4. Průmysl a zaměstnanost, rozvoj služeb

4. Průmysl a zaměstnanost, rozvoj služeb 4.1. Historie - vznik průmyslu Okrajová poloha území v rámci českých zemí a nedostatek surovin kromě dřeva byly vážnou překážkou rychlejšího rozvoje průmyslu. Ke změně došlo teprve po vybudování železničního spojení koncem 19. a začátkem 20. století. Nejprve to byly trati Hranice n. M. Vsetín, Valašské Meziříčí Rožnov a Vsetín Velké Karlovice. Koncem 20. let k nim přibylo spojení ze Vsetína až do Bylnice a do Púchova na Slovensku. Počátky průmyslové výroby na území nynějšího okresu Vsetín se datují zhruba od šedesátých let 19. století. Vznikly první sklárny, dřevařský průmysl a výroba ohýbaného nábytku, na původní soukenictví navázala tovární výroba tkalcovská a pletárenská. Nejstarším dodnes existujícím průmyslovým podnikem je papírna v Rožnově pod Radhoštěm. V období mezi dvěma světovými válkami měly na hospodářský rozvoj území rozhodující vliv mimo již uvedená odvětví také nově založené podniky v oboru strojírenství, gumárenství, elektrotechniky a zbrojního průmyslu. Po 2. světové válce a hlavně po roce 1948 došlo ve znárodněných průmyslových podnicích ke koncentraci a specializaci výroby, většina provozů byla rozšířena a podstatně modernizována. Na zelené louce vznikly také zcela nové moderní podniky v odvětví elektrotechnickém a chemickém. O dynamice průmyslové výroby v okrese svědčí například skutečnost, že v letech 1971 1975 dosahovalo průměrné roční tempo růstu průmyslové výroby (15,7 %) nejvyšších hodnot mezi tehdejšími okresy České republiky. Průmysl byl a je koncentrován hlavně do tří největších měst okresu, tj. do Vsetína, Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. 4.2. Rozvoj průmyslu- průmyslová zóna 22

rozloha - 53,9 ha PZ - součást územního plánu v roce 2004 zahájení výstavby rychlostní komunikace R35 zajišťující přímé napojení na rychlostní komunikaci ve směru Olomouc - Ostrava 53,9 ha pozemků již ve vlastnictví města výhodná lokalizace Inženýrské sítě jsou dovedeny k hranici průmyslové zóny a jejich dobudování závisí na obsazení zóny dalšími investory. V průmyslové zóně v současné době provozuje činnost pouze CIE Chequia, s.r.o. v oboru podnikání Výroba plastových výrobků a pryžových výrobků. Firma zahájila provoz v září r. 2003 a k 31.12.2004 zaměstnávala 90 pracovníků. Plocha pozemků průmyslové zóny ve vlastnictví investora činí 5 ha, na dalších 5 ha má předkupní právo. V současné době probíhají jednání s potenciálními zahraničními investory o dalším obsazení průmyslové zóny. Prezentace průmyslové zóny je zajištěna v českém a anglickém jazyce formou brožur a textu na internetových stránkách města. Informace o průmyslové zóně shromažďuje agentura CzechInvest, která také poskytuje informační servis potenciálním investorům. 4.3. Nejvýznamnější podniky ve městě DEZA a.s. Po roce 1990 vznikly privatizací Urxových závodů firmy DEZA a.s. (www.deza.cz, info@deza.cz) a CS CABOT spol. s r.o. Firma DEZA je monopolním zpracovatelem surového benzolu a černouhelného dehtu v ČR. Svou zpracovatelskou kapacitou 150 000 tun/rok surového benzolu a 350 000 tun/rok dehtu patří mezi velké podniky v uvedeném oboru. DEZA, a. s., se sídlem ve Valašském Meziříčí je jediným českým výrobcem aromatických uhlovodíků a dalších technických látek vyráběných z černouhelného dehtu a benzolu. 23

Předmětem činnosti společnosti je zpracování dehtu, směsných dehtových olejů, surového benzolu a surovin pro výrobu fenolů. DEZA, a.s., vyrábí základní aromáty benzen, toluen, směs xylenů, fenol, kresoly, xylenoly, z polyaromatických uhlovodíků pak především naftalen, anthracen a karbazol. Z naftalenu je vyráběn ftalanhydrid a následně dioktylftalát. Z výrobků dehtového souboru se jedná především o výrobu dehtových olejů, dehtových nátěrů, suroviny pro výrobu sazí a černouhelných smol. Za velmi významnou považuje DEZA svou ekologickou politiku. Výrobní provozy podniku jsou vybaveny dopalovnami koncových plynů a dalšími stupni zachycování znečištění a zařízeními pro čištění emisí vypouštěných do jednotlivých složek životního prostředí. Podnik má moderně řešenu výrobu energií, separaci a čištění odpadních vod. Ke zneškodňování průmyslových odpadů byla vybudována spalovna s kapacitou 10 kt/rok. Rok Tabulka č. 1: Přehled ekologických investic DEZA, a.s. v letech 1994 2003 náklady (mil. Kč) na ekologické investice celkem celkové investice % ekologických ovzduší Ostatní 1994 165 70 235 369 64 1995 211 61 272 534 51 1996 68 145 213 479 44 1997 66 257 323 473 68 1998 14 49 63 248 25 1999 11 22 33 59 56 2000 24 12 36 112 32 2001 29 2 31 414 7 2002 34 1 35 565 6 2003 61 1 62 432 14 celkem 683 620 1 303 3 685 35,3 DEZA- výkony a počty pracovníků 24

CS CABOT Firma CS CABOT (www.cabot.cz) v návaznosti na zpracování dehtu vyrábí a prodává saze pro výrobu pneumatik a technické pryže. Výstavba nového závodu s kompletní technologií firmy Cabot započala v roce 1992 a výroba na dvou výrobních linkách byla zahájena v květnu 1994. Výrobky se prodávají na trhu pod ochrannými značkami firmy CABOT. Valašskomeziříčský závod je jednou ze šesti evropských sazoven firmy CABOT. Mimo jiné využívá služeb technického centra v Leidenu v Holandsku. Spolupracujeme s dalšími prodejními místy po celé Evropě. Ústředí CABOTu je v Bostonu v USA a hlavní výzkumné a vývojové středisko se nachází v Billerice, nedaleko Bostonu. CABOT má 36 závodů ve 21 zemích, z nichž 24 jsou sazovny. 25

Sklárny Valašské Meziříčí Po roce 1989 došlo k rozdělení podniku na samostatné soukromé společnosti. Ve výrobě pokračuje STV Glass a.s. (www.stvglass.cz) Hlavním výrobním programem společnosti STV Glass a.s. je produkce skleněných dílů (kónusů) pro barevné televizní obrazovky ve velikosti 14" až 32". Vlastnictví společnosti STV Glass a.s. je rozděleno mezi firmu Schott Benelux B.V. (75%) a firmu NEG (Nippon Electric Glass Co. Ltd.) (25%). Mezi nejvýznamnější zákazníky se řadí skupina LG Philips. Výroba kónusů probíhá v nepřetržitém procesu 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu a je plně automatizovaná. Ve fiskálním roce 2003/2004 dosáhla firma STV Glass a.s. obratu více než 1,5 miliardy Kč, s průměrným počtem zaměstnanců 586. Investice v tomto fiskálním roce dosáhla výše 100 mil. Kč. Tesla Valašské Meziříčí Po roce 1989 se firma TESLA rozdělila na společnosti Tesla-Holomý (www.tesla-holomy.cz) a TVM spol. s r.o. (www.tvm-valmez.cz), které převzaly a dále rozvíjejí původní výrobní program. Další podniky, živnostníci Ve městě působí stovky středních a malých firem. Výběr z jejich www stránek je přílohou elektronické verze Zprávy o stavu města. Valašské Meziříčí je městem průmyslu, ale také živnostníků. 26

Počet vlastních podnikajících podnikatelů ke 31.12.2004 fyzické osoby 6 712 právnické osoby 590 celkem 7 302 Počet platných živnostenských oprávnění koncesovaných živností 541 vázaných živností 1 238 řemeslných živností 2 799 volných živností 8 827 celkem 13 405 V roce 2004 bylo vydáno 692 nových živnostenských listů a 39 nových koncesních listin. Podpora rozvoje malého a středního podnikání Rozvojový program týkající se podnikatelského prostředí vychází ze skutečnosti, že jako hlavní faktor ekonomického rozvoje a zajištění konkurenceschopnosti území je rozvoj malých a středních podniků (MSP). Toto poznání je rozšířeno jak ve vyspělých tržních ekonomikách zemí Evropské unie a USA, tak v zemích střední a východní Evropy, které lze charakterizovat jako transformující se ekonomiky. Vymezení malých a středních podniků je následující: podniky, které mají méně než 250 zaměstnanců a které splňují kritérium nezávislosti. MSP vytvářejí značný počet pracovních míst, což je obzvláště v současné době velmi důležitým faktorem hovořícím pro co nejintenzivnější podporu a vytváření podmínek rozvoje tohoto sektoru. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky se MSP v regionech ČR podílejí na celkové zaměstnanosti asi 57 % a na tvorbě HDP přibližně 70%. Vláda ČR schvaluje každým rokem svým usnesením podmínky pro poskytování státní podpory malému a střednímu podnikání v ČR. Realizací programů je vládou pověřena Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., Praha /dále jen ČMRZB/. Díky vytvoření sítě poboček ČMRZB / v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě/ jsou programy malým a středním podnikům lépe dostupné. Další výhodou je, že Hospodářská komora České republiky dále jen HK ČR, uzavřela v roce 1998 smlouvu o spolupráci s ČMRZB pod názvem Prodloužené ruce v tom smyslu, že HK ČR dala ČMRZB k dispozici svou celorepublikovou síť okresních hospodářských komor dále jen OHK. Pracovníci OHK, konkrétně pro mikroregion Valašskomeziříčsko - Kelečsko Hospodářské komory okresu Vsetín, budou ČMRZB vyškoleni v poskytování poradenství o jednotlivých programech podpory malého a středního podnikání. Roku 2004 došlo ke schválení vládního usnesení 1006/2004, jež obsahuje projekt ZAP - Zjednodušení administrativních postupů při vstupu a průběhu podnikání. Projekt bude probíhat v roce 2005 ve třech etapách a spočívá v tom, že by na živnostenském úřadě mělo vzniknout Centrální registrační místo, kde podnikatel bude moci na jednom místě vyřídit všechny podstatné záležitosti související se vstupem do podnikání a s případnou změnou v podnikání. Půjde o záležitosti, které mají vztah k živnostenskému úřadu, k finančnímu úřadu, k úřadu práce a České správě sociálního zabezpečení. Nepůjde o jednotlivé úkony, které podnikatel provádí k těmto úřadům zvlášť, pouze o poskytnutí informací a možností získání informací a formulářů. 4.4 Zaměstnanost Míra nezaměstnanosti v okresech ČR, v okresech sousedících s okresem Vsetín a v jednotlivých obcích okresu Vsetín je zachycena v příloze 1. 27

Příloha 1- Míra nezaměstnanosti v obcích okresu Vsetín k 31.1.2005 Choryně Lešná Kunovice Kelč Loučka Podolí 1 Hošťálková Kladeruby Police Kateřinice Branky Mikulůvka Liptál Valašské Meziříčí Jarcová Oznice Pržno Ratiboř Jablůnka Lhota u Vsetína Bystřička Růžďka V s e t í n Ústí Janová Zašová Velká Lhota Hovězí 2 Malá Bystřice Zubří Vidče Valašská Bystřice Halenkov Rožnov pod Radhoštěm Vigantice Nový Hrozenkov Dolní Bečva Hutisko-Solanec Prostřední Bečva Karolinka Horní Bečva Velké Karlovice Leskovec Huslenky Seninka Prlov Valašská Polanka Lužná Zděchov Pozděchov Valašská Senice Míra nezaměstnanosti 1 Loučka 2 Střítež nad Bečvou 3 Valašské Příkazy Lačnov Lidečko Horní Lideč Francova Lhota Střelná 3,01-6,00 % (1) 6,01-9,00 % (3) 9,01-12,0 % (19) 12,01-15,0 % (21) 15,01-18,0 % (12) x 18,01 % a více (3) 0 5 10 15 3 Študlov Kilometry 28

Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 31.12.2004 Sokolov Cheb Tachov Karlovy Vary Domažlice Chomutov Plzeň - jih Klatovy Louny Rakovník Plzeň - sever Rokycany Plzeň - město Most Teplice Strakonice Prachatice Kladno Beroun Příbram Děčín Ústí nad Labem Litoměřice Písek Nymburk Praha - východ Praha Praha - západ Česká Lípa Mělník Benešov Tábor České Budějovice Liberec Jablonec nad Nisou Mladá Boleslav Kolín Pelhřimov Semily Jičín Kutná Hora Jindřichův Hradec Havlíčkův Brod Jihlava Trutnov Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou Pardubice Chrudim Žďár nad Sázavou Třebíč Náchod Znojmo Ústí nad Orlicí Svitavy Blansko Brno - město Vyškov Brno - venkov Břeclav Šumperk Jeseník Prostějov Olomouc Hodonín Bruntál Kroměříž Přerov Opava Karviná Ostrava - město Zlín Uherské Hradiště Nový Jičín Vsetín Frýdek - Místek Český Krumlov Míra nezaměstnanosti v okresech sousedících s okresem Vsetín k 31.12.2004 Míra nezaměstnanosti < 6,01 % (11) 6,01-9,0 % (32) 9,01-12,0 % (15) 12,01-15,0 % (11) >15,00 % (8) Přerov 12,7% Nový Jičín 12,6% Frýdek - Místek 14,3% Kroměříž 11,9% Zlín 8,4% Uherské Hradiště 8,0% Vsetín 10,9% Míra nezaměstnanosti v sousedních okresech SR k 30.11.2004: Čadca 10,6% Bytča 13,3% Považská Bystrica 8,2% 29