Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji

Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji Duben 2006 1

1 Obecné informace o Moravskoslezském kraji Děčín Liberec Jablonec n. N. Teplice Ústí n. L. Chomutov Most Česká Lípa Semily Trutnov Louny Litoměřice Mělník Mladá Boleslav Jičín Náchod Cheb Sokolov Tachov Karlovy Vary Plzeň-sever Plzeň Rakovník Rokycany Kladno PRAHA Praha Beroun Praha východ -západ Příbram Benešov Nymburk Kolín Kutná Hora Hr. Králové Pardubice Chrudim Rychnov n. K. Ústí n. O. Jeseník Šumperk Bruntál Opava Ostrava Karviná Domažlice Plzeň-jih Klatovy Písek Tábor Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Žďár n. S. Svitavy Blansko Olomouc Prostějov Přerov Nový Jičín Vsetín Frýdek Místek Vyškov Kroměříž Strakonice Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Třebíč Brno Brno venkov Zlín Uh. Hradiště Znojmo Hodonín Český Krumlov Břeclav Moravskoslezský kraj leží na severní Moravě a v Českém Slezsku. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku 1. Do konce 80. let se hospodářská síla Moravskoslezského kraje opírala o těžký průmysl 2, jehož produkce byla orientována převážně na potřeby bývalé RVHP. Ekonomické změny, ke kterým došlo v ČR po roce 1990, ukázaly slabiny této ekonomické orientace. Trh RVHP zanikl a energeticky a pracovně náročná produkce těžkého průmyslu se ukázala jako neschopná konkurence v podmínkách tržní ekonomiky. V důsledku restrukturalizace těžkého průmyslu došlo v Moravskoslezském kraji k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Severomoravský kraj je navíc málo napojen na dálniční síť. Tabulka č.1: Souhrnné informace o Moravskoslezském kraji Kód NUTS CZ080 Krajské město Ostrava Počet obyvatel 1 260 277 Nezaměstnanost 14,5 % Počet investorů Celkem 68 zahraničních investorů, z toho 18, kteří čerpají investiční pobídky (26 %) Průmyslové zóny V Moravskoslezském kraji se nachází 8 průmyslových zón (viz příloha) Ostatní informace Moravskoslezský kraj téměř nebyl zasažen povodněmi v roce 2002. Moravskoslezský kraj nesousedí s vyspělými ekonomikami EU (Německo nebo Rakousko) 3. 1 cs.wikipedia.org 2 Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně navazujícímu hutnímu průmyslu patřila historicky tato oblast k nejrozvinutějším v Rakousko-Uhersku. 3 Fakt, že by kraj s těmito zeměmi sousedil, by mohl zkreslovat výsledky hodnocení. 2

1.1 Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji prudce vzrostla po roce 1996 v souvislosti s hospodářskou recesí a počátkem restrukturalizace těžkého průmyslu. V současné době se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji pohybuje okolo 15 %, vysoko nad celorepublikovým průměrem. Tabulka č.2: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 MSK 8,0 % 10,1 % 13,0 % 14,3 % 14,3 % 13,3 % 14,7 % 14,5 % ČR 4,8 % 6,5 % 8,7 % 8,8 % 8,1 % 7,3 % 7,8 % 8,3 % Zdroj: ČSÚ Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 16 14 12 10 % 8 6 4 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: ČSÚ Průměr ČR 3

1.2 Vývoj produktivity práce Produktivita práce, vyjádřená jako podíl HDP vytvořeného ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji na jednoho zaměstnance, má trvale rostoucí tendenci. Každoročně se tato produktivita ve sledovaném období zvýšila v průměru o 29 703 Kč. Tabulka č.3: Růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu (v tis. Kč) Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 ČR 343 354 387 418 427 457 522 MSK 396 396 419 471 490 496 598 Zdroj: ČSÚ Graf č.2: Vývoj produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji 700 600 500 tis. Kč 400 300 200 100 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Průměr ČR (zpracovatelský průmysl) Zdroj: ČSÚ 4

1.3 Vývoj průměrných mezd Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji trvale roste. Nejvyšší přírůstky zaznamenaly platy managementu. Rostly rovněž příjmy administrativních pracovníků, avšak pomaleji. Nejmenší nárůst zaznamenaly mzdy dělnických profesí, v průměru rostly pouze o 5 897 Kč ročně (nárůst měsíční mzdy 481 Kč). Mzdy dělnických profesí nerostou natolik rychle, jak by umožňoval růst produktivity práce. Příčinou je vysoká nezaměstnanost v rámci této skupiny. Tabulka č.4: Růst hrubé roční mzdy v jednotlivých skupinách zaměstnanců v Moravskoslezském kraji (v tis. Kč) Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Management 380 426 472 518 573 604 645 713 Administrativa 150 162 174 185 198 207 221 232 Dělnické profese 123 129 136 142 148 152 165 165 Zdroj: ČSÚ Graf č.3: Hrubá roční mzda dle agregovaných skupin KZAM v Moravskoslezském kraji Zdroj: ČSÚ 5

2 Popis vzorku hodnocených investorů V Severomoravském kraji získalo k 31.12.2004 příslib investičních pobídek Bruntál 2 3 4 Opava 12 15 Nový Jičín Ostrava 16 18 1 8 5 Frýdek 9 17 Místek 19 6b 14 Karviná 11 13 6a 7 18 firem. Investoři Bekaert a Visteon Nichirin nejsou v seznamu a nebyly započítány do hodnocení, protože investiční pobídky nečerpají. V roce 2005 vstoupil do Moravskoslezského kraje nový investor, Bang & Olufsen, který zatím nebyl zahrnut do hodnocení. Z 18 hodnocených investic 6 bylo typu greenfield. Mezi nejvýznamnější investice 10 typu greenfield v Severomoravském kraji patří investice firmy Shimano přesahující 2 mld. Kč, projekt firmy Bang & Olufsen v hodnotě 1,7 mld. Kč, který se právě nachází v investiční fázi a projekt firmy Brose v hodnotě 1,3 mld. Kč. Polovina investorů pro své projekty využila předem připravených průmyslových zón. Nejatraktivnější zónou byl průmyslový park Kopřivnice, který přilákal dva významné investory působící v automobilovém průmyslu a světovou špičku v oblasti luxusní elektroniky. Z 18 hodnocených investic dalo souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti 15 investorů. Společnosti Invos, IVG Colbachini a Viroplastic tento souhlas neposkytly. Kompletní údaje se potom podařilo získat od 12 investorů. Tabulka č.5: Investoři v Moravskoslezském kraji čerpající pobídky Investor Lokalita Průmyslové Investice Vytvořená investice odvětví (mil. Kč) prac. místa Bang & Olufsen Kopřivnice Elektronika 1 682,6 200 Brose CZ Kopřivnice Automobilový prům. 1 324,6 150 Dura Automotive Kopřivnice Automobilový prům. 491,0 294 Hayes Lemmerz Alukola Ostrava Automobilový prům. 895,4 227 Huisman Konstrukce Sviadnov Strojírenství 250,0 60 Invos Bruntál Plastové fólie 498,0 67 IVG Colbachini CZ Krnov Gumové hadice 323,9 69 Kovona Systém Český Těšín Výrobky z kovu 201,0 110 Mayr-Melnhof Paskov Dřevařský průmysl 1 529,0 140 Mölnlycke Health Care Karviná Farmacie 420,2 150 Osram Bruntál Bruntál Osvětlení 860,3 438 Semperflex Optimit Odry Chemický průmysl 443,4 50 Shimano Czech Republic Karviná Strojírenství 2 339,0 410 Siemens Automobilové systémy Frenštát p. R. Automobilový prům. 1 275,0 432 Siemens Elektromotory s.r.o. Frenštát p. R. Automobilový prům. 1509,0 50 Vesuvius Solar Crucible Třinec Sklář., metalurgie 276,1 47 Viroplastic CZ Frýdek Místek Uzávěry PET lahví 327,4 28 Visteon Autopal Nový Jičín Automobilový prům. 2 003,0 167 Walmark Třinec Potravinářství 275,0 90 Pozn. Lokality tučně zvýrazněné představují průmyslové zóny. Zdroj: CzechInvest 6

2.1 Sběr dat o investorech Jako základ čerpaných informací byly použity údaje o investorech z dotazníků MPO, které byly Deloitte předány CzechInvestem, avšak v omezeném množství vzhledem k nutnosti svolení investorů o poskytnutí dat společnosti Deloitte. Pro pokrytí oblastí, které data z dotazníku MPO nepokrývala, byl sestaven doplňující dotazník. Následně došlo k vyhodnocení informací získaných z dotazníku MPO a dodatečného dotazníku Deloitte a doplnění těchto informací o údaje získané z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky investorů a obchodní rejstřík). Z celkového počtu 15 investorů, kteří dali souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti, bylo nutno z důvodu nekompletních údajů vyřadit z analýzy následující společnosti: Autopal, Dura Automotive Systems CZ, Walmark. 2.2 Výsledky analýzy Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu Výsledky korelační analýzy mezd (korelační koeficienty 4 0,42 u managementu, 0,08 u administrativních pracovníků a 0,12 u dělnických profesí) nepotvrdily vliv úrovně mezd zaměstnanců investorů na regionální mzdovou úroveň. 4 Čím více se korelační koeficient blíží hodnotě jedna, tím silnější je přímá závislost. Záporné hodnoty znamenají nepřímou závislost. Nejsilnější závislost je tedy u skupiny managementu. 7

Vliv investorů na tvorbu pracovních míst Tabulka č.6: Dopad investic čerpajících pobídky na vybrané ekonomické veličiny Moravskoslezského kraje Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Vytvořená prac. místa u investorů 3 146 245 517 1 121 2 046 3 657 (kumulativně) Vytvořená pracovní místa u investorů snížena o vliv přetahování a 3 145 243 371 763 1 340 2 500 dojíždění (kumulativně) Přetahování zaměstnanců z jiných společností (v % z vytvořených - - - 52,57% 34,44% 37,05% 27,33% pracováních míst u investorů ) Vytvořená pracovní místa u dodavatelů 0 530 168 672 1 587 3 440 3 395 Celkem 5 3 674 410 1043 2 350 4 779 5 895 Poměr vytvořených pracovních míst u dodavatelů k vytvořeným - 3,66 0,69 1,81 2,08 2,57 1,36 pracovním místem u investorů Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Jedním z cílů investičních pobídek je zvyšování zaměstnanosti v regionu. Předpokládáme, že přímá pracovní místa u investorů zůstávají zachována i v následujících letech. První řádek proto obsahuje vytvořená pracovní místa u investorů kumulativně. Počet vytvořených pracovních míst u investorů již byl snížen o vliv přetahování zaměstnanců z jiných společností a dojíždění pracovníků z jiného kraje. Efekt přetahování má klesající tendenci, což může indikovat vzrůstající nábor zaměstnanců z úřadu práce. Současně předpokládáme, že vytvořená nepřímá pracovní místa u dodavatelů jsou vytvořena právě na jeden rok. Součtem prvního a třetího řádku tabulky získáme celkový počet vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech (5 895 v roce 2004). Tento údaj tak vyjadřuje počet zaměstnaných, kteří byli zaměstnáni díky působení investorů v Moravskoslezském kraji. Vytvořená pracovní místa na základě investičních projektů čerpajících pobídky nabývají v posledních letech významných hodnot. Tabulka č.7: Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 6 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004-0,21% 0,13% 0,33% 0,75% 1,53% 1,90% 5 Zahrnuje vytvořená pracovní místa u investorů v regionu (snížená o vliv přetahování z existujících společností a o dojíždění) a vytvořená pracovní místa u dodavatelů v regionu. 6 Za použití údajů Počet zaměstnanců dle OKEČ v regionu. 8

Fiskální dopady investičních pobídek Tabulka č.8: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v tis. Kč) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Daň celkem 31 154,5 36 408,8 74 192,3 326 156,4 648 973,8 784 328,0 - individuální 7 30 970,9 24 790,8 72 853,9 257 318,7 453 835,3 600 674,2 - korporátní 8 183,6 11 618,0 1 338,4 68 837,7 195 138,5 183 653,8 Pobídky celkem 0 0 0 173 103,0 194 340,9 647 486,0 - Sleva na dani z příjmu 0 0 0 125 326,0 83 566,0 544 131,0 právnických osob - Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst - Hmotnou podpora rekvalifikace / školení zaměstnanců 0 0 0 38 863,0 73 222,0 81 133,0 0 0 0 8 914,0 20 194,0 19 613,0 - Převod pozemku za 0 0 0 0 17 358,9 2 609,0 zvýhodněnou cenu Vytvořená prac. místa u 146 245 517 1 121 2 046 3 657 investorů (nesníženo o dojíždění a přetahování pracovníků) (Daň celkem Pobídky celkem 9 ) / Vytvořená prac. místa u investorů Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 213,4 148,6 143,5 248,3 263,1 186,2 Tabulka č. 8: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v tis. Kč) vyjadřuje vztah mezi příjmy státu generovanými působností investorů a udělenými investičními pobídkami. Rozdíl příjmů státu a investičních pobídek je vztažen na jedno vytvořené pracovní místo. Je zřejmé, že fiskální příjmy převyšovaly hodnoty investičních pobídek ve všech letech. Výrazné snížení poměrového ukazatele v posledním roce je způsobeno nárůstem absolutního objemu čerpaných slev na dani v roce 2004. 7 Pro výpočet individuální daně je použita sazba efektivní daně z příjmu fyzických osob (zahrnuje daň z příjmu fyzických osob, příspěvky na zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem). 8 Pro výpočet korporátní daně u dodavatelů je použita sazba efektivní daně z příjmu právnických osob (jedná se o daň z výnosů právnických osob po odečtení všech daňově uznatelných nákladových položek). Korporátní daň je uváděna za investory a jejich dodavatele. V případě investorů jde o částku zohledňující uplatněnou slevu na dani. 9 Pobídky zahrnují hmotnou podporu na tvorbu nových pracovních míst, hmotnou podporu na školení a rekvalifikaci a převod technicky vybaveného území nebo pozemku za zvýhodněnou cenu. 9

Graf č.4: Porovnání udělených investičních pobídek a fiskálních příjmů státu mil. Kč 900 800 700 600 500 400 300 200 100 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Objem udělených pobídek Objem vybraných daní Počet investorů 0 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Absolutní částky individuálních daní vybraných v Moravskoslezském kraji v souvislosti s projekty čerpajícími investiční pobídky vykazují rostoucí trend. V roce 2004 zde bylo vybráno na individuálních daních více než 600 mil. Kč. Korporátní daň indukovaná projekty podpořenými investičními pobídkami v roce 2004 přesahovala 180 mil. Kč. V roce 2005 lze v Moravskoslezském kraji očekávat další nárůst daňových výnosů. 10

Příjem státu na1 Kč investičních pobídek = DPPOI + K D + I I + I S + P + R + L D DPPO I..daň z příjmu právnic. osob za pobídkové investory před odečtením slevy na dani K D..korporátní daně za společnosti dodavatelů I I..individuální daně odvedené společnostmi pobídkových investorů za zaměstnance I D..individuální daně odvedené společnostmi dodavatelů za zaměstnance S..sleva na dani z příjmu právnických osob P..hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst R..hmotná podpora na školení a rekvalifikace L..převod pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu nebo převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu Tabulka č.9: Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek (v Kč) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 - - - 1,61 2,77 1,05 Tyto údaje vypovídají o přínosu investičních pobídek ve fiskální rovině. V roce 2003 byly na 1 Kč poskytnutých investičních pobídek vybrány 2,77 Kč na daních u investorů, jejich zaměstnanců, dodavatelů a zaměstnanců jejich dodavatelů (návratnost státem poskytnutých investičních pobídek v roce 2003 činila 277 %). Nižší hodnota v roce 2004 byla způsobena skokovým nárůstem objemu čerpaných pobídek. Hotovostní příjmy státu na1kč vyplacených investičních pobídek = ( DPPO S ) I + K D + I P + R + L I + I D Tabulka č.10: Hotovostní příjmy státu na 1 Kč vyplacených investičních pobídek (v Kč) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 - - - 6,83 6,95 7,79 Tento ukazatel bylo možné vyčíslit až od roku 2002, protože v předchozích letech byl jmenovatel ukazatele nulový. Hodnota ukazatele se pohybuje v rozpětí 6 až 8, tzn. na státem vydanou hotovostní pobídku ve výši 1 Kč připadá v roce 2004 7,80 Kč hotovostních příjmů generovaných investicemi podpořenými investičními pobídkami. 11

Účetní přidaná hodnota Graf č.5: Účetní přidaná hodnota 10 / tržby u investorů 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Rostoucí podíl účetní přidané hodnoty na výnosech investorů může být způsoben zaváděním technologicky náročnějších druhů výroby nebo druhů výroby s vyšším podílem vysoce kvalifikované práce. Graf č.6: Účetní přidaná hodnota 11 na jedno pracovní místo u investorů 1200 1000 tis. Kč / prac. místo 800 600 400 200 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Vyšší účetní přidaná hodnota na pracovníka je v mnoha případech typická pro vysoce automatizovanou výrobu, ta stanovuje vyšší požadavky na kvalifikaci pracovníků. 10 Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů. 12

Graf č.7: Odhad výše účetní přidané hodnoty tvořené v Moravskoslezském kraji (s vyloučením vlivu realizovaných projektů) mil. Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Účetní přidaná hodnota (investice) Účetní přidaná hodnota (region bez projektů) Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte Export/Výnosy Podíl exportu na výnosech byl v roce 2004 ve všech případech vyšší než 50 %. Průměrná hodnota se pohybuje okolo 80 %. Vyhodnocení podílu investorů s požadavkem na certifikace ISO dodavatelů v Moravskoslezském kraji Z údajů dostupných z odpovědí na dotazník CzechInvestu vyplývá, že 33 % investorů klade vysoké nároky na své dodavatele, kdy požadují, aby dodavatel byl certifikovaný dle norem ISO. Graf č.8: Podíl investorů, kteří požadují od svých dodavatelů certifikaci ISO Standardy ISO (33 %) Zdroj: Dotazník CzechInvest 13

Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji Z odpovědí investorů vyplývá, že preferují spolupráci s univerzitami formou společného vývoje (49 % investorů). 33 % investorů v odpovědích na dotazníky MPO uvádí, že studentům univerzit a vysokých škol zadává diplomové práce. 18 % investorů nabízí studentům praxe. Objektivita výsledků může být bohužel ovlivněna nízkým počtem investorů, kteří vyplnili tuto položku dotazníku. V rámci analýzy byly šetřeny i výzkumné a vývojové aktivity investorů. Výsledy nedosahují statisticky významných hodnot. Graf č.9: Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji 17,9 % 48,7 % Praxe pro studenty Diplomové práce Společný vývoj 33,3 % Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 14

Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Následující graf zobrazuje podíl nákupů v regionu, mimo region (zbytek ČR) a import během investiční a operativní fáze projektu. Zapojení dodavatelů v regionu je větší během investiční fáze. Během operativní fáze pochází nejvíce nákupů ze zahraničí (vyhodnoceny údaje za 5 největších dodavatelů jednotlivých investorů). Graf č.10: Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 15

3 Příloha Tabulka č.1: Přímé zahraniční investice v Moravskoslezském kraji Společnost Sídlo Počet zaměstnanců Typ investice Alpine stavební společnost CZ Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne ASUS Czech Ostrava 1000 Greenfield Ne Autopal Nový Jičín 4500 Kapitálový vstup Ano Balakom Opava 200 Kapitálový vstup Ne Bang & Olufsen Kopřivnice 200 Greenfield Ano Bekaert Bohumín Bohumín 149 Kapitálový vstup Ne Bekaert Petrovice Petroviče 71 Kapitálový vstup Ne Befra Electronic Horní Suchá 30 Kapitálový vstup Ne Biocel Paskov Paskov 480 Kapitálový vstup Ne BorsodChem MCHZ Ostrava 700 Kapitálový vstup Ne Brose CZ Kopřivnice N/A Greenfield Ano Cirex CZ Kopřivnice 110 Greenfield Ne Czech Plastic Production Karviná 70 Kapitálový vstup Ne Czech Slag Nová huť Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Dakon Krnov 400 Kapitálový vstup Ne Dalkia Česká republika Ostrava 1666 Kapitálový vstup Ne Fantas Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Den Braven Czech and Slovak Úvalno N/A Nová investice Ne Dura Automotive Systems CZ Kopřivnice 60 Greenfield Ano Erich Jaeger Kopřivnice N/A Greenfield Ne Gardena Technik Bruntál 158 Kapitálový vstup Ne GDX Automotive Odry, Příbor 660 Kapitálový vstup Ne Hayes Lemmerz Ostrava 434 Nová investice Ano Husman Konstrukce Sviadnov 180 Kapitálový vstup Ano HMZ Bruntál 150 Kapitálový vstup Ne Ingelectric Ostrava 30 Greenfield Ne International Victor Company Fulnek N/A Kapitálový vstup Ne ISPAT NOVÁ HUŤ Ostrava 11 000 Kapitálový vstup Ne IVAX Pharmateuticals Opava 1200 Kapitálový vstup Ne IVG Holding Colbachini Krnov N/A Greenfield Ano Kappa Packaging Czech Žimrovice 500 Kapitálový vstup Ne Kone Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Korsnäs Czech Úvalno N/A Nová investice Ne Lichtgitter CZ Horní Suchá 70 Nová investice Ne Linde Vítkovice Ostrava 47 Kapitálový vstup Ne Lisovny nových hmot Vrbno p. P. 70 Kapitálový vstup Ne Mayr-Melnhof Säge Paskov Paskov 220 Nová investice Ano MG Odra Gas Vratimov N/A Kapitálový vstup Ne Model-Obaly Opava 720 Kapitálový vstup Ne Mölnlycke Health Care Klinipro Karviná 180 Greenfield Ano Nowaco Czech Republic Opava N/A Kapitálový vstup Ne Opava LU Opava N/A Kapitálový vstup Ne Osram Bruntál Bruntál 410 Kapitálový vstup Ano Ostroj Hansen + Reinders Opava 850 Kapitálový vstup Ne Ostravské vodárny a kanalizace Ostrava 393 Kapitálový vstup Ne Pharmos Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Pivovar Ostravar (Staropramen) Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Pivovar Radegast (Prazdroj) Šošovice N/A Kapitálový vstup Ne Primus Central Europe Příbor N/A Kapitálový vstup Ne Ringier Print Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Saft Frak Raškovice N/A Kapitálový vstup Ne Semperflex-Optimit Odry Odry 400 Kapitálový vstup Ano Severomoravská energetika Ostrava 1760 Kapitálový vstup Ne Severomoravská plynárenská Ostrava 991 Kapitálový vstup Ne Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava 1020 Kapitálový vstup Ne Shimano Czech Republic Karviná 200 Greenfield Ano Siemens Automobilové systémy Frenštát p. R. 1187 Kapitálový vstup Ano Siemens Elektromotory Frenštát p. R. N/A Kapitálový vstup Ano Skanska CZ, Pozemní stavitelství Třinec N/A Kapitálový vstup Ne Stant Manufacturing Karviná N/A Greenfield Ne Steeltec CZ Třinec 110 Kapitálový vstup Ne Tatra Kopřivnice 2300 Kapitálový vstup Ne TietoEnator Ostrava N/A Greenfield Ne Veha Frýdek-Místek N/A Kapitálový vstup Ne Vesuvius Solar Crucible Třinec 120 Greenfield Ano Pobídky (ano/ne) Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005 16

Tabulka č.2: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji Průmyslová zóna Investor využívající infrastrukturu průmyslové zóny Investiční pobídky Český Těšín Kovona System (ČR) výrobky z kovu (nábytek atd.) Ano Frýdek-Místek Blanco CZ (ČR) vybavení domácností (nerez) Ne Chlebovce Frýdek-Místek Lískovec Viroplastic CZ s.r.o. Ano Karviná Nové Pole 1. Shimano Czech Republic (Japonsko) jízdní kola Ano 2. Graddo (ČR) automobilový průmysl Ne 3. Dexon Czech (ČR) audiotechnika Ne 4. Mölnlycke Health Care Klinipro (Švédsko) farmacie Ano 5. Stant Manufacturing (USA) automobilový průmysl Ne Průmyslový park Kopřivnice Krnov Červený Dvůr Ostrava Hrabová Třinec Baliny 6. Lift Comp (ČR) výtahy Ne 1. Cirex BV (Nizozemí) přesné lití Ne 2. Dura Automotive System (USA) automobilový průmysl Ano 3. Brose CZ (SRN) automobilový průmysl Ano 4. Bang & Olufsen (Dánsko) luxusní elektronika Ano 5. Erich Jaeger (SRN) automobilový průmysl Ne 1. IVG Colbachini (Itálie) gumové hadice Ano 2. Masokombinát V+W (ČR) masné výrobky Ne 3. Elastex (ČR) syntetická vlákna Ne 4. EKO-Alu Krnov (ČR) plastová okna Ne 1. ASUS Czech (Tchaj-van) výpočetní technika Ne 2. CTP Project Invest (developerská firma z Nizozemí) Ne 1. KERN (ČR) závod na úpravu drátů Ne 2. Vesuvius Česká republika (Belgie) technická keramika Ano 3. Jap Trading (ČR) žáruvzdorné výrobky Ne 4. BZN (ČR) strojní výroba Ne Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje, http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005 17

Tyto materiály a informace v nich obsažené předkládá společnost Deloitte Czech Republic B.V. a jejich účelem je podat obecné informace o konkrétní záležitosti či záležitostech, nikoli jejich vyčerpávající rozbor. Informace uvedené v těchto materiálech proto nepředstavují účetní, daňové, právní, investiční, poradenské ani jiné odborné rady či služby. Tyto informace by neměly být použity jako jediné východisko při přijímání rozhodnutí, která by mohla mít vliv na Vás nebo Vaše podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež by mohly ovlivnit Vaši osobní finanční situaci nebo podnikání, byste měli vyhledat radu kvalifikovaného poradce. Tyto materiály a informace v nich obsažené jsou předkládány v jejich stávající podobě a společnost Deloitte Czech Republic B.V. neposkytuje ve spojitosti s nimi žádná výslovná ani implicitní prohlášení či záruky. Aniž by tím bylo omezeno výše uvedené, společnost Deloitte Czech Republic B.V. nezaručuje, že tyto materiály nebo informace v nich uváděné neobsahují chyby nebo že splňují jakákoli konkrétní kritéria kvality. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. výslovně odmítá veškeré implicitní záruky, jako jsou např. záruky obchodovatelnosti, nároku, způsobilosti pro určitý účel, neporušení pravidel, slučitelnosti, bezpečnosti a správnosti. Použijete-li tyto materiály a informace v nich obsažené, činíte tak na vlastní riziko a zároveň přebíráte plnou odpovědnost za škody vyplývající z použití těchto materiálů a informací. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. neodpovídá za žádné zvláštní, nepřímé, nahodilé, následné nebo represivní škody či jakékoli jiné škody vzniklé v důsledku použití těchto materiálů nebo informací v nich obsažených, bez ohledu na to, zda budou uplatňovány na základě smlouvy, zákona, porušení závazku (včetně porušení způsobeného nedbalostí) nebo jiným způsobem. 18

Informace o společnosti Deloitte Název Deloitte označuje švýcarské sdružení ( Verein ) Deloitte Touche Tohmatsu, jeho členské firmy a jejich dceřiné a přidružené společnosti nebo kterýkoli z výše uvedených subjektů. Deloitte Touche Tohmatsu je organizací sdružující po celém světě členské firmy, jejichž cílem je poskytovat odborné služby a poradenství špičkové úrovně a které se při poskytování služeb klientům řídí jednotnou globální strategií uplatňovanou na místní úrovni v téměř 150 zemích světa. S možností využívat hluboký intelektuální potenciál 120 000 lidí po celém světě, Deloitte poskytuje služby ve čtyřech odborných oblastech - audit, daně, manažerské poradenství a finanční poradenské služby, přičemž mezi její klienty patří více než polovina největších společností na světě, jakož i velké národní podniky, veřejné instituce, významní místní klienti a úspěšně se rozvíjející globální společnosti. Výše zmíněné služby nejsou poskytovány sdružením Deloitte Touche Tohmatsu a, s ohledem na regulatorní a některé další důvody, některé členské firmy neposkytují služby ve všech čtyřech uvedených oblastech. Švýcarské sdružení Deloitte Touche Tohmatsu nenese odpovědnost za jednání či opomenutí svých členských firem a žádná z členských firem nenese odpovědnost za jednání či opomenutí jiné členské firmy. Každá z členských firem je samostatným a nezávislým právním subjektem působícím pod názvem Deloitte, Deloitte & Touche, Deloitte Touche Tohmatsu nebo pod jiným podobným názvem. Deloitte Central Europe je regionální organizací subjektů zastřešených společností Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou Deloitte Touche Tohmatsu ve střední Evropě. Služby jsou poskytovány dceřinými a přidruženými společnostmi společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited se řadí mezi přední poradenské firmy ve středoevropském regionu a poskytují odborné služby prostřednictvím více než 2 000 lidí působících ve více než 40 kancelářích v 16 zemích. V České republice poskytují služby společnosti Deloitte Czech Republic B.V. prostřednictvím Deloitte Czech Republic B.V, organizační složka, Deloitte s.r.o. a ELBONA a.s. (společně též Deloitte Česká republika ), které jsou přidruženými společnostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte Česká republika je jednou z hlavních organizací poskytujících poradenské služby v této zemi a poskytuje odborné služby v oblasti auditu, daní, manažerského poradenství a finančních poradenských služeb, a to prostřednictvím svých 625 místních i zahraničních odborníků. K získání dalších informací prosím navštivte naše webové stránky www.deloitte.cz. Sídlo: Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Týn 641/4 110 00 Praha 1 Adresa kanceláře: Deloitte Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 2006 Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Všechna práva vyhrazena 19