Klepítkatci Milan Dundr
kmen: Členovci (Arthropoda)
končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) 1. pár přeměněn v klepítka (chelicery) příjem potravy zachycují jimi kořist a pomáhají si při jejím pohlcování
končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) 2. pár přeměněn většinou v makadla (pedipalpy) hmatová funkce někdy jimi chytají kořist
končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) na hlavohrudi (cephalothoraxu) ještě 4 páry kráčivých končetin
končetiny: Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) zadeček obvykle nečlánkovaný bez končetin
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - primitivní formy mořské - pokročilejší formy suchozemské
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - dýchací orgány: u vodních žábry
Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: u suchozemských: embryonálně se též zakládají žábry v dalším vývoji se ale nevychlipují, nýbrž vchlipují dovnitř přeměňují se v plicní vaky spojené s vnějším okolím otvůrky (stigmaty) (Chelicerata)
Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: (Chelicerata) u suchozemských: vzdušnice vrůzném stupni vývoje redukován krevní oběh» nemusí roznášet dýchací plyny
Podkmen: Klepítkatci - dýchací orgány: (Chelicerata) u suchozemských: drobné druhy dýchají celým povrchem těla
Podkmen: Klepítkatci nervová soustava: žebříčková pouze u embryí (Chelicerata) ve vývoji pak různý počet párových zauzlin spolu s podhltanovou splývá v jeden celek
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) gonochoristé vývoj přímý jen u některých nepřímý hrotnatci nohatky někteří roztoči
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) Třída: Hrotnatci (Merostomata)
Třída: Hrotnatci (Merostomata) vyhynulí: kyjonožci devonská moře velcí až 2 m!!! neměli štít, spíš připomínali štíry 6. pár nohou veslovitě rozšířen popsáno asi 200 druhů
kyjonožci
Třída: Hrotnatci (Merostomata) recentní ostrorepi (Xiphosura) živoucí zkameněliny (relikty) žili již v prvohorních mořích známi z evropských zkamenělin) dnes známo 5 druhů
ostrorepi (Xiphosura) zahrabáni do dna loví tam měkkýše a larvy mořských bezobratlých mladší jedinci mohou plavat i naznak
ostrorepi (Xiphosura) - tělo dorzoventrálně zploštělé, kryté plochým krunýřem
ostrorepi (Xiphosura) na hlavohrudi 6 párů končetin: 1. pár klepítka (chelicery)
ostrorepi (Xiphosura) - na zadečku - také 6 párů konč. (!! výjimka mezi klepítkatci!!) - 5 z nich má lupenité žábry - vodu k nim přivádějí končetiny stálým pohybem
ostrorepi (Xiphosura) larvy vzhledem připomínají trilobity tělo zakončeno dlouhým hrotem (telson)
Zástupci:
ostrorep americký až 60 cm mělčiny při pobřeží Mexického zálivu a New Founlandu
ostrorep americký
ostrorep americký krvomíza s obsahem mědi (hemocyanin) lékařství zjišťuje se nezávadnost léků v látce nebezpečná bakterie - krvomíza se sráží
Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Štíři (Scorpionida)
Řád: Štíři (Scorpionida) od siluru stavba těla: kryto silným chitinovým krunýřem malé klepítkovité chelicery (1) mohutné pedipalpy zakončené silnými klepety (2)
Řád: Štíři (Scorpionida) stavba těla: 4 páry kráčivých končetin hruštičkovitě rozšířený přívěsek posledního článku párová jedová žláza bodec (8) hrot může být použit v jakékoli poloze
Řád: Štíři (Scorpionida)
Řád: Štíři (Scorpionida) dýchací soustava: 4 páry plicních vaků 4 páry stigmat na zadečku
Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: páření předcházejí zásnubní hry : sameček uchopí samičku makadly, přetahuje ji dozadu a dopředu přitom vypouští spermatofor samice spermatofor přijme
Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: samečkové bývají delší, ale štíhlejší někdy se líhnou mladí štírci hned po snesení vajíček jindy rodí živá mláďata obojí je vejcoživorodost
Řád: Štíři (Scorpionida) pohlavní soustava: mláďata až do 1. svlékání na hřbetě samice svlékají se pak po celý život
Řád: Štíři (Scorpionida) výskyt: suché biotopy vesměs noční dravci přes den ve škvírách, pod kameny apod.
Řád: Štíři (Scorpionida) výskyt: většina druhů v tropech a subtropech jen několik druhů v Jižní Evropě přežijí vysoké dávky radioaktivního záření nejvíce ze všech živočichů
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: kořist nehoní zaregistrují ji, až když se jí dotknou pak ji uchvátí do klepet pedipalp žerou hmyz, stonožky, pavouky, červy
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: není-li kořist usmrcena klepety, ohnou přes hlavu jedový hrot a bodnou chelicerami pak vytrhávají kousky měkkých částí u úst na ně vylučují přívěsky trávicí soustavy enzymy
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: natrávenou potravu nasávají do hltanu mohou přijmout hodně potravy (výběžky střeva) pak vydrží dlouho hladovět
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: člověka napadnou jen při přišlápnutí nebo jsou-li v oděvu evropské druhy jsou bolestivé, ale ne nebezpečné max. křeče a horečka
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: tropické druhy pro děti i smrtelné průměrná váha suchého jedu v jednom uštknutí = 0,3 mg tato dávka usmrtí 50 bílých myší při max. koncentraci může být v jednom uštknutí až 3 mg suchého jedu teoreticky by stačil na 500 bílých myší
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: existují séra proti uštknutí i v ošetřených případech je úmrtnost dětí 2,6% děti umírají za 10 18 hodin dospělí čtvrtý den po uštknutí
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: proti vlastnímu jedu je každý druh štíra imunní (!): po staletí se v literatuře traduje, že štír obklopený kruhem žhavého uhlí spáchá sebevraždu je to nesmysl jen kolem sebe seká bodcem a pak upadne do stavu strnulosti (dělá se mrtvým) když nebezpečí pomine, procitne a uteče
Řád: Štíři (Scorpionida) chování: účinnost jedu není závislá na velikosti druhu
Zástupci:
v západním Středomoří největší evropský druh až 7 cm žlutý až hnědý štír středomořský bodnutí silné bolesti - 3 hodiny neohrožuje život (Buthus occitanus)
největší 18 cm téměř černý vzemi chodby o průměru 4 cm tropická západní Afrika veleštír obrovský (Pandinus imperator) jeho uštknutí není životu nebezpečné
štír kýlnatý (Euscorpium carpathicus) nejběžnější evropský druh 3 4 cm okolí Středozemního moře u nás byl vysazen na malém území blízko Slapské přehrady (udržel se)
Řád: Pavouci (Araneida)
Řád: Pavouci (Araneida) asi 20 000 druhů stavba těla: hlavohruď a zadeček spojeny stopkou zadeček není (až na výjimky) článkován na hřbetní i břišní straně hlavohrudi je štít
Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: chelicery (1) srpovitý tvar do nich ústí jedová žláza (2)
Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: pedipalpy (3) buď kráčivá funkce nebo hmatová funkce někdy ohraničují předústní prostor, ve kterém probíhá vnější trávení u samců jsou kopulačním orgánem
Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: 4 páry kráčivých noh na konci dva hřebínky s drápky ke snování pavučin
Řád: Pavouci (Araneida) stavba těla: snovací bradavky (18) zakrnělé a přeměněné končetiny 10. a 11. článku zadečku na konci jemné otvůrky = ústí snovací žlázy sekret na vzduchu tuhne ve vlákna (silná až 0,4 m)
Řád: Pavouci (Araneida) trávicí soustava: štěrbinovitý ústní otvor mezi horním a dolním pyskem hltan = sací pumpa
Řád: Pavouci (Araneida) trávicí soustava: po průchodu stopkou se trávicí trubice bohatě keříčkovitě rozvětvuje větve vyplňují prakticky celý zadeček zde též ústí jaterní žláza před řitním otvorem kloaka
Řád: Pavouci (Araneida) vylučovací soustava: malpighické trubice ústí do kloaky
Řád: Pavouci (Araneida) dýchací soustava: u vývojově starších pavouků 2 páry plicních vaků (14)v zadečku u vývojově mladších pavouků 1 pár plicních vaků (14) vzadečku u některých i tracheje
Řád: Pavouci (Araneida) cévní soustava: jsou-li plicní vaky, je srdce dlouhé a je i složitý cévní systém jsou-li tracheje, je obojí kratší a jednodušší
Řád: Pavouci (Araneida) nervová soustava: 2 velké zauzliny: nadhltanová oči, chelicery podhltanová makadla, nohy, vnitřní orgány
Řád: Pavouci (Araneida) smyslové orgány: hmat brvy a tyčinky tamtéž i chemický smysl 8 jednoduchých očí (někdy i 6 nebo 2)
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: gonochoristé pohlavní dimorfismus samečkové štíhlejší, menší s delšíma nohama
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: samci: párová varlata chámovody společné ústí dole na zadečku
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: samice: vaječníky vejcovody společný vývod (vagína) dole na zadečku semenné váčky ústí do vagíny
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: makadla pomocné kopulační ústrojí samec jimi přenáší pohlavní buňky do semenných váčků samice
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: oplozená vajíčka zámotek (kokon) někdy i péče o potomstvo
Řád: Pavouci (Araneida) pohlavní soustava: často kanibalismus po kopulaci samička požírá samce kopulaci předcházejí zásnubní hry
Řád: Pavouci (Araneida) výskyt: od tropů po Arktidu souš, ale vodouch stříbřitý pod vodní hladinu
Řád: Pavouci (Araneida) chování: většina dělá pavučiny mohou na nich i létat (babí léto) ve výšce až 4 km do dálky až 100 km
Řád: Pavouci (Araneida) chování: většinou loví hmyz ale jeden druh loví rybky, žabky a pulce velcí sklípkani loví ještěrky i ptačí mláďata
Řád: Pavouci (Araneida) chování: některé druhy jedovaté i pro člověka u nás jen zápřednice jedovatá stepník moravský oba jsou vzácní jižní Morava zápřednice se v posledních letech občas objeví i jinde
Zástupci:
sklípkani největší, až 10 cm živí se: velkým hmyzem ptáky kuřaty apod. na stromech v Brazílii horizontálně doskočí až 0,5 m
sklípkani jiné druhy v zemi v Austrálii dokola stébla reagují na dotyk často nesprávně (i ve filmech) označováni tarantule
sklípkani člověku způsobí jen bolestivé kousnutí indiánské děti je vodí na provázku králíka zabijí za 4 minuty Křováci složka šípového jedu
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) žije na všech kontinentech známa po celém světě nejblíže Středomoří
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) svérázné místní názvy: Itálie malmignatto nebo marmignatto (=mramorovaný) jihoasijské stepi bývalých ruských republik karakurt (= černý vlk) Austrálie jockey spider Severní Amerika black widow (= černá vdova) černě zbarvená samička po kopulaci samečka obvykle sežere, ovdoví název se ujal i v Evropě: Německo schwarze Witwe bývalá Jugoslávie crna baba
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) samice i s nohama až 35 mm samec mnohem menší a jinak zbarvený samice černá, na břišní straně zadečku červené skvrny
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) tmavá skrytá místa pavučina; i lidská obydlí a zahrady vamerice i v plechovkách od konzerv
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) žijí obvykle v koloniích a sítě staví hustě vedle sebe
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) americká snovačka sítě pod prkny venkovských záchodů kousnutí do pohlavních orgánů je pak jedním znejčastějších poranění
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) známa již Aristotelovi ve středověku byla středem zájmu tarantule nebezpečí černé vdovy bylo opomíjeno zprávy o otravách po kousnutí z 18 stol.
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) - zvláště citliví na jed - býložravci (koně, skot, velbloudi) - pokusně uhynul kůň po dávce jedu z 1 pavouka (!)
u lidí: snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) USA 1935 615 léčených případů 1948-1953 přímořské oblasti Jugoslávie 180 lidí 1953 v okolí Říma podlehl mladý muž 1952 Almaatské oblasti potrat ženy po kousnutí karakurtem
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) jedová žláza obsahuje 0,3 0,5 mg vazkého žlutého jedu - neurotoxin poruchy srdeční činnosti až smrt (9%) kouše jen v sebeobraně
dnes sérum snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba - vyvolávalo se hojné pocení: Řecko, Korsika nemocný ohříván v pekařské peci jižní oblasti Ruska horké lázně Habeš tanec až do vyčerpání
snovačka jedovatá (černá vdova, karakut) dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba - vyvolávalo se hojné pocení: Maroko kousnutý posazen do vykopané jámy v zemi, která byla předem vyhřáta hořícím dřevem Jugoslávie postižený houpán na natažených lanech
křižák obecný složitá pavučina svislá základní silná nosná vlákna lepkavá okružní vlákénka
křižák obecný
křižák obecný
křižák pruhovaný - samice
křižák pruhovaný - samec
křižák pruhovaný
pokoutník domácí - vodorovné sítě - v rozích místnosti - v rohu přecházejí v krátkou rourku
vodouch stříbřitý jediný pod vodou obklopen bublinou ta mu adhezí drží na chlupech několikrát během dne si v ní obnovuje zásobu vzduchu
vodouch stříbřitý vodorovná pavučina pod vodou plná vzduchu stříbřité zvonovité hnízdo staví ho asi 1,5 hodiny umí plavat
vodouch stříbřitý
slíďák tatarský náš největší pavouk (až 3 cm) stepní druh česká tarantule
slíďák tarentský tarantule - nevinný pavouk (Lycosa tarentula) - opředený mýtem o jeho jedovatosti a schopnosti vyvolat u člověka záhadnou nemoc, takzvaný tarantismus
slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) pověra se objevila ve středověku v jižní Itálii v souvislosti se zvláštní nemocí křeče duševní poruchy nenormální veselost nebo naopak deprese
slíďák tarentský tarantule - nebyl žádný lék - nemocný musel do vyčerpání tancovat - hojné pocení - jed měl s potem vystoupit z těla (Lycosa tarentula) - hudba k tomu hraná na housle se dodnes zachovala - pastorale a tarantola
slíďák tarentský tarantule poté, co tancující vysílením klesl, byl uložen do postele, nechal se vyspat a po probuzení byl vyhojen (Lycosa tarentula)
slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) 1. případ tarantismu 1370 v jižní Itálii záznamy o nemoci dalších 300 let až pak prokázáno, že slíďák za to nemůže
slíďák tarentský tarantule různá vysvětlení: (Lycosa tarentula) epidemická neuróza v té době byla v Evropě rozšířena mohla to způsobovat snovačka jedovatá (černá vdova) záchvaty trpěli žebráci a tuláci místní obyvatelé je v době nemoci ošetřovali a krmili mohli tedy svou nemoc též předstírat
slíďák tarentský tarantule - původ názvu tarantule - nejspíš z názvu města Tarentu v jižní Itálii - v jeho okolí bylo nejvíce případů nemoci (Lycosa tarentula)
slíďák tarentský tarantule (Lycosa tarentula) dodnes v některých oblastech jižní Evropy tato pověra přežívá ani název tarantule není zapomenut stal se lidovým označením velkých amerických sklípkanů
běžník květomilný některé druhy babí léto jiní nestaví vůbec pavučinu barvoměna
- kořisti se zmocňuje skokem skákavka pruhovaná
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) tělo dlouhé několik mm široký článkovaný zadeček nasedá na hlavohruď v chelicerách nejsou jedové žlázy
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) velké klepítkovité pedipalpy v jejich špičkách jedové žlázy 4 páry kráčivých končetin 2 páry vzdušnic
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) gonochoristé bez sexuálního dimorfismu štěrbiny vlhko pod kůrou odumřelých stromů v rostlinném trouchu v budovách
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) chytnou se na nohách hmyzu přenáší je v domácnostech, knihovnách a sbírkách užiteční hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
Zástupci:
štírek obecný až 4 mm napadá jiný hmyz (i štěnice)
štírek knihový menší ve starých knihách ptačích hnízdech stodolách mlýnech
Řád: Solifugy (Solpugida)
Řád: Solifugy (Solpugida) hlavohruď rozdělena na hlavu s předními hrudními články a zadní hrudní články článkovaný zadeček
Řád: Solifugy (Solpugida) chelicery tvar klepítek mohutné nemají jedové žlázy pedipalpy podobné kráčivým nohám
Řád: Solifugy (Solpugida) složité dýchací orgány základ = 2 páry dlouhých a rozvětvených vzdušnic stepi a pustiny teplých krajin jen v Indii i lesní druhy
Řád: Solifugy (Solpugida) noční dravci žerou členovce, menší obratlovce (žáby, ještěrky) větší druhy mohou člověka chelicerami kousnout až do krve
Řád: Solifugy (Solpugida) při setkání s protivníkem obranný postoj přitom třou chelicery praskavé zvuky
Řád: Solifugy (Solpugida) asi 570 druhů vevropě 6 největší druhy až 7 cm
Řád: Solifugy (Solpugida)
Zástupci:
solifuga egejská 3-4 cm dlouhá hustě chlupatá
Řád: Sekáči (Opilionida)
Řád: Sekáči (Opilionida) 3200 druhů zadeček článkován, nasedá na hlavohruď vplné šíři hlavohruď rozdělená jako u solifug
Řád: Sekáči (Opilionida) chelicery dlouhé klepítkovité pedipalpy se podobají nohám
Řád: Sekáči (Opilionida) velmi dlouhé kráčivé nohy umí je oddělit (= autotomie končetin) ještě asi 30 min vykonává končetina prudké trhavé pohyby ( seká )
Řád: Sekáči (Opilionida) - jeden pár silně rozvětvených vzdušnic
Řád: Sekáči (Opilionida) samice složité kladélko (vajíčka do štěrbin) samci často velmi dlouhý penis (obr) (=druhový znak)
Řád: Sekáči (Opilionida) po celém světě tropičtí velmi bizarní tvary hlavní orientační smysl = hmat zrak podřadný dravci loví členovce, měkkýše a červy u nás asi 40 druhů
Zástupci:
sekáč domácí mírný pás Evropa, Asie, Amerika i ve velkoměstech
sekáč rohatý prosluněné biotopy zahrady, louky, pole, vrcholky borovic rozšíření po světě jako předchozí druh na chelicerách rohovitý výrůstek
sekáč rohatý
Řád: Roztoči (Acarina)
Řád: Roztoči (Acarina) asi 10 000 druhů veliké rozdíly ve stavbě těla 0,1 mm několik mm (výj. i cm)
Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: hlavohruď a zadeček splývají ve vakovitý útvar vnější splynutí částí těla provází i splývání vnitřní
Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: 4 páry končetin u pokročilejších rozděleny rýhou na 2 a 2 někdy oddělena přední část těla s ústním ústrojím
Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: chelicery: klepítkovitá stavba mnohdy přeměněny v bodací ústroje
Řád: Roztoči (Acarina) stavba těla: pedipalpy: u dravých normální, u ostatních zkrácené 4 páry noh různé přeměny dle způsobu života
Řád: Roztoči (Acarina) trávicí soustava: složitý předústní prostor ústní otvor sací hltan střevo svýběžky
Řád: Roztoči (Acarina) trávicí soustava: masožraví býložraví parazité mají v sobě populace bakterií, které jim pomáhají trávit složité látky (např. celulosu)
Řád: Roztoči (Acarina) vylučovací ústrojí: malpighické trubice koxální žlázy některé střevní buňky
Řád: Roztoči (Acarina) dýchací ústrojí: vzdušnice drobní celým povrchem těla
Řád: Roztoči (Acarina) cévní soustava: otevřená redukovaná srdce jen někdy (např. u klíšťat)
Řád: Roztoči (Acarina) nervová soustava: koncentrována do nadhltanové a podhltanové zauzliny ne žebříčková, ale provazcovitá (pásková)
Řád: Roztoči (Acarina) smyslové orgány: brvy mechanoreceptory na těle i na končetinách hmat je hlavní smysl 1. pár noh přebírá funkci tykadel vnímají otřesy podkladu i vzduchové proudy
Řád: Roztoči (Acarina) smyslové orgány: 1-2 páry velmi primitivních očí zrak podružný Hallerův orgán chemoreceptor na chodidlech 1. páru kráčivých noh
Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: gonochoristé varlata i vaječníky párové pohlavní otvor nepárový
Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: sameček oplozuje samičku pomocí: penisu chelicer 3. páru noh nebo spermatofor samice sbírá pohlavním otvorem
Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: někdy samice kladélko 4 vývojová stadia, některá mohou chybět
Řád: Roztoči (Acarina) pohlavní soustava: často partenogeneze umožňuje rychle obsadit areál střídá se s normálním sexuálním rozmnožováním často živorodost
Řád: Roztoči (Acarina) výskyt: všude po světě suchozemští, sladkovodní i mořští často cestují přichyceni na některém hmyzu apod.
Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: půdní malé okrouhlé tělo čím hlouběji žijí, tím menší krátké nohy
Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: ti, co žijí vpeří ptáků a srsti savců tělo protažené na končetinách háčky kpřidržování se při lezení
Řád: Roztoči (Acarina) řada adaptací na těle př.: vodule prodloužený poslední pár noh s brvami k plavání
Řád: Roztoči (Acarina) význam: škody na zásobách potravin i na kulturních rostlinách zdravotnictví kožní onemocnění prašivina svrab
Zástupci:
čmelík kuří ve dne ve skulinách kurníků v noci napadá drůbež a saje krev při silném rozmnožení může ohrozit chov
čmelík kuří - při nedostatku potravy může přejít na savce - koně - dobytek - i člověka
čmelík kuří - je na něm vidět vývoj: - nejprve v hnízdech žral jiné škůdce - pak si cucnul krve a už při ní zůstal
Varroa jacobsoni krabovitý roztoč, velký jako špendlíková hlavička zavlečen z Indie (tam na včelách neškodí)
Varroa jacobsoni čím víc na západ, tím víc na včelách škodí z vých. Slovenska ho dovezli do vých. Čech včelstva se musela pálit dnes už je prostředek proti němu
klíště obecné (Ixodes ricinus) nasátá samička až11 mm sameček jen 2 mm nepřijímá potravu
klíště obecné (Ixodes ricinus) - ústní ústrojí chobot - na spodní straně četné zahnuté háčky - klíšťkovité chelicery
klíště obecné (Ixodes ricinus) nařízne pokožku hostitele, vráně se pevně zachytí nelze je vytáhnout ani násilím
klíště obecné (Ixodes ricinus) při sání vypouští do rány výměšek slinných žláz obsahuje enzym ixodin zamezuje srážení krve
klíště obecné (Ixodes ricinus) - 4 páry noh - na konci háčky - larva - 3 páry noh
klíště obecné (Ixodes ricinus) - trávicí soustava - přizpůsobena parazitismu - na střevě velké postranní laloky - = zásobárna nasáté krve
klíště obecné (Ixodes ricinus) dýchá vzdušnicemi po stranách 4. páru noh je pár stigmat cévní soustava je vyvinuto srdce dospělí napadají savce včetně člověka, ptáky
klíště obecné (Ixodes ricinus) samička naklade na rostliny několik tisíc vajíček z nich po několika týdnech larvy vyhledají hostitele (ptáky, ještěrky) sají 3-5 dnů, pak se pustí
klíště obecné (Ixodes ricinus) v detritu půdy se přemění v nymfu vyhledá nového hostitele saje několik dnů pak se pustí
klíště obecné (Ixodes ricinus) - změní se v dospělé klíště - samice saje krev 7-13 dnů - pak klade vajíčka - samec krev nesaje - na jiného živočicha leze za samicí
klíště obecné (Ixodes ricinus) - celý koloběh trvá min. 1 1,5 roku - je na 3 hostitelích
klíště obecné (Ixodes ricinus) - samička sedí na trávě - na předních nohách má Hallerův orgán - vnímá teplo nebo chemické látky - CO 2 - přední nohy roztažené na přátelské objetí - při dotyku se vrhá na hostitele
klíště obecné (Ixodes ricinus) - přetrhneme-li klíště násilím, může rána zhnisat
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet encefalitidu - virus (očkování)
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet lymskou boreliózu - bakterie - Borrelia burgdorferi
klíště obecné (Ixodes ricinus) - může přenášet i skvrnitý tyf aj. - nová nemoc - ehrlichióza - bakterie Candidatus neoehrlichia mikurensis - u nás vzácně
klíště obecné (Ixodes ricinus) - vpřírodě - přenos původce nemoci z nakažených zvířat na zdravá - udržují tzv. ohnisko
klíště obecné (Ixodes ricinus) - na dálném Východě - přenáší i pohlavní choroby
roztočík včelí - škůdce včel vniká do jejich vzdušnic - akarinóza
roztočík včelí
sviluška chmelová nabodává buňky chmelových rostlin vysává jejich obsah hnědé skvrny, které se zvětšují jiné svilušky v suchých bytech na rostlinách při ústředním topení
sviluška chmelová samice klade denně 2/3 své váhy vajíček odolnost vůči většině pesticidů i vůči organofosfátům či pyrethroidům
sviluška chmelová prorezistence = odolnost proti něčemu, co vživotě nepotkal nutno nasadit dravého roztoče
trudník lidský protáhlé tělo 0,4 mm v mazových žlázách na čele na nose na bradě
trudník lidský - neškodí - masově se množí při trudovině (akné) - nění jasné, je-li prvotní trudovina či trudník
trudník lidský - jiné druhy na různých savcích - u psů způsobují trudníci trudovitost (prokázáno)
sametka ochlupené tělo chelicery přeměněny v bodavě savý hákovitý bodec kožní onemocnění člověka
sametka koncem léta drobné šestinohé larvy v ohromném množství na trávu a keře napadají zvířata i lidi zavrtávají se do kůže (hlavně tam, kde je jemná) velmi svědící pupence a vyrážky
sametka po 3-5 dnech sání opustí hostitele a nepříjemné příznaky zmizí mohou přenášet bakterie letní návratná horečka
sametka letní návratná horečka chřipkové projevy na travnatých pruzích ve městech velké nákazy v Asii těžké horečky zimnice poruchy nervové soustavy
sametka
sametka
vodule přizpůsobeny životu ve sladké vodě vpobřežních zónách bohatých na vegetaci 4. pár noh veslování obrvené
vodule nemají ochlupené tělo tělo kulovité tělo pestře zbarveno červeně žlutě černě s bílou kresbou dospělí 1-8 mm
vodule v dospělosti dravé žerou drobné korýšky larvy parazitují na: hmyzu žijícím ve vodě škeblích černé tečky na žábrách
0,5 mm výskyt: sýpky skladiště mouky mlýny spíže ničí: obilí mouku kroupy skladokaz moučný
skladokaz moučný
skladokaz moučný
peříčkovec domácí žere suchý rostlinný materiál zcela zničí např. polštářování nábytku, matrace aj.
roztočík (Cheilethus) dravec rychle se množí nasazován proti skladokazům nakonec se sám zredukuje
roztočík (Cheilethus) - lze zakoupit namnožené a podchlazené v pytlících se salátovými semínky
zákožka svrabová - kožní choroba svrab - u hygienicky (sociálně) slabších skupin - stále u nás dosti častý
0,4 mm dělají si chodbičky v lidské pokožce denně 0,5 3 mm vnichkladou 20 30 vajíček larvy zákožka svrabová
zákožka svrabová - hlavně tam, kde je jemná pokožka (mezi prsty rukou, na břiše, na prsou apod.) - nikdy však na obličeji a na krku
zákožka svrabová vrtání chodbiček vyvolává nesnesitelné svědění dnes zarudlá pokožka dříve tzv. borkový typ
zákožka svrabová - nákaza: - tělesným stykem s nakaženou osobou - vnečistých noclehárnách - v lázních apod.
zákožka svrabová
Dermatophagoides chlupatý v posteli množí se při vyšších teplotách žere šupiny opadané kůže a vypadané vlasy
Dermatophagoides alergie: lámavé chlupy na těle bobky s dráždivými látkami žlázy produkují alergenní látky lze nadechnout celého roztoče
Dermatophagoides - přímořské oblasti - Holandsko - Austrálie - v Austrálii na to umřely malé děti
lupovka kuří parazituje na slepicích a jiných ptácích ptáci hubnou a mohou i uhynout
lupovka kuří zavrtává se do kůže na běhácích místa se zanítí strupy s bílým povlakem tzv. vápenka
lupovka kuří
vlnovníci protáhlé tělo hálky na rostlinách