KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Hurá na Prahu a její věže! Jednoho letního dne se plyšový medvěd Karamel vydal na cestu z Londýna do Prahy. V učebnici vlastivědy četl, že tam mají přesně sto věží. Moc tomu nevěřil, a tak je chtěl všechny spočítat, aby mohl dětem v České škole v Londýně říct, kolik jich přesně je. Říkal si, jestli si lidé v té
CESTOVÁNÍ PRAHOU Nejdříve chtěl celou Prahu projít pěšky. Ale za chvíli necítil packy a byl unavený. Rozhodl se, že bude jezdit tramvají. Ještě nikdy žádnou neviděl. Po hodině mu někdo řekl, že tahle tramvaj je historická a už nikdy nepojede, a tak se vydal k metru. Kde se kupují lístky? Úuuáá Proč to nejede? Pak zkusil jet tramvají. Na Václavském náměstí si sednul na tramvaj a čekal... Když byl konečně v metru, na To byla rychlost! Kdyby se medvěd nedržel, lítal by přes celou tramvaj. Ani se nenadál a byl coby dup na konci. Ale nevěděl, kde vlastně je?!?
HLADOVÝ KARAMEL NA KARLOVĚ MOSTĚ Když vystoupil z tramvaje, byl přímo u velkého mostu, kde ho zmátla značka. Myslel si, ž e nesmí na most vstoupit. A tak tam čekal... To je ale velký most. Kolik vajec asi použili? Nakonec se rozhodl na most vkročit, ale turisté ho málem ušlapali... Lidi, pozor! Copak mě nevidíte! Až z té procházky na Karlově mostě dostal hlad... Mňam... Kdybych snědl všechno české jídlo, jmenoval bych se Karamel Tučný.. Karamel v životě neviděl tolik lidí na jednom mostě! Podle něj jich tam muselo být určitě sto milionů. Aby ho neušlapali, tak radši vyskočil na zídku a hledal schovaný Bruncvíkův meč. Nic nenašel, ale zato dostal hlad. Slyšel, ž e je české jídlo moc dobré a chtěl něco vyzkoušet. Koupil si sladký trdelník a oblizoval se až za ušima.
KAMARÁDSKÁ VLTAVA Chtěl poznat české ryby a volal na ně. A v tom spadnul do vody. Málem se utopil, ale labutě mu pomohly na břeh. Když byl Karamel na mostě, zaujala ho řeka. Byla skoro stejná jako Temže. Šel k ní blíž a lidé mu ř ekli, ž e to je Může se tam plavat? Je tam žralok? Vltava. Nevěděl, jestli je tam slaná nebo sladká voda. Zkusil ji, ale hned ji vyplivnul. Byla sladká ale špinavá. Co je to za řeku? Labutě neuměly anglicky ani česky, ale Karamel jim rozuměl. Zpívali si spolu a pak se rozloučili. Vltava přece! Už nikdy žádné zkoušení vody! Slibuju. Voda je tu sladká a basta! Vltava se mu moc líbila. Procházel se po Kampě a uvažoval, co je asi v řece.
Vltava je nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou.
PREZIDENT KARAMEL Karamelovi se zdála Praha překrásná. Vůbec už se nechtěl vracet do Londýna. Kdyby mohl zůstat v Česku, přál by si být český m králem. Ale pak mu někdo řekl, ž e v České republice nemají krále, ale prezidenta, a tak byl zklamaný. Rozhodl se navštívit prezidenta a vydal se ho hledat. Cestou se dostal do senátu a taky parlamentu. V senátu si myslel, že už ho vidí, ale byl to To je asi ten prezident... Ahoj, Miloši Zemane. Můžu se na něco zeptat? Před parlamentem si prohlížel český státní znak. Vojáci, kteří na hradě hlídají českého prezidenta, nechtěli Karamela pustit dovnitř. Ptal se jich, jestli nepotřebují na záchod, ale neodpověděli. Chtěl je rozesmát, ale nepovedlo se mu to... Ten lev má dva ocasy. Tady já nebudu. Tady se nikdo nesměje!
NÁROČNÝ PRAŽSKÝ DEN Předposlední den už Karamelovi na počítání věží nezbývalo moc času... Kolik to máme? Za pět dvanáct!!! To je krásné město. Já ho snad celé nikdy neprojdu.. Karamelovi se na Pražském hradě moc líbilo. Seděl na hradbách a kontroloval své výpočty věží.. Pak na něj přišla dřímota a usnul. Když se vzbudil, byl úplně někde jinde... Ocitnul se na Petříně! Když už tam byl, chtěl se podívat na Prahu z Petřínské rozhledny a konečně dopočítat zbytek věží. Ale nevěděl, jak se dostat nahoru. Nakonec se tam vytáhl i bez výtahu. A když zase slezl dolů. Petřín se zhasnul. Karamel se leknul!.áááááá
POČÍTÁNÍ PRAŽSKÝCH VĚŽÍ A když už se konečně blížil do cíle, 101, 102...To je ale fuška... Až spočítám 100 věží, dám si 100 sendvičů. zjistil, že jich je mnohem více než 100... Poslední den jeho dovolené mu zbývalo už jen několik kostelů a věžiček. Ale nějak se mu to pletlo... To snad není možné! Nepřepočítal jsem se!!??? Je jich více než 100! Oni snad lhali! Skončil s počítáním na Staroměstském náměstí. A v tom uviděl Týnský chrám. Hned si pomyslel, že ho postavila naše Týna. Ale ona přece není tak stará!
PRAHA JE... Ještě, než odjel zpět do Londýna, poslal dětem pohled. Přemýšlel, co o Praze napsat a nemohl vymyslet jen jedno slovo. A tak psal a psal... Stověžatá, krásná, úžasná, okouzlující, velká...
Komiks společně vytvořili třeťáci z České školy v Londýně Michaela Sanytrová, Czech School without Borders, London.