Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 7. schůze

10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 7. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 7. schůze

Pořad 7. schůze 1. Senátní tisk č. 49 Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 19. - 20. března 2015 2. Senátní tisk č. 21 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000 3. Evropský senátní tisk č. K 001/10 Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Šestá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru 1. května - 31. října 2014 4. Senátní tisk č. 31 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 5. Senátní tisk č. 27 Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2014 6. Senátní tisk č. 39 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů 7. Senátní tisk č. 29 Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2014 a Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2014 8. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k možnosti zavedení tzv. zelené karty jako formy meziparlamentní koordinace v záležitostech EU 9. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke způsobu projednání Koncepce politiky ČR v EU v Senátu Parlamentu České republiky 10. Senátní tisk č. 341 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé 11. Senátní tisk č. 14 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé 12. Senátní tisk č. 42 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 13. Senátní tisk č. 3 Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2013 14. Evropský senátní tisk č. K 006/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu 15. Senátní tisk č. 43 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 1

16. Senátní tisk č. 38 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 17. Senátní tisk č. 32 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 18. Senátní tisk č. 33 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 19. Senátní tisk č. 34 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů 20. Senátní tisk č. 41 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 21. Senátní tisk č. 40 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 22. Senátní tisk č. 35 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony 23. Senátní tisk č. 36 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 24. Senátní tisk č. 37 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva 2

10. funkční období Obsah 7. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 18. března 2015... 1 Jednání zahájil a řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 1 Senátor Libor Michálek... 1 Senátor Miroslav Nenutil... 2 Senátor František Bublan... 2 Senátor Jan Veleba... 2 Senátor Jan Veleba... 3 Senátor Jan Veleba... 3 Senátor Miroslav Nenutil... 3 1. Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 19. - 20. března 2015 (senátní tisk č. 49)... 4 Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka... 4 Senátor Václav Hampl... 6 2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000 (senátní tisk č. 21)... 7 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec... 7 Senátor Hassan Mezian... 8 Senátor Tomáš Grulich... 8 Senátor Tomáš Grulich... 9 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec... 9 3. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Šestá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru 1. května - 31. října 2014 (evropský senátní tisk č. K 001/10)... 10 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec... 10 Senátor Tomáš Grulich... 11 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 12 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec... 13 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 31)... 15 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 15 Senátor Jaroslav Kubera... 16 Senátor Miloš Vystrčil... 17 I

5. Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2014 (senátní tisk č. 27)... 17 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 17 Senátor Václav Hampl... 18 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.... 19 6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 39)... 19 Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček... 19 Senátorka Alena Dernerová... 20 Senátor Vladimír Plaček... 21 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka... 22 Senátor Jiří Čunek... 22 Senátorka Alena Dernerová... 22 Senátorka Alena Šromová... 23 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 23 Senátor Peter Koliba... 24 Senátorka Zuzana Baudyšová... 24 Senátor Stanislav Juránek... 24 Místopředseda Senátu Ivo Bárek... 25 Senátorka Alena Dernerová... 25 Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček... 25 Senátorka Alena Dernerová... 27 7. Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2014 a Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2014 (senátní tisk č. 29)... 28 Senátor Jaromír Jermář... 28 8. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k možnosti zavedení tzv. zelené karty jako formy meziparlamentní koordinace v záležitostech EU... 29 Senátor Václav Hampl... 29 9. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke způsobu projednání Koncepce politiky ČR v EU v Senátu Parlamentu České republiky... 31 Senátor Václav Hampl... 31 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 32 10. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda II

o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (senátní tisk č. 341)... 32 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek... 32 Senátor Petr Šilar... 35 Senátor Tomáš Jirsa... 36 Senátor Zdeněk Besta... 36 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (senátní tisk č. 14)... 37 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek... 37 Senátor Jiří Hlavatý... 38 Senátor Hassan Mezian... 39 Senátor Václav Hampl... 39 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka... 39 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek... 40 Senátor Petr Vícha... 40 12. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 42)... 41 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 41 Senátor Petr Gawlas... 42 Senátor Miroslav Nenutil... 43 13. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2013 (senátní tisk č. 3)... 44 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 44 Senátor Petr Gawlas... 46 Senátorka Eva Syková... 47 Senátor Peter Koliba... 48 Senátorka Jitka Seitlová... 49 Senátor Radko Martínek... 51 Senátor Martin Tesařík... 53 Senátor Miloš Vystrčil... 54 Senátorka Eva Syková... 55 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 55 Senátor Petr Gawlas... 59 Senátor Petr Gawlas... 59 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek.... 59 14. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance III

Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (evropský senátní tisk č. K 006/10)... 59 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 60 Senátor Zdeněk Besta... 61 15. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 43)... 63 Ministr kultury ČR Daniel Herman... 63 Senátor Jiří Oberfalzer... 64 16. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 38)... 64 Ministr dopravy ČR Dan Ťok... 65 Senátorka Veronika Vrecionová... 65 Senátor Petr Gawlas... 66 2. den schůze 19. března 2015... 68 Jednání zahájil a řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.... 68 17. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 32)... 68 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 68 Senátor František Bradáč... 69 Senátor Pavel Eybert... 70 Senátor Miloš Vystrčil... 71 Senátorka Jitka Seitlová... 73 Senátor Ivo Valenta... 75 Senátor Ivo Valenta... 76 Senátor Jaroslav Doubrava... 76 Senátor František Bradáč... 77 Senátor Radko Martínek... 77 Senátorka Eliška Wagnerová... 78 Senátor Jiří Čunek... 79 Senátor Miloš Vystrčil... 79 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 80 Senátor František Bradáč... 81 Senátor František Bradáč... 81 Senátor Pavel Eybert... 81 Senátor Jaroslav Doubrava... 81 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 82 Senátor František Bradáč... 82 Senátor František Bradáč... 82 IV

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 82 18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 33)... 83 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 83 Senátor Pavel Štohl... 84 Senátor Martin Tesařík... 84 Senátor Martin Tesařík... 85 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 85 19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 34)... 86 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 86 Senátor Libor Michálek... 86 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 41)... 87 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek... 88 Senátor Zdeněk Berka... 91 Senátor Miroslav Nenutil... 92 Senátor Pavel Eybert... 92 Senátorka Milada Emmerová... 94 Senátorka Milada Emmerová... 94 Senátor Pavel Eybert... 95 Senátor Stanislav Juránek... 97 Senátor Jaroslav Doubrava... 98 Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská... 98 Senátorka Eva Syková...101 Senátorka Zuzana Baudyšová...101 Senátor Zdeněk Papoušek...103 Senátor Ivo Valenta...103 Senátorka Alena Dernerová...104 Senátorka Ivana Cabrnochová...105 Senátorka Zdeňka Hamousová...106 Senátor Peter Koliba...107 Senátor Jan Horník...108 Senátor Jaromír Jermář...109 Senátor Václav Hampl...109 Senátor Miloš Vystrčil...110 Senátor Jaroslav Kubera...110 Senátor Stanislav Juránek...112 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek...113 Senátor Zdeněk Berka...117 Senátor František Bublan...117 V

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek....118 21. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 40)... 118 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán...118 Senátorka Jitka Seitlová...119 Senátor Jaroslav Kubera...121 Senátorka Jitka Seitlová...122 Senátor Miloš Vystrčil...122 Senátor Radko Martínek...124 Senátor Jaroslav Doubrava...124 Senátorka Jitka Seitlová...124 Senátorka Jitka Seitlová...125 Senátorka Jitka Seitlová...125 Senátorka Jitka Seitlová...126 Senátorka Jitka Seitlová...126 Senátorka Jitka Seitlová...126 Senátorka Jitka Seitlová...127 22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony (senátní tisk č. 35)... 127 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán...127 Senátor Miroslav Antl...128 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská....129 23. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 36)... 129 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán...129 Senátor Miroslav Antl...130 Senátorka Eliška Wagnerová...131 Senátor Jaroslav Kubera...132 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán...135 Senátor Miroslav Antl...136 24. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva (senátní tisk č. 37)... 137 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán...137 Senátorka Eliška Wagnerová...138 VI

Těsnopisecká zpráva z 7. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 18. března 2015 (Jednání zahájeno v 9.01 hodin.) Jednání zahájil a řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobrý den, vážené senátorky, senátoři, milí hosté. Vítám vás na 7. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49, odst. 1, o jednacím řádu. Zkuste přesunout svá kuloární jednání do předsálí nebo mimo tento prostor. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Pozvánka byla zaslána ve středu 25. února 2015. Z dnešní Schůze se omluvili senátoři a senátorky: Milan Štěch, Václav Homolka, Jaroslav Zeman, Lumír Aschenbrenner, Jaroslav Palas. Registraci jste, doufám, provedli. Kdo nemá kartičku, v předsálí je náhradní. Nejprve podle 56, odst. 4, určíme dva ověřovatele naší schůze. Navrhuji, aby ověřovatelé byli senátoři Jozef Regec a Zdeňka Hamousová. Má někdo připomínku k tomuto návrhu? Nemá. Takže po znělce budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 1 ukončeno. Registrováno 61, kvorum 31, pro 59, proti nikdo. Návrh vybral schválen. Máme určené ověřovatele. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 7. schůze Senátu. Na včerejším jednání Organizační výbor doporučil plénu Senátu zařadit na pořad schůze senátní tisky č. 45 a 47, což jsou první čtení návrhů, senátních návrhů zákonů, a senátní tisk č. 50, což je informace o rozhodnutí vlády o průjezdu jednotky ozbrojených sil Spojených států amerických přes území České republiky. Dále navrhuji projednat návrh usnesení Senátu PČR ke způsobu projednání koncepce politiky České republiky v Evropské unii v Senátu PČR. Organizační výbor rovněž doporučil pevná zařazení jednotlivých bodů podle dispozic navrhovatelů. Máte tento upravený a doplněný pořad na svých lavicích. Já se ptám, zda někdo má zájem Má, přihlásil se jako první pan senátor Libor Michálek. Senátor Libor Michálek: Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám prosbu na vyřazení bodu č. 26, to znamená senátní tisk č. 47, a to z důvodu, že nebyl časový prostor pro zpracování zpravodajské zprávy. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nyní senátor Miroslav Nenutil. 1

Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane 1. místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Prosím vás o zařazení jako posledního bodu programu senátního tisku č. 331, kdy vás chci požádat o vrácení senátního návrhu tohoto zákona zpět k projednání výborům. Bude to záležitost procedurální, víceméně 2 minut. Prosím, aby to tedy bylo zařazeno jako poslední bod programu této schůze Senátu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan senátor František Bublan. Senátor František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem skupiny senátorů, která podala návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 330 v 9. funkčním období vzít tento senátní návrh zákona v souladu s 127, odst. 4, jednacího řádu zpět. Nemáme ho uveden v dnešním programu z toho důvodu, že jsem avizoval toto vzetí zpět včera na organizačním výboru. Nicméně dovolte mi alespoň uvést 2 hlavní důvody tohoto rozhodnutí. Ten první důvod je v tom, že po několika jednáních s církvemi, ale především i s legislativním odborem Senátu jsem dospěl k názoru, že jsou tam takové obtížnosti, které lze těžko tímto zákonem překonat. Především je tam odlišnost evidované právnické osoby a registrované církve. Registrovaná církev je právnickou osobou, ale nemá práva a povinnosti evidovaných právnických osob podle 15 tohoto zákona č. 3/2002. Takže je poctivé přiznat to, že ten návrh zákona nebyl dokonalý. Těžko bychom se s ním tady vypořádali. A druhý důvod je v tom, že vláda připravuje zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Ten počítá s tím, že právnické osoby, kterým bude přiznán tento status, budou povinny vypracovávat podrobné výroční zprávy. O to nám v tom zákoně šlo, aby se docílilo transparentnosti, nejenom v přijímání těch restitučních financí, ale současně i také využívání těchto peněz pro účely sociální, vzdělávací a další. Současně bude tento nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti řešit vztah mezi výročními zprávami evidovaných právnických osob. To jsou ty charity a ty jednotlivé organizace, které církve mají a té registrované církve, která sice je právnickou osobou, ale nemůže se chovat podle evidované právnické osoby. Takže berte, prosím, na vědomí toto vzetí zpět. Budeme očekávat zákon, který nám předloží vláda a který snad vyřeší tuto otázku. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. Děkuji. Pan senátor Jan Veleba. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já vás chci seznámit s tím, že dnes ráno jsme měli, náš klub, a po obsáhlé debatě jsme se dohodli na tom, že svůj návrh, senátní tisk č. 45, to znamená návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Veleby a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že v tuto chvíli stáhnu. Tím se troškou omlouvám těm, kteří mě podpořili, ale ráno to šlo Ten časový prostor je tak krátký, že nešlo vás obejít, ale to stáhnutí je proto dočasné, že jsme v té diskusi zjistili, že ten zákon je natolik zásadní a že budí 2

natolik různé reakce, že je potřeba ho probrat a připravit, ne připraven, máme ho připraven, ale zejména probrat daleko důsledněji. Čili my chceme udělat zkrátka veřejné slyšení, pozvat k tomu odborníky a po důkladné takovéto přípravě, průpravě, ho podám znovu. Bavili jsme se o tom i v tomto smyslu na včerejším neformálním setkání předsedů senátních klubů. Takže toto vám sděluji. Pak bych vás chtěl informovat, že jsem měl schůzku s některými pracovníky, nebo jednání v minulých týdnech, s některými pracovníky a představiteli kulturní fronty. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, nezlobte se, jsme v bodu program schůze... Senátor Jan Veleba: Pane místopředsedo, rozumím. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Váš návrh je celkem jasný a čitelný. Senátor Jan Veleba: Je jasný, ale já ho potvrzuji a tím končím. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane první místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se vám, ale procedurální návrh, který jsem dával na změnu programu, po poradě s naší legislativou stahuji zpět. Děkuji za pochopení. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já jsem ale, přiznám se, vůbec tomu nerozuměl. Čili vyřadit návrh na vrácení a nechat to v programu. Nevím, jak ostatní spoluautoři zákona teď se bavím o tisku č. 45 zareagují na to nebo jestli chtějí zareagovat na to, co říkal kolega Veleba o vyřazení tohoto bodu. Ale předpokládám, že mlčení je souhlas. Nejprve budeme hlasovat o tom, že senátní tisk č. 45 podle navrženého programu, tj. bod č. 25, bude vyřazen z dnešního programu. Po znělce začneme seriál hlasování. Hlasujeme o vyřazení senátního tisku č. 45. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 67, kvorum 34, pro 64. Návrh byl schválen. Další vyřazení je podle pořadového bodu 26 senátní tisk č. 47. Je to rovněž návrh na vyřazen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 3 Hlasováno ukončeno, registrování 67, kvorum 34, pro 67. Návrh byl schválen. A ostatní věci byly staženy z hlediska hlasování. A nyní budeme hlasovat o pořadu 7. schůze Senátu ve znění pozměňovacích návrhů, jak jsme je přijali, podle návrhu Organizačního výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. 3

Hlasování č. 4 ukončeno, registrováno 68, kvorum 35, pro 68, proti nikdo. Návrh byl schválen. A jsme u prvního bodu, kterým je 1. Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 19. - 20. března 2015 (senátní tisk č. 49) Máme to jako tisk č. 49 a s informací vystoupí předseda vlády Bohuslav Sobotka. Máte slovo, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych srdečně pozdravil Senát a vystoupil se svojí standardní pravidelnou zprávou, která se týká zasedání Evropské rady. Evropská rada se tentokrát schází 19. a 20. března letošního roku a dovolte mi, abych vás informoval o pozicích vlády, které byly schváleny na zasedání vlády tento týden, kdy vláda schválila mandát pro vystupování předsedy vlády na jednání Evropské rady. Evropská rada projedná tři hlavní témata energetickou unii, ekonomickou situaci a vnější vztahy. Nejprve pokud jde o energetiku. Evropská rada bude mít příležitost pro první vrcholně politickou orientační diskusi o tzv. energetické unii. Návrh energetické unie Evropská komise vydala 25. února. Na jednotlivých sektorových radách následně proběhly dílčí tematické diskuse. Na tomto základě rozprava Evropské rady poskytne politická vodítka pro rozpracování energetické unie. Energetická unie představuje komplexní přístup integrující všechny relevantní aspekty energetické politiky Evropské unie. Hodně bude záležet na tom, jak bude koncept rozvinut v navazující legislativě. Právě v tomto ohledu bude Evropská rada významným milníkem určujícím další implementační kroky. Energetická unie jako taková by měla být založena na pěti pilířích: 1) Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, 2) Plně integrovaný evropský energetický trh, 3) Zvyšování energetické účinnosti pro snižování poptávky, 4) Přechod na nízko uhlíkovou ekonomiku a 5) Výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Česká vláda energetickou unii podporuje. Důraz klademe na princip svobody volby energetického mixu a na technologickou neutralitu. Větší pozornost by se měla zaměřit na individuální odpovědnost členských států za svoji energetickou soustavu, neboť jejich rozhodnutí přijímaná v energetické politice mají přeshraniční dopady a neměla by být činěna izolovaně. Další prioritou vlády je podpora dokončení vnitřního trhu Evropské unie s energií. Důležité je, aby energetická unie zajistila odstranění tržních distorzí. Plně podporujeme Evropskou komisi při zajištění implementace a striktního dodržování existující energetické legislativy EU. Jde především o třetí liberalizační balíček, který své na rozdíl od mnoha jiných států EU jako ČR už plně implementovali. Pilířem energetické unie bude zajištění bezpečnosti dodávek energie. Proto vláda prosazuje, aby integrace obnovitelných zdrojů energie byla doprovázena posilováním přenosové sítě. Proto podpoříme důraz na rozvoj infrastruktury a posílení energetické bezpečnosti EU. Infrastruktura však hraje zásadní roli i v kontextu bezpečnosti dodávek zemního plynu. 4

Také v kontextu energetické unie bude vláda obhajovat jádro. Pro zajištění bezpečnosti dodávek energie a dekarbonizaci je třeba rozvíjet všechny nízkouhlíkové zdroje, včetně jaderné energetiky. Žádný takový zdroj by neměl být předmětem diskriminace, ani jádro ne. S využitím jaderné energie ostatně počítá i světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury. Další prioritou vlády je vyčlenění adekvátních unijních finančních zdrojů na financování klimatických cílů, především energetické účinnosti. Musíme se také zasazovat o nákladově efektivní přístup ke zvyšování energetické účinnosti. Kromě energetické unie, kterou jsem nyní zmínil, Evropská rada projedná také aktuální ekonomická témata. Tradičním březnovým tématem je koordinace hospodářských politik v podobě evropského semestru. Evropská rada ve svých závěrech podpoří tři hlavní pilíře uvedené v roční analýze růstu 2015. Vyzve členské státy k reflexi těchto priorit v připravovaných národních programech reforem a programech stability, resp. v jednotlivých konvergenčních programech. Evropská rada také zhodnotí postup implementací investičního plánu pro Evropu. Vyzve Evropský parlament k rychlému schválení související legislativy tak, aby mohlo být dosaženo deklarovaného cíle spustit investiční fond v polovině roku. Závěry Evropské rady obsahují rovněž apel na dokončení vyjednávání o dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství do konce roku 2015. To je také v souladu s pozicí vlády ČR. Pokud jde o obchodní dohodu se Spojenými státy, kterou jsem zmínil, vláda podporuje komisi ve snaze dokončit jednání a dosáhnout ambiciózní a vyvážené podoby této dohody a souhlasí s návrhem závěrů Evropské rady. Tím třetím významným bodem agendy Evropské rady budou zahraničněpolitická témata. Kromě diskuse k přípravě květnového summitu Východního partnerství v Rize, jehož úspěch si přejeme, potřebujeme totiž impuls pro zefektivnění politiky EU v regionu východního sousedství. Očekávám politickou diskusi k situaci na Ukrajině a v Rusku. Pokud jde o další postup vůči Rusku, a to se týká i možné diskuse o sankcích, vycházíme ze dvou následujících premis. 1. Podporujeme i nadále společný přístup EU. 2. Rozhodování o konkrétních krocích vážeme na provádění únorových dohod z Minsku. Právě o konkrétní podobě provázání implementace minských dohod s postupem v oblasti sankcí bude diskuse nejintenzívnější. Platí, že česká vláda podporuje těsné provázání rozhodování o sankcích s tím, zdali jsou, nebo nejsou naplňovány dohody z Minsku. Pokud dohody naplňovány budou, dokážeme si představit snižování sankcí. Pokud dohody naplňovány nebudou, dokážeme si představit zvyšování sankcí nebo prodloužení sankcí. Pokud jde o zahraničněpolitická témata, bude určitě také rezonovat situace v Libyi, kde se bezpečnostní situace nadále zhoršuje. ČR podporuje snahy zvláštního zmocněnce pro Libyi, pana Leona. Výsledky politického dialogu jsou, bohužel, doposud skromné. Nadále platí, že je to zdaleka nejlepší východisko ze stávající krize, tzn. dosáhnout dohody hlavních znepřátelených frakcí, které v tuto chvíli vedou občanskou válku v Libyi tak, aby se situace v zemi stabilizovala a vytvořily se předpoklady pro mírové řešení libyjské situace. Je to samozřejmě i velmi naléhavé z hlediska neustávajícího migračního proudu, který směřuje prostřednictvím Itálie do Evropy. 5

Vážené senátorky, vážení senátoři, chci poděkovat za vaši pozornost. Tolik velmi stručně k mandátu, s kterým odjíždím dnes odpoledne na jednání Evropské rady. Současně bych se dovolil omluvit z jednání Senátu od 9.45 hodin vzhledem k tomu, že mám dnes ještě schůzku s prezidentem republiky. Ta mi, bohužel, neumožňuje, abych na jednání Senátu zůstal déle. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane předsedo vlády. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Informaci projednal VEU. Usnesení má č. 22/1. Slovo má zpravodaj pan senátor Václav Hampl. Senátor Václav Hampl: Děkuji. Vážení páni Sobotkové, pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové! Také už se pomalu stávám standardní součástí těchto informací jakožto zpravodaj výboru pro toto téma. VEU obdržel informaci o mandátu vlády. Považuje ho za neproblémový. Neshledali jsme na tom žádné věci, které by bylo potřeba nějakým způsobem opravovat, upřesňovat apod. V jistém smyslu by bylo možné vzít informaci na vědomí. Děláváme to také. Nicméně, výbor se rozhodl jednomyslně navrhnout vám o něco rozsáhlejší usnesení, které se tentokrát týká meritorně i obsahu jednání, protože jsme toho názoru, že jsou to do té míry významná témata, že je dobře, abychom podpořili pana premiéra tím, že bude vyzbrojen i stanoviskem Senátu k některým z témat k výběru těch, která se možná dají brát jako důležitější. Návrh usnesení jste dostali. Týká se všech tří hlavních témat, o kterých mluvil pan premiér. Vypichuje důležitost některých. Já bych snad okomentoval stručně dvě. Dohoda o transatlantickém obchodním partnerství. Vybrali jsme to k navržení do usnesení, protože je to téma značně politicky citlivé. Zdůraznit stanovisko, že na jedné straně takováto dohoda, podaří-li se a bude-li dobře udělána, tak nepochybně bude přínosem pro ekonomický rozvoj tohoto prostoru. Současně je třeba zdůraznit, že jsou tam potenciálně problematické aspekty. Ty je nutno ošetřit. V návrhu usnesení jsou vyjmenovány. Z mého pohledu ten nejhlavnější je možná ošetření mechanismu urovnávání sporu mezi investorem a státem. Další věc, kterou bych rád stručně okomentoval, je stanovisko k problematice Ukrajina, Rusko. Tady se také domnívám, že jasné stanovisko Senátu je namístě. Podporujeme postoj svázání dalšího postupu v otázce sankcí s tím, jak budou plněny minské dohody a také s tím, jak efektivně je bude možno mezinárodně nezávisle kontrolovat, zejména prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Dovolili jsme si navrhnout i výslovnou zmínku oceňující postoj ministerstva zahraničí ve věci ukrajinské poslankyně Savčenko, která je zadržovaná v Rusku. Myslím, že je velmi dobře, že se k tomu ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo. Také navrhujeme, aby Senát konstatoval, že je to v zásadě, bude-li tento problém pokračovat, je to problém či záležitost celé EU. Tolik asi můj stručný komentář k navrženému usnesení. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se i vy ke stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím. 6

Máme jediný návrh. Protože rozprava neproběhla, tak nepředpokládám, že by pan premiér se chtěl vyjádřit k něčemu, co neexistovalo Máme tedy jediný návrh, a to je z VEU. O něm budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5 bylo ukončeno. Registrováno 68, kvorum 35. Pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pane předsedo vládo, děkuji, stihli jsme to, a vy to tím pádem stihnete také. Pokládám otázku paní senátorce Zuzaně Baudyšové přihlásila se z nějakého důvodu? Chybou "mačkátek"... (Senátorka Z. Baudyšová reaguje z místa...) Už ne... Jsme u druhého bodu. 2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000 (senátní tisk č. 21) Vládní návrh máme jako tisk č. 21. Uvede ho ministr vnitra Milan Chovanec, kterého vítám a zároveň mu dávám mikrofon k dispozici. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni byla přijata v roce 1992 a měla být prostředkem k podpoře integrace cizinců v oblasti politického a společenského života na místní úrovni. Závazky plynoucí z úmluvy jsou rozděleny do 3 kapitol, přičemž státy jsou povinny převzít závazky primárně v kapitole A. Ta upravuje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování, svobodu sdružování, včetně práva zakládat oborové organizace na ochranu svých zájmů. Kapitola b) se týká poradních orgánů reprezentujících cizince na místní úrovni. Kapitola c) se potom týká volebního práva cizinců na místní úrovni. Tedy volit a být volen ve volbách do místních orgánů. Přistupující státy mohou vznik závazků vyplývajících z těchto kapitol vyloučit prohlášením, tedy s výjimkou kapitoly a). Česká republika úmluvu podepsala již v roce 2000. K ratifikaci tedy nemohlo dojít, protože chyběla potřebná legislativa k zajištění plnění závazků vyplývajících z kapitoly a). V následujících letech byl opakovaně diskutován rozsah závazků, které má Česká republika přijmout. Na základě aktuálních analýz, které vzaly v úvahu mimo jiné i bezpečnostní aspekty, vláda předkládá ke schválení návrh na ratifikaci úmluvy v rozsahu kapitoly a) a navrhuje, aby kapitoly b) a c) byly vyloučeny prohlášením, a to v souladu s článkem 1 úmluvy. Vláda tímto usiluje o dokončení ratifikace, která probíhá, jak jsem již říkal, od roku 2002, kdy došlo k podpisu předmětné úmluvy. Děkuji vám za pozornost. 7

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl VZVOB. Usnesení má číslo 21/1. Zpravodajem je pan senátor Hassan Mezian. Senátor Hassan Mezian: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr v podstatě řekl krátce a výstižně všechno, co k tomu je potřeba. Já si dovoluji jenom krátce Je cílem úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, utvořit jejich integraci, politické zastoupení a institucionalizované formy kolektivní činnosti mohou migranti přivést do politického procesu, to je prevence odcizení a radikalismu. Práva usídlených cizinců jsou, jak pan ministr uvedl, rozdělena do 3 kapitol, kde kapitola a) reguluje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování a svobodu sdružování, vč. práva zakládat odborové organizace. Kapitola b) se týká možnosti vytváření poradních orgánů, reprezentujících cizince na místní úrovni. Kapitola c) se týká zajištění práva účasti ve volbách na místní úrovni. Přičemž u kapitoly a) současná právní úprava České republiky nerozlišuje mezi založením spolku občany a cizinci. Právo sdružování se však nevztahuje na právo sdružovat se v politických stranách. Proto je omezená aplikace úmluvy na místní úrovni. Ratifikace kapitoly b) účast cizinců v poradních orgánech brání možnosti chápání toho jako nepřiměřený zásah do ústavou chráněné autonomie obcí, jelikož to spadá do působnosti obcí. Kapitola c) právo na místní úrovni volit a být zvolen, by nemělo být cizincům, občanům jiných států než členských států Evropské unie přiznáno paušálně. Ale pouze na základě vzájemnosti. Dále v některých obcích je uvedeno, že koncentrace cizinců s trvalým pobytem je značná, takže by volební právo na místní úrovni mohlo mít bezpečnostní rizika. Právo účasti cizinců ve volbách není zaručeno ústavním pořádkem České republiky. Vláda navrhuje, aby Česká republika učinila prohlášení, že si vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení kapitol b) a c) úmluvy. VZVOB doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci úmluvy. Takže návrh usnesení by bylo: Senát PČR souhlasí s ratifikací úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, ze dne 5. února 1992, podepsané za Českou republiku dne 7. června 2000 s tím, že bude učiněno prohlášení v souladu s jejím článkem 1, odst. 1, které je obsaženo v příloze tohoto usnesení. Příloha je Česká republika si vyhrazuje podle článku 1, odst. 1 úmluvy, o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, z 5. února 1992, právo neaplikovat ustanovení kapitol b) a c) uvedené úmluvy. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Já otevírám obecnou rozpravu. Přihlásil se senátor Tomáš Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych si dovolil dát poněkud jiný návrh, který je v souladu s projednáváním i Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna zatím o této smlouvě nehlasovala, ale projednal to na své schůzi zahraniční výbor, který doporučil, nebo který konstatoval, že tato úmluva podepsaná Českou republikou je bezpředmětná. Já bych to rád osvětlil, a to z toho důvodu, že všechny ty body, které jsou obsaženy v té oblasti a), tak jsou zahrnuty v základní listině práv. 8

My jsme tuto základní listinu práv podepsali a skutečně dal jsem si tu práci, že jsem si srovnával to, co je v této smlouvě, s tím, co my máme v ústavě, a co je zakotveno v základní listině práv a svobod. My dodržujeme všechny ty body, které v této smlouvě jsou, tak máme v našich zákonných materiálech. Proto bych doporučoval, abychom vůbec tuto smlouvu neratifikovali. A ještě řeknu jeden důvod proč. Zatím z těch 48 států, které jsou součástí Rady Evropy, tak to podepsalo 8 států, typu Malta a podobně. Bylo to ještě v době, kdy zde nebyla žádná migrační krize. Myslím si, že by bylo velmi předčasné, abychom vůbec tuto smlouvu ratifikovali. Proto dávám návrh neratifikovat. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já vám děkuji, ale návrh neratifikovat může být návrh na odročení. Ta úmluva je nějakým způsobem podepsaná. Je na parlamentu obou komor, jak se k tomu postaví. Návrh na odročení dáváte? Senátor Tomáš Grulich: Promiňte, že jsem zvolil tak nevhodná slova. Dávám návrh na odročení. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: A tím pádem stažení atd. Kdo další se hlásí? Nikdo. Takže končím obecnou rozpravu. Omlouvám se... (krátká porada Přemysla Sobotky s kolegy) Takže teď jsme se tady poradili. Kolega Grulich měl pravdu. Buď se úmluva schválí, nebo se úmluva neschválí. Takže omlouvám se, ale ve svých podkladech tady mám napsáno návrh na odročení, takže to neplatí. Budeme hlasovat o 2 návrzích, a to je návrh výborový, a následně návrh kolegy Grulicha na to, abychom zamítli celou úmluvu. Takže po znělce o tom budeme hlasovat. Vzhledem k protinávrhu budeme nejprve hlasovat o zamítnutí, a následně o schválení. Teď ještě moje otázka před hlasováním na pana ministra, jestli se chce vyjádřit. Kroutí hlavou, ale přesto vstává. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já jsem kroutil hlavou na špatnou stranu, omlouvám se. Já jsem vázán usnesením vlády, proto bych vás chtěl podpořit i ve světle návrhů vašeho výboru, abyste předmětnou smlouvu ratifikovali v té části a), tedy v té části povinné, v těch ostatních částech, abychom to prohlášením se vymezili k implementaci těch 2 částí do našeho právního pořádku. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže díky. A pan zpravodaj, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce. Znovu jsme se tady radili a znovu legislativa přichází s jediným návrhem, a to, že můžeme hlasovat o schválení. Pokud to projde, bude to schváleno, pokud to neprojde, tak samozřejmě nastupuje ten výsledek, který navrhoval kolega Grulich. Ale máme jediné hlasování, a to je o usnesení schválit s tím dodatkem, který dal výbor. Takže o tom zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6 ukončeno. Registrováno 67, kvorum 34, pro 45, proti 12. Návrh byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji zpravodajovi a pan ministr zůstává, protože dalším bodem je 9

3. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Šestá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru 1. května - 31. října 2014 (evropský senátní tisk č. K 001/10) Máme to jako tisky K 001/10 a K 001/10/01. Pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Jedná se již v pořadí o 6. pololetní zprávu, jejímž cílem je zlepšit spolupráci zemí schengenského prostoru. Zpráva se věnuje stavu uvnitř Schengenu, situaci o vnějších hranicích a ostatním aspektům spolupráce. Pokud se jedná o situaci ve Středomoří, zpráva v tomto ohledu zdůrazňuje, že v průběhu stanoveného období zde vzrostl počet nelegálních migrantů, tedy nelegálních překročení vnějších hranic. Italská vláda za svého předsednictví zorganizovala za masivního přispění členských států operaci k vyřešení této zoufalé situace. V části věnované vnitřnímu prostoru popisuje zpráva 3 případy, kdy došlo k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Členské státy tento schengenský instrument využívaly v souvislosti s konáním summitu G7 v Belgii, a to z obav z možného teroristického útoku v Norsku a během návštěvy prezidenta Baracka Obamy v Estonsku. Takže to jsou 3 případy, kdy došlo k tomuto mimořádnému institutu. Zpráva též reflektuje přípravy na spouštění nového schengenského hodnotícího mechanismu, který je jedním z elementů tzv. schengenského balíčku, usilujícího o zkvalitnění spolupráce. Kromě schengenského hodnocení může na případné nedostatky či porušení schengenských pravidel nově poukázat i Evropská komise. Ta může následně s případnými hříšníky zahájit správní řízení, v krajním případě mohou být členské státy zažalovány u soudního dvora Evropské unie. V pololetní zprávě jsou také zmíněny případy několika zemí, se kterými je takové řízení ve fázi, a to Některé z těchto fází vedeno právě v současné době. Zpráva se zmiňuje také o řízení vedené s Českou republikou ve věci sankcí dopravcům. Toto řízení již bylo ukončeno poté, co byl upraven zákon o pobytu cizinců. Novinkou schengenského hodnocení je i možnost ověřovat neprovádění kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, které by mělo vést k vytvoření dobré praxe na hranicích mezi členskými zeměmi. Zprávu vzali na vědomí ministři vnitra členských států Evropské unie na svém zasedání v prosinci minulého roku. Česká republika vydání těchto pravidelných zpráv podporuje a považuje je za nástroj, který přispívá ke zlepšení fungování schengenského prostoru. Mimo jiné tím, že diskuse o schengenském prostoru dostává pravidelnou formu na jednání Rady Evropy. Česká republika dlouhodobě klade akcenty na odpovědnost členských států, kvalitní ochranu vnějších hranic i zachování volného pohybu osob uvnitř schengenského prostoru. V této souvislosti se nejen aktivně podílíme na těchto celoevropských řešeních, ale též jsme připraveni dobře provádět schengenská na své vlastní národní úrovni, tedy na svém vlastním území. 10

Pro úplnost mi dovolte zmínit, že dne 11. února projednal tuto zprávu VEU. Doporučení výboru je v souladu s pozicí vlády a mohu se s ním tedy ztotožnit a poděkovat za něj. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. VEU projednal tyto tisky, přijal usnesení, které máme jako č. 001/10/02. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážení pánové, milé dámy, tento materiál je sice pouze zprávou o situaci v Schengenu, nicméně je příležitostí, abychom se podívali, jak to vypadá v migraci jako takové v současné době v Evropě a v České republice. My jsme sice mohli vzít tento materiál jenom na vědomí, ale vzhledem k těm turbulencím a k dohadům si dovolím tady rozšířit ten náš vhled do migrace, podle toho jsme také připravili v evropském výboru usnesení, které máte před sebou. V roce 2014 požádalo o mezinárodní ochranu v Evropské unii celkem 300 tisíc žadatelů, což je nárůst zhruba o 50 procent oproti roku 2013. Nejvíc těchto lidí směřovalo do Německa zhruba 120 tisíc, do Švédska 63 tisíc, Francie a Itálie po 45 tisících. Proč směřovali zvláště do těchto zemí? Není to jenom otázka jejich vyspělosti, ale i široké diaspory, která v těchto zemích existuje. A samozřejmě zcela přirozeně, migranti, kteří přichází do Evropy, tak směřují do těchto zemí. Eskaluje ale tím pádem krize důvěry mezi státy Evropské unie a zvláště mezi státy, které jsou na té vnější námořní hranici. Vede to k tomu, že některé státy požadují, aby Frontex, což je agentura zabývající se ochranou hranic, tak aby byla přeměněna na hraniční policii. Lze konstatovat, že mnohé státy Evropské unie nedodržují současný systém ochrany hranic a de facto neimplementují současné směrnice. Jedná se zvláště o Itálii a Řecko. Nenaplňují se platné readmisní dohody a bojkotují se tzv. dublinská nařízení. Nebojujeme jen s přívalem utečenců, ale především s organizovaným obchodem s lidmi, který je v současné době druhým nejvýnosnějším kriminálním odvětvím, ihned po obchodu se zbraněmi. Předčí i drogovou scénu. Abyste si představili, nejedná se jenom o lidi, kteří žijí v bídě, ale o lidi, kteří se nechají nachytat těmito obchodníky s lidmi. Kdy obchodníci přijíždějí do těch táborů, vykládají lidem, jak je Evropa ráda přijme, celé rodiny se skládají na zaplacení určitého poplatku, který tito obchodníci s lidmi vybírají. Jedná se zhruba o 6 tisíc eur. Ti obchodníci jsou natolik cyničtí, že jsou schopni vzít 500 lidí, dát je do lodě, vybrat si své 3 miliony eur a uprostřed moře je klidně potopit. Mají z toho dvojí efekt, nejen finanční, ale vytvářejí i takovou tu falešnou a není to zrovna úplně nejideálnější slovo ale solidaritu v Evropě, aby se ta Evropa daleko víc otevírala a ten obchod zase se rozrůstal dál. Návrh na postup, jak by to mělo vypadat, my jsme přijali již v mnoha usneseních. Já bych to zestručnil. Je důležité, aby v Evropě byly důsledně dodržovány současné směrnice. Pak další bod, že za hranici zodpovídá příslušný členský stát. Vypadá to tak, jako kdyby třeba Itálie, Řecko a další státy, které mají tu námořní hranici, byly znevýhodňovány, ale není tomu tak. Například z peněz, které jdou na ochranu hranic v rámci celé Evropy, víc než 50 procent těchto prostředků jde právě 3 státům Řecku, Itálii a Španělsku. 11

Jenom pro srovnání Česká republika, samozřejmě, že má jenom vnější hranici na letištích apod. tak bere z tohoto rozpočtu 0,8 procenta. Dále dbáme na to a stále tvrdíme, že Frontex není evropskou hraniční policií, ale je to analytické, informační, vzdělávací a operačně-výpomocné centrum. Zde samozřejmě Frontex může mít nějakou jednotku, ale ta jednotka musí být vždy pod velením toho státu, kde je ta vnější hranice. Vytvořit hraniční policii z Frontexu je velmi nebezpečné. Jsou známy příklady z různých pokusů typu na mezinárodním moři hlídkuje loď Frontexu, najde tam loď s uprchlíky, ale nikdo z těch států je nechce. Frontex jezdí s touto lodí a Francouzi říkají: To není naše. Španělé: To taky není naše. A teprve někde si musí vynutit to právo, protože Evropská unie nemá vlastně tu právní subjektivitu a nemůže vlastnit nebo nemůže zasahovat do těchto mezinárodních vod. Je docela důležité vůbec tedy na evropské platformě, a kam bychom se měli jako Česká republika zapojit, to je do práce pro společný azylový systém, protože samozřejmě, pokud my se vzdáme této možnosti, tak je velké i nebezpečí pro Českou republiku, jestliže někoho přijmou, já nevím, v azylu v Maďarsku, udělí mu azyl, tak samozřejmě může potom procházet celým schengenským prostorem a my musíme mít tu možnost ovlivňovat důvody, proč azyl udělit. Dále je to důsledné dodržování dublinského nařízení. Dublinské nařízení je takovým nařízením, kdy člověk, utečenec, který žádá o azyl v jednom státě, a objeví se ve státě druhém, protože v minulosti jsme často prožívali tzv. cyklické azylové řízení, že ten člověk vstoupil do jednoho státu. Tam azyl nedostal, odešel do druhého státu, tam požádal o azyl. Takto postupoval klidně celou Evropou. Dneska existuje databáze otisku. Ty státy musí přijmout, vzít otisky tomu dotyčnému, poslat je do Dublinu, kde se vyhodnotí, a ten člověk se vrací do toho státu, kde poprvé požádal o azyl. Dále je to dodržování readmisních dohod. Jak Evropská unie, tak i jednotlivé státy Evropské unie mají podepsány readmisní dohody s tzv. bezpečnými státy, to znamená, že jestliže se objeví uprchlík, který je z tohoto bezpečného státu, je dohoda mezi buď Evropskou unií, nebo tím státem, a tím státem, odkud uprchlík odešel, o navrácení uprchlíka do toho státu. Řada států, hlavně Itálie, to nedodržuje. A dále velmi důležitá je spolupráce Evropské unie a jednotlivých států se státy, odkud tito uprchlíci přicházejí. A samozřejmě daleko efektivnější je pomoc u toho státu, než ty uprchlíky přijímat. A pak, to, co už jsem zmínil v jedné chvíli, je zase společný a důsledný boj proti obchodu s lidmi. Většinu těchto věcí tak, jak jsem řekl teď obecně, jsme zanesli i do usnesení VEU. Víceméně jsme znovu zopakovali ty věci, které jsme již přijali v minulosti. Ale myslím si, že vzhledem k té turbulenci v oblasti migrace je docela důležité, abychom je znovu zopakovali pro Komisi. Máte je před sebou, nebudu je číst. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otvírám rozpravu, do které se první přihlásil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Myslím si, že důležité je tady při té příležitosti si připomenout, že v zásadě schengenský prostor by měl být jakousi mírou bezpečnosti pro tuto oblast. Ukazuje se ale, že vývoj situace není tak jednoduchý. Já bych byl možná rád, kdyby pan ministr i potom případně 12