KULTURA 2016 ČINOHRA Národní divadlo: Strakonický dudák; Ze života hmyzu Stavovské divadlo: Jedenácté přikázání; Kámen; Les; Mikve; Modrý pták; Othello, benátský mouřenín Nová scéna: Po sametu; Zemětřesení v Londýně OPERA Státní opera: Macbeth BALET Státní opera: La Bayadère; Romeo a Julie LATERNA MAGIKA Nová scéna: Human Locomotion; Cocktail 012 The Best of Informační brožura
Strakonický dudák (Národní divadlo) Josef Kajetán Tyl Nejslavnější hra českého klasika. Báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Je to také národní mýtus, součást naší společné paměti vypráví o našich kořenech. O tom, jak právě my vnímáme domov, přírodu a svět. Proto se právě této české hře jako jediné dostalo přídomku národní. Dudák Švanda nezná svou matku, nemá peníze a tak si nemůže vzít svoji milou Dorotku. Vydá se do světa, kde mu očarované dudy přinesou úspěch, ale ne štěstí. Unikne vězení a vrátí se domů. Zde však nenachází klid a propadá se na dno, jako by byl prokletý. Zachrání ho až Dorotčina láska. Fotograf inscenace Viktor Kronbauer Délka představení: 2 hodiny 35 minut, 1 přestávka Režie: Jan Antonín Pitínský Scéna: Ján Zavarský Kostýmy: Kateřina Štefková Hudba: Tomáš Jeřábek, Matěj Kroupa Pohybová spolupráce: Jana Hanušová Dramaturgie: Daria Ullrichová Video: Tereza Rullerová Švanda: Igor Orozovič Vocilka: Karel Dobrý / Filip Kaňkovský Rosava: Taťjana Medvecká Dorotka: Magdaléna Borová Kalafuna: Ondřej Pavelka Král Alenoros: Alexej Pyško Zulika: Antonie Talacková Alamir: Radúz Mácha Lesana: Johanna Tesařová Divuka: Jaromíra Mílová Mihulice: Eva Salzmannová Kordula: Kateřina Holánová / Hana Igonda Ševčíková Tomáš: Jan Hartl Koděra: Oldřich Vlček Šavlička: Petr Motloch Trnka: Vladislav Beneš Nalejváček: Petr Pelzer Mikuli: Petr Motloch Ze života hmyzu (Národní divadlo) Josef a Karel Čapkové Představovat slavnou alegorickou moralitu bratrských pilířů české meziválečné kultury je asi zbytečné málokdo nezná alespoň v obrysech příběh Tuláka, kterého omrzí lidé a rozhodne se na ně dívat jako na hmyz a pozoruje efemérní a povrchní život Motýlů, kořistnické a sobecké Chrobáky, Cvrčky a Lumky a nakonec bojovné a ve strašlivém životním tempu houfně hynoucí Mravence. Hra byla poprvé uvedena v roce 1922 hned na dvou scénách v Národním divadle v Brně, kde měla světovou premiéru v režii Bohuše Stejskala, a o málo později i v Národním divadle v Praze, kde se jí ujal K. H. Hilar. Národní divadlo se od té doby k Životu hmyzu pravidelně vracelo krátce po skončení druhé světové války, v roce 1946, ho zde režíroval Jindřich Honzl, v roce 1965 Miroslav Macháček, v roce 1990 Miroslav Krobot. Asi nejslavnější a dodnes vzpomínaná je Macháčkova inscenace ze šedesátých let ve scéně Josefa Svobody a s orchestrálním doprovodem pod vedením Karla Krautgartnera. Na repertoáru se udržela pět sezon a dočkala se bezmála dvou set repríz. Pro první uvedení v novém tisíciletí byla režie svěřena Danielu Špinarovi, jednomu z nejvýraznějších talentů mladé režisérské generace, který v Národním divadle pracoval již vícekrát. Jedinečné divadelní vidění, silný důraz na formu a vizualitu a velká citlivost pro současný svět a společnost činí z Daniela Špinara ideálního interpreta slavného textu, který má zvláštní schopnost v každé době odrážet její rozpory a niterná pnutí. Inscenaci doporučujeme divákům od 15 let. Fotograf inscenace: Martin Kámen Délka představení 2 hodiny 15 minut, 1 přestávka Režie: Daniel Špinar Scéna: Henrich Boráros Kostýmy: Linda Boráros Světelný design: Martin Špetlík Hudba: Petr Wajsar Choreografie: Irina Andreeva Dramaturgie: Daria Ullrichová, Jan Tošovský Tulák: Saša Rašilov Iris: Karel Dobrý Clythie: Lucie Žáčková Felix: Filip Kaňkovský Viktor: Martin Pechlát Otakar: David Matásek Kukla: Michal Kern Chrobák: Petr Motloch Chrobačka: Sabina Králová Jiný chrobák: Rostislav Trtík Cvrček: Igor Orozovič Cvrčková: Lucie Žáčková Lumek: Vladislav Beneš Larvička: Jana Pidrmanová Parazit: Jaroslav Slánský Mravenci: Karel Dobrý, Filip Kaňkovský, David Matásek, Petr Motloch, Igor Orozovič, Martin Pechlát, Jaroslav Slánský, Sabina Králová, Jana Pidrmanová, Lucie Žáčková První slimák: Radovan Klučka Druhý slimák: Kristina Sitková Diktátor: Vladislav Beneš Inženýr moderátor: David Matásek Inženýr moderátorka: Jana Pidrmanová
Jedenácté přikázání (Stavovské divadlo) František Ferdinand Šamberk, David Drábek Nezapřeš ženy své! I tak by se mohla jmenovat nejhranější Šamberkova komedie o zapřisáhlých starých mládencích. Právě zapření vlastní manželky jednoho ze čtyř přátel, který se bojí ostatním přiznat, že porušil sázku a oženil se, je základní zápletkou hry. K odhalení pravdy přispěje ženskou lstí a intrikami samozřejmě ona zapřená manželka. Staromládenecký spolek je rozpuštěn. A zdá se, že v pravý čas, protože po staromládenectví už nikdo z nich netouží. František Ferdinand Šamberk měl velký cit pro komediální situace a hra je mimořádnou hereckou příležitostí nejen pro čtyři mužské představitele starých mládenců, ale i pro ostatní postavy. Režisérem a autorem výrazné autorské úpravy je David Drábek, jehož dramatický a režijní styl se vyznačuje mimořádnou ostrostí na hranici grotesky. Ve svých inscenacích se často opírá o herecké improvizace. Inscenace obsahuje monolog na vulgární téma. Fotograf inscenace Pavel Hejný Délka představení 2 hodiny 15 minut, 1 přestávka Režie: David Drábek Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Simona Rybáková Hudba: Darek Král Choreografie: Henrieta Hornáčková Dramaturgie: Iva Klestilová Jiří Voborský: Saša Rašilov Emma: Martina Preissová Františka: Pavla Beretová Jičínský: David Matásek Vojtěch: Jiří Panzner Emanuel Střela: Jan Bidlas Beránek: Martin Pechlát Jehuda Králíček: Zdeněk Maryška Veronika: Jana Boušková Julie: Jana Pidrmanová Ferdík: Vladimír Jopek Moucha: David Prachař Les (Stavovské divadlo) Alexandr Nikolajevič Ostrovskij Ostrovského groteskní komedie neztratila nic na své aktuálnosti. Ohniskem hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství Raisu Gurmyžskou představuje les pouze šanci jak rozmnožit majetek a získat mladého milence, pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova je les pouze byznys. Druhou, neméně významnou linii hry tvoří postavy dvou potulných herců Nešťastlivce a Šťastlivce. Jejich život je naplněn ideály, které mohou v době, které vládne technokratický přístup k životu a hodnotám, jen stěží uspět. Vypočítavost, intriky, měnící se hodnoty i konvence jsou témata, která Ostrovského hře dominují. Hlavním mediálním partnerem inscenace je Česká televize. Fotograf inscenace: Martin Špelda Délka představení 3 hodiny, 1 přestávka Překlad: Leoš Suchařípa Úprava: Michal Dočekal, Jan Tošovský Režie: Michal Dočekal Scéna: David Marek Kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková Hudba: Ivan Acher Dramaturgie: Jan Tošovský Gurmyžská: Iva Janžurová Bulanov: Igor Orozovič Nešťastlivec: Igor Bareš Šťastlivec: Vladimír Javorský Axjuša: Pavla Beretová Vosmibratov: Vladislav Beneš Petr: Filip Kaňkovský Karp: Ladislav Mrkvička Ulita: Johanna Tesařová
Mikve (Stavovské divadlo) Hadar Galron Mikve prostor rituální lázně, v níž se věřící židovské ženy pravidelně očišťují se ve hře současné izraelské dramatičky Hadar Galron stává místem střetu různých přístupů k víře i k životu. Do ortodoxní komunity přichází Šira, nová lázeňská, před níž se pozvolna rozkrývají osudy místních žen dramata, o nichž všichni vědí, ale nikdo o nich nemluví. Ve své snaze pomoci naráží empatická, ale přitom razantní Šira na bariéru náboženských pravidel i lidských předsudků. Ženská komunita, stmelená léta kolem lázeňské Šošany, Širu nejprve odmítá, brání se novému pohledu i nabízeným řešením, aby se posléze v dramatickém závěru ženy pokusily vzepřít svazujícím pravidlům svého společenství. Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu, především ale nabízí vynikající herecké příležitosti prostřednictvím psychologicky bohatých postav a jejich dramatických osudů. Fotograf inscenace: Bohdan Holomíček Délka představení: 2 hodiny 50 minut, 1 přestávka Překlad: Ester Žantovská Režie: Michal Dočekal Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková Hudba: Miloš Orson Štědroň Dramaturgie: Daria Ullrichová Šošana: Iva Janžurová Šira: Vanda Hybnerová Esti: Jana Boušková Chedva: Eva Salzmannová Tehíla: Jana Pidrmanová Miki: Antonie Talacková Hindi: Taťjana Medvecká Eliševa: Pavla Beretová / Marie Poulová Modrý pták (Stavovské divadlo) Maurice Maeterlinck Modrý pták jako touha po prchavém, neuchopitelném štěstí. Dobrodružná cesta za duší věcí a tvorů kolem nás, která sama o sobě je cílem - jen na cestě může ústřední dvojice pochopit, že mezilidské vztahy a vzájemný soucit jsou tím, co nám přinese onoho "modrého ptáka". Nejznámější text vlámského symbolisty, nositele Nobelovy ceny Maurice Maeterlincka je jednou z nejpůsobivějších alegorií světové literatury, a proto promlouvá jak k dospělému, tak dětskému divákovi. Bohatá autorova fantazie oživující svět kolem nás inspiruje tvůrce k opulentnímu scénickému ztvárnění a slibuje podívanou pro všechny, kdo se rádi nechávají okouzlovat. Překlad: Šárka Belisová, Alena Morávková Režie: Štěpán Pácl Scéna: Andrej Ďurík Kostýmy: Iva Němcová, Lucia Škandíková, Tereza Kopecká Dramaturgie: Jan Tošovský Hudba: Jakub Kudláč Pohybová spolupráce: Veronika Kotlíková Mytyl: Pavlína Štorková Tyltyl: Filip Kaňkovský Chléb, Jedle, Bratříček, který se narodí: Jan Bidlas Cukr, Břečťan: Radúz Mácha Víla, Béryluna, Sousedka, Vrba: Lucie Juřičková Pes: Pavel Baťek Kocour: Saša Rašilov Světlo, Noc, Dcerka: Jana Pidrmanová Tatínek, Topol: Ondřej Pavelka Maminka, Mateřská láska: Martina Preissová Babička, Lípa, Vůdce štěstí: Johanna Tesařová Dědeček, Dub, Vůdce přízemních štěstí, Čas: Václav Postránecký Králik, Modré dítě: Patrik Děrgel
Othello, benátský mouřenín (Stavovské divadlo) William Shakespeare Nejslavnější ze všech dramatiků stačil zpodobnit ve svém díle snad všechny lidské vášně a lidské slabosti. Othello je jednou z jeho her nejproslulejších. Příběh statečného maurského vojevůdce, který podlehl zelenooké stvůře žárlivosti, je natolik sugestivní a přesvědčivý, že je ctěn nejen jako umělecké dílo, ale je zmiňován i v odborné psychologické literatuře. Shakespeare ovšem nezkoumá ve svých hrách pouze dispozici, vlastnost, posedlost jedné osoby ostatně nemůžeme si být jisti, zda ještě hlouběji propadlým do pekla žárlivosti není Jago. Shakespeare ve svých tragediích staví úplný svět, v kterém nezvladatelné vášně propukají. Benátky jsou ve válečném stavu, nejvyšší hodnost v armádě má muž odlišné pleti, kdekdo chce udělat kariéru Tak začíná tragedie, ve které i ten nejstatečnější ztratí svou integritu. Fotograf inscenácie Martin Kámen Délka představení 2 hodiny 30 minut, 1 přestávka Překlad: Jiří Josek Režie: Daniel Špinar Scéna: Lucia Škandíková Kostýmy: Iva Němcová Světelný design: Martin Špetlík Dramaturgie: Daria Ullrichová Othello: Karel Dobrý Jago: David Prachař Desdemona: Magdaléna Borová Cassio: Igor Orozovič Emilie: Lucie Žáčková Bianca: Jana Pidrmanová Šašek: Jana Boušková Benátský dóže: Jiří Štěpnička Brabanzio: Alois Švehlík Lodovico: Vladislav Beneš Roderigo: Patrik Děrgel Montano: Jan Jankovský Po sametu (Nová scéna) Ivan Lamper, Jiří Adámek V listopadu 2015 uběhlo již 26 let od Sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty. Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla (někdy nazývaného novým voice-bandem ), pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu rubrice, která týden co týden vychází v časopisu Respekt. Její autor Ivan Lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události i zcela efemérní epizody v životě naší země a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získáme panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát. Fotograf inscenace Jakub Fulín Délka představení: 1 hodina 50 minut, hraje se bez přestávky. Režie: Jiří Adámek Scéna a kostýmy: Jakub Kopecký Dramaturgie: Jan Tošovský Hudba: Michal Nejtek Sound-design: Jan Veselý Pohybová spolupráce: Zuzana Sýkorová Hrají: Saša Rašilov / Filip Kaňkovský / Pavol Smolárik / Petr Vančura / Taťjana Medvecká / Pavla Beretová
Zemětřesení v Londýně (Nová scéna) Mike Bartlett Pozoruhodná hra úspěšného současného britského dramatika měla premiéru v Londýně v roce 2010. Autor se inspiroval Čechovovými Třemi sestrami. Právě na jejich osudech sledujeme příběh, odehrávající se od šedesátých let 20. století do daleké budoucnosti. Nejstarší ze tří sester Sarah se věnuje ekologické politice. Nemá děti a její manželství se rozpadá. Prostřední sestra Freya prožívá traumatické těhotenství. Nejmladší Jasmine je nezodpovědná a sexuálně nevázaná mladá dívka. Oproti Čechovovi nechal Bartlett otce tří sester na živu. Jeho proklamace nikdy jsem neměl mít děti výrazně ovlivní životní kroky hlavních hrdinek. Zemětřesení v Londýně revuální formou vypráví příběh o odpovědnosti za vlastní život ale také o víře v budoucnost a důvěře ke světu, bez nichž nelze smysluplně žít. Délka představení: 2 hodiny 25 minut, 1 přestávka V představení dne 28. 1. 2016 a 7. 3. 2016 jsou použity anglické titulky. Překlad: Lucie Kolouchová Režie: Daniel Špinar Scéna: Henrich Boráros Kostýmy: Lucia Škandíková Dramaturgie: Iva Klestilová Freya: Jana Pidrmanová Sarah: Jana Janěková ml. Jasmine: Pavla Beretová Steve: Michal Sieczkowski Colin: Jan Bidlas Tom: Filip Kaňkovský Starý Robert Crannock: Vladislav Beneš Grace, Stará paní, Marina: Magdaléna Borová Paní Andrewsová: Johanna Tesařová Peter, Emily: Lucie Polišenská Simon, Businessman, Dr. Tim: Filip Rajmont Carter: Alexej Pyško Mladý Robert: Radúz Mácha Kámen (Stavovské divadlo) Marius von Mayenburg Marius von Mayenburg napsal hru Kámen u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi jednoho z nejznámějších symbolů svržení totalitních režimů ve střední Evropě. Je rok 1993 a Heidrun hlavní hrdinka hry se se svou starou matkou a pubertální dcerou vrací do svého rodného domu. Má to být nový začátek jejich života. Jenže v domě ožívají obrazy z minulosti, na povrch se dostávají staré křivdy. Dům se tak stává jednou z hlavních postav. Je mlčícím nositelem lidských osudů, ve kterém se příběh, zabírající časové období od nástupu fašismu až po nedávnou minulost, odehrává. Násilné vysidlování, zabavování majetků a opětovné navracení je téma, které rezonuje i u nás. Fotograf inscenace: Petr Veselý Délka představení 1 hodina 40 minut, hraje se bez přestávky Režie: Michal Dočekal Scéna: Martin Chocholoušek Kostýmy: Zuzana Bamnušek Krejzková Hudba: Václav Havelka, Martin Tvrdý Dramaturgie: Iva Klestilová Witha: Kateřina Winterová Wolfgang: Martin Pechlát Heidrun: Lucie Žáčková Mieze: Jana Preissová Stefanie: Antonie Talacková
Macbeth (Státní opera) Giuseppe Verdi OPERA Bezuzdná ctižádost, nezřízená touha po moci a záhadné věštby, to jsou ingredience psychologického operního thrilleru a prvního ze tří unikátních spojení tvorby Giuseppa Verdiho a Williama Shakespeara. Verdi patřil po celý svůj život k velkým obdivovatelům slavného alžbětinského dramatika. Když v létě 1846 hledal námět pro svou desátou operu, vybral si posléze Macbetha. Jako bytostný operní dramatik dobře poznal, kolik možností mu příběh o korumpující síle moci nabízí. Libreto tentokrát důsledně respektovalo dramatickou linii. V Macbethovi Verdi zahájil cestu k hudebnímu dramatu, v němž je zpěv podřízen dramatické situaci a odráží psychologii a vnitřní pocity postav a v němž je dramatický obsah mnohem důležitější než belcanto neboli krásný zpěv. Opera se po premiéře 14. 3. 1847 v Teatro alla Pergola ve Florencii vydala po Evropě a byla s úspěchem hrána až do roku 1865, kdy Verdi dílo zásadně přepracoval pro pařížské uvedení v Théâtre-Lyrique. Délka představení: cca 2 hodiny 50 minut, jedna přestávka po 2. dějství Nastudováno v italštině, v představení jsou použity české a anglické titulky. Hudební nastudování: Jiří Štrunc Dirigent: Jiří Štrunc Režie: Martin Čičvák Scéna: Hans Hoffer Kostýmy: Marija Havran Sbormistr: Pavel Vaněk, Adolf Melichar Dramaturgie: Jitka Slavíková Pohybová spolupráce: Tomáš Krivošík Orchestr Státní opery Sbor Státní opery Macbeth: Martin Bárta Lady Macbeth: Anda-Louise Bogza Banco: Miloš Horák / Zdeněk Plech Macduff: Richard Samek / Martin Šrejma Malcolm: Ondřej Koplík / Václav Sibera Doktor: Ivo Hrachovec / Roman Vocel Dvorní dáma: Jana Sibera / Lucie Silkenová La Bayadère (Státní opera) Ludwig Minkus BALET Romantický balet o chrámové tanečnici z exotického prostředí Indie na hudbu Ludwiga Minkuse je dědictvím pozdního romantismu. Milostný příběh s orientálním námětem, pompézní výpravou a virtuózními tanečními výkony je často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes. Novou verzi tohoto slavného baletu, vytvořenou v duchu neoklasické taneční estetiky, nastudoval Javier Torres, mexický choreograf, kterého české publikum zná již z úspěšné inscenace Šípkové Růženky. Příběh nenaplněné lásky, v bohaté scénické i kostýmové výpravě, je skutečným bonbónkem pro milovníky velkých klasických děl a zároveň velkou výzvou pro soubor Baletu ND. Fotografové inscenace: Anna Rasmussen, Martin Divíšek, Pavel Hejný Délka představení: 2 hodiny 35 minut, 1 přestávka (25 minut) Choreografie: Javier Torres, Marius Petipa Režie: Javier Torres Hudební nastudování: Václav Zahradník Scéna: Annukka Pykälainen Kostýmy: Erika Turunen Světelný design: Daniel Tesař Video: Lunchmeat Dirigent: Václav Zahradník, Sergej Poluektov Asistenti choreografie: Ingrid Němečková, Michaela Černá Baletní mistři: Marie Hybešová, Tereza Podařilová, Jiří Kodym Hudební úprava: Jan Valta, Václav Zahradník Orchestr Státní opery Nikia: Nikola Márová / Miho Ogimoto Solor: Michal Štípa / Karel Audy / Michal Krčmář Gamzatti: Rebecca King / Alina Nanu Solorova matka: Michaela Černá / Nelly Danko Nikiina matka: Marie Hybešová / Dadja Altenburg-Kohl Bráhman, velekněz: Jiří Kodym / Viktor Kocian Magdavea, tantrický mistr: Mathias Deneux / Gianvito Attimonelli Aya: Jana Jodasová Rádža: Tomáš Kopecký / Marek Svobodník
Romeo a Julie (Státní opera) Sergej Prokofjev BALET Nová verze slavného baletního titulu vytvořená v duchu neoklasické taneční estetiky, k němuž se zejména čeští tvůrci a diváci rádi vracejí. Balet Romeo a Julie měl právě v Čechách svou světovou premiéru 30. prosince 1938 v Národním divadle v Brně. Romeo a Julie patří vždy k velmi úspěšným inscenacím a jeho uvádění na scénách Národního divadla v Praze má svoji tradici. Patří k titulům, které zdobí repertoár velkých divadel. V případě nové inscenace Baletu ND jde tedy kromě základní osy příběhu jako takového, o dílo značně odlišné. Důvod zášti a věčného sváru mezi rody Monteků a Kapuletů není v původní Shakespearově tragédii blíže určen. Petr Zuska si tento základní aspekt dovoluje v rámci inscenace pojmenovat coby věčný konflikt mužského a ženského principu, dvou polarit vzájemně vždy oscilujících na hraně přitažlivosti i nevyhnutelného ostrého antagonismu. Konflikt rácia a iracionálna, dobrých plánů a nekontrolovatelného následného zmaru. Konflikt mezi člověkem a Bohem. Esence výše zmíněného bude červenou nití celého představení jako faktor tzv. druhého plánu, který však nestojí mimo samotný příběh, naopak ho prostupuje, ovlivňuje a spoluvytváří. Fotografové inscenace: Martin Divíšek, Pavel Hejný, Diana Zehetner Délka představení 2 hodiny 10 minut, 1 přestávka Choreografie: Petr Zuska Režie: Petr Zuska Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Roman Šolc Světla: Pavel Dautovský, Petr Zuska Dirigent: Václav Zahradník, Sergej Poluektov Asistenti choreografie: Tereza Podařilová, Alexej Afanassiev, Michaela Černá, Radek Vrátil Tančí sólisté, soubor Baletu ND a děti z Baletní přípravky ND Hraje Orchestr Státní opery Julie: Marta Drastíková / Andrea Kramešová / Magdaléna Matějková Romeo: Ondřej Vinklát / Francesco Scarpato / Guido Sarno / Jiří Waňka Královna Mab: Nikola Márová / Miho Ogimoto / Sophie Benoit / Alina Nanu Lorenzo: Viktor Konvalinka / Alexander Katsapov / Karel Audy Merkucio: Mathias Deneux / Matěj Šust / Petr Strnad Tybalt: Giovanni Rotolo / Marek Svobodník / Viktor Kocian Paní Monteková: Rebecca King / Michaela Wenzelová / Ivanna Illyenko Pan Kapulet: Michal Štípa / Jiří Kodym / Ondřej Novotný Komediantka: Alina Nanu / Irina Burduja / Daria Lazucová / Klára Jelínková Komediant: Veaceslav Burlac / Gianvito Attimonelli / Sergej Gherciu Human Locomotion (Nová scéna) LATERNA MAGIKA Práce Eadwearda Muybridge je veřejnosti dobře známá, ne tak jeho životní příběh. Ambiciózní projekt režisérského tandemu SKUTR se zabývá světově známým a pro vývoj fotografie a filmu velmi významným fotografem Eadweardem Muybridgem, který vynalezl chronofotografii, rychlou závěrku, zoopraxiskop... Laterna magika má s prací Eadwearda Muybridge mnoho společného pohyb, fotografie, film. Vizuálně pohybová inscenace Human Locomotion za pomoci principů Laterny magiky nechává diváky nahlédnout Muybridgeův životní příběh. Partnerem inscenace je Národní technické muzeum. Fotograf inscenace: Marek Volf Délka představení 1 hodina 20 minut, představení se hraje bez přestávky Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) Choreografie: Jan Kodet Scéna: Jakub Kopecký Kostýmy: Jana Morávková, Jakub Kopecký Hudba: Petr Kaláb Projekce: Lunchmeat, Jakub Kopecký Asistenti choreografie: Zuzana Hrzalová, Pavel Knolle Eadweard Muybridge: Marek Daniel Flóra: Zuzana Stavná Major Harry Larkyns: Jakub Gottwald Tančí: Libor Kettner / Štěpán Pechar / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Alexandr Sadirov / Jakub Sedláček / Ondřej Sochůrek / David Stránský / Pavlína Červíčková / Anna Dvořáková / Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Kateřina Stupecká / Lucie Šimůnková / Lucie Šturcová / Eva Zápotocká / Tamara Kšírová
Cocktail 012 The Best of (Nová scéna) LATERNA MAGIKA V inscenaci Cocktail 012 - The Best of představujeme divákům průřez repertoáru Laterny magiky ze současnosti i minulosti formou nejoblíbenějších scének z různých titulů. Komponovaný večer je reprezentativní přehlídkou nejrůznějších témat a uměleckých postupů, které Laterna magika využívá, a umožňuje divákovi, aby se s nimi seznámil a některá představení třeba navštívil v jejich celovečerní podobě. Uvádíme ukázky z minulosti (např. Krkolomná jízda z Variací 1963) i současných projektů (Casanova, Graffiti, Legendy magické Prahy). Součástí je také krátká revue Code 58.08, kterou Laterna magika oslavila v roce 2008 50. výročí svého založení. Code 58.08 je malou podívanou na to, jak se film a digitální technologie mohou jednou rozvinout spolu s taneční složkou v rukou mladé generace. Nechybí retro taneční výstup, pohled do zákulisí a malá prohlídka míst spojených s Laternou magikou a jejím působením, která diváci projdou spolu s ústřední dvojicí tanečníků. Délka představení: 1 hodina 40 minut, 1 přestávka Námět a dramaturgie: Václav Janeček Režie, střih a kamera: Jan Loukota Hudba: Stanislav Abrahám Sound-design: Stanislav Abrahám Scéna: Miloslav Heřmánek Kostýmy: Jarmila Konečná, Pavel Knolle, Roman Šolc, Šárka Polak Hejnová, Jan Skalický, Pavel Ivančic Krkolomná jízda: Štěpán Pechar / Pavel Knolle / Daniela Koutná / Viktorie Vrublevská / Veronika Blažejovská / Tereza Chábová / Zuzana Herényiová / Anna Dvořáková / Eva Zápotocká / Tamara Kšírová Tarantella: Daniela Koutná / Tereza Chábová / Zuzana Herényiová / Eva Zápotocká / Radka Slatinská / Anna Dvořáková / Veronika Blažejovská / Tamara Kšírová / Pavlína Červíčková Duše: Veronika Blažejovská / Radka Slatinská / Filip Janda / Libor Kettner / David Stránský / Štěpán Pechar / Alexandr Sadirov / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Jakub Sedláček / Petr Münch Graffiti: David Stránský / Ondřej Vinklát / Libor Kettner / Eva Zápotocká / Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Štěpán Pechar / Alexandr Sadirov / Anna Dvořáková / Marek Svobodník / Veronika Blažejovská / Jakub Sadílek / Jakub Sedláček / Tamara Kšírová / Pavlína Červíčková Sochařství: Zuzana Herényiová / David Stránský / Veronika Blažejovská / Filip Janda Východ slunce: Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Eva Zápotocká Tanec: Radka Slatinská / Daniela Koutná / Petr Münch / Štěpán Pechar / Filip Janda / Libor Kettner / Tereza Chábová / Alexandr Sadirov / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Tamara Kšírová/ Anna Dvořáková Duet Papagena a Papageny: Veronika Blažejovská / Tereza Chábová / Štěpán Pechar / David Stránský Code 58.08: Veronika Blažejovská / Zuzana Herényiová / Tereza Chábová / Štěpán Pechar / David Stránský / Libor Kettner / Eva Zápotocká / Anna Dvořáková / Alexandr Sadirov / Daniel Rybicki / Jakub Sadílek / Tamara Kšírová / Petr Münch
PRAVIDLA POUŽITÍ INFORMAČNÍ BROŽURY A OBCHODNÍ PODMÍNKY: 1. Informační brožura je platná do 31. 12. 2016 a opravňuje držitele k nákupu až 10 (deseti) vstupenek na vybraná představení Národního divadla s 50% slevou. 2. Kupóny lze využít POUZE NA TATO PŘEDSTAVENÍ v Národním divadle, Stavovském divadle, Státní opeře a na Nové scéně uváděná do 31. 12. 2016: ČINOHRA Národní divadlo: Strakonický dudák; Ze života hmyzu Stavovské divadlo: Jedenácté přikázání; Kámen; Les; Mikve; Modrý pták, Othello, benátský mouřenín Nová scéna: Po sametu; Zemětřesení v Londýně OPERA Státní opera: Macbeth BALET Státní opera: La Bayadère; Romeo a Julie LATERNA MAGIKA Nová scéna: Human Lomocotion; Coctail 012 The Best of Některá představení mohou být v důsledku plánované rekonstrukce Státní opery v sezoně 2016/17, která začíná 1. 8. 2016, buď zrušena, nebo uvedena na scéně Hudebního divadla Karlín či na jiné alternativní scéně. Národní divadlo si vyhrazuje právo na změnu programu, obsazení, ceníku, zrušení představení nebo jeho přesunutí na jiné hlediště (jinou scénu) u všech představení. 3. Kupóny z kupónové knížky nelze uplatnit na místa na I. a II. galerii, na místa se sníženou viditelností a místa na stání v Národním a Stavovském divadle. 4. Vstupenky je možné obvykle rezervovat maximálně na 3 dny. V den představení a jeden den před představením nelze vstupenky již rezervovat. V den představení a jeden den před představením je nutné vstupenky zakoupit bez rezervace na pokladnách Národního divadla. 5. Slevu při použití kupónů nelze kombinovat s jinými slevami, akcemi nebo s Kartou věrného diváka. 6. Informační brožura je přenosná. 7. Nabídka je omezena kapacitou hledišť, a proto doporučujeme včasný nákup vstupenek. 8. Tato sleva neplatí při nákupu vstupenek prostřednictvím smluvních partnerů ND a při nákupu přes internet. 9. Postup pro uplatnění: Rezervace vstupenek: online na www.narodni-divadlo.cz (max. 10 ks), telefonicky (224 901 448), nebo e-mailem: info@narodni-divadlo.cz Vyzvednutí vstupenek na pokladnách ND: Osobně lze slevu uplatnit pouze v denních pokladnách ND (ne ve večerních pokladnách otevíraných 45 minut před představením ve foyer divadel), ne u smluvních prodejců, ne prostřednictvím internetu. Zaslání vstupenek poštou po ČR: Po vystavení rezervačního čísla si lze objednat vstupenky na dobírku (poplatek 80 Kč), nebo na doručení poštou s předchozí platbou (poplatek 50 Kč). Objednávka musí obsahovat originální kupóny, číslo rezervace, počet vstupenek, název a datum představení, fakturační a dodací adresu objednávajícího. Objednávku zašlete poštou na adresu: Národní divadlo Oddělení objednávek, Ostrovní 1, 112 30 Praha 1. 10. Při nedodržení některého z uvedených pravidel Vám sleva nebude poskytnuta. 11. Komentované prohlídky divadla nejsou zahrnuty v ceně. Bližší informace naleznete na www.narodni-divadlo.cz/cs/prohlidky. 12. Nedílnou součástí informační brožury je kupónová knížka. 13. Jakékoliv napodobování a kopírování této informační brožury a kupónové knížky je trestné. Kupónová knížka je součástí informační brožury a je samostatné neprodejná. 14. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek týkajících se tohoto projektu nás, prosím, kontaktujte na telefonním čísle zákaznického servisu BONUSYS +420 602 371 099. Zákaznický servis BONUSYS je Vám k dispozici každý pracovní den od 9:00 do 17:00 hodin. 15. Kompletní program a další představení, na která se budou kupóny vztahovat, najdete vždy aktuálně na stránkách www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel. Vyberte Národní divadlo 2016. 16. Všeobecné obchodní podmínky jsou uvedeny v plném znění na našem webu www.bonusys.cz/vseobecne-obchodni-podminky. Na těchto stránkách jsou také informace sdělované spotřebiteli před uzavřením smlouvy a podmínky pro odstoupení od uzavření smlouvy včetně formuláře o odstoupení od smlouvy.
AKTUÁLNÍ PROGRAM K TOMUTO PROJEKTU SLEDUJTE NA www.bonusys.cz www.bonusys.cz www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel
Denní pokladny Národního divadla: Národní divadlo (Hlavní pokladna ND ve foyer Nové scény) Národní 4, Praha 1 Pondělí Pátek 9:00 18:00 hodin Sobota Neděle a státní svátky 10:00 18:00 hodin Informační brožuru vydává: PRO BONUSYS s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 IČ: 286 17 231 Obchodní oddělení a distribuce: Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1 Tel: +420 602 371 099, E-mail: bonusys@bonusys.cz www.bonusys.cz Distributor je povinen Vám na vyžádání vystavit daňový doklad. Cena informační brožury je 1 099 Kč. Státní opera Wilsonova 4, Praha 1 Pondělí Neděle 10:00 18:00 hodin Stavovské divadlo Železná 24, Praha 1 Pondělí Neděle 10:00 18:00 hodin ND Informace o vstupenkách a jejich rezervace: www.narodni-divadlo.cz Tel: 224 901 448 (Pondělí Neděle 10:00 18:00 hodin) E-mail: info@narodni-divadlo.cz ND Objednávky vstupenek: Národní divadlo oddělení objednávek, obchodní odbor ND, Ostrovní 1, Praha 1, 112 30 Tel: 224 901 319 (Pondělí Pátek 9:00 17:00 hodin) E-mail: objednavky@narodni-divadlo.cz