EKONOMIKA CHOVU LOVECKÝCH PSŮ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Kristýna Krepsová KREPSOVÁ KRISTÝNA EKONOMIKA CHOVU LOVECKÝCH PSŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2006

Za pomoc při zpracovávání zadaného úkolu děkuji Ing. Luboši Drmlovi a dále všem chovatelům a majitelům loveckých psů, kteří mi ochotně poskytli potřebné informace.... Krepsová Kristýna

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem [druh kvalifikační práce] na téma: EKONOMIKA CHOVU LOVECKÝCH PSŮ zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Ve Skryjích dne 28. 4. 2006... Krepsová Kristýna

Podle staré indiánské legendy rozdělil kdysi Manitou říši člověka a říši zvířat hlubokou propastí. Když se propast rozevírala, přeskočil pes v poslední chvíli k člověku. A tak pes provází člověka v dobách dobrých i zlých již několik desítek tisíc let. Je jeho přítelem, společníkem, ale i pomocníkem, zejména pak člověka lovce myslivce.

EKONOMIKA CHOVU LOVECKÝCH PSŮ Abstrakt V diplomové práci Ekonomika chovu loveckých psů byly popsány možné metody oceňování loveckých plemen psů, výnosy a náklady z chovu a držení loveckých psů. Dále byla vytvořena metodika oceňování loveckého psa. Klíčová slova Lovecky upotřebitelný pes Náklady Výnosy Chov Zkoušky lovecké upotřebitelnosti Oceňování THE ECONOMICS OF BREEDING HUNTING DOGS Abstract In the thesis The economics of breeding hunting dogs are described conceivable methods of the hunting dogs valuation, profits and expenses of breeding and keeping of the hunting dogs. Hereafter there is formulated methodology of the hunting dogs valuation. Key words Hunting dogs Costs Profits Breeding Tests of hunting skills Valuation

OBSAH 1. Úvod 1 1.1. Materiál 2 1.2. Metodika 3 1.3. Oceňování majetku 3 2. Nákladový způsob 5 2.1. Náklady na pořízení štěněte 5 2.2. Náklady na výstavy 10 2.3. Náklady na výcvik 13 2.4. Náklady na chov 19 2.5. Náklady na veterinární péči 23 2.6. Náklady na krmivo 25 2.7. Ostatní náklady 26 3. Výnosový způsob 30 3.1. Výnosy z chovu a držení psů 30 4. Porovnávací způsob 32 5. Oceňování sjednanou cenou 33 6. Nové možnosti oceńování psa/feny 34 6.1. Metodika podle Věstníku ČMS 1985 34 6.2. Metodika podle Ing. Drmly 37 6.3. Metodika podle K. Krepsové 39 7. Diskuse 46 8. Závěr 48 9. Seznam použité literatury 49 10. Přílohy

1. Úvod: Nedávno mne kamarád myslivec požádal o umístění inzerátu o prodeji 3leté feny pointra s PP na síť internet. Fena měla podzimní zkoušky v I. ceně a na oblastní výstavě obdržela ocenění výborná. Finanční hodnotu své feny stanovil kamarád na 15 000 Kč. Já jsem si v tu chvíli položila otázku: Jakou finanční hodnotu má můj pes výmarského ohaře dlouhosrstého? V diplomové práci se proto zabývám oceňováním psů, ale také nástinem nákladových a výnosových položek, které souvisí s chovem nebo držením psa. Pokusím se vytvořit metodiku, s jejíž pomocí bychom mohli určit finanční hodnotu psa. Problematika stanovení ceny psa je velmi komplikovanou a složitou záležitostí. Zákon o myslivosti a předpisy vydané na jeho realizaci ukládají uživatelům honiteb používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy. Pro zjišťování upotřebitelnosti psů loveckých plemen slouží všechny zkoušky, na kterých jsou zkoušeny disciplíny potřebné pro loveckou upotřebitelnost. Blíže jsou tyto zkoušky popsány v kapitole 2.3. Náklady výcvik. Dle vyhlášky č. 244/2002 Sb. jsou stanoveny počty psů pro jednotlivé druhy honiteb. Pro honitbu, která nemá stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy drobné zvěře se stanoví počty držených psů takto: a) v honitbě o výměře do 1000 ha jeden pes se zkouškami z výkonu pro vyhledání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře, druhý pes se zkouškou z výkonu norování, b) do 3 000 ha dva psi se zkouškami z výkonu vyhledání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře a jeden pes se zkouškou z výkonu norování, c) od 3 000 ha tři psi se zkouškami z výkonu v vyhledání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře a dva psi se zkouškou z výkonu norování. Pro honitbu, která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy spárkaté zvěře, se stanoví počty držených psů takto: a) v honitbě o výměře do 1 000 ha jeden pes se zkouškami z výkonu vyhledání spárkaté zvěře a dosledování zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené spárkaté zvěře a jeden pes se zkouškou z výkonu norování,

b) do 3 000 ha dva psi se zkouškami výkonu vyhledání spárkaté zvěře a dosledování zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené spárkaté zvěře a jeden pes se zkouškou z výkonu norování, c) od 3 000 ha tři psi se zkouškami výkonu vyhledání spárkaté zvěře a dosledování zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené spárkaté zvěře a dva psi se zkouškou z výkonu norování. V případě, že honitba má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěře, se počet držených psů se zkouškou z výkonu norování stanoví takto: a) v honitbě o výměře do 3 000 ha jeden pes, b) v honitbě o výměře od 3 000 ha dva psi. V případě, že honitba nemá stanovenou jakostní třídu, minimální stav a normovaný stav drobné zvěře nebo spárkaté zvěře, stanoví se pro všechny výměry honitby počet držených psů takto: a) jeden pes se zkouškami z výkonu pro vyhledání, dohledání a přinesení zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře, b) jeden pes se zkouškami z výkonu vyhledání a dosledování zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené spárkaté zvěře, c) jeden pes se zkouškou z výkonu norování. Pro oboru se počet psů stanoví takto: a) jeden pes se zkouškami z výkonu vyhledání a dosledování zastřelené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené spárkaté zvěře, b) jeden pes se zkouškou z výkonu norování. 1.1. Materiál: Jak jsem uvedla výše, ve své práci se zabývám metodami oceňování psů, ale také přehledem nákladů a výnosů, které souvisí s držením nebo chovem psů. Pro přiblížení problematiky nákladů a výnosů bylo nutné prostudovat velké množství kynologické literatury. Narozdíl od problematiky oceňování psů, které se věnovalo velmi málo autorů. První článek zabývající se cenou štěňat a dospělých psů loveckých plemen byl uveřejněn v roce 1985 ve Věstníku ČMS. Dále se tomuto tématu věnoval FEUEREISEL (1998), který přibližoval nákladový způsob oceňování loveckého psa. Tentýž autor (2003) se zabýval také oceňováním

zvěře. První metodiku oceňování psů se pokusil vytvořit DRMLA (2001), která byla zaměřena zejména na plemena služební. Další prameny mi poskytli tito autoři HROMAS (2000), BÁČA a KNOLL (1966), PROCHÁZKA (1994), DOSTÁL (1998), TAYLOR (1994), FOGLE (1995), KUPČÁK (2000) či POSPÍŠILOVÁ (2002). Tato literatura se týkala především chovu, výcviku a veterinární péče o psa. Dalšími zdroji velmi důležitých informací pro mne byly zákony ČR, a to především zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů a zákon č. 449/2002 Sb., o myslivosti. Dále jsem pravidelně sledovala časopisy s kynologickou tematikou jako Pes přítel člověka, Svět psů či Myslivost, velkým pomocníkem mi byla počítačová síť internet a zpravodaje různých chovatelských klubů. 1.2. Metodika: Asi nejcennější informace mi poskytli sami chovatelé a držitelé loveckých psů. K získání těchto informací mi dopomohlo založení tzv. diskusního fóra na webových stánkách www.mujpes.cz na síti internet, Dále jsem získávala informace dotazováním na výstavách, zkouškách lovecké upotřebitelnosti pomocí mnou vytvořeného dotazníku (viz příloha č. 5). Velkým pomocníkem mi byly i daňové doklady poskytnuté mou sestrou Ing. Zitou Krepsovou. K vypracování této diplomové práce mi bezesporu pomohly mé vlastní zkušenosti nabyté od roku 1994, kdy si můj otec pořídil první fenu výmarského ohaře krátkosrstého. Já sama jsem se stala majitelkou svého prvního psa, také výmarského ohaře krátkosrstého, v roce 1999 a chovatelské činnosti se věnuji od roku 2004. V současnosti vlastním celkem sedm psů (dva výmarské ohaře krátkosrsté, dva výmarské ohaře dlouhosrsté, dva české teriéry a jednoho bavorského barváře). 1.3. Oceňování majetku: Zákonodárce považuje psa za majetek, proto vychází oceňování psa ze zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Odstavec 1 tohoto zákona stanoví, že majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku

nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Z hlediska oceňování psa je důležitý odstavec 3 tohoto zákona, který říká, že jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je: a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitulace tohoto výnosu (úrokové míry), c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví, f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen. Z hlediska oceňování psa jsou nejdůležitější body a), b), c) a eventuelně i g).

2. Nákladový způsob: Nákladový způsob (viz. příloha č. 2) vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. Tento způsob oceňování je jedním z nejrozšířenějších způsobů oceňování psa. Nevýhody tohoto způsobu oceňování psa spočívají v úplném opomenutí chovné hodnoty (přínos pro chov). Další nevýhodou je věk psa. Při oceňování psa tímto způsobem zjistíme, že pes 4letý (nejvhodnější doba pro chov či práci) má nižší hodnotu než pes 10letý, kterého už zpravidla nemůžeme využít pro práci (lov) ani pro chov. Proto by bylo vhodné stanovit věkovou hranici psa pro účely jeho oceňování nákladovým způsobem. Jiná úskalí spočívají v počtu neúspěšně absolvovaných zkoušek lovecké upotřebitelnosti nebo výstav psů. Náklady na tyto zkoušky a výstavy nám přece automaticky peněžní hodnotu psa nenavyšují, stejně jako náklady na veterinární péči. Pes s menšími zdravotními problémy má určitě vyšší hodnotu než pes nemocný a ne naopak. Tento způsob oceňování je vhodný zejména pro stanovení ceny štěňat. 2.1. Náklady na pořízení štěněte: Kynologie je velice nákladná záležitost. Prvním vysokým výdajem pro majitele je koupě štěněte, přičemž ceny štěňat jednotlivých plemen se dosti liší. V tomto případě je nutné rozlišovat cenu pořízení a cenu pořizovací. Cenou pořízení se rozumí cena pořízeného majetku bez vedlejších pořizovacích nákladů. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související (Kupčák, 2000). Mezi náklady související s pořízením štěněte patří především náklady na pohonné hmoty. Cena štěněte posuzovaného psa je stanovena z průměrné ceny daného plemene v dané době na trhu. V této ceně je samozřejmě odražena momentální poptávka po daném plemeni, nebo momentální útlum poptávky. Průměrná cena štěněte ve věku 8 až 12 týdnů nedává úplné a přesné stanovení ceny, ale vypovídá o určité momentální hodnotě posuzovaného psa (Drmla, 2001). Cenu štěněte tedy tvoří poptávka na trhu, věk štěněte (věk od 7. týdnů do 16. týdnů; viz. kap. náklady na chov), náklady vložené do štěněte, kvalita rodičů a plemeno psa. V níže uvedených tabulkách je přehled cen štěňat podle plemen a jejich příslušnost do skupin dle F.C.I. (týká se to jen loveckých plemen). Všechny hodnoty byly zjištěny v průběhu

let 2004 až 2006. Všechna štěňata byla v době zjišťování cen ve věku 7 až 16 týdnů. Ze všech skupin jsem vybrala nejznámější plemena, která jsou většinou lovecky využívána. Snažila jsem se zjistit vždy alespoň čtyři ceny (každou od jiného chovatele) jednoho plemene. Tabulka 2.1: Orientační ceny štěňat skupiny III. teriéři PLEMENO CENA ŠTĚNĚTE PRŮMĚR Americký staffordšírský bulteriér 10 000,- 3 500,- 8 000,- 12 000,- 8 000,- Border terier 5 000,- 9 000,- 4 000,- 4 000,- 6 000,- Bulteriér 10 000,- 15 000,- 12 000,- 6 000,- 11 000,- Český teriér 6 000,- 8 000,- 10 000,- 7 000,- 8 000,- Erdelteriér 9 000,- 10 000,- 8 000,- 11 000,- 10 000,- Foxteriér hladkosrstý 4 000,- 3 000,- 2 000,- 3 500,- 3 000,- Foxteriér hrubosrstý 4 000,- 2 000,- 3 500,- 4 500,- 4 000,- Irský teriér 4 000,- 6 000,- 5 000,- 7 000,- 6 000,- Jack Russel teriér 25 000,- 40 000,- 15 000,- 30 000,- 28 000,- Kerry blue teriér 8 000,- 10 000,- 15 000,- 17 000,- 13 000,- Německý lovecký teriér 2 000,- 3 000,- 2 000,- 4 000,- 3 000,- Parson Jack Russel teriér 18 000,- 8 000,- 12 000,- 13 000,- 13 000,- Skotský teriér 7 000,- 8 000,- 10 000,- 11 000,- 9 000,- Staffordšírský bulteriér 8 000,- 30 000,- 10 000,- 25 000,- 18 000,- Velšteriér 5 000,- 6 000,- 4 000,- 3 000,- 5 000,- West Highland White teriér 10 000,- 25 000,- 9 000,- 20 000.- 16 000,- PRŮMĚR CELKEM 9 000,-

Tabulka 2.2: Orientační ceny štěňat skupiny IV. jezevčíci PLEMENO CENA ŠTĚNĚTE PRŮMĚR Jezevčík králičí dl. 6 000,- 9 000,- 10 000,- 8 000,- 8 000,- Jezevčík standard dl. 5 000,- 4 000,- 5 000,- 7 000,- 5 000,- Jezevčík standard drs. 5 000,- 7 000,- 4 000,- 3 000,- 5 000,- Jezevčík standard hlad. 5 000,- 10 000,- 4 500,- 4 000,- 6 000,- Jezevčík trpasličí dl. 6 000,- 9 000,- 7 000,- 10 000,- 8 000,- Jezevčík trpasličí drs. 7 000,- 8 000,- 6 000,- 4 000,- 6 000,- Jezevčík trpasličí hlad. 6 000,- 7 000,- 8 000,- 5 000,- 7 000,- PRŮMĚR CELKEM 6 000,- Tabulka 2.3: Orientační ceny štěňat skupiny IV. barváři a honiči PLEMENO CENA ŠTĚNĚTE PRŮMĚR Baset 10 000,- 12 000,- 20 000,- 15 000,- 14 000,- Bavorský barvář 10 000,- 8 000,- 7 000,- 9 000,- 9 000,- Beagle 10 000,- 13 000,- 8 000,- 12 000,- 11 000,- Dalmatin 7 000,- 8 000,- 6 000,- 6 000,- 7 000,- Lajka 10 000,- 15 000,- 10 000,- 9 000,- 11 000,- Rhodesian ridgeback 18 000,- 20 000,- 25 000,- 20 000,- 21 000,- PRŮMĚR CELKEM 12 000,-

Tabulka 2.4: Orientační ceny štěňat skupiny VII. ohaři PLEMENO CENA ŠTĚNĚTE PRŮMĚR Anglický setr 3 000,- 6 000,- 8 000,- 7 000,- 6 000,- Bretaňský ohař dlouhosrstý 5 000,- 7 000,- 4 500,- 3 000,- 5 000,- Český fousek 5 000,- 2 000,- 2 000,- 3 000,- 3 000,- Gordonsetr 4 000,- 7 000,- 6 000,- 7 000,- 6 000,- Irský setr 7 000,- 8 000,- 3 000,- 5 000,- 6 000,- Maďarský ohař 15 000,- 12 000,- 8 000,- 10 000,- 11 000,- Malý münsterlandský ohař 4 000,- 2 000,- 4 000,- 2 500,- 3 000,- Německý dlouhosrstý ohař 2 000,- 5 000,- 3000,- 3 000,- 3 000,- Německý drátosrstý ohař 6 000,- 2 000,- 3 000,- 4 000,- 4 000,- Německý ohař krátkosrstý 3 500,- 1 500,- 4 000,- 7 000,- 4 000,- Pointer 3 000,- 4 000,- 8 000,- 5 000,- 5 000,- Velký münsterlandský ohař 1 500,- 5 000,- 3 000,- 2 000,- 3 000,- Výmarský ohař dlouhosrstý 6 000,- 10 000,- 15 000,- 8 000,- 10 000,- Výmarský ohař krátkosrstý 8 000,- 9 000,- 12 000,- 15 000,- 11 000,- PRŮMĚR CELKEM 6 000,- Tabulka 2.5: Orientační ceny štěňat skupiny VIII. slídiči a retrívři PLEMENO CENA ŠTĚNĚTE PRŮMĚR Anglický kokršpaněl 4 000,- 5 000,- 6 000,- 10 000,- 6 000,- Anglický špringršpaněl 6 000,- 7 000,- 8 000,- 4 000,- 6 000,- Anglický velšpringršpaněl 5 000,- 6 000,- 5 000,- 4 000,- 5 000,- Flat coated retriever 8 000,- 10 000,- 6 000,- 13 000,- 9 000,- Golden retriever 5 000,- 8 000,- 10 000,- 30 000,- 13 000,- Cheasp. Retriever 9 000,- 10 000,- 8 000,- 12 000,- 10 000,- Labradorský retriever 8 000,- 25 000,- 12 000,- 6 000,- 13 000,- Nova scotia duck tolling retriever 10 000,- 11 000,- 8 000,- 18 000,- 12 000,- PRŮMĚR CELKEM 9 000,-

Tabulka 2.6: Přehled orientačních průměrných cen lov. plemen podle příslušnosti do skupin F.C.I. SKUPINA F.C.I. PRŮMĚRNÁ CENA Teriéři III. 9 000,- Jezevčíci IV. 6 000,- Barváři a honiči VI. 12 000,- Ohaři VII. 6 000,- Slídiči a retrívři VIII. 10 000,- PRŮMĚR CELKEM 9 000,- Graf 2.7: Graf orientačních průměrných cen štěňat loveckých psů Ceny štěňat loveckých plemen Průměrná cena štěňat 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 SKUPINA F.C.I. Teriéři III. Jezevčíci IV. Barváři a honiči VI. Ohaři VII. Slídiči a retrívři VIII. Z výše uvedených tabulek a grafu je jasně patrná variabilita cen jednotlivých plemen. Zjišťované ceny psů se lišily také podle způsobu nabídky. Ceny psů stejného plemene, které jsem zjišťovala z časopisu Myslivost, byly nižší než ceny zjištěné prostřednictvím inzerátů ve specializovaných kynologických časopisech a na síti internet. Tento rozdíl si vysvětluji neznalostí práce se sítí internet a širšího spektra kynologických časopisů. Starší chovatelé myslivci se bohužel spoléhají jen na jeden druh inzerce. Důsledkem nedostatečné reklamy svého chovu jsou pak často nuceni prodávat svá štěňata za nižší cenu.

2.2. Náklady na výstavy: Každá výstava, přehlídka, svod chovného materiálu apod. slouží hlavně k tomu, abychom mohli zhodnotit výsledky chovu psů řízeného kluby. Každý výstavní podnik pořádaný k tomuto účelu slouží nejen chovatelským klubům, ale i samým chovatelům vlastníkům chovných psů a fen ušlechtilých plemen ke zlepšení další odpovědné chovatelské práce. Výstava má význam i výchovný, neboť poučuje o správném zevnějšku, chovu a správném ošetřování psa (Knoll, Báča, 1966). Svody a výstavy psů jsou organizovány podle výstavního řádu ČMKU (Českomoravská kynologická unie). Výstavy se pořádají za účelem ocenění jednotlivých psů a fen. Toto ocenění je důležitým kriteriem pro zařazování jedince do chovu. Kluby a chovatelé tak získávají přehled o situaci v chovu jednotlivých plemen. Pořádají se výstavy: oblastní (pro plemena daná propozicemi), klubové (pro plemena sdružená v tom kterém klubu), speciální (pro určité plemeno), národní (s účastí všech plemen), mezinárodní (rovněž pro všechna plemena). Svody slouží k získání přehledu o vývoji jedince a o stavu plemenitby v chovu (Hromas, 2000). Psi a feny jsou rozděleny do kruhů podle plemen. Další rozdělení psů v rámci jednoho plemene je rozdělení do tříd podle věku (třída dorostu 6-9 měsíců, třída mladých 9-18 měsíců, třída veteránů od 8 let, mezitřída 15-24 měsíců, třída otevřená od 15 měsíců), absolvování zkoušky lovecké upotřebitelnosti (třída pracovní od 15 měsíců + doložení fotokopie certifikátu zkoušky lov. upotřebitelnosti) a podle dříve získaného titulu Šampión krásy (třída šampiónů od 15 měsíců + doložení fotokopie certifikátu šampionátu). Psi se na výstavách samozřejmě klasifikují - známkují. Delegovaný rozhodčí pro dané plemeno psa posoudí a podle vad a kvalit ho oklasifikuje. Ve třídě dorostu zadává psovi ocenění nadějný nebo velmi nadějný. V ostatních třídách se pak zadává ocenění výborný, velmi dobrý, dobrý, dostatečný a nedostatečný. Mimo jiné jsou psům zadávány také tituly, a to: CAJC (čekatelství junior šampióna krásy), CAC (čekatelství šampióna krásy), CACIB (čekatelství mezinárodního šampióna krásy FCI), BOB (vítěz plemene), BIG (vítěz skupiny), BIS (vítěz výstavy). Tyto tituly nejsou nárokové. Základní nákladovou položkou v oblasti vystavování psa, jsou výstavní poplatky, které se liší typem výstav. Následující tabulky jsou sestaveny z propozic mezinárodní výstavy v Brně (2005), české národní výstavy v Mladé Boleslavi (2005), oblastní výstavy v Uherském Hradišti (2005), klubové výstavy výmarských ohařů v Benešově (2005) a speciální výstavy klubu chovatelů českých teriérů (2004).

Tabulka 2.8: Mezinárodní výstava psů všech plemen INTERCANIS Brno 2005 POČET PSŮ + TŘÍDA VÝSTAVNÍ POPLATEK I. uzávěrka II. uzávěrka UZNANÁ PLEMENA za prvního psa 700,- 900,- za druhého a dalšího 500,- 700,- psa třída dorostu a veteránů 250,- 400,- za prvního psa 550,- 650,- NEUZNANÁ PLEMENA za druhého a dalšího psa 400,- 550,- třída dorostu a veteránů 200,- 250,- CELKEM PRŮMĚR 500,- Tabulka 2.9: Česká národní výstava psů Mladá Boleslav 2005 POČET PSŮ + TŘÍDA VÝSTAVNÍ POPLATEK I. uzávěrka II. uzávěrka za prvního psa 550,- 650,- za druhého a dalšího psa 450,- 550,- třída dorostu a veteránů 200,- 250,- CELKEM PRŮMĚR 400,- Tabulka 2.10: Oblastní výstava Uherské Hradiště 2005 POČET PSŮ + TŘÍDA VÝSTAVNÍ POPLATEK I. uzávěrka II. uzávěrka za prvního psa 350,- 450,- za druhého a dalšího psa 250,- 350,- třída dorostu a veteránů 100,- 100,- CELKEM PRŮMĚR 300,-

Tabulka 2.11: Speciální výstava českých teriérů Liberec 2004 POČET PSŮ + TŘÍDA VÝSTAVNÍ POPLATEK I. uzávěrka II. uzávěrka za prvního psa 300,- 400,- za druhého a dalšího psa 270,- 370,- třída dorostu a veteránů 150,- 200,- CELKEM PRŮMĚR 300,- Tabulka 2.12: Klubová výstava výmarských ohařů Benešov 2005 POČET PSŮ + TŘÍDA VÝSTAVNÍ POPLATEK I. uzávěrka II. uzávěrka za prvního psa 510,- 620,- ČLEN CHOV. KLUBU za druhého a dalšího 410,- 520,- psa třída dorostu a veteránů 110,- 220,- za prvního psa 710,- 820,- NEČLEN CHOV. za druhého a dalšího KLUBU psa 610,- 720,- třída dorostu a veteránů 210,- 320,- CELKEM PRŮMĚR 500,- Tabulka 2.13: Průměrná výstavního poplatku pro jednoho psa v ČR TYP VÝSTAVY: VÝSTAVNÍ POPLATKY - PRŮMĚR: Klubová - KCHVO 500,- Speciální - KCHČT 300,- Oblastní 300,- Národní 400,- Mezinárodní 500,- CELKEM PRŮMĚR: 400,-

Vystavování psa se dnes stalo poměrně prestižní záležitostí. Minuly doby, kdy jsme psa vyvedli z kotce, naložili do automobilu a odvezli na výstavu. Jestliže jsme svědomitými vystavovateli, začínáme se psem pracovat nejpozději měsíc před výstavou. Psa učíme výstavní postoj, běh, chování při doteku cizích lidí ať už se jedná o prohlídku zubů, prohlídku varlat u samců či měření výšky psa. Současně se snažíme při výcviku eliminovat agresivitu psa zaměřenou na ostatní jedince i na rozhodčího. Další etapou směřující k uspokojivému ohodnocení psa na výstavě je péče o srst. Péče o srst je důležitá nejen proto, aby pes dobře vypadal, ale přispívá také k hygieně a zdraví kůže a pomáhá v boji s parazity (Taylor, 1990). Šlechtěním vznikla velká různorodost ve struktuře a hustotě srsti (Fogle, 1995). Každé plemeno má svá specifika v péči o srst. Jednodušší je samozřejmě péče o plemena krátkosrstá, která se nemusí trimovat, střihat a v podstatě stačí pravidelné kartáčování psa. Kartáčováním zbavujeme psa prachu, lupů, nečistoty i cizopasníků a podporujeme krevní oběh. Přivádění stále nové čerstvé krve zásobuje kůži i vlas lépe živinami. Srst se upevňuje a nabývá zdravého lesku, uplatňuje se její barva, línání probíhá téměř nepozorovaně (Knoll, Báča, 1966). Větší pozornost pak musíme věnovat plemenům dlouhosrstým či plemenům vyžadujícím např. trimování. Záleží na vystavovateli, zda na základě vlastních zkušeností nebo rad a pomoci druhých ji v potřebném časovém odstupu před výstavou provede sám nebo si nechá srst psa upravit od zkušeného upravovatele (Procházka, 1994). Pro řádnou péči o srst existuje v dnešní době mnoho pomůcek specializovaných na daný typ srsti. Jedná se o různé kartáče, hřbílka, hřebeny, trimovací potřeby, strojky na stříhání. Ceny těchto výrobků závisí především na kvalitě a pohybují se řádově od desítek Kč za menší kartáče až po tisíce za strojky na stříhání srsti. Je zbytečné uvádět zde jakýkoliv výčet pomůcek pro úpravu srsti, protože jejich nákup a výběr závisí zcela na vůli chovatele či majitele psa. V neposlední řadě existuje v současné době velice široká nabídka těchto potřeb, a proto ani nelze zpracovat jejich základní přehled. 2.3. Náklady na výcvik Na zkouškách lovecké upotřebitelnosti prokazují lovečtí psi způsobilost k činnostem, jenž je kvalifikují jako lovecky upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Těmito činnostmi se rozumí vyhledat, dohledat a přinést usmrcenou či postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou drobnou zvěř (úplná lovecká upotřebitelnost pro drobnou zvěř), nebo vyhledat a dosledovat usmrcenou či postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř (úplná

lovecká upotřebitelnost pro zvěř spárkatou), nebo prokázat vlohy pro práci pod zemí. Kromě toho se na zkouškách zjišťují vrozené vlohy psů, které jsou důležitým činitelem při jejich čistokrevném chovu. Tyto vlohy se zkoušejí na zkouškách vloh (ZV), kterých se mohou zúčastnit psi mladší 10 měsíců. Pro zjišťování upotřebitelnosti psů loveckých plemen slouží všechny, na kterých jsou zkoušeny disciplíny potřebné pro loveckou upotřebitelnost. Nejvyšším druhem zkoušek psů jsou všestranné zkoušky, na kterých se prokazuje mnohostranná použitelnost psa pro loveckou praxi. Nejvyšší stupeň výcviku všech psů se zjišťuje na vrcholných zkouškách. Pověření k organizování zkoušek lovecké upotřebitelnosti zajišťuje Českomoravská myslivecká jednota (dále jen ČMMJ) z pověření Ministerstva zemědělství (dále jen MZe) ze dne 14. 06. 1996 pod č.j. 1989/95 5010. Ostatní zkoušky, které jsou obsaženy ve zkušebních řádech lovecky upotřebitelných psů zajišťuje ČMMJ. ČMMJ realizuje zkoušky prostřednictvím : a) okresních mysliveckých spolků (dále jen OMS) v obvodu jejich územní působnosti b) sekretariátu ČMMJ, pokud z rozhodnutí MR ČMMJ zabezpečuje vrcholnou celostátní akci c) chovatelských klubů loveckých psů, pokud jsou kolektivními členy ČMMJ. V tomto případě organizuje a zajišťuje zkoušky tento klub ve spolupráci s OMS v jehož územním obvodu se tyto zkoušky mají konat. Chovatelské kluby mohou pořádat zkoušky pouze pro plemena, která příslušný chovatelský klub zastřešuje. Lovecká upotřebitelnost psa, tedy dokončení zkoušek lovecké upotřebitelnosti, značně ovlivňuje hodnotu psa. Dle platných zkušebních řádů jsou známky z jednotlivých předmětů: 4 výborně, 3 velmi dobře, 2 dobře, 1 dostatečně, 0 nedostatečně. Obtížnost jednotlivých disciplín je vyjádřena koeficientem, kterým vynásobíme výslednou známku a dostaneme tak počet bodů. Jednotlivé body sečteme a získáme celkový počet bodů, podle něhož pak zařadíme psa do I., II. nebo III. ceny. Zároveň je limitujícím faktorem pro zařazení psa do ceny známka z jednotlivých disciplín. Dále mohou být zadávány tituly: CACIT (čekatelství mezinárodního šampióna práce) je titul zadávaný na vrcholných mezinárodních soutěžích nejlepšímu psovi v I. ceně. Druhý pes v I. ceně dostává titul res. CACIT; CACT (čekatelství šampióna práce). Rovněž druhý pes v I. ceně dostává titul res. CACT (Hromas, 2 000).

Druhy zkoušek jsou rozděleny podle plemen: Tabulka 2.14: III. a IV. skupina teriéři a jezevčíci: ZKR. OFICIÁLNÍ NÁZEV VÝZNAM ZV zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa PZ LZ VZ BZ VP HZ BH ZN podzimní zkoušky lesní zkoušky všestranné zkoušky barvářské zkoušky speciální zkoušky z vodní práce honičské zkoušky barvářské zkoušky honičů zkouška norování - bezkontaktní kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře pes získává lov. upotřebitelnost pro honitby s odstřelem spárkaté zvěře kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře a dohledávání zvěře spárkaté kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného pro dohledávku spárkaté zvěře v honitbách s velkými vodními plochami, kde se na společných honech loví vodní zvěř kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného pro dohledávku černé zvěře kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného pro dohledávku černé zvěře zkoušky posuzují vlohy norníků pro práci pod zemí

Tabulka 2.15: VI. skupina honiči a barváři: ZKR. OFICIÁLNÍ NÁZEV VÝZNAM ZH zkoušky honičů kvalifikují psa k lovu a dosledu spárkaté zvěře se zaměřením na náročný lov a dosled černé zvěře BZH barvářské zkoušky honičů kvalifikují psa k lovu a dosledu spárkaté zvěře se zaměřením na náročný lov a dosled černé zvěře kvalifikují slov. kopova k lovu a dosledu spárkaté IHZ- individuální honičské zvěře se zaměřením na náročný lov a dosled černé SK zk.slovenských kopovů zvěře Pb ověřují vrozené vlohy barvářů a schopnost dohledat předběžné zkoušky barvářů postřelenou a uhynulou zvěř IHb individuální zkoušky barvářů kvalifikace pro dohledávání všech druhů spárkaté zvěře Kvalifikaci pro další loveckou upotřebitelnost mohou honiči získat absolvováním zkoušek podle zkušebních řádů pro zkoušky teriérů, jezevčíků (PZ, LZ, BZ, VZ) nebo podle zkušebního řádu pro zkoušky barvářů (Pb). Honiči se mohou zúčastnit zkoušek vloh teriérů a jezevčíků.

Tabulka 2.16: VII. skupina ohaři: ZKR. OFICIÁLNÍ NÁZEV VÝZNAM ZV zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa PZ LZ VP podzimní zkoušky lesní zkoušky speciální zkoušky z vodní práce kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře kvalifikují psa k dohledávání zvěře v lesních honitbách a v jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře v honitbách s velkými vodními plochami, kde se na společných honech loví vodní zvěř VZ všestranné zkoušky kvalifikují psa pro jakoukoli práci na povrchu MRK, MKP memoriál Richarda Knolla, memoriál Karla Podhajského vrcholné soutěže Pro anglické ohaře existují speciální zkoušky field trial (FT). Tyto zkoušky mají význam zejména z chovatelského hlediska.

Tabulka 2.17: VIII. skupina slídiči a retrívři: ZKR. OFICIÁLNÍ NÁZEV VÝZNAM ZV zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa PZ LZ VZ BZ VP podzimní zkoušky lesní zkoušky všestranné zkoušky barvářské zkoušky speciální zkoušky z vodní práce kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře kvalifikují psa k dohledávání zvěře v lesních honitbách a v jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře a dohledávání zvěře spárkaté kvalifikují psa jako lov. upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará více než 12 hodin v honitbách s velkými vodními plochami, kde se na společných honech loví vodní zvěř MMŠ memoriál Mileny Štěrbové vrcholná mezinárodní soutěž slídičů ZV, VP, BZ pro retrievery se zkouší podle zkušebních řádů pro jezevčíky a teriéry. Pro PZ, LZ, VZ a ZPR (zkouška přinášení retrieverů) mají retrieveři své vlastní zkušební řády. Základními pomůckami při výcviku psa jsou především obojek, vodítko a píšťalka. To jsou první potřeby na psa, které si pořizujeme k výcviku. Jejich cena závisí na materiálu, velikosti plemene, ale i využití (barvářský obojek) a pohybuje se od 30 Kč do 500 Kč. Mezi nezbytné pomůcky patří zbraně a střelivo. Předpokládejme, že loveckého psa vlastní majitel se zbrojním průkazem a má v držení loveckou zbraň. Pokud nemá v držení loveckou zbraň a má zbrojní průkaz příslušné skupiny, může si loveckou zbraň (mimo zbraně s jednotnou střelou delší jak 40 cm) půjčit společně s průkazem zbraně. Pro nošení a držení lovecké zbraně je určena skupina C zbrojního průkazu. Dobrou pomůckou při výcviku psa v klidu po ráně jsou startovací pistole (Knoll, Báča, 1966). V dnešní době je možné startovací pistoli pořídit od 700 Kč a náboje (krabička po 100 nábojích) za 200 Kč. Ve srovnání s náboji do brokovnice (5 6 Kč) je určitě výhodnější používat při výcviku startovací pistoli.

Dalším vydáním na zkouškách jsou poplatky za zkoušky, které se liší obtížností zkoušek, dobou jejich trvání, členstvím v ČMMJ nebo členstvím v chovatelském klubu. Finanční hodnota psa se stupněm zkoušek zvyšuje. Nezáleží na počtu vykonaných zkoušek jednoho druhu (např. 3x PZ), ale na počtu vykonaných zkoušek více druhů (např. PZ + LZ + VP) a na stupni obtížnosti zkoušek (rozdíl např. v PZ x VZ). Tak například ohař, který úspěšně absolvoval podzimní zkoušky a lesní zkoušky vše v I. ceně, má vyšší hodnotu než ohař, který má 3x podzimní zkoušky v I. ceně, přestože majitel měl se svým psem relativně vyšší výlohy. Souvisí to samozřejmě s rozšířenou loveckou upotřebitelností prvního ohaře. Pokud má pes 3x podzimní zkoušky, při jeho oceňování bychom měli počítat s náklady na podzimní zkoušky s nejvyšším počtem dosažených bodů a zároveň nejvyšší dosaženou cenou. Dalším úskalím ve zvýšených nákladech na výcvik psa je zkušenost vůdce. V současnosti existuje řada specialistů na výcvik a výchovu všech plemen psů, existují fyzické i právnické osoby, které za úplatu psa vycvičí a předvedou na zkouškách lovecké upotřebitelnosti nebo formou ukázek seznámí majitele psa s metodikou výcviku jednotlivých plemen, a ten si pak svého psa předvede na zkouškách sám. Ceny těchto služeb se pohybují u ohaře kolem 10 000 Kč, s tím že v ceně je zahrnuto ubytování, strava, osvědčení vet. lékaře, poplatky, zvěř a další. Jestliže si svého psa chci vycvičit sama, je další možnou variantou již zmíněná individuální pomoc při výcviku. Cena tohoto typu výcviku se pak platí podle hodin strávených s klientem, a to buď na cvičišti (cena kolem 700 Kč/10 hodin) nebo přímo v honitbě (300 Kč/3 hodiny). V případě, že nemáme možnost výcviku v honitbě v místě bydliště, zvyšují se nám náklady na výcvik o pohonné hmoty, jenž spotřebujeme cestou do místa výcviku. Pohonné hmoty spotřebované na dopravu do místa konání zkoušek, ale i ubytování se samozřejmě promítají do konečných nákladů, avšak nesouvisí přímo s finanční hodnotou psa. Tyto náklady jsou uvedeny v kapitole 2.7 Ostatní náklady. 2.4. Náklady na chov: Cílem každého chovatele by mělo být spojení dvou kvalitních chovných jedinců, z nichž by vznikla štěňata výrazných výkonnostních a exteriérových kvalit. Podle chovatelského řádu Českomoravské kynologické unie jsou chovní psi a feny čistokrevní jedinci, kteří mají platný průkaz původu vystavený nebo registrovaný plemennou knihou uznanou F.C.I., a kteří byli zařazeni do chovu po splnění podmínek stanovených příslušným chovatelským klubem. Průkaz původu (dále jen PP) je nezaměnitelný a neprodejný doklad čistokrevného psa či feny.

Chovatelem je pak držitel chovné feny v době vrhu, jehož chovatelská stanice byla řádně zaregistrována. Z fyziologického hlediska lze říci, že do chovu by se pes mohl použít již v době plného rozvinutí hormonálních funkcí, které podmiňují schopnost samce kopulovat se samicí. K této způsobilosti reprodukce, tj. pohlavní dospělosti dochází podle velikosti plemene mezi 6. až 8. měsícem. Požadavky na fenu by měly být přinejmenším stejně vysoké jako na psa. Fena musí před zařazením do chovu dosáhnout chovné způsobilosti, i když pohlavní zralost, tj. zahájení činnosti pohlavních orgánů, se objevuje již dříve. K chovné způsobilosti patří dosažení tělesné zralosti s dobrým vývojem kostry a dokončení vývoje pohlavních orgánů s příslušnými žlázami. U fen jsou chovatelskými předpisy, podobně jako u psa, stanoveny podmínky chovnosti, k nimž patří především dosažení minimálního věku (u velkých plemen zpravidla 18 měsíců, u středních plemen 15 a u malých plemen 12 až 15 měsíců) a splnění dalších podmínek, které stanovuje chovatelský řád, event. specifické podmínky chovatelských klubů jednotlivých plemen. Chovnost feny končí podle chovatelských řádů dosažením věku 8 let, při čemž některé řády považují za konec možnosti použití feny k chovu den, jiné konec roku dosažení tohoto věku. Pohlavní dospělost feny, provázená anatomickým a sekrečním rozvojem pohlavních orgánů, se projevuje vnějšími a vnitřními změnami, které se ve svém souboru nazývají říje nebo též hárání feny. Tyto změny jsou podmíněny složitým mechanismem působení hormonů podvěsku mozkového (hypofýzy), brzlíku a vaječníků. Vlastní říje se u feny projevuje zpočátku slabým zvětšením vatně a častým vylizováním. V tomto stadiu můžeme při ranním vytírání poševní štěrbiny vatovým tampónem zjistit krvavý, jasně červený výtok. Vzhledem k tomu, že ovulace probíhá zhruba 10. až 16. den říje, spadá tento termín na konec fáze krvavého výtoku, tj. 10. až 19. den vlastní říje. Nesprávný odhad tohoto termínu je pak hlavním důvodem převážné většiny tzv. neúspěšných krytí feny (Procházka, 1994). Z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že chovatelství obecně je velmi nákladnou záležitostí. Podmínkou chovnosti psa či feny je členství majitele v chovatelském klubu daného plemene a splnění chovných podmínek, které stanoví právě chovatelský klub. Jestliže jsme vlastníky feny, která splnila chovné podmínky stanovené klubem (+ podmínky vyplývající z předchozích odstavců) a jsme zároveň členy tohoto klubu, můžeme se stát chovateli. První věc, kterou musíme provést, je registrace chovatelské stanice, jejíž jméno si v podstatě vybereme sami. Registrační poplatek chovatelské stanice je stanoven ČMKU a činí 1 500 Kč.

Před předpokládaným krytím feny většinou požádáme poradce chovu z chovatelského klubu o vypsání krycího listu, na němž jsou uvedeni vybraní chovní psí. Vydání krycího listu v klubu chovatelů výmarských ohařů stojí 100 Kč, ale například v klubu chovatelů českých teriérů je krycí list zdarma. Poplatek za krytí se platí po dohodě s majitelem chovného psa, a to buď hned po kopulaci nebo až po narození štěňat. Výše poplatku se opět stanoví po dohodě s majitelem chovného psa podle počtu štěňat, podle kupní ceny štěňat nebo podle subjektivního rozhodnutí (výmarský ohař 2 000-10 000 Kč). Opakované krytí je důsledkem tlaku ze strany chovatelů, kteří si často nejsou jisti termínem a dny říje pouze odhadují (Procházka, 1994). Opakované krytí zpravidla není zpoplatněno. Ke krytí se zásadně jezdí s fenou za psem, z čehož vyplývá, že k poplatku za krytí musíme připočíst cenu PHM. Bohužel se někdy stává, že se chovatel snaží ušetřit právě na PHM a vybírá si tak méně kvalitního jedince v nejbližším okolí. Jestliže byla fena kryta s výsledkem, tj. oplodněna, stává se březí. Březost feny trvá obyčejně 9 týdnů (63 dní). Někdy bývá ovšem vrh ranější, tj. za 59 až 60 dnů, a to u fen starších, které mají ve vrhu hodně štěňat nebo které měly až příliš mnoho pohybu. Pozdější vrh bývá obyčejně u mladších fen, které měly málo pohybu a mají malý počet štěňat. U mladších fen není vzácností, že březost trvá až 68 dnů (Knoll, Báča, 1966). Vzhledem k tomu, že fena nemusí z různých důvodů zabřeznout, je vhodné zjistit, zda fena skutečně zabřezla. Nejméně přesné jsou subjektivní metody, které jsou založeny zejména na změnách chování zvířete. Mezi metody objektivní patří vyšetření krve po 20. dnu březosti, kdy se má v krvi zvýšit počet bílých krvinek a snížit počet krvinek červených. Přibližně v polovině březosti můžeme zjišťovat březost tzv. palpací, tj. prohmatáváním dutiny břišní. Nejvýhodnějším způsobem je využití ultrazvuku. Výše nákladů na toto vyšetření se pohybuje kolem 350 Kč, což je zanedbatelná částka ve srovnání s tím, co bychom do feny zbytečně vkládali, kdybychom předpokládali, že krytí bylo úspěšné. Pokud zjistíme, že fena nebyla oplodněna a v den, kdy měla vrhnout štěňata, se jí zvětšuje vemínko a spouští se mléko, jedná se o tzv. falešnou březost. V takovém případě dopřejeme feně hodně pohybu a snížíme krmné dávky. Jestliže máme alespoň částečnou jistotu, že fena byla úspěšně oplodněna, začneme včas s přípravou na porod. Základem dobře vyvíjejících se plodů je výživa matky, proto od prvního týdne březosti zvýšíme feně krmné dávky. V dnešní době existují speciální krmiva určená pro březí a kojící feny. Velké i malé chovatelské stanice si musí před porodem připravit porodní místo, na které je vhodné fenu již v období před porodem navykat. Jako porodní místo může sloužit dřevěná

bedna (Procházka, 1994). Bedna musí být dostatečně velká, aby se v ní fena mohla pohodlně pohybovat. Náklady na takovéto porodní místo se pohybují podle velikosti plemene. Dnes jsou na našem trhu k dostání speciální plastové boxy, jejichž ceny kolísají v závislosti na velikosti od 2 000 Kč až 8 000 Kč. Výbornou pomůckou při odchovu štěňat jsou topné podlážky, které zajišťují štěňatům dostatečné teplotní podmínky pro jejich zdárný vývoj. Při použití této topné podlážky se zvyšují náklady na odchov štěňat jednak o cenu podlážky a jednak o vyšší spotřeby elektrické energie. Další výdaje na odchov štěňat představuje krmivo (viz. kapitola krmivo). V prvých dvou až třech týdnech fena svá mláďata živí jen mlékem. Po třetím týdnu začínáme štěňata přikrmovat. Strava štěňat může být různá přes speciálně vyráběné odstavové kaše až po granulovaná krmiva pro juniory. Vysoké náklady představuje veterinární péče o štěňata. Správný chovatel svá štěňata např. pravidelně zbavuje vnějších i vnitřních parazitů (včetně matky) a očkuje. Každý pes s PP musí být jasně identifikovatelný, k čemuž slouží tetování (přidělené tetovací číslo z ČMKU), které je dnes nahrazováno čipováním. Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 998/2003 a navazující vyhláška 95/65/EEC stanoví nové podmínky pro pohyb zvířat. Za průkaznou identifikaci bude po dobu osmi let uznáno tetování, poté jen mikročip. Mikročip musí odpovídat normám ISO 11784 a 11785. Číslo mikročipu je zapsáno jak do PP, tak do PET PASU (náhrada očkovacího průkazu). Od účinnosti vyhlášky (od 1. října 2004) je možné na území EU cestovat se psem jen s tzv. PET PASEM (Mezinárodní očkovací průkaz pro neobchodní pohyb zvířat po EU i třetích zemích). Další náklady představuje kupírování proutků (ocasů) štěňat, veterinární prohlídka, vydávaní PET PASŮ, operace kýly, Ceny veterinární péče včetně čipování a vydávání PET PASŮ jsou uvedeny v kapitole veterinární péče. Výše uvedené výdaje jsou výdaje standardní, u štěňat mohou ovšem nastat různé komplikace, které mohou výdaje za veterinární péči výrazně zvýšit. Nejdůležitějším dokladem psa je průkaz původu. Průkaz původu (dále jen PP) je doklad, který je vydáván plemennou knihou a dostane ho každé štěně, které splňuje podmínky. Plemenná kniha ČMKU je dokument, kde je zapsán každý čistokrevný pes loveckého plemene, pocházející od chovné feny. Jejím vedením je pověřena ČMKJ (Hromas, 2000). PP vydávaný ČMKJ stojí 300 Kč. Mnozí chovatelé dnes při prodeji štěňat předávají novému majiteli mimo PP také smlouvu o prodeji štěněte, kterou si mohou nechat vypracovat osobou s právnickým vzděláním. Cena takto vypracované smlouvy je od 1 000 Kč a výše.

Cena štěněte je samozřejmě odrazem nákladů do něj vložených, ale je ovlivňována také kvalitou rodičů, poptávkou po daném plemeni a množstvím štěňat plemene na trhu. 2.5. Náklady na veterinární péči Složitý stroj potřebuje zkušeného mechanika, pes potřebuje kvalitní odbornou péči (Taylor, 1990). Veterinární péči o psa upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Zdravotní stav psa ovlivňuje velice významně nejen náklady na veterinární péči, ale i náklady na výživu, náklady na chov či náklady na zkoušky lovecké upotřebitelnosti a výstavy psů. Se špatným zdravotním stavem se tyto náklady zvyšují. U lovecky upotřebitelného psa využívaného v praxi se bohužel často setkáváme s více či méně vážnými nemocemi a úrazy, které často plynou z nedbalosti majitele psa. Nemoci psa bývají rozdělovány různým způsobem. Pro praktické využití je však patrně nejvhodnější popis chorob podle jednotlivých orgánů (Hromas, 2000). Mezi nemoci očí patří zejména záněty víček a spojivek. Do této kategorie onemocnění očí můžeme zařadit i vrozené choroby jako je ektropium (vychlípení víčka) a entropium (vchlípení víčka), které mohou být veterinárním lékařem zmírněny. Nemoci uší reprezentuje především zánět zevního zvukovodu ( ušní červ ). Další nejčastější nemoci psů jsou nemoci trávícího ústrojí (katar střev, zácpa, průjem, zvracení, žloutenka), nemoci dýchacího ústrojí, onemocnění srdce, onemocnění močového a pohlavního ústrojí a onemocnění kůže (lysivost). Velmi rozšířenou skupinou chorob psů jsou parazitózy. Vnitřní cizopasníci jsou zastoupeni zejména tasemnicemi, škrkavkami, měchovci, tenkohlavci a kokcidiemi. Mezi vnější cizopasníky pak řadíme především blechy a klíšťata. Závažnější jsou nakažlivé choroby psů, které jsou vyvolány bakteriemi a viry. Do této skupiny chorob patří např. psinka, parvoviróza, infekční kašel, vzteklina, chřipka, leptospiróza, salmonelóza, infekční zánět jater a v poslední době také herpes vir. Většina infekčních chorob je dnes eliminována očkováním psů už ve věku štěňat. Je tedy důležité, aby chovatel byl v kontaktu se svým veterinárním lékařem a dodržoval očkovací schémata (Hromas, 2000). Zdraví psa ovlivňuje sám majitel správnou výživou, přiměřenou zátěží, vhodnými podmínkami chovu a péčí. Proti nemocem infekčním je široce využívána preventivní vakcinace očkování (Hromas, 2000). Pro chovatele a majitele by měla platit zásada, že všechny vakcinace je vhodné každoročně opakovat (Procházka, 1994).

Náklady na veterinární péči psa jsou tedy ovlivňovány prodělanými nemocemi a úrazy, genetickými dispozicemi psa (vrozené nemoci a vady), velikostí psa, použitými léčivy a velice výrazně také veterinářem, který našeho psa ošetřuje. Rozdílné ceny za stejné veterinární zákroky můžeme pozorovat u veterinářů v malých městech oproti veterinářům v Brně či Praze. Z dotazníku uvedeného v příloze č. 5 jsem zjistila, že 44 % dotázaných navštěvuje se svým psem 1-2x ročně veterinárního lékaře, 53 % 3-4x ročně a 3 % 5 a vícekrát ročně. Za jednu návštěvu u zvěrolékaře zaplatí průměrně 31 % dotázaných do 300 Kč, 47 % 300 500 Kč a 22 % více než 500 Kč. Běžná veterinární roční péče o psa by se měla skládat z očkování (proti vzteklině, psince, infekčnímu zánětu jater. leptospiróze, parvoviróze, infekčnímu kašli), odčervení (minimálně 2x ročně) a ošetření proti vnějším parazitům. Konkrétní ceny těchto zákroků není možné jakkoliv specifikovat, protože se dosti výrazně liší podle použitého léčiva a ošetřujícího veterináře. Jen tableta Paraquistel (do 10 kg) na odčervení u mého veterináře (Golčův Jeníkov) stála o 40 % méně než u veterináře působícího v Brně. Zvýšené náklady představují různá vyšetření, úrazy, otravy či jiná onemocnění. Například operace torze žaludku výmarského ohaře dlouhosrstého stála 2 100 Kč, úhrada za posudek DKK (dysplazie kyčelního kloubu) 350 Kč nebo vyšetření plodnosti psa 999 Kč. Samozřejmě zvýšené náklady na veterinární péči jsou u štěňat. Pasivně získané protilátky ztrácí štěňata kolem 10. týdne života. Z toho vyplývá praktický závěr, že aktivní imunizace vakcinace odstavených štěňat by se měla provádět nejdříve ve věku 2 až 3 měsíce (Procházka, 1994). Mimo očkování provádíme také odčervení štěňat (nejlépe 4x do 8 týdnů) a odčervení matky. Dalšími náklady chovatele je označení psa, a to buď tetováním nebo čipováním (viz. náklady na chov). Cena čipování se pohybuje od 500 Kč výše. S čipováním a očkováním nám veterinární lékař vydá mezinárodní očkovací průkaz v současné době nahrazován pasem pro malá zvířata PET PASSPORT (cena od 100 Kč). Stejně jako u dospělých jedinců se mohou náklady na veterinární péči zvyšovat nenadálými událostmi, např. operace pupeční kýly. Cílem každého majitele a chovatele psa by měl výborný zdravotní stav jejich psích pomocníků, protože jen zdravý pes může podávat ty nejlepší výkony.

2.6. Náklady na krmivo Náklady na krmivo tvoří nejvyšší položku v nákladovém způsobu oceňování. Tyto výdaje na rozdíl od výdajů na veterinární péči, výstavy či výcvik spotřebovává pes po celý svůj život. V současné době existuje na našem trhu široká nabídka krmiv pro psy, ať už se jedná o krmiva suchá (granulovaná), mokrá (konzervy) či doplňky stravy. I přes tuto širokou škálu výrobků někteří majitelé psů předkládají svým psům stravu vařenou (maso, mléko,těstoviny, rýže,..), zjišťování nákladů na tuto stravu je obtížnější. U granulovaných krmiv máme výrobcem přesně dané krmné dávky podle věku jedince, velikosti plemene a jeho hmotnosti, popř. zátěže psa, ovšem u stravy vařené musíme množství předem odzkoušet. Z hlediska kompletního obsahu živin můžeme krmiva rozdělovat na krmiva základní (kompletní) a krmiva doplňková (slouží jako doplněk stravy). Další rozdělení je založeno jen na obsahu živin, a to na krmiva Economy (nízký obsah živin, nízká cena), Premium Economy (více kvalitní než předchozí, nižší cena), Premium (garance kvality a obsahu živin, střední cenová kategorie) a Superpremium (vysoká kvalita, vysoká cena). Dále jsou na našem trhu k dostání specializovaná krmiva (např. krmiva pro staré, mladé či nemocné psy). Cenu krmiva ovlivňuje také jeho značka. Z dotazníku (viz. příloha č. 5), na který mi odpovědělo celkem 32 chovatelů či držitelů loveckých psů, jsem se dozvěděla, že 83 % dotázaných ve věku do 30 let používá krmiva řady Premium a Superpremium. Poněkud jiná situace je u majitelů ve věku nad 50 let, kteří z 80 % používají jen krmiva Economy a Premium Economy (základní řada). Tento rozdíl je způsoben tradičním způsobem krmení psů. Starší generace majitelů a chovatelů psů byla dříve zvyklá krmit své svěřence jen stravou vařenou. V dnešní době již používá průmyslově vyráběná krmiva, ale spíš jako doplněk stravy nebo jako poslední možný zdroj krmiva, který má chovatel či majitel po ruce. K tomuto účelu plně poslouží právě krmiva základní řady. Ukazatelem kvality výživy je správná kondice psa vzhledem k jeho využívání, kvalita srsti a celkový zdravý zjev (Hromas, 2000). Další informace vyplývající z dotazníku se týkají výstav. Všichni dotázaní, kteří se pravidelně účastní výstav psů, krmí své psy krmivy Premium nebo Superpremium. V současné době se objevilo množství speciálních suchých (granulovaných) krmiv pro psy. Je možno jimi krmnou dávku zpestřovat, ale základem výživy by měla být přirozeně čerstvá potrava (Hromas, 2000). Výše uvedený názor v žádném případě neschvalují veterináři. Kombinace průmyslové a námi vařené stravy způsobuje psovi zdravotní potíže trávícího traktu. Přesto ze všech