá již při zvýšení BMI nad 22 kg/m2. (Vítek, 2008, str. 10) 2.3.2 Antropometrie Další možností měření obezity je poměr obvodu pasu k obvodu boků, označovaná také jako WHR z anglického waist to hip ratio, který bere ohled na vliv distribuce tukové tkáně. Břišní typ obezity (abdominální, centrální, androidní nebo mužský) je podstatně rizikovější, než typ gynoidní (gluteofemorální, periferní, nebo ženský). Pro obě pohlaví existují odlišné fyziologické 15

hodnoty u mužů <0,95 WHR, u žen <0,85 WHR. Klinické studie opravdu prokázaly mnohem bližší vztah mezi WHR a nemocemi srdce či rizikem cukrovky, než hodnocení podle BMI. Celá problematika je ovšem složitější, protože abdominální (břišní) tuk rozdělujeme ještě na viscerální (útrobní) a subkutánní (podkožní). Jejich vzájemný vztah je velmi důležitý při posuzování rizik kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či poruch metabolismu tuků. Tento fakt také vysvětluje, že lidé s fyziologickým rozmezím BMI v normě, ale s nahromaděným útrobním tukem, jsou podstatně více ohrožení již zmiňovanými nemocemi, ve srovnání s lidmi s vyšším BMI, ale výrazně menší distribucí tukové tkáně v těle. (Vítek, 2008) 2.3.3 Měření obvodu pasu, rozložení tukové tkáně v těle Dle posledních studií se uvádí, že pro diagnostiku obezity postačí pouze měření obvodu pasu. Také proto se tento postup používá velmi často. Za rizikový z pohledu možného rozvoje metabolického syndromu (abdominální obezita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina triacylglycerolu, nízká hladina HDL cholesterolu, diabetes mellitus 2. typu) se považuje obvod pasu u mužů 98cm a u žen 88cm. Z pohledu kardiovaskulárních nemocí je tato hranice ještě přísnější, zvýšené riziko představuje u mužů 94-102 cm a 80-88cm u žen. Za riziko vysoké pak obvod pasu nad 102cm u mužů a 88 u žen. S ohledem na dnešní situaci je velmi pravděpodobné, že se kritéria ještě zpřísní, podobně jako u fyziologických hodnot krevní tlaku, nebo krevních tuků, lipidů. Ovšem tato kritéria platí pouze u evropské populace, například Asiaté mají měřítka obvodu pasu přísnější. (Vítek, 2008) 2.3.4 Měření podkožního tuku kaliperem Mezi další možnosti k posouzení stavu výživy patří buďto měření tloušťky podkožní tukové vrstvy takzvaným kaliperem, kterým se měří na několika předem definovaných místech a vypočítáním předpokládaného procenta tukové tkáně, nebo se doměřují ještě specifické parametry a následovně se stanovuje takzvaný somatotyp. Somatotyp je kvantitativní popis kompozice a stavby lidského těla. Každý z nás má určitou typologii, hovoříme tedy o třech základních somatotypech: endomorfním (obézním, také se používá označení pyknik), mezomorfním (atletickým, svalnatým) a posledním je typ ektomorfní (hubený, neboli astenický). Jednotlivé somatotypy se u každého jedince vzájemně propojují, kombinují a jejich rozložení 16

určujeme z takzvaného somatografu. Rizikovým se stává endomorfní typ, který má největší sklony k obezitě, následně k cukrovce a kardiovaskulárním nemocem. Vyšetření somatotypu se provádí ve specializovaných poradnách. (Vítek, 2008) 2.3.5 Další možnosti měření Složení těla lze měřit i pomocí bioelektrické impedance, kde používáme odpor těla vůči průchodu proudu o určitých vlastnostech. Také lze použít přístroje speciálně na měření duální rentgenové absorpciometrie (DEXA metoda). Tyto přístroje rozlišují tkáně podle průchodnosti záření o dvou různých energiích, tato metoda se používá také u sledování stavu kostí v lidském těle, napomáhá diagnostice osteoporózy. Rozložení tuku sledujeme počítačovou tomografií (CT) a nukleární magnetickou resonancí (NMR). 2.3.6 Doplňující vyšetřovací postupy Chceme-li navrhnout komplexnější vyšetření, je nutné ho doplnit o: Anamnézu - Významné místo v celkovém vyšetření obézního pacienta zaujímá odběr anamnestických dat při rozhovoru lékaře s pacientem. Jedná se o anamnézu rodinnou a obezitologickou, popisující vývoj nemoci, doplněnou o další přítomná onemocnění a léčbu, anamnézu nutriční, anamnézu fyzické aktivity, anamnézu sociální a motivační. (Müllerová, 2009, str. 133) Přehled sběru anamnestických dat - Rodinná zátěž obezitou (arteriální hypertenze, DM 2.typu, KVCH, nádorová onemocnění), obezitologická anamnéza (porodní hmotnost, stav výživy v dětství, s nástupem puberty, okolnosti spojené s výskytem obezity, rychlost váhových změn atd.), gynekologická anamnéza u žen (menarche, pravidelnost cyklu, váhový přírůstek během těhotenství atd.), nutriční anamnéza stravovacích zvyklostí (stávající pravidelnost/nepravidelnost v jídle, přítomnost snídaní, frekvence jídla během dne, pocity hladu, stravovací chování v závislosti na vystavení stresu, dostupnost stravy), nutriční vyšetření (jde o zapisování energetického a nutričního složení potravin, například metodou 24hodinového vzpomínavého stravovacího záznamu) andrologická anamnéza u mužů, symptomy a komorbidity nemoci (přítomnost jiným onemocnění), třísložkový dotazník dle Stunkarda (do jaké míry trpí hladem, zda dodržuje jídelníček, do jaké míry se omezuje v jídle), anamnéza fyzické sportovní a pracovní 17

aktivity (frekvence, druh a trvání aktivity), anamnéza sociální a motivační (motivace pacienta apod.). Klinické vyšetření pacienta s nadváhou či obezitou - Zahrnuje celkové interní vyšetření. Má však své zvláštnosti. Aspeksí je možné posoudit rozložení tuku, převážně gynoidního uložení na stehnech, hýždích, či převážně androidního na břiše, či smíšeného typu, kdy původně gynoidní typ přechází i v akumulaci viscerálního tuku. (Müllerová, 2009, str. 136) U klinického vyšetření pacienta se nadále vyšetřuje například velikost štítné žlázy, u mužů gynekomastie, pátráme po nafialovělých striích, měsíčkovitém obličeji, atrofii svalstva na končetinách (Cushingův syndrom). Palpačně vyšetřujeme břicho, na DK pátráme po chronické žilní insuficienci a podobně. (Müllerová, 2009) Laboratorní vyšetření - Prováděné při hospitalizaci pro obezitu: KO+diff, FW, INR, fibrinogen, urea, kreatin, kyselina močová, mineralogram, jaterní testy, cholesterol, TG, LDL, celková bílkovina, albumin, T3 a T4, inzulin, moč a sediment, glykovaný hemoglobin, ogtt. U diabetiků: C-peptid, KBÚ, glykemie, oční vyšetření, antropometrie. U žen: gynekologické vyšetření, USG břicha, spirometrie u 40 BMI, minerály v moči/24 hodin. (Šafránková, Nejedlá, 2006) 2.4 Prevence nadváhy a obezity Prevencí nadváhy a obezity je dodržování zdravého životního stylu. Který zahrnuje zdravou výživu, pohybovou aktivitu, a dostatek spánku. Znění je jednodušší, než skutečnost. O zdravém životním stylu a předejití nadváze viz kapitola: Zdravý životní styl 2.5 Zdravý životní styl Jaký je rozdíl mezi zdravým životním stylem a dietou? Každá žena držela alespoň jednou za život některou z diet. Slovo dieta je velmi užívané, nikdo si však neuvědomuje, že právě dieta není tou správnou cestou ke dlouhodobému snížení hmotnosti. Hmotnost snížíme pouze tehdy, pokud změníme naše stravovací návyky, zvýšíme pohybovou aktivitu a změníme náš životní styl. Dieta nám váhu sníží, ovšem na určitou dobu, po které přichází jo-jo efekt. Zdravý životní styl je dlouhodobá změna, která má na náš život velmi pozitivní dopad. (Lamschová a kol., 2011) 18

2.6 Výživa Zdravá výživa je úzce spjata se zdravým životním stavem jedince. Patří k základnímu faktoru zdravého životního stylu. Výživa je nezbytná pro vykonání jakékoli práce organismu. Strava musí být pestrá, po bilanční stránce vyvážená. Dnes vzniká situace, kdy je příjem rapidněji vyšší, než výdej. Tato skutečnost vede k hromadění a ukládání tukové tkáně, následně ke zvyšování váhy, nadváze, obezitě. Příjem energie (PE) = zahrnující bílkoviny, sacharidy, tuky. Výdej energie (VE) = zahrnuje trávení potravy, bazální metabolismus a fyzickou aktivitu. Příjem = Výdej Energetická Bilance je vyrovnána Homeostáza je organismem udržována. Příjem > Výdej Energetická Bilance je pozitivní Energie je ukládána do tukových zásob, následkem je zvyšování hmotnosti, nadváha, obezita, inzulínová rezistence, riziko kardiovaskulárních chorob, negativní vliv na pohybový aparát, atd. Příjem < Výdej Energetická Bilance je negativní Organismus čerpá energii z tukových zásob, následuje hubnutí, také může čerpat energii ze svalové hmoty, tento stav je nechtěný a mnohdy vede ke zdravotním obtížím. (Blahůtková a kol., 2008) Proč je důležité jíst zdravě? Jak už bylo řečeno, jsou faktory, které neovlivníme, ale výživu, kterou přijímáme, máme zcela pod kontrolou. Můžeme oddálit vznik diabetu mellitu 2. typu, aterosklerózy, hypertenze, nádorového bujení a především nadváhy a obezity, která má za příčinu mnoho nemocnění a komplikací. Jestliže spolu se správnou stravou, spánkem, přidáme pohybovou aktivitu, snížíme zbytečný stres, můžeme žít plnohodnotným životem až do pozdního věku. (Kunová, 2011) Pokud chceme jíst zdravě, měli bychom čerpat stále nové a nové informace. Jak ale rozlišit potraviny, které jsou zdravé a které nikoli? Bohužel v obchodních řetězcích nalezneme mnoho 19

zdánlivě zdravých potravin, které mají na obalu informace vytržené z kontextu a tím se jeví jako zdravé. Měli bychom podrobněji číst etikety a nevěřit reklamám, které nás obklopují. (Kunová, 2011) Dále se zaměříme na stručné informace týkající se základních živin, mezi ně patří bílkoviny, tuky a sacharidy. Ve výživě zdravého člověka s normální hmotností by měly sacharidy tvořit 50-60 % jídelníčku, 30-35 % tuky a 10-20 % bílkoviny. 2.6.1 Bílkoviny Pro člověka jsou bílkoviny, neboli proteiny nutné a nenahraditelné. Jsou důležité pro tvorbu a obnovu tkání jako například tvorba svalové hmoty, nebo stavba buněčného jádra. Můžeme je dělit na živočišné a rostlinné. Živočišně bílkoviny, plnohodnotné najdeme v mase jatečních zvířat, drůbeži, rybách, mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích je v nich také více tuků a cholesterolu. Bílkoviny rostlinné nalezneme v luštěninách, sóje, obilovinách a bramborách. Bílkoviny jsou pro organismus velmi potřebné, nedostatek se může objevit například u jedinců, kteří dodržují speciální stravovací návyky, jako jsou například vegani, přičemž se u jejich dětí se mohou objevit poruchy růstu. Dále nadbytek bílkovin může být způsoben záchvaty dny. Příjem bílkovin individuálně závisí na věkovém období jedince, v růstové fázi je důležité zdvojnásobit živočišnou složku bílkovin (40 %). U dospělého člověka je dávka bílkovin na den 0,8g/kg. (Piťha, Poledne, 2009) Proteiny se v několika fázích musí rozštěpit na menší stavební prvky (pomocí trávicích enzymů), které nazýváme aminokyseliny, až po rozštěpení jsou prospěšné a tělo je dokáže využít. Existuje dvacet základních aminokyselin, které se dělí na esenciální, poloesenciální a neesenciální aminokyseliny. Esenciální aminokyseliny si organismus neumí sám vyrobit, a proto je musí v dostatečném množství obsahovat potrava, pokud nějaká esenciální aminokyselina chybí nebo je jí nedostatek, snižuje se proporcionálně i využití ostatních aminokyselin. Poloesenciální aminokyseliny organismus sice dokáže vyrobit, ale ne v takovém množství potřebném pro období zrychleného růstu mladého organismu. A neesenciální aminokyseliny je organismus schopný vyrábět v potřebném množství z jiných látek. (Kunová, 2011) 20

2.6.2 Tuky Neboli lipidy jsou velice důležitých zdrojem energie, pro organismus nezbytné. Rozdělení tuků je stejné jako u bílkovin, živočišně a rostlinné. Přičemž živočišné tuky jsou chuťově zajímavější a mají vyšší stabilitu, je zde nevýhodou jejich vysoký obsah cholesterolu a nasycených mastných kyselin. Stavební jednotkou lipidů jsou mastné kyseliny, které se dále dělí na nasycené a nenasycené. Nasycené mastné kyseliny jsou převážně živočišného původu. Nenasycené mastné kyseliny můžeme rozdělit na monoenové, které jsou obsaženy v olivovém či řepkovém oleji, a na polyenové, které je nutné přijímat v potravě, například formou rybího tuku. Trans-nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v živočišných tucích, nepříznivě působí na rozvoj DM 2. typu, nadváhy a obezity. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je 80g/den, toto množství by nemělo být překročeno. (Piťha, Poledne, 2009) 2.6.3 Cukry Sacharidy, jsou dalším z hlavních zdrojů energie. Rozdělení sacharidů je využitelné a nevyužitelné. Využitelné sacharidy jsou monosacharidy (jediná cukerná jednotka, hlavním zástupcem je glukóza a fruktóza, které jsou obsaženy v ovoci, nebo medu), dále disacharidy (mají dva až deset stejných nebo různých monosacharidů, hlavní zástupci jsou maltóza, sacharóza a laktóza, nebo cukry obsažené v luštěninách, hlavními zdroji jsou cukrová řepa, slad, mléko, slazené nápoje a luštěniny), polysacharidy (mají více než deset monosacharidů, zástupci jsou škrob a celulóza, mezi rozpustnou vlákninu řadíme pektin, inulin, hlavní zdroje jsou brambory, luštěniny, obiloviny, ovoce a zelenina) a poslední neméně důležité jsou složené sacharidy (obsahují příměsi bílkovin, tuků a dalších látek, tyto cukry jsou obsaženy například i v alkoholických nápojích. Pro dospělého člověka by měly sacharidy tvořit 55-60 % z celkového energetického příjmu. Zvýšeným příjmem monosacharidů a disacharidů zvyšujeme riziko zubního kazu. (Piťha, Poledne, 2009) 2.6.4 Vláknina Součást stravy, trávicí enzymy ji nerozkládají. Rozkládaná je až střevní mikroflórou v tlustém střevě na nižší mastné kyseliny. Hlavním zástupcem jsou polysacharidy. Vlákninu nalezneme v obilovinách, luštěninách, v ovoci, zelenině či pečivu. Rozkládaná je až střevní mikroflórou v 21

tlustém střevě Vláknina chrání před neinfekčními onemocněními. Napomáhá zrychlení střevní pasáže, snižuje vstřebávání tuků, cholesterolu, ale také železa, vápníku, minerálních látek, nebo vitamínů. Doporučenou denní dávkou je 35g. (Piťha, Poledne, 2009) 2.6.5 Vitamíny Pro organismus nezbytná složka. Vitamíny D a K si tělo utváří samo, ostatní musíme přijmout ve stravě. Dělíme je na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a rozpustné ve vodě ( B1-12, C, H). Vitamíny nalezneme převážně v ovoci, zelenině, v celozrnných potravinách a také v kvalitním mase. (Piťha, Poledne, 2009) 2.6.6 Minerální látky Jsou nezbytnou součástí pro lidský organismus. Mnoho pochodů v těle je minerálními látkami ovlivněno, jako například růst a tvorba tkáně a výměna látek v těle. Dělení minerálních látek je makroelementy (množství v gramech, zahrnují vápník, hořčík, sodík, chlór a síru) mikroelementy (množství v miligramech, patří sem železo, jód, zinek, mangan, selen, měď a chróm) dále stopové prvky (množství v mikrogramech, zahrnuje například křemík a nikl). (Insel, Ross, McMahon, Bernstein, 2007) 2.7 Pitný režim Ze zdravotního hlediska je pitný režim velmi důležitý. Naše tělo obsahuje přibližně třináct miliard buněk, které jsou tvořeny právě z vody. Voda je součástí kloubního maziva, DNA, očí, svalů, kostí, ledvin i jater. Tělo žen je tvořeno 50 % vody, tělo mužů až z 60 %. (Grillparzer, 2014) Nedostatek pitného režimu způsobuje rychlejší stárnutí kůže, při nižší ztrátě než 10 % vody v krevním řečišti stoupá riziko AIM, nebo CMP. Při nedostatku vody nastávají bolesti hlavy, únava, výpadky paměti (mozek je z 95 % tvořen vodou). Vodou se ředí krev, tím pádem mohou červené krvinky v plicích uchovávat více kyslíku. (Grofová, 2007) Nápoje jsou rozdělovány na alkoholické a nealkoholické. Nejlepší variantou na tekutiny je minerální voda (voda pitná, stolní, pramenitá). (Merten, 2007) 22

Dále je prospěšné pít čaje, které zlepšují krevní oběh, vylučují škodlivé látky ven z těla a zvyšují odolnost k některým nemocem. Lidé, hlavně batolata a senioři by měli pít mezi jídly, nikoli však během jídla, tekutiny rychleji zasycují a nezískáváme se stravou tolik živin. Nevhodné tekutiny jsou například káva, která působí močopudně, ale také 100% džusy (zvýšená osmolarita, působí snížení hydratace), dále sladké limonády (vysoké množství cukru, kofeinu či fosfátu), kolové nápoje, nápoje s obsahem alkoholu. (Vytejčková, 2011) Denní doporučená dávka je přibližně 30ml na 1kg hmotnosti osoby.(merten, 2007) Méně vhodné jsou slazené nápoje, či sycené tekutiny, které mohou způsobit nadýmání. Do pitného režimu nezařazujeme pití černé kávy, silných černých čajů, alkoholu, sladkých limonád a pití mléka. (Piťha, Poledne, 2009) 2.8 Pohybová aktivita Pohybová aktivita nás provází denně po celý život, chodíme pěšky do školy, do práce, nebo nakupovat, běháme na autobus a podobně. Lze se ale pohybovat i jinak, například navštívit fitness centra. Základních druhů cvičení je celkem pět, každý z nás upřednostňuje jiné. Cvičení izometrické je založeno na principu protitlaku, je vhodné pro nárůst svalové hmoty, neovlivňuje pohyblivost. Izotonické cvičení je posilování v posilovně, člověk potřebuje plně pohyblivé svaly a přitom zatíná svaly. Izokinetické cvičení představuje cviky, které probíhají na speciálních trenažerech v posilovně, tělocvičně. Zapojeny jsou klouby i svalový aparát, při izokinetickém cvičení lze regulovat odpor síly. Anaerobické cvičení je krátkodobé vydání maximální síly, například ve fitness centrech při zvedání činek, nebo běhu na 100 metrů. Aerobické cvičení dochází k dlouhodobému zvýšení potřeby kyslíku a srdeční činnosti až o 85 % z normálních hodnot. Pohybová aktivita má na člověka zaručeně dobrý vliv, nejen z pohledu redukce váhy, ale i na posílení pohybového aparátu, posílení srdce i dalších orgánů. Pohyb má vliv na psychiku člověka, snižuje deprese, úzkosti, zvyšuje sebevědomí. (Čeledová, Čevela, 2010) Vhodné pohybové aktivity: Chůze je pro člověka nejpřirozenějším pohybem. Při dostatečné rychlosti asi 5-6km/h bychom měli být lehce zadýcháni, taková chůze přispívá ke zvyšování energetického výdeje. Chůze je 23

vhodná v kombinaci s lehkým během (indický běh). Každý den bychom měli chůzi věnovat 30-40minut, nepočítá se však chůze v práci. Nordic walking v poslední době oblíbená chůze s holemi. Jedná se o optimální pohybovou aktivitu pro jedince s nadváhou či obezitou. (Pastucha, 2011) Plavání - působí příznivě na pohybový aparát, srdce, cévy či dýchací soustavu. Cyklistika Po chůzi je jízda na kole pro člověka nepřirozenějším pohybem. Je dostupný téměř každé generaci, odlehčuje kloubům, šlachám dolních končetin, může ale nepříznivě působit na svaly podél páteře. Lyžování - vede spíše k zatížení velkých svalových skupin. Vyžaduje koordinaci a rychlé reakce. V léčbě obezity upřednostňujeme spíše běh na lyžích. Tanec - je atraktivní, energetický náročný. Navíc pozitivně působí na organismus spolu s hudbou. Tanec sjednocuje, klade význam na správné dýchání a zkvalitňuje koordinaci. Silový trénink je vhodné se svěřit do rukou odborníků, ve fitness centrech a podobně. Silový trénink napomáhá budovat svalovou hmotu, která bojuje proti nadměrnému tuku. Jedinec má větší sílu, která vede ke zvýšenému sebevědomí. Silový trénink není pouze mužská záležitost, právě naopak, ženské tělo dokáže silový trénink zpevnit a vytvarovat do dokonalé a zdravé postavy. Jóga je nejstarším známým systémem, který zahrnuje tělo, mysl i ducha. V literatuře nalezneme, několik studují, které uvádí, že jóga má příznivý vliv na kardiovaskulární systém. Pravidelné cvičení jógy uvolňuje mysl, jsme méně napjatí a navíc snižujeme rizika DM 2. typu, AIM a dalších chorob. Samozřejmě cvičení jógy uzpůsobíme věku jedince. (Pastucha, 2011) 2.9 Spánek Je charakterizován minimální fyzickou aktivitou, různou úrovní vědomí, změnou fyziologických funkcí a sníženou reakcí na vnější podněty. (Hůsková, Kašná, 2009) Obvykle spánek nastává do 15-30 minutách po ulehnutí do lůžka, fyziologicky se člověk dvakrát až třikrát během noci probudí a hned znovu usne, ráno si na toto probuzení nepamatuje. 24

Definitivní probuzení nastává po šesti až osmi hodinách spánku. Centrum pro spánek se nachází v hypotalamu (jedná se o shluk nervových buněk-jádro, které je umístěno nad zkřížením optických nervů a nazývá se suprachizmatické jádro). (Kelnarová, 2009) Spánek rozdělujeme na čtyři stádia: 1. Stádium lehčí spánek, trvá asi deset minut. V tomto stádiu si člověk pamatuje sny, nastává psychické uvolnění, relaxace svalstva, snížení tepové a dechové frekvence. 2. Stádium mělký spánek, nepravidelné pohyby očních bulbů, člověka v této fázi lze snadno probudit. 3. a 4. Stádium hluboký spánek, trvá přibližně dvacet minut. Člověk nereaguje na běžné podněty z okolí, svalstvo je uvolněné, dechová, tepová frekvence je zpomalená společně s poklesem krevního tlaku. (Praško, Espa, 2004) Tato stádia trvají přibližně šedesát až sto dvacet minut a čtyřikrát až pětkrát se během noci opakují. Spánek dále dělíme na REM fázi (rapid eye movemen tj. rychlý pohyb očí) začíná útlumem mozkové kůry, spánek je mělký, REM fáze je fází usínání. V druhé, non REM fázi (oči se nepohybují) se spánek nadále prohlubuje. Obě fáze se během noci několikrát prostřídají. (Rozsypalová, Šafránková 2002) Nedostatek kvalitního spánku ovlivňuje vylučování leptinu, ghrelinu, kortizolu, tyto hormony ovlivňují naší hmotnost. Když dobře spíme, hladiny leptinu (poskytuje zpětnou vazbu o aktuálním stavu energie člověka) se zvyšují a my jednoduše nemáme hlad. Naopak, když se leptin snižuje, způsobuje zvyšování kortizolu, s kterým narůstá i naše chuť k jídlu. Toužíme po energetických potravinách, hlavně po tucích a cukrech.(andersen, 2014) Jak už bylo řečeno, zdravý člověk spí přibližně šest až osm hodin, někomu stačí pět až šest hodin spánku. Dobu spánku také ovlivňuje věk. Novorozenci spí až 20 hodin denně, batolata spí kolem 18-20 hodin, předškolní dítě asi 12 hodin a dospívající 8 hodin denně. Spánek má důležitou funkci, která umožňuje psychickou a fyzickou obnovu, zvyšuje obranyschopnost, pomáhá k ukládání paměti, zdravému růstu organismu, regeneraci, hojení ran a podobně. (Kelnarová, 2009) Prevence kvalitního spánku začíná u probouzení, jakmile nám zazvoní budík vstaneme. Místnost, ve které spíme, je čistý vzduch, ne příliš velké teplo nebo zima. Součástí ložnice by 25

neměla být televize a zcela zatemníme pokoj. Navodit spánek můžeme i barvami v pokoji (uklidňující) a podobně. (Andersen, 2014) Spěte jednou denně, nejlépe v noci. Důležitá je pravidelnost, spát se snažíme chodit každý den ve stejnou dobu (přibližně). Nejlépe jak už bylo řečeno, je spát s nastaveným budíkem, když to jde, mějme ho nastavený, ale vstávejme, až budeme cítit, že jsme vyspalí. Spát bychom neměli chodit ani hladoví, ani s plným žaludkem, jíme minimálně dvě hodiny před spánkem. (Fulton, 2013) 2.10 Duševní rovnováha Nalézání rovnováhy je jako chůze po laně, každý krok vyžaduje opětovné vyvážení. Rovnováha je pro člověka velmi důležitá, mění se však s každým dnem, ročním obdobím či rokem. Na cestě k rovnováze nás vede intuice, vnitřní moudrost či přirozené instinkty, ovšem objevit opravdu to, co je velmi vzácné nám může trvat celý život. Abychom dosáhli rovnováhy, musíme umět žít sami se sebou. Nemoci, emoční bolesti, zmatek a další negativní emoce jsou pouze disharmonické symptomy, které by pro nás měly být zdvižený, který se nás snaží upozornit, že něco není v pořádku a že nejsme sami se sebou v souladu. Existuje mnoho cest, které vedou k rovnováze, stačí si jen vybrat tu správnou. Správné pochopení, jaké má být složení stravy, je zásadně důležité nejen pro zachování tělesného zdraví, ale také pro vyrovnané emoce a bystrou mysl. Průměrný jídelníček západního člověka je beznadějně nedostatečný, nevyvážený a jedovatý. Strava je pro lidské tělo lék. Vše, co jíme, nám buď přidává, nebo ubírá na zdraví. Nic mezi tím neexistuje. Naučit se základní zásady stravování je samozřejmý a nezbytný krok ke znovunabytí rovnováhy. (Sellmanová, 2014, str. 159) Meditace je cestou do nitra, možná si pod tímto slovem kdekdo představí exotické techniky nikoli. Při meditaci se snažíme naučit jak zklidnit myšlenky a plně se soustředit na současnost. Meditovat se dá v relaxačních centrech, při oblíbené hudbě nebo při procházce přírodou. Je jedno, který ze způsobů si vyberete, je prokázáno, že meditace velmi prospívá emočnímu i tělesnému zdraví. Mimo jiné odstraňuje škodlivé účinky, které nám zanechává stres. Meditací lze zvrátit i proces stárnutí. Nemusíme meditovat celé hodiny, stačí pouze deset až patnáct minut denně. Meditace je osvobozující, uklidňující. Stačí si nalézt klidné místo, můžeme se položit, 26

nebo si sednout do tureckého sedu (dlaně opřeme o kolena, nebo je položíme na kotníky, vždy dlaní vzhůru) dále se stačí jen zhluboka nadechovat a vydechovat. Soustřeďte se jen na nádech a výdech. Najít si čas sám na sebe je velmi důležité, stačí pár minut denně. (Sellmanová, 2014) 27

3 Praktická část 3.1 Metodika sběru dat Pro bakalářskou práci Zdravý životní styl jako prevence nadváhy a obezity byl sestaven dotazník, ve kterém byla zjišťována informovanost veřejnosti o zdravém životním stylu a o prevenci nadváhy a obezity. Dotazník se vztahoval ke stanoveným cílům. Dotazník (příloha č. 1) obsahoval 15 otázek. V šetření se nachází otázky otevřené a uzavřené. U uzavřených otázek (č. 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 13., 14., 15.) měli respondenti možnost průměrně mezi 2-4 odpověďmi. Otázka měla vždy jednu možnou odpověď. U otevřených otázek (11., 12.) respondenti odpověděli vždy číslem. Otázka č. 11. a 12. se vztahovala na výšku a váhu respondentů, volila jsem tak pro případ, že by respondenti nedokázali spočítat své BMI. 3.2 Charakteristika vzorku a výzkumného prostředí Výzkumný vzorek tvořila laická veřejnost, které byl dotazník určen. K šetření byl použit internetový dotazník z dostupného zdroje www.survio.cz. Dotazník jsem rozeslala přes sociální síť a email. Pro dotazníkové šetření nebylo žádné omezení věkem, pohlavím a podobně. Dotazník vyplnilo celkem 145 respondentů, dotazníky byly úplné. 3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal online od začátku února 2015 do dubna 2015. Dotazníky byly v tomto období stále dostupné na již zmíněných webových stránkách. 3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat jsem zvolila sadu Office, konkrétně Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. Ve sloupcových grafech jsou výsledky výzkumu, které jsem se snažila zpracovat co nejpřehledněji. 28

3.5 Výsledky výzkumu Na tomto místě uvádím vlastní výsledky výzkumu. Pro snadnější orientaci jsou výsledky rozvrženy dle pořadí otázek v dotazníku. 3.5.1 Otázka č. 1 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Jaká je Vaše představa o zdravém životním stylu? 89,7 Pohybová aktivita, dostatek spánku, zdravá výživa, duševní rovnováha 6,9 Postačí nepřejídat se potravinami z fast foodů a sladkostmi 3,5 Nemám představu o zdravém životním stylu Graf 1 Představa respondentů o zdravém životním stylu Odpověď Pohybová aktivita, dostatek spánku, zdravá výživa, duševní rovnováha zvolilo 130 respondentů (89,7 %). Postačí nepřejídat se potravinami z fast foodů a sladkostmi zvolilo 10 respondentů (6,9 %) a poslední odpověď Nemám představu o zdravém životním stylu volilo pouze 5 respondentů (3,5 %). Respondenti ve valné většině vědí, jak má správný zdravý životní styl vypadat. Kolik respondentů však zdravý životní styl doopravdy dodržuje zjistíme v otázkách uvedených níže. 29

3.5.2 Otázka č. 2 56 54 Pokoušeli jste se o dodržování nějaké diety? 54,5 52 50 48 46 45,5 44 42 40 Ano Ne Graf 2 Pokusy respondentů o dodržování diet Některé z dietních opatření dodržovalo 79 respondentů (54,5 %), zbylých 66 respondentů (45,5 %) žádné dietní opatření nedodržovalo. 30

3.5.3 Otázka č. 3 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pokud ano, jak dietní opatření probíhalo? 26,4 Dietu jsem do čtrnácti dnů přestal/a dodržovat, nezhubl/a jsem 2,3 27,6 Nezhubl/a jsem i Zhubl/a jsem, ale kila se přesto, že jsem vydržela mi navrátila zpět déle jak měsíc 43,7 Zhubl/a jsem Graf 3 Průběh dietního opatření Ze 79 respondentů (100 %), kteří někdy dodržovali některé z dietních opatření jich 23 (26,4 %) odpovědělo, že s dietou do čtrnácti dnů přestalo. Nezhubli, ale přesto vydrželi dietní opatření držet pouze 2 respondenti (2,3 %). Kila se navrátila 24 respondentům (27,6 %). Respondenti, kteří trvale zhubli, dosáhli na číslo 38 (43,7 %). 31

3.5.4 Otázka č. 4 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Vykonáváte nějakou sportovní aktivitu, která trvá alespoň 30 minut? Pokud ano, jak často? 23,5 23,5 Nevykonávám žádnou sportovní aktivitu Sportovní aktivitu vykonávám méně než jednou za měsíc 44,8 Sportovní aktivitu vykonávám minimálně 2x týdně 8,3 Jsem sportovec, sportovkyně Graf 4 Sportovní aktivita u respondent Žádnou sportovní aktivitu nevykonává 34 respondentů (23,5 %), stejně respondentů (23,5 %) vykonává sportovní aktivitu méně než jednou za měsíc. Alespoň dvakrát týdně vykonává nějaký sport 65 respondentů (44,8 %) a pouze 12 respondentů (8,3 %) tvoří sportovci. 32

3.5.5 Otázka č. 5 70 Snídáte každý den, do hodiny od probuzení? 66,2 60 50 40 30 20 10 20,7 13,1 0 Ano Ne Alespoň 3x do týdne snídám Graf 5 Dodržování včasné snídaně Každý den snídá 96 respondentů (66,2 %). Nesnídá 30 respondentů (20,7 %) a pouze 3x do týdne snídá 19 respondentů (13,1 %). 33

3.5.6 Otázka č. 6 90 80 Snažíte se dodržovat zdravý životní styl? 76,6 70 60 50 40 30 20 23,5 10 0 Ano Ne Graf 6 Snaha o dodržování zdravého životního stylu Zdravý životní styl se snaží dodržovat 94 respondentů (64,8 %). Naopak 51 respondentů (35,2 %) zdravý životní styl nedodržuje, ani se nesnaží. Respondenti dle otázky č. 1 vědí, jak má správný zdravý životní styl vypadat, přesto ho dodržuje, nebo se alespoň snaží ho dodržovat pouze 23,5 %. 34

3.5.7 Otázka č. 7 90 80 Trpíte nadváhou, nebo obezitou? 76,6 70 60 50 40 30 20 23,5 10 0 Ano Ne Graf 7 Nadváha, obezita Dle odpovědí respondentů trpí nadváhou 34 z nich (23,5 %), ostatních 111 respondentů (76,6 %) nadváhou ani obezitou netrpí. 35

3.5.8 Otázka č. 8 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Počet jídel, která denně sníte je alespoň čtyři a více? (Snídaně, svačina, oběd, večeře) 78,6 Ano 21,4 Ne Graf 8 Počet jídel za den Většina respondentů 114 (78,6 %) odpovědělo, že jí alespoň čtyřikrát denně. Pouze 31 respondentů (21,4 %) nesní během dne alespoň čtyři jídla. 36

3.5.9 Otázka č. 9 Vypijete alespoň 1,5 litru neslazených, nealkoholických nápojů denně? (Nepočítáme kávu) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 76,6 Ano 23,5 Ne Graf 9 Pitný režim Většina respondentů 94 (64,8 %) vypije alespoň 1,5 litru tekutin. Toto množství nevypije 51 respondentů (35,2 %) 37

3.5.10 Otázka č. 10 90 80 Spíte denně alespoň 7 hodin? 76,6 70 60 50 40 30 20 23,5 10 0 Ano Ne Graf 10 Spánek Většina respondentů tj. 111 (76,6 %) spí alespoň 7 hodin denně. Respondentů, kteří spí méně je 34 (23,5 %). 38

3.5.11 Otázka č. 11 a 12 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Výsledky hmotnostního indexu BMI 69,7 52,2 30,4 18,4 17,4 7,3 3,7 0 1 0 Podváha Optimální váha Nadváha Obezita 1. strupně Obezita 2. stupně Ženy Muži Graf 11 Hmotnostní index BMI, rozdíl mezi pohlavím Otázku číslo 11. a 12. jsem shrnula do grafu číslo 11. Domnívám se, že čísla výšky a váhy by v grafu o ničem nevypovídala. Hmotnostní index jsem počítala sama dle vzorce v teoretické části. Z celkem 145 respondentů bylo 12 sportovců vyřazeno, protože zde mohou být hodnoty BMI zkresleny. Zbylé vzorky jsem rozdělila na ženy a muže. Vzorek obsahoval 109 žen a 23 mužů. Vědomě jsem rozdělila graf na muže a ženy. Podváhou trpí 4 respondentky (3,7 %). Nejvyšší procento získala optimální váha, kterou má 76 žen (69,7 %) a 12 mužů (52,2 %). Nadváhou trpí 20 žen (18,4 %) a 7 mužů (30,4 %). Obezita první stupně, se vyskytuje u 8 žen (7,3 %) a 4 mužů (17,4 %). Bohužel jsem měla i respondentku, která trpí obezitou 2. stupně (1 %). 39

80 70 Výsledky hmotnostního indexu BMI 66,7 60 50 40 30 20 10 0 20,5 9,1 3 0,8 Podváha Optimální váha Nadváha Obezita 1. stupně Obezita 2. stupně Hromadné výsledky mužů i žen Graf 12 Hmotnostní index BMI, hromadný výsledek Z tohoto grafu jsem zjistila, že většina respondentů nadváhou, ani obezitou netrpí. Přesto v dotazníku uvedlo pouze 33 respondentů (25 %), že nadváhou či obezitou trpí. Výzkum mé práce ukazuje, že je číslo vyšší, tedy, že nadváhou či obezitou trpí 40 respondentů (30,4 %). Sportovce jsem z tohoto grafu vynechala, jejich výsledky BMI by mohly být zkreslené. 40

3.5.12 Otázka č. 13 90 80 70 60 50 40 79,3 Jakého jste pohlaví? 30 20 20,7 10 0 Žena Muž Graf 13 Pohlaví V dotazníkovém šetření odpovědělo 115 žen (79,3 %) a 30 mužů (20,7 %). 41

3.5.13 Otázka č. 14 70 60 Jaké je Vaše vzdělání? 60,7 50 40 30 20 15,2 16,6 10 0 7,6 Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Graf 14 Vzdělání Základní vzdělání má 11 dotazovaných respondentů (7,6 %). Vyučeno je 22 respondentů (15,2 %). Nejvíce dotazovaných má středoškolské vzdělání tj. 88 (60,7 %). Vysokoškolské vzdělání má 24 respondentů (16,6 %) Záměrně jsem otázku číslo 13. a 14. nechala až nakonec, aby měli respondenti prvně zodpovězeny důležitější otázky v dotazníku. 42

3.5.14 Otázka č. 15 80 Jste spokojen/a se svým životem? 75,2 70 60 50 40 30 24,8 20 10 0 Ano Ne Graf 15 Spokojenost s dosavadním životem Většina respondentů 109 (75,2 %) je spokojena se svým životem, ostatních 36 respondentů (24,8 %) spokojeno není. 43

3.6 Diskuze Během výzkumu jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací. V dalších částech ověřuji, nebo naopak vyvracím stanovené hypotézy. Ze stanovených hypotéz se mi 4 potvrdily, zbylá 1 nikoli. Kolegyně ve své bakalářské práci uvádí, že respondenti nemají zájem o pohybovou aktivitu, tato informace se mi nepotvrdila, protože část respondentů se věnuje některé ze sportovních aktivit alespoň 2x týdně (44,8 %) a další část aktivně sportuje (8,3 %). Tedy více než polovina (53,1 %) se věnuje některé ze sportovních aktivit. Toto zjištění je uspokojivé, protože sportovní aktivita je v prevenci nadváhy a obezity nedílnou součástí. (Bradáčová, 2012) Dále kolegyně zjistila, že respondenti vědí jak má správná prevence proti nadváze a obezitě vypadat, především skladba stravy. Respondenti z mého výzkumu také vědí, jak zdravý životní styl dodržovat, ovšem už menší množství ho doopravdy dodržuje. (Bradáčová, 2012) 3.6.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 H1: Domnívám se, že jsou respondenti informováni o zdravém životním stylu. Hypotézu č. 2 ověřuje otázka č. 1, která zní Jaká je Vaše představa o zdravém životním stylu?. Největší procentuální hodnoty měla odpověď, která potvrzuje, že lidé vědí, jak správně dodržovat zdravý životní styl. Hypotéza č. 1 se tedy potvrdila 130 respondentů, tedy 89,7 % odpovědělo, že zdravý životní styl je o pohybové aktivitě, dostatku spánku, zdravé výživě a duševní rovnováze. Respondentů, kteří odpověděli, že postačí nepřejídat se fast foody a sladkostmi bylo 10, 6,9 % a pouze 5 respondentů nemá představu o tom, co zdravý životní styl je, tedy 3,5 %. Zajímavé je, že 89,7 % respondentů ví jak má zdravý životní styl vypadat, bohužel dodržovat se ho snaží pouze 76,6 %. 3.6.2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 H2: Domnívám se, že méně než 40 % respondentů nedodržuje zdravý životní styl. Tuto hypotézu ověřuje otázka č. 6 a graf č. 6, z nichž vyplívá, že zdravý životní styl se dodržovat pouze 94 respondentů, tedy 64,8 % a 51 respondentů, 35,2 % zdravý životní styl nedodržuje. 44