školní časopis Masarykova ŽS a MŠ Klenčí pod Čerchovem květen/červen 2015 Den Země na naší škole 22. 4. 2015 Soutěže pro první stupeň uspořádali deváťáci Den Země se školou jsme strávili na fotbalovém hřišti v Klenčí pod Čerchovem. Den, kdy devátá třída měla připraveno plno různých aktivit pro děti z prvního stupně. Žáci byli rozděleni do několika skupin a zanedlouho se každá skupinka rozeběhla k jinému stanovišti. Den jsme si všichni skvěle užili, i když nám možná bylo horko z hřejícího sluníčka. Aneta Vogeltanzová, Alex Knížek, 9. r. AZ Kvíz pro šestky a sedmičky Ke Dni Země paní učitelka Řezníčková připravila pro šestky a sedmičky přírodovědný AZ-kvíz. Nejdříve se mezi sebou utkaly šestky, ze kterých vyhrálo béčko. Dále se utkaly sedmičky, ze kterých vyhrálo také béčko. Rozhodující kolo bylo mezi 6.B a 7.B. Celý AZ-kvíz vyhrála 6. B. Pak se naše třída rozdělila: První část šla na zahradu pomáhat paní učitelce Řezníčkové, další skupina šla pomáhat s alobalem holkám z osmé třídy. Ostatní žáci šli na vycházku k Chodovským skalám. Jana Váchalová, Aneta Bernardová, Klára Havlová, 7.B Výroba ručního papíru První hodinu Dne Země jsme v AZ-kvízu soutěžili proti 6. B, ale bohužel jsme prohráli a nepostoupili do finále. Celou soutěž nakonec vyhrála třída 6. B, když zvítězila ve finále nad 7. B. Druhou hodinu jsme šli vyrábět ruční papír. Paní učitelka nám napřed vysvětlila, jak se papír vyrábí a pak jsme se dali do práce. Třetí hodinu jsme šli pracovat na zahradu. Někdo vozil hlínu a kůru, někdo vytrhával plevel nebo kůru rozhrabával. Na konec celého dne jsme na počítačích zjišťovali naše znalosti v testu o recyklaci. Matyáš Mašek, 6. A Úprava bylinkového záhonu V pátek jsme ve škole měli Den Země. Naše třída šla ráno na školní zahradu, kluci pomáhali panu školníkovi upravovat ostružiny a holky plely květinový záhon. Společně jsme upravili naší bylinkovou zahrádku. Potom nás vystřídala další třída. Na počítačích jsme si zjišťovali naší ekologickou stopu (= kolik zeměkoulí bychom potřebovali, kdyby každý člověk žil jako my), za našich výsledků jsme vytvořili společně plakát, který visí v naší třídě. Daniela Karasová 8. B Pochoďák k Chodovským skalám První stupeň soutěžil na hřišti po skupinkách, na druhém stupni se konaly výlety, deváťáci pomáhali u skupinek, někteří uklízeli na školním pozemku a také se vyráběl ruční papír. Naše třída 7.A spolu se 7.B šla na Chodovské skály. Šla s námi paní učitelka Volfíková a pan učitel Petráš. Pomalu jsme vyšli nahoru do kopce a u hřbitova jsme se vydali směrem Chodov. Cesta byla docela zábavná, spolu jsme si povídali. Vzali jsme to trochu oklikou, protože jsme měli chvilku čas. Paní učitelka na nás z legrace křičela, že jsou po cestě zmije, jenže nikdo jí nevěřil a my holky vzadu jsme jí nerozuměly, takže jsme to zkomolily na cestu do Narnie. Takže o legraci bylo postaráno. Když jsme došli na skály, vyfotili jsme se tam a dali jsme si pauzu. Napsali jsme malý znalostní test. Vylezli jsme na skálu a povídali jsme si. Cesta zpátky nebyla moc dlouhá, většina šla pomalu a přišli jsme úplně akorát. Byl to docela veselý výlet. Linda Schwabová, 7.A
Jak jsme si vybírali budoucí povolání Ručičky kraje Dne 9. dubna se zúčastnili žáci osmých ročníků a tři chlapci z devítky projektu Plzeňského kraje, který se týkal nabídky učilišť a škol. Jeli jsme od naší školy přes Poběžovice, kde přistoupili žáci poběžovické školy. Potom jsme už zamířili přímo do Plzně. Když jsme tam přijeli, bylo ještě brzy a vše se připravovalo. Jako první nás organizátoři přivítali a seznámili nás s programem. Také nám poděkovali, že jsme přišli. Mohli jsme se porozhlédnout a zjistit, jaké možnosti máme při výběru budoucího povolání v rámci kraje. Nabízely se různé možnosti: něco si vyrobit nebo vyzkoušet. Například si vyrobit přívěšek nebo si zajezdit v menší motokáře. Po dvou hodinách, které jsme tam strávili, jsme šli na náměstí Míru a měli rozchod. Někdo si šel pro jídlo, někdo pro pití a potom jsme se odebrali zpátky. V půl druhé pro nás přijel autobus a jeli jsme zpátky ke škole. Někteří vystoupili v Postřekově a zbytek v Klenčí. Docela se nám tam líbilo a možná si tam i někdo vyhlédl budoucí školu. Kamila Bohmová, 8.A Návštěva firmy Gerresheimer v Horšovském Týně V polovině května jelo deset holek naší školy do Gerresheimeru. Bylo to náhodné, kdo tam pojede, a aby to bylo fér, tak nás paní učitelka vylosovala. Ze 7. A jelo pět holek, ze 7.B taky. Jela s námi paní učitelka Čiperová. Měly jsme jen první hodinu, počkaly jsme na paní učitelku a vyrazily. Cestou jsme se ještě zastavili u školy v Domažlicích, kde nastoupilo dalších deset holek a s paní učitelkou. Takže jsme tam byly školy dvě. Do Horšovského Týna to trvalo jen chvilku. Čekalo na nás příjemné přivítání. Šly jsme nahoru a tam na nás čekala paní, která nás vzala do prezentační místnosti. Mohly jsme si vzít pití. Ukázala nám různé plastové výrobky do zdravotnictví a vysvětlila nám, jak výroba probíhá. Bylo to docela zajímavé. Potom jsme se rozdělili na dvě skupinky-na Domažlickou a Klenečskou. Naše průvodkyně nás vzala kolem strojů, až jsme přišly na chodbičku s velkými okny, kde jsme se dívaly na výrobní halu. Postupně nám ukázala i pár dalších hal a sklad. Navštívily jsme dokonce i učně, kteří zrovna měli volno a ptaly jsme se jich, jak se jim tady líbí. Všichni to tam chválili. Pak jsme šly zpět do prezentační místnosti a čekalo tam na nás milé překvapení. Byly tam řízky, saláty, ovoce, chleba a samozřejmě nádobí, takže jsme si mohly vzít, co jsme chtěly. Po tom, co jsme se najedly, jsme napsaly malé prověření, jak se nám podnik líbí a podobně. Rozloučili se s námi a vydaly jsme se domů. Přijely jsme na konec páté hodiny. Byl to velmi zajímavý výlet, jen byla škoda, že nejeli i ostatní. Linda Schwabová, 7. A Úřad práce V úterý místo školy jsme vyrazili do Domažlic na úřad práce. Jeli jsme tam hned ráno, takže jsme nemuseli mít odpolední vyučování. Nejdřív jsme tam trošku bloudili, ale nakonec jsme ty správné dveře našli. Prezentaci nám promítala slečna, která na ÚP dělala poradkyni pro práci. Bavili jsme se hlavně o tom, kdo kam chce jít na střední školu. Říkala nám, které školy existují a na jakou školu bychom se hodili. Ke každé škole a každému oboru nám řekla všechno, co nás zajímalo nebo co jsme chtěli vědět. Měli tam knihovnu, kde byli v deskách napsané všechny obory a zaměření. Každý si mohl vybrat ten obor, který se mu líbil a přečíst si o něm nějaké informace. Někdo si i okopíroval celé desky, aby si to pak mohl v klidu doma přečíst. Všem se exkurze moc líbila. Jana Kuželková, 8.B
Exkurze v SOU Domažlice a podniku Kdynium Kdyně Dne 15. května navštívili 8. ročníky naší školy Střední odborné učiliště v Domažlicích a podnik Kdynium Kdyně. Na SOU nám ukázali nové stroje a zařízení, které škola získala v rámci projektu. Jsou to 5-ti osé CNC vrtací a frézovací centrum, 3-osý CNC soustruh, měřící přístroje a 3D tiskárna. Tyto stroje přispějí ke zkvalitnění výuky a odborné přípravy v oborech mechanik seřizovač, obráběč kovů a strojní mechanik. Ve slévárně ve Kdyni jsme viděli výrobu litých odlitků metodou voskového vytavitelného modelu, které se používají ve strojírenství. Akce se nám líbila, dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací. Nikola Chmelíková, 8.B Dopravní výchova Školní kolo dopravní soutěže V úterý 15. dubna se konalo školní kolo dopravní soutěže. Žáci 4., 5. a 6. třídy se dopoledne vydali k fotbalovému hřišti, kde již byly připraveny překážky. Některé byly lehké jiné naopak těžké. Zatímco 4. třída si jízdu zručnosti zkoušela, žáci 5. a 6. třídy bojovali o postup do okresního kola dopravní soutěže. Je možné, že se někomu nepovedly některé překážky podle jeho představ, ale všichni si to užili. Eliška Johánková, 5. třída Praktická výuka na dětském dopravním hřišti Ve čtvrtek 30. dubna vyrazili žáci 4., 5. a 6. třídy autobusem do Domažlic. Autobus nás dopravil přímo na dopravní hřiště. Tam jsme se snažili jezdit podle pravidel silničního provozu na nově zrekonstruovaném dopravním hřišti. Ježdění nás bavilo, ovšem někteří pravidla nedodržovali. Mnozí z nás si vyzkoušeli jízdu zručnosti. Přestávku jsme si zpestřili dováděním na rampách.výuka byla zajímavá, ale kvůli dešti jsme ji museli o hodinu zkrátit. Daniel Kuneš a Natálie Lišková, 5. třída Výrobek z alobalu Jako každý rok jsme i letos vyráběli výrobek z alobalu. Vyráběly jsme to jenom my, dívky z 8. A a 7. třídy. Minulý rok s námi pracovala děvčata z 9. třídy, ale jelikož tu už tato děvčata nejsou, zůstaly jsme na to samy. Nejprve jsme si musely roztřídit alobal čistý a špinavý, který jsme potom narovnaly, aby se z něho dalo něco udělat. Poté jsme si připravily kostry výrobků, které jsme si předem vymyslely, tedy prasátko s popelnicí a nápisem: Třiďme odpadky, nebuďme prasátky! Dále pak přicházela nekonečná práce - obalování a zdokonalování tvaru prasátka a popelnice. Tyto dvě věci jsme dělaly jen my z 8. třídy, přičemž jsme byly rozděleny do dvou skupinek. Děvčata ze 7. třídy dělaly nožičky a žebra na popelnici, což nebylo také moc lehké. Paní učitelka Anderlová vymyslela, že sedmačky udělají ještě jeden výrobek - zeměkouli s rukama pod ní. To bylo ale ještě těžší, než jsme si myslely. Holky udělaly polovinu a my jsme to potom dodělaly. Oba dva výrobky pak paní učitelka odvezla do Domažlic, kde se soutěží o nejlepší výrobek z alobalu. Není to ale lehké vyhrát, protože konkurence je veliká! Když se to však povede, vyhráváme plnohodnotné dárky. Isabell Bointnerová, 8. A
Ze sportu Atletický čtyřboj v Domažlicích V úterý 5. května se konal v Domažlicích na stadionu Gymnázia J. Š. Baara atletický čtyřboj pro žáky šestých a sedmých tříd. Do Domažlic jsme jeli autobusem s panem učitelem Petrášem. Když jsme došli na stadion, tak už tam pár škol bylo. Připravili a převlékli jsme se do sportovního oblečení a soutěž po chvíli začala. Nejprve se házelo kriketovým míčkem, pak následoval skok do výšky a do dálky pro kluky a sprint na šedesát metrů pro dívky. Potom běhali kluci 60 metrů a holky skákaly do výšky a do dálky. Na závěr běhali kluci 800 metrů vytrvalost a holky hned po nich také vytrvalost 600 metrů. Na konci turnaje spočítali rozhodčí body a vyhlásili výsledky. Kluci se umístili na šestém a děvčata na osmém místě. Turnaje se zúčastnili: Richard Prokš, Adam Volfík, Petr Sazama, Roman Kulík, Matyáš Mašek, Klára Prokšová, Gabriela Hálová, Gabriela Jahnová, Ája Kopčová, Kája Kopčová Matyáš Mašek,6.A Atletický štafetový pohár Úterý 21. 4. 2015 jsme jeli do Domažlic na okresní kolo štafetového běhu. Běhu se zúčastnili druháci a třeťáci: Daniel Knopp, Petr Volfík, Miroslav Chmelík, Karel Kelemaník, Karolína Hálová, Nikola Phan Can Tu, Milada Červeňáková, Tereza Konopíková, Karolína Putzová, Barbora Mifková, Dominik Sazama, Albert Skala, Anna Nová, Šimon Knopp, Kamil Černý a Viktorie Špačková. Všichni jsme se rozcvičili a pak jsme šli na nástup. Pak odstartoval první rozběh na 100 metrů mladších, vyhráli jsme ho a v rozběhu starších na 100 metrů jsme skončili druzí. Pak jsme běželi běh na 200 metrů v družstvech A a B. Béčko skončilo na čtvrtém místě a áčko na třetím místě. Celkově jsme skončili na třetím místě, z kterého jsme postoupili do krajského kola, které se konalo v Přešticích. Tam jsme se umístili na dvanáctém místě z dvaceti. Albert Skala, 3. třída Atletický čtyřboj starší žáci Ve čtvrtek 7. května se konal atletický čtyřboj. Přijelo bojovat celkem 8 týmů z domažlického okresu. Za každou školu bylo vybráno družstvo děvčat a chlapců. Naši školu reprezentovali Ivan Gibfried, Tomáš Cuhra, Jan Rajtmajer, Jakub Karpíšek, Jakub Jeřábek. Dívčí družstvo zastupovala Jana Kuželková, Nikola Chmelíková, Tereza Prokšová, Daniela Karasová. Závodníci se utkali ve čtyřech disciplínách dle vlastního výběru z těchto možností hod kriketovým míčkem, vrh koulí, sprint na 60 m, vytrvalostní běh na 1000 m, skok daleký a vysoký. Po příjezdu na hřiště Gymnázia J. Š. Baara Domažlice jsme se všichni rozcvičili a vyrazili utkat se s našimi soupeři v uvedených disciplínách. Každý z nás měl svoji oblíbenou. Jako poslední se běžel běh na 1000 m, dívky běžely jen 800 m. V chlapeckém družstvu se velice dobře umístili Tomáš Cuhra a Jakub Jeřábek.Ve vrhu koulí se na přední místa svými výkony probojovali Ivan Gibfried a Jakub Karpíšek. A ve sprintu na 60 m Jan Rajtmajer. Za děvčata se dobře umístila Daniela Karasová ve skoku do výšky a v běhu na 800m zase Nikola Chmelíková. V závěru jsme už jen čekali na vyhlášení výsledků. Bohužel se obě družstva naší školy umístila na 7. místě, což nebylo místo poslední, ale ani na postup do krajského kola to nestačilo. Jak se říká není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Jakub Karpíšek, 8.A Mezinárodní den tance Dne 28. 4. 2015 se u nás ve škole v malé tělocvičně uskutečnila lekce taneční choreografie na píseň od Bruna Marse a Marka Ronsona (Uptown funk). Choreografie se tancuje po celém světě a její zlehčenou verzi nás naučila paní učitelka Tereza Mašlová. Při posledním, závěrečném pokusu jsme byli natáčeni. Video se odeslalo na místo, kde všechny verze lidí sestříhají a vytvoří z nich jednu ukázku. Pro zkušenější bylo tancování lehké. Akce se překvapivě zúčastnili i někteří kluci. Všem se choreografie moc líbila a všichni se u ní pobavili Anna Nguyen a Adéla Lichá, 6.B
Turnaj v přehazované 28. dubna se v Domažlicích konala dívčí soutěž v přehazované. Na soutěž jely: Kateřina Kunešová, Klára Prokšová, Bára Vogeltanzová, Gabriela Jahnová, Kateřina Ševčíková a Eva Kuželková. Ráno jsme vyrazily s paní učitelkou Bradáčovou autobusem do Domažlic. V autobuse jsme vymýšlely různé pokřiky, při kterých jsme se hodně nasmály, ale nakonec jsme je nepoužily. Soutěž se odehrávala v hale Nové školy. Zúčastnilo se osm týmů. Při prvním zápase jsme měly trochu trému, ale když jsme vyhrály, tak nás to povzbudilo a začaly jsme si víc věřit. Věřte tomu nebo ne, ale postoupily jsme až do finále. Mrákov byl ale lepší a tak zvítězil a my jsme se umístily na krásném druhém místě. Na turnaj jsme jely s cílem vyhrát alespoň jeden set, ale nakonec jsme do školy přivezly pohár. Měly jsme radost, že jsme neudělaly paní učitelce Bradáčové a naší škole ostudu. Kateřina Kunešová, 6.B Florbal Dne 24. 4. se uskutečnilo další kolo Chotěšovské ligy ve florbale. Jelikož Heřmanova Huť nedorazila, vyhráli jsme kontumačně 3:0. Jediný zápas, který jsme hráli, jsme vyhráli, bylo to s týmem Nýřan - 3:2, druhý 3:0. Ivan Gibfried se z gólu radoval třikrát a po jednom gólu se zapsali Petr Ježo, Tomáš Knopp a Kuba Karpíšek. Tudíž jsme odjížděli spokojeni. Úspěchy našich žáků Okresní kolo biologické olympiády v Domažlicích Ve čtvrtek 16. 4. 2015 jsem jela do Domažlic na Gymnázium J. Š. B. Zde se konalo okresní kolo biologické olympiády, kam jsme si měli přinést vstupní úkol. Já jsem si jako vstupní úkol vybrala pozorování větviček listnatých stromů po dobu 30 dnů. Olympiáda se skládala ze 3 částí. První byl celkem náročný test, který měl 10 stránek. Pak jsme měli 15 min přestávku. Po přestávce jsme začali s laboratorní prací. Museli jsme podle klíče určit 3 jehličnaté stromy a zjistit, na které straně jehličí mají průduchy. Jako třetí byla obsáhlá poznávačka, ve které jsme museli určit 20 rostlin a 20 zvířat. Po napínavých 45 minutách jsme se dozvěděli výsledky. Já byla 5 ze 13. Aneta Bernardová, 7.B Pythagoriáda Žáci naší školy se zúčastnili okresního kola Pythagoriády v Domažlicích. Kamil Černý z 5. třídy obsadil 10. 11. místo, Roman Kulík ze 6. B skončil na 3. místě a Martina Kulíková z 8. B vybojovala 9. 12. místo. Gratulujeme! Atletické závody Ve středu 13. 5. se konal Pohár rozhlasu neboli atletické závody, kde si každý mohl vybrat své oblíbené dvě nebo více disciplín. Také se běžela štafeta na 4 x 60 m. Naši školu reprezentovaly opět dva týmy tým děvčat a tým chlapců. Oběma týmům se velice dařilo. Družstva Gymnázia J. Š. Baara a ZŠ Komenského 17 byla jednoznačně nejsilnější. Naše děvčata se umístila na krásném 4. místě. Chybělo jim jen pár bodů k získání bronzové medaile. I když se chlapci snažili, skončili zase na 7. příčce. Nejvíce se nám dařilo v běhu na 1500 m, skoku vysokém, ale také ve vrhu koulí. Tomáš Cuhra doběhl v běhu na 1500 m jako druhý. Alexandr Knížek dokázal skočit ve skoku vysokém až neskutečných 170 cm. Všichni jsme byli po závodech unavení, ale spokojení, že jsme se zúčastnili a těšíme se na další sportovní utkání. Jakub Karpíšek, 8.A Famózní vítězství našeho týmu v Chotěšovské lize Dne 29. května jsme jeli minibusem do Chotěšova zahrát si finále ve florbale. Všichni se velice těšili a doufali jsme, že vyhrajeme. Napětí a nervy nechyběly. Při příjezdu do Chotěšova jsme si každý vzal svoji tašku a florbalku a šli jsme do sportovní haly. Zatím jsme ani jeden zápas neprohráli, a tak by nás mrzelo tohle finále nevyhrát. Bylo nás hodně a hráli jsme pořád ve stejné sestavě. Filip Leinhäupel v bráně, Tom Knopp, Ivan Gibried a Jakub Karpíšek hráli obranu a do útoku jsme poslali Petra Ježa a Toma Cuhru. První zápas jsme hráli s Chotěšovem. Byl to velice těžký souboj. Oba týmy byly vyrovnané. Skóre bylo 1:1. Naneštěstí pro nás Tom Knopp se nechal vyloučit 30 sekund do konce a pro nás to vypadalo velice špatně. Stihli jsme dát ale jeden gól, který vstřelil Ivan Gibfried a ten nás posunul do finále. Byl to klíčový moment. Do druhého zápasu jsme šli velice nabuzení, protože to bylo už o první místo. Tentokrát bylo naším soupeřem družstvo z Nýřan. Neměli žádnou šanci. Už po první půli jsme vedli 2:0 a my jsme věděli, že si to nesmíme nechat utéct. Rozhodčí zapískal druhou půli. Vystřelili jsme další dva góly a bylo to doma! Hned po zápase jsme přebrali zlaté medaile, diplom a pohár pro mistra Chotěšovské ligy. Poté jsme všichni začali slavit. Vyfotili jsme se i s učitelkami, které měly obrovskou radost. Byl to pro nás i pro mě obrovský zážitek. Tato sezóna se nám opravdu vydařila. A my za ní děkujeme našim trenérkám! Jakub Karpíšek, 8. A
Jak jsme jeli do Anglie Den první Náš výlet začínal v Klenčí u kostela, kde jsme se všichni sešli a společně jsme čekali na náš zájezdový autobus, který nás měl dovézt až do Anglie. Když jsme všichni nastoupili a usadili se na svá místa, zamávali jsme svým rodinám, čekalo na nás třídenní poznávání Londýna a jeho památek. Jeli jsme přes noc, takže jsme všichni kolem půl jedenácté usnuli a nikdo ani neviděl, že jedeme přes Německo, Belgii a až ráno jsme poznali, že jsme ve Francii. Tam jsme museli ukázat své pasy a poté jsme nastoupili na trajekt, který nás vezl přes kanál La Manche. Na lodi jsme se nasnídali, vyfotili jsme spoustu fotek, ale nejvíce jsme se těšili na Doverské útesy. Od paní učitelky jsme se dozvěděli, že jsou z vápence a že mají výšku přes 100 metrů. Když jsme vystoupili z trajektu, vyjeli jsme autobusem okolo nich, zastavili jsme se tam, abychom je poznali lépe. Paní učitelka udělala společné foto a zase jsme se vrátili zpět do autobusu. Naše další zastávka byla v městečku jménem Canterbury. Nás děvčata tato zastávka hodně potěšila, jelikož jsme tam měli všichni rozchod po obchodech. Snad všichni z nás navštívili nejlepší obchod Primark. Tam jsme si všichni udělali velké nákupy a byli jsme rádi, že jsme se tam zastavili. Pak už jsme se zase společně sešli na předem určeném místě a čekala na nás asi tak 1,5 hodinová jízda do našich anglických rodin. Když jsme tam dojeli, tak na nás anglické rodiny už čekaly, tedy na některé. Jiní museli ještě chvíli čekat. Do rodin jsme byli rozděleni po 3 dětech. Rodiny pak ukázaly skupinkám koupelny, pokoje, kde budou bydlet a kde budou jíst. Všichni si to vyfotili a v autobuse jsme si to ukazovali a porovnávali jsme, kdo měl lepší ubytování. Isabell Bointnerová 8. A Den druhý Ráno jsme se dopravili od rodin, někteří šli pěšky, někteří jeli autem. Poté, co jsme nastoupili do autobusu, jeli jsme do centra Londýna, do čtvrti Westminster. Když jsme vyšli z autobusu, sešli jsme na nábřeží, kde jsme viděli Big Ben i s parlamentem. Někteří si to vyfotili a šli jsme dál. Museli jsme si trochu pospíšit, protože jsme šli na London Eye, kde jsme měli zamluvené vstupenky. Prošli jsme dlouhou frontou. Museli jsme ukázat naše batohy, jestli tam nemáme nějaké ostré předměty nebo jiné nevhodné věci. Zařadili jsme se do jednotlivých skupin po třídách a šli jsme do jedné z kabinek. Celé oko se otočilo za 30 minut a do jedné kabinky se vešlo cca 30 lidí. Na konci jízdy byl na sloupu přidělaný velký foťák, který vás vyfotil a poté jste si mohli koupit fotku dole v obchůdku se suvenýry. Dále jsme se prošli po mostu vedle Big Benu a šli jsme do Westminsterského opatství, kde jsme si udělali pár krásných záběrů a šli jsme směrem k Buckinghamskému paláci. Míjeli jsme dům britského premiéra Davida Camerona. Prošli jsme se podél známé ulice, která vede od Buckinghamského paláce, The Mall. Dále naše cesta pokračovala na Trafalgar Square, kde jsme se ještě zastavili u pomníku admirála Nelsona. Na Piccadilly jsme dostali hodinový rozchod na jídlo a nějaké suvenýry a poté jsme čekali na autobus. Autobusem jsme projížděli známou ulici Oxford Street až k cíli, k Museu Madame Tussauds. Tam jsme čekali asi 30 minut, než nás pustili dovnitř. Uvnitř jsme šli po točitých schodech a uličkou až k voskovým celebritám. Byli tam známí zpěváci, herci, sportovci, fyzici a také členové královské rodiny. Taky nechyběla scary zóna, kde jste procházeli strašidelnými uličkami a lidé, kteří byli převlečení za nestvůry po nás házeli papírky, křičeli na nás a různě tahali. Také tam bylo 4 D kino. Když jsme se všichni v daný čas vrátili před muzeum, vyjeli jsme zpátky k rodinám. Celý dne jsme si skvěle užili. Gabriela Jahnová, 7. A Den třetí Poslední den v Anglii jsme strávili návštěvou Greenwiche, kde se nachází nultý poledník. Potom jsme se šli podívat na loď Cutty Sark. Je to replika nejrychlejší lodi z 18. století, která vozila čaj a koření ze Shanghaje do Londýna. Navštívili jsme také katedrálu sv. Pavla. Odtud jsme šli přes Tower Bridge na hrad Tower. Nakonec jsme se projeli lodí po Temži a pak jsme se vydali na cestu domů. Zpátky na kontinent jsme se dostali přes Euro tunel. Aneta Bernardová, 7. B
Školní výlet do Prahy Náš den v Praze (8. A) Ve čtvrtek 4. 6. jelo několik tříd do Prahy, mezi kterými byla i ta naše - 8.A. Hned ráno po 7 hodině, kdy jsme měli odjíždět, byla naše třídní učitelka Košťálková informována o poruše autobusu, jenž nás měl vyzvednout. Pár desítek minut jsme čekali venku, ale nakonec jsme se dočkali a zaujali místa v jiném autobuse. Po pár hodinách jízdy jsme se dostali do Prahy. Prvně jsme se šli podívat na Hradčany na Pražský hrad, kde jsme prošli Matyášovou bránou, pár metrů dlouhým průchodem a ocitli se před katedrálou sv. Víta. Za pár minut jsme mohli jít na prohlídku katedrály. Zaujala nás velká lomená okna s barevnými sklíčky. Když jsme se dostali přes přívaly turistů ven, zamířili jsme k Vladislavskému sálu, poblíž kterého je vyhlídka na značnou část Prahy. Zde jsme mohli spatřit napodobeniny Svatováclavských korunovačních klenotů. Potom jsme se odebrali do Zlaté uličky. Mohli jsme si prohlédnout tehdejší příbytek švadleny nebo kořenářky. O patro výš se nachází expozice s brněními z různých století, kde jsme měli možnost prohlédnout si některé šaty a zbraně té doby. Pak jsme se vydali směrem dolů k bývalé mučírně. Po prohlídce jsme měli krátký rozchod na oběd na Malostranském náměstí. Poté jsme se už chystali na lanovku, která nás vyvezla na Petřín. Na Petříně jsme se nejdříve vylezli na rozhlednu, kde jsme viděli celou Prahu jako na dlani. Když jsme slezli dolů, chtěli jsme si projít zrcadlové bludiště, které stojí opodál. Nejvíce se nám zde líbila tzv. Síň smíchu, která nás proměnila v trpaslíky nebo nám prodloužila nohy. Způsobují to vydutá a různě pokroucená zrcadla. Když jsme konečně vyšli ven, dali jsme si pauzu na lavičkách poblíž. Po chvilce jsme vyrazili na cestu dolů z Petřína. Už jsme byli unavení a těšili se do autobusu na odpočinek, avšak pár,,spolu cestujících" bylo ještě plno energie a tak jsme neměli moc klidu. Nakonec jsme se rozloučili s hlavním městem a jeli docela dlouho autobusem, ale většina z nás usnula i přes hluk v autobuse. Dojeli jsme do Klenčí a byli jsme rádi, že už jsme skoro doma. Myslím si, že se den povedl a určitě se výlet líbil i ostatním. Š. Lukášková 8.A Výlet do Prahy Dne 4. června jsme celý 2. stupeň, kromě 9. třídy, jeli na výlet do Prahy. V autobuse jsme jeli s 6. A a 8. A. Ráno náš autobus měl 45 minut zpoždění. Než jsme dojeli do Prahy, měli jsme menší zastávku na benzínce. Kolem desáté hodiny jsme dorazili do Prahy. Šli jsme na Pražský hrad, kde jsme navštívili katedrálu sv. Víta, dále jsme šli do Starého královského paláce do Vladislavského sálu. Prošli jsme Zlatou uličkou. Na oběd jsme měli rozchod 45 minut. Všichni šli do mekáče. Po obědě jsme vyšli směrem k lanovce, která nás vyvezla na Petřín. Z Prahy jsme vyjížděli kolem 16. hodiny. Do Klenčí jsme se vrátili kolem 18.00. Jana Váchalová, Klára Havlová, 7. B Výlet do Prahy Dne 4. června jsme jeli spolu s 6. B a 8. B do Prahy na celodenní výlet. Cesta tam utekla docela rychle. Když jsme vystoupili, šli jsme na Pražský hrad. Prohlédli jsme si katedrálu sv. Víta, síně a jiné zajímavé věci. Prošli jsme Zlatou uličkou ven z hradu. Dostali jsme krátký rozchod na jídlo. Každý šel do McDonaldu, kam jinam, že.:-) Pokračovali jsme dále, kde jsme se rozdělili. 6. A šla do muzea hraček a 8.B spolu s námi šla do Náprstkova muzea. Náprstek byl cestovatel a postupně nasbíral hodně věcí z jiných krajů. Byla to velmi zajímavá prohlídka. Nejvíce se mi líbily ručně prošívané koberce z Asie. Já jsem si z Náprstkova muzea přinesla malý lapač snů. Potom jsme šli na Staroměstské náměstí, kde jsme dostali opět rozchod. Bohužel tam nebylo moc krámů, takže jsme se tam spíš tak poflakovali. Setkali jsme se opět s 6. B a pokračovali jsme dál. Naposled jsme dostali krátký rozchod na záchody. A potom bylo dlouhé čekání na autobus. Museli jsme jít až k hlavnímu nádraží a tam jsme čekali dalších 10 minut. Když přijel, všichni už byli utahaní a těšili se, až se posadí. Výlet si všichni náramně užili. Linda Schwabová, 7.A
Výlet čtvrté třídy do přírody Nejprve jsme šli na louku, kde jsme rozdělávali ohně a otužovali se ve vodě. Všichni si mysleli, jak to bude hrozné, ale bylo to docela příjemné. Dále jsme šli do lesa, kde se měli provádět různé úkoly. Například měli všichni zavázané oči a chodili přes propast. Poté jsme šli na koupaliště v Klenčí. Bylo to bezvadné, moc se mi to líbilo. Školní výlet 9. třídy Den v přírodě s prvním stupněm Dne 12. června pořádala devátá třída pod vedením paní učitelky Váchalové Den v přírodě pro první stupeň. Akce se konala na louce nad továrnou v Klenčí. Připojil se k nám i první stupeň ze Základní školy v Chodově. Deváťáci byli rozděleni do skupin. Každá měla na starost jedno stanoviště. Děti stanoviště postupně obcházely a plnily úkoly, které jim byly zadány. Na závěr si mohli všichni zahrát fotbal. Myslím, že se den povedl. Přispělo k tomu jistě také slunečné počasí. Vojtěch Lichý, 9. tř. Na školní výlet s námi jely paní učitelky Reinigerová a Bradáčová, vydali jsme se do Kdyně. Po komplikované cestě jsme dorazili do chatové osady Hájovna. Všichni jsme se rozprchli pro klíče od chatek. Bylo nám řečeno, že každá chatka bude mít vlastní sociální zařízení a kuchyňku. Po odemčení jsme byli zklamáni, protože tam nebyla ani kuchyňka. Byly tam jen čtyři postele se stolem a skříní. Každý měl oběd z vlastních zásob. Až jsme se naobědvali, šli jsme hrát různé hry. Kolem druhé hodiny jsme vyrazili na bowling. Užili jsme si to. Potom jsme se rozdělili na dvě skupinky, jedna šla už do tábora a druhá šla do obchodu dokoupit nějaké potraviny. Večer naši spolužáci rozdělali oheň a opékalo se. K opékání se k nám přidala paní učitelka Mašlová a Čiperová. Když šly paní učitelky spát, zůstali jsme vzhůru a vyprávěli jsme si vtipy. Někdo šel do chatek, někdo zůstal venku. Ráno jsme se postupně probouzeli. Někteří se vzbudili už v pět ráno a nejdéle se spalo do deseti. Nasnídali jsme se a zavedla se válečná porada. Po té se rozhodlo, že kdo bude chtít, tak půjde do bazénu a ostatní půjdou déle na autobus. Celé dva dny bylo horko a tak někteří uvítali ochlazení v bazénu. Přijeli jsme autobusem do Domažlic a každý jel domů. Sama za sebe můžu říct, že jsem byla opravdu unavená. Verča Černá a Jája Weberová, 9. třída Projekt Evropské unie na SOŠ a SOU v Domažlicích Do Domažlic jsme jezdili každý druhý týden v měsíci vždy ve čtvrtek. První den jsme ale měli všichni strach. Přivítali nás dva mistři odborného výcviku a seznámili nás s plánem práce na následující měsíce (září 2014 květen 2015). Počáteční práce se týkala měření a práce s kovem. Pro ty, kteří to nikdy nedělali, je broušení a pilování kovů náročné, protože na materiál musíte dlouho tlačit, ale po nějakém čase jsme si zvykli. Sami jsme si vyrobili stojánek na mobil, který jsme si nastříkali a vyryli do něj znak. Další výrobek byl otvírák na pivo. Moc se mi líbilo, kolik druhů otvíráků se dá udělat. Hodně lidí se zdokonalilo a zlepšilo svoje schopnosti. Celkem těžké pro mě bylo řezání plechu pilou na kov a broušení, ale byl jsem rád, že se něco naučím. Na CNC stroji nám také umožnili pracovat a dodnes má výrobek doma. Seznámili jsme se i s robotem, který dokáže hrát na piano nebo psát tužkou. Udělali jsme vlastní program, který dokázal to, že robot jezdil po trase, kterou jsme nastavili. Jsem rád, že jsem se projektu zúčastnil. Poznal jsem nové kamarády, mistry a vyzkoušel jsem si pracovat různým materiálem. Alex Knížek, 9. ročník Bohatou FOTOGALERII naleznete tentokrát na stránkách školy: www.zsklenci.cz