Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás

Podobné dokumenty
Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Spíše nedůvěřuji / ,44

po /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Spíše nedůvěřuji /40 7 2,50

k vybraným institucím veřejného života září 2016

Tisková zpráva. Důvěra k vybraným institucím veřejného života říjen /7

Popularita politiků TISKOVÁ ZPRÁVA

Spíše nedůvěřuji / , / ,94

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění


Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Hodnocení informací v médiích

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016

Češi k prezidentským volbám v USA

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2017

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Tisková zpráva. Důvěra ústavním institucím v květnu /8

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění


ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Občané o Lisabonské smlouvě

Postoje české veřejnosti k cizincům

Or120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2019

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Postoje veřejnosti ke kontroverzním tématům partnerského soužití

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Hodnocení evropské integrace duben 2019

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Zpracovaly: Veronika Pešková, Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

vrcholným politikům leden 2019 důvěřujících jen statisticky nevýznamně, u všech

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

ústavním institucím v lednu 2019

Názor občanů na drogy květen 2017

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: kunstat@soc.cas.cz Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás Technické parametry Výzkum: Naše společnost 2003, šetření 03-10 Otázka: PO.8 Termín terénního šetření: 6. - 13. 10. 2003 Počet respondentů: 1034 Reprezentativita: obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Výběr respondentů: kvótní výběr Zveřejněno dne: 5. 11. 2003 Kód tiskové informace: po31105 Zpracoval: Daniel Kunštát I. Aktuální výsledky Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. V posledním šetření jsme seznam doplnili o některé další subjekty - o členy parlamentu obecně a soukromé podniky. 1 Tabulka 1: Důvěra ve společenské instituce (v %) Důvěřuje Nedůvěřuje rozhodně spíše spíše rozhodně neví Důvěra/nedůvěra Většině lidí, které znáte 22 66 8 1 3 88/9 Televizi 10 56 25 5 4 66/30 Prezidentovi 22 40 24 10 4 62/34 Novinám 8 52 29 7 4 60/36 Armádě 12 46 27 6 9 58/33 Většině lidí v této zemi 6 49 32 5 8 55/37 Policii 7 43 35 12 3 50/47 Soudům 7 34 38 15 6 41/53 Odborům 5 36 28 12 19 41/40 Soukromým podnikům 4 36 35 9 16 40/44 Předsedovi vlády 8 28 37 22 5 36/59 Církvím 9 24 30 23 14 33/53 Politickým stranám 3 22 52 19 4 25/71 Členům parlamentu 2 20 51 23 4 22/74 Tabulka 1 zachycuje aktuální stav veřejného mínění. Ukazuje, že největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich). Jako důvěryhodné se jim zpravidla jeví naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (66 %) a noviny (60 %), dále prezident (62 %) a armáda (58 %). Více 1 Otázka: "Řekněte prosím, důvěřujete " Nabídka odpovědí: rozhodně důvěřuje, spíše důvěřuje, spíše nedůvěřuje, rozhodně nedůvěřuje. 1

než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (55 %); asi dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku. Pouze mírná většina respondentů má důvěru k policii (50 %), nevěří jí 47 %. Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a soukromým podnikům. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů. Jako nejméně důvěryhodné jsou reflektovány politické strany a členové parlamentu (důvěru v obou případech vyjádřila zhruba čtvrtina respondentů). Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší právě v případě politických stran (71 %) a členů parlamentu (74 %). Větší část nedůvěřuje také soudům, církvím, soukromým podnikům a předsedovi vlády (44 % - 59 %). II. Vývoj důvěry Změny v míře důvěry vyjádřené společenským institucím sledovaným ve výzkumech již v předešlých letech zachycují grafy 1 a 2. Údaje v nich představují součet odpovědí "rozhodně důvěřuji" a "spíše důvěřuji" vyjádřený v procentech. a) Důvěra k armádě, policii a soudům Vývoj důvěry v armádu, policii a soudy vykazuje v posledních letech podobný průběh. Od podzimu r. 1997 je však důvěryhodnost armády a policie v porovnání se soudy hodnocena podstatně příznivěji. Narozdíl od armády a soudů, u nichž ke změnám oproti poslednímu šetření prakticky nedošlo, důvěryhodnost policie oproti červnovému šetření poklesla o 5%ních bodů. Graf 1: Vývoj důvěry k armádě, policii, soudům (v %) 2

60 50 40 ARMÁDA POLICIE SOUDY 30 20 X-93 II-94 X-94 II-95 X-95 II-96 X-96 II-97 X-97 II-98 X-98 II-99 X-99 II-00 X.00 II.01 X.01 II.02 III.03 VI.03 X.03 b) Důvěra k odborům, církvím, televizi a novinám V aktuálním šetření jsme zjišťovali nikoli již důvěryhodnost hromadným sdělovacím prostředkům obecně, ale zvlášť televizi a novinám - viz graf 2. Jejich důvěryhodnost navazuje na vysokou pozici, kterou si v průběhu předchozího období udržovala média obecně. Lépe je přitom hodnocena televize než noviny. Důvěra v případě odborů a církví zůstává prakticky konstantní (připomeňme nicméně, že důvěryhodnost odborů již v červnu stoupla o 8 procentních bodů oproti březnu 2003). Graf 2: Vývoj důvěry k médiím, odborům, církvím (v %) 3

80 70 média TV 60 50 40 odbory noviny 30 20 církve II-95 X-95 II-96 X-96 II-97 X-97 II-98 X-98 II-99 X-99 II-00 X.00 II.01 X.01 II.02 III.03 VI.03 X.03 c) Důvěra k politickým stranám Vztah k politickým stranám byl v rámci tohoto bloku zkoumán identickým způsobem v únoru 2002, v červnu 2003 a v tomto šetření. Podíl důvěřujících se oproti červnu opět zvýšil, tentokrát o tři procentní body, na současných 25 % (viz tab. 2.) Tabulka 2: Důvěra politickým stranám obecně (v %) Důvěřuje Nedůvěřuje rozhodně spíše spíše rozhodně Neví Důvěra/nedůvěra II/2002 0 12 52 27 9 12/79 VI/2003 1 21 56 18 4 22/74 X/2003 3 22 52 19 4 25/71 4

5