STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU. Obce památkové zóny 1866

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU Obce památkové zóny 1866 SRPEN 2004

Strategie rozvoje Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 Zpracovala: Komise pro strategický rozvoj mikroregionu Poděkování starostkám a starostům Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 a všem, kteří se na zpracování této Strategie rozvoje podíleli. Odborný konzultant a zpracovatel: OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 562 01 Ústí nad Orlicí tel., fax 465 526 075, 465 526 274 e-mail: ohgs@ohgs.cz www.ohgs.cz analytická část: Ing. Renáta Ulmannová programová část: Bc. Lukáš Jakubec řízení projektu: RNDr. Renata Šedová 2

Tento dokument se skládá ze dvou svazků: I. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 II. STRATEGIE REALIZACE VIZE, SWOT ANALÝZA, PRIORITY, OPATŘENÍ, PROJEKTY PŘÍLOHY: Příloha č. 1 Zájmové území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v měřítku 1 : 100 000 Příloha č. 2 Situace Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v měřítku 1 : 50 000 3

I. Sociálně ekonomická analýza Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 4

OBSAH: 1. ÚVOD... 7 2. SOUHRNNÉ ÚDAJE... 8 2.1. Pozice mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v širším kontextu... 8 2.2. Postavení mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci okresu HK... 9 3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 10 3.1 Geografická poloha... 10 3.1.1. Vymezení území... 10 3.2. Obyvatelstvo... 11 3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr... 11 3.2.2. Přírůstkové trendy... 12 3.2.3. Věková charakteristika... 13 3.3. Domácnosti a bydlení... 14 3.4. Shrnutí, závěr... 15 4. HOSPODÁŘSTVÍ... 16 4.1. Podnikání... 16 4.2. Ekonomické ukazatele... 17 4.2.1 Daňové příjmy... 17 4.2.2 Daňová výtěžnost... 17 4.3. Významní zaměstnavatelé, podnikatelé... 18 4.4. Zemědělství... 20 4.4.1. Půdní fond... 20 4.4.2. Zemědělská výroba... 20 4.5. Shrnutí, závěr... 21 5. TRH PRÁCE... 22 5.1. Nezaměstnanost... 22 5.2. Shrnutí, závěr... 23 5

6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 24 6.1. Doprava... 24 6.1.1. Silniční doprava... 24 6.1.2. Železniční doprava... 24 6.1.3. Dopravní obslužnost... 24 6.2. Pozemky a objekty k podnikání... 25 6.3. Zásobování vodou... 26 6.4. Zásobování energií... 26 6.5. Shrnutí, závěr... 27 7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 28 7.1. Školství... 28 7.1.1. Mateřské školy... 28 7.1.2. Základní školy... 28 7.2. Zdravotnictví a sociální péče... 28 7.3. Shrnutí, závěr... 28 8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH... 29 8.1. Zastoupení kulturních a sportovních služeb... 29 8.2. Turistika... 29 8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky... 30 8.2.2. Zajímavosti vybraných obcí... 33 9. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 35 6

1. ÚVOD Sociálně ekonomická analýza regionu je jedním ze základních materiálů pro práci na vytvoření Strategického plánu rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Naší snahou bylo vytvoření zmíněné analýzy použitím co nejaktuálnějších údajů a dat. Tyto informace byly získány z dat ČSÚ (celostátní a oddělení v Hradci Králové), Úřadu práce v Hradci Králové, Okresního úřadu v Hradci Králové a z jednotlivých obecních úřadů obcí zastoupených v tomto mikroregionu. Dalším významným zdrojem informací této analýzy byly anonymní dotazníky občanům mikroregionu, jež měly za cíl naznačit hlavní potřeby a problémy, které vidí občané ze svého pohledu. V některých případech bylo nutno pracovat s daty ze Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. Zdroje informací jsou u konkrétních informací uvedeny. Vypovídací schopnost u informací získaných z úřadů, výše uvedených v textu, je velká. Informace získané od představitelů obcí jsou velmi různorodé a jejich kvalita a vypovídací schopnost je různá podle typu informací a obce. Některé informace (srovnání s celorepublikovými průměry) byly čerpány ze Statistické ročenky České republiky 2001. 7

2. SOUHRNNÉ ÚDAJE 2.1. POZICE MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V ŠIRŠÍM KONTEXTU Mikroregion Obce památné zóny 1866 je venkovským regionem, na jehož území se v roce 1866 odehrála bitva u Hradce Králové mezi Pruskou a Rakouskou armádou. Mikroregion leží v okresu Hradec Králové, severozápadně od tohoto krajského města, ve střední části Královéhradeckého kraje i NUTS 2 Severovýchod. Toto správní členění předurčuje hlavní pohyb obyvatel za speciálnějšími službami, prací a veřejnou správou směrem k sídlu kraje k Hradci Králové. Pozice mikroregionu v rámci územně statistických jednotek (NUTS) je uvedena v tabulce. Statistické jednotky NUTS jsou základními územními jednotkami, které se mohou na základě zpracovávaných programových dokumentů rozvíjet odlišně. Vždy však platí, že rozvojové dokumenty menších územních jednotek by neměly být v rozporu s rozvojovými dokumenty vyšších územních jednotek. Vazby Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 ve vztahu k NUTS I-V Řešený územní celek Mikroregion Obce památkové zóny 1866 NUTS I NUTS II NUTS III NUTS IV NUTS V Česká republika Severovýchod Královéhradecký kraj (VÚSC) Okres Hradec Králové Obce okresu Hradec Králové, tvořící mikroregion 8

Strategický plán rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866 by měl proto respektovat Národní rozvojový plán, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod, Program rozvoje kraje, ale i nižší programové dokumenty, třeba i sektorově zaměřené, jako je Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Hradec Králové, Územní plán VÚSC okresu Hradec Králové apod. 2.2. POSTAVENÍ MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V RÁMCI OKRESU HK V rámci okresu Hradec Králové je v současné době veřejnou správou vyčleněno 6 územních celků regionů, sledovaných Českým statistickým úřadem a Úřadem práce. Některé tvoří také sdružení nebo svazky obcí. Jsou charakteristické historicky vyvinutou spádovostí k přirozeným centrům těchto oblastí. Jedná se o Hradec Králové a jeho okolí, Smiřicko, Nechanicko, Chlumecko, Novobydžovsko a Třebechovicko. Mikroregion Obce památné zóny 1866 je součástí regionu Hradec Králové a jeho okolí. Toto regionální členění okresu Hradec Králové je dnes z hlediska správního i věcného v rámci okresu Hradec Králové přijato a uznáváno. Základní data o velikosti a osídlení těchto územních celků lze srovnat v následující tabulce. Srovnání mikroregionů v rámci Královéhradeckého kraje Region Rozloha (ha) Počet obyvatel Hustota osídlení (obyv./km 2 ) Hradecko 26951 112631 418 Smiřicko 7340 7519 102 Nechanicko 9581 4905 51 Chlumecko 13382 10735 80 Novobydžovsko 19632 16078 82 Třebechovicko 10657 9569 90 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 5357 3433 64 Okres Hradec Králové 87548 161844 185 Královéhradecký kraj 475819 549329 115 ČR 7 885 990 10 292 933 131 Zdroj: ČSÚ, údaje SLBD k 1.3.2001 9

3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA 3.1.1. Vymezení území Základním prostorem mikroregionu Obce památkové zóny 1866, pro který se vypracovává strategický rozvojový plán, je území nacházející se v památkové oblasti bojiště války z roku 1866. Jedná se o území o celkové rozloze téměř 5 357 ha s celkovým počtem 3 433 obyvatel. V tomto vymezeném prostoru se nacházejí obce Benátky, Čistěves, Hořiněves, Máslojedy, Neděliště, Střezetice, Světí a Všestary. Území tohoto mikroregionu se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje v okrese Hradec Králové. Je také vymezeno silnicemi Hradec Králové Jičín, Hradec Králové - Jaroměř a městem Hradec Králové. Celý mikroregion se rozkládá ve vzdálenosti cca 4 20 km od města Hradec Králové. Území mikroregionu leží v převážně rovinaté oblasti s povodím řeky Labe a Bystřice. Málo členitému povrchu odpovídá i jednoduchá geologická stavba bez významných zdrojů nerostných surovin. Jde o mikroregion průmyslově zemědělský s intenzivní zemědělskou výrobou. Na území se nachází řada kulturních a historických památek Areál památkové zóny 1866 Chlum (muzeum a rozhledna), Centrum experimentální archeologie skanzen Všestary, pomníky a hřbitovy připomínající Prusko-rakouskou válku v roce 1866 v Benátkách, Střezeticích, Hořiněvsi a Máslojedech, státem chráněné stromy ve Střezeticích a Hořiněvsi, zámky v Hořiněvsi a Nedělištích, les Svíb u Čistěvsi, kde probíhaly největší boje bitvy u Hradce Králové v roce 1866 a další. 10

3.2. OBYVATELSTVO Podle statistických údajů jednotlivých obcí roku 2001 bydlí na území mikroregionu Obce památkové zóny 1866 celkem 3 433 obyvatel, což představuje 2,12 % z celkového počtu obyvatel v okrese Hradec Králové. Při rozloze 5 357 ha tvoří mikroregion jednu z méně zalidněných oblastí na území České republiky. 3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr Jak zobrazuje tabulka, největší hustotu osídlení mají při své rozloze obce Všestary 92 obyv/km 2 a Světí 78 obyv/km 2. Nejméně pak obec Benátky 27 obyv/km 2 a obec Máslojedy 33 obyv/km 2. Obec Hustota osídlení obyvatel v jednotlivých obcích Rozloha (ha) Počet obyvatel Hustota osídlení (obyv./km 2 ) Průměrný věk Benátky 363 98 27 37,3 Čistěves 260 107 41 40,2 Hořiněves 1267 691 55 39,1 Máslojedy 461 150 33 40,7 Neděliště 585 342 58 37,8 Střezetice 482 310 64 38,0 Světí 320 251 78 39,3 Všestary 1619 1484 92 37,5 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 5357 3433 64 38,7 Okres Hradec Králové 87 548 159 958 183 39,7 Královéhradecký kraj 475 819 549 329 115 39,0 Zdroj: ČSÚ, údaje SLBD k 1.3.2001, obecní úřady. Průměrný věk se pohybuje téměř ve všech obcích kolem 39 let. Je mírně pod hranicí okresního a krajského průměru. Projevuje se zde stárnutí obyvatelstva a celostátní trend odlivu mladých lidí z venkovského prostředí do větších měst. Ve srovnání s jinými oblastmi v České republice mají nepatrně nižší věkový průměr okresy severní Moravy a severních Čech, a to shodně 37,2 let. Během jednoho roku dochází ke stárnutí obyvatelstva jednotlivých oblastí a okresů zhruba o 0,3 roku za předpokladu, že nedochází k výraznějšímu přírůstku ve stěhování obyvatelstva. Na grafu jasně vidíme jen nepatrné rozdíly věkového průměru při srovnávání mikroregionu s okresním a krajským průměrem. Hustota osídlení je mírně nadpoloviční oproti krajskému průměru. 11

Hustota osídlení, průměrný věk obyvatel 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 64 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 183 115 38,7 39,7 39,0 Okres Hradec Králové Královéhradecký kraj 3.2.2. Přírůstkové trendy V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty týkající se vývoje počtu obyvatelstva v letech 1996 až 2001. Na většině území České republiky počet obyvatel klesá. V mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je počet obyvatel za sledované období (1997 2002) poměrně stabilní, spíše je patrné zvyšování počtu obyvatel, průměrně o 40 lidí ročně. Vývoj počtu obyvatel za období 1997-2002 Obec 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Benátky 69 70 82 99 97 90 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Čistěves 97 97 97 106 111 108 Hořiněves 671 669 673 691 686 687 Máslojedy 119 156 169 149 170 164 Neděliště 316 315 312 342 341 350 Střezetice 311 302 301 310 308 313 Světí 254 255 253 252 252 264 Všestary 1 430 1 443 1 473 1 482 1 483 1 511 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 3 267 3 307 3 360 3 431 3 448 3 487 Zdroj: ČSÚ, Obecní úřady. 12

3.2.3. Věková charakteristika Nízká porodnost způsobuje na území mikroregionu snižování počtu obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let), jejichž podíl tvořil k poslednímu sčítání lidu v roce 2001 17 %. Před 10 lety v roce 1991 byl podíl obyvatel v předproduktivním věku o 4 % vyšší. Tento jev je obecně do značné míry způsoben odlivem mladých lidí (potencionálních rodičů) do měst, kde nacházejí více životních příležitostí. Projevuje se zde i republikový trend úbytku obyvatelstva přirozenou měrou. Dochází tak ke stárnutí obyvatelstva v mikroregionu projevujícím se růstem poměrného zastoupení obyvatel v produktivním věku. Věková struktura obyvatel v % Obec 0-14 let 15-59 let 60 + 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Benátky 17 18 55 66 28 16 Čitěves 23 16 52 61 25 23 Hořiněves 20 16 60 68 20 17 Máslojedy 11 12 53 62 36 26 Neděliště 25 16 56 63 19 21 Střezetice 21 18 56 65 23 17 Světí 19 17 57 65 24 18 Všestary 21 19 59 66 20 15 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 21 17 58 66 21 17 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Zdroj: ČSÚ, SDLB 91,01 Věk 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Věková struktura obyvatel mikroregionu Obce památkové zóny 1866 (SDLB 91,01) 17 21 58 21 66 17 1991 2001 60 + 15-59 let 0-14 let 13

Z grafu je patrné stárnutí obyvatelstva a poměrné zastoupení věkové struktury obyvatelstva za dvě období sčítání lidu. Tento trend platí obecně pro celou ČR. Česká republika v polovině 90. let (od r. 1994) zaznamenala pokles počtu obyvatel, takže jejich dnešní počet necelých 10,3 miliónů by mohl klesnout kolem r. 2015 pod 10 milionů. Současný depopulační trend zakládá perspektivu k trvalému úbytku obyvatelstva a k demografickému stárnutí. Zatím poměrně stabilní věková struktura se začíná měnit na úkor podílu dětí do 15 let, který klesl v letech 1992-1997 z 20,0 % na 17,9 %, pro rok 2020 je odhadován na 14,4 %. Podíl obyvatel 60-ti letých a starších se udržuje na 18,0 %, ale předpokládá se jeho vzrůst do r. 2020 na 27,0 %. 3.3. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ Z níže uvedených tabulek je patrný vysoký podíl obydlených rodinných domů v mikroregionu. Z celkového počtu obydlených domů je 96 % rodinných domů a 3 % bytových domů. Ve srovnání s okresem Hradec Králové je počet obydlených rodinných domů v mikroregionu o 8,4 % vyšší a obydlených bytových domů o 0,2 % vyšší. Celkem je v mikroregionu obydleno 1 152 bytů, z toho se 85 % nachází v rodinných domech a 13 % v domech bytových. V rámci celého okresu je to o 35 % bytů v rodinných domech více, naopak o 42 % bytů v bytových domech méně. Domovní fond Domy úhrnem Z toho obydlené Z úhrnu obydlených domů rodinné domy bytové domy Benátky 48 30 29 0 Čistěves 41 34 33 1 Hořiněves 252 158 139 10 Máslojedy 69 48 47 1 Neděliště 92 78 74 3 Střezetice 106 91 91 0 Světí 83 67 64 3 Všestary 465 383 372 8 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 1156 889 849 26 Okres Hradec Králové 31270 26032 22693 692 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Zdroj: SLDB 01, ČSÚ. Obec 14

Bytový fond Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Zdroj: SLDB 01, ČSÚ. Obec Byty úhrnem Z toho obydlené v tom v rodinných domech v bytových domech Benátky 58 34 33 0 Čistěves 48 38 36 2 Hořiněves 337 238 156 70 Máslojedy 81 59 53 6 Neděliště 133 116 97 18 Střezetice 120 103 103 0 Světí 101 84 68 16 Všestary 574 480 438 39 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové 1452 1152 984 151 67963 60031 31502 32822 3.4. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Rovinatý terén mikroregionu, na kterém se nachází 8 obcí, je ohraničen řekami Labe a Bystřice. Vymezené území je tvořeno převážně polemi a loukami a nachází se na něm památková oblast bojů války mezi pruskou a rakouskou armádou v roce 1866. Les Svíb je známý největšími boji v celé oblasti. Území patří mezi méně zalidněné oblasti na území ČR. Tak jako v ostatních venkovských regionech v ČR tak i v mikroregionu Obce památkové zóny 1866 podíl obyvatel v produktivním věku stoupá. Mírně roste počet obyvatel (průměrně o 40 obyvatel ročně v letech 1997-2002). Většina obydlených bytů se nachází v rodinných domech (87 %). 15

4. HOSPODÁŘSTVÍ 4.1. PODNIKÁNÍ Malé a střední podniky mají velký význam pro regionální rozvoj z hlediska vytváření konkurenčního prostředí. Představují možnost vlastní seberealizace jedinců a také se podílejí na vzhledu obce, protože jsou zpravidla umístěny na jejím území. Hlavní nevýhoda těchto firem spočívá v jejich snadné zranitelnosti, mají proto vysokou pravděpodobnost zániku. Významnou roli v podnikatelské sféře mikroregionu Obce památkové zóny 1866 sehrává živnostenské podnikání fyzických osob. Největší podnikatelskou aktivitu z hlediska živnostenského podnikání, vztaženou k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (15 59 let), vykazují obce Čistěves, kde 37 % obyvatel v produktivním věku jsou fyzicky podnikající osoby a Benátky, kde je to 29 % ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak nejnižší počet podnikajících ekonomicky aktivních osob je v obcích Střezetice a Světí (20 %). Rozvoj drobného a středního podnikání v mikroregionu je v porovnání s ekonomickým okolím mírně podprůměrný. V rámci celého okresu Hradec Králové je 27% fyzicky podnikajících osob vztaženo k počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Rozptyl druhu podnikání je široký. Převažující živností je podnikání v zemědělství, obchodní a zprostředkovatelská činnost. Vydaná živnostenská oprávnění na území mikroregionu Obce památkové zóny 1866 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Živnosti Obec Celkem Z toho fyzické podnikatelský Zemědělství osoby ch subjektů Průmysl Obchod Benátky 22 19 8 3 3 Čistěves 26 24 12 3 6 Hořiněves 112 96 23 16 27 Máslojedy 24 22 4 3 9 Neděliště 57 52 6 8 10 Střezetice 42 39 5 6 10 Světí 37 32 4 6 13 Všestary 286 262 24 58 87 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 606 546 86 103 165 Okres Hradec Králové 35 509 28 826 1 923 5 089 10 610 Zdroj: OŽÚ HK, obecní úřady. V počtu vydaných živnostenských oprávnění na sto obyvatel má Mikroregion Obce památkové zóny 1866 o 23 % méně vydaných oprávnění oproti celkovému stavu v okrese Hradec Králové. 16

4.2. EKONOMICKÉ UKAZATELE Rozdělení výnosu daní mezi stát a obce ovlivňuje výši obecních příjmů a předurčuje finanční samostatnost obcí. Systém rozpočtového určení daní vznikl v souvislosti s reformou daňového systému a reformou místních rozpočtů z roku 1993. Od té doby doznal několika úprav. V prvních letech se změny týkaly pouze rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických osob vybraného v rámci okresu mezi obce a okresní úřad. Spočívaly ve vytváření pro obce výhodnější proporce sdílené daně na úkor okresních úřadů. V roce 1996 byla provedena zásadní změna, která spočívala v rozšíření spektra sdílených daní o výnos daně z příjmu právnických osob a v participaci státního rozpočtu na výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen daně ze závislé činnosti). Tato úprava zaznamenala k začátku roku 2001 dalších změn. Podle nového zákona se počítá zejména s 20,59 % podílem měst a obcí celé ČR na výnosu sdílených daní: z přidané hodnoty, z příjmů fyzických osob jak ze závislé činnosti, tak samostatně výdělečně činných a z příjmů právnických osob. Podíl bude závislý na počtu obyvatel a na koeficientech velikostní kategorie obce (od 0,2598 u obcí do 100 obyvatel až po 2,8123 v Praze). Dle veřejné diskuse k novému zákonu o rozpočtovém určení lze předpokládat, že menší obce s vysokou nezaměstnaností by měly mít vyšší daňové příjmy. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, který je jedním z rozhodujících ukazatelů Evropské unie, není v České republice na úrovni okresní či mikroregionální sledován. Jednou z možností, jak posoudit hospodářskou situaci mikroregionu, je výtěžek z daní vybraných finančními úřady od jednotlivých plátců. 4.2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy z daní v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 dosáhly v roce 2002 hodnoty 4 755 Kč v přepočtu na obyvatele (dle ČSÚ 3487 obyvatel v mikroregionu). druh daně 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Daň z příjmu FO 2 281 1 971 2 602 1 762 3 715 4 199 Daň z příjmu PO 3 087 3 657 4 071 4 108 4 205 3 987 Daň ze závislé činnosti 4 882 4 899 4 788 5 478 3 146 3 600 Správní a místní poplatky 232 266 169 193 189 220 Daň z nemovitostí 2 413 4 834 4 160 4 812 4 682 4 574 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 12 895 15 627 15 790 16 353 15 937 16 580 4.2.2 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost je v rámci České republiky na velmi nízké úrovni a mikroregion Obce památkové zóny 1866 patří v tomto směru mezi oblasti s podprůměrnou daňovou výtěžností přepočtenou na obyvatele. 17

Daňové příjmy v Královéhradeckém kraji se pohybují v rozpětí od 1 829 Kč na obyvatele po 35 098 Kč s průměrem 5 508 Kč. Vzhledem k tomu, že tento průměr je tažen vysokou hodnotou Hradce Králové, nedosahuje jej 80 % obcí. Vedle center cestovního ruchu (Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Říčky, Špindlerův Mlýn) jsou v popředí ještě malé obce s relativně vysokým počtem podnikajících fyzických osob (Lhota pod Hořičkami 40 na 245 obyvatel). Podprůměrných hodnot dosahují opět především obce pod 500 obyvatel, z okresů Náchod a Jičín, z větších měst a obcí Radvanice u Trutnova, Velké Svatoňovice a Meziměstí. Při porovnání daňové výtěžnosti na obyvatele v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866, nalezneme mezi jednotlivými obcemi výrazné rozdíly. Průměrná daňová výtěžnost se v letech 1997-2002 pohybovala od 2 741 Kč (Benátky 1997) do 5 811 Kč (Všestary 2001) na obyvatele. Průměr v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v tomto sledovaném období činil 4 755 Kč na obyvatele. Zatímco průměrný daňový výnos na obyvatele se v České republice v letech 1997-2000 pohyboval v rozmezí 6 850-7 320 Kč, v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je nižší. V rámci objektivity je nutno dodat, že odečteme-li daňové příjmy MÚ Praha, Plzeň, Brno a Ostrava, tak se daňové příjmy v České republice v letech 1997-2000 pohybovaly v rozmezí 5 400-5 600 Kč na obyvatele. I z tohoto hlediska je daňová výtěžnost v mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci České republiky na podprůměrných hodnotách. Daňová výtěžnost na obyvatele v obcích mikroregionu Obce památkové zóny 1866 Daňová výtěžnost na obyvatele v Kč Obec 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Benátky 2 741 3 076 3 641 3 552 5 204 5 542 Čistěves x x x x x 3 838 Hořiněves 4 326 4 135 4 525 5 124 4 282 4 271 Máslojedy 3 687 5 399 x 5 301 4 098 4 058 Neděliště 3 471 5 059 5 699 4 644 3 873 4 149 Střezetice 3 991 4 264 4 368 4 362 3 553 3 898 Světí 3 268 4 384 4 332 4 464 3 223 3 447 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Všestary 4 112 5 217 5 436 4 944 5 811 5 615 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 3 968 2 673 5 022 4 834 4 793 4 754 Zdroj: Obecní úřady dotazníkové šetření (Máslojedy neposkytnuty údaje za rok 1999, Čistěves poskytnuty údaje jen za rok 2002) 4.3. VÝZNAMNÍ ZAMĚSTNAVATELÉ, PODNIKATELÉ Informace jsou sestaveny z dotazníkového šetření. Benátky Pohostinství obec Prodejna se smíšeným zbožím obec Zemědělská výroba - RGHP 18

Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Autodoprava - Jiří Špás SHR (Soukromě hospodařící rolník) - František a Miloslav Zyklovi SHR - Jiří a Ladislav Ludvovi Výroba umělého kamene firma Fa Pa Jiří Kos Zednické práce - Jaroslav Macháček Podlahové krytiny - Michal Pakosta Obchod - Černá Obchod - Šoula Obchod - Podlipná (Želkovice) Obchod - Karabinová (Žíželeves) Pohostinství - Šafrová Pohostinství - Šoula Kadeřnictví - Ferbasová (Skalice) Truhlářství - Hátle Klempíř, pokrývač - Jonáš (Žíželeves) Sportovní potřeby - Vejprava Výroba kosmetiky - Křivková Stavební firma - ASJ s.r.o. Prodej nářadí Pavlík (Žíželeves) Zemědělství - Agrochov Zemědělství Bílý Zemědělství Ing. Štěrba, Ing. Černý (Vrchovnice) Zemědělství Černý (Želkovice) Zemědělství Ing. Černý (Žíželeves) Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin Petr Richter Opravy výrobků pro osobní spotřebu Josef Mádl Restaurace Iva Brejlová Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků Šárka Kovářová Instalatérské práce Martin Brož Příprava staveniště, demolice a zemní práce František Malík Veterinární lékař MVDr. Blanka Karešová Vodoinstalační a topenářský materiál Jiří Němeček Renovace automobilových veteránů Pavel Krejčí Oprava motorových vozidel Luděk Neměček Zemědělství Ladislav Volák Silniční motorová doprava nákladní Ivo Novák Silniční motorová doprava nákladní Luboš Valášek Klempířství Pavel Pražák Vodoinstalatérství, opravy pracovních strojů Rudolf Novotný SHR František Kolovratník Zemědělství Ing. Ivan Horák Zemědělství Ing. Otakar Šafka Zemědělství Václava Černá Prodej zboží Konzum sp. dr. Obrábění, broušení Brykr Jiří Krejčí 19

Všestary Zemědělské družstvo Všestary Ing. Jaroslav Šafka Autoservis Aliňák pan Aliňák Auto a pneuservis Kulhánek Autoodtah Němeček Zdeněk Němeček Autobazar Lípa Josef Štefanka Zámečnictví Došel Ladislav Došel Umělecké kovářství ATTA s.r.o. pan Diviš Výroba nábytku Bauer interier pan Bauer Velko a maloobchod plastových výrobků Evaplast pan Kučera Prodej modelové železnice a velkoobchod svíček Deltax 4.4. ZEMĚDĚLSTVÍ Mikroregion Obce památkové zóny 1866 z hlediska přírodních podmínek má pro zemědělskou výrobu velmi dobré podmínky. Orná půda zaujímá většinu výměry zemědělského půdního fondu. Z tohoto faktu vyplývá i značná ekologická nestabilita území. 4.4.1. Půdní fond Zemědělský půdní fond představují především půdy těžké až středně těžké. Z hlediska genetických půdních představitelů se vyskytují především hnědozemě a hnědé půdy na orné půdě. 4.4.2. Zemědělská výroba Vyhovující půdní a klimatické podmínky vyhovují především rostlinné výrobě. Rostlinná výroba: obilniny (pšenice ozimá), cukrovka, zelenina (celer, cibule, mrkev ve středně těžkých půdách, okrajově petržel, kapusta, zelí, čínské zelí, brokolice, květák), kukuřice (k silážování), objemná krmiva, olejniny (na půdách horší jakosti řepka olejná). Živočišná výroba: převažuje chov skotu (krávy, jalovice, telata a býci ve výkrmu), s tím souvisí produkce mléka (mléko je dodáváno na trh dle tržních podmínek) a produkce hovězího masa. Před rokem 1990 se zemědělství podílelo na celkové zaměstnanosti v mikroregionu zhruba 1/3. Vlivem strukturálních změn v zemědělství došlo jednak k poklesu produkce, jednak k výraznému snížení počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Mezi nejdůležitější zaměstnavatele v zemědělství patří transformovaná zemědělská družstva: Zemědělské družstvo Všestary a Agrochov Hořiněves. 20

ZD Všestary hospodaří na 1 900 ha zemědělské půdy. Díky zahraniční kapitálové účasti je zajištěno pěstování plodin z dovezené sadby (Holandsko) zcela novou technologií. Je zde dlouholetá tradice pěstování cibule. Vypěstovaná mrkev patří chutností k nejlepším v ČR. Přes obrovský útlum pěstování cukrovky v rámci ČR je zde pěstována na 350 ha. Pšenice ozimá patří kvalitou k nejlepším v ČR a dosahuje pekařské jakosti. V živočišné výrobě se družstvo orientuje na volný odchov skotu (jalovice z holštýnsko-frišského chovu). Součástí podnikání je i obchodní činnost (prodej zemědělských strojů). Vedle těchto rozhodujících subjektů hospodařících na zemědělské půdě hospodaří v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 velký počet zemědělců a rolníků, kteří obhospodařují zemědělskou půdu do výměry 1 ha. 4.5. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Transformace zemědělských podniků, jejich produkce a přebytky pracovníků v tomto sektoru a celkové snižování počtu zaměstnanců i v ostatních podnicích jsou jednou z příčin současné ekonomické a sociální situace. Její negativní dopady se nevyhýbají ani Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Největší problém spatřují zemědělci ve stále výraznějších cenových disproporcích mezi vstupy a farmářskými cenami. Avšak i za této situace nelze očekávat odliv pracovníků z tohoto odvětví. Zemědělské podniky, po předchozích etapách provedených personálních úprav, si udržují v současné době takové stavy pracovníků, které odpovídají jejich potřebám, případně jsou mírně poddimenzovány. Daňová výtěžnost obcí mikroregionu na obyvatele byla k roku 2001 jedna z nižších v České republice. Uchazeči o zaměstnání nenacházejí v místě bydliště pracovní příležitosti a tak musí obyvatelé hledat práci nejen mimo svoji obec, ale také mimo mikroregion. A to vše s sebou přináší řadu typických problémů jako je dojíždění za prací, nedostatečná dopravní obslužnost, stěhování zaměstnaných i nezaměstnaných převážně za prací do měst. Ve venkovských mikroregionech jsou to právě malé a střední podniky, které mohou poskytnout více pracovních příležitostí pro obyvatele jednotlivých obcí. A proto by mělo být právě zájmem obcí, aby tyto podnikatele zainteresovávaly v rozvíjení své činnosti a vytvořily s nimi partnerství při jednáních a získávání podpor na jejich udržení a rozvoj. Jedná se např. o společný postup v jednáních s úřadem práce za účelem využití jeho politiky aktivní zaměstnanosti, využívání podpor malého a středního podnikání, dotací z programů na podporu strukturálně postižených a slabých regionů nebo účast v programech EU, jejichž jednotlivá opatření směřují k podpoře zemědělských organizací, obcí i podnikatelských subjektů. 21

5. TRH PRÁCE 5.1. NEZAMĚSTNANOST Vývoj míry nezaměstnanosti V 90. letech prošla ČR řadou strukturálních změn. Mezi tyto změny patří zejména změna ekonomické struktury podle vlastnictví, velikost podniků, regionů, sektorů a odvětví. Tyto procesy se zásadním způsobem projevily v oblasti zaměstnanosti, zejména ve změněné poptávce po profesně kvalifikační struktuře pracovních sil a v odvětvové a regionální struktuře zaměstnanosti. Ke změnám došlo i v celkové míře ekonomické aktivity obyvatel. Republikově v průběhu let 1990 až 1996 klesl počet ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku o 4,2 %. Strukturální změny, zánik neproduktivních podniků a přechod na tržní poptávkový systém práce stačila státní politika zaměstnanosti uspokojivě krýt do roku 1997. Toto období charakteristické nízkou nezaměstnaností bylo vystřídáno obdobím stagnace ekonomického vývoje a prudkým nárůstem nezaměstnanosti. Koncem roku 1998 překročila její míra hranici 7 %. Přes zpomalení ekonomického růstu a zrychlení transformace podnikové sféry byla v roce 1999 celorepubliková míra nezaměstnanosti 9 % a v roce 2000 8,3 %. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti již 8,9 %, v roce 2002 to bylo 6,55 % a v září roku 2003 se snížila na 6,31 %. Míra nezaměstnanosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 pohybuje od roku 2000 0,9 % nad republikovým průměrem. V letech 2000-2003 je míra nezaměstnanosti vzhledem k okresu HK i kraji téměř o 2 % vyšší, v listopadu roku 2003 až o 3 %, jak je zobrazeno v tabulce míry nezaměstnanosti. Mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 patří (k 31.12.2003) Hořiněves (16,72 %, 54 nezaměstnaných) a Čistěves (12,5 %, 6 nezaměstnaných). Nejnižší nezaměstnanost je v obcích Neděliště (4,0 %, 7 nezaměstnaných) a Všestary (4,95 %, 39 nezaměstnaných). Míra nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných v mikroregionu 2001 2002 2003 Obce Míra nez. (%) Počet nezam. Míra nez. (%) Počet nezam. Míra nez. (%) Počet nezam. Benátky 9,52 4 7,14 3 9,52 4 Čištěves 6,0 3 4,0 2 12,5 6 Hořiněves 14,1 43 10,49 32 16,72 54 Máslojedy 9,59 7 13,7 10 10,67 8 Neděliště 10,06 16 11,32 18 4,0 7 Střezetice 10,34 15 9,66 14 5,0 7 Světí 5,8 8 4,35 6 6,77 9 Všestary 5,12 40 4,99 39 4,95 39 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 8,8 136 8,2 124 10,1 134 Okres Hradec Králové 6,1 6,5 6,6 Královéhradecký kraj 6,3 6,5 6,9 ČR 7,9 7,3 9,9 Zdroj: ÚP Hradec Králové, CSÚ 22

Vývoj míry nezaměstnanosti ( v %) 10 10,1 9,9 9 8,9 8,8 8 8,1 7,9 8,2 7,6 7,3 7,3 7 6 6,1 6,5 6,3 6,1 6,5 6,6 5 4 2000 2001 2002 2003 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové ČR Kraj královéhradecký 5.2. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Nezaměstnanost je v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 vyšší než v rámci celé ČR a míra nezaměstnanosti převyšuje republikový průměr téměř o 1 %. Výjimkou je rok 2003, kdy je míra nezaměstnanosti téměř srovnatelná s republikovým průměrem. V porovnání s okresem a krajem HK je míra nezaměstnanosti za sledované období průměrně o 1 až 2% vyšší. Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1994, od kdy se stává problémem celé ČR, sleduje celorepublikové trendy. Na snížení celkové míry nezaměstnanosti v kraji a okresu Hradec Králové oproti celorepublikovému průměru má vliv stabilizace podnikatelského zázemí, téměř dokončená restrukturalizace ve firmách a v neposlední řadě i vstup významných zahraničních investorů. Toto podnikatelské oživení chybí v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Díky jeho venkovskému charakteru, který neposkytuje dostatek pracovních příležitostí, je zde nezaměstnanost stále vysoká. 23

6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1. DOPRAVA 6.1.1. Silniční doprava Základní komunikační silniční síť Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je tvořena úseky 2 silnic I. třídy, a 1 úsekem silnice II. třídy. Zbývající komunikační síť je tvořena blíže nespecifikovaným množstvím místních účelově obslužných komunikací III. třídy. Územím procházejí dvě silnice I. třídy E 442 (Hradec Králové Hořice Jičín) a E 67 (Hradec Králové Jaroměř Dvůr Králové), dále jedna silnice II. třídy 325, která prochází mikroregionem ze severu na jih a napojuje se na silnici I. třídy E 442 vedoucí z východu na severozápad a těsně míjející obec Všestary. Silnice 325 je sběrnicí silnic III. třídy a prochází obcemi Máslojedy a Hořiněves. Negativem je špatný technický stav místních obslužných silnic III. třídy, z nichž cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu. Pohonné hmoty lze natankovat u čerpací stanice UNO-HK v Rozběřicích na Hejcmance. K dispozici jsou PHM Speciál, Naturál 95, Nafta a LPG. Čerpací stanice je situována v blízkosti silnice I. tř. E 442. 6.1.2. Železniční doprava Územím Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 prochází 2 regionální železniční tratě bez elektrické trakce. Jedna trať tvoří spojnici mezi městy Hradec Králové Hněvčeves - Jičín Turnov (trať č. 041) se zastávkami v obcích Všestary a Střezetice, druhá trať spojnicí Hněvčeves Smiřice (trať č. 046) se zastávkou v obci Hořiněves. 6.1.3. Dopravní obslužnost Všeobecně uznávanou skutečností je rovněž dlouhodobé celostátní zhoršování dopravní obslužnosti, omezování spojů v železniční i autobusové dopravě, nekontrolovatelné zvyšování nákladů, obtížná komunikace mezi dopravci a jejich zákazníky. Jejich dopady se přirozeně nevyhýbají obyvatelům, orgánům státní správy a samosprávy, ani podnikům a firmám mikroregionu. Dotazníkem starostům obcí byly zjištěny základní údaje o hlavních směrech, počtu zastávek a četnosti spojů autobusové a vlakové dopravy. Z hlediska dostupnosti dopravy lze říci, že největší výhodu mají obce Všestary, Střezetice a Hořiněves s přístupem k oběma druhům dopravy. 24

Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Přehled frekvence a hlavních směrů autobusové a vlakové dopravy autobusová doprava vlaková doprava Obec počet počet zastávek spojů/den hlavní směry zastávek spojů/den hlavní směry Benátky 1 10 HK, Hořice Čistěves 2 14 HK, Velký Vřešťov, Králíky - HK Hořiněves 5 17 HK, Smiřice, Hořice, Velký Vřešťov, HK, Smiřice, Velichovky 1 4 Hněvčeves, Jičín Máslojedy 2 10 HK, Velký Vřešťov, Boháňka Neděliště 1 24 HK Střezetice 1 8 HK, Nechanice 1 20 HK, Jičín Světí 2 10 HK Všestary 10 6 HK, Velký Vřešťov, Nechanice 1 13 HK, Jičín Zdroj: Obecní úřady Podle údajů obecních úřadů je autobusové spojení poměrně řídké v obci Střezetice a Světí. Dobré spojení mají Všestary, Střezetice a Hořiněves s využitím vlakových spojů. Obec Hořiněves zahrnuje 2 zastávky přímo v obci, 1 zastávku v Jeřičkách, 1 v Želkovicích a 1 v Žíželevsi. O víkendu je většina obyvatel venkova, mimo obce s železnicí, odkázána především na individuální dopravu. 6.2. POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ V obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se objekty k podnikání nabízejí nejvíce v obci Hořiněves a Benátky (10). Většina obcí nedisponuje volnými objekty, které by nabídly firmám k podnikatelským aktivitám a průmyslovým výstavbám. Pozemky k podnikání nabízí pouze Benátky (3,44 ha). Přehled rozlohy a počty objektů k podnikání zobrazuje uvedená tabulka. Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Obec Pozemky a objekty vhodné k podnikání Obecní vlastnictví Soukromé vlastnictví rozloha (ha) počet objektů rozloha (ha) počet objektů Benátky 0,50 2 2,94 8 Čistěves x x x x Hořiněves 0 2 0 8 Máslojedy 0 0 0 0 Neděliště 0 0 0 0 Střezetice 0 2 0 6 Světí 0 1 0 0 Všestary 0 0 0 0 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 0,50 7 2,94 24 Zdroj: Obecní úřady, Čistěves nejasný údaj v dotazníku. 25

6.3. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Na území mikroregionu spravují zásoby pitné vody pro obyvatele dva podnikatelské subjekty. Jsou jimi Vodovody a kanalizace, a.s. Hradec Králové a Vodovody a kanalizace, a.s. Nový Bydžov. Pouze obce Benátky a Střezetice nemají vybudován vodovod. Jak je patrné z tabulky většina obcí má vodovody v bezvadném stavu, některé jsou nově vystavěny. Vlastníkem vodovodu je ve všech obcích samotný provozovatel. 5 obcí má kanalizační síť pouze na dešťovou vodu. Čističky odpadních vod (ČOV) jsou na vymezeném území jen v obci Všestary. Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Obec Vodovody a kanalizační sítě Vodovod Provozovatel Vlastník Stav (%) Kanalizační síť Benátky ne ne ČOV Čistěves VAK NBydžov VAK NBydžov 100 ano - povrchová ne Hořiněves VAK HK VAK HK 100 ano - povrchová ne Máslojedy VAK HK VAK HK 100 ano ne Neděliště VAK HK VAK HK 100 ano ne Střezetice ano - povrchová ne Světí VAK HK VAK HK 100 ano - povrchová ne 2 pro areál ZŠ a 10 bytů, Všestary VAK HK VAK HK 100 ano-povrchová 1 firma Bauer, 6 domovních Zdroj: Obecní úřady 6.4. ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 jsou vybudovány celkem nové plynové přípojky. Nejstarší v obci Všestary (1993 97) a nejnovější v obcích Hořiněves a Máslojedy. Z počtu celkových domácností v obcích je nejvíce domácností připojených na plyn v obci Čistěves (95 %) a Všestary (91 %). Nejméně domácností využilo možnosti připojení na plyn v obcích Benátky (26 %) a Světí (50 %). Celkově je v mikroregionu připojeno 70 % domácností na plyn. Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Počet domácností připojených na plyn, rok plynofikace a alternativní zdroje energie Počet domácností Obec připojených v obci domácností Plynofikace Alternativní na plyn celkem (rok) zdroje energie Benátky 10 39 1998 x Čistěves 23 24 1998 x Hořiněves 139 238 1999 x Máslojedy 35 65 1998-99 x Neděliště 70 116 1996 x Střezetice 73 103 1996 x Světí 52 104 1998 x Všestary 352 386 1993-97 x Mikroregion Obce památkové zóny 1866 754 1075 Zdroj: Obecní úřady. 26

6.5. SHRNUTÍ, ZÁVĚR V oblasti dopravy stále zůstává problémem dopravního spojení s okolními městy a obcemi, kde je u řady obcí nedostatečná frekvence víkendových spojů. Výhodou je blízkost mikroregionu k hlavním tahům železnice i autobusové dopravy směr z Hradce Králové a ve 3 obcích možnost obou forem hromadné dopravy. Negativem je také špatný technický stav místních obslužných silnic III. třídy, z nichž cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu. V rámci území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 má většina obcí veřejný vodovod. Pouze dvě obce vodovod nemají. Vodovody všem ostatním obcím provozují Vodovody a kanalizace se sídlem v Hradci Králové nebo Novém Bydžově. Technický stav vodovodů je výborný. Území je plynofikováno, napojení na plyn však využívá jen 70 % obyvatelstva. K topení je využíváno tuhé palivo a elektřina (v obci Světí od roku 1993 využívají ve velké míře elektrické topení). Alternativní zdroje energie nevyužívá žádná z obcí mikroregionu. 27

7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 7.1. ŠKOLSTVÍ 7.1.1. Mateřské školy Celkem jsou v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 čtyři mateřské školy. 7.1.2. Základní školy V současnosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 nacházejí dvě základní školy v obci Hořiněves a Všestary. 7.2. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se nachází zdravotnické zařízení jen v obcích Hořiněves a Všestary. V Hořiněvsi jsou na zdravotním středisku praktický a zubní lékař. Ve Všestarech je obvodní, zubní a dětské středisko. Léky mohou být vyzvednuty v místní lékárně. 7.3. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Ve školství už delší dobu dochází k optimalizaci sítě škol. Díky snižování stavu počtu narozených dětí se některé mateřské a základní školy potýkají s nedostatkem žáků ve třídách. Ostatní školy, jak mateřské tak základní, řeší spíše otázky technického charakteru, které samozřejmě souvisejí s nedostatkem financí. Soustavný růst potřeb zdravotnických služeb souvisí na jedné straně se zhoršováním celkového stavu životního prostředí člověka a na druhé straně s růstem nároků na množství a na kvalitu poskytovaných služeb. Současná medicína je schopna pomoci člověku i ve velmi komplikovaných zdravotních situacích. Podmínkou je však vybavení zdravotnických zařízení kvalitní zdravotní technikou a vysoce kvalifikovaným zdravotnickým personálem, které jsou soustředěny převážně do velkých měst. V mikroregionu je přítomnost základních zdravotních středisek (praktických lékařů a stomatologů) a jedné lékárny pouze ve dvou střediskových obcích. Výhodou tohoto mikroregionu je těsná blízkost krajského města. Velmi důležité jsou všechny sportovní a kulturní aktivity, které se zaměřují na využití volného času dětí a mládeže. Velice záslužná a důležitá je činnost několika sportovních organizací, oddílů, sdružení a spolků dobrovolných hasičů, které svou činností umožní příjemně a aktivně strávit volný čas nejen svým členům, ale i divákům a návštěvníkům (např. při sportovních utkáních). 28

8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 8.1. ZASTOUPENÍ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH SLUŽEB V níže umístěné tabulce je uveden přehled a počet typů kulturních a sportovních zařízení v jednotlivých obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Zastoupení a dostupnost kulturních, sportovních služeb Počet v Typ zařízení mikroregionu hotely 0 penziony 0 ostatní ubytování 3 koupaliště přírodní 1 koupaliště umělé 1 půjčovna kol 0 letiště (sportovní) 0 tenisový kurt 1 volejbalový kurt 3 fitcentrum 1 rozhledna 1 naučná stezka 2 rybářský revír 4 honitba s možností lovu 9 kuželkové dráhy 0 informační středisko 0 turistická mapa (venkovní) 0 lyžařský vlek 0 jiné sportovní zařízení 3 projížďka na koních 0 zámek 3 kostel 5 hrad, zřícenina 0 jiná historická památka (vč. pomníků z války 1866) 400 přírodní zajímavost 2 Zdroj: Obecní úřady. 8.2. TURISTIKA Mikroregion je charakteristický rovinatým terénem a malebnou krajinou s výhledem na panorama Krkonoš a Orlických hor. Oblast je vhodná k provozování neextrémních odpočinkových sportů, jako je pěší turistika nebo cykloturistika. Území mikroregionu nabízí svým návštěvníkům zajímavé historické pozoruhodnosti v souvislosti s bitvou u Hradce Králové v roce 1866 a další kulturní a historické památky. 29

8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky Areál památkové zóny 1866 Chlum Prostor, kde byla 3. července 1866 svedena prusko-rakouská bitva a kde je soustředěno převážné množství z více než 460 evidovaných památek, byl vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 208/1996 Sb. prohlášen památkovou zónou Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové. Na výšinách u obce Chlum, v lese Svíb a v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 byla svedena bitva, která patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Mrtví byli ukládáni do hromadných hrobů, ve výjimečných případech byli mrtví důstojníci pohřbíváni samostatně a na vesnických hřbitovech. Na území postupně začaly vznikat pomníky, mnohé z nich mají symbolický charakter. Přibývaly kříže a to především na hromadných hrobech, o které se postaral pruský řád Johanitů (hlavně v roce 1867). Dále brzy po válce vnikla značná část útvarových pomníků válčících stran. Tak vznikl co do rozsahu i kvality ojedinělý soubor vojenské funerální plastiky, o které pečoval Komitét v čele s účastníkem bitvy - Janem Nepomukem Steinským. Vedle pomníků vznikla i řada účelových zařízení sloužících k podnícení turistického ruchu. K ochraně bojiště byl v roce 1894 postaven strážní domek na Chlumu, v roce 1899 k němu přibyla 25 m vysoká rozhledna a restaurace. Do roku 1904 bylo provedeno první turistické značení a číselné označení jednotlivých pomníků. Vyvrcholení činnosti Komitétu bylo postavení Muzea války 1866 na Chlumu. Expozice výzbroje a výstroje bojujících armád byla slavnostně otevřena 3. července 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy. Na počátku 50. let byl Komitét zrušen a znovu se jej podařilo obnovit až v roce 1990. V současné době zajišťuje péči o více než 400 pomníků v památkové zóně Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které je od roku 1993 správcem areálu, ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války 1866. Zámek Hořiněves Barokní zámek a zámeček postavený Janem hrabětem Šporkem. Zámek se 34 místnostmi je po rekonstrukci oken, střechy, fasády a vnitřních prostor. Zámek i přilehlý zámeček s 8 místnostmi je nabízen k odprodeji. 30

Kostel sv. Prokopa - Hořiněves Kostel v centru obce z roku 1384. Kostel sv. Mikuláše Hořiněves (Žíželeves) Ojedinělá stavba vesnického baroka. Kostel sv. Ondřeje Světí Kostel je na seznamu státních kulturních památek. Pomníky bitvy 1866 Benátky 31