Jak rozvíjet ehealth v Česku Ing. Zdeněk Vitásek, MBA, ředitel OOIS ZPŠ Mladá Boleslav, předseda sekce informatiků SZP ČR
Definice ehealth Elektronické zdravotnictví (ehealth) je souhrnný název pro nástroje založených na informačních a komunikačních technologiích, které podporují a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a životního stylu. zahrnuje předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními nebo osobní komunikaci mezi pacienty navzájem nebo mezi zdravotnickými oborníky, interakci mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče. obsahuje sítě pro zdravotní informace, elektronické zdravotní záznamy, služby telemedicíny a osobní přenosné a mobilní komunikační systémy pro sledování a podporu pacientů.
Přínosy zavedení ehealth Dostupnost informací v reálném čase jak zdravotníkům, tak i případně pacientům Rychlé informace znamenají správné a rychlé diagnostice a mohou zkvalitnit a zefektivnt léčbu Odpadají vyšetření již provedená, léčba může být rychlejší Odpadá využívání pacientů jakožto distributorů dokumentace Nabízí potenciál pro zlevňování zdravotní péče
Přínosy zavedení ehealth Redesign práce lékařů a zdravotníků Lékař pracuje s větším objemem informací při snížení administrativy Uložení dokumentace ve strukturovaných datových objektech Zrychlí orientaci v dokumentaci Umožní sestavování trendů a identifikaci rizik Rychlou výměnu nebo sdílení Elektronická preskripce Zvýší bezpečnost Umožní dálkový předpis léčiva Zamezí duplicitní preskripci a zneužívání systému
Národní koncepce rozvoje ehealth Ministerstvem zdravotnictví zřízen k 1. říjnu 2007 mezirezortní koordinační výbor pro ehealth Zástupci 6 ministerstev, Parlamentu, Senátu, zdravotních pojišťoven Snaha komplexně řešit problematiku elektronického zdravotnictví Oblasti ehealth: Zdravotní dokumentace Elektronická preskripce Identifikace pojištěnce a poskytovatele Zdravotní registry Telemedicína, registry poskytovatelů zdrav.péče Datová rozhraní Klasifikační systémy Systémy podpory klinického rozhodování Předávání dokumentů se zahraničím Zdravotnické informační systémy pro občany
Centrální server s odkazy k pacientským dokumentacím Dokumentace uložena v místě svého vzniku Zdravotnická zařízení zajišťují pokud možno trvalou dostupnost dat resp. replikace dat do úložiště Elektronický identifikátor pojištěnce řeší mimo jiné přístup lékaře k pacientově dokumentaci, nosič informace o preskripci či elektronická peněženka Elektronická preskripce jeden z hlavních pilířů koncepce, užívání systému na principu dobrovolnosti Národní číselníky Národní koncepce rozvoje ehealth Centrální evidence poskytovatelů + elektronický podpis
Přístupy k budování ehealth Centralizované a decentralizované systémy ehealth Obecné podmínky (platí i pro decentralizovaný přístup) Data vedena ve strukturované formě podporující analyzování, sestavování trendů, hledání závislostí vyhledávání. Celostátně platné číselníky metod a jednotek Prokazatelnost zajišťována elektronickým podpisem a časovým razítkem
Centralizovaný přístup k budování ehealth Data uložená mimo zdravotnická zařízení Náročná ochrana osobních informací Přístupy k dokumentaci zaznamenávány do protokolů Členění dokumentace na sdílenou část společnou pro všechna ZZ dle přístupu individuelní část záznamy konkrétního lékaře Podmínkou fungování je dostupnost centra, či průběžná replikace dat Centrální systém velmi dobře funguje v Izraeli, prezentovaný zdravotní pojišťovnou Makabi Evropa optimální model nákladně hledá
Zhodnocení podmínek rozvoje ehealth v ČR Relativně solidní výchozí podmínky Vysoká penetrace IS v lůžkových zdravotnických zařízeních Velký podíl strukturované dokumentace Od roku 1997 k dispozici datový standard DASTA, chybí legislativní podpora k jeho prosazování a závaznému užívání Číselník 17000 laboratorních položek Ne všechny informační systémy aktualizovány na aktuální verzi DASTY Solidní podíl ambulantních IS nekompatibilita s DASTOU absence strukturované dokumentace Zřídka zaostalá výpočetní technika, snadná dostupnost nové
Zhodnocení podmínek rozvoje ehealth v ČR Absence elektronické identifikace zdravotnického pracovníka Snaha řešit zákonem o zdravotních službách národním registrem zdravotnických pracovníků Připravena základní infrastrukrura elektronického receptu v testování Rozvoj ehealth je nejvíce blokován 2 aspekty Dobrovolnost - každý čeká, až to bude fungovat. Do té doby nehodlá investovat peníze ani čas. Tím znehodnocuje investice druhých. Zbytečné investice do alternativních technologií. Příliš vysoko nastavené nároky, těžko komunikovatelné, ztráta podpory v terénu a spojence v prosazování systému. Absence jasné vize demotivuje.
Doporučení rozvoje ehealth v ČR Omezené zdroje nepřejí velkým projektům Akcent na strukturovanou komunikaci jak mezi zdravotnickými zařízeními, tak i s navazujícími institucemi Realizace prostřednictvím komunikačního uzlu Integrování komunikačních technologií na základě B2B technologií do informačních systémů ošetřujících lékařů Komunikace s komplementem pro odesílání žádanek a poloautomatizovaný příjem a zakládání výsledků, vyžádání výsledků Objednávání pacienta k ambulantnímu či předávání k lůžkovému ošetření, získávání výsledků z těchto vyšetření a jejich zakládání Komunikace s úložištěm receptů nejen pro vystavení elektronické preskripce, ale i pro sledování případných rizik
Doporučení rozvoje ehealth v ČR Komunikace se zdravotními pojišťovnami Odesílání vyúčtování a příjem zúčtovacích protokolů, vše ve struktorovaném tvaru Přístup do individuálního účtu pacienta na základě zákona Další individualizované informace z karet pojištěnce ČSSZ projekt elektronické neschopenky ÚZIS předávání statistických informací Poučení v lokálně fungujících systémech Inspirace v analogických agendách národního hospodářství
Zhodnocení doporučení ehealth v ČR Střízlivá a realistická vize Využití vybudovaného potenciálu včetně pořízených investic Nutná legislativní korekce řešící paralelní fungování papírového a elektronického zdravotnictví (přechodové období) a zavedení elektronického identifikátoru zdravotnického pracovníka Zvýšení komfortu a bezpečí pacienta Zajištění dostupných informací a snížení pracnosti zdravotnickým pracovníkům motivace ke změně Zefektivnění vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění
Děkuji za pozornost Zdenek.Vitasek@zpskoda.cz Praha 26. října 2011