Květen 2009 Invazivní nepůvodní druhy CS Příroda a biologická rozmanitost Invazivní druhy představují významnou a rychle narůstající hrozbu pro původní biologickou rozmanitost v Evropě. Rostliny a živočichové, kteří proniknou do nových, neznámých biotopů, mohou původní flóru a faunu vytlačit a poškodit životní prostředí. Tyto organismy se označují jako invazivní druhy. Invazivní druhy mají také ekonomické a sociální dopady, například na lidské zdraví, rybolov, zemědělství a na výrobu potravin. Rozšíření těchto druhů urychlily mezinárodní obchod, cestovní ruch a přeprava zboží. Evropská unie v současnosti vynakládá na boj proti invazivním druhům a na odstraňování jimi způsobených škod nejméně 12 miliard eur ročně. Nedávno EU předložila návrhy celoevropské strategie pro řešení problematiky invazivních druhů. Důležité je včasné odhalení : je daleko snazší a nákladově efektivnější zasáhnout proti nově příchozím druhům předtím, než v novém prostředí zdomácní. Peter Pozek Abychom v tomto boji zvítězili, je třeba zvyšovat povědomí veřejnosti o invazivních druzích. Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Fakt 1: Invazivní druhy ohrožují biologickou rozmanitost v Evropě Evropská flóra a fauna se vyvíjely miliony let. Pohoří, moře a řeky od sebe navzájem oddělily populace živočichů a rostlin, a tím umožnily vznik obrovského bohatství biologické rozmanitosti. Rostoucí mezinárodní obchod a cestování však tyto překážky na celém světě překonávají, a tak se doposud odděleně žijící druhy dostávají do vzájemného přímého kontaktu. Invazivní druhy představují značnou hrozbu pro biologickou rozmanitost. Vzhledem ke způsobu, jakým tyto druhy rychle zdomácňují a jak se šíří, mohou se opatření přijatá jedním členským státem stát naprosto neúčinnými, jestliže sousední země opatření nepřijmou nebo reagují nekoordinovaně. Ekologické, ekonomické a sociální důsledky šíření invazivních druhů pro země EU jsou vážné a vyžadují harmonizovaný postup. Komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas Vzniká tak konkurenční boj o vzácnou potravu a přírodní stanoviště. Původní druhy jsou sice odolné vůči místním škůdcům či chorobám, ale ve vztahu k cizím organismům mají často jen slabé obranné látky, nebo nemají dokonce žádnou přirozenou obranu, a mohou tak být doslova vyhubeny. Obdobně se mohou zvířata nebo hmyz, které ve svém vlastním prostředí mají přirozené nepřátele, v novém prostředí, kde tato přirozená kontrola chybí, rychle rozmnožit a vytlačit původní druhy. Darwinova teorie přirozeného výběru ukázala, že během několika staletí či tisíciletí získají převahu nejsilnější druhy. Dnešní mobilita však tento proces evoluce narušuje tím, že se druhy, jež si navzájem konkurují, dostávají do vzájemného kontaktu nebývalou rychlostí a nepřirozeným způsobem. Invazivní druhy, rovněž označované jako invazivní nepůvodní či cizí druhy, se vyskytují ve všech podobách a velikostech. Většina druhů, jež nemá svůj původ v Evropě, sem byla zavedena úmyslně, včetně odolnějších a rychleji rostoucích stromů a plodin, okrasných zahradních rostlin či domácích zvířat. Problémem se tyto druhy stávají až v okamžiku, kdy proniknou do volné přírody nebo jsou do ní vypuštěny. Jiné nežádoucí cizí druhy byly do Evropy zavlečeny neúmyslně, jako černí pasažéři uvěznění v úložných prostorech letadel nebo v námořních kontejnerech, a některé druhy, např. korýši, sem přicestovaly v podpalubí nebo na trupech lodí. Fakt 2 : Naše zdraví je ohroženo Invazivní druhy představují hrozbu také pro člověka. Asijský komár Aedes albopictus se do Evropy dostal prostřednictvím obchodu s použitými pneumatikami. Je přenašečem nejméně 22 virů, vyvolávajících např. horečku dengue. Změna klimatu by mohla usnadnit jeho další rozšíření na sever. Cizí druhy jako bolševník velkolepý vyvolávají alergie a způsobují podráždění pokožky a popáleniny. Invazivní druhy jsou dokonce uváděny v souvislosti s rozšiřováním virů chřipky nebo HIV. Fakt 3 : Invazivní druhy způsobují náklady V roce 2008 se náklady na boj proti invazivním druhům a na odstraňování jimi způsobených škod po celé EU pohybovaly ve výši 9,6 12,7 miliardy eur. Tento odhad je však s velkou pravděpodobností podhodnocený vzhledem k tomu, že mnoho zemí teprve začíná náklady zjišťovat. Na opatření proti invazivním druhům plynou rovněž prostředky z programu LIFE. EU od roku 1992 vyčlenila přes 38 milionů eur na realizaci 180 projektů, které se týkají chráněných oblastí v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni. Pro srovnání lze uvést, že USA na boj proti biologickým vetřelcům vynakládají okolo 80 miliard eur ročně. 180 162 144 126 108 90 72 54 36 18 0 < 1950 Kumulativní počet druhů 1950-1959 1960-1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000- Zdomácnění nejvíce škodlivých invazivních cizích druhů ohrožujících biologickou rozmanitost v panevropském regionu. Zdroj : EEA, 2007. Helen Roy Slunéčko Harmonia axyridis pochází z Asie
Systémy včasného varování a výměny informací Inger Weidema Plzák španělský (Arion lusitanicus) Fakt 4 : Počet invazivních druhů v Evropě roste Na seznamu projektu DAISIE je uvedeno 10 822 nepůvodních druhů v Evropě. Ne všechny tyto druhy jsou invazivní, ale přibližně 10 až 15 % představuje potenciální nebezpečí pro biologickou rozmanitost v Evropě. Evropská agentura pro životní prostředí vypracovala seznam 163 nejvíce škodlivých invazivních cizích druhů, jež ohrožují evropské ekosystémy. Od roku 1950 zdomácněl více než jeden druh za rok a je zřejmé, že se toto tempo nesnižuje. Většina invazivních druhů pochází ze Severní Ameriky a z Asie. Značný počet však má původ v jedné části Evropy a je přenášen do jiných částí našeho kontinentu. Jednotný trh v Evropě a cestování bez hranic tento trend podporují. Lze uvést bezpočet příkladů invazivních nepůvodních druhů : Druh slunéčka Harmonia axyridis pocházející z Asie představuje smrtelné nebezpečí nejen pro domácí slunéčka ve Spojeném království, ale i pro motýly a ostatní druhy hmyzu. Zabijácký slimák se z Iberského poloostrova rozšířil po celé Evropě. Tento druh je odolný vůči prostředkům na hubení škůdců a požírá slabší slimáky. Mlž slávička mnohotvárná je přenášen v balastové vodě lodí a zanáší potrubí a vodní toky. Křídlatka japonská, dovezená v 19. století z Asie jako okrasná rostlina, se od té doby rozšířila na francouzském venkově. Nutrie a ondatra pižmová, které byly do Evropy dovezeny z Ameriky kvůli kožešině, u nás pronikly do volné přírody a způsobují škody na kanálech a protipovodňových systémech. Fakt 5 : EU přijímá opatření Akční plán EU pro biologickou rozmanitost z roku 2006 poukázal na problém invazivních druhů a z hodnocení pokroku v polovině období vyplynula naléhavá potřeba vypracovat strategii pro celou EU. V některých částech Evropy již v současnosti existují příslušné právní předpisy a programy, jiné členské státy však doposud žádné takové právní předpisy ani plány nemají. Dílčí opatření nebudou mít žádný účinek. Vzhledem k tomu, že v minulosti neexistoval společný přístup, vydala Evropská komise v roce 2008 sdělení s názvem Plán Strategie EU pro invazivní druhy. Na mezinárodní úrovni panuje shoda, že tento problém vyžaduje třístupňový přístup : Prevence představuje nejlevnější a nejlepší přístup a zahrnuje přísnější kontroly na hranicích a výměnu informací na regionální, národní a mezinárodní úrovni. Některé problémy by bylo možné vyřešit provedením úmluvy o balastové vodě. Pokud již došlo ke zdomácnění invazivních druhů, je nejúčinnějším opatřením eradikace. Na pokrytí rozsáhlých oblastí vyžaduje toto opatření centrální koordinaci a prostředky. Není-li eradikace možná, je zapotřebí zavést dlouhodobou kontrolu a omezení, aby se zastavilo další rozšiřování těchto druhů. Zde musí nejčastěji zakročit místní orgány, které proto potřebují podporu. DAISIE Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe (evropská databáze poskytující souhrnné informace o invazivních cizích druzích) je projekt podporovaný z výzkumných fondů EU, který shromažďuje údaje o biologických invazích po celé Evropě. Na internetových stránkách projektu Daisie se nacházejí podrobné údaje o 10 822 cizích druzích, jež v současné době pronikají do evropské přírody, vodních toků a mořského prostředí. Mezinárodní tým složený z 1 657 odborníků tuto databázi neustále aktualizuje. Seznam vypracovaný v rámci projektu DAISIE obsahuje názvy 100 nejvíce škodlivých vetřelců v abecedním pořadí spolu s podrobnými mapami znázorňujícími jejich výskyt. http://www.europe-aliens.org/ ALARM V rámci projektu ALARM (Assessing Large Scale Environmental Risks for Biodiversity with Tested Methods posuzování rozsáhlých rizik pro biologickou rozmanitost testovanými metodami) byl proveden výzkum, jakým způsobem přírodní stanoviště podléhají invazím, což má usnadnit prognózy o tom, které oblasti by mohly být ohroženy v budoucnosti. V jiné studii bylo určeno šest hlavních způsobů rozšíření cizích druhů : úmyslné vypuštění, únik, neúmyslná kontaminace, zavlečení v podobě černých pasažérů, prostřednictvím migračních koridorů (pozemní komunikace, kanály apod.), a samostatná migrace (přirozené rozšíření). ALARM : http://www.alarmproject.net Sandro Bertolino Veverka popelavá (Sciurus carolinensis)
Dan Minchin Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) NOBANIS The North European and Baltic Network on Invasive Alien Species (severoevropská a baltská síť pro invazivní cizí druhy) je regionální portál, který poskytuje informace o cizích druzích v severní a střední Evropě. Do této sítě je zapojeno 18 partnerských zemí v rámci EU i mimo ni a síť je napojena na regionální a celosvětové sítě a projekty týkající se invazivních cizích druhů. http://www.nobanis.org/ Další informace : Internetové stránky EU: http://ec.europa.eu/environment/ nature/invasivealien/index_en.htm Možnosti pro činnost na úrovni EU: http://ec.europa.eu/environment/ nature/invasivealien/docs/ 2006_06_ias_scope_options.pdf Evropská agentura pro životní prostředí Signály EEA : http://www.eea.europa.eu/pressroom/ newsreleases/killer-slugs-and-otheraliens Video: http://www.tvlink.org/viewer. cfm?vid I D=307 Celosvětová databáze invazivních druhů: http://www.issg.org/database/ welcome/ Fakt 6 : Důležité je včasné odhalení Ačkoli ne všechny cizí druhy jsou škodlivé, podle zásady předběžné opatrnosti je třeba identifikovat všechny nově příchozí druhy a úřady musí být v případě problémů připraveny rychle zasáhnout. Včasné odhalení a rychlé zakročení jsou nákladově efektivnější a mají větší naději na úspěch, než opatření přijatá až po zdomácnění takových druhů. Informační a výzkumné iniciativy jako DAISIE, ALARM a NOBANIS hrají významnou úlohu při vytvoření systémů včasného varování pro invazivní cizí druhy. Fakt 7 : Do boje proti invazivním druhům musí být zapojena také veřejnost Zvyšování povědomí veřejnosti o invazivních druzích je významnou součástí tohoto boje. Komise nedávno uskutečnila proces veřejných konzultací, v jehož rámci obdržela 880 odpovědí, z nichž tři čtvrtiny byly reakce jednotlivců. Z průzkumu vyplývá široká podpora pro opatření na úrovni EU. Okolo 91 % respondentů se shodovalo na tom, že existuje naléhavá potřeba zavést nová opatření, s jejichž pomocí se má zabránit dalšímu rozšíření těchto organismů. Devět z deseti dotázaných požadovalo systém včasného varování v rámci celé EU a 86 % se domnívalo, že členské státy by měly mít ze zákona povinnost přijmout opatření. Většina respondentů (90 %) považuje za překážku nedostatečné veřejné povědomí a má za to, že je důležité se touto otázkou více zabývat (77 %). EU tyto výsledky použije při tvorbě své politiky. Fakt 8 : Nastal čas vypracovat komplexní strategii Komise v současnosti připravuje strategii EU, v níž se zohledňuje zpětná vazba v souvislosti s jejími návrhy a která má být dokončena v roce 2011. Uvádí se v ní několik možností : od nepřijetí žádných opatření přes lepší provádění či přizpůsobení stávajících právních předpisů EU až po vypracování nového komplexního přístupu. Mezitím probíhají snahy o vytvoření evropského systému včasného varování a výměny informací, což by představovalo významný krok vpřed. Opatření EU mohou rozhodujícím způsobem přispět k tomu, aby se šíření invazivních druhů omezilo. Bohatou biologickou rozmanitostí se obecně vyznačují ostrovy, zejména ty, které jsou součástí zámořských území EU. Zároveň je však ostrovní flóra a fauna obzvláště zranitelná. V průběhu uplynulého století byla biologická rozmanitost ostrovů, která se z větší části vyvíjela bez konkurenčního boje, vystavena obrovskému tlaku invazivních druhů. Ze 724 zaznamenaných případů vyhynutí živočichů za posledních 400 let tvořily ostrovní druhy zhruba polovinu. V minulých letech se zámořským územím nevěnovala dostatečná pozornost, ale v roce 2008 francouzské předsednictví EU zahájilo mezinárodní iniciativu s cílem tuto situaci napravit. V postižených oblastech by se pomocí poměrně malých investic dalo dosáhnout významných výsledků. Fakt 9 : Invazivní druhy představují mezinárodní problém V roce 2002 se smluvní strany Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti dohodly na komplexním celosvětovém přístupu v boji proti invazivním druhům. Vyzvaly vlády, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti, zapojily jednotlivá společenství a spolupracovaly se sousedními zeměmi. Zabránění mezinárodnímu šíření invazivních cizích druhů a koordinace včasné a účinné reakce na invaze si nezbytně vyžádá spolupráci a součinnost mezi vládami jednotlivých zemí, hospodářskými odvětvími, nevládními organizacemi a organizacemi v rámci mezinárodních smluv, jakož i s širokou veřejností. OSN zvolila otázku invazivních cizích druhů jako téma každoročního Mezinárodního dne biologické rozmanitosti, který se konal 22. května 2009. KH-78-09-558-CS-D Vytištěno na recyklovaném papíře, kterému byla udělena ekoznačka EU pro grafický papír (www.ecolabel.eu) Evropská unie, 2010 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora.